Vinohradská 12: Rajchl a Okamura: soupeři, nebo parťáci?

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Těsí celi dí demonstrovali proti vládě na akci nazvané Česko proti býdě.

Pořádala je neparlamentní strana právo respekt odbornost.

My chceme nenásilným občanským protestem sundat pěti količní vládu.

A skoro je těnosti právě v den této demonstracie zveřejního agentu

a kantor aktuální volední model pro Českou televizi,

ve kterém se po prvé objevuje i strana pro kranu.

Můžu získala 3% což je pod hranicí nutnou prostuprosně movnit.

Stanou se z Okamury Araichla, kámoši jak hrom,

a nebo si polezou do zelí.

Uvidíme námluvi stran pro a SPD, nebo otevřený souboj.

A byla výkendová demonstracie v Praze protestem

a nebo spíš politickým meetingem.

Vtám se Aleše Michala z institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Tak ona ta strana promá úplněvný program než SPD.

Dnes je čtvrtek 20. důbna.

Je to pro unijní strana stejně jako nutí.

Takže tady vidíte jasný rozdíl mezi SPD a tím pro...

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den, děkuji za pozvání.

Z důležitým, se myslím, odstupem několika dní od té,

zatím poslední ze série několika protivládních demonstrací,

která se odehrála přednárodním muzem na Václavském náměstí teď o výkendu.

Máte pocit, že se tímto protestem něco změnilo,

nebo že byl přelomový v něčem?

Ačkoliv tě organizátoři hovorí o tom přelomu

už několik těch demonstrací, které proběhli,

tak se nezdá, že by se nějaké zásadní změně došlo,

že by se cokoliv změnilo.

Ta demonstracie byla trochu jiná v tom,

a tedy tím specifická, že tam právě proběhl ten pochod.

Ono se pochodovalo už při demonstraci za Pana Vrábela

na Českou televizi tenkrát,

takže ani v kontekstu těch obecně protivládních demonstrací

to asi nemůžeme považovat za nějakou extrémní novinku.

Já jsem se možná ptal, ale na jinou věc,

totiž na motivaci těch lidí přijít,

jestli prostě tady motivace už není jenom jsme protivládi,

ale naopak máme tu někoho, koho chceme podpořit v tom politickém boji.

Tak ve srovnání právě s tou aktivitou Ladislava Vrábela,

který začal s těmi akcemi od podzimu,

to se můžeme bavit o té první velká demonstraci právě vzáří,

tak ve srovnání s tím ta aktivita Indřichara je hle skutečně trochu jiná.

Te motivace těch lidí, kteří tam přijdou jako protestující,

se ale v zásadě neměni.

Oni jsou pořád protivláde, kritisují vládní pomost Ukrajině a chtějí mě.

To jsou ty základní headlájiny, které oni tam artikulují,

jak ti organizátoři, tak no to pak reagují ti protestující.

Čili tam motivace těch lidí,

ani ta struktura těch účastníků, těch protestujících

se v zásadě moc v čase nemění,

když bych to řekli, jinak ta poptávka se v zásadě nemění.

Co se ale mění, je to nabídka.

To je to, co vidíme, když srovnáme Ladislava Vrábela a Indřichara jichla.

Ladislav Vrábel nabídka.

Ladislava Vrábela a Indřichara jichla.

Ladislav Vrábel nabízel nějakou strukturu sociálního hnutí

něco, co šlo napříč těmi důznými politickými proudy

a už existujícími politickými stranami a hnutími.

Indřich Raichl ten nabízi něco trochu jiného.

Ten přicházíc s formou vlastní politické strany

a ty demonstrace můžeme částečně vnímat tak jako meeting

té politické strany, nějaké představení těm voličům.

Je ale potřeba říct, že mezi těmi účastníky,

mezi těmi lidmi, kteří na tu demonstraci chodí,

takže začátku samozřejmě vůbec nebyli žádní příznivci

něčeho, jako je politická strana pro.

A ti se z určité části těch účastníku můžou teprve stávat.

Je ale potřeba říct, že to jsou voliči různých dalších stran,

SPD, hnutí trikolora, z části určitě hnutí,

ano, z části komunistů a některých menších,

třeba extrémních stran, nebo taky nevoliči.

A to, jak se Jendřich Urajchlovi povede oslovit ty lidi,

a to, jestli skutečně ta složka toho představení

té politické strany má ten kýžený efekt,

tak to můžeme vidět jedině ve volbách.

Mimochodem má to Jendřich Urajchlo o to jednoduší v době,

kdy podle nejnovějšího průzkumu CWM je s současnou vládu

nespokojeno nejvíc lidi od roku 2013.

Určitě ty podmínky, které pro něj jsou

a které jsou tímto vytvořeny,

tak jsou pro něj vlastně dobré,

a proto aktivitu protivládní veľmi přínosné a příznivé.

Takže z toho to pohledu určitě je potřeba říct,

že ten jeho limit právě v tom je, kdo se stane tím lídrem

toho protestu protité vláde.

Je to Jendřich Urajchlo a nebo potom parlamentní opozice,

která k tomu má mnohem víc nástrojů

že s tím mnohem aktivněj a viditelněj pracovat.

To se týká hlavně SPD a hnutí ano.

Pro něj je ta situace samozřejmě mnohem příznivější,

ale určitý smysl dává,

že tam přijdou ti lidé, protestují protité vláde

a Jendřich Urajchlo se stává symbolem

toho protestu na té ulici.

Podobně jako to byl Ladisla Vrabel,

dnes je to Jendřich Urajchlo, je to důležité

a může to se hrát nějakú roli.

Kdo ve výsledku tedy je Jendřich Urajchlo?

Je to nacionalista, populista s volavatel

demonstrací nebo už je to začínající politik?

Tak ten příběh Jendřich Urajchlo politický

je poměrně zajímavý a plný takových

zvláštních cest a zvratů.

On byl poměrně významným představitelem hnutí Tricolora.

Významným v tom slova smyslu,

že se například účasnil těch sjezdů

poměrně aktivně a poměrně aktivně

vystupoval v té vnitro-stranické debatě.

On kandidoval po odchodu vás slova Klauzé

mlačího z čela Tricolory

proti současné představky nízuzaně

majerové zahradníkle.

Přemýšlím o tom už jenom z toho důvodu,

že prostě mě volají a kontaktují mě

desítky členů z Tricolory,

že by měli o to zájem.

Vtěl se stát předsedou Tricolory,

měl se většině významný posun

v té politické aktivitě.

Když se mu to nepovadlo,

tak z toho hnutí Tricolory odešel.

Celkově byl spjat

v té covidové době s obhajobou,

protože jinřichro jechle právní

k povoláním s obhajobou.

A někdejší fotbalový funkcionár?

A někdejší taky fotbalový funkcionár,

což determinuje určitě tu

nějakou politickou dráhu

nebo dráhu funkcionárskou, řekněme.

A právě v té covidové době

on se stal obhajcem spousty

lidí, kteří byly

trestáni za nějaké

porušení těch restriktcí,

které tehy platili, takže

v té době se vlastně etabluval.

Když to těž mluvíme o jinřichu Rajchlovi

jako o politikovy,

tak se to nedá oddělit od covidu.

My to vlastně vidíme i na těch

demonstracích. Spousta lidí právě,

které tam jinřich Rajchlov zvé

se pořád zaměřují na takově

lidové opatření na tu podle nich

nelegálnost všech těch věcí, které

tu platili. Učitě, pardon, změňme právník

Andrej dostála třeba. Ano,

když jí velkou tvář Pirátu,

kteří podpovoval už to

hnutí pro liberta, tepokud si dobře

pamatuje. A v rozovoru

pro se znam zprávi zmínil,

že to nejsou žádní bez zuby

dezoláti, které on tam podpovoji,

že tam je řada inteligentních lidí. Ano, právník

Andrej dostal výborný příklad právě

slověka, který se etabloval

v té kritice těch kovidových opatření mohli

bychom zmínit třeba taky spolupráce

z Janou Zvirtek-Humplovou, která je

vlastně spojená s tou stranou pro

a je se nátorkou, což je taky

poměrně významné politicky pro

Jindřicha Reichla. Takže takhle nastoupená

cesta Jindřichem Reichlem

začala v té době kovidu

a dnes vidíme nějaké

pokračování, nějaké vyuštění

prostřenistvím těch demonstrací.

Je ale vidět, že tím cílem je

nějaká aktivní politická partici

pat se na ten straničké úrovni.

On buduje nějaké regionální struktury

buduje politickou stranu.

Když jsem se ptal vás

na to, jestli můžeme považovat

Pana Reichla za politik a po polistu

a tak jsem taky zmínil, nebo ptal

jsem se, jestli můžeme označit

za nacionalistu. To těši Jan Charavát

odborník na politické extremizmus upozornuje,

že Reichl využívá

nacionalismu a strachu.

Ten strach z té války

jsou tou jeho politickou komunikací

a on, protože vyzívá

ty lidi, aby dali na jevo

těm, kteří to říkají, že ten strach

nemají. Tam na těch demonstracích

občas zaznívá řekně to, že nemáte

strach. Máte strach, nemáte.

On pracovat se

strachem je

poměrně komplikované politicky, protože

ti lidé nechtějí přiznat, že mají

ten strach. Ale inherentně

to v tom hraje samozřejmě obrovskou roli.

Když bychom se podívali na ty práve

pojmy, kterými můžeme jinřichara

jichla nějak politicky charakterizovat,

ten nacionalismus tam určitě hraje

silnou roli. Je to nějaký

odkaz na tu českou státnost,

na národ, spoustatěch

účastníků je zpěta

z nějakými nacionalistickými skupinami.

Je to odkaz

na nějaký izolacionalismus. To

znamená chceme

tady mít českou korunu, chceme českou suverenitu.

A taky

v tom hraje roli ten pojem populismus.

My, kdybychom si ho pokusili definovat,

tak v tom jádru toho populizmu

jsou vlastně dvě složky.

Ten populismus odděluje

společnost na čistý lid

a skrompovanou špinavou elitu,

kterou kritizuje.

Přičímš tou druhou složkou je,

že ten populista, ten politik

je obhájcem

toho lidu proti té elitě.

To je něco, co na jinřichara jichla

docela dobře sedí.

Toto elitu pojmenová jako vládu.

Tu vládu pokládá zotu elitu

a proti ní se snaží vystupovat.

My můžeme mluvit i o nějaké antisystémové

složce,

ale jenřichara jichl nevypadá

jako politik,

který by chtěl

ten systém bořit, spíš ho chce měnit.

A spoň tak podle toho v souladu

s tím, jak komunikuje.

Takže ten populismus dává smysl

my tomu populismusu dáváme různé

přívlastky u jenřichara jichla

a právě díky tomu odkazu na ten covid

mluvíme o technokratickém populismu.

No a i ještě s tím covidem a

tou antisystémovosti respektivisté

zmínil, že on by nechtěl ten systém bořit.

On taky říká respektivé, řekl to

v tom videu po těch demonstracích, kde děkoval

svým podprovatelům, že přišli na to Václavské

náměstí, vyzval je

datemi tu šanci, chci do Evropského

parlamentu.

A nám všem, kteří jsme v pro

tu šanci, aby jsme vám ukázali

jak provětráme typerka

všem těm běrokratom bruselům.

A neřekl, já vystoupím se

Evropské unie respektive prochce,

abychom nebyli v Evropské unie. On řekl,

vyřešíme tam údajné podvody s vakcínami.

My okamžetě uděláme všechno

proto, aby byla uršela von der Lehen

tresně stíhaná za podvod s vakcínami

ve společnosti Fajcery.

Jenřichra jichle je pragmatik.

K tomatický politik člověk,

který se snaží etablovat a snaží

se budovat si nějakou politickou značku,

my tady máme spoustu

příkladů politických stran, které

působí antysystemově,

chtějí vystupovat z Evropské unie z NATO,

chtějí vystupovat z OSN,

což zaznívalo na těch demonstracích

svolávaných dříve Ladislavem

Vrábelem. Tohle je politický směr,

který měnřichra jich lít nechce.

On si záměrně vybírá

ty řečníky tak, aby

příliš neprovokovali, aby

nebyli příliš antysystemový,

aby nebyli příliš extrémní.

To je taky důvod, proč my tam nevidíme

Lubomíra Volného,

nebo třeba Adamabé Bartoshe,

před sedu antisemické národní demokracie.

To jsou ty důvody,

proč tam jsou ti lidé, kteří tam jsou.

Jenřichra jichl

si moc dobře uvědomuje, že pokud chce

být v té politice úspěšný,

tak ta extrémní forma

není vhodná. Kdo

tam naopak objevuje, respektive

teď se objevil i na podiu

byl poslanec SPD

Jaroslav Foldina.

No tak nepřišel na

míting konkurence.

Trochu přišel na míting konkurence, ale

když bychom

se chtěli zaměřit na tu doli Jaroslava

Foldina, který už byl

takovým vohným radikálem

řekněme v rámci sociální demokracie

a takovým silným kritikem

je to hodně autonomní osobnost

ať už je v jakékoliv straně,

ať už byl z sociální demokraci, nebo je

v SPD a

my se můžeme samozřejmě ptát

po těch motivacích.

Co Jaroslava Foldinu motivuje

k tomu, aby přišel na míting konkurence

nebo na demonstraci svolávanou konkurencí.

Myslím si, že jsou

v zásedě takové dvě možnosti, které

můžou být.

U Jaroslava Foldiny to může

být na jednu stranu

nějaká dohoda s Tomijem Okamurou

a testování politického prostoru

a testování politické konkurence.

Ten Jaroslava Foldina tam prostě přijde a je tam vidět.

Je tam prostě člověk z SPD

kde naproti taj ulici

je vidět, že je to zajímá

a že nejsou slepí

vůči tomu, co se děje, protože

SPD vlastně jako často

svolává nějaké politické demonstrace.

Druhá možnost je

myslím si, že trochu míň pravděpodobná

že by to Jaroslava Foldina

dělal opravdu na vlastní piest

a snažil se budovat

nějakou jako opoziční

strukturu v rámci SPD.

To ale nevypadá příliš pravděpodobně, protože

Tomijo Okamura má svoje skušenosti

z nějakou silnou většiní opozicí.

To se můžeme bavit o ú svitu

a nebo o lubomíru volném

a patrně by měl velký problém s tím,

že někdo provádí tyto aktivity.

To znamená, je to takové testování

politického prostoru,

testování limitů a možností

ta spolupráca.

Dobře, spolupráca je jedna věc.

Druhá věc je, a vy jste ta čísla

určitě zaznamenal, že podle agentury

Kantar Čerpa pro Z3 čtvrtin

svou podporu právě

od někdejších sympatizantů SPD.

Tak má se SPD bát.

SPD se částečně může bát.

Pokud bychom se podívali

na ten průzkom první, kdo by se měl bát

jen hnutí trikolora.

Protože tam to skutečně vypadá,

že prácticky celá ta volická základna

trikolory odchází Kintřichu Rajchlovi,

což dává smysl i v kontekstu

nějakého politického příběhu.

SPD se ale částečně bát.

Může byť ten rezervoár

těch voličů, který má k dispozici,

což je od

osmi, řekněme po nějakých

12-13%,

teď měli v Kantaru osum.

V Kantaru osum právě proto,

že se tam objevolá ta strana pro,

tak jsou to trochu

spojité nádoby. Když

nějaký politický konkurent

s podobným politickým programem

nebo v podobném politickém prostředí,

na té radikální pravi,

si řekněme, jde na hodu,

tak SPD

v zásadě půjde dolů.

Pokud by tedyk žádné te

spoluprácin v žádné podobě nedošlo,

tak se SPD

objevat, ale pořád má

těch voličů dostatek, protože

je to silná dominantní strana na

politickém prostoru a nevypadá to,

že jí to může ohrozit existenčně.

Může jí to částečně oslabit,

ale ohrozit existenčně ne.

Kogo to může ohrozit existenčně, tak to

je rozhodně trikolora. My jsme nedořekli to

bе, točiš ano, ono se v Kantaru objevilo

i pro, poprvé se objevilo v nějakém

relevantním průzkumu, dostalo 3%,

ale teď je tam velká odchylka.

Tady je potřeba vnímat obravdu

to může opravdu znamenat spoustu věcí

i jako velmi nískou podporu

a na druhou stranu je jistou

šanci a potenciál k tomu dostat se do poslanecké

sněmovny.

Ta samotná 3%

podpora pokud by takto stálo

v tam skutečném volebním výsledku

by pro tu stranu

pro vlastně nebyla úplně špatná, protože

to znamená státní příspěvek

poměrně štědrí a

ty strany, kte nemají výsneč 3%,

si se nemají poslanecké mandáty,

ale už mají nějaké finanční zázemí

pro ten svůj další rozvoj.

Tep taky poměrně důležitá

věc. Takže bude potřeba

si počkat na další průzkomy,

na to jak budou reagovat a reflektovat

tu stranu pro a

ten její volební potenciál

případně to reálnou podporu

ale pro Jens Rihara Jechla

může být velmi důležité, že se v tom průzkumu objevuje.

Je to prostě další argument

pro jeho politickou propagaci a protože

se stává relevantním politickým hráčem.

Pojďme ještě k té možné

spolupráci, totiž kolega Jakub Grims

i rozhlasu mluvil s Jaroslavem Foldinou

potom víkendu demonstračním.

Jaroslav Foldinamu

v rozhovoru řekl, že by si tedy SPD

a pro neměli konkurovat, že by tam

viděl spíš nějakou potenciální

spolupráci. Je to podle vás

ve výsledku, který vůbec možné,

já připomenu jednu jedinou věc, totiž

SPDl ze podle nového rozsudku

s respektem označit za parlamentní

fašistické hnutí. Tak

pro není toto překáška.

No, pro stranu prosi myslím,

že to úplně překáška není.

Na té spolupráci s SPD

v zásadě může ve většině

ohladech vidělat.

Otázka je, jestli není právě

pro SPD

překášku ta spolupráce pro

s něktymi potenciálními problémy, které

můžou být s některými učinkujícími

na těch demonstracích. Co se týše,

ale té spolupráce

má to asi několik složek

a na mě to působí tak,

že se v těch posledních hodinách

zástupci SPD snaží tak různě

testovat různé možné

strategie a odezbu

ve rejnosti, odezbu na sociálních

sítích, odezbu v tom politickém prostoru.

Protože Jarosla Foldina

řekl v rozhodu s vaším kolegou

přesně tohle,

že si tu spolupráci přestavit umí,

že ta argumentace stojí na tom,

že si pročují tý vládní strany

v Pěti koalici, tak my můžeme

prostě spoluprácovat taky, protože

spolů jsme silnější.

Protože SPD mluví o spolupráce

s trikolorou a hlavně trikolora

mluví o spolupráce s SPD.

I když bude otázka,

jestli tam nebudou nějaké

historické spody právě, Jens Rihara jichla

s některými přestaviteli trikolory,

ale za účelem nějakého

šoujit některé ty spory stranou.

Druhá věc, ale je

jestli tam opravdu

jsou možnosti, jak toto

nějak technicky nastavit a jak

tu spolupráci potom

skutečně realizovat.

My nemluvíme ale o nějakých

hipotetických možnostech, protože

oni se skutečně baví SPD

a trikolo radyšk z toho

zatím vystřnadíme to pro

baví se o spolupráci pro krajské volby 2024,

oni spolu už byli v komunálkách

takže teď by jenom

přivzali třetí europarty.

Oni ty krajské volby

jsou pro tohle poměrně dobré,

protože vy si můžete

jako politická strana testovat

jak silní jste v kterých regionech,

což je poměrně důležité

údaj pro

politickou stranu,

můžete si otestovat

formy spolupráci regionálních osobností

což je taky poměrně dobré.

Takže ta spolupráce SPD

v tomto dává smysl

když neprobíhá na té úrovni

volep do posledské sněmovny

tak na těch volbách nížších řadů

probíhat může.

Pokud se k tomu přibera i ta strana

může to být pro spoustu

voličů celkem atraktivní spojenetství.

Co se ale Tomiju Okamurovi

nelíbí je podle jeho slov

že pro uníní strana

je jste nějako ano

tohle je to co říká

to se vracíme k ty ante systemovosti

to je to co říká Tomiju Okamura

který se potřebuje

vymezit nejenom vlastně vůči

Jindřichu Rajchlovi jako potenciální konkurenci

ale i taky právě protěhnutí

ano které po prezidentských

volbách a potom které voliče

se snažil oslovit Andrej Babiš

tak může

chtít oslovovat právě podobné

voliče jako Tomiju Okamura a

zatím k tomu všechno nasvědčuje.

Takže právě já v tom vidím nějakou

variabilitu uvězř SPD

nějaké testování právě těch

různých strategí.

Takže ve výsledku slovy politologa

Luka Šelinka může být

pro černým konjem radikální pravice.

Může

ale takových černých konů

jsme v historii viděli víc

v některých případech to dopadlo

jako třeba v případě SPD

po krachu nutí úslid příjme

demokracie.

V některých případech to nedopadlo

typicky právě Tricolora nebo některé menší extrémní

do těch voleb do poslenecké sněvovny

je skutečně ještě velmi daleko

ale které volby nás čekají

tak to jsou ty volby krajské, které jsme zmínili

ale taky volby do Evropského

parlamentu, poměrně důležité

možná taky pro tyhle politické aktery

protože se může nějak kreativně pracovat

s tím euroskepticismem.

A když se to správně politicky pojíme

když se to správně zarámuje

politickým marketingem

tak to může být potenciálně úspěšné.

Dobrá, moc krát díky, že jsme to společně mohli probrat.

Děkuji za pozvání.

Tohle už je všechno z Vinohradské

12 z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu.

Dnes z Alešem Michalen

politologem z institutu

politologických studií

fakulty sociálních vět univerzity Karlovy

ptal jsem se ho na jim Třicha Rajchla

a na jeho možnou spolupráci

s Tomiem Okamurou.

Možná se vám tahle epizoda líbila?

Možná si bude chtít pustit dalším

poradím, kde na webu

irozhlaz.cz

v aplikaci můjrozhlaz

a nebo kdekoliv jinde, kde poslucháte

vaše oblíbené podkásty.

Budeme rádi, pokud se staneme jedním z nich.

Naslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.