Studio N: Proč Slovensko zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině

Deník N Deník N 10/10/23 - Episode Page - 26m - PDF Transcript

V nové sportem nabité O2TV teď můžete sledovat i ty nejlepší filmy, seriály a dokumenty z HBO Max.

A díky O2 poslouchat i tento podkázd, jeho jsme generálním sponsory.

Intelligentní sít O2.

Je úterý 10. hřína, posloucháte studio N, tady je Flipp Tytlbach.

Dnes o tom pro Človenskou zastavilo vojenskou pomoc Ukrajině.

Moje názor na pomoc Ukrajině je bohodobozná, my nepovím teda ničnové.

A myslím si, že máme pomáhať Ukrajině a máme je pomáhať aj vojensky.

Když slovenské ministrstvo obrany ještě před odchodem úřednické vlády zvažovalo,

že poskytné Ukrajině další balík vojenské pomoci postavila se proti tomu prezidentka Zouzona Čaputová.

Její mluvčí následně vysvětlilo, že chce hlava státu respektovat výsledky demokratických voleb.

Jak ale zestil deník N, slovenskou zastavilo přípravu další dodávek pomoci už mnohem dríve.

Ve studiu jsou semnou reportéře Markéta Bouvbínová a Lukáš Prchal. Vítejte, ahoj.

Hezký den.

Ahoj.

Byť tam a vidějíc ten spôsob života, který tam přeběha pod měvstálim potenciálným útokom to je velmi silné.

Něčo, co sa dotkně každého embatického člověka, a to je to, které je to, které je to, které je to, které je to, které je to.

Každého embatického člověka a práve, kolik tomu je dobře a dôležité, okrem toho, že to pre nich znamená symboliku,

tak myslím si, že aj pre nás, keď si aktualizujeme potrebu tej pomoci a toho postojak ukrajině.

V tomhle příběhu mi příděže důleždá chronologie, kdy jsme se poprvé dozvědili, že slovencko zastavuje vojenskou pomoc ukrajině.

Minulý výden ve čtvrtek, pokud se na pletu, kdy úžat prezidentky Čaputove oznámil, že k tomuto kroku došlo,

a jenom z těch slov, které byli zveřeněne vyplývalo, tak jako postupně vyplývalo, že ta pomoci zastavená až nyní o volbach.

Protože tím paní prezidentka údajně chtěla respektovat výsledky volep, jenom, že když jsme se začali dál ptá.

Počkej, jiný mysl, že vyhrál Robert Fico, který už je celou dobu, která tvrdí nebo respektive on tvrdí, že Ukrajině už ani náboj.

Ano, už nechce posílat žádnou vojenskou pomoc, žádný vojenský materiál.

Takže to respektování parlamentní volep mělo být, ale úřednická vláda by neměla posílat další balík vojenské pomoci Ukrajině,

protože tady skrátka máme stranu, která vyhrála, a která by nic takového asi zřejmě podle svých slov neudělala, a byl bytom nebezpečný prezident.

Ono se uvidí, jak k tomu bude ta strana nyní přistupovat, ale podle toho, co teda hlásala před volbama, je to dané prakticky.

Neměni měnič na tom, že jsme připraveni Ukrajině pomáhať humanitárně, jsme připraveni pomáhať při ognove samotného štátu, ale náž názor na vyzbrojovaní Ukrainy pozná tě.

Je mi velmi luto, že celé volby z pohladu mejdi na slovensku bory o tom, že budeme alebo nebudeme posělať na Ukrajinu s bráně o tom volby na slovensku nebory.

Lude na slovensku mají svoje vážné problémy, a pre nás jsou prioritné těto vážné problémy.

A znovu pán redaktor, že chcem připomenovat, slovenskou má jiné problémy, jak je Ukraina.

On to není vlastně jenom smér, Roberta Fica, on i Peter Pelegrini se vlastně výjádřil tak,

že slovenskou už by tu pomoc posíla, to nemělo, protože nemá z čeho a podobně, což následně vlastně částičně dementovalo

ministerstvo obrany, ale je vidět, že i Pelegriniho strana s tím nesouhlasí.

Zase, ale abychom byli fair a abychom ukázali ten big picture, ten celý obrazek, tak zuzanača putová dlouhodo by opakuje,

že Ukrainy se musí pomáhat i vojencky.

Kratká odpovětě, ano, ta delší odpovětě je, že prezidentka dlouhodobě veřejně podporovala a bránila a vysvětlovala,

proč je nutné posílat vojenskou pomoc Ukraina, jakože u každého toho balíku ona jí veřejně obhajovala.

Zároveň pre mě je to principíálna otázka, protože musím povědnit, že jasno si vnútorně těž přechádzala,

samé v sebe procesom, že či je to fair, či je to dobrý krok trval to velmi kratučko sekundu, kým som si s odpovedala, že ano.

A to posatě z jednoduchého dvouhodu, já si to možno trošku insitně, ale vybavila v obraze,

keď vidím jako někdo fyzický útočí na slabšieho.

A teraz jako kdyby moj postoj by bol taky, že tomu slabšiemu držím palce a mám taky ten postoj,

veď se to také sam nějak vyrieší a nechám to na nich nechci to...

A přitom vidím, že jeden i agresor a druh je obeď, tak vlastně tou svojou pasivitou by to znamenalo,

že pomáhám agresorový, tam jita rovnica vychádza úplně jednoznačně.

Zároveň Ukraina a naša pomoc Ukraine neznamená pomoc někomu, kdo agresívně dobija iné územia.

Ukraina sa bráni. Ukraina brání bombardované civilné objekty, respektive ďalší objekty,

ktorej jsou evidentným terčom, stačit tam naozaj chvílku býť a vidíte to,

že to nie jsou zbludila strely, to jsou pre Rusou pre nich legitívna terče útokou

a níčeně nevinni hludských životov, kterou se tam děje je naozaj obrovská hruoza.

A je to principiálna vědzladiska hodnou od a dodřevaně a medzinárodného práva.

Naša pomoc je aj pomoc, aj kdy se to možno někomo nezdá, ale aj stabilitě a měru v této časti,

protože ta vojna se drží čím dělá tým vězna východnej hráníci a nepresahuje práve našou pomocu Ukraine,

nepribližuje sa s nám.

A teď přichází moment, kterému nerozumím, protože vy jste přešli na to,

že ty balíčky vojenské pomoci zastavelo Slovenskou už mnohem drív. Kdy?

Ono je zastavilo už v červnu, protože nám tedy potvrdilo slovenské ministerstve obrany,

že od června prostě nic neposlali.

A tady je vlastně otázka, jak to přesně bylo.

Zuzana Čaputová nemá, jak i její můvčí stálezdu razumějí,

skutečně jako právom moc zastavit ty dodávky v ústavení z takového není.

Na druhé straně, 15. okvědna nastoupila úřednícká vláda, kterou ona sama menovala

a ona má vlastně její mandát, nemá mandát vo liču, nemá důvěru parlamentu.

Tudíž teoreticky i Zuzana Čaputová je zase ta,

nebo i prakticky, která jí může odvolat a tak nějak se očekává,

že se nebude rozcházet v názorech s prezidentkou.

Nicméně nám se tady dokonce rozcházejí i tedy výstupy,

jak Zuzani Čaputové, tak i ministra obrany Jaroslava Nadě,

který ještě nebyl součástí úřednícké vlády.

Ten vlastně skončil právě toho 15. okvědna, když 14. vláda nová,

on byl ještě ze strany Olano, v té době nemohu nastupovat

jako minister ze strany Olano a ten nám tvrdil, na záznam,

že vlastně Onamu říkala ještě v době, kdy on byl ministrem,

že by bylo lepší, kdyby se ty zakázky prostě zastavili,

protože už bylo jasné, že bude úřednícká vláda,

že vlastně ta vláda nemá důvěru parlamentu,

ani v té chvíli vládnoucí, a že bude kampaň před volební,

už byl stanovené i datumu voleb.

Na to, ale Zúna Čaputová se prostřednístvím svého mluvčího

nám včera ozovala, že tomu tak nebylo,

že ona to vlastně se Jarona děm neřešila,

že vůbec nechápe, kde on tady tato slova vzal,

a že naopak po ním chtěla, aby on ještě rychle poslal,

co největší balík pomoci vše, co tam slovenskou mělo,

nebo tak toto nějak ona definovala v tom prohlášení,

aby to ještě rychle poslali před nástupem te úřednícké vlády,

když je to vlastně předtím, než řekne kampaň.

To znamená, že slovenskou už odjera Ukrajině, vojencky nepomáha.

Na posledy odešla nějaká vojencká pomoc,

myslím, že v červnu, což připustilo i ministerstvo obrany.

A proč to prezidentka Čaputová neřekla už drív?

To je věc, které úplně nerozumím.

Já vlastně tomu nerozumím nejme tomu politologicky,

protože oná to zdůvodně tak, to vlastně nám napsala

i v tom prohlášení, že vlastně nechtěla

zasehovat do předvolední kampaně,

což tedy teoreticky vlastně bylo podubná situace,

jako není jen trošičku, asi v obráce neměl nějakém sledu.

My tedy máme vlastně dvě prohlášení.

Jedno přišlo drív chronologicky a to je to prohlášení,

že úřednícká vláda by o tom neměla rozhodovat,

protože se k vládě chystá zřejmě s největší pravdi

podobností strana, která by s tím nesouhlasila.

Až později, když vy jste na to přišli, tak přichází prohlášení.

Že vlastně už před kampaní, by si tohle nenodí.

Že prostě nechce, aby vojenská pomoc Ukrajině

nebyla zneužívána v předvolední kampaní, do slova napsala.

A to vlastně z mého pohledu není úplně logické,

protože dobrě v předvolední kampaní by to možná nemusela chtít,

aby to bylo zneužito, ale dejme tomu,

proč tedy neposled rychle ten barík nyní?

Dokuď tam je ešte ta úřednícká vláda?

No a jak tomu rozumíte, nebo jak to čtete mezi rádky,

protože já tom nerovním?

Já to čtu celkem jednoduše, oni se obávají toho,

jakým způsobem by se Fico a nových istaná vláda

beřejně biadrovala vůči takovému rozhodnutí.

Vlastně, že ešte víc by na svou stranu přitáhli

lidi, kteří jsou na váškách ohledně té leté otázky

a poštvali by je proti těm lidem, kteří o tom rozhodují v tuhle chvíli.

Protože asi těžko soudit prezidentku Čaputovou,

že by nechtěla pomáhat Ukrajině?

To se já mi nedá, dlouhodobě to dělala, dlouhodobě byla,

nebo je je na straně při pokladom stále,

dlouhodobě zastává ten názor, že se má nadále posílat a pomoct.

Tady ale došlo prostě k tomu, že někdo se rozhodl,

už to dále nedělat kvůli tomu, co by to mohlo přinés ohledně voleb

a jak by to zne užíval Fico?

Já si myslím, že jsou to vlastně dvě věci,

že možná si prezidentská kancelář, nebo ona sama rozmíšleli postupně.

Já jsem původně přimišlatočíš nad tím, proč v předvolební kampani,

ona to třeba, nebo proč to ministerstvo obrany neřeklo,

podívejte se mi, teď vlastně žádnou pomoc neposíláme,

ale já si myslím, že ve finále je to tak,

že oni na to prostě nechtěli upozornivat.

Kdyby bádík posleli, tak by to třeba někdo právě

ze smeru konkrétně vlastně se těch politiků

nebo i třeba nějakých analytiků, na to přišli

jenom prostě nechtěli tu kampani zřejmě rozmíchávat

a tohle bylo nejdálnější mečet.

Neříct my neposíláme, ale zároveň jim nedat tu možnost,

ježiši vidíte, oni poslali.

Co se týče vlastně toho kroku, nyní.

Já se domnímám, že k tomu vedlo opravdu to,

že ona má obavy a zároveň je tady možná i určitá.

Naděje, že by se ještě pořádřeba nějaká jiná koalice zlužila,

že to není prostě jisté.

A závr, zase nechce tím pádem,

by dávat, dejme tomu nějaké další v uvozovkách náboj,

když to přesuneme na to vojenskou terminologii,

vlastně té možné koalici Roberta Fitsa.

Mě to přešlo takové, a to jsem četli já, mezi řádky,

když to zuznače putová, teď řekla,

že by uřenícká vláda neměla nic rozhodovat,

tak vlastně řekla veřejnosti,

poďívejte, zvolili jste si Roberta Fitsa, tak tohle oteď bude.

To je vaše volba.

Já si myslím, že možná opravdu ještě doufá,

že třeba se to zvrátí, a že tím,

že na jednou neřekne posílám obrovský balík,

a on zase bude mít takové teď možnost,

jako verbálně se v účitomu ohradit,

tak třeba by potom se s ním víc spojil právě Pelekryny,

byť se to zřejmě stane.

Jak se to vlastně zjistili?

My jsme na to byli upozorněni nějakými, řekněme,

zdroji z České diplomacie.

A pak vám to potvrdil nikdo ze Slovenská?

Ano. Kdo?

Několik lidí ze Slovenské diplomacie řekněme,

a potom o tom beřejně mluvěl bývali ministro obrany

Jaroslav Nať.

Vlastně potom to potvrdilo,

jak respektive ministerstvo obrany,

potom potvrdilo, že tedy neposlali od Černa tu pomoc,

a Zuzana Čapitová nám včera napsala,

že opravdu pak už nechtěla posílat pomoc,

aby vojenská pomoc Ukrainy

už nebyla zneužívána v předbolební kampaní.

No a je to tak, že posílání vojenské pomoci Ukrainy

by opravdu mohlo ovlivniť Slovenské volby?

Tak rozhodně by to bylo jako velkým tématem,

protože ta otázka v podbědomí slovenských občanů prostě je.

Mnoho lidí je tam, jako velká část objevatelstva,

je, řekněme, pro ruského smýšlení,

a spojně některých otázkách,

a tady tohle cto je věc,

která může mnoho lidí ovlivniť.

A spojně tohle je nějakýmůj...

Je to tématická rozbuška.

Pudívejme se vlastně jenom na to,

když se vlastně jenom načiní polského preměra Mateushe Moravěckého,

u něj se moc říct,

to byl také předvolební táh,

který vlastně nájdnou řekl mi už žádnou další vojenskou pomoce

týče, jakoby opravdu materiálu nového,

nebudeme posíchat, protože ji nemáme,

to se dá různi interpretovat,

je to úplně jiné témat,

ale vlastně tohle bylo témat,

které rezonovalo i světově.

Nevím, jestli slovenské by tak to silně rezonovalo,

a to je nabídka České republiky.

Co Praha Bratislavě nabídla v té době?

Česká vláda, respektive dyplomacie Česká nabídla

slovensku takovou klíčku,

že pokud chcete danále pokračovat

v posílání těch vojenských zásilek na Ukraino,

pošlete to nám do Prahy,

my tady přerazíme kolky

a pošleme to tam za vás,

budeme předstíle, že to jsou naše zásilky.

Podmínka tam byla,

že by slováci nesměli do Česka poslat

takový ten dokument, kde se podepisuje,

že se Česká republika zavazuje

nepředat tyto zásilky třetí straně

a díky tomu bysme mohli to poslat

úplně v sklidem na Ukraino.

Ale slováci se rozhodli

tudle tu nabídku nevyužít.

Ono se to vlastně relativně běžně děje,

tady to, že se přepusílají ty zásilky,

takže vlastně ta nabídka té České strany

nebyla v něče mne obvyklá.

To prostě je situace, kdy i Česko se podle našich zdrojů

někdy na tom prostě podíli,

že takhle připusíla prostě ty zásilky,

ale právě přes nějak říká Lukáš zásadně,

aby tam prostě nebyla taková daná doložka

nebo jak to nazvat,

že se to prostě dál připuslat nesmí.

Bylo by to prostě prázdné,

ale ten dokument by tam nebyl.

Vůbec nerozumím.

Pakliže mělo jít o kampaň, o volby

a nemělo to ovlivnit volby,

tak proč to teda Bratislava neudělala potíchu?

Tak ono to vysvětlení docela na snadě.

Protože nyní se dostala na informace o tom

neposílání vojenské pomoci Venn,

tak by se dostalo Venn rozhodně to,

že ty zásilky chodí přes Českou republiku.

A bylo by to ještě horší.

A slováci by vypadali jako vanda troubu,

která se neumí ani postavit

vlastní rozhodnutí nadále podporovat veřeně Ukrajnu.

Takhle jednoduše je vysvětletelný

to rozhodnutí slovenské strany.

A co teda bude tady?

Slovenskou prostě stoplo vojenské dodávky Ukrajině

a vzledem tomu, že u moci nejspíš bude Robert Fico,

který v kampaňi říkal práve,

že Ukrajině neposílání náboj.

Taku, že Volody Mirzelenský

tu vojenskou pomoc od svého západního

soustřené uvidí?

Oni zřejmě neuvidí jako opravdu

od zásilek státních,

ale spouste těch vojenských zásilek

jsou vlastně z nějakých soukromých zdrojů.

Mimochodem děje i s zásilkami od nás.

To neznamená, že všechny ty zásilky

jsou automaticky hrazeny

nebo stát umožňuje,

dejme tomu on to zprostředkuje,

ale ředatel jsou skutečně nějaké firmy,

společnosti třeba složité

na více spoustu toho vojenského materiálu.

Potom, jak nám,

tak i slovensku proplácí Evropská unie,

která má na to speciální fundy.

To znamená, že nyní podle analytiku,

co jsem se dívala,

tak to vypadá,

že opravdu, pokud Robert Fitzotu vládu složí,

tak nebude slovenská vláda posílat

přímo své vlastní nějaké zásilky,

ale zřejmě nestopne to,

že by to posírali soukromé subjekty

a další klíčovou věc nestopne transport,

což třeba vlastně nepovoluje madiarsko.

Přes madiarsko se nesmí ani transportovat

vojenské zásilky na Ukrajinu,

ale tohle se neočekává

a spím v této chvíli,

že by slovenská vláda budeli to vláda

Roberta Fitza udělala.

Když to takhle moc omerční by měla dál fungovat?

Uvidíme.

I klidně možné,

že jak měl jesli nastoupí vláda Roberta Fitza,

tak jednostě k prvních rozhodnutí

bude to same, co udělal Viktor Orban

v madiarsku na schranou transportné

existuje, neposíláme ani soukromé zásilky.

Já nevím, já tyka spekuluje,

a jenom říkám,

že klidně je možné,

že se můžou vidat

tou leto-madiarskou cestou,

co se této otázky týče.

No ale předpokládám,

že si budou existovat různé obkliky

nebo kličky,

jak to stále odklácti

bovinské balíky ze slovenského krajila.

Soukromé spoločnosti by to zřejmě museli dělat.

Tady přes jiné země,

pokud by to nastalo ale třeba týčeho transportu,

tak přes madiarskou opravdu transporty nechodí.

Jak tohle celé ovlivní vztahy mziky

je ve mlad Bratislavou?

Tak obecně se předpokládá,

že ty vztahy ochladnou,

že se mozi mě opravdu otázka,

co se skutečně stane.

Mnoho, kdy se děje to,

že těj pretendenti o tu vládu

jsou třeba verbálně tvrčí

a silnější v kampani,

ale ve finále třeba potom nezvolí

tu úplně nejtvrčí cestu.

Navíc pořád,

jakoby ta doprava,

když tedy mluvím jenom

o tom transportu,

je klíčová v Polsku

a tam vlastně

ta situace

taky v této chvíli

není úplně jednoduchá,

byť tam se vůbec neočekává,

že by se tam možnost toho transportu stopla,

ale tam člověk opravdu jako neví,

co se prostě stane v neděli

přivolbách respektive potom.

Takže my tady můžeme spekulovat

o tom, co udělá slovenskou.

Já osobně bych si myslila,

že krok Viktor Aorbáná

a maďarské vlády jako neučiní,

že to nebude takhle tvrdé,

ale se možné vše.

Jako prostě něco říkáš

přivolební kampani

a něco sobotom tvé realné kroky,

když už sež skutečně

ve vládi, ale prostě

můžné v tůle chvíli předýma

to, co se stane,

je možné v tom minu spekulovat.

Slovenskou není největší země v Evropě

a to to byl fakt.

My taky ne.

My taky ne,

ale pořád je dvakrát menší než my.

My jsme středně velká země.

My jsme středně velká země,

ale ptám se o toho slovenska

jesli není klíčová tím,

že hraníčí s Ukrajinou,

to znamená minimálně

pro ten transit

vojenské pomoci s ostatních zemí,

to přece může být velmi důložitá země, ne?

Já si, ale myslím,

že pořád je absolutně klíčové to Polsko.

No dobra, ale v Polsku brou volby

a asi je dobré mít plan B.

Já si myslím,

že lepší je mít plan B

Polsko, než to slovensku.

V tomhle směru bych sázela víc na to Polsko.

Tam už jenom z toho důvodu,

že takhle tvrdě by si

v Polsku nedovolilo jít

v učisvému klíčovému s pojenci

a to jsou USA.

Jou táska, jak dopadnou Americké volby,

je to to vysvětlování prezidentky Zuzani Čaputové,

nebo je to to stopnutí pomoci.

Co to vlastně?

Mně na tom musím říct,

vlastně překvapuje to stopnutí té pomoci

a dejme tomu,

že asi chápu to rozhodnutí v té kampanii.

Ale vlastně nerozumím tomu,

proč tedy neposlat ten balík rychle nyní,

co nejvíc, co skutečně dé

a vlastně potom teda vyčkat,

protože já opradnu nedokážu odhadnout,

ale já prostě toliktu situaci na Slovensku

jako nesledu na kolik by to,

že to chvíli poslali tu pomoci,

rychle rychle, na kolik by to ovdivnil

skládání té vlády.

A nebo já s tím solasím,

já prostě nerozumím tomu,

proč to udělat v tuhle chvíli,

když furt na to mají mandát,

furt mají možnost rozhodnout

a udělat to,

protože to nikdo nezvrátí po tom,

jako pokud to bude poslané,

předtím, než bude ta vlada jmenovaná,

tak nikdo už nemůže ten krok vzít spět,

když už to bude odvezene.

Maksymálně bude Robert Vico

vyskakovat před mikrofony následně

a říkat,

že něco, něco bylo špatně

a někdo je zase americký agent

a na to už jsou snad na Slovensku zvyklí.

Ještě možná poslední otázka,

když se podíváme do toho našeho regionu V4,

tak Madiarsko tam je Orbán

na Slovensku zvít jezel Fico,

v Polsku nás čekají volby

a taky z nejsem úplně istý,

jestli to dopadne vyloženě pro západně dobře,

v Česku nás taky čekají

parlamentní volby, když jsem viděl

poslední průzkumi,

tak ten náskok Andrej Babiš je opravdu obrovský,

takže

s určitou pravděpodobností se dá

minimálně trochu předpoklárat,

že Andrej Babiš by mohl

se dostat znovu k moci, co by premier.

Číkají z téhle strany Ukrajinu jako těžké časy?

Já si pořád myslím,

že u nás jako

ty europarlamentní volby

nebudou hrát tak významnou roli,

pokud nedopadnou ty vládní strany,

vládní volbách, které budou potom.

Ty jsou až za dva roky?

Ty jsou až za dva roky, takže v tomhle případě...

Tohle je ni zadlouho.

To máš si se pravdu, ale já smyslím,

že tam už fakt spekulujeme

opravdu jako hodně daleko.

V této chvíli,

já si myslím, že ta podpora

jako české vlády v účité Ukrainy,

která se navíc zřejmě pořád,

jako podle průzkumu,

jako nějak jako těžší podpoře,

relativně velké části obyvatelstva,

ale tam opravdu jako pro něj

strašně důležité, aby nenaštvali

prostě spojené státy.

To tam hraje velikou roli.

No, tabé nezpojené státy posílejí obrovskou pomoc

a vlastně nemůžou,

jako oni potřebou to polsko,

aby se ta pomoc posílela.

Co je týče Maďarska, ta situacija je standardní,

tam se asi v této chvíli nic nezmění.

Tamto slovenské otázníkem,

ale nemyslím si, že

vlastně by se to nějak úplně zásadně

odlišilo do budoucna.

Takže

tolik k těmi dotynkým státům

V4 jako taková stejně

v takovém jakém si podivnem

stand-by-limbu

stavu. My teď mít,

přecedáme. Vlastně

pokud vím, tak mi přecedáme od července

první setkání na ministreské úrovni.

Se do mní vám bylo až teď nedávno

na neformální setkání

ministru zahraničí v New Yorku v září.

Takže já si myslím, že ta

V4 prostě teď spí,

to neocuzovala ona v budoucnu, může

mít nějaký efekt, význam třeba i kulturní

dejme tomu i nějak hospodářský, ta situace

za desetlet může být úplně jiná,

ale v této chvílo dve čtyřky nikdo nic nečeká.

No právě, že za desetlet může být situace úplně jiná.

De vidět, že každý z nás má jiný pohled na svět.

Deportejři denníku

N Marketa Bouvínová a Lukáš Prchal,

který zistili, že slovenskou

stoplovojenskou pomoc Ukrajině už drív

studia. En moc vám obyma děkuju a mítte se moc hezky.

Já děkuju za pozvání.

A teď už jsou na řadě zprávy, které by vás dneska neměli minut.

Premier Petra Fiala v pondilí prohlásil,

že přesun České ambasády Stel Avivu

do Jeruzaléma je v současné době žádoucí krok,

zatímco před sadové dalších strankovalice

spolu s tímto krokem souhlasí,

proti se postavil ministr zahraničí Jan Lipavský.

Izraelská armáda obnovala kontrolu

na hranice zpásmem gazy.

Informoval o tom mluvčí Daniel Hagary.

Dodal, že za poslední den

nedošlo k žádnému dalšímu vpádu do Izraele.

Vojáci teď pokládají miny k místům,

kde bojovníci Hamásu v sobotu

prorazili plot.

Ruské, ale i České firmy obchází

proti ruské sankce přestáty,

jako je Arménie, Turecko, Kyrgystán

a Moldavskou. Ukazují to data,

která analizoval Daník N.

Dva klíčové velitele polské armády

podeli demise kvůli konfliktu

výšlník generálního štábu

a operační velitel o zbrojných sil.

A Evropská unie pozastavila

veškeré platby, které měli směřovat

na podporu palestinského obyvatelstva.

A na závěr, ještě jízlivá poznámka,

svět je rozbitý, jsme světky

mnoha sporů, konfliktů a válek.

Česká republika, ale vždycky byla

zemí, která stála na straní lidských práv,

byla konflikty uhladit a nabízela prahu

jako místo pro mírová jednání.

A jak se teď ukázalo, máme taky

skvělou mírovou vědnevačku,

která by dokázala spory roseknout.

Takže, jestli světe potřeboješ pomoct,

neváhej našich služeb využít.

Nezajímá, co bylo.

Nezajímá nás to.

Nás nezajímá, co bude.

Už toho nechte.

Nechte toho.

Nás toho pravdu nezajímá, se pozdát

budete dohádovat, kdo za co může.

Pro všechny studující jsme připravili

nejvíhodnější cestu ke spolehlivým informacím.

Na webudeníku N můžete získat

studenské předplatné ze slovou 50%.

Pro velký zájem jsme výhodnou nabídku

prodloužili do 16. řína.

Nabídku najdete na dyník m.t.c.

Lomen o studenti.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Když slovenské ministerstvo obrany ještě před odchodem úřednické vlády zvažovalo, že poskytne Ukrajině další balík vojenské pomoci, postavila se proti tomu prezidentka Zuzana Čaputová. Její mluvčí následně vysvětlil, že chce hlava státu „respektovat výsledky demokratických voleb“. Jak ale zjistil Deník N, Slovensko zastavilo přípravu dalších dodávek pomoci už mnohem dříve. Hosty Filipa Titlbacha jsou reportéři Markéta Boubínová a Lukáš Prchal.