5:59: Proč je kokain problém

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Průvodem chci dělat, že aktuální situace, kterou ještě více než díden, řešíme mě velmi mrzí.

Prímátorka Brna, marketa Van Kovác o DS obhájila své se trvání ve funkci.

Poté, co se na veřejnosti objevila její fotografie s bídým práškem. Pravděpodobně drogou.

Chtěla bych říct, že jež minuli týden poté, co byla fotografie zveřejněná, jsem podstoupila test na drogi.

Dnešního dne jsem dostala písemné vyhotovení výsledku, ten test je negativní.

Van Ková a její náměstek Robert Kernel čelili kritice a výzvám k rezygnaci.

Popořila je ale vlastní strana i Brněnská koalice. Radnice tak pokračuje dál v nezměněné podobě.

Debata o tom zdaje akceptovatelné, aby politici užívali tvrdé drogy, jako například kokain, nicméně pokračuje dál.

Jak velkou silou obchod kokainem Česko zasahuje? Čím si tu droga získala oblibu?

A jaká stopa za ní po cestě k tuzemským zákazníkům zůstává? Jaké zákony a barijéry musí zločinecké organizace prolomit, aby drogu dostali na trh?

Je čtvrtek desátého Srpna. Tady Jelenka Kabrhelová a pětpadesát devět. Spravodajský pulpkást se znam zpráv.

Můžete prosím ještě říct vyste v té situaci, které jste dala velý vypocení, byste věděl, že tam je, či tam natrá droga můví silou kokainům?

Dímejte, jak jsem říkala, jako já to nemůžu ani potvrdit, ani vyloučit a jedine, co k tomu je, ještě chci říct, že ta situaci mě opravdu velmi brezi.

Dále bych chtěla UVS, protože ty dotazy také padali, že jsem byla již kontaktová na Policí České republiky, v přednětné věci jsem podala vysvětlení.

I s ohledem na tuto skutečnost, nyní tedy považují závhodné se k té situaci dále nevyadřovat a to doby, než bude prošetření ukončit.

Miroslav Nožina je sociálním antropologem a výzkumným pracovnikem ustavů mezinárodních vztahů v Praze. Dobrý den.

Dobrý den.

Pane docente, případ Brněnské primátorky, markety Vaňkové z ODS, která byla zachycená na fotografii s bílým práškem, pravděpodobně kokainem, rozběhnul debatu o užívání téhle drogy v Česku.

Kokain patří k nejoblíbenějším drogám, jak se ukázalo. Vy se jako výzkumný pracovník dlouhodobě věnujete sledování drog z geopolitické i společensko-kulturní perspektivy.

Dá se říct, jak výrazní fenomen kokain v Česku představuje?

Tak v Česku, to byla dlouho taková řetněme, spíš okrajová droga, protože ona u nás byla vždy dražší.

Takže, když se uděláme na situaci, tak do roku 1989 jsme měli jediného kokainistou lečeného.

U nás po roce 1989, když se odevřeli hranice, tak jsem začal kokain přicházet, ale hlavně transitoval.

To znamená, přecházel přez nás z těch produkčních oblastí, přecházel do západní Evropy.

Tady se přijeliš neuchytil, protože bu vždycky konkoroval cimnější metamfetamin, který má silnější učinek, a byl tady už etablovaný na řešem trhu.

Ale je fakt, že ta situace se mění v posledních letech.

Prochází k tomu, že více kokainů zůstáva na našem území, je tady více distribuován také.

Výrazně se sniželého cena dneska užosežene za gram za nějakých 1500 korun.

A na druhé strane se zvyšuje i jeho kvalita, takže my jsme někde kolem 47,50 % přichváptivních letek právě v té dávce kokainů,

takže už to není prostě takový ten nízko kvalitní, jak se tady objevoval předtím.

Takže se se podačná šířit a šíří se to i v dalekošerších skupinách objevatelstvánot.

Předtím to bylo hlavně řekněme taková droga těch bohatších, movitějších vrstev,

ale dneska už se to šíří prostě do různých barů nočních klubů a tak dále tam se to skutečně dostáva i mezi mládeš.

A dá se říct i jak velký problém to představuje. Já chápu, že to je na samostatní traktát, ale možná,

kdybychom měli jenom stručně zhrnout, jestli tahle nová kvalita toho,

že se tu ocitla nějaká nová droga, kvalitnější droga, kterou si víc lidí může koupit,

protože se zvyšuje jejich ekonomická schopnost, jak je to problematické?

Moje to problematické jako u každé jiné drogy, to znamená, když můjujeme o kokainu,

můjujeme o tvrdé droze, která má potenciál závislosti, je to prostě droga nebezpečná

a jejšíření nese svedu sledky, které jsou negativní, jakékoliv jiné drogy.

Je fakt, že ten kokain jako takový má trošku pověst, řekneme bezpečnější drogy na ten narigání scéně,

protože ty závislosti nejsou tak drtive, neprikázejí v takovým reklam sledu,

jako třeba právě u opiátů, herojnů nebo tůch citetických opiátů

a má právě i pověst takové koluksusnější drogy, takže tam o to vymezuje

a dělá ho i takovým atraktívním právě pro, řekneme, takové fančmekry,

díky, kteří doupo, fůvozovkách kvalitnějších drogách.

Já bych ráda využelá tu vaší zkušenost a ekspertízu, toho,

když se to drogo opravdu kompleksně v tom geopolitickém měřídku.

My jsme se říkali, že bychom rádi zmapovali vlastně cestu drogy

z místa výroby až k tomu koncovému uživately,

aby si posluchači dovedli představit, co všechno vlastně se po cestě děje.

Dá se to popsat, jak cesta drogy v tomhle případě kokainu vlastně vypadá?

Tak tím, že jsme asi stráveli několik dnů, ale dá se to pochopitelně

velmi stručně popsat. Je to droga, která je produkována

zjmena v zemích latinské Ameriky, hlavními producenskými

oblastmi, oblast Kolumbie, Perubolívě, ale objevuje se

neská i v oblastě Amerikdanie, objevuje se feqvádoru, objevuje se

v další latinské amerických zemích. Ono to jsou vysi s tím,

že vždycky byl produkovat zeména tretičně z odrůdy Erytroxilon koka,

ř. Rudodřev koka, ale v současné roby se vlastně v těch zemích více

prosezuje odrůda dovogra na tenze, která není tak náročná na půdy.

Takže ona ta koka se stupuje do nížen třeba do oblasti Amazonie

a tím se šíří její produkce. Ta produkce neskate kokej opravdu

chodně vysoká, ono se udaduje se to pěsto je na nějakých 240 tisíce

které chcete jen z té oblasti, což ve výsledku představuje produkci

rokční asi nějakých 2 tisíce tun, toho výsledného čistého kokajem.

Pokud se týká, tak kokej spracovává na jednak na takzvanou pastu

která je potom spracovává na takzvanou volnou bázi a potom na hydrochrodit

klkajinu, to znamená ten bílý prášek a ten už je potom pašová

nejrůznějšími cestami do celého světa. Takový výrazným

konzumentem vždycky byly spojene státy, které spodřevali tak 50-60%

produkce latinská-americké, ale dneska tam velmi výrazně stoupá

pravy i úloha Evropy a další zemích, třeba azijských zemí

nebo Austrály. V těch azijských zemích to mluvím o bohatých

zemích, jako je Corea, nebo Japonsko, ta Austrália, to je na tom tak

velmi výrazně. Takže ta spodřeba je celosvětová, dneska můžeme

mluvit spodle velmi redukovaných odhadů, který přináš si

správě o senci mluví od nějaké 22 milionych lidí, který za

poslední rok teda tu venstu drogu užili, ale ono těch uživatelů

bude podstatně více ještě, protože tady se nezapočítávají

takový ty vloženě, příležitosný, občasný uživatel

a podobně, takže to spektrum je široké.

Mě popsat, jakými cesta my se tedy ta droga pohybuje po světě.

Ona se pochopitelně musí dostat k tomu spodřebiteli, takže za

ta léta bylo skutečně vyvěnul to neuvěřitelné množství

nejrůzněších metod a cest, jakými je přepravovaná do světa

práve z těch produčních oblastí, hlavně tedy z Kolumbie,

kde je nejvíce laboratoří. Tamty laboratoře se dneska

hodně soustředějí a ta produkce se soustředěje jednak na bývalých

ostaleckých územích, protože tam dlouho existoval občanská válka,

ale také se to objevu je třeba v oblastech, které jsou pod domorodou

samozprávu. Indiánská území těch kůvodních obivatel, které

mají samozprávu a tam se to taky začílá docela stahovat.

Takže s těchhle z těch území potom přichází do světa

nejrůznějšími cestami. Asi nejvíraznější je klasická

přeprava kontainerová lodemi, takže se to skrývá

v nejrůznějších zásilkách o voce.

U současné době je velmi výrazný trend, když se to třeba

napouští do nějakých látyk, třeba do oděvu.

Z těch zemí se vyváží i produkty oděvního průmyslu,

tak se to do toho napouští. Nejrůznějšími spůsobem

se to skrývá v elektronice, v dalších průmyslových materiál.

Ale vyváží se to dneska třeba na polubách leta

del kuríry, vlozí se to dokonce i třeba ponorkami,

nebo v posledních letech se začínají využívat

trodnová plavidla, co znamená, tam už ty plavidla

ani nemají lidskou obsluhru, ale jsou říjene na jenom na dálku

právě pro přepravu drog do Evropy.

Dramatické záběry zmezi národních vod těchého oceanu.

Americká pobřední stráž tam zachytila

poloponorku pašeráku.

Díky!

Ponorku s nákladem kokainu zadržela španilská policie.

Španilské protidrogové útvary o tom,

že by se ponorky vydali i přes Atlantik,

slychali od roku 2006.

Teď se pašeráky v jedné z nich podařilo vystopovat

vůbec po prvé.

Plavidlo zřejmě z Kolumbie uvázlo na Mělčině.

Dva lidi z Ecuadoru skončili ve Vazbě,

třetí u Prchle.

Na kanárských ostrovech zadržila policie pašeráky drog.

Na Palubě jachty převáželi jednu a půl tuny kokainu.

Mezi třemi začenými je jeden čech.

Úžady uvedli, že jde o jednu z největších drogových zásilek,

kterou se v letošním roce podařilo na kanárských ostrovech zabavit.

Asi 850 kg kokainů zavíc než 2 miliardy korun.

Zásilku drog dnes krabici z banány objevli pracovníci

supermárketů výčíně a rychnově nad kněžnou.

A voce převězlalo od skolumbí do Hamburgu.

Od tamtů se dostalo do Česká Gry.

Je to největší záchyd v historiě České republiky.

V koncové distribuce při ceně 3 000 korun za gram

by tato zásilka vydělala pro dejců výce než 9 miliardy korun.

Podobný případ se v Česku stal v Dubnu 2015.

Tehdy se v zásilce banánu v jednom pražském supermárketu

našlo přes 100 kg kokainu.

V té době by takové množství drogy na olici stalo až miliardu korun.

Na spořáku vám to dost necinka.

Kam z penězi, aby byli chráněné před inflací.

Font monetika zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 %

a to firmám i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

Tohle všechno je nelegální biznis,

který popisujeme dá se popzat.

Co po cestě spůsobuje,

když vychom začali v těch zemích,

kde se ta droga produkuje,

fungování organizované podoby

toho biznisu, zločinecké, nelegální.

Jakým způsobem to dopadá na té místní společnosti?

Těch dopaduje spoustat úbec

s drogami jako to jsou velké peníze.

A ty peníze jsou reinvestovány,

neustávají někdo ližet,

když i to se stalo, když byly potírány.

Mekzické drogové kartely

zještěvali ty policisté,

že existovali v těch sítlech místnosti,

které byly napakované bankovkami.

Ale takhle se to obyčeně neděje.

Tej peníze jsou buď takzvaně pro pírány.

To znamená, procházají takovým procesem legalizace.

To proběhá dnes po celém světě

v nejrůznějších bankovních domech

a tak dály, kdy se zakrývá ten původpenis.

A jsou taky reinvestovány.

Potom i těm okchodníkom přináší další sekundální zisky

a vlastně napojujete více na tu danou společnost.

Nejvílezně jí to bylo větidou pravdu skoumi,

kde ty drogové kartely zajíme

v 90. letech skutečně

ovládali velkou část politického spektra,

ovládali ekonomiku,

odhadoje se, že uvrdojeně tam vlastněli

nějakých asi 11% zemdělské půdy,

ovládali tam televize, rády,

sítě, obchodu a podobně.

Takže tady to jen přinášel další zisky.

My se poděváte na ksi nejznámejšího

opiového krále Pavlá Escobara.

V konce v 80. let.

On byl dokonce poslancem

Kolumbijského parlamentu.

Takže tam to šli i do tej politiky.

Tam skutečně existovali skorumpované sítě,

existovali odhady v Kolumbii,

že Kolumbijská anarkomafie

vydává jenom na korumpování

uřitníku nějakých 100 milionů dolaru ročně.

Takže to vytváře o tyhle jen sítě.

A teda došlo kvírazné dedukci,

ale pořád vlastně,

kdy se poděváte na dnešní síry,

kdy se poděváte na Mexiko,

tak zištěvete řednáho

u pravdu tyhlenství peníze

v těch místních ekonomikách

a těch místních společenských prozích

neustále kolují a ovrydniví

vývoj těch společností.

A dá se říct, kdo s obchodů

s drogami nejvíc profituje

a ve kterou asi fázi?

Pochopitelně,

jako u jiných surovin,

tak je to ten obchodník, ten překupník.

Rozhodně to není ten malý producent

na začátku, který produkuje

a vlastně začnout to v tom uchodu cirkulovat,

tak tam skutečně vidíte,

že nejvíčí zechce koncentruje práve

kolem těch vývozců a přepravců.

Pašování kokajnu do Evropi

je na vzestupu belgické úřady

Loni v Antwerpách,

zadrželi rekordník 110 tun drogy.

Vříkají žijeténěř všude

kterého přibývá.

Celníci v Antwerpském přístavu vymýšlí,

jak zastavit nebývalý přísun drogových zásilek.

Ono se hodně v Evropském kontextu

mluví o tom, že se stává

v rámci Evropské unie kokajnové království

z Belgije.

Jak se to stalo a prodzirou na Belgije?

Ono se nemluví,

jenom o Belgije mluví se i o Nizozemí,

kde teda sami policisté

začali hovořit o Nizozemí

jako států.

Belgija a Nizozemí je takové spojítá nádoba.

Když dojde k jedné zemi k něčemu kolem drog,

tak se to automaticky děje refleksně

i v té druhé.

On je takovou skutečně propojene.

Hodně to jsou vysí s umírněnou drogou

politikou, kterou zahájilo Nizozemí

a v zčásti Belgii

už někdy v se nudysátých letek

takovou liberální politikou, která vedla

k tomu, že se tam přes přístavit

natáhli drogové organizace do Nizozemí.

A třeba je odsuď provádět svůj bizny

dálé do Evropy.

To mělo velmi negativní efekt v Tom Henson

kdy na jednou začali zišťovat

politici ekonomové,

že jim překvapiví mnoho peně

zprávi znergání obchodu z drogami

začíná kolovat v ekonomice.

Takže proto ten nehrkostát

a proto ty deklerace

od těch dolgových králostvých.

A tě je se tam to same, co jste popisoval

třeba v zemích Platinské Ameriky

nebo i v některých zemích třeba azijských

nárust korupce

nebo různáta negativa toho,

že by ten zločin prorůstal

třeba do politiky státní správy a tak dále

jsme toho světky

i v Evropských zemích v nějaké míře.

Tak ono to tady není zase až tak vysoké,

kdychom tady skutečně jako by je nacelzovali,

děje se to, že

jsem přicházejti to obchodnici,

že to tady obchodováno a že ty peníze

jsou tady reinvestovány.

Ale rozhodně to nejsou úrovně jako někde

v producenckých zemích, to se nedá žíct.

Zatím ten Evropský kontrolní sysem

funguje docela dobře a řekněme,

že se i zdokonalo je v těchlenstvých oblastech.

Třeba dnes řekněme si

velkou část proti drogových operací

realizují nějaké politi sté,

kteří jsou u Věšny, se moupali a běhájí

někde po džungli, ale jsou toho lidé

v kravatách, který sedí u počítačů

a kontrolí právě toky peněz.

A psa ty leta

s nach nějakým způsobem

potřít nelegální obchod s drogami,

ukázalo se, která cesta

může být nejeffektivnější.

Na jedné straně jste změňoval,

že tady třeba v Evropě v Nízozemsku v Belgi

otevřeli dveře obchodu s drogami

liberální politiky.

Na druhé straně tu máme třeba

hodně nekompromisní válku proti drogám

bezpojený státek, kde už se teď otevřením

mluví o tom, že ta strategie neprinesla

úspěch, který si americké úřady

před několika dekáda myslibovali,

když ten program zahájovali.

Má se nějaká z těch cest

jako efektivní?

Poclet je to, co můžeme dělat,

tak to je potlačovat ten obchod

u produkci po celém řetěstci.

Produkci obchod a vlastně konzumaci

můžeme na to působit.

Ani jedna z těch cest ty nisamonosná.

Jak vám někdo začne tvrdit,

prostě legalizujeme to a všechno si vyřeší,

tak vám to fungovat, nebude.

Už vidíme. Stejně tak, když vám někdo začne tvrdit,

tak to prostě zavřeme, to byl právě

ten pokus spojených států, který se snažili

ta jedne straně ten problém regulovat,

na druhé straně se snažil

nepopudit si vlastní volíče,

tak se to snažili řešit mimo území spojených

států, těmi svými drogovými válkami.

Takže to taky nefunguje.

Ono v pravdu je to kompleksní záležitost.

Když se na tu podivan perspektivu

těch vící jak 30 let, co se v tom pohybuje,

tak ono v podstatě ten klíčový

problém je ten koncový zpotřebitel.

Takže mě pořád nedokážeme,

jednoruchou věc nedokážeme vysvětlit lidem,

že nad spávací nějakými chemikáli rmi,

to neznamená, že si tím nějak

obohatíme život.

Tohle jste tady prostě nezaznivá

a je to za základní chyba.

Ty policisté odvedou svou práci,

celníci odvedou svou práci, to znamená,

budou to regulovat, budou se to snažit nějakým způsobem

ovlynit, ale dokud bude existovat

poptávka, tak ten obchod prostě pojede dá.

Newjorský soud poslal do vězení

na 45 let jednoho z nejobávanějších

narkobaronů Daria Antonia Usugu.

Letos vletnou se usoudu

v Newjorku přiznal k pašování kokainu

do spojených států

a k založení i vedení ozbrojené

polvojenské skupiny.

Kolumbiec podle obžalovy narizoval

vraždy lidí a zorganizoval dodání

téměř stovky tun kokainu do spojených států.

Usoudu svých činů letoval.

Omlouvám se vládám spojených

států a kolumbie a obětem

o zločinu, kterých jsem se dopustil.

Českému rozhlasu se

s svým příběhem svěřila Magda

že na ve středním běku se nechala

najmů tmafí k tomu, aby převezla kokain

z brazilského Saú Paula

do makédomské skopie.

Níkdy jsem si nepředstavila,

že by mě mohli

za to zavřít,

že by mě mohla policie

chytit na letišti. Myslá jsem si,

že jako turistka mi to projde.

Soutý vyměřil

osmiletý trest.

Po odvolání skrátil odměti svobody

na pět let a osm měsíců.

A dá se mluvit také o nějaké

společenské odpovědnosti

na straně těch koncových uživotelů.

Dá se vyčíslit nebo nějakým

způsobem sformulovat

jaké zločiny třeba rekreačním

užívání drog, ten dotičný

mnoho pomáhá páchat,

nebo co si má představit

když to malé množství drogy

si od nějakého překupníka

beraje, ale zároveň

zatím je tedy ten obrovský příběh

toho, co všechno ta droga překonala

a jakou cestu za sebou nechala

i na lidských osudech.

Při to má se přiznáv někdy

zůstáva, rozumstá,

protože my třeba řešíme takové

věci, že bysme neměli

užívat třeba plastická barička

ale neřeší se to,

že tady na toho drogové cestě,

že jsou vysíjí s obrovským rostinem

lidského marazmu, kterými podporujeme,

tím, že to nakoupujeme.

Vybec neřešíme ty škodliviny,

ty negativní věci, který jsou vysíjí práve

zlá kupem drog, pro nás je to

něco, co nechápeme ubez těch šerších

souvislostí. On je to trošku

spojenojstou filozofii

těch drogových politik našich, protože

si hodně představujeme, třeba ten

dobez muna Česká a není to jen u nás

něco jako izolovaného,

že ty drogy se týka jenom nás a tak dále

neuvěromově jenbe si, že jsme součástí

jakého si většího celku,

že by jsme měli v tomhle cestě

taky působit, že by jsme tohle

měli řešit v nějakých šerších souvislostech.

Že to je globální problém,

který vyžaduje globální řešení.

A přichází v tuhle chvíli, co se týče

těch drogových politik, někdo s ideou

učině přerušit ten typ

vlastně toho průmyslového řešce,

za který se to možná si dá označit

ve chvíli, kdy to je tak obrovský trh.

Tak ono pochopitali, že si všetně

těch debat, které běží ve světě

tak se oblivujou právě silné

legalizační debaty v oblastitě

těch takzvaných měkých drog, to se týká

hlavně kanabinoidů, ale objevuje se

třeba i takzvaná redesan,

psichiadejí, kto jsou halucinogeny,

haluceně rední látky.

Měl jsem v tom, že by se měli

v nějakým způsobem uvolnit i regulace

těch látky a podobně, takže

si tendence jsou, ale jak říkám,

není to příli samonostné. Ono se to může

provádit, ale nesměn to provádit

v nějakých malých izolovaných zemích

nebo skupinách. Je tady skutečně potřeba

mezinárodní evropská spolupráce,

evropská devoda, společná

evropská strategie. Tam je zřejmě

ta cesta, jakým způsobem to rozumě

oblivnit.

A co se týče tvrdý trok,

pozorujete třeba něco takového,

že by se měníla

nějakým způsobem ta společnská akceptace,

protože přece v konečném efektu

jde o to, na čím se ta společnost

dohodné, co považuje za nebezpečné

a co považuje za méně nebezpečné.

Mění se v tomhle ohledu nějak trend.

Mění se velmi dramaticky,

když to vezmeme ve světě,

tak zeštějeme jednak

teda změny struktury, kdy

registrujeme obrovský nástup

syntetický trok.

To se týká i třeba našou území,

když se podíváme, tak tady vydírazně

klesají ty klasické drogy, jako je heroín,

právě opiáty, ale nastupují

nové a nové syntetické drogy.

A je fakt, že u těch syntetik

kde si třeba uvědomují,

že nějaký heroín nebo tak to už je

pro něj symbol, jakého si nebezpečí,

takže když se podíváte na čety,

takram prostě, ale jestli tě někdo

ujíští na heroínu, tak ho něj rychle zdrhení.

Na druhé straně, pokud se týká syntetik

těch nových látech, který nastupují,

tak jsou učiním lidi o tevření,

experimentují z koušejí,

a přitom v téhlen stělátky jsou

často daleko, daleko, nebezpečnější.

To se týká některých,

kterých úmělých opiátů, fentanech,

to je obrovský problém,

týká se tady třeba jít parvitinu, metanfetaninu,

to je taky velmi nebezpečná droga.

Když tě lidi, jak by zustávají otevřenější.

U kokainu je to vlastně velmi podobné,

protože jak jsem říkal na začátku,

ten je v tom společenském kontextu

pořád považovánou za jakou si ju luxusní

v podstatě bezpečnou drogu,

což ale není pravda.

Merozslav Nožina, sociální antropolog

a výzkumný pracovní k ústavu

mezi národních vztahů.

Děkujeme. Také děkuji.

A to je ze čtvrtečního vydání

podcastu 559 Vše.

Vratte se za námi, kdy koli nase znam zprávy,

do podcastových aplikací

i na platformu podcasty.cz

Pokud pro nás máte nějaký typ,

nápad, či komentář,

píšte nám na adresu za minutu 6

za vynáč s z.c.

Najdete nás i na sociálních sítích Instagram

a Twitter.

To byla Lenká Kabrhalová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.