5:59: Proč přibývá migrantů snažících se dostat do Evropy?

Po migračních cestách do Evropy míří podle statistik v porovnání sloňským rokem rostoucí počet lidí.

Ředo uprchlíků z východu Afriky, etiopie, čisomálska vyhánějí špatné podmínky i do jiných směrů.

Přechod tak zvanou jemenskou trasou do saudské arábie zaplatili podle lidskoprávních organizací stovky lidí vlastním životem, když je zastřelili příslušníci saudskohrabských pohraničních sil.

Šokující správa, založená na svědectvích přeživších, znovu probudila debatu o podmínkach, kterým běženci na cestě do nový destinací čelí.

Co jen utívolit i extrémně nebezpečné cesty, jak vytížené migrační trasy do Ázie a Evropi jsou a kdo po nich putuje nejčastěji.

A proč přibývá migrantů směrůjcích do Evropi a jaké důsledky to může mít?

Je pondělí 28. srpna. Tady je Lenka Kabrhelová a 5,59. Spravodajský podcast se znam správ.

Robert Stojanov je odbornikem na migraci, populačním, enviromentálním geografem z provozně ekonomické fakulty Mendelový univerzity v Brně. Dobdý den!

Dobdý den, trochu.

Pane Stojanové, organizace Human Rights Watch publikovala v těchto dnech zdrcující správu o poměrech na saucko-arabské a jemenské hranici.

Podle svědectví zachycených touto lidskoprávní organizací mezi loňským preznem a letošným červeném

zavraždila saucko-arabská pohraniční stráž minimálně stovky migrantů pocházejících převážně z Etiopie.

Co dokážeme z dostupných informací říct o tom, co se vlastně na hranici si jeméné ma sauckou a rábí dělo a děje?

Přesně odpovím na vaši otázku, tak jestli dovolíte, abych se vrátil ještě o několik let drívaj do roku 2019 a do roku 2021,

kdy o poměrech na této hranici a způsobech mikrat se z východní Afriky nebo z toho afrického rohu do sauckej Arabia reportovaly už BBC,

ta právě v těchto letech zvěřeníá reportáže o tom, pro či jak a za jakých podmínek se lidé z afrického rohu, to je Somálska, Erytreje a především Etiopie dostávají do saucko-arabského královské.

TVס Yisherze jen za

padímmmilla Redyk hostov na vý Weight华 Bang – sestr Robmi for mn kočí.

Daš nám z hála z pozra.

Měli bych vzout zpět a děchat svoje závodské závody.

Měli bych bych vzout zpět a děchat svoje závody.

Měli bych vzout zpět a děchat svoje závody.

Měli bych vzout zpět a děchat svoje závody.

Haa.

když se snaží přejít právě tu jemencko-saudzko-arapskou hranici.

BBC, tyto místa nazývá u prchlické kempy.

Nicméně, tyto reportáře ještě tenkrát nemluvili o střílení na hranicích,

ale z výpovědím migrantů bylo jasné, že si jedna o migraci za velmi těžkých podmínek.

Stovky migrantů z Etiopie postřílela saudská pohraniční stráž podle nové správy nezyskovej organizace Human Rights Watch.

Běženci se do země snažili dostat z jmenu.

Brutální útoky proti civilistům na hranicích měli probíhat mezieloňským řeznem, ale to v níme červeném.

Dálší průzkům organizáci byli dostat z jmenu.

Brutální útoky proti civilistům na hranicích měli probíhat mezieloňským řeznem, ale to v níme červeném.

Dálší průzkům organizace ale je naznačuje, že vraždění civilistů pokračuje.

A teď, které se pnové správě Human Rights Watch, na kterou jste se dala,

ta správa má příhodný názeb, they fire on us like rain, to znamená střídlely na nás jako dešť.

A ta správa obsahuje celou řadu svědectví migrantů, kteří tvrdí,

že na něj saudská policie a bojáci na severní hranici jmenu a saudské aráby je střídlely

a někdy také použili výbušné zbraně, to znamená raketomhety, minomety a tak dále.

Právě v období odledna, tohoto roku, provedla Human Rights Watch různé telefonické rozhovory

s 4 desítkama etiopřských migrantů, případně o řadatele oazil

a nebo ich přibuzných, to znamená, pokud tě lidé zemřeli na této cestě

a ještě analizouali asi 350 videí a fotografí ze sociálních sítí

a právě měli přístup ke kalitním, satelitním snímkům,

které jim ukázali rádově desítky mrtvých a stovky hrobů,

které se nacházeli v blízko z těch těch migrantských táborů,

jak je také nazývají podobně jako BBC.

A těto migranti a řadatele oazil sdělili Human Rights Watch,

že po překonání adenského zálivu z Djibouty do Adenu,

které se uskutečněli na plavidle starých, které už byli vyřazeny,

nebyli přijri vhodné jako k platbě,

kdyby měli velmi malé nožství jídl a vody,

tak když připlůli do jemenu, taky jemenští převadětčí rozdělili do skupin

podle etnické příslušnosti těch etiopanů.

Převadětčí je potom odvezli do guvernátoru Sáda,

který je v současné době právě pod kontro o zbrojené skupiny Hutiu

a nachází se právě na hranici ze saúdskou Arabí.

Převadětčí odvezli etnické tigrejce do neformálního tábora

pro migranty z názem Al-Rák a etnické oromy do tábora Al-Tabib.

A mnoho těchto respondentů uvedlou,

že vlastně tihutíské síly tyto tábory naprosto kontrovali

a vymáhali úplatky za to, že je převedou do míst,

kde mohli překročit hranice,

nebo případně vymáhali poplatky za to,

aby vůbec mohli ten tábory opustit a jít dál.

Často ti imigranti říkali, že museli volat domů do etiopie

a žádat se přibůzné a známe,

aby im poslali tyto peníze, které Hutiu museli předat.

A co se týče testřel by,

když nás vrátím na tu saúdskou jmenskou hranici,

víme jakým způsobem nebo proč saúdskou arabské složky

používají takto brutální metody?

O tom příliš mnoho nevíme, protože BBC

a Human Rights Watch nezávisle na sobě.

Se ptali oficiálních saúdskou arabských orgánů,

proč se tomu tak děje?

Odpověď saúdskou arabské vlády byla,

že odmítli absolutně tyto obvinení,

že by se jednelo o nějaké systematické,

nebo dokonce rozsáhle zabíjení

a jejich vyšetřování,

který kráhovského úřadu

nezjistilo žádné informace

nebo důkazy, které by tato obvinení potvrzovali

nebo dokládali.

Přitom ještě další organizace,

která se náze a Mixed Migration Center,

což je taková globální výzkunásí,

zvěřejněla další obvinení

se zabíjení podelti hranic,

která vycházela nejenom z vlastních rozhodů,

které dělali s přiššími,

ale také tato jich správa

krafické popisě hnících mrtvo,

které byly rozeze ty po celé pohraniční oblasti.

To znamená, těch svědectví už je celá řada.

Už máme tady tři organizace,

které nezávysle na sobě dukázali,

že vlastně těmto událostem

skutečně duchází.

Ty dotazování popisovali,

že byli napadení saudskými pohraničníky,

často popisovali jejich uniformy,

zmíňovali také to, jaké zbraně používali,

mluvili právě o tom, že to nebyla strilba,

ale byly to právě i jaké si bomby,

minimety a raketomety, které vystřelovali

ze zadních částí aut.

A ty útoky měli trvat třeba jí hodiny

nebo dokonce dny, jak si je snažili

zastrašit, aby se vrátili za senatů

jemenskou stranu, aby dál nepokračovali

do té saudské arabie.

Jak byli udáně ty útoky ústali,

tak ty přeživší byly pak

kontaktování těmi saudskými pohraničníky,

budi byli zadržování i několik měsíců

saudskými úřady v různých detenčních zařízení,

kde popisovali hruzné scény,

že ní a muži i děti byli hrůzně

mlácení, kde by mimo vyhrožováno,

že jim jako nabízelí, které nohy tě mám

střelit, nebo něco takového,

a pak to uskutečněli.

Popisovali bytí kameny a kovomí těmi.

Máte kvězky.

Máte kvězky, kteří jsou 15-těsíců.

Máte kvězky, kteří jsou vyhrožovány,

kde by mimo vyhrožovány pohraničníky.

Máte kvězky, kteří jsou vyhrožovány,

kde by mimo vyhrožovány pohraničníky.

Máte kvězky, kteří jsou vyhrožovány,

kde by mimo vyhrožovány pohraničníky.

Máte kvězky, kteří jsou vyhrožovány,

kde by mimo vyhrožovány,

kde by mimo vyhrožovány pohraničníky.

Máte kvězky, kteří jsou vyhrožovány,

kde by mimo vyhrožovány pohraničníky

vyhrožovány pohraničníky.

a ostatní se museli se hromadně podíledná z násilnění těch díbe.

Inak by je také ze středem.

To jsou strašné věci, které se tam děvuju.

A jak už jsem řekl předtím,

Saudzko a Rapská váda absolutně odmítla,

že si něco takového může dít,

ale vzeredem k tomu, jakém rozsahu se to děje,

jak dlouho se to děje,

tak musíme říct, že se jedná o organizované zabíjení,

které se na těchto hranici to nehráma.

A dá se říct z vašich zkušeností,

kdy pozorujete migrační praktiky po celém světě a vůbec migrační vlny.

Dlouhodobě dá se říct, jak moc se ten postup Saudzké a ráby

vymyká či nevymyká tomu, co v migračních příbězích vidíme.

Masové strílení do migrantů v dnešní době není běžné.

Já nechci teďka chodit dál do nějaké hlupší historie.

Tam bychom asi podobné příklady,

našli v současné době občase stríly na hranicích v USA,

ale to je z píše ze strany takových občanských aktivitav,

by se říct, než ze strany oficiálních míst.

Docházelo svého času, ke stril by je na turecko-sirské hranice.

Turci postavli dokonce zejt s automatickými strilnami.

V brutálnímu přepadávání dochází v Liby,

jak na jihu Liby je, tak na severu.

Dochází v Liby, který je všechno,

který je v Liby je, tak na severu.

Dochází v brutálnímu přepadávání sou příplady v řecku,

kdy imigrantím s nimiž jsem dělal rozhovory na konci roku 2015

a na začátku 2016, tak říkali,

že byly napadení nějakými černými muži,

kterými prořezali loď a oni se museli pak vrátit do turecka.

Museli pláva do turecka a vyšetřování nedokázalo, jak by to byl.

Ale právě dle toho, jak byli oblečení a vyzbrojení

a jaké měli lidi, tak se přepokára,

že museli být asi z řecké armády.

Potom dochází ještě k ozbrou jiném útoku v barmě,

kde je občanská válka.

Vy jste změňoval ty dramatické podmínky,

kterým u prchlíci, který zvolí tu děmenskou cestu,

tu čelí vydírání, zneužívání na prosto nevihuvující podmínky,

dají se popzat důvody, proč u prchlíci z etiopie

v tomhle konkrétním případě, ale i z těch dalších zemí afrického rohu,

které jste změňoval, proč odcházejí z kontynentů

přes arabský polostro v právě tohle cestu?

Je to tak, že zruba 90% imigrantů, kteří touto východní

nebo jmenskou cestou provdí do saudské arabie,

jsou etiopané, těch 10% z bývajících jsou imigranti

právě ze Somálska a Erytreje v především občas,

si tam někdo ještě z další východ afrických zemí.

Proč je to zrovna etiopie, tak s těch výpovědí imigrantů

vyplývá, že je to především chudoba?

V děl jsem s těch imigrantů, je to otec dvou děti,

říkal, děl jsem do saudské arabie, protože jsem chtěl

zlepšit život své rodiny, ale v to, co jsem doufal,

se vůbec nenaplenil, teď naopak pro mě všechno

musí dát rodiče, protože on byl zraněn a lejčí se znohou,

tak aby vůbec mohl chodit, byl časně amputovaný.

Jedna z etiopských imigrantů, říká,

zaplatila jsem už 2,5 tisíce dolarů, což je zruba 55 tisíc korun,

na výkupném a úplacích, a skončala jsem stejně na hranicích

pod kurpovitím kulek. A jedna z těch kuleků

vzala všechny prsty na jedné ruce, takže by měla

velký problémy, kdyby se pak do soudské ráby dostala najít v práci.

Takže chudoba je čast uvádena.

Druhým nejčastí uvádením důvodem je občanské válka,

která stále probíha na severu etiopie,

i když v současné době už je to v takovém méně

intenzivním stádiu, ale je tu i ten důvod,

že jsou etiopané rozdělování do těch dvou základních eticných skupin,

do těch dvou různých táborů, jak jsem říkal na začát upravy,

aby se nepotkali, aby nedocházel mezi nějak těmto v rozbroju.

A ještě bych tak si doplnil, kdo ti imigranti jsou,

ty charakteristyky těch imigrantů se schodují v tom,

že se jedná především o mladé muže,

jsou tam sice i ženy, ale převiládají mladí muži,

což je vlastně běžná migrační strategie

po možná celé dějí ty hrystva,

kdy vrtivé většině případů jsou to mladí,

silní zdraví muži, kteří odcházejí a hledají zázemí,

bude pro svou domácnost a nebo pro svou šerší rodinu,

kdy i celá komuda se může na té cestě,

která stojí ve většině případů do celá velké množství financí,

tak se můžou vlastně na ní našetřit a dají to tomu člověkovi s vírou,

že o ním to pak vrátí v tom, že vydělá tam peníze a vrátí ještě s nějakým získem,

nebo případně připraví podmínky proto,

aby se tam dostali i další lidé s té šerší rodiny za ním.

Výmkou z těchto migračních proudu je ten soudobí, který zažíváme z Ukrainy,

kdy je to naopak, kdy 80% těch i migrantů, které přišli minulem roce do Evropy, byli ženy a děti,

ale to je opravdu velká raryta a je to specifikem to je války,

že vlastně muži zůstali a bojou proti těm ruským okupantům.

No a tím se vlastně, ale i dostáváme k té druhé straně, k těm destinacím, kam v prchlící míří.

V tomhle případě je to tedy arabský polostro v případně možná země perského zálivu.

Z jakého důvodu láká právě tahle destinace migranty z těch afrických zemí z Etiopie?

Ty důvody jsou vlastně proste. To je snáha právě dostat se z toho začadovaného krhů chudoby

případně najít bezpečnější zdroj obživy v oblasti, která je zasažena pálečním konfliktem,

oblasti, kde žije velké mnóství lidí nebo většina té společnosti, že je pod hranicí extrémních hudoby

a v oblasti, která je postěžena dopady změny klimatu a to je dlouhodoby a velmi výrazně,

tak tyto lidé se snaží z toho to krhů prostě dostat přijít vymanice a právě to je ta cesta migrace.

Jak už jsem říkal, jsou to většině případu mladí a zdraví muži a zapoměl jsem ještě dodat,

že ve většině případu patří mezity vzdělanější a více majetné, neříkám bohaté,

ale z obecného pohledu patří mezity, kteří mají nějaké finanční zdroje,

budícvé vlastní a nebo pochází z té rodiny nebo šerší komunity, ale musí mít nějaké schopnosti se dostat,

nemůže to být člověk, který podstatě nezná to, jakým způsobem se na tu cestu dostat,

nemá vůbec žádné jazykové vybavení, takový to člověk by opravdu mě velké problémy se dostat.

A tyto lidé musí mít taky schopnosti se přispůsobit, životu v cizí zemi, v cizí kultúrovů.

A tady se uchytit a být schopni se adaptovat, najít práci, tu práce si udržet, to také není jednoduché,

a vydělávat ty peníze, které jim vlastně umožnit, zaplatit ty dlouhy peníze, které si museli vypůčit na tu cestu

a zároveň potvořit rozvojí tu rodinu, která zůstala a očekáva, že ty peníze vlastně dostaneme.

Když jim vlastně dostaneme, když jim vlastně dostaneme, když jim vlastně dostaneme, když jim vlastně dostaneme, když jim vlastně dostaneme.

A jsou v tom ohledu země arabského polostrova, třeba saudská arabie, nebo spojené arabské emiráty a tak dál,

jsou pro uprchlíky z Afriky přitažlivější, když to tak řeknu, než třeba Evropské země.

Jednodušší se tam dostat, přece no mě potřeba překonat menší vzdálenost, nebo je tam možná jiný rozmiar,

třeba toho, že se tam nabízejí jiné pracovní podmínky a tak dál?

Myslím si, že pro arabské afričké země je jednodušší se dostat opravdu do zemí zálivu,

protože ta brízkost setnického a nábožanského pohledu hraje významnou roli,

protože ty zaměstnávatelské firmy, te Sávcké hráby, Dubají, Qataru, Bahrainu,

preferujou ideálně právě tady tyto pracovníky třeba z Ekipta,

kteří tam opravdu častit z pracovních zálivu, než v Evropi.

Nicméně, většina zaměstnánců a spoň ty, které jsem potkál v Dubají,

tak patří mezi spíš obyvatelé řižní Ázie, Indie, Pakistán, Bangladesh,

v Menšině třeba nepál, poslení do běžší dělánka díky té velké ekonomické krizy,

která tam je. A tí arabští pracovníci jsou v Menšině.

Ptala jste se na to, jestli je pro něj jednodušší se tam dostat.

My jsme si na začátku popsali tu ilegální stezku, jak se dostat přes ty uplatky těm

převadičům a tak dále, která probíhá za velmi nestandardní a nebezpečných podmínek a šílených.

Nicméně ty pracovníci, ty desítky milionu lidí, kteří tam pracou na arabském polostrově,

přichází i legální cestou přes něco jako pracovní agentury, když to zjednodušeně řeknu.

A ty na to mají peníze, to znamená, zaplatí si tady tuto cestu, zaplatí si ten service, že někdo si žene

práci těchto zemích třeba na stavbách nebo na hotelech nebo ve službách,

tak zaplatí tento poplatek a jdou a nebo jim ty pracovní agentury na býdnou půjčku,

já sam jsem takové pracovní agentur, že byl v Nepalu a to se soustředí na chudé pracovníky z Venková,

kteří prostě nemají na tu letenku, nemají na to, jak se dostat do těch zemí zálivu a ona jim

na býdné půjčku, která jim pak vracená ve formě pravidelných měsíčních splátek, které jsou samozřejmě

nikolika násobně větší, než byla ta základní půjčka, a z toho vlastně ty pracovní agentury mají zisky a na tomonitý.

No a když bychom mluvili o širším kontekstu migracé a zaměřit se třeba i na to,

jakým způsobem tůle chvíli vypadá migracé do Evropy, pro měj vede zásadní migrační trasa

přes středozemní moře, jak ta je aktuálně vytížená a kdo po těch cestách putuje v tuhle chvíli nejvíc.

Ta jížní trasa nazíla středo mořská, tak je v současné době velmi vytížená, lidé ze zemí středního východu a Afriky

přicházejí do Evropy především přes Itálí, v současné době.

Když se podíváme na statistiky nebo data from UNCAA, tak vlastně v letošným roce se přestuto trasu přes středozemní moře dostalo 143.000 imigrantů,

což představuje poměrně velký počet ve srovnání z předchozými lety,

jenom uvedu pro zajímavost, že vlastně za posledního dva a půl měsíce tedy od poloviny červená letošního roku se tento počet sdvojná sobě.

Za prvních pět a půl měsíce se přes tuto cestu do Evropy dostalo 73.000 imigrantů a od polovny červená do 20. srpna to bylo dalších 70.000,

to znamená je to opravdu z dvojná sobění a tento prém bude pokračovat dál.

A víme proč ten náruz čím je daný?

Já jsem ten náruz nečekal tady, je to opravdu musím uznát, že je to pro mě šokující číslo a když řeknu,

že za celý rok 2022 se do Evropy touto trasou dostal 160.000 imigrantů,

tak jsem si už téměří stí, že dokonce tohoto měsíce, dokonce srpna, toto číslo překonáme.

Já se domnívám, že dokonce roku to možná překročí i 200.000 imigrantů, kteří se touto cestou dostanou do Evropy.

A ten důvod nevidím žádné dramatické změny, které by se odehrál v zemích středních východů a Afriky oproti třeba minulému roku.

To znamená, tady jsem domnívám, že to může být na základě možností, které se teď objevili v migračních sítích.

Přiznám se na rovinu je to hypotéza.

Domnívám se, že do itálie kam přišlo, ale to z více než 100 tisíc lidí, zatím k tomu 20. srpnu.

Tak se domnívám, že ty migrační sítě tvořené převaďiči dokázali vytvořit efektivní cesty do Itálie, které nevedou už především z líbě, ale jsou to lidé, kteří přicházi už i tureckou cestou.

A jsou to také lidé, kteří přicházi v posledních měsících především z tuniska.

Tady se domnívám, že ten hlavní důvod, protože tuniska přicházejí tyto zvětšené počty, může být tlak ze strany tuniské vlády a obavy, co přijde po tom, co vlastně Evropská komise uzavřela dohodu tuniskou vládu o tom, že za peníze a podporu, které tuniské vlády poskytné Evropská unie tak vlastně ona zabrání tím imigrantům v přichodu do Evropy.

A současný autoritativný prezident a vláda tunisu se snaží toto uskutečnit už několik měsíců a dokonce se snaží vůbec imigrantů zbavit a vytváří velmi negativní proti imigrační nálady v zemi, kdy je vznikají i tunisu protesty proti imigrantům a snaží se, aby ti imigranti odešli z tuniska, protože aby se vrátili do svých zemí.

A tím pádem tady asi vzniká velký tlák na to, že tí lidé, kteří už do tuniska přišli nebo kteří ještě na poslední chvíli přídov do tuniska, tak se snaží dostať do té Evropy a tím převaděčím, proto by tvářejí ty podmínky, ale bohužel i za cenu toho, že odjíždějí do Evropy na velmi nekvalitních lodích a ducházi tím častím katastrofám, které jsme právě zažili v červnu u těch řeckých krůvů.

Šest plavidel po břežní stráže, frega ta řeckého námořnictva, vrtulníky i několik jsou kromých lodí stále pátrají postovkách po hřešovaných zlodi, jak trá se včera potopila u řeckých břehů. Zatím se podařilo zachránit přes sto lidí a najít skoro osimdesadu tonulí.

řecké úřady zadržili skupinu lidí zlodi stroskotané ve středu zemní moři, podezírají je, že organizovali převoz až 70 běženců ve starém rybářském člunu.

Řecké úřady uvedli, že několik hodin před potupením lidé na lodi odmítli jakoukoliv pomoc kromě jídla a vody. Dal se snažili dosta do italských vod. Některé nezyskové organizace přesto tvrdí, že řecké a evropské orgány měli zasáhnout dřík.

Pole řeckých a bryckých médí dlouhé hodiny před strostkotáním vůbec neplulo. Řady v aténách, ale tvrdí, že loď jela bez problémů. Na polubě bylo podle světku 400 až 750 lidí a jenom sto z nich se podařilo zachránit.

Kromě přeživších mohou k odhalení detailu přispět posátky dvou nákladních lodích, které běžencům před příjezdem pobřežní straže poskytli jídlo a pytí. Podle svědectví některých migrantů hodili bašeráci část zásob domoře.

Řecká pobřežní stráž čerí nové kritice kvůli lodis migranty, která se potopila minulý měsíc. Zemřelo tehdy až 60 lidí.

Stanice BBC získala přímo od pobřežní straže video, na kterém se loď povážli věky mácí a to v době, kdy měla podle úřadů stabilní kurs a pomoc nepotřebovala.

Dva přeživší navíc popisali, jak je řekovénu tily identifikovat 9 egipťanů, co by pašeráky.

A není to Evropské znepokojení nad správami ze saudské hranice v tomhle ohledu nebo z téhle perspektivy tak trochu pokrytecké.

Když lidé umírají v obrovských počtech i na hranici Evropy, jsou to stovky lidí, kteří umírají ve stredozemní moři.

To je vyníkající otázka a podstatě jste se na něj odpověděla sama. Je to pokrytectví.

I když je potřeba říct, kdo tyto správi zvřenil, jsou to nevládní organizace a brická vřejnoprávní mediální skupina BBC.

A nejsou to politici nebo já aspoň nevím o tom, že by se k tomu nějaký Evropský politik dosud vyjádřila, vyjádřila jako znepokojení a protezvučí saudské aráby.

Myslím si, že nějaký takový výrazný hlas neuslyšíme právě tady z těchhle důvodů.

V Evropská komise se snaží dohodnout, první dohoda byla v stureckém v roce 2016 o zabránění do velkému imigračnému proudu, který přicházal do Hřecka v roce 2015-16.

Další a ta dohoda byla neformální, byla mezi itálskou vládov a jak to říct libízkými skupinami, protože tam není žádna centrální vláda.

Skupinami, které ovládali pobřeží, ale pozor, dle některých italských novinářů, ovládali jich Itálie, prostě s bandami, které přepadali ty lidi, ukrádali je, mlátili je, znásoňovali ženy a vymáhaly po nich ještě další výkupné.

Takže itálská vláda za podpory Evropské komise, uzavíral s něma dohody o dodávkách zbraní, o finanční vyrovnání, za to, že právě budou bránit těm lodím a vydál vyplovali do Itálie, z toho libízkého pokřeží.

A dnes tady máme třetí tentokrát triformální dohodu s tuniskou vládov, která má něčemu podobému zabrání.

A pokud se tedy v tuhle chvíli ta čísla u prchlíku nebo migrantů s měrem do Evropi zvyšují, jaký vývoj očekává teď, co to všechno může rozpohyboval?

Jsem v obavách, když to tak řeknu, protože obávám se, že tento velký náruzd, který jsem zmínil možnou predikci, která by mohla překročit těch 200 tisíc imigrantů přicházející kdo Evropi,

by mohli podobně jako Matel Salviny v Itálii před několik lety využít různí politici v Evropský zemí v České republiki,

k vyvolání proti imigračních nálad, ale opravdu těch umědých proti imigračních zálad, vzlaště v České republice.

Kde byste jako velice těžko hledala imigranty z těchto velm, tě vůbec Českou republiku neznají a nemají oni zájem.

To jsem loval ze stovkama těchto imigrantů.

Takže očekávám, že budou zneužity tyto čísla, ale předpokladám, že nebudou mít pro nás žádný negativní ekonomický dopad.

A řeknu také proč, stále, tady mluvíme o několika málo stovkách tisíc imigrantů, kteří přicházejí ze středního východu a Afriky do Evropy.

A máme z toho velké obavy, ale je zajímavé, že osu milionů Ukraínců přiřeším Ukrainek a ukraínckých dětí, které přišli v minulem roce do Evropy,

tak nespůsobyli žádné významné politické změny, ani ekonomické negativní dopady.

Jak na Českou republiku polskoho další středou Evropské země, tak ani na ty západu Evropské.

To znamená, jestliže osu milionů imigrantů z Ukrainy nespůsobou žádný negativní dopad,

tak nedovodu si představit, protože by to odmojilo tak být u 200 tisíc lidí přicházející z Afriky a středního východu.

A obecně, co se týče trendu do budoucna, co se čeká v oblasti migrace,

vboce možná ve světové měřítku, teď já měříme i k tomu, že tu pocitujeme vzjevně důsledky změn klimatu,

které právě se drasticky projevují v zemích Afriky a středního východu.

Do jaké míry to může těmi migračními toky zamíchat?

Vypadá to, že už to těmi migračními toky míchá.

Zmínil jsem, že jeden z důvodu, proč etiopané odcházejí nejenom do saudské arabie,

ale i do dalších jiných zemí, kde se snaží nejít práci,

jsou dopady velkého sucha, které tam vlastně probíhají v posledních desetiletích.

A je to možná jeden z těch důvodu toho zvýšení.

Nemám zatím empirické dukazy, že by mohla být zmina klimatu za tímto zvýšením.

Ale dle svého vlastního výskumu a výskumu mých kolegů,

ze kterými spolupracujíme jako Columbia University z New Yorku nebo University College London,

tak víme, že ta zmina klimatu už v zemích Sahelu nebo v zemích subsaharské Afriky

už na migracii půsoví a dle odhadů, ze správ dvou správ si tové banky,

která vyšla minulý rok a před 3 lety,

tak tyto odhady ukazujou, že do poloviny toho tohoto století

více než 200 milionů lidí z důvodu klimatických změn opustí území svého pobitu

a přestěhuje se najčastí právě do těch pobřežných měst civých vlastních zemí,

stánu se takzvaný vnitřtní klimatický migranti.

A leze předpokládat, že pokud budou mít dál finanční prostředky

k tomu, aby mohli migrovat do zahraničí,

tak s níma si budeme moc i v Evropě setkat.

Ale tady to chceš těchče více empirického výskumu proskoumat

za jakých podmínek se dostanou dál.

Nicméně třeba náš výskum v poslední dobách se soustředí

k tomu, že klimatická migracie nevyhnutelná, probíhá a bude probíhat

zvědčí intensitou třeba těchto oblastek.

A probíhá do těch měst, a ten výskum soustřídíme na to,

potíme věnovat úsilí finanční prostředky energií k tomu,

aby se zlepšeli podmínky těchto migrantů právě v těch městech,

těch Áfrici a Ázíkám o ním migrujou.

A aby tady se vytvořilo takový základ

bezpečnostný, ekonomicky a sociální proto,

aby ti to lidé spíše zustávali tady, byli spokojení,

a aby se zvýšilo jejich nejenom bezpečí,

ale také třeba vzdělání proti lidi, sociální podmínky,

zdravotní podmínky, aby ti to lidé mohli nastartovat

těchto městech svůj vlastní rozvoj.

Myslím si, že rozvojevá pomoc, jak vzokazují

i naše emperické výskomy,

není schopna zastavit emigracii do Evropi

nebo do těch ekonomicky rozvinetych zemí.

Ale spíše nám de o rozvoji tady těchto lidí,

aby skutečně, pokud už musí odejit z oblastí svého půbodu,

aby tam v těch nových destinacích mohli nastartovat

svůj vlastní rozvoj a byli spokojení s tím, jak mohou žít.

Robert Stojanov, odborník na migracii,

populační a enviromentální geograf

z provozně ekonomické fakulty Mendlovy Univerzity v Brně.

Děkujeme.

Já moc děkuju za pozvání,

a přej užem hezky, kdyby tekléto.

Děkuju.

A to je zpondilního vydání podcastu 5.59 vše.

Vhradte se k našim epizodám kdykoli,

najdete je na seznám zprávách,

ve všech podkástových aplikacích

i na platformě podcasty CZ.

Na adresu za minutu šest,

za vynáč sz.caz

nám můžete posílat své typy a komentáře,

najdete nás i na sociálních sítích Instagram

a nabívalem Twitteru,

nyní sociální síti X.

To byla Lenka Kabrhelová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.