Studio N: Proč v amerických továrnách pracují statisíce dětí
Deník N 8/9/23 - Episode Page - 37m - PDF Transcript
Je středa 9. srpna, posloucháte studio N, tady je výtek svoboda.
Dnes o tom, že ve spojených státech pracuje čím dál víc dětí.
Fenomen děcké práce se vrací do spojených států.
A když jste tady?
Máte, že jsou dělávámi příště na rově.
Příště dělávámi 13 a 17 dělávámi.
To bylo to nezvědět.
To bylo to nezvědět.
Jaká dělávámi dělávámi dělávámi?
102 dělávámi.
13 dělávámi dělávámi dělávámi dělávámi.
Proudí, v čím dál větších počtech.
Pro roč ve spojených státech pracují malé děti z Guatemala nebo Hondurasu
a dá se z tím něco dělat.
O tom budou mluvit z Amerikanistou Janem Benešem
z Ostravské univerzity.
Pane Beneši, dobrý den, vítejte.
Dobrý den a děků za pozvaní.
To bylo to větších počtech.
To bylo to větších počtech.
Když by to bylo větších počtech,
dělávámi dělávámi dělávámi dělávámi dělávámi dělávámi.
A pak co by se stalo, kdyby přestali pracovat právě děti?
V Zemědělství by to bylo obrovský problém.
Obecně se hovoří o tom podle odhadů různých nezískových nevládních organizací,
které monitorují děckou práci v Americkém Zemědělství
a už se bavíme o Kalifornii, Texasu, Oregonu, Floridě,
Severní Karolině, Mlaikárenském průmyslu,
všechno tady těch věcech napojných na Zemědělství.
Tak se bavíme o nějakých statisícech dětí,
které vlastně pracují v den dělském průmyslu
a to především v době, kdy neprobíhá školní docházka,
nejsou tevřené školy,
ale samozřejmě i v době, kdy ta školní docházka jako normálně probíhá,
protože děti, řada dětí pracuje v tom Zemědělství
i v těch různých průmyslech dalších dvětvých.
Pracuje i po školní docházce, nevou před školní docházkou.
Otázka jenom kolik hodin.
Skutečně by to Zemědělství více měně skolabovalo.
Bavíme se o produkci zeleniny i ovoce,
jak říká mi tam mlekárenské průmysle tak dál.
Co se týká průmyslu jako takového, tak třeba některé automobilky,
ale především zpracování masa,
to znamená jatka, masokombináty, továrny, které zpracovávají chipsy
a podobné pochutiny,
nebo například i některé části, nevou součásti,
toho construction business, které vstavařiny,
tak ty by byli bez lidí.
Nejenom byhem covidu, to Amerika přišla o nějakých milion lidí,
ale obecně dlouhodobě chybí v těch veľmi nepříjemných,
odvětých, nepříjemných pracovních podmínkách.
Měli chybí lidi, Američani ty práce to práce dělat nechtějí.
Zároveň je to často práce, která vyžaduje právě i ty jemné,
dětské ruce, nížší postavu a tak dál.
A takže skrátka, prostě by to bez nich nešlo.
Takže mluvíme o stovkách tisíc dětí,
bez kterých by ve spojený státek skulabovali některé oblasti průmyslu.
Jak jsou ty děti staré?
Co zliká zemědělství, ono není příliš v Americe regulováno,
těmi různými zákony, omezujícími, dětskou práci.
Takže tam se bavíme i třeba o děti, které mají 10, 11 let.
Na prosto běžné je, že od 12 do 16 více mě jako děti pracují
jako skutečně jako pánej produkcem Melounu v Kalifornii,
ale hlavně třeba zběr hroznu.
Tak to tam skutečně děti pracují ve velkem.
Ale co se bavíme teda o tom zbývajícím průmyslu,
zpracování masa a tak dál,
ty 12-13 leté děti tam tolik není,
byce tam tedy vyskytují,
víme to z různých statistik,
víme to i z toho, že existují samozřejmě
jako dost hrozivé incidenty, které proběhli,
kdy děti umřeli nebo byli nějakým způsobem
a jako dost závažně poraněny při té práci.
Ale obecně se teda bavíme o tom,
že američti zákonodárci v některých státech
se snaží co nejvíce připravit podmínky
proto, aby 14-16-16-16 leté děti
mohli co nejjednorušejí
s co nejmenšími omezeními
pracovat v některých, které těch průmyslech.
A chábu to správně,
že těch děckých pracovníků a pracovnic,
když to spojím teď dvě slova,
tak teď děckých pracovníkov,
přibývá, pokud ono tak proč,
na co to je reakce, co se to děje?
Vypadá to nebo zdá se New York Times
a agendura Reuters v poslední době
udělali několik investigací
a zjistili, že tady těch těch děckých pracovníků
předevšímch jste změnival z Honduras
u Zguatamali obecně ze Střední Ameriky
z toho nemexického prostoru Střední Ameriky.
Přibývá je to,
bavíme se ona růstu
skutečně jako desítek nelí dokonce stovek procent,
protože od roku zhruba 2015
vlastně ten počet dětí,
které přicházejí do USA
přestujížní hranici, přibývá,
ale hlavně přibývá těch dětí,
které přicházejí bez,
jakoby v angličně s tému říká unacompanied,
takže bez jakéhokoliv dozoru,
bez jakéhokoliv do spilého člověka
v jejich doprovodu
a ujímá se jich potom ministerstvo
zdravotnictví Americké,
které vzhledem ke kritice toho,
jak se vlastně s dětem,
s dětmi zacházelo během Trumpový e-Ry
a nazvědku Bidenový e-Ry,
tak se pokouší co nejvíce dětí
propouštět k takzvaným sponsorům
případně krodiným příslušníkům
a během toho, co tam ty děti jsou,
tak vlastně probíhá nějaké,
které zpracování tej dokumentace,
případní udělení, nějakého statusu
uprchlíká podobně,
tak dál.
A během toho prostě ty děti
se často odcitejí v pozici,
kdy dluží peníze překupníkům,
které je pomohli dostat na tu hranici,
dluží peníze případně
těm takzvaným sponsorům,
což čím dál více nejsou jejich rodiče
nebo příbuzní
a prostě jsou tím párem nucení
vůbec si na svoje vidělal a samozřejmě
tam ten faktor, proč vůbec odchází
s té střední Ameriky do USA,
to je, že tam je velmi
politická, společenská,
obrovská chůdoba
a vlastně to, že rodina pošle
jednoči dvě děti do Ameriky pracovat
může znamenat
rozdíl mezi
jako naprostým
pádem do chůdoby
a možná i nějakým životřením naprostým
a tím, že můžou přežívat
bavíme se o tom, že je třeba
i desítky dolarů měsíčně
postačí nějaké rodiny v Hondurasnovu
v ráních oblastech, k tomu aby
aby zvládla přižít.
Takže dnes v Americe pracují
převážně u prchle děti,
děti, které do USA přišli
z ciziny a vy říkáte
a psalste to, že často přichází sami
a mluvil jste teď o nějakém
systému sponsoru, o tom, že
strana těch spojených států
se potom o něj asi snaží
a tady umí je ten systém
ve spojených státech ochránit kvalitně
s nimi pracovat, když je
zadlužuje, pardon, tedy spousta
v tomhle díle je pro mě spousta
problematických momentů, jako mluvit
o dětských pracovnicích a o zadlužených
dětech, nějak mi to nejde
přez mozek.
Já jsem vlastně ten tekst, když jsem
opisal tak to prošlo
díky Filipu Zajíčkovi, editorový
to prošlo spoustem
i různých vysvětlování, protože
spousta jako proměných, který člověk
u nás úplně nezná
a je obtížné vysvětlit
Obecně platí,
že v letech
2016-17-2020
proběhla
velká kritika v amerických
mérích a vůbec na té politické
svéře, vůčit tomu, jakým
způsobem
americká vláda zacházela
s dětmi, které přicházely
ať už z rodiči
na jitnotujižní hranici
a Bidenová
a tím párem to stopla
takže řekla, že chce každý měsíc
zhruba 20% těch
odchytnutých, zachycených dětí na té hranici
pouštět dál do země
a to většinou za rodiči
přívuznými
nebo takzvanými sponsory
přišemští sponsory, to je prostě jako
institut, který
garantuje, že to dítě
bude mít nějaké zázemí
nějak postaráno bude
zajistí, že to dítě bude
chodit do školy
bude spoleňovat tu povinou
školní docházku
a že bude o to dítě nějakým sůsem postaráno
problém je v tom,
že těch dětí jednestolik
za poslední dva roky se hovorí o tom,
že je to více než čtvrt milionu dětí
z nich zhruba dvě třetiny
potom končí v nějaké
v nějaké práci
tak vlastně to je tak obrovský počet
že statystyky
odhady těch sociálních pracovníků, kteří
pracují, proto ministerstvo zdravotnictví
hovorí o tom, že
nějakých pěta 80 tisíc tětí
za poslední dva roky vlastně se tak nějak
kdyby stratilo
tím, že by se stratilo, že se neví kde
jsou, ale stratilo se jako kdo
v tom systému, že nikdo
není schopen z těch
vládních
agentůr je skontaktovat
vlastně se úplně jako neví, kde
vlastně s těmi sponsory dál jsou
je si teda pracujou, chodí do škode tak dál
škody vlastně se nacházejí dneska už
situací hlavně v těch hraničních statech
jako je Texas, Nova Mexico
i ta Florida, Alabama
podobně a Kalifornie
kdy, a já jsem s to sám, že jsem
žel nějakou dobu a struvá v Texasach
jsem si to vyslechl několikrát
že se prostě stane, že v průběheu
u školního roku přibydou
desítky dětí do školi nějaké
vybrane tam chodí nějakou dobu
ale pak vlastně se postupně
začnou vytrácet protože
musí plnit, řekněme 6, 8
až 12 hodinové směny
aby si teda vydělali ty peníze
na tý dlhý těm sponsorům
překupníkům, posílání rodičům
a takže školi už vlastně dneska jsou
v takové situaci které v těch hraničních statech
kdy ani nereportují
to, že jim ty děti mizí nebo
že chodí do školi úplně utahané, spíjím tam
vlastně to nikdo pořádně neřeší
takže co se tykáte ochrany
a zaještění nějakého
nechci říct plahobitu
a zaještění nějakých základných
životních podmínek
tak to je jako dost problematická věc
a konec konců vlastně se tomu Americký Kongres
minulý měsíc už věnoval
a tak kritika
na ministra zdravotnictví
se snáší už čím dal tím víc
Takže když se brátím k problemu
té dětské práce
je to celé navázane
jen na děti chude
s hlapších sociálních poměrů
na té děti co uprchly
nebo cháku to správně
že to průměrné
v Americe narozené, bílé, dítě
nezačíná pracovat už v děctví
že tohle je opravdu velmi provázáno
možná 100% provázáno s migrací
Ne, tak takhle bych to nestavil
ale je pravda, že tohle jsem
v tom článku vůbec kdyby nezminěval
je to dobrý dotaz
na vysvětlení celé té situace
Obecně platí, že v Americe
vládne taková tlouhodobě historické
vládne jaká si puritánská morálka
že práce člověka
šlechtí naopak
zahálka je vlastně
na prosto opovrhonou
vlastností
a to platí i proto, jak
když to pojímu, která velmi obecně
ta majoritní společnost
to znamená, bíli Američané
ale vůbec ji jako afroameričané
další skupiny, ti co už jsou asi milovaní
do toho Amerického
společnosti, rádi hovoří o tom
jak o ním ve 13, ve 14
dělali někde na brigádě, ostatně
my to vlastně děláme taky v České republice
že v 15
mají to v sívíčku, že v 15, v 16
byli šefem pobočky McDonaldu
někde tam u nich v Zapadákově
to si myslím, že
tady ta hodnota, jako kdyby
práce už odmala
obecně platí v Americe
a je to něco, co se
jako ocenuje
ale tady se bavíme o tom, že
Americké vládní agentury
různé inspektoráty a tak dále
zjíšťují, že čím dál tím více
nacházejí čím dál tím víc
dětí
v drtívé většině
imigrantů a to ze střední Ameriky
v pracorných podmínkách
a v odvětvích
ve kterých by děti jejich věku
absolutně neměli co dělat
nemají tam vůbec co pracovat
a tím pádem
neplatí proto
takže tam je to spojené s tou imigrací
ale pokud bychom se objecně bavili o dětské práci
o tom zdat děti, týnejí
dři a dole scenti pracují v USA
tak to je samozřejmě
to má jako různé vrstvy, různé úrovně
ale co zjíká tady těch
skutečně něku nebezpečných prácí
nelegálních vlastně podmínek
tak tam se bavíme v drtívé většině o imigrantech
takže záleží i na té práci
pořád se mi těžko chápí
jak se spojené státy
dostali do situace, kdy
některá odvětví
nútně potřebují dětskou práci
to z ní
přece šíleně
má to nějaké historické kořeny
nebo jak to bylo s dětskou prací
historický
vlastně když se hovoří o imigrací
obecně když ve správách
čeští čtenáří
nebo diváci
slyší vidí čtou o tom
tak se zapomíná
nebo málo kdy se zmínuje to
že prostě firmy
bavíme se o stavařích
o construction business
bavíme se o právě těch masokombinátech
ale i automobilkách
a vůbec v tom
těch dodavatelích nebo sub-dodavatelích
těch velkých globálních korporátů
oni ty firmy
v Minnesotě, ve Vyskonsinu, v Texasu
jako po celém USA, Arkansas
oni lákají
těch technických pracovníky
ze střední Ameriky
navzdory tomu, že vlastně by to
že přijdou, tak poružujou tím
americké zákony o hledně jako
imigracé a prostě překročení hranice
tak dál
tak firmy vlastně jako vědomně
lákají tedy ty pracovníky
a chtějí je přilákat
protože dlouhodobě
v těch některých odvětvích
jak jsme se bavili záleží na té práci
záleží na tom odvětví
bílých Američanů
případně těch, kteří už tam nějakou dobuží
ti už nechtějí pracovat
v tak obtížných podmínkách
nebezpečných podmínkách
a za tak mízký plat
co si týkáte historické
dymenze celé téhle problematiky
tak samozřejmě
dětská práce
v USA
má jako velmi bohatou historii
a teprve v roce 1938
došlo k zásadním omezením
zákoním, zásadním omezením
dětské práce
koromně toho zemědělství, které jsem zmňoval
když si lidi
najdoučial na YouTube, jsou k tomu fajn videa
od Voxu
krásné fotky, krásně zpracované
slavný fotograf Luis Hein
na přelomu 1920. století
zpracoval ve
23. statech USA
udělal prostě fotografii
z těch různých továren
pil
vše možných
jako fabrik
zpracoval fotografii
těch těch tětí, opravdu malých
často imigrantů
Čechoslováků, Italů, Irů
Vžidovských tětí
vlastně kontrastoval to
jak tím malé těti pracují
mezi těmi obrovskými
přacími a dalšími strojí
a i fotodokumentace
vlastně vedla k tomu, že na konec
v roce 1938 došlo k tomu
jako historický od zníku
amerických koloní po
ten rok 1938
dětská práce v USA
byla naprosto běžná
Byla často nutná k tomu, aby vůbec
rodiny
vlastně si obstáli
obživu, aby vůbec mohli
přežít a samozřejmě
jak v Britální, tak v Americe
industriální
průmyslová revoluce
vyžadovala dětskou a ženskou práci
velmi jednoduchou
velmi mechanickou práci
právě tady v těch
bujících továrnách
a taky ještě
důžka k tomu zajímová, že
po roce 1965
kdy bylo zrušenou troctví
tak odpadlo
opadl velký počet
pracovníků v Americe
v těch různých odvětvích
ale v něj i v tom zemědělství
a děti a ženy
byli vlastně těch, kteří
černohy v té práci mnohdy
náhradili
takže i to je důležitá, kdyby jsou
částary toho příbiju
možná to mošti dodám pár statistik,
že když se člověk podívá
na sčítání lidu
v druhé polově dvětranásteho století
tak se vevím o tom, že
100 tisíce a posupně vlastně
více než 1,5 mln
děti v USA pracovalo
je to i v literaturě
pracovánal
děti na ulicích New Yorku
prodávající noviny, čistící boty
všechno tohle
to je prostě součástí americké historie
a dětská práce historicky
měla do celé silné zastoupení
děti tvořili
podměrně nezane dbatelnou
součást pracovní
úvece síly v USA
a teprve až těch 30. letech
před druhou stou válkou
se to zásadně změnilo
takže z toho vyplývá, že
historicky to nebylo dívné
aby děti pracovali a to moje
zděšené edané tím, že jsem v roztropě
když už to normální není
kdy se ta současná situace
začala podobat té dávne
proč se to vrátilo, to je fak jako dívnej
kambek zrovná, rozumíte mi
ten kambek
takto, že děti přicházejí
z těch zemí střední Ameriky do USA
to je věc posledních z duba 13-14 let
opravdu intensivní
je to od roku 2015
a jako ultra intensivní
bych řekl, že je to od roku 2019-2020
s tím, jak začala pandemie
covidu 19
vrací se to jako je o těch
starých kolej hlavně
nebo to porovnání
s těmi historickými
rálěmi
si myslím, že je hlavně
v těch oblastech
kdy
docházík naprosto absurdně jako obhajobě
ze strany
přeštím republikánských, ale mnohy
i demokratických zákondářců, kteří hovoří o tom
že
vlastně umožnění
práce
teenagerům
majíme se teenageru
třinácti
tak je vlastně jako kdyby
je to benefit
mě to občas trošičku mi to připomíná
u nás debatu o tom, že
s troškoláci prostě, když se nennostanou na gimbal
mají dělat nějaké remeslo
tak tady
vlastně asi musím jít ten názef
přesně toho zákoná
ale zákon, který
který je v kongresu
federalním a o který se
snaží o jeho prosazení se snaží
a lobují za něj i některé jako firmy
například restaurači a sociace
restauratéru
tak se mene
Teenagers Earning Everyday Necessary Skills
to znamená teenagersi
získávají každodenní
zásadní nebo důležité
jako dovednosti
takže ta argumentace, že vlastně
je důležité aby děti
získávali tyhle dovednosti budou se jim hodit dal
v životě to, že mají být
plnohodnotným členem společnosti, který
získává, vydělává na sebe
a není jenom přítěžité společnosti
to je obecně jako mentalita
a vůbec moralka, která
v Americe jako dlouhodobě existuje
a
to v čem se to vrací do těch
podmínek historických je i to
že se prostě
uvolňují nebo
deregulují v mnoha státech
nejvíc v Tomičnívá ajová
a Arkánca se té poslední době
v tom posledním roce
nějaké kontroly
inspekcí
vůbec to, že by mohl
být zaměstnavatel nějakým způsobem
právně zodpovědný
za to, co se stane těm dětem
to, že vůbec zaměstnává děti
to, že se to s těm dětem může stát
v té fabryce
to je to, kde se jako USA
vrací, která jako sto let
víc než sto let na spět
a co je na tom ještě jako úplně
fascinující, která pro mě jako Amerikanistu
že se to děje ve státech
které zároveň v posledních dvou letech
zavedli zákony údajně
na ochranu dětí před
zhoupnými ideologijami
před nějakou indoktrinací
že ve chrání ve školách a tak dále
ale zároveň
vlastně těs tění zákonodářci
jedním techem dodávají
že potřebují prosadit tady ty podmínky
často jsou samozřejmě pod lidem
těch různých firéma a lobbystů
že potřebují
prosadit tady ty podmínky proto, aby
děti, která mohli takhle pracovat
ale teď ležitá věc je to
že argumentují tím, že vlastně
jde o rodičovské právo na to
rozhodovat o tom, co děti mohou a nemohou dělat
jste nějakou o tom, co mohou
studovat ve škole
tak úplně stejně vlastně to
aplikují i na to
práci, na to zaměstnání
takže je to jako
hodně absurdní paradoxní moment
a
ty počty dětí
ten náruz počtu dětí
u kterých si zistilo, že pracují
dél než je povoleno
protože vy můžete v nohá státe
vlastně federální zákony umožňují
že až 20 hodin týdně
vlastně vlastně odpracovat
pokud chodíte pravidelně do školy
ale i studie ukazují, že jak mle
pracujete více než 20 hodin, těch 20 hodin
nefak jako maximum
a pokud pracujete týdně více než 20 hodin
tak samozřejmě
ty děti jsou unavené
strácejí pozornost, nejsou schopné
tu školu zvládat
ten vývoj se jim zastaví
nemají čas vůbec na
volný čas, že jo
na nějaké
a i v tomhle vlastně to, která návrat
o 100 let, než 100 let zpátky
protože děti na jednou jsou
jsou vnímány prostě tam jako další
doplnění pracovní síly
na tím já přesně přemýšlím, na tedy tím a
kampeka má bezpojených státek
v poslední době
vracení se k dávno
neby tomu vyvráceným
nebo k nějakým způsobem vyřešeným otázkám
překopávání toho systému
vracení se v čase, to se tam opravdu děje
na více úrovných
antikvíř zákonů
že můžem zapodívat na row vývejt
na situací, ve které
už si jednotlivé státy můžou určovat
jestli je tam a za jakých polmínek
možné podstoupit interupci
vlastně zajímá
jak tohle to, co tady popisujeme
celé zapadá do té současné reality
spojených států, jestli se bavíme o jediněle chybě
v systému, nebo jestli ten systém
nepůsobých chybov je celý
to je
to je
to je jako velmi kompleksný dotaz
na který nevyjme si umím
kompleksně odpovědět
tady ti lidé, kteří stojí
ti zákonagradci, kteří stojí
za řadou tady z těch zákoních
legislativních návrhů
na co největší deregulaci
děcké práce
rozšíření
toho poštu oboru od větí, kterých můžou děti pracovat
i těch, kteří velmi nebezpečných
a to, co jsem zapomněl, ještě zmínit
je i samozřejmě
že ve dvou státech
už víme o tom,
že se snaží zákonagradci i snížit
vlastně minimálním zdu
proti děti, aby ne dostávali
tu minimálný zdu stanovanou zákonem
ale ještě níšší
tak to jsou věci, o které usilují
především zákonagradci, kteří jsou
zpětí s tím magamovement
s trumpizmem
a dostávám se k tomu, co jsem chtěl říct
s trumpizmu, že ten si vlastně
v določné míry představuje
40. a 50. leta
jako ten ideál, ke kterému by se chtěli
vrátit
to znamená, nějaká rasová segregace
vnímání neběložských
občanů
jako občanů druhé kategorie
to platí i právě proti děti
a že se s ním může zacházel
jako čistě z pracovní sílu, která je zbytna
a platí to
o tom
k návratu
že
tadyční rodina, tadyční rozdílení
hlavně jako
džendru
a na pouze dva
a postavení ženy
v domácnosti
i to, co se jako učí ve škole
že vlastně je to návrat
u těch 50. a 40. let
to znamená, že i
nějaké mnohem víc kresťanský hodnoty
ve výuce
výuky rozhodněné
tolik výuke o diverzitě
takže jasně, jsou to
kdyby ho dnoty z 50. let
které teď vidíme, že
mnohotěh těch silně konzervatívní zákonodárců
o ně usiluje
ale abych nebyl tak příkry jenom
k republikánům
tak jsem zmenila, že i demokrata
to usilují ČR
jsou to demokrata, kteří stáli
částečně za tím, že tam teď
některé ty zákoni
byla ve prospěch to, aby se rozšířel
dětská práce
a tam funguje velmi do vřeloby
těch různých firm restaurčních
masokombinátů
všich tady těch různých
automobilek, tady těch různých odvitví
prostě
po celém tom politickém spektru
se snaží
a by získali co nejvíce pracovníků
pracovníků, který jsou v pozici
kdy nemají možnost moc vědnávat
děti prostě
který je skupina
obyvatel, které
mají velmi málo
hlavně ty imigranti, který jsou
v tom váku, v tom systému
ještě nemyslejí jsou úplně občané
ale už jsou v té zemi
mají ochranu, nemají ochranu
nikdo je úplně nekontrolovat
je to i vlastně jako využítité
situace ze strany těch různých
firm korporátů a tak dál
které využívají
situace tady těch
dětí
a vůbec imigrační
neupleně fungující imigrační politiky
takže je to kombinace jako faktoru
a bohužel to
je to i v kombinacitari s tím, co jsme
zmíjovali těch dalších zákoných
opatření, které opravdu
vrací v nohá
ohledech USA, nebo tě jednotlivé
státy minimálně, protože tam velký dozíl
samozřejmě
vrací o desítky lecpátky
Když jsem vrátím tady na závěrk
té dělské práci
jak se to celé dá
vyřešit, protože já předpokládám
možná najvně, že
budoucnost nepatří pracujícím dětem
ale spíš opěto v nejaké
regulaci, díky které děti pracovat
nebudou
Já bych s vám rád ten v termizmus zdílel
ale třebaťka na podzim
a už to budu učit, po několiká té
tak se studenty třeba probírám právě
nebo nechávám je, aby si by hledali
jak to vlastně vůbec vypará s dětma
které pracují v tom zemědělství americkým
právě jsou to často
Hondurasané, Mexičaní a tak dál
nebo děti, které už jsou narozené
trafá v Americe, ale
imigrantu tady z těch zemí
a oni počují celý rok vlastně sezóně
zatím
kde je práce tam chodí do školy
nebo nechodí do školy, tak dál
je to věc, kterou ten průmysl
to zemědělství v Americe bohužel potřebuje
oni ví, že tam tím párem je práce
a živobití
to je jeden aspekt
toho další aspekt
je, že
tím, že vlastně to New York Times
a Reuters udělali tady ty exposé
tak vznikla
společensko-politická
poptávka potom, aby se to
částičně začlo měnit, aby
federalní vláda
se pokusila
prosadit
zákony, lepší kontroly
a tak dále, které povedou
se i dalším omezením a ochraně
omezením tedy dětské práce
a ochraně těch dětí
ale, a pak i ta třetí vrstva
no, ta třetí stránka tady toho
a to je, že aby
nějaké takové zákony mohli projít
tak by musel funguvat americký federalní kongres
a v něm momentálně
ve sněvně reprezentantů má
většinu republikánská strana
která má svoje vlastní problémy
s tím jako rozpolcena
nebo rozdělená
že svovně nesilné to trampistické křídlo
které není úplně ochotné
jakom promisům rozhodněné
že by chtělo řešit právě
takové velmi silně praktické věci
a v senátu
tohle se tam mají většinu demokrata
kteří by případně
to možná chtěli schváli takový dle zákony
ale musel bych nyní říct, že jsem s ním
neprezentantu dojít
a ještě k tomu dodává jednu věc
že je vůbec jako otázka imigracé
tak to je témá, které dlouhodobě
je neřešené
nechtěl jsem říct, že je neřitelné a je neřešené
americkými zákonodárci politiky
k tomu je třeba dodať
že třeba Texas, Florida
a další staty si vlastně
kodělají v skoro v témí grašiní politice
co chtějí, teď k americkými médií
hodně probíhá kausa
Texasu, kdy
Texasky governor nechal v recériogrande
na hranici, na instalovat
boje, které mají
že to jako posluchačí představí
mají v sobě zabudované
ozubená kola
která vypadá jako pila
aby vlastně tě imigranti, kteří se snaží
překročit z recériogrande
aby se nemohli křestu bojku dostat
že v momentě, kdy na ní náskočí
nebo se jí snaží nějakým zůsobem přelest
tak skončí pořezaní
různě zranění a tak dál
takže se vlastně to vzdají
a pokusí se
přejít nějak jinak anebo
zůstanou v Mexiku
je tak neskutečné
je to obrovské, politikům je to obrovský problém
je to velmi nabité emocemi
je to velmi lehce zneužitelné
médii a zneužívané
a hládně u USA má
vlastně jako velmi krátký politický
cyklus, volební cyklus
takže emigrace srá velmi jednodušně
zneužít a tím párem řešení
být jim jako v nedohlednu
ale samozřejmě
federalní vláda, když to s jednoduším má
nástroje, aniž vypotřela kongres
aby nějakým způsobem zasáhla
on mizila to, co se děje
a pokusila se tím dětem
pomocné
moc díky za pozvání
stánc to povede
a teď už jsou na řadě
zprávy, které by vás dneska neměli minout
silný výbuch poškodil
závod na výrobu optických přístrojů
ve městě Sergie
v posad u Moskvy
na místě jsou desítky zraněných
několik lidí má být ještě pod ruynami
probíhá evakuace
některé zdroje spekulují,
že šlo o útok dronu
když se nás rozporuje
neznámí dárce v Belgii
koupil desítky tanku Leopard 1
a pošle je na Ukraínu
první dva tanky tento týden
opustili Belgii a jsou na cestě
píšou Belgická média
celkem 50 těchto starších modelů tanků
německé výroby
podle nich dárce koupil
od soukromé společnosti
policie převezla uprchlého muže
přezdívaného guru Jára
s Filipín přes chajpej do České věznice
do bež si má odpěkat
5 a půl roku za znásilnění
Na druhém největším
havajském ostrovie Maui
se šíří lesní požáry
které přibněli k evakuaci lidi
z asi 500 domů
několik budov už zhořilo
plameniníčí porost a budovy
v turistické západni části ostrova
a v hornatém středu
A po dlouhé a těžké nemocy
zemřel jeden z nejvýznamnějších
českých diplomatů Martin Poveyšil
i filolog nastoupil do služe
v České diplomacie už v roce 1990
mimo jiné působil
jako velvyslanec v Čile, Španělsku
nebo při na to
i Evropské unii
Minister zahradničí Jan Lipavský
označil Poveyšila za jednoho z nejlepších diplomatů
jaké kdy země měla
A na závěr ještě něco co mě zaujalo
a možná by mohlo i vás
Dneská pro vás mám typ na aplikaci
která se ménuje MOVAP
sánu MOVAPP
a pro čet aplikace takhle ménuje
MOVA je to těž
jak jsem se dočetl
ukrajincký výraz pro jazyk
Tato aplikace je takovým praktickým
slovničkem různých pojmů
učitelkou ukrajincké a bcdy
a taky takovou zábavnou formou
pro ukrajinčtiny
nebo češtiny pro děti
Slovniček, který tu najdete
obsahuje stovky základních
slovniček a frází
které si můžete poslechnout
přečíst na učice
je to hezky poskládane takže to dává smysl
velmi dobře se v tom pohybuje
pak je tady samozřejmě možnost na učice ukrajinskou a bcdu
nebo naopak českou
pokud jste cizinec
a ta dětská část má v sobě pekse
jsou pohádky které se lejí poslechnout
a přečíst v Češtině i Ukrajinčtině
je to celé taková hezka jednoduchá aplikace
která vám může dost pomost pokud
jste v situaci kdy potřebujete
se domluvit s Ukrainkou nebo Ukrajincem
a taky pokud se třeba
v reakci na tu aktuální krizy
nebo nejen na ní chcete přečit trošku Ukrajinčtiny
každopaně je fajný mít
v telefonu kdyby cokoliv
MOVAP to je můj dnešní typ
naslešenou zítra
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Fenomén dětské práce se vrací do Spojených států. Továrny v USA využívají práce dětí, které do země v posledních letech, obzvlášť po pandemii covidu-19, proudí v čím dál větších počtech. Proč ve Spojených státech pracují malé děti z Guatemaly nebo Hondurasu? A dá se s tím něco dělat? Hostem Vítka Svobody je amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.