Studio N: Proč máme tak drahé jídlo

Je středa desátého května, poslucháte studio N, tady je výtek svoboda.

Dnes o tom, proč mají Češi a Češky, tak drahé potraviny.

Jídlo v Českých obchodech zdražuje rychlej, než ve většině zemí Evropské unie.

Vysoké cenej už proto prověřuje ministerstvo zemědělství i antimonopolní úřad.

Proč se u nás výlede do supermarketu změnil v hodinu stresu?

Podívali jsme se na data.

O drahých Českých potravinách teď budu mluvit s ekonomickým redaktorem deníku N, Janem Ušelou.

Honzo, ahoj, vítej.

Ahoj, vítku.

Zažívá dnes v průměru Čech, větší šok a stres, když dne na kupovatý dlo, než třeba polák nebo, nevím, švét.

No, možná to někoho překlábí, protože u nás se mluví o tom, že v Polsku je výhodnější nakupovat,

ale co jsem měl k dispozici, ale spodně poslední na té urostatu zbřezna, tak dokonce i v Polsku se zdražuje víc.

To každopádně neznamená, že by u nás situace byl nějak výrazně lepší, protože jsme v tom, že bríčku míry zdražování šestí.

Takže Poláci jsou na tom ještě trošku hůř, ale jsme na tom třeba hůř, než tě švedí.

Šestí v Evropě.

Šestí v Evropě.

To není hezky číslo.

Myslel líbí, že ty s ten svůj tekst navihu pojel jako detektivku s Erkilem Poáro, který ho miluju.

Takže se tě zeptám taky tak.

Prošlo taky, kdo jsou teď hlavní podezřelí této problému?

Samozřejmě tě hlavní podezřelí jsou těch, kdo ty potraviny ať už prdávají nebo vyrábí.

Což námená zemědělec, který vypestuje, nevím, řáv zeleninu ovoce.

Potom nějaký potravinář s třeba umasa, co ho zpracováva a nakonec ten obchod, co ho prodává.

To je evidentní, akorát my nevíme a to musí nám říct ten anibonovolní úřad potažmo,

kontroli, měnsetstva, zemědělství, kdo z nich třeba ty ceny drží příliš na hoře.

Skrátka, že nezlevňuje i když ten trend na trhu je takový, že ty ceny by měli klesat.

A pak jsou tam ty zjevné důvody, které se to neustále opakují.

To jsou válka na Ukrajině a energetická krize.

Ty tam taky hrají roli?

Určitě.

No tak kvůli tomu zdraží potraviny v celé Evropě.

Ono to není fenomenenom Česká.

Ta potravinová inflace v celé Evropě je extrémní a to změní v tom článku.

Loni to roztlo mezi ročně o necele procentu a mám ráty čísla, tak to budu změňovat.

A teď ten mezi roční lůst byl 19%.

Ohromný nárost.

Takže Česko je výmečné v tom, jak moc ty ceny roztou.

Stejně mě to zajímá.

Jak přesně Putinová agresa na Ukrajině ovlivňuje cenu našeho hídla?

Mohl bys popřát ten řetězec události nebo rozumíš mi od nějakého ruského vojaka až mojí peněžence?

Tak jsou tam dvě věci.

Sou energie a potom čenice a potažmo obylí a hnojiva.

Nebo ještě před válkou ruskou dodávalo méně energí do Evropi nebo zatržovalo dodávky plinu.

Cen našla nahoru, pak jsme tady viděli další problémy v těch dodávkách.

Výbůh Nord Streamu 1 a 2.

A prostě ta cena energí šilně vystoupala nahoru, zdražili i pohonehmoty a to všechno má vliv na výrobu těch potravin.

Další věc to jsou ty obylniny.

Rusko a Ukraina jsou velcí vývozci obylí, zterého se odvozou ceny dalších potravin

a to obylí hrají roli i při krmení ozprázkých zvířat, třeba prasátat a tak dál.

Tím, že jsme zavedli sankce nebo už jsme nějak jako omezili obchod s ruskem,

tak tím jsme se připravili o to jeho obylí dobrovolně.

Ukrainy zase byl problém, že rusko blokovalo jeho vývoz a pořád o dost omezuje

a to vydlo ke zdražení toho obylí v celém světě.

Protože jeho míň tak je dražší.

Přesně tak.

Tohle už se ale začalo otáčit někdy od půlky lundského roku,

přesto pořád ale spom třeských podmínkách vidíme zdražování pečiva.

A další věc je, to jsem ještě změnil na začátku, to jsou ta hnojiva,

taky rusko-ukrojina jsou významní eksporteri nebo tuším,

že rusko je významnější a tím, že jsme omezili jeho vývoz,

tak sletkem bylo zdražování hnoji, zdražování prostě těch nákladů

pro zemědělce a potravináře a tak dál.

Co za potraveny tedy v Českou nejvíc zdražilo?

Které potraveny jsou ten největší problém?

Odně pro bídanáka uzal byla zdražování cukru,

zrubá odvojná sobek, mléko zdražil o polovinu,

veprové je dražší skoro od třetinu, pokraču a dál vajíčka zdražovala taky citelně.

No děkuju, my jsme se babli o těch externích důvodek,

oválce, o energích, zároveň jsou tedy teda i ti lokální viníci.

Zdá se, že v téhle zemi na sebe navzajem ukazují všichni prstem.

Potravenáři zemědělci na drahé energie, politici, na velkopodnikatele,

mluví se o kartelu supermarketu, které ale zase poukazují na rekordní zisky farmářů.

To je jako řetězec právě ukazování prstem na to, kdo za to může.

Možná si popišme, abychom chápali, o čem se bavíme,

když dneska jim třeba rohlík nebo japko, nebo cokoliv, pod potravenářskou promislu.

Kdo všechno byl zapoujený do toho procesu, nehož konci sedím já u stolu a jim.

Máme si třeba příklad rohlíku.

Na začátku temnědělec vypistuje pšenici.

Tu spracuje na mouku nějaký promislový mlín.

Tu mouku pak použije pekaš, který stola na peče rohlík

a nakonec se prdává někde v supermarketu nebo menším krámku.

To byli čtyři lidi nebo čtyři procesy čtyři momenty,

než také mě dostal rohlík.

Jak jsem říkal, všichni na sebe ukazuje, kdo z nich má pravdu,

který lokalní vyník nese tu největší odpovědnost

za ty strašlivé ceny v supermarketech.

To je těžko říct, já bych samozřejmě rád tu odpověď znal

a bylo to ambicí mého článku.

Ale tak se už tady padlo všichni z toho řetězce,

těch výrobců a prodejců se obvinno navzájem.

Ale máme tady nějaké indice,

třeba třeba zbírá statistický úrat,

které nám můžou něco naznačit.

Statistický úrat zbírá údaje o cenách základních potravin,

s kterými jsme taky pracovali v našem článku

a má tam ceny těch jednotlivých vrste,

zemědělců, potravinářů a potom těch obchodníků.

V nějakém ideálním případě by ty ceny měli na sebe nějak reagovat.

Samozřejmě zemědělec má nejnišší cenu,

potravinář má o něco vyšší,

protože tam má nějaké další nákady na spracování,

na dopravu a tu nejvyšší cenu má ten obchodník.

Prostě si tam každý ten stupeň přičítá nějakou marži,

ale jak říká, mělo by to na sebe zruba nějak reagovat v čase

a tady vidíme velké rozpory.

Teďka třeba, mám tady před sebou ta data,

tak vidím třeba cenu ku ředcího masa.

Zemědělci řekněme zruba si drželi tu cenu

v posledních tých směsících,

ale potravináři tam to tak jako vyskočilo.

O 10-12% a na to reagovali obchodníci.

Ale jak si vysetlit, že zemědělci nezdražuje

a potravinář na jednou mutanta cena vyskočí?

Může to být dané se na těch energí budiš,

ale to už nevysetluje, proč o tolik zdražil ten obchodník?

To znamená, že tady tady třeba na příklku ředcího masa

může se to nejspíš tady rozbylo u toho potravináře.

To znamená u člověka, který tu druh bež

dával do obalu a posílal do supermarketu.

Nebo vysedívám zase na hovězí masov.

To je další, to je trošku ekstrem v tom,

že zemědělci drží cenu potravináři zlevňujou,

ale obchody zdražujou.

Takže to se v různých případech různě rozbyte?

Ano, ale z těch kusých informací

u těch základních potravinách,

kterých věsnad 9-10, co sleduje ten statistický úřad,

je to většinou tak, že těch obchodníci pořád

ještě třeba zdražujou, kdež to ty nišší stupně

potravináři a zemědělci už jdou třeba z cenou dolů.

Takže většinou je to tak, že nakonec ten supermarket

nebo ten řetězec stále vydělává víc a víc,

i když ti podním, nebo ti, co mu to dodávají, tak třeba zlevní.

Teotázka je si vydělává, protože je rozdíl mezi tím,

co utržíš a co na tom viděláš, protože můžeš mít zvýšené náklady.

Ale tady u těch obchodníků

co můžou mít o nich za zvýšené náklady?

Samozřejmě v tom celém řetězecí

mají zřejmě zvýšené náklady na energie,

nebo můžou mít zvýšené náklady na energie, na dopravu,

ale u těch potravinářů a u zemědělci

můžou mít větší podílné švítěch obchodníků.

Protože ti nejen svítí, ale používají různé velké stroje.

Před prezidentskými volbami, například kandidátka Danušené Rodová

hlasitě opakovala, že za vysoké ceny můžou velkopodníkatelé,

ona teda konkrétně ukazovala prsten Andreje Babišie.

Měnila pravdu?

Možná překvapi vě, když se podíjáme na agrofer,

který je zdemonizovaný podník.

Tak dá se ríci, že agrofert je dominantní

v prodej Pečiva,

ale není až tak silný v těch ostatních segmentach.

Agrofert taky třeba dodává mlíko, to je mlekárná olma,

nebo prostě se zabývá, že ho v odnanské kůře

s pracovaním kůřat, ale tam není až tak silný.

Je to spíš ukázka toho,

že agrofer je příkladem, že v Českou obecně

máme spíš větší potravinářské podníky.

Že tady jsou dominantní ty v obrovský konci?

A tím je na trhu menší konkurence,

kdyby tady bylo více děháčů, kteří si víc konkurujou,

tak by víc stlačili na ty níší ceny.

Takže Danuši nedodová měla právnu minimálně

v tom, že agrofer svojí velikostí a svým mega podílem

na trhu tlačí ceny na hodu?

To ano.

Ale není sám.

Světové ceny potravinu při tom pokud vím klesají,

jen ty Evropské, proč rův na ty Evropské?

Proč to tak je?

Vysetluje se to tím cennama energii.

Oto, že růzce energii nebyl globalní problém,

ale hlavně Evropský.

Oto, že my jsme se potřebovali odstřihnout

od růzkého plinu, do toho jsme tady měli

u elektriny další potíže a nevím,

že ve Franci nefungovali jaderné elektrárny,

že bylo sucho, takže pořádně nevyrábili

vodní elektrárny a tak dál.

Tímhle argumentou je třeba čeští zeměndelci a potravináři,

ale na druhů stranu teďka energie zlevňou.

Někdo může říct, že ty firmy mají zafixované ceny zminula,

ale spodně u těch větších podníků platí,

že ti nakupou na burze za aktuální ceny,

takže prostě, když ta cena klesá na burze,

tak pro něj je to přízníve, můžou být cenama dolů.

Tenhle argument, co třeba říká,

i minister se mětělství nekula neobstují.

Takže je to trochu záhada.

Trochu to je záhada.

Tak a spodně nějaká záhada na tam světě životě zůstala.

Když se vrátím do toho domácího prostředí,

jsou tam tedy nějaké jako jednoznačně

pojmenovatelné systémové chyby,

vrožně chyby, které by se dali opravit,

je to ten nedostatek konkurence?

To je určitě v jedna z dlouhodobých chyb Českého trahu.

Já jsem o tom mluvil souvislosti z potravenáři,

ale platí to taky pro zemědělce.

Když jsem se díval na nějaká celoevropská strovnání,

prostě typický Evropský zemědělec,

je nějaký malý farmář,

nějaká malá rodiná farmička,

než to v Česku je to obřídruštvo.

Takže tě malý farmáři,

těch je tady menší počet a mají menší sílu,

a tě velci je převálcujou.

Takže je tady menší konkurence na tomhle trahu.

Potom, když se poděláme na ten strukturální aspekt,

někteří ekonomové říkají,

že problémy i v tom, jak jsou silné české supermarkety,

že mají příliž velký podíl na trhu.

A to je také pravda.

Česku platí,

že těch pět největších hráčů

drží přes 40% trhu.

To, že je velká koncentracie,

to už nese rysy oligopolu.

České supermarkety jsou velmi koncentrované,

což je velký rozdílo proti polskému trhu,

kde je to víc rozdrobene.

To se mluví o kartelu supermarketu,

a já nechápu, co to může znamenat.

Jak jako kartel supermarketu?

Kartel znamená,

že ti hlavní hráči se mezi sebou domluví otevřeně

nebo skrytě na tom,

že omezi konkurenci,

že se domluví na nějakých cennách.

Že se třeba Albert byla a lidu

domluví na tom, že je zvednou ceny másla.

To se vymyslel jsem si,

ale mluvíme o takové modelové situaci.

Ano, je to modelová situace,

ale tak by to mohlo fungovat.

Minister zemědělství mluví otevřeně o tom,

že má podezření na kartelu u cukru.

Je to fenomen koncelonského roku.

Nebyl tam důvod k takovému zražení,

přesto všechny válké sítě

bez rozdílu skokově zdražili.

To si pky bílý prášek, tam se ten kartel hodí.

Ok, takže to je jedna z dalších možností.

Je tam ještě nějaká jednoznočná chyba,

která by se dala pojmenovat a teoreticky tím pádem je řešit.

Další problém je,

vlastně kdy se poděláme na ty Evropská čísla,

tak tam mě zaujalo,

že nejvíce zdražuje v zemích bývalých východního bloku.

Tak se člověk ptá prooč,

a některí odborníci to vysetlou,

tím, že tady ti zemědělci a potravináři tolik neinovujou.

Jo, že typicky v Českém případě

jsme dlouhožili z toho,

že tady lvná pracovní síla,

takže místo toho,

aby použil nějaký moderní stroj,

tak máš spoustu lidí,

kteřití obstarávají to práci kolem.

U nás zároveň poslední roky je problém,

v tomhle směru je to problém.

Samozřejmě nemůžem si stěžovat

na nízkou nezaměstnanost

z pozice zaměstnanců,

ale tohle pak těží tu ekonomiku,

že nejsou volní lidi k dostání.

A ještě vísto stěžuje fakt té války,

protože v Českém případě

a je to třeba i případ polska,

jsme tady v těhle oblastech,

v zemědělství i třeba v potravinářství

dlouho spolehaly na ukrainské pracovníky,

spíš může než ženy,

měn, že ti musí narukovat

a samozřejmě místo nich přišli

jich manželky, když to zjednout

všim na prostě ukrainské ženy,

valačné uprchlice,

ale není chtolik,

aby dokázali nahradit.

Spoleháme se na lebnou pracovní sílu.

A když se posuneme teda k důsledku,

na kohoty rostoutí ceny

dopadají nejvíc.

Jsou to zase matky samoživitelky.

To je jedna skupina,

a pak samozřejmě duchodci,

protože máme tady jednočíslo inflace,

ale pro každého je ta inflace

jinak vysoká, protože

já mám třeba,

jako výdají na oblečení

na nějakou zábavu,

ale u duchodců

převažou výdaje na potraviny,

tam bych to očeká,

u těch samoživitelek.

Čím je větší podíl

svých přímů

vydám za potraviny,

tím jsou pro mě ceny potravin důležitější,

a když takhle masivně zdražují,

tak to na mě dopadá mnohem hud.

Mnohem víc se tě zdraží ten život,

ten netný život, rozumím.

Jak dlouho,

to se tě zase ptám na to otázku,

kterou všechny milují,

ale stejně se tam, jak dlouho to celé může trvat,

výš, jakože u energí cena

taky půjde někdy dolů, možná už d,

do nějakého d.

Taky klesly výrazně

pak můžu různě se hýbou,

ale klesly o té všílenosti,

která tady chvílku byla,

vrátí se i před krizové ceny potravin.

Experti,

nebo alespontist,

kterýma se mluvil,

to neočekávají.

Samozřejmě nějaké

zlevnění příde

a možná to něko překvapí,

ale podle statistiků

už ke zlevnění ducházi,

se ne moc výraznému,

to nějaké dva procentní body,

ale nějaké zlevnění tady nastáva.

Jenže

když nám zlevňu energii

taky nezlevní na tu

předválečnou úroveň.

Takže pořád budou o něco víš,

že to válkou,

to znamená, že i potraveny

budou o něco draší než před válkou.

Nikdy se nedostaneme na ty ceny předtím.

Je taková jednoduchá poučká,

že všichni jako rychle zdražují,

ale když mají zlevňovat,

tak si dávají na čas

a zpátky už se k tomu

předešlému, optimu,

vracetaní nechtějí.

Jak moc, za to všechno, co si tady popisujeme,

protože to ještě nepadlo,

to slovo vláda, jak moc za to všechno může

vláda, protože podle lidí na demonstracích

minimálně podle nich

hodně.

Podle mě za to

může

hodně v tom, jak se

postoval, jak te

energetické pomoci.

Protože

ta pomoc

v energetice

v Česku přišla

relativně pozdě

ve srovnání z ostatníma

státama

Evropské unie,

ale to je taky pořád

relativní, protože

sice v jiných státek, stravé Francí

víc pomáhali těm

domácnostem s energiema,

tak se pořád čekalo

na nějakou dohodu

ohledně pomoci firmám,

protože se museli tě Evropské

státy sladit, takže

v tomhle směru

tak pozadu nejsme, prostě jsme čekali na to zelenost

bluselu, která ale přišla až někdy

na podzimloňského roku.

Takže tam negativní vliv vlády

byl v nějaké pomalosti

řešení te energetické krize.

To byl ten moment, kdy ona mohla být.

To je jisté míry a možná bych to

ještě viděl v tom, že

mlad mluvila o tom, že bude

nějak tu svojí pomoct cílit

na ty nejpotřebnější,

ale to jsme se vlastně

moc nedočkali. Zvedali se

tady, která jako příspěvky na vydlení,

ale že by někdo

cíl třeba právě na ty matky

samozivitelky

a nějakým

ekstra pomáhal

překlenout tady ten problem

s cenou potravim, to si teď

nevybavuju, ale

zprátím k duchodcům

tak tam jsme viděli

8-9 valorizací penzí

opravdu si polepšili

nadmíru té inflace,

takže tam zase jako by snáhá

ten problém řešit

byla a to bych vládě nevyčítal,

že na duchodce opravdu myslela.

I přes snázory některých

lidí na Twitteru, kteří

se vysmívají lidem, který mluví o krizy

a ilustrují tu situaci

frontama v paládiu

tak tady opravdu je asi výrazná

skupina lidí, která má

ekstremně drhé bydlení,

který platí ekstremně drhé energie

a když si chce naplnit leničku,

tak to skupinu lidí to výdeo

mnohom-mnohoprocent víš, než

před rokem a půlřeba.

Tady se hodně lidem znekvalitněl

život.

Co by v tuhle chvíli vláda mohla

dělat a nedělá, aby to trošku

vyrovnal, jako rozumíš, ten sociální system

je to nějaké mezery, který

jdejteďka typ vládi Petra Fiali.

Učitě poslouchají.

Já nejsem úplně

člověk, který by v tomhle

politiku mňak

radil, ale už jsem

to trochu nakusil.

Asi bych se

snažil víc

soustředit na tu adresnou pomoc.

Těm úplně nejchudším

samozivitelkám, rostě

nízkopřímovím domácnostem

a snažil bych se jim nějak ulevit.

Snažil se pomáco nejcí leněji.

Protože

plošná pomoc

pokud někdo tady začne

rozhazovat peníze z vrtvuníku

i těm, kteří je nepotřebujou,

tak

jako zástupci sřední třídy

vždycky přídou

peníze v hod, ale

on to nějakú

stují tu situaci, kdež to

ten nejchudší člověk

už se dostává do existenčních

problémů, na hranici to je úplné bídy.

On to

proč se zdá, že

českou jako výmečně drahé, teď

hodně na Twitteru měde

fotkaz e-shopu, IKEA

polského, kde je ten samý

gauč

10 tisíc koron v přepočtu lenější.

To je ten samá věc, předeš hranice

máš i o 10 tisíc lenější.

Pro všet tak je.

No možná je to

tím, že se to nacháme liba.

No

a to je přesně to, co mě zajímá, protože

je tohle něco proti čemu

bychom se měli, ale mohli

nějak občansky postavit, teď nikogo

nevyzívám k ní čemu.

Ale umím si představit, že třeba velká část

nevím francouzské společnosti, by

už v tuhle chvíli

jako byla fulicích.

Já jsem dokonce viděl

že v televizie reportáž s Izraéle

o protestech proti ceněm léka

vysoké.

A teříkáš, protože se to necháme líbit,

jak bychom se to mohli nenechat líbit?

No, plně jednoduché

vřešení je nekupovat

tak drahé věci, jo, ale

zrovna u těch potravin se to

těžko radí, protože

člověk nemůže nejíst.

A ono i tak češi už se snaží

na potravinách šetřit, což

vidíme na číslech statistiků.

Já myslím, že to je taky jako

otázka nějaké regulace,

že ten

stát by si měl

na těch

říšníky výzdu šlápnout.

Vylizme tady o podezření z kartelů,

ale třeba

v posledních 20 letech

v tom potravinářství,

v tom projdejí potravin

se to vlastně neřešilo,

nebo antimonopolní úřad nám napsal,

že poslední takové případy

v 20 lety.

Když jsme ignorovali dlouho velký problém.

Když jsme prostě

nebyli moc tvrdí na těch

obchodníky, nebo na těch

možné říšníky,

nebyl tady žádný bubák,

který by jim říkal,

nesmíž tohle dělat

a pak se ten problém

rozrostl.

A je v tomhle vláda Petra Fialita

současná vláda jiná, je to,

myslí, že tady se najde nějaký bubák?

Minister zemědělství nekulá,

teď se snaží

tvářit jako bubák,

dělá různé kontroly,

ale nevím,

jestli má dostatečné pravomocy

aby byl bubák.

On se snaží, protože těma kontrola

má spíš co čtu tak,

že se nepríjemňuje život

těm

obchodníkům, potažmo potravěnářům

a zemědělcům.

A tam je potom možná

že se ta věc medializuje,

že tím, že o tom luvíme,

tím si ti lidé

a tis potřebytele

dávají větší pozor.

By jsme byli dlouhou dobu

nejhorší v covidu, máme nejrychlé

roztoucí co nebydlení, skoro je potravin,

není to hezký tě čísla,

který máš tak rád.

Pojďme si na závěr říct

nějaký ekonomický

globáň ukazatel,

nebo klině Evropský, který je v Česku

třetivní. Existuje takový,

v čem jsme na tom dobře,

napadne tě něco takého z hlavy?

No, to z mě zaskočil teď.

Tohle říká

hodně podle mě, protože teď

tě čísla milujíš.

No, samozřejmě,

na tom dobře vezpotřebe je piva.

Tak ale něco, co, co, co,

co nesklu nekovalitního

já neníčí životy, nakonec ideálně.

Vzpomínám si

ehm

to je tuším globální statistika,

že máme velké množství kníhoven.

To to je dobrý, ne?

A češi hodně kupou knihy.

Takže, jsme se čtěli.

Sme se čtěli a chudí.

Ekonomický redektor Deníku N.

Jan Ušela, byl hostem Studio N.

Honzomosti děkují mě se pěkně, ahoj.

Díky za pozvání, ahoj.

A teď už jsou na řadě správy, které by vás

s kanem měli minout.

Europoslanci o rok

prodloužili opatření na podporu

obchodu s Ukrajinou.

Zchválili pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz

zemědělských produktů.

Slovenská prezidentka

Zuzana Čaputová napisala,

že čelí výhruškám zabitím

a podnikne právní kroky

proti Robertu Ficovi,

který šířil živ o údajné

americké agence, sorošové vládě

s jich z americkou ambasádou.

Tato obvinění podlení nejsou podložená

a překračují hranici

politického souboje.

Slovenští prokurátoři navrhu

jí obžalovaným Mariano Kočnerovi

a Alénie Šušové do životí.

Jejich náprava podleních není možná.

Soud projednává případ

vraždy novináře Jána Kuciaka

a jeho snoubenky Martiní Kušnírové.

Federální porota

v New Yorku rozhodla, že

ex-president spojených států Donald Trump

napsuálně zneužil spisovatelku

E. Jean Carroll.

Má jí vyplatit 2 miliony dolarů

očkodného za zneužití

a další 3 za poškození pověsti.

Carroll ho zažalovala a obvinila

ze znáslenění v 90. letech.

A Česká republika

postoupila do finále

hudební soutěže Eurovize.

Popfolklorní skupina Vesna

uspěla se skladbou My Sisters Crown.

Letošní ročník nehostí

loňský výtěz, kterým byla Ukraina

Válce v této zemi pořádá soutěž

loň druhá, velká Britány je.

A na závěr ještě něco,

co mě zaujalo a možná by

mohlo i vás.

19. letý Vojtěch Klinec

je malý hudebník

z malého

slovenského města Dětva

které v Panko-Bistrickem kraji

15.000 obyvatel

prostě malé

slovenské město.

Ten kluk, který se říká

interpret Vojtik

teď vydal track Dětvianský sen

kde je všechno

tlochcete, aby tam bylo.

Je to záznam

dospívání na malém městě

je to záznam

dospívání jako takového.

Je to v postatě něco, co dokázala udělat

Lord, před mnoha-mnoha lety

na jejím album Pure Heroin

je to něco, co dokázala udělat

Olivia Rodrigo na jídestce Sour

jsou to zaznamené

emoce, dospívání a vyrůstání

akorát tady

do Úst, 19. letého

slovenského

kvír Roma

z malého města

jako autenticky zaznamenál

svoje pocity, které já díky tomu

můžu cítit

a ještě to celé strašně

nostalgicky prosluněné

a takové hutné

tak rovně toho všeho

dokázal reagovat na

aktuální společenskou situaci, když

třeba zpívá moj kluk už mě nechce

protože teď už křičí na stráž

reaguje je to vlastně velká

odpovětě na ty nacjonalistické

dezinformační

konzervativní tendence, které

na slovensku vidíme všude

v kombinaci s upřímnou spovědí kluka

který jako kvír Rom

vyrůstá na malém slovenském městě

fakt které se zhutňuje něco

co jsem dlouho neslyšel

Tady ty záznamy

nějaké životní etapy

už jsem změňoval

Lord, změňoval jsem Olivia Rodrigo

z takových kapel a hudebníku

hudebnice strašně moc

tak ty známe

ale teď dostává

prostor

mladý kvír

kvíří

kvíří

kvíří

kvíří

stavích Keeper

mladý kvír Rom

z malýho slovenského města

to je ten

jehož výpověď, teďka slyšíme

to je strašně správně

a k tomu vše mu

je to ještě

prostě fantastický treknu

Ležím redem, kdy než se spím, moc bojím se, půj tůj záj, na rodinu mě doj sa upy.

Vojtěch klinec, aka Vojtěk a dětvíanský sen. To je můj dnešní typ.

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.