Vinohradská 12: Proč se v Česku rodí málo dětí?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

V Česku se po prvé od roku 2004 narodilo mň než 100 tisíc dětí.

Tak podle českého statistického úřadu vypadal v Česku rok 2022.

Průměrní počet dětí na jednu ženu se vloni snížil na 1,66.

Bytek častičně souvisí se změnami věkového složení žen reprodučního věku.

Ještě v roce 2021 jsme spolus francí zaujímali

v Evropě nejvyšší pozice v počtu narozených dětí.

V Česku se s čista jasna rodí málo dětí.

Při tom ještě nedávno jsme byli v porodnosti Evropská špička.

Takže co může za tak dramatický propad a jak jsou na tom jinde ve světě.

Tám se demografky řiny Kocourkové z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Dnes je úterí druhého května.

Dobrý den, vítejte u nás ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Podle českého statistického úřadu je počet narozených dětí

nejnišší za posledních spoustu let 18 let?

Ano.

Proč?

Bavíme se o posledním roce 2022, za který máme tento udaj.

A je to daný dvěma faktory.

Za prvé klesá počet žen v reprodukčním věku.

A zároveň v tom roce 2022 dramaticky poklesla uhrná plodnost.

To znamená intensita, se kterou ty ženy rodí děti.

Dobře, a je to tedy jenom rok 2022, kdy se to propadlo

a nebo je to nějaký dlouhodobější trend,

že prostě s jednoduším to úplně se rodí méně Čechů?

Nebyl to teď ten trend.

Sice asi 20 let, to znamená od 90. let,

se pořád můvilo o tom, že tady máme nízkou plodnost

a nízkou porodnost, ale to skončilo někdy kolem roku 2008

a dokonce i po skončení té předchozí ekonomické krize,

ta úhrná plodnost měla rostoucí trend.

Takže my jsme na tom byli v porovnání

s ostatními Evropskými státy před covidem,

vlastně před pandemii.

Vlastně výrazně lépe, dokonce bych řekla nejlépe,

protože se nám podařilo dosáhnout v roce 2021

vrcholu úhrné plodnosti a to 1,83,

což i na Evropské poměry, je teda velmi vysoké.

A toto číslo znamená pardon?

To je v podstatě, my to nazíváme úhrný ukazatel,

úhrná plodnost a znamená to průměrný počet dětí,

který se rodí jedné ženě, v tom daném kalendářním roku.

Aha, takže skoro dvě?

Skoro dvě. Ano, skoro jsme se přiblížili

ta žádoucí úrovni, což je 2,1.

To je takový ideál, 2,1.

Takový, ano, můžeme říci, že je to takový ideál,

který musela v podstatě nemá šanci žádná,

vyspělá země nyní dostat, protože

jsme přece jenom se dostali do takzvaného

druhou demografického přechodu a pro něj charakteristický,

že ta uhrná plodnost nedosahuje právě

prosté reprodukce.

To je v podstatě něco, co se k nám dostalo

s počátkem 90. let

a souvisí to s demokratizací.

Společnosti s rozvojem individualizace

v podstatě to znamená hodnotovou proměnu

v té společnosti, kdy je tam vyšší vzdělanost,

rozstoucí vzdělanost mladých lidí,

o tomu, že nejdřív v touží po uplatnění,

pracovní uplatnění, odkládejí zakládání rodiny

a to sama o sobě nese právě

tu sníženou plodnost, protože často si nepodaří

naplně tedy produkční plány v tom vyším věku.

Padli tu dva termíny, se kterými vyjste učitě

velmi dobře se známe na jáné.

Plodnost porodnost, jaký je mezi tím rozdíl?

Plodnost je vlastně takový intensitní ukázatel,

kdy my vztahujeme počty narozených,

tětí na počty žen v reprodukčním věku,

to znamená opravdu je to vstaženo

k té exponované populaci, zatímco porodnost.

Vůtě to myšleno čistě jako absolútní počet,

to znamená počet živě narozených dětí,

vystě to i sam zmínil, a nebo se to uvádí

jako hrubý ukázatel počet živě narozených dětí

na celkový počet obyvatel v tom daném státě.

K tomu propadu loni tedy překvapil vás,

protože nejméně dětí za 18 let to je přece?

Teď už ne, ale fakt je,

že v ten první pandemický rok v roce 2020

bylo takou záhadou, jak vlastně se toplodnost bude dál vyvíjet,

protože byly tady takové dvě hypotézy,

že na jednu stranu pravděpodobně zvyšená nejistota,

jak ekonomická, tak i obavist z zdravotních důsledků,

ta epidemie mohli vést odkladu narození dětí.

Na druhou stranu byla tady hypotéza o tom,

že ty omezené možnosti volnočasových aktivit,

práce doma, to znamená zaměření se na rodiny život,

naopak mohl vést k tomu,

že dojde k naplněj reprůčích plánů.

Že na to teď zrovnáte na ten čas?

Teď je na tom zrovnáte na ten čas.

Je zajímavé,

že teď, když to můžeme hodnotit,

co se odehrálo v roce 2020-2021-2022,

tak vlastně zafunkovali obě hypotézy.

Říkali jsme se s manželem,

že vlastně jako jsou tady teďka

tři poslední roky plní samých špatných správ,

tak si zařintíme prostě dobré správy.

Ke konci roku 2020,

protože my musíme počítat

s tím 9-měsíčním spožděním

v porovnání s umrtnostím,

jsme viděli efekt hned.

Takže my jsme viděli na konci roku 2020,

že dočasně poklasli počet na rození.

To znamená, to byla učitá refleksa,

byh řekla těch obav, který tady byly,

ale hned někdy funoru v roce 2021

došlo k věrovnání

k dalšímu nárostu počtu na rození.

Na jednu matku připadlo 1,83 setin dítěte

a tedy nejvíce od roku 1992.

Takže tam to ještě svičil o tom,

že tady byla kola atmosféra,

že tu epidemie překonáme,

že se se vrátíme k tom předchodinu stavu.

Takže v ten rok 2021,

a nebylo to jen u nás,

bylo to i třeba v těch německy movících státech

a i v severských státech Evropy,

došlo k výraznému nárostu počtu na rozeních.

Proto ten vrchol v roce 2021.

První miminko narozené ve fakultní namocníci

v Pozni je Holčička.

Výtězem je Victoria.

50 cm a 3330 gramů.

10 minuto vím z požděními následovali dálší děti.

Tady ještě se v Mapia,

na svět Valerijs.

My to vidíme i v těch datách,

že se rodili intensivně

nebo více se rodili děti druhého pořadí.

To znamená, ten, kdo vlastně byl v situaci,

že mohl teda dokončit

svojeh doprukční plány,

mohl chtěl mít děti,

tak je v podstatě v tu chvíli měl.

Takže můžeme to vnímat i tak,

že se ty druhé děti možná narodili trochu drývé,

než by se narodili za normálních okolností.

Rok 2021,

ale následně

už přinesl jinou situaci.

Pokud si spomínáte,

tak bylo tady určité načiní

z toho očkování,

že se všichni neočkujou

a vrátíme se zpátky do práce

a všechno skončí.

Takže ta situace

v roce 2021

vysí teda interpretujeme tak,

že ten nástup

řekněme toho očkovacího schématou

mohl vest

určitému zase odkladu

toho plánování,

protože bych očekávala,

že jestli, že mám

před sebou dvě dávky očkování,

tak a nejsem nucená

za každou cenu,

která počít dítě tak asi bych to odložila.

Takže tohle my vidíme jako,

že se začalo v tom promítat

a zároveň i ten návrat do zaměsnání

wedle k tomu, že se lidé

se začali zabývat prostě jinými povinnostmi.

Takže si myslíme,

že tohle to byly te klíčové faktory,

které se pravděpodobně promítli

do toho propadu v roce 2022.

A bylo to české specifiku, nebo jsme to viděli?

Ne, myslíme si, že právě

stejnéj propad

neznamenán i právě v těch jiných

západevropských státech

tam úplně nejvíc podobný je ten propad

v Německu například, nebo ve Švecku,

ale co je odlišné, od těchto státu je,

že tam ten propad

byl znišší hodnot.

To Švecko doslalo maximálně hodnoty 1,6,1,7

ta úroveň propadla na 1,5

a to samí v Německu

1,5 propad až na 1,3

takže ano

ten trend byl stejný, ale

stále jsme na vyšších hodnotách,

tyto státy.

A parom, kde se vzal ten ideál, když teď

jsme u těch čísel to 2,1

kde se vzalo, že to je

zrovna 2,1

Takhle, vycházíme z toho,

že abychom zajistili svojí náhradu

tak ty dvě děti

jsou za maminku a za tatinka

tak aby ta populace

neklisala ani nerostla

a to 2,1

je tam v tom, že

my musíme počítat s tím

s tou umrtnosti, nevšichni se dožijou

právě toho věku

průměrného věku matky při narození dítěte

jo tam přece jenom nějaká umrtnost

do toho věku

mezi 20-30 lety je, tak proto

ta desetinka. A pokud jsme

v Česku byli v roce 2021

na hranici

kolik 1,8

byla ta plodnost

alo ni 1,6-1,7

tak v rámci Evropy, v rámci světa

je to moc málo?

V Evropi jsme na vrcholu

i toho hodnotu 1,66

patříme

zpíše k těm státům

s vyšší úrovní plodnosti

i když jsme pod úrovní prostá reprodukce

a ono často

není úplně vše měsné

ale my zle dneska těch demografických modelů

vidíme, že

rozdíl i mezi tím, že si máme hodnotu 1,7

nebo nišší než 1,5

hodnota 1,7

když se, kdybych se nám podařilo to udržet

mezi hodnotami 1,7

1,8

tak jsme na tom relativně lépe

protože ten pokles

by mohl probíhat

pokles počtu objevatel

by mohl probíhat velmi pomalu

a může být

vyrovnán když dojde

kdo časnému zvýšení plodnosti

v případě, že ta plodnost

je pod úrovní 1,5

tak už to není tak jenoduché

a my jsme byli v té situaci právě

k tomomickou krizí, kdy ta úhrná plodnost

se, jak říkám, dvě deseti letí

pohybovala pot

nebo maximálně dosahoval 1,5

my jsme byli v tom riziku dostat se

do tak zvane pasti nízké plodnosti

že by to znamenalo,

že ta dlouhodobá nízká

plodnost generuje

méně početné generace

a tím pádem, když

tyto méně početné generace

se dostanou do toho reprodukčního věku

tak vlastně už potom tím, že ich je

jen, i kdyby se zvyšera úhrná plodnost

tak už nikdy

nevyplodí tolik dětí, aby byl

zajištěný ten, řekněme, ta populační

stabilit. A to se někde na světě děje?

A to se děje, teď úplně extrémní

přípád jižní korá

tam je dokonce úhrná plodnost

0,8

to je absolutně extrém, kdy my jsme jako demografové

si to ani nedovéli představit

a ty už jsou opravdu v té

pasti nízké plodnosti, což znamená,

že za této situace

dojde dokonce století

k poklasu populace o polovinu

z nás 50 na 25 milionů

Tak si tak říkám, že asi podobná

čísla musela mít Čína

v době politiky jednoho dítěte

Já bych to ještě trochu

objastnila tam přeci jenom

ty východo-azijské státy

byly velmi podobné v tom

že někdy

od poloviny 20. století právě

nastala takzvaná druhá

fáze demografické revoluce

mělo určité souvislosti

se změnou

a demografické reprodukce

a to co v Evropě

proběhlo od konce 18. století

probíhalo dlouho

to znamená pokles

umrtnosti a plodnosti

z těch vyších úrovní na ten nejnišší úrovně

tomu mi říkáme právě

ta demografická revoluce

že došlo, řekněme,

k přeměně takzvané

extensivní reprodukce, kdybyla

vysoká umrtnost

to znamená, ta vysoká porodnost

musela kompenzovat tu vysokou umrtnost

aby nedocházelo k populačnému poklesu

k takzvané intenzivnější

demografické reprodukce

jenom dvě děti na to, aby

bylo zachována populační velikost

takže to co probíhalo

v těch vyspělých státech, konkrétně v Evropě

dlouho, 150 let

a skončilo někdy před druhou

situ válkou

a ještě potřák tomu říci

z řekněme z těch mějších podmínek

to znamená

z určitého vývoje té společnosti

souvisalo to s industrializací, urbanizací

takže to jako by odpovídalo

to co se odehrávalo

v té demografické svéře

odpovídalo tomu co se odehrávalo

v té společnosti

zatím co ta demografická revoluce

v tom rozvovém světě

byla jak si importovaná z mějšku

to znamená ten pokles umrtnosti

kdy ty jasel v latinské Americe

Afryce byl už založen

na tom, že měli k dispozici

leky, měli k dispozici prostě tehnologii

které to umožňovali

preventivní programy

které umožňili rýchlý pokles umrtnosti

aniž by to odpovídalo

tomu stupně rozvojete společnosti

Rozumím, že to probylo mnohem rychlej

mnohem rychlej

a tím, že došlo k rychlému poklesu umrtnosti

a ta porodnost na to nereagovala

dlouhou dobu

tak na jednou tady vznikli před poklady

populační explozy

a když se vrátíme zpátky

k té ázi, ty největší obavy

z té populační exploze, to znamená

z toho vlastně nadměrného

populačního růsto, který vrcholil

v 60. letech, právě už v těch 50. letech

byli zřejmí právě těch azijských zemích

včetně Indie, včetně

Ižní Korei, včetně Číny

a tehdy se to

na mezi národním poli velmi řešilo

jako probíhali takzvané

světové populační konference

byly obavy z toho takzvaného

přelidnění v těch

a ty obavy vopravdu vrcholili v těch 60. letech

takže se

doporučilo, v podstatě byla tady

jaká si mezi národní schoda na tom, že potřeba

i to snížení porodnosti

jak si vyvolat uměle

a proto teda vznikli ty programy

plánovaného rodičoství

a proto ta Indie začala uplatňovat

Indie byla první, která začala uplatňovat

v 50. letech ty programy

plánovaného rodičoství

To znamená, ta reakce byla

bych řekla správná, protože bylo potřeba

urychlit

i ten pokles porodnosti, který nepríjde

spontáně.

Zmínila jste Indie, Čínu, Indie se

tento rok, my nevíme, kdy přesně

ale stáva se nejlednatějším státem světa

právě předskakuje tu Čínu.

Obě země mají přes 1 miliardu 400 milionů obyvatel.

Co to je za správu?

Co to tu šili?

Skutečnost je taková, že ještě před 20 lety

se to předpovídalo, až někdy

pro dobu 30. let

to před běhnoutí bylo uspíšené

a je to dáno tím,

že v té Indie

ten pokles porodnosti

neprobíhal tak rychle

jako v té Číně

a v Číně jsem podářilo

dostat se na úrovně prostá reprodukce

už v polovině 80. let

a někdy v polovině 90. let

už se dostali je hodně pod úrovně

prostá reprodukce

myslím k úrovně 1,7

a to už měl být signál k tomu, aby

zastavili tu politiku,

a v podstatě udělali

podobnou chybu

jako ta ježný Korea

kde tam taky musela probíhat

anti-natalitní politika

ale oni se dostali pod úrovně prostá reprodukce

už v 80. letech

v podstatě o 1,10 letí

a také asi 10 let váhaly

s tím než v roce 1926

teď mluvím o říkorej

zastavili to anti-natalitní politiku

a iště s dalším 10 letním

spožiděním asi v roce 2005

teprvé začali

zpronatalitní politikou

to znamená tam bylo 20 lete spoždění

které se projevuje v tom, že

ta plodnost zůstáva na velmi nízkých úrovních

v té Korea, když jsem říkala 0,8

číná si myslím, že

k tomu spěh také taky můj odhat

protože v tůdla chvíli tam je úhrná plodnost 1,2

a ačkoliv

už jsou tam známky řekněme

změny, v tom smyslu, že

je už snáha podpořit dvou dětné rodiny

myslím v roce 2019

máte nás dokonce 3 dětné rodiny

ale ta populace na to nereaguje

to znamená tam už je

jak si nastaven jiný režim

takže bude velmi obtížné tohle zvrátit

tohle se nestalo v Indii

tam ten pokles nebyl tak dramatický

přesto, že tam fungujou programi

plánovaného rodičovství

na druhou stranu pořád to znamená

že tam je ten populační růst

to cela intenzivní

takže najít skutečně

to optimální variantu

nespůsoby dřekněme

dramatické populační stárnutí

ale zároveň zamezit

toho intenzivního populačního růsto

těžké hodnotit

dva světa díly jsme ještě neprobrali

když teda opomenu Antarktidu

točíš severní Ameriku a Friku

musím se zeptat kdy bude

mít Nigérie víc obyvatelné

zpojené státy americké

ono to asi nebude moc dlouho trvat

ty prognózi naznačil, že to může

být v druhé polovině 1.20. století

taky do Česká, kde naopak

jsme tedy zažili rok, kdy se těch dětí

rodilo velmi mál

když jste mluvila o tom, že

ten covid v tom hral velkou roli

tak budeme moc do budůcna

mluvit tak jak mluvíme o

husákových dětek, budeme moc mluvit o

covidové generaci, slabší covidové generaci

To je zajímavé

ale myslím si, že rok 2

by nehrál úplně takovou roli

to by musalo

trvát další dobu

aby jsme mohli mluvit

ať už mluvíme o

havlových děték, husákových děték

teď kom v podstatě se to týká tak zvaných

milenialů, tahle situace

protože to jsou v podstatě

děti narozené někdy od polveny 80.

let do konce 90. let

to znamená část z nich

už byla v reprodukčím věku

a zdálo se, že oni budou ty, kteří

budou stabilizovat to reprodukční chování

kdyby nenastalá ta epidemia

nedošlo k těm, řekněme

k dalším následným problémům

tak my jsme měli v podstatě

našlávnu to na to, aby se tady

reprodukční režim stabilizoval

na relativně

vysoké úrovni.

V průměru se první děti rodili

že nám ve věku

ve jakém 28-29 let

což z lediska Evropských poměrů

bylo optimální, byli někde na pomezi

toho pozdního a časného modelu

reprodukčního, ale tahle situace

která teď nastala bude

představovat, my to vidíme

jako riziko dalšího odkladu, to znamená

pravděpodobně řekněme

ta druhá část těch milénijálu

kteři ještě nezačali zakládat rodiny

budou vystaveny novým podmínkám

a

pravděpodobně budou teď co zase

nastartujou nové změny.

Já jsem se ptali z toho důvodu, jestli to po prostu může mít nějaké

dlouhodobější důsledky, které

ešte v tuto chvíli třeba neumíme

nějakým způsobem je předýmat, ale nevím

jak je reálné, reálně závažné

budou

narážel jsem třeba na to, že v tuto chvíli

se řeší právě to, jak

husákovi děti budou

placení důchody, jo?

Jaké budou mít důchody? Jo kdo za ně?

Ty důchody bude platit, protože ty generace

jsou mnohem slabší ty, které přišli po nich

jech mnohem vístě duchodů bude mnohem víst,

než lidi v produktivním věku.

Jedna věc je, kolik děti se narodilo

v roce 2021

i kdyby to byl jenom do časní výky

v tak se nic neděl, ale to

s těm jo máme obavy,

že mohlo dojít k narušení těch trendů,

jak už jsem tady nastíněla

a to je něco, co my vnímáme jako

riziko do budoucna,

i vzladem k tomu, že řekněme

ty nepříznivé podmínky, byly

ještě posíleny právě těmi ekonomickými

problémy, bezpečnostními riziky,

takže řekněme ten efekt

toho roku 2022,

kdy jsme byli vystaveni začátku

války na Ukrajině, s tím

spojena ještě další prohlubování

inflace a podobně, to se projeví

v těch početach narozených letos

v roce 2023, na základě toho

my očekáváme, že

hrozí ještě další propad

a to je to, co už by bylo

potřeba brát vážně

a v té sovislosti by bylo

byh řekla velmi nepříznivým signálem,

kdyby se jakýmkoliv způsobem

omezovali ty podmínky rodin,

to znamená, ať už

dozvání ročského příspěvku, to znamená,

tak jak to bylo hry nastavené, minimálně

zachovat i za této situáce,

protože by to jenom podpořilo

tyhle negativní trendy.

Že do toho může vlastně zasáhnout i nějakým

způsobem stát, podpořit.

V souvislosti s tím, že potřebujete četřit,

tak aby to nebylo na úkor

rodin, protože v tůdla chvíle

si myslím, že by to bylo to největší

ryzyko pro ten stán do budůc.

No, to nejsou lehké časy

do přivezd život do světa právě, takže

uvidíme, jak se bude počet Čechů

vyvíjet, novy narozených Čechů

vyvíjet do budůc na moz, díky,

že jsme to mohli společně tady probrat.

Děkuju.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu.

Dnes s docentkou Jířinou Kocouorkovou

vedoucí katedry Demografie

a Geodemografie

na přírodovědecké fakultě

Karlovy.

Jířina Kocouorková je současně členkou

národního institutu pro výzkum

socioekonomických dopadů,

nemocí a systémových ryzyk

zkráceně institutu Siri.

Naše další epizody

najdete na webu irozhlas.cz

ale možná nás poslucháte

v aplikaci můjrozhlasa nebo

v některé další podkástové aplikaci

taky tam najdete naš archiv

i chystané další díly.

Příští epizodu

vydáme už po půlnoci

Náslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.