Studio N: Proč je Putin tak zlý? A kolik stojí tank? Odpovídáme dětem

Deník N Deník N 4/13/23 - Episode Page - 1h 22m - PDF Transcript

Je čtvrtek třináctého dubna. Poslucháte speciál studia N, tady je Filip Tytlbach, ale tentokrát se neptám já, ale děti.

Dnes o tom, jak je to stův válkou na Ukrajině.

Ještě válkou na Ukrajině.

Já jsem Eda, je mi dvětla.

Já jsem není Edyka, je mi pětlouku.

Ahoj, já jsem Kaja, a je mi 7 let.

Já jsem aménka, je mi 11 let a mám jednu tásku.

Zatímco my dost pělý občas, přehlížíme to důležité, tak bezprostřednost dětí vede k podstatě věci.

Oslovili jsme proto ty nejmenčí, aby nám položili otázky k ruské válce na Ukrajině, na které by je zajímala odpověď.

Máme přecebou těžký úkol a já jsem si proto vzal do studia posilu,

sedí tady se mnou váličná reportérka Petra Procházková a taky redaktor Honza Wiernicer,

který se u nás v redakci věnuje armádním tématům.

Petro Honzo vítejte, ahoj.

Ahoj, Philippe. Máme přecebou 20 otázek,

jsou to otázky, které nejsou vůbec jednoduché

a já neůvod pustím tu, která se opakovala nejčastě.

Ptají se Eda, Stella a Pétia.

Ahoj, já jsem Eda, je mi 9 let

a zajímá mě, proč Putin,

zautožil na Ukrajinu.

Mámuj se Stella, je mi o 8 let,

chodím do třetí třídy a chtěla bych se zeptat,

proč začala válka na Ukrajině.

Vlídén, já jsem Petra Benedikt,

je mi 6 let, chodím do předkoláků

a chtěla bych se zeptat, proč Rusko

vlastně se utočilo na Ukrajinu.

Tak proč?

Té otázka za milion.

Petra předkolák se ptal stejně,

jako Eda a Stella, který mě je 9-8 let,

tak se ptaj úplně stejně, jako se mě ptají,

když tu do český televize

dospělí lidi, je to něco, co zajímá úplně všechny.

Na to se načině není jednoduchá odpověď,

ale můžeme to přirovnat k něčemu,

když se o něco dva lidi hádaj

a nedokážou se dlouho dohodnout

a obě strany si myslí, že mají pravdu,

tak se pak do sebe pustí.

Takže vlastně

potěn zautočil na Ukrajinu, protože si myslí,

že má pravdu, že mu Ukraina patří

a vlastně se pustil do takové rvačky,

protože má pocit, že je v právu,

že je ten, který na Ukrajinu má právo.

Je to jako, když se dva hrádají o nějakou věc,

strají ohoračku, nebo okus spokoje

v děckého, tohle moje úzimia, tohle moje,

v děcky si oběty strany myslí, že na to mají nárok.

Takže proto potěn zautočil na Ukrajinu,

ale to vůbec není hodnocení toho,

jestli je to správné nebo ne.

A to řekne teďka můj skvělý kolega Honza.

No kdo má to pravdu vlastně, když se oni hádají?

Já nevím, jestli můžu říkat,

nebo jestli vlastně mám určovat se své pozice

tedy z žitle v Praze, kdo má pravdu,

ale já jsem o tom přemýšlel o té otázce stejně jako Petra,

vlastně oni přemýšlíme celý ten rok a dva měsíce,

co ta velká trvá.

A já jsem ještě měl takový nápad nebo myšlenku,

jak to přiblížit před více než sto lety,

Rusko tvořilo velikou říši,

a její součástí byly i dnešní státe jako Ukraina,

Finsko, nebo Třeba Polsko, značná část.

A možná si Putin myslí,

že obnoví tu slávu, to je říše tím,

že nějakéto území získá spátky.

To je jedna možnost.

Vyniže ona ta říše se mezetím v próběhu času rozpadla.

Tak a ty lidi chtějí mít svoje státy a řídit si svoje věci sami.

No a potom já si myslím a z toho, jak čtu správi,

tak to vypadá, že třeba obyčejným Rusům,

mnoha městech, ne třeba v Moskvi, to je docela bohatá,

ale v radě měste Rusům nežije moc dobře,

mnohy nozí Rusové nemají třeba splachovací záchody.

A v té zemi je hodně sebevraště, tam krátká průmírná delka života.

V historii, když člověk třeba zkoumá, protože vznikali války,

tak se může stát, že dojdeš k takovému vzorci,

vidíš takový vzorec,

že když nějaký vládce země chce odpoutat pozornost lidí od vlastních problémů,

tak označí za vyníka a zastrujce všeho zla nějakou jinou zemi a začne sní válčit.

Aby ti lidí, kterým se nežije moc dobře, zapomíli na to,

že nemají třeba ten splachovací záchod

a myslili si, že problémy je ich zemi spůsoboje tají na země,

se kterou je potřeba bojovat.

A tohle si myslím, že může by takový postup,

na který poutina asi trochu sází a protože tu válku vede.

A ještě k tomu je třeba říct a to si asi dokáže taky představit,

jak díti tak dospělí, že vlastně když se máš špatně

a někdo vedle tebe se má ohodně líp, tak můžu začnež závidet.

Od závistě je jenom krůček, k tomu že ti začne hrozně štvát

a dosť těžko si řekneš, já se vám špatně břesem líny,

protože nic neumím, protože mě nebaví matematika,

protože mě nebaví chodit do práce, ale řekneš si je, za to můžou oni.

Ty ostatní.

Ty ostatní, tak vemeš vidlé a jdeš na ně, protože jim máš za zlé,

že se mají potolik lápé než ty.

Já tady mám další otázku, ta otázka je od Esterky a ona zní podobně,

ale v něče mějí ná.

Ahoj, ménuju se Esteriemi 9 a zajímalo by mě, jak začala válka na Ukraíně.

Esterka se neptá na otázku, proč začala válka, ale jak začala válka?

No a já bych ještě Esterce podsunula,

protože když se ptáš jak, tak se musí zeptat, kdy.

To je strašně složitá věc na toho odpovědit,

protože my všichni a ti děti nebo dospělí,

si velmi často říkáme, že začátek té války, ale spojně pro nás,

je 24. únorá roku 2022.

Každý ukrajinec ať dospělí nebo školá,

ktě okam, že ti opraví a řekne ti, ne, ne, ne,

ta válka u nás začala už v roce 2014.

A jak je to možné, že někdo říká, že minulý rok a někdo říká,

že skoro před desetí lety?

Protože v roce 2014 se opravdu na Ukraíně odehráli zlomové věci,

všichni důležité mohli by jsme vlastně říct,

že tam došlo k jaké si občanskému povstání k revoluci,

byli tam barikády v ulicích a lidé vyhnali ze své země člověka,

který zastával funkci prezidenta,

ale protože jim opravdu nevyhovovalo tak,

jak tu zemi řídil a byl z velké části právě řízen z Moskvy,

tak ho vyhnali a zvolili si nového.

A od té chvíle bych řekla, že se dá datovat něco,

čemu tedy říkejme Rusko-Ukrainská válka,

protože tedy přišli Rusové na Ukrajinu a ukradli podstatnou část území,

polostr v Krym a ještě vlastně částé toho východu,

kterému se říká Dombas.

Když je otázka Esterky, jak si právoplatná,

jak začala ta válka, začala tím,

že už tehdy Rusko agresivně zaútočilo na Ukrajinu

a proč bych tam dodala, proč se, jak si už tehdy nic nestalo,

proč vlastně nevíme, že ta válka začala ve 14. roce

a myslíme si a pořád mluvíme o tom roku 2022,

protože my my dospělí žící na západě,

v Evropě a v Americe, jsme vůbec nic, tehdy,

neudělali proti tomu, aby jsme Rusům,

ale spoň zdvěžený prst ukázali a řeklím,

že tohle není možné, že to nedopustíme.

Takže jsme se dočkali války v roce 2022.

My jsme dokonce tehdy, v tom roce 2014

měli prezidenta Miloše Zemana, který říkal,

že tam je krize něco jako obyčejná chřípka,

že to je občanská válka jenom mezi Ukrajenci

a i vlastně tady to jeho popírální toho,

že Rusko napadlo Ukrajinu, tak možná přispěilo

k tomu, že jsme to nevnímali, tak jako, že tam tá válka je.

Vlastně, když se bavíme o roce 2014,

jestli jsem dobře poslouchal, tak SRC je 9 let,

takže ona se v tom roce možná narodila, nebo v té doku se narodila,

plus, minus, možná jeden rok.

A tehdy ta ruská armáda vlastně zabrala krym,

obsadila krym.

To je ten polostrov, o kterém mluvila Petros?

Na jihu Ukrajině, když se podíváte na mapu,

tak na jihu Ukrajině takový veliký polostrov,

takový zplácnutý, kosož čvedstvarem, ale to je ono.

A potom tedy ten východ, část toho východu,

kterému se říká Donbass, tak ten taky ruská armáda

vlastně ovládla z pomocí takových místních,

částečně zločintsů, částečně povstalců,

kteří s ním spolupracovali.

Oproč tomu říkáme válka ve větší míře.

Teď ten poslední rok důvod je ten,

že v tom unoru 2022 rusko schromáždil obrovskou armádu

a nezautočilo jednom na části ukrajinského území,

ale zautočilo na celou ukrajinu s velkou části

své obrovské armády.

Utočilo ze severu, z východu i z jihu.

Já se teď jak vás posluchám, musím ještě dobtat za teď děti,

protože ty se říkala, že tehedy v tom roce 2014

jsme mi neudělali vůbec ní,

že jsme ani nezdvihli ten prost.

Proč jsme nic neudělali, když jsme viděli,

že se ubližuje slapšímu?

My jsme tak trošku jako dělali, že něco děláme.

Takže jsme říkali, že to není správné

obsazovat s cizí území.

Jenom, že rusko to neudělalo poprvé,

je to vlastně jeho takový, bych řekla,

stil zahraniční politiky, se tomu říká.

A proč jsme nic neudělali,

když to úplně jako s jednoduším

a budu s tebou teďka mluvit

jako s esterkou nebo s přičkolákem péťou?

Tak bych ti řekla, že to je

kůli vlastnímu strahu

ani ne o život,

ale o to,

abychom se neměli hůř, než se máme.

My se máme hodně dobře,

když se potíváš nerůzné

státy ve světě, tak my

tady Češi žijeme

hodně dlouho v bezpečí,

máme poměrně všeho dost,

nic nám nechybí.

Máme te záchody zplachovací?

Máme zplachovací zásoby a záchody,

ale máme i dostatek jídla,

nemáme s tím vůbec žádný problém,

většina z nás.

Můžeme si zatopit?

Můžeme si zatopit

a topili jsme si mimo chodem,

když jsme u toho topení,

tak topili jsme si často plinem,

který my ale nemáme,

tak jsme si taky říkali asi,

ješišmeria tak teď, když se rozlobíme na Rusi

a budeme jí nadávat,

že obsadili nějaký krim,

který my jako Češi

ani nepotřebujeme,

protože kdo tam jezdil na dovolenou,

já jsem tam tedy byla

s jenem na dovolený, ale myslím,

že tam jen jak moc lidi na dovolenou nejezdili.

U nás hrači do chodovatka?

Přesně tak.

No tak jsme si řekli,

když nás se to nějak moc akní,

která li ten plin, tak by nám byla v zimě zima,

tak jsme rači ten poloostrov

a ty Ukraínce objetovali,

hodili jsme je přes palubu

a mysleli jsme si bláhofie,

že tím to skončí,

ale evidentně

tady se projevila pravda prísloví,

zlu se nemá ustupovat,

tak jsme se dočkali toho,

že jsme se stali vlastně

sami trošku strůjci toho,

čemu teď čelíme,

a to je ta velká válka,

o kterém lovil Honza.

Takže se nám to vymstilo,

že jsme se nechovali hezky.

To se vždycky vymstí.

To je další otázka,

která na to celou věc nahlížil se trochu

z jiného úhlu pohledu

a ptají se Adelka a Kryštov.

Ahoj, jsem Adelka a je mi 8 let

a zajímá mě,

proč Putin chce válku?

Já jsem Kryštov

a mám pěduet

a mě by zajímalo

prož ten Putin

způsobil tu válku.

Tak jak by jste

odpovědili Adelce a Kryštofovy,

proč celou tu situaci

řeší Vladimír Putin válkou?

To není jiná cesta.

Jak ten spor vyřešit, než válkou šílenou?

Všichni bychom si asi přeali,

aby nějaká jiná cesta byla.

Ale ruzký vládce

nebo prezident

Putin se rozhodli,

že ta válka bude jednušší.

On totiž

předtím, než

Putin nařídil ten útok,

tak ruzko použilo svoje špiony,

aby zjistili, jak dobro

by se Ukraina mohla bránit.

A tam rusové udělali takovou

chybu, protože

ti špiony, Putinovy

přes nějaké sved,

čefy, oznámili,

že ta Ukraina vlastně se sama asi

bránit nebude a že ti Ukraínci

nemají rádi svoji vládu a že

ruzké vojáky jako osvoboditele

a to bylo úplně špatně.

Oni vlastně přinesli

ti špiony úplně špatné zprávy.

Špatně si to spočítele.

A není to, ale jenom tím,

že by byli špatní ti špiony,

protože

ruzko není demokratická

země jako my, tam

není možnosti zvolit jiné politiky, tam prostě vládné

Putin, na komu se to nelíbí ten do dovězení.

A

ti špiony

žijí ve světě

v tom ruzku, kde

jsou odměňování za to,

že přinesou svým nadřízeným

a tomu Putinový, ty informace,

které on chce slyšet.

A on chce slyšet, že ta Ukraina

je slabá a dokáže se bránit

a možná i proto mu přinesli informace

v tomhle směru

a možná i proto, on se rozhodl,

že by vlastně mohl velmi rychle

dobít, protože usoudil,

že ti Ukraínci nemají

sáhnout po zbraních

a strílat na ruské vojáky.

A v tom se strašně zmíleli rusové.

A možná, kdyby

tehdy dostali

no, kdyby dostali správné informace

tehdy a správně si to všechno spočítali,

tak by si řekli

ne, ne, ne, válka

opravdu nemá smysl, protože ti Ukraínci

se strašně naštvou

a budou se strašně odhodlně bránit.

Což se vlastně děje, to vidíme celou dobu.

Petro, ty si v ruzku byla,

ty si tam dokonce žila.

Takže víš, jak je to obrovská země,

mnohem větší než česko.

A když je to velká země, tak má taky hodně lidí

a když má hodně lidí, tak má taky hodně vojáku,

tak nepřepočítali se taky,

že mají větší armádu, než si mysleli

nebo lepší armádu, než si mysleli?

No, já si myslel, ano,

v tom se také přepočítali,

ono tam ještě ke všemu existuje něco,

čemu mi dospělí, říkáme korupce

a to

spůsobilo, nebudu vysvětlovat, co to je, ale týká se to té armády

v tom smyslu, že to spůsobilo něco,

o čem mluvil Honza v jiném kontekstu

a to když

ty generálové vysvětlovali

svému nejvýšímu velitele,

prezidentu Putinovi,

jaké mají nové zbraně a nové rakety

a jak ta armáda je skvěla,

tak si taky trochu vymýšleli,

aby měl radost, aby na ně byl hodný,

aby jim přidal, aby je povíšil.

No a pak se ukázalo,

taková raketa existuje,

jakou mu ukazovali, která obletí celý svět,

a pak strefí někde

krabičku vo cirek,

z přesností na centemeter,

ale že je třeba jen jedna,

nebo, že existuje jenom

v nějakém prototypu, nebo nakreslena

a že to s tou

supermoderní výzbrojí

není tak valné,

jak se prostě

Putinovi snažili ukazovat,

ale myslím si, že ještě důležitější,

který říkal Honza,

že růsové si skrátka mysleletím,

jak jsou velcí

a jaké jich hodně,

že stačí mále měnom zadupat

a ten menší slapší uteče.

Ale to zase znáš z těch,

a určitě to znají,

i Adelka, i Kryštof, možná,

že ne, možná se nepedou na ulici

dneska už děti,

že už si to odehráva

i v tom virtuálním světě bytef na počítači,

ale někdy se přece stalo,

ale na jednou

se stane něco,

a ten menší to dá,

při nejmenším si ubrání

a tomu se říká sýla ducha

nebo nějaká motivace,

že se prostě fakt hrozně naštveš

a tak věříš tomu,

že pravda je na tvé straně,

že i fyzicky silnějšího soupeře

dokážeš mu vzdorovat

a nebo dokážeš i porazit.

Honza ví hodně informací o zbraních,

skou má různé armády po celém světě,

výk, kdo má kolik vojaků

a kdo má jaké zbraní, co používá

ké rakety, jaké tanky a tak dál.

Honzo, kdyby si mělo

zhodnotit, jak je na tom Rusko,

třeba oproti jiným státům,

třeba oproti nám, nebo právě oproti ukrajině,

která se brání tím Rusům,

tak opravdu nemá zasta k dobrou armádu,

jak jsme si celou dobu mysleli,

nebo jak si myslel i prezident Putin,

protože jak říkala Petra dostával

od těch svých potřízených neupleně dobré informace,

Ruská armáda určitě hodně silná armáda,

pořád patří, co světíče techniky

i velikosti, k nejvědším na světě.

Rusko taky velkou část všich penistere

vydělává, dává do armády.

I proto tam třeba nemají ty záchody,

o kterých se to bavíme, někde, samozřejmě.

Ruská armáda, ale je o něco slapší,

než si teda ruští generálové,

než si Ruský prezident Putin mysleli.

A oproti tomu je potřeba říct,

tyže Ukraina není vůbec malá země.

Ukraina má tedy nevím 45 a 40 milionů obyvatel.

No teď po vškerých těch odchodech

spoustí lidí, kolem 40 milionů

a Rusko 146 milionů,

takže máme tam rozdíl 100 milionů

ve prospěch Ruska.

Třikrát víc Rusu.

Ale Ukraina je jako čtyři krát lid natější

zeměneš česko, třeba můžeme říct.

A Ukraina rozhodně není malá

a rozhodně není slabá,

protože od toho roku 2014,

když se začalo bojovat,

hlavně na východě Ukrainy,

tak potom v těch následujících letech

vojáci třeba i,

vojáci našich spojenců,

hodně třeba Britové

a možná i naši vojáci tam u tomu,

jak přispili,

přičit Ukrainskou armádu.

Oni se prostě snažili.

Oni se snažili, Ukrainy si věděli,

že se musí snažit

a oni dokázali spojit

takové ty

nápady,

jak by se dalo dobré a chytře valčit,

které vznikli

v západních zemích

takové to moderní valčení,

dokázali spojit s tou svou vytrvalostí,

silou a s tím svým počtem.

A vždycky, když nějaká

útočí na jinou zemi

tak se říká, že ten útočních

nutně potřebuje celkem výraznou přesilu,

protože ta obrana je o něco jednodušný,

než ten útok.

Takže ta Ukrainská

pozice

brání nebo zládají se bránit

i protože oni nejsou slabí.

Pojďme dál, ptá se Aminka

na další otázku.

Já jsem Aminka, je mi 11 let

a mám jinou otázku, proč

počinovi vadí zrovna Ukraina?

Pojď zrovna Ukraina, teď kolem ruzká

je přece spoustu států?

No tak ano, je tam spoustu států,

ale Ukraina má opravdu

jako specifické postavení,

zvláštní postavení.

Jak v historii ruzka, tak

v jeho současnosti a v jeho

zahraničně politické strategii,

se tomu říká.

Jednak je Ukraina stejně jako ruzko-slovanský

stát.

Musíme si

úmětek si představiť, že Ukrainská roština

je jazyky příbuzné

a že si v zásadě

ti lidé mohou je rozumět

aniž znají ten druhý jazyk

jako dokonale.

Je to tak podobné jako třeba Čeština a Slovenština?

A trochu méně. Takže jako Čeština a

Polština?

Možná. Mimochodem Ukrainiština

je poměrně dost podobná

Polštině. Vlastně bych řekla, že možná

víc než roštině. Rozuměl bych já, který

neumím ukrainsky ani ruzky

tomu, co mi říká Ukrainek nebo ruz?

Myslel by si, že rozumíš

pak by se brzy narazil na to, že

rozumíš jenom témá

ale že v těch detailch se nechytáš

protože spousta slov, která třeba

v ruštini i ukrajinštini znamenají

opak, než u nás. Například

svěží chleb, svěží chleb

je starý chleba. U nás by si s odvodil,

že to je čerstvý chleba.

A když ti Ukrainiština řekne dobro deni, tak budeš chápal,

že ti zdraví dobrý den.

Já jsem to řekla by takto

mět, samozřejmě teď moje znalost ruštiny upadla, protože je to

čerstvý chleb.

Je novináře se pletu, ale důležité je

se opravit. Důležité je se opravit a vědět,

že prostě, když neumíš ruzky a ukrajincky

vůbec tak jim rozumět,

pak budeš jenom velmi rámcový.

Ale proč ta Ukraina je

pro Rusi tak důležitá?

Rusko, ono to jsou vysí s těmi otázkami,

co nám dával Eda

Pétia

úplně na začátku, protože

tím, jak je Rusko

veliké

tak chce být stále větší. To je nějaký zákon.

Když je někdo menší, neříkám malý,

ale menší jako třeba mě jako

Česká Republika.

Tak já jsem se nesetkala nikdy s tím,

že by Česká Republika to užila potom

nějak se rozpínat, třeba do Německa

nebo do Rakouska, nebo na Slovensku.

Ale ty velké země

a není to jenom Rusko bohužel,

mají, když jsou velké,

tak se jakoby mají tendenci

rozpínat a rozlezat ještě dál.

No a kam je to nejlogičtější?

K těm,

kteří ti připadají jako tvůj

mlačí bratři Rusové dokonce

a v tom jim i věřim

mají svým způsobem

ukraince rádi, teď jsou

hrozně sklamaní tím chováním,

ale oni je opravdu pokládali

zásvé mlačí bratry,

připadalo jim,

že patří do rodiny.

To, že se ukrainci začali

ohlížet po jiné rodině,

to je evropské západní,

to jim připadalo jako zrada

a divili se, jak je možné,

že se od nich ti ukrainci chtěji

nějak jako odtrnout

od toho společného sovietského prostoru

a Rusům to skutečně

přišlo nezpraviedlivé.

Další věc je,

to je takové, bych řekla, to je taková citovka,

co jsem teď řekla,

ale důležitá věc je,

že Ukraina skrátka,

tak uvidí,

že leží mezi tou velkou Ruskou říší

a námi,

kteří se počítáme

do té střední nebo západní Evropy

a jako hranice

mezi těmi to dvěma systémy,

Hon zamluvil o tom,

že tam není ta demokracie,

jakou jí z námémi a tak dále.

Ukraina prostě byla hranicí

mezi těma dvěma systémy

a Rusko se rozhodlo,

že skrátka nepřenechá

té Evropě,

že jí zahrne do toho svého prostoru.

Takže nechtělo dopustit,

aby mu Ukraina

odešla z jeho rodiny.

Jak to vidíš ty Honzo?

Tam já bych navázala na to,

co tady správně říká Petra.

Rusové si možná myslí,

že ti Ukrajinci

jsou vlastně jejich bratry,

protože hodně dlouho byli

ve společném státě.

Stát, který se menoval

a tam byla Ruskoji Ukraina.

Akorá, že ten

sovietský svaz vznikl

tak, že to Ruskotu Ukrainu

v podstatě vojensky zabralo

a před druhu světovou válkou

ve 30. letech byl na Ukrajině

velký hladomor,

zemřeli miliony lidí

a Ukraici to do dnes vyčítají

tehdejší mu sovietskému vůdci Stalinový,

že on za ten hladomor mohl

a že on jim způsobou

tu velkou bídu. A toto je věc,

že na Ukrajině

každá rodina tam někoho má

nějakou rodinou historii

s pojednou s tím hladomorem

a oni to tak nevidí jako ti Rusové

oni to vidí jinak

a potom samozřejmě

od týhle otázcem

a minky proč Putinový vadí

zrovna Ukraina se můžeme bavit strašně dlouho

můžeme si říct, že mu asi vadí

víc zemí, ale na spoustu z nich

si netroufne, protože spoustatě

zemí je spojených

a měch, které v jim jsou, tak se domluvili

že kdyby někdo zaútočilo na jednu

tak se budou bránit společně

a to už je velká síla

ale na to možná navazuje Daniel

a jeho dotáz

Umenuje se Daniel

jen osmlet

chodím do třetí trídy

zná někdo

odpověd na otázku

s Darusko bude chtít válčit

s jinými zeměmi

Jako opravdu

že si zná někdo odpověd

a zná?

tak odpověd na to, jestli by chtělo

ruzko válčit s jinými zeměmi, já znam

to by jistě chtělo

například, když navážu na to, co říkal Honza

tak i jestli někdo leží ještě v žalutku

ruském, tak jsou to pobalcké země

které taky patřili do toho

společného státu

to je Lotiško, Estoncko

a Litva

pobalcké se jim říká, protože leží

u Balckého morze

svojeckého sovazu

ale udělali jednu šikovnou věc

když se sověcký svás

rozpadl v roce 1991

tak

prostě zahájili tu cestu

do NATO a dnes jsou

členy na to

stejně jako mi

takže jsou to naši spojenci

dokonce tam jsou i naši vojáci, kteří pomáhají

bránit hranice, protože pobaltí

pobalcké země, tyhle 3 země

mají hranice

zem leží velice blízko

takže cítí to nebezpečí daleko víc

než ho cítíme mi tady

ve střední Evropě

a tam si myslím, že Rusko kdyby

nebyly tyto země

součástí na to

že by se už o nějakou invazy

vojenskou agresy

proti těmto zemím pokusel

ale já se musím zeptat protože

Rusové nebo ten ruský režim

přece byl i tady u nás v Česko-Slovensku

a my jsme v tom NATO

přibujíme?

Já bych řekl, že je to historická

skušenost, kterou jsme s tou

ruskou říší, která se

teda potom změnila v sovějský svas

a potom vlastně v tu samostatnou

ruskou federaci, jak se dnes

kámenuje rusko-oficiálně

tak my jsme s ním tu historickou

skušenost měli taky

moje mého tátu

nechtěli on by tedy na dovolené

a nechtěli ho v roce 68

pustit domů do Česko-Slovenska

ruské tanky a on se neměl moc

jak vrátit hranice, byly nějakou dobu

zavřené. Moje máma

v té době

se krčila v nějakém plůchodu

když zrovna projížděl ruský tank

protože hledala za své svojí maminku

protože ta šla koupit mouků

a hlase že bude válka. Takže

mi tady vopravdu máme skušenost s tim,

že z Moskvy občas příde rozkaz

pošle měchám tanky, aby jsme tu zemi ovládli

nám se to stalo v roce 68

maděrum se to stalo v roce

86, finum

se to stalo v roce 39.

Na pozor, gruzinum se to stalo v roce

2008. Takže ona ta otázka

Daniela je úplně

správná, protože

není že chce rusko válčit s jinými

zeměmi, ale ono i jiné země než

Ukrajinu už napadlo. A to právě

gruzy, což je moc krásná

pěkná země, která má

taky část území

vlastně okupované ruskou

armádou. Takže

rusku nenapadlo se mají bát, že

není ještě ne přišla řada? No one se ty

země možná i tady

s tou logikou

se vlastně spojili

v tom na to

po druhé

světové válce, když na to vzniklo úplně

původně, je taková už dávná

historie, ale tedy bylo takový hrozně pěkný

citát, protože to asi vědí

teď i děti, že druhou světovou válku

rozpoutalo nazistické německo.

A

tak když vznikalo na to, tak to

doprovází takový pěkný citát, že vzniklo

proto, aby udržilo Američeny

v Evropě, Němce pěkně

přizemi a Rusi mimo Evropu.

A tady

ten citát, já si myslím, že to

na to vlastně vznikalo práve

s ohledem na tehdejší sovietský svaz

a když se sovietský svaz rozpadl

a rusko mělo hodně ekonomických problémů

a nemělo

možnost vrtace

do záležitosti jiných států, to bylo

v 90. letech

tak

Žáda těch zemí, včetně třeba

nás, Maderská a Polská, myslím, byli

jakovaj první trojí dýstek, tak

Žáda těch zemí začala vstupovat do na to

a na to se hodně zvědčilo za tu dobu

jo, teď je to 31. zemí

před několika dny se přidalo fincko.

Jenem k tomu slovíčku na to, to znam tak dívně

jako na co, to je nějaká skratka.

No na rusko, no.

Ale to je nějaká skratka, to na to.

Jo, je to skratka, která říká,

ale to je starou atlantická, zmblouvní organizace

s Angdečtini.

A když už jsme u těch slov,

tak tady je, myslím, výborná otázka od Jakuba.

Brí, deanu, ménu,

Jakub, je mně 10.

A mě by zajímalo, proč

putin není ve vězení,

když jako slovo válka.

No, Jakube, mě by to teď taky zajímalo,

proč putin

není ve vězení, ale

vlastně ani ne, kuhli slovu válka,

ale kuhli

co všechno napáchal na Ukrajině nicméně, jakup evidentně toho hodně ví,

protože ví, že slovoválka v souvislosti s Ukrajinou je v Rusku vlastně zakázane.

Říká se tomu speciální vojenská operace a slovoválka nesmíš použít.

Já teda nevím, v jakém kontextu nebo kdy prezident Putin slovoválka použil,

že on není zakázane jako takové, je zakázane jenom v souvislosti s Ukrajinou.

Já mám pocit, jestli ti do toho můžu vstoutit, že on to právě zkoušil podávat takovým tím obvinujícím tonem,

že to ty západní státy rozpoutali tu válku na Ukrajině.

Ano, ano, to je, jo máš pravdu, máš pravdu.

V tomhle duchu, a to nále není pravda, že když 20.10. tyho unora to začala,

tak to byl on, kdo v televize vystoupil a řekl, že ruští vojáci v troche na Ukrajinu.

Přesně tak, ale proč není putin ve vězení ať už kůli slovu válka nebo kůli všemu ostatnímu,

co udělal jak teď tak v menulosti, tak je to proto, že zatím není žádná síla,

která by ho dokázala. Zatknout, postavit před sout, o co udět a poslat do vězení.

Ale byste přece říkali, že jsme v NATO, a v NATO je přece spousta států,

a těch spousta států má ohromnou síl, tak proč ho nednutíme my v tom NATO?

No my ho nutíme, ale nutíme ho k tomu zatím, aby se stahnul z Ukrainy a samozřejmě existuje možnost,

že kdyby teď putin věl do některého, třeba k nám, do České republiky,

tak my by jsme ho měli skutečně zatknout a odevzdat mezinárodnímu soudu,

který by ho soudil zatím za několik vybraných zločinů, kterých se on jako vrchní veletel

Ruské armády dopustil na Ukrainy, ale pokud cidí u sebe doma v Rusku,

tak to by smusel do toho Ruska se nějak dostat, nějak tam vtrhnout nebo prové s nějakou speciální operaci,

to je zase známe z těch počítečových her, no a to je tak technicky a vlastně i politicky strašně těžké a obtížné,

a nevíme, jaké by to mělo důsledky, nesmíme zapomenout při tom našem povídání,

že Rusko má atomové zbraně a atomovou bombu,

tak to je tak služitá věc zlikvidovat prezidenta státu, byt je to stát agresor,

že na to se zatím netroufné ani na to.

Protože pak by asi všechny strany museli používat ty atomové bomby, pokud by jeden z nich ji vystřelil,

a to už by byl velký průšwych.

To už by jsme si tady asi moc nepopovídali.

No ale ty si říkala, že by Sputina poslala do vězení ne za to slovo válka,

ale za to, co na té Ukrainy dělá.

Máli byste nějak pobsat se on tam, která všechno děla, Honzo?

Tak on tam předoším poslo Ruskou armádu.

To je...

To tam dělá, co?

To je ten hlavní zločin, který on udělal,

že napadl sousetní zemi, která ho nějak neohrožovala.

A leže o tom, tvrdí, že tu válku rozpoutel západ, není to pravda.

A ta ruská armáda, ruští vojáci nejsou, oni nemají úplně dobré vedení,

a často to jsou třeba lidi, kteří byly před vstupem do armády velmi chudí,

moc nestudovali, neznají třeba, jaký normální, že se k seby lidi chovají.

A oni se teda chovají špatně tím civilistům a třeba je zavírají do různí sklepů

a mučí je tam a tak dál.

A žádný jejich velitele to nějak neřeší

a nepostaví ty vojáky mimo službu nebo předpolní sout,

aby se z toho zodpovídali.

Celá historie lidstva je vlastně historii valčení.

A zejména na západě nebo v takovéte civilizaci, do které patříme my,

tak k tomu patří taková snáhledat nějaká pravidla, jak tomu valčení dát,

podobu, aby teda dobře, když už válka musí být,

aby se zabíjeli vojáci, ale aby to neohrožovalo civilisty,

nebo aby třeba, když nějaký vojak zajatí, tak aby už mu neubilo ubližováno.

A my na to máme takové umluvy, podle kterých by se státy měli řídit,

říká se jim ženevské konvence.

A Rusko je nedodržuje přesto, že je taky podepsalo.

A není vlastně žádná síla, která by Rusku mohla zabránit

v těch zločinach, které se tam dějí.

Jenom, abychom to řekli vlastně takové širší podobě,

tak se samozřejmě může stát,

že i na ukrajinské straně ukrajinští vojáci udělejí nějaký váleční zločin,

třeba mučí zajatice.

Ale to se prostě může stát v každé válce,

stalo se to američanům, když vedli války v Větnamu,

nebo v Iraku třeba.

A podstatné je, my tomu neujíme úplně zabránit,

ale podstatné je, aby potom zafungovala,

zafungovala ten systém, aby tam byl nějaký soud,

aby si na ty vojáky došlápil a posledilo vězení.

Aby bylo vynucováno, že když už teda bohužel nějaká válka zač,

tak aby se neubližovalo tím, kteří za ní nemůžou,

nebo kteří nejsou bojovníci.

Honzo, já tady mám dalštý otázku, ptá se Filip,

a myslím, že to je otázka mířená přímo na tebe

a přímo k tomu, čemu se věnuješ.

Já jsem na Filip sigánek,

a mám še zdrot, a mě vyzajíval.

Kolik stojí asi 50 tanky?

Filip by se chtěl koupit.

Ještě je to, co chtěli se ptat Filip, nebo to je všechno?

Všechno.

A kolik stojí ty tanky?

Ahoj Filip, tyto nevidíš.

Filip, tyto nevidíš, ale my s Petrou,

když tedy sedíme ve studiu,

tak měm před svojou teď máme rozložené takové papíry,

a na nich jsou nějaké výpořtí, co jsme našli, kolik stojí ty tanky.

A já jsem zkoušel dopočítat, kolik by to mohlo být.

Když se i dneska lidi v Česku, dám takový příklad,

koupí nějaké poměrně pěkné nové auto,

nemusí to by tu plněli muzíná, ale prostě hezčí nové auto,

tak to může stát tak zhruba 0,5 miliónu koronu.

A když si představíš parkový štět,

třeba před obchodí, jaké je takové jich autistovka,

tak by to dohromady by měli hodnotu jako ten jeden tank.

Ale záleží kterým?

Ale záleží samozřejmě stranšní.

Který, protože Petra tady má?

Já mám té 90.

Já jsem si našla, že stojí 4,5 miliónu dolarů.

Spučítala jsem to, a tady teda neručím za sebe,

protože já jsem špatný počtář.

Že to je 96 miliónov koron, je to možný?

A když jsem si to přepočítala na byty,

nebo na rodiní domy, tak mi vyšlo 10 rodiných domů,

by to mohlo být.

Nebo pýpných, nebo spětných bytů v Praze.

Jo, hodně jde o to, jak je to nové,

a jak je to dobrý tank zrovna ten té 90. poměrně,

nové tank, takže draší, protože všechno technika,

která je nová, tak používá třeba draší materiály

a draší přístroje, a proto je draší.

A většina těch tanků, se kterými se bojují na Ukrajině,

tak jsou spíš starší, tak by mohli mít cennu,

teda kolem těch 50 miliónov koron,

to znamená jako to plné parkoviště out, jeden tank.

Ale jen si představ, že za celou tu válku

rusko přišlo vo 2000 tedy těch tanků,

Ukraina asi o 500, to jsou takové ty čísla,

které jsou aspoň trošku potfrzeny,

třeba pomoci nějakých fotek, ono to může být už víc teďka.

Jo, ale jsou to prostě obrovské peníze,

tu si člověka někdy nedokáže představit, kolik je to tedy?

Je to neprzedstavitelný, já jsem to zkoušel právě

přes to parkoviště, před obchodiákem,

protože to v životě občas vidíme,

jak vypadá plný parkoviště, kde je to out,

takže to by byla cina jednoho tanku.

A kolik lidi vybrali, jak se tady vybíralo, na ten tank Tomáš,

myslím, že se menoval, kolik na tom museli teda Češi vybrat,

na tenhle tank konkrétně nevíš, protože já se to nepamatuju.

Tě lidi se přispívali na Tomáše, tak jestli se na pletu,

tak dohromady vybrali asi 30 milionů.

A za to se ten Tomáš pořídil, on byl starší ne?

On byl trochu starší, a teď nevím,

jestli ho modernizovali nebo jestli ho za těch 30 milionů

přímo odkoupili, ale rozhodně patřilo

takovým těm starším a trošku levnějším tankům,

než jsou třeba ty nejnovější.

Já tady mám další otázku od dalšího Filipa,

v tomto rozhovoru si vyběral samý Filipi.

Filipi, kteří mají Filipa.

Ano, a on má taky takovou otázku,

která se týká tanku, ale trochu jinak.

Minuji se Filip a je mi 8 let.

Chodím do třetí třídy a mám otázku,

proč je na ruských tancích písmenozel.

No a to nám s Filipem by světlete.

Proč ty ruské tanky jezdí a mají na sobě všude zetko?

A na jenom tanky taky další vojenská vozidla, proč z?

Na to je spousta teorií.

Já začnu tím, že je na to spousta teorií,

ale pozor není to jenom písmenozet,

ono se stalo nejpopulárnější,

ale je to i písmenové například.

Bylo na některé technice.

No taková ta nejprostší a vlastně nejméně zajímava teorie

mluví o tom,

že a tady se můžeme dostat ještě jedný zajímavý věci,

kterou to bez pak mohu sítlet.

Když skrátka někde bojuješ na bojišti

a no ta bene tady,

ta Ukraina a Rusko měli skoro stejné ty zbraně

a potřebujš se jednak nějak odlišit

a potřebujš odlišit i ty svoje skupiny od sebe.

Aby jste zastředlala sama sebe?

No to taky, ale aby jste nezastředl sam sebe

a aby si taky věděl,

protože to se ta válka probíhá,

že jsou různá krídla,

tam lety jedou od tuta, ze severu a zíhu,

které patří k téhle části armády jiné, k téhle...

Ty se to potřebujš nějak označit.

Takže jedna z těch toho jí hovorí o tom,

že ta písmená byla vlastně identifikace,

že pomáhala v orientaci, co kam patří.

Jenom, že z toho písmené z,

se stala takový symbol

a už to ani není tak identifikace

jako symbol toho,

že seš Rus a že s tou válkou souhlasíš

a že prostě fandíš té armáde

a že seš proti Ukrajině.

Takže to písmeno z,

se opravdu stalo skoro něčím,

jako byl hákový kríž za druhé světové války.

Jak řekla Petra, byl to i ten identifikačný znak,

aby nestríleli na vlastní tanky,

protože třeba tanky,

ty starší zajména,

najdeme jak na ruské, tak na ukrajinské straně.

Oni si vlastně rozdělili tu sovietskou armádo,

když se osamostatníla Ukraina,

takhdy to bylo domluvou.

A proto měli spoustu techniky podobné, takže...

Řekni i ty,

že mají teďka ty stušky na rukách,

aby se odlyšili živovojáci?

Jo, když se Felipe podíváš

na nějaké fotky vojáku v té válce,

tak vidíš, že třeba ukrajinští vojáci

mají takový žlutý,

nebo někteří mají modrý pruch,

lepící pásky na rameňi,

na paži.

Aby, protože vojáci všichni mají uniformy,

vojí ty uniformy se sice malinko liší,

ale když někde bojuješ v zákopech,

a je tam bláto a kouř a tak dál,

tak učas potřebojíš vedět,

jestli nestřídíš na svoje.

Takže oni se liší tímhle.

A k tomu prošli bylo vybrané zrovna

z ruské ministerstvo obrany,

to vysvětlovalo původně tak,

že to znamená za pabědu,

pabědajé výtěství rusky.

Takže tohle byl jeden výklad,

pak si jich objevilo ještě několik.

Ale my si nejsme jistí tím, co to je.

Má to různé významy,

má to různá vysvětlení.

Jasné má to různé významy,

o kterých jsme tedy kam mluvili

a co je teda, ale hodně důležité,

a to Petra tady úplně přesně řekla,

že se z toho stalo ten symbol

ruské války,

z toho ruského válčného tažení,

který jasně říká,

jo, kdo si prostě připne

stušku vytvaru, je takovou červeno,

ne, parón, oranđevo černou.

A třeba si vytvaru je do písmene z

a připnesi je na bundu,

tak to je asi člověk, co z toho ruskou válkou

souhlasí, oni to mají takové

poznávací znamení, jako to jsme.

A tohle, kde bych třeba udělal já tady v Česku,

vzal si takovou stušku

a si dával zna svoje auto, tak to by asi nebylo úplně dobrý.

Já myslím, že už to je dokonce třesný čin, protože podpora války

a tu můžeš vyjádřit různě, můžeš to říct.

A tam je důležité asi odlišit

nějaký názor, že třeba by si řekl,

no já si nejsem úplně jist,

jak to je a v váhám

a nevím,

jako my si třeba neměli nějaké důvody

tyrusové utočit.

Tak to je věc do diskuse,

když zabíjení, vraždění,

vlastně vyvražděvání jednoho národa

druhým národem,

tak to je tresný čin.

Takže pokud by si tady hrděch hodil

se zetkem a svatojířskou stuškou

a dával si tím,

to je ta černovo randžová,

dával si tím na jevo,

že podporuješ vraždění ukrainců

ruskými vojáky,

tak by určitě to pro tebe

mělo neblahé následky.

Další otázku má bára,

menuj se bára

je mi osumlet

a jsem třetí tříjechť

a chcelo by se zeptat,

protože chtějí někteří rusové

větší úzení.

Už je to Petro trochu vysvětlovala,

že je to velký stát, který má

ty dobyvačné tendence, to znamená,

chci ještě větší, ale mě tam na té otázce

ohodně zaujalo slovo,

které se zdábí, ne, tak zásadní,

ale já myslím, že je, a to je to slovo někteří rusové.

Je to tak, že všichni rusové

větší, aby rusko bylo větší.

Máš pravdu, no bára si klede podobnou otázku,

jako já, protože

já tomu vlastně nerozumem,

proč je tak důležité

být velký? Někteří,

ano, ona použila někteří,

což je teda

vysoký stupén, jako rozlyšování,

určitě je v Rusku

pár lidí,

část lidí,

který tolik neusilují o to,

nebo nemyslí si, že to být velký

je to nejdůležitější na světě.

Ale bohužel,

při já jsem bydlela v Rusku 10 let,

a bohužel bým,

že rusové

mají velké věci

rádi tak nějak z podstaty.

Jako mají Češi,

a taky to nejsou úplně všichni,

ale Češi mají rádi pivo, třeba,

a taky nemůže říct,

že říci ju úplně všichni Češi,

ale je to takový typický znak,

nebo se to používá jako typický znak pro Čechy,

tak rusové

mají rádi věci velké.

A vidíš to?

I třeba v Moskvě, nebo v Petrohradě,

já jsem bydlela v Moskvě,

tak tam přejít ulici v tom městě,

to nebylo jako tady magistrála pod muzem,

to bylo prostiv osmkrát větší.

To trvá, než předeš.

Ty budovy, ty úřady

byly obrovské, člověk se před nimi

cítil opravdu jako maličký

a už měl strah z toho,

co ho v nich čeká.

Rusové třeba

postavili raketoplán,

meneval se Buran Buran

a to byl taky největší, nejtěžší

raketoplána na světě.

Žeral tolik, že potom už vlastně s tím

přestali líte, to udělali z ní restauraci.

Rusko skrátka má

ve své jako mentalitě

touhu být velký

a myslí si věčina Rusu,

nevšichni věčina,

že to je strašně

důležité pro přežití

z toho národa.

A to já si myslím, že

pravda není.

K tomu můžu, a teď se tě teda

přidám na stranu dětí,

kteří mají otázky.

Já jsem o tom přemýšlo,

tak jestli to Rusové

někde ve svých hlavách

nemají historicky otisknuté,

neží hodně jako v ty minulosti,

kdy Rusko bylo velký a slavný,

ale zároveň

na začátku 1. světové války

bylo Rusko napadene

ze západu.

Předtím, když Napoleon

s francouzkou armádou

zautočil na Rusko ze západu,

došel až k Moskvě.

Německá armáda, ve druhé situáci,

zase zautočila na Rusko ze západu.

A jestli o něj někde

někde nemají

strach z útoků ze západu,

protože

ten sever Ukrajiny je od Moskví

kolik 400 km.

Jaký takový

vězí v historii a pořád se nebojíš

na někdo bude útočit.

Byť samozřejmě na země

s jedernými zbraněmi

níkdo svoudy neútočí.

Určitě Rusko se rozpíná tam,

kde očekává útok, tak to je.

Ale to není jen na západ,

ale říká se tomu také

měký podbřišek Ruska,

oni se ještě bojí toho útoku z jihu.

To je storecka, to je taky jako dáno

historicky. Takže tam zase

kupují zase jiné státy,

jako je Arménia, ona se tomu nedá říkat

okupace, ale prostě tam ruská armáda

z různých důvodů je. Takže ano,

je to určitě spojené z toho,

že mají strach,

mají strach, že budou menší,

než jsou, protože na něj někdo

zautočí, ale on na něj

nikdo útočit podle mého názoru

tím způsobem, jak oni si to

představují nechce. Jediné,

co Rusku opravdu hrozí a čeho by

se měli bát, je útok

ekonomicky silnějších zemí,

které

dokáží daleko

víc a produktivně ji

vynábět, a pro který

je to ruskoů zemí, které oni

bez tanků, mluvím očině

třeba, bez tanků a

bez raket, pomalu, ale jistě

dokážou dobít svými

penězi, počítači,

technologijemi, tak to

je nebezpečí, které rusko hrozí. A ono to nechápe

a pořád se někam tzpe s těma tankami.

A to je právě to, protože si říkám,

že oni možná vězí v té minulosti

a nedokážou pochopit, že ta doba je úplně jiná

státy, a ty pravidla

chování mezi státy jsou už úplně někde

někde teďka. Když se ti nedarí v současnosti

a nemáš před sebou žádnou

zárnou budoucnost,

tak se ohlížíš do budoucnosti

a hledáš tam, co se ti povedlo

úspěchy. Dominulosti.

Dominulosti. Řekla jsem do budoucnosti.

Aha, tak dominulosti.

Tam hledáš, co se ti povedlo. V čem si byl dobrý

a ještě si to trošku jako

přikrášliš často. A to teda vlastně

aby jsme si řekli, tak to obecně dělají úplně

všechny státy na světě. Tedy takovou

kání do úspějštní minulosti. To bez pochyba.

Britové měli králov, která nedarno

zemřela, rádi na ní spomínají.

My jsme měli masaryka, rádi na ní

spomínáme. Američani měli

Washingtona a tak dále. Tak moment.

Už se tady trochu chaoticky strácíme

minulosti a vbrócnosti. A počme k tomu,

na co se ptá Tomáš?

Já jsem Tomáš. Vrbata spardubic

je mi jediná sled a chtěl bych se vás zeptat,

jestli je možné dokázat, že

Putin má dvojníka.

Děkuji.

No to je ale strašně zajímavá otázka.

Protože já jsem čekala,

že se Tomáš spardubic

zepta, jestli má Putin dvojníka.

A to bych řekla, že asi ho.

Ale on se zeptali,

jestli se to dá dokázat.

No to se mi žádný duspili, ještě nezeptal.

To je strašně chytrá otázka.

Já tady nejsem úplně odborník

na různé ty datové technologie

a na umělou inteligenci a tak dále.

Ale řekla bych.

Řekla bych a to by nám možná

ještě vůbec nejlépe řekl

náš pan kolega Petr Koupský.

Řekla bych, že by se to asi dokázat

dalo pomocí nějakých technologí

a že to možná i někdo

nějaké ty západní

velké významné

tajné služby vědí

obecně se předpokládá

že byte naši špioně to vědili.

Obecně se předpokládá, že dvojníka má

pouhím okem, to asi ne rozeznáme

ale jak říkám

pravdipodobně by to asi mělo jít

mělo jít ověřit.

Ukrajinští špioní nebo teda šef ukrajinských

špionů Kirilo Budanov říká,

že Putin má nejméně 3 ty dvojníky.

Príze to hodně poznává podle

tvaru ucha

že uchu je vlastně takový

poměrně dobrý identifik.

Jako ojď prstupry.

Možná i lepší dokonce

protože ten tvar uchá,

toho boltce má každý člověk trochu jiný

a já teda nevím

Tomas se ptá, jestli se to dá dokázat

tak pokud bychom nepostávaly

všechny ty dvojníky

nebo Putinem vedle sebe

aby jsme je viděli, jak stojí

na nějakém stupinku

tak je otázka, co by jsme teda

ale vzali jako ten důkaz

jeho budiš mít fotku

jak je třeba ve Volgogradě

kdy nedávno byl a vidíme

jeho ucho a pak ho budeme

mít fotku, jak je v Moskvě

a vidíme, že to ucho je úplně jiné

A kdybyste postavili všechny dvojníky

Putin a pokud tedy existují vedle sebe

tak byste poznali toho pravého.

Já očitě ne.

Já očitě ne. Já si teď myslím,

že ten tvar uží, že bude

počítačová technologie, která to dokáže

nějak přesně na modelovat

a zpočítat nějaké ty

milimetry, které tam jsou jinak

ale je, že pouhím okem to asi

nepoznáme teda. Ale zase,

jak když ti někdo na západě

řekne, dokázali jsme to

má dvojníka, budeš to mu věřit

nebo ne. Ne, na 100%.

Já tomu nebudu věřit na 100%.

A on řekne, ale my jsme to dokázali

s tím počítačovým programem

ale budeš to mu věřit nebo ne.

Ale ještě k tomu jenom

jestli by jsme to poznali, tak

pokud by jenom stáli a mlčeli, tak určitě

ne. Pokud bym

luvili, tak si myslím,

že už bychom byli blíž,

já mám putina na poslouchaného

jako žádnou hudební

skupinu a

nej, samozřejmě

že bych se mohla zmílet, ale

ono jako na učice dokonale

tu dykcia a

když by byl třá delší i ten slovní pref

tak tam si myslím, že bych se

možná zkusila hodně.

Tam můžeme se zvěřila. No ne, úplně,

ale bylo by to jednoduší než podle uši.

Jak tomu ještě poslední

takovou krátkou poznámku dořeknu? Ono se

ví, že Putin se

hodně bojí a že třeba

když k němu někdo má jít

na vštěvu

tak třeba z těch ruzkých generálů

a tak, takže musí být dva týdny

v karanténě, aby se zjistilo,

jestli nemá covid nebo nějakou vynou

a teprv potom vlastně k němu může

a ještě sedívo 10 metrů

vedle u toho obrovského stolu.

Obrovský stul, jsem životě neviděl takhle dlouhý

stul, který má Vladimir Putin.

To je takový důka z toho, že ten

človek se hodně bojí o svoje zdraví,

si myslím, a když jsme nedávno

viděli, jak údajně

Putin řídí auto

v dobitém ukrajinském městě Marijupol

tak to, ale zase vypadalo,

že se zastak nebojí, takže já si třeba myslím,

že ten dvojních mohl být a úplně hledně.

Máme tady další dotáz, další Tomáš,

není to dvojní k toho prvního Tomáše

a poznal jsem to podle toho,

že má úplně jinou otázku a jiný hlas.

Já jsem se chtěl zeptat,

jestli ještě dělá káčast ukrainy,

že je normálně třeba jako by.

Tak co?

Taky Tomáš není spardubit, jako tam ten Tomáš

normálně.

Tak určitě jsou části ukrainy,

kde na první pohled se zdá,

když je normálně.

My třeba s naším fotografem,

Gabem Kuchtou jezdíme hodně na východ

a tam už to moc normálně nevypadá.

Tam jsou dost rozbytá,

tam nista,

nefunguje tam spousta věcí,

na které jsme zvyklí

a tam cítíš, že je válka.

Třeba i někdy slyšíš,

jak bouchaj někde,

nějaké prostě nějaké dělo,

střelectu a tak.

A když jsi střeba v odese,

tak si toho.

To ano,

ale ještě vlastně,

ale taky tam ten pocit války můžeš mít,

protože jsou tam třeba

odese moc pěkné město

a spousty těch budov

i historických

jsou obloženy

pýtli s pískem

a to je úplně něco,

co ti jasně dává,

na jevo tady se něco může stát,

může přileť je traketa.

Třeba jenom lepenkou

zalepená tazkla,

protože když je

tato laková velna po výbuchu,

tak ona ti vyrazí to sklo,

ale to běde o to, aby to sklo nerozprsklo

na tisíce věcí, kousků,

střepů a tytě poraní.

Takže podle toho vlastně ta Ukraina

dává na jevo,

že než je úplně normálním životem,

ale můžeš přijet třeba někam

na západní Ukrainu,

třeba právě do těch oblastí,

že opravdu

ta válka dolegla

především tím, že se tam

jsou uprchlíci, že tam přijeli lidé

z těch právě, z těch oblastí,

kde je hrozně nebezpečno.

Ale já, alespoň osobně,

já se tam cítím vejce bezpečně

a i když tam občas zaznit

ten protiletecký poplach,

tak celkem

nemám strah z toho,

že by tam přiletla nějaká raketa.

Takže ano, fungují.

Ty máš strah, že by tam přiletla raketa,

když ty rakety tam opravdu...

A že tam nezal na dotéhle oblastišční,

když žádná nepriletla...

No jo, ale dopadají přece po celé Ukrainy.

Dopadají, ale to zase má takové

různé politické důvody,

kam se Rusové chtějí strefit a kamné,

a protože tady v té části

že je obyvatelstvo,

které je docela pro Ruske,

kde má docela Rusy rádo,

no tak proč by na ně Rusové

házele rakety, oni je potřebujou na opak,

když jsme zabíhali do takových

geopolitických věcí,

ale prostě jsou určité důvody,

na co Rusové útočí více

a na co méně.

Já bych na to navázal

takovou vojenskou vsufkou trošku,

že je ti porobný.

A no, to jsme očekávali.

Ta ruská armáda

ve svém arzenálu zbraní má

zbraně jednach, které mají

hodně veliký dostřel, třeba stovky kilometrů,

a potom spoustu zbraní,

dostřel vlastně jenom

na frontě, to znamená třeba kilometr,

5 kilometrů, 20 kilometrů.

To jsou takové ty tanky

a děla tak ty mají dostřel prostě

tanky třeba jednotkách kilometrů

dělo můžeme jít 20-30.

A na tu západní Ukrajinu

jsem tam přiletí,

pošlu Rusové nějakou střelu,

která má ten veliký dostřel,

takovou tu raketu, která dostřelí

klidně třeba dolvová, což je město

skoro u polských hranic.

Ako rád, že tady těch raket Rusko

nemá moc, a vlastně tam vlastně

dopadejí poměrně zřídka.

A taky je vidíš,

když si obsluha

proti letecské obrany,

jako ukrajinská obsluha,

tak ty vidíš, že ta raketa letí,

a co uděláš?

Zapneš signal

protivzdučné obrany,

takže tady se může člověk,

když chce, tak se může skovat

před tou raketou.

Všichni žádný signal nezazní, to nestatíš,

takže ty jsou nebezpečné i proto,

že před níma nemáš šanci

uliknout.

Tomáši, ty si sptali,

jsi mělká část ukrainy, že je normalně

jako mi, já bych ještě to řekl,

že ukraina je vlastně strašně velká země

z našeho pohledu.

I ta část ukrainy, kterou neokupují

ruští vojáci, tak je asi

šeskrátek velká jako česká republika.

Když jdeš na Ukraíně

mezi nějakými městy,

tak je tam třeba strašně dlouhý pole

a není tam ani pořádný telefoný signal,

protože kdo by tam stavil vysílače,

když tam nikdo není.

Na tom vidíš, a jak je ta ukraina velká,

tak vlastně

poměrně velká část ukrainy právě

je v dosahu jednom těch dalekonosných raket,

kterých Rusko nemá za stolik

a které ukrainy poměrně úspěšně

se střelují, když už nějaké přiletí.

Na druhou stranu

čtyři z desetí ukrainců znejí někoho,

kdo ve válce padl nebo byl zraněn.

Představ si, že bys mezi

každými svými desetí kamarády

měl čtyři komů

někdo umřel nebo byl zraněný na frontě,

jestli v takové situaci

dokážeš žít normálně, protože

ona ta válka se vlastně týká všech,

když na něj ty bomby nemparejí.

To je mochodem pardon, ale Ukraina

je největší Evropská země,

která leží celým svým územem

v Evropě, kromě tedy jako,

Evropská země rozhlhou, to si málo,

kdo vlastně uvidůmuje.

Nemohre mi, když odpovídáme na tu otázku,

jak se tam žije, tak s tím zůvysí ještě

otázk, která je od Aničky.

Nenově se Anna a je mi 8 let

fadím do třetí třidi

a chtěl bych se zeptat na tásku,

jestli fungují školy

na Ukrajině.

Honza navštívil školu, tak to hned

prodá.

Jak Petra mluvila o té části Ukrainy,

která, kdy si dávno

v historii byla

takto je součástí Českou Slovenská,

no si tam o tom západ úplný Ukrainy,

tak různě ty státy, tahaly.

Tak my jsme byli v jedné škole

ve městě Hust.

To je vlastně kouse,

není to úplně daleko od slovenských hranic

a

já si myslím, že ta škola

vypadla ve vnitřeho úplně normální,

ale taky teda byla ve vnitře,

obložená tím pítli s pískem, které,

když přivětí nějaká bomba

a vybouhné,

tak ty střepiny sté bomby, te úlomky,

které zraňují lidi,

tak si potom rozletí do všech směrů

a ty pítle s pískem, které jsou tam navršené

do takových zdíj,

tak ty jsou tam proto, aby se do toho

zareli ty střepiny a aby nikoho nezraňili.

Takže i ty školy na západě Ukrainy,

tohle minimálně některé

tady tu ochranu mají

a já jsem se díval na

správy, jak to teda je s tíma

školama, než jsem všel,

když to je teda lepové do studia

a začátek školního roku

v září 2022

tak na začátku školního roku

otevřela polovina ukrajinských škol

s tím, že

asi čtvrtina z nich funguje

tak nějak toto běžnou docházkou

že se teda učí ve třídách a tak

a

ta zbylá část, to znamená

ta druhá čtvrtina, tam je to nějak částešně.

To jsou třeba školy, které jsou

blíž fronty nebo na východě Ukrainy

tak se třeba děti učí online

jenom si tam došli pro učebnice

jednou do školy, můžu to být i školy

které jsou postavené

takže jejichž konstrukce

neumůž mě rychlí útěk do ukrytu

když začná letetský popach

tak do těch škol se Ukrajinci

tě děti snaží neposívat

samozřejmě protože tam

je to nebezpečné

přes 400 škol bylo úplně zničených

na Ukrajině.

Ahoj.

Roza je mi 9 let

a má otázka z ní

jestli

se do

války na Ukrajině

jak zapojují

jejich děti?

Z téhle otázky mi vložně smutno.

No, ono

na první poslech

člověka hned napadne

jestli si Roza nepředstavuje

takové opravdu děti dnáme

to třeba s filmu, o druhé si to je válce

jako děti přímo

tam pobíhali chlapečci v zákopécha

nebo byli spartizánskými

oddíly a tak.

Já jsem takovéhle děti

na Ukrajině neviděla, myslím si ani žádné

takové děti tam nejsou

a Ukrainská armáda

je, jak si bych řekla, doce

profesionální těleso

a nic takového

není možné.

Viděla jsem jednoho chlapečka, když jsme projížděli

někde harkovskou oblastí

před jednou dost rozbomberovanou

vesnicí, stál chlapeček

a měl opravdu normální kvér

normální zbrání, už se nepomatuju

jakou bylo mu tak 13

a my jsme se s ivou zímovou

vyklonili a říkáme

co tady děláš

a on říkal, no oni jsou všichni nemocný

ostatní

tak tam sloužil

za dospile

nicméně to byla

opravdu ojedinělý případ

tohle zapojení ne

ale je samozřejmě

tím jak ta celá země

žije tou válkou, umluví se o tom

doma ve škole, tak děti

se různým způsobem zapojují jako

děti, prostě třeba malují

různé obrázky, takové

malé děti malují obrázky posílá se to

na frontu, dělají

nějaké různé předměty, které

se pak dávají vojákům

to je také vlastně zapojení

to je jako bez zapojení, ale

určitě spíš

se všichni snaží

děti odvést z těch nebezpečných oblastí

snaží se je dostat

dobezpečit třeba i k nám do České republiky

kdy každý ja si zná

ukraińce, ukraińské děti ze své školisk

jsou skoro všude po cele České republice

a snaží se

od té války

oddálit

i tak je hodně objetí

mezi dětmi, jak mezi zraněnými

viděla jsem děti s amputovanými

objima nohama amputovanýma

a pak jsou ještě teda známa

káza, pak jsou děti, které se

různým způsobem dostali

do ruzka

do tohle nepřátelské země

a nemohou se teď dostat zpátky

buďky svým rodíčům nebo babičkám a dědičkům

protože je ruzko krade

protože je ruzko svým způsobem krade

ona jim třeba řekne, že jim nabíd než

pojedu na tábor a pak je z toho tábora

nechtěji pustit už pátky

kdybychom se k našem ukraińským spolužákům a spolužičkám

ve školách chvali velmi měle

oni prošli něčím co my si úplně

dokážem představit

určitě bychom jim měli pomoc

aby se tady cítili

cítili dobře

vlastně jeden takový první obraz

když ta válka začala

tak Petro Tysi byla

rovnou v Kyivě

nebo tam byl Honza Moláček

my jsme měli reportéry na různých místech

s Dominikou Píhovou koleginí

jsme byli na hranicích poloskou ukraińských

ve městě přemišl

tam je taková

velké nádraží

protože ukraińské kole

jsou trošku jinak volce bedaleko

než poloské kole

takže potřeba když někdo přejíždí te hranice

tak přejí do jiného vlaku

který má tu správný rozchod

a tam vlastně

to byla taková přestupný stánice

mezi mírem a válkov

do toho přemišlu přijížděli ukrajinci

mno zímlovili Česky

protože přijížděli z Česka

kde pracovali a jeli

bráni s pouzem

a z býchodu přijížděli ty

mámi s dětma, který jeli zase tím druhým směrem

a

tam vlastně

v podstatě každý to dítě

ale opravdu fakt skoro každý

v jedný ruce mámu, druhý ruce plišáka

a utíkali

a nic jiného neměli

Udeme dál

tady Johanka

a já mají 9 let

mě by zajímalo, jak potím zaplatí

opravu celé ukrainy

taky by mě to zajímalo, jak potím zaplatí

opravu celé ukrainy, ale

já myslím, že jisté

mechanizme by tady byli

když tady

budeme muset nejdřív

tu válku skončit

a ještě ke všemu ukraina musí

tu válku vyhrát, musí dostat

tady nic platit dobrovolně nebude

ale čistě technické, jako je sly by měli z čeho

tak to by měli z čeho

Rusko je velmi bohatá země

je to velká země, má spoustu

přírodního bohatství

má i spoustu chytrých lidí

skrátka, kteří už ale večnou nejsou v Rusko

no nejsou večnou Rusko, to máš pravdu

ty chytří se pokusili a řadě z nich

se to povedlo utecd

ale spoustu peněz má

ale myslím si, že Rusko určitě

by

mělo z čeho

problém je, jak

a kdy

k tomu Rusko donutíme

Já bych ještě doplnil

ruské společnosti

a různí různí různí podnikatele

a i ruzký stát

měli poměrně velké majetky

které měli v západných zemích

a měli třeba bankovní konta

a tak dál u západných bank

kde prostě ty peníze byli

v bezpečí, bylo to pojštěné

na začátku války

a průběžně se podařilo spoustu

tedy těch peněz říká se tomu zmrazit

to znamená, že si je Rusové

nemůžou vybrat, že tam ty peníze

jsou vlastně zamčené

a uvažuje se, jestli tady s těch peněz

protože to je hodně velký bohadství

tak jestli z toho by nešlo financovat

částičního pravou Ukrainy

ale bude to dostložité jednání

aby se všechny státy dohodli

protože každý jiný stát má

taky v nějaké výneme státě majetky

nechcíš úplně jako vláda říct

a od teďka budeme zabírat majetky v různých státek

protože by se taky o nějaký mohl přít

prosím vás kemaradí

je tady otázka od Karolínky

a je to otázka, kterou já si kladu každej den

a myslím si, že je to otázka, kterou si kladate i vy

když otajvalce musíte neustále informovat

ahoj, já jsem Kaja

a je mi 7 let

a mě by nejvíc zajímala

protože potěn tak zlý

taky si tu otázku kladu

ale tady se musím

já nemysí pochlubit

ale

tak proč je potěn tak zlý

protože prostě jsou zlý lidé

a jsou lidé dobří

ale uputina

musím prozradit, že já se zabývám trošku studiem

jeho duše

a no, ano, už od chvíle

kdy on nastoupil na rouský trůn

tomu říkáme, kdy se stál prezidentem

což bylo vlastně

nastoupil jako do tej

nejvyšší funkce, tak to bylo

to se dobře pamatuje, proto to rok 2000

tak ho studuju

a je tam spousty věcí

o který bych se dalo mluvit

ale když jsme u těch dětí dneska

a je to pro děti a o dětech

a odpovídáme na dětské otázky

tak já vidím část

důvodu té zloby

a té zášti právě v jeho děctví

protože on měl

velmi těžké děctví

on vyrůstal

v Petrohradě

v jeho tatínek

bojoval za druhé světové války

on vyrůstal z maminkou

Vladimír Vladimírovič

a byl to vždycky

takový slapší menší chlapec

a musíme se

když se představíme

třátem typoválečná ruská města

tak tam rádili

často takové dětské

pouliční gengy

a platilo tam právo silnější

jo

a když si byl malý blondiák

z chudé rodiny

oni byly opravdu strašně chudí

oni byly listou maminkou

v nějaký kommunálním bytě

museli přemýšlet o tom

co si koupí kýlu a tak dále

a iště on byl takový nedochudče

tak samozřejmě dostával na té ulici

často co proto

a on se naučil

přece unikat

tady z těch různých

pastí, těch silnějších gengů

naučil se později i prát

proto on má velmi rád judo

protože

on není žádný

žádný obr

to se ví, že to každý vidí

je menšího vzrůsto

není ani žádný prostě tlustoch

a přitom má rád hokej a judo

takové jako silové sporty

protože myslím, že z toho děctví

byl prostě takovým tím

fackovacím panákem a to

není nikomu přijemné

a já si z toho i pro děti

ale i pro sebe

jasně, že jsou tam nějaké vlastnosti

s kterými se narodil

to nechci jen říct, že prostě

to toho úplně zdeformovalo

ale říkám si tak pro sebe

jak je důležité

vlastně takhle nikomu neubližovat

jak je důležité

nedělat z lidí, kteří jsou

pánáky i nikogo neponížovat

já myslím, že uputina

je to strašně moc ten pocit

ponížení, který on zažil

jako dítě, ale pak vlastně

i v dospělosti, kdy

žil, on je toti špion

on je profesí špion

a když se rozpadl

tak špionem seš jednom seš

a už vždycky budeš

když se rozpadl sovietský s vás

tak najednou mi mu se zhroutil

ten stát

ten svět, kterému sloužil

a

prostě

on najednou cítil obrovské ponížení

jako i další miliony rusů

ponížení z naší strany

jaký si výsměch tomu

že se ten

stáce nepovedl

ten se nepovedl, ten se zhroutil

lidé tam žely, jak říkal Honza

a žijí do dnes

někteří velmi chudě, nemají ani ty splachovací toalety

a to je strašně ponižující

když se díváš na ty reklamy v televizi

a já si myslím, že

hodně té zloby Putina i ostatních rusů

pliné z toho

pocitu ponížení

a tam si myslím, že

vlastně se musíme zamyslet

i mi nad tím

jaký vztach jsme k Rusku měli

a i z jakým ruskem chceme žít do budoucna

protože tím, že válka zkočí

a že doufám, že ji vyhrají Ukranici

tím nekončí Rusko

Ty se teď Petro odpovídila na další otázku

Vlastně

Aho, já jsem Beuta

Mám

jen 5 let

a

kterou mi bude

se

a

a zajmám

Jo jako vyhraje

No to je Honza specialista na to, kdo vyhraje

Honzo to musíš prozradit

To by asi chtěli všichni vědět

Ono je to těžký výš

protože

jsou

různí války, války

dlouhý, války krátký

války, které jsou třeba veliký rosahem

kde bojují veliký státy

i nějaké války, kde

střeba poperou menší státy

a kde těch lidi nebojují tolik

a

dokud jsou

ty bojující státy silný

a dokud si myslí, že

jsi nějaký území

nebo třeba ukrajenci

budou chtěl osvobodit to své území

a myslí si a jsou

přesvědčení, že se jim to podaří

tak dokud to takhle je

tak ty státy

nechtějí vyjednávat o mírou

protože jim přídé, že

když už válčí tak dlouho

takže to nějak doválčí

a že to pro ní dopadne dobře

a na jedné straně

máš ty ukrajence, kteří chtějí osvobodit

a na druhé straně

ta ruská armáda, nebo

putin, který je přesvědčený, že musí vyhrát

aby byl slavný a že kdyby

ustoupil, tak vlastně

tím přizná, že prohrál

a ti růsové

mají zatím ještě pořád

dost zdroju na to, aby bojovali dál

ti ukrajenci také

a

zatím žádná z těch stran nevypadá

že by byla nějak zásledně

slabší a že by teda

vyjednávat i v situaci, která

kterou vnímá jako špatnou pro sebe

takže

já nevím, kdo vyhraje

Já věřím tomu, že vyhraje Ukraín

Všichni bysme chtěli, aby vyhrála Ukraína

To je ta víra

protože je to stát, který byl napadný

je to demokratický stát, který

jasně má spí problémy

určitě je má, protože vychází vždy

z historie toho státu a z toho, co se tam tělo držívé

ale pohrát je to demokratický

stát, kde jsou volby

který nás má vlastně rád celkem

jako ty země, jako Česko, Slovensko,

Polsko

Zatím co Rusove nás

pokládají za svoje nepřátela

v podstatě. No oni to i sami říkají

Ano, ano, oni nás zařadili, nás se znam

Já jenom k tomu, že vlastně, když si to představíš

jak se zase dva kluciperou

tak to může skončit

jenom třema způsobom

Budí jen z nich vyhraje

nebo se voba unavějí a vzdají to

a nebo přijde učitel a odtrhnuje

to je, to jsou 3 scénáře

který můžou nastat a který tady

jako odbornějí řekl Honza

bude se ty státy unaví

a na něj čem se budou muset dohodnout

objeví se možná nějaký prostředník

který to dokáže trochu

korygovat a nebo jen

z nich vyhraje

tam jsou vlastně dvě možnosti

který se letos v letošním roce

můžou stát a možná se stanou

možná najemě to nevíme

teď se ví, že ukraínská armáda

se chystá na veliký útok

aby mohlo osvobodit svoje území

když se je ten útok

nějakým způsobem hodně povede

a ruští vojá se sešnou utíkat

tak možná bude rusko ochotný

vyjednávat a dohodnout se

nejdřích napříměří a potom na míru

možná

ale když to říkáš

ale toto znamená, že to je známa informace

tak to znamená, že to rusové vědí

že se ukraínci připravují na to, aby dobyli

zpátky svoje území

a ono není vůbec jisté

jak útok patrně nějakého úspěchu dosáhné

jenom nevíme, jestli to bude

dostvoký úspěch na to, aby ta ruská armáda

začala utíkat

spíš se předpokládá, že ne

je to takové opatrné

no, ta válka nás naučila,

že nemáme moc předpokládat

a spíš se chystat na různé možnosti

co se může stát, je třeba jdečekané

Petro Honzo máme tady poslední otázku

otázku s číslem 20

od Eminke

Já se není Eminke

je nepět loku

a já si se ptá

Andy už skončí válka

Já bych Emince tak strašně ráda

odpověděle nějak

aby to ve svých pěti letech

ji událo

šťastnou

ale to nikdo Eminke

neví, když skončí válka

Jedna jistota tady je

já jsem projela těch válek už pár

a všechny jednou skončí

ale nemusí to být tak,

že skončí

že vyhraje ten

který byl napaden

já jsem pravně nechtěl říct to správný

víš, to nechci vlastně jako si přisoudit

a počne

no, protože

já reči bych řekla ten nenapaden

Já tady vidím dobro a zlo

Ano, je to

v tomto směru, je to hodně černobíle

říkáme, protože jeden

stát napad druhý, není to ve všech válkách

tak, tablet zrovna je v tomhle směru

docela jednoduchá a i pro děti pochopitelná

protože tady byla Ukraina

a tady byla jednoznačně napadená

ruskem, ale pak je tady spousta

dalších, dalších věcí

které už tak jednoznačné

nejsou

například

co si myslí ti lidé, kteří dnes

žijí na těch územích

kterým říkáme okupovaná

co s nimi děla, když ti budou myslet něco jiného

než my

kam je vyženem, nebo jestli je nevyženem

Skrátka je to mnohem složitější

než jenom

si prostě držet palce

aby vyhrálte jedna strana

asi taky strašně moc přeju

aby Ukraina vyhnala okupanty

ze svého území

a doufám, že se tak stané

ale jestli to bude

za rok

nebo za 10 let

nebo možná nikdy

možná se prostě tam mapa

Evropy nějak

celá změní

a možná se to nepovede

tak to já opravdu nevím

Hánca, já možná

zkusím skončit trochu jako

nadějně

Já jsem doufala, že to ne necháš na té smutné

no tě

Vždycky se může stát, že

na událost

že třeba Putin umře

nebo ho se sadí v Rusku, protože už se není naš tvou

to se stát, může

nyní to úplně pravděpodobná

ale nemůžeme říct, že se to rozhodně nestané

to je vždycky taková nejistota

že umře to je jistota

akorát to může trvat

a od nás je asi těžké

abychom Ukraincům říkali, že už

mají přestat

snažit se osvobodit svoje území

protože to území té zemi patří

je to prostí kus její historie

jsou tam

lidi, kteří pořád trpí, protože

tam ruští vojáci trápí na těch okupovaných územích

a

abych jenom byl rád,

jestli emince pět let, tak aby

šesté narození nemohla oslavit

do běh, kdy už ta válka nebude

v opřině hořím ty sedmé

a moje 30 těny

tohle byl poslední dotaz

odpovědili jsme úplně všem dětem, které se nás

neníco zeptali, které růzké válce na Ukrainii

já se musím přiznat, že

tu a tam by někdo v tom našem podkázku

s těch posluchačů napíše

takovou kritiku, že se ptám jako dítě

že se ptám moc jednoduše

že se ptám moc obyčejně

a já musím říct, že potajhle s sady

20 otázek, musím říct, že to už

vůbec neberu jako kritiku, ale že to

beru jako obrovskou pochvalu

protože ty otázky, které jste děti poslali

ty byly perfektní, byly naprosto k věci

byly zvídavé a já vám moc děkuju

že jste se ptali a taky děkuju vám, Petro a Honzo

za to, že jste tady se mnou neúnavně sedili

kolik, skoro hodinu a půl

a na všechny te otázky odpovědili

jste skvělí, moc děkuju

já s tím souhlasím te otázky byly naprosto výborné

a díky, že ti to napadlo

já taky moc děkuju, že ti to napadlo

že to děti napadlo, moc mě to bavilo

tak doufám, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

děti, že si děti neptali na posledy

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Zatímco dospělí občas přehlížejí to důležité, bezprostřednost dětí vede k podstatě věci. Oslovili jsme proto ty nejmenší, aby nám položili otázky k ruské válce na Ukrajině, na které by je zajímala odpověď. Proč je Putin tak zlý? A jak zaplatí ruský diktátor opravu Ukrajiny? V podcastu odpovídáme těm nejmenším na jejich otázky k ruské válce na Ukrajině. Těžkého úkolu se s Filipem Titlbachem zhostili válečná reportérka Petra Procházková a vojenský redaktor Jan Wirnitzer.