Studio N: Proč chce Evropská komise koukat do našich mobilů?
Deník N 10/18/23 - Episode Page - 32m - PDF Transcript
Aho, já jsem Zdíše Pokorná a v deníku N píšu přede vším ochradu
zákulisí české politiky nebo biznesu a korupci.
A to všechno díky vaší podpoře.
Takže moc děkuju, že si nás předplácí.
Je jenom díky vám, to můžeme dělat.
Je středa 18. řína, poslucháte studio N, tady je výtek svoboda.
Dnes o tom, proč chce Evropská komise koukat do našich mobilů?
Zděláte se našich mobilů.
Evropská komise připravuje na řízení pracovně zvané CSAM.
Jeho cílem je boj proti děcké pornografy na internetu.
Jedním z prostředků má být hledání závadných materiálů
v našich soukromích internetových správách.
A to i v těch, které jsou chráněny koncovým šifrováním.
Jak by to zamávalo se soukromím na internetu a i jaká je jiná cesta,
o tom teď budu mluvit svědeckým redaktorem Daníku N. Petrem Koupským.
Petra, ahoj vítej.
Ahoj vítku.
Dneska se budem bavit o možném na řízení Evropské unie,
které by tedy znamenalo, že by moje internetová komunikace
nebyla tak soukromá jako je teď.
Tak to otevřeme tím, jak je to teď.
Kdo teď může vidět moje správy, které si píšu třeba s rodinou na WhatsAppu?
Když budeme mluvit o takových nástchví, jak je WhatsApp,
signal, telegram, Facebook Messenger,
prostě všechny ty textové komunikátory, které asi všichni
praktycky deně používáme,
tak tam jsou dvě možnosti nastavení soukromí.
Ta jedna slabší spočtívá v tom,
že tu komunikaci šifruje jenom provozovatel té služby.
To znamená, že zproti napadení zvenší,
proti tomu, aby to někdo odposlouchával
a četl si, co si s kým píšeš.
Je to chráněno dobře,
ale slabé místo představuje sám ten provozovatel,
který může do té komunikace nahlížet.
To je v zásedě stejná situace,
jako tři bak mobilních telefonních operátorů,
kteří taky šifrují hovry proti odposlechu,
ale sami, když se proto rozhodnou a mají proto nějaký zákoný podklad,
tak je odposlouchávat mohou.
No a potom je tady druhá možnost,
která u těch telefonů není,
bo nejednoduše,
ale u těch tekstových služep ano.
Té druhé možnosti se říká koncevé šifrování.
To spočívá v tom,
že se komunikace šifruje
přímo v tvém telefonu, když ji odesíváš,
dešifruje se v telefonu toho přijemce
a po té komunikační lince,
čili přes toho z prostředkovatele služby,
jde zakoudovaný nasmyslný nečitelný tekst.
Technicky je a matematicky je zručeno,
že ani sám ten předhozovatel do té komunikace
nemůže nahlednout.
Tohle je nejkvalitnější způsob,
jakým si můžeme na internetu v tuhle chvíli
opatřit soukřemní.
A právě ten by se výrazně oslabil,
pokud by to na řízení Evropské komise,
které se chysta,
připravuje, o kterém si na začátku mluvil,
pokud by prošlo.
Rozumím, takže kdyby vešlo vplatnost,
tohle na řízení CSAM,
tak by se stalo co?
Kdo všechno by mohl nakouknout,
byl běřeno do mých zpráv?
Pravděpodobně by to byl nějaký
Evropský koordinační origán,
který v tuhle chvíli je taky ve stavu vzniku,
který by byl takovým nahlížením pověřen.
A ten by měl možnost dát
provozovateli, kterékoliv z těchto služeb,
příkaz, že mu má otevřít
tuhle komunikaci, protože
s její vedé někdo, kdo je podezřelí
v tomhle konkrétním případě
z šíření dětské pornografie
nebo nějakých podobných
souvisejících materiálů.
A pokud by to na řízení platilo,
na řízení Evropské unie
mají vyšší platnost,
než národní legislativát,
tak by všichni provozovatelé,
v Evropě působí, byly povinni
tomu to požadavku vyhovět,
to znamená, to tu komunikaci otevřít.
A jak by to technicky
se mohlo vlastně stá, když říká,
že to koncové šifrování je matematická,
jdeme tomu záruka toho,
že ten provozovatel
mím datům přístupně má,
tak jak by to udělal?
To je dobrá otázka,
tohle to na řízení neřeší
a řešit nebude,
což na bědnou střenu je
standardní postup,
technická postupy se nepředepisují,
ale vzledem k tomu,
že principiálně je nemožné,
to koncové šifrování prlomit,
tak zbývají dvě možnosti.
Uč to se okolonej
udělá obchodí cesta,
čili vlastně
to tak docela
koncové šifrování nebude
a nebo
se přímo do těch telefonů,
kterými lidé komunikují a to do všech,
na instaluje nějaký odposlouchávací
software, který bude
v případě potřeby možné aktivovat,
protože ty správy, které
si posíláme, koncově je zašifrované
v telefonu o desivatele
a příjemce se pochopitelně vyskytují
v otevřené, nezašifrované podobě,
čili ten odposlouchávací
software by si prvně sáhl
tam, obešel by tu komunikační
linku.
Jeným způsobem, než některým z těchto dvou
to udělat nejde.
V obou případech to koncové
šifrování z praktického lediska
existu.
Bavíme o koncovém šifrování, to znamená
o bezpečné komunikaci na internetu.
Tohle je rozšířený standard
jako většina těch aplikací to používá?
Dneska ano, před několika lety
to byla relativní novinka.
Dneska taždá
z těch běžných komunikačních
aplikací, který člověk používá
tuhle možnost má a buď to je tam
už hned zapnutá.
Takže to využdíváme a ani o to
třeba nevíme.
To se dá zapnout jako alternativní možnost.
To je třeba u Facebook messengeru
kde jsou dvě úrovně
zpráv a uživatel si může nastavit
které z nich chce použít.
Evropská komisce chcete na tohle jednoznačné
soukromí, dejme tomu nějak nalomit
a ty důvody, které k tomu má znit
relevantně
zastavit všiření děckého porna
zatočit se skupinami lidí, kteří dějí opravdu
odporné věci zneužívají děti.
Proč je to přesto problém?
Přiblam je to z toho důvodu,
že není možné
to zrušit
jenom vůči nějakému typu obsahu
a vůči některým uživatelům.
Přesto,
že za stánci toho opatření
to takhle podávají.
Oni říkají tak slušní lidé
a těché napřestá většina
se nemají čeho bát, protože ničeho jiného
než právě téhle
konkrétní a ano odporné
zločinnosti si nebudeme přijímat.
Takže proč si s tím děláte hlavu?
Jenom, že problém je v tom,
že jak měla jednou, ten technický prostředek
existuje, tak nikdo nikdy
nemůže mít záruku,
že nebude použit nějakým
jiným způsobem,
ať už legalně nebo nelegálně.
Když jednou je
tahle ochrana komunikace
zrušená, tak nikdy
nemohu mít istotu, kdo
všechno a k čemu
jí v budou snu použije.
Čili opravdu to
tak, že by se tím zachovalo
soukromní, pro všechny
ostatní účely a zrušilo
pro lidi, kteří
zneužívají děti. Tohle, kdyby
šlo udělat, tak by to bylo fájn, a nikdo
by přetí tomu nemohu nic namítat.
Jenom, že
v principu věci je dáno,
že takhle to nejde.
To soukromní se zruší všem
a pro všechny.
A to je špatně?
Když není chráněné soukromné,
když není chráněné pro
jeden konkrétní účel,
tak není chráněné pro žádným,
protože to nehoze předem
žádným zkůsobem odlišit.
Prostě na jednou, když tohle pravide,
tak budeme všichni vystaveni tomu,
že naše komunikace je
vlastně částičně utevřená,
částičně veřejná, kdykoli do ní může,
kdokoliv náhlédnou.
Tak jim si říkám, že to vlastně upravuje
dost můj vztah,
uživatelský vztah s tím Facebookem
a do teď jsem opravdu byl chráněný
tím koncovím šifrováníma na jednou ta firma
má mnohem větší, nebo by měla
mnohem větší vhléd do mího života.
Ono je to ještě i tak,
že je to chrtím chráněná
i ta firma, protože
když nemůže
rozšivchovat tvou komunikaci,
tak se nemusí vůbec bavit
s nikým, kdo by takový požedevek měl
prostě pokračí remeny a řekne
podívejte, to je
nesmysle, že chcete
lidi odposlouchávat, my nemáme žádnou
technickou možnost, jak to udělat,
takže bohužel.
Ale když tu technickou možnost budou mít,
tak tahle omluva
výmluva odpověď nebude platit.
Budou pod tím tlakem,
vždycky budou pod tím tlakem,
aby to odblokovali, aby to udělali.
Problematické by mohlo být i
zapojení uměle inteligence, se kterou se
v nařízení počíta, to tam má
fungovat jak, nebo... To je další věc,
jedna věc je odposlouchávat, tedrhá věc
je odposlouchávat, co se odposlouchalo.
Vzledem k objemu
světové komunikace po internetu
se tohle nedá dělat růčně,
že budou někde se dět lidé a
vyhodnout sevat, o čem si kdo povídá.
To by se dělalo pomocí uměle
inteligence, která by v těch
konverzacích hledala
tý závadné věci, dětskou pornografii.
A ze zkušenosti, protože
takováhle systémy
jsou nasazené třeba na sociálních sítích.
Tam je to něco jiného
i ich obsah je
víceméně veřejný, podle toho, jak si to kdo
nastaví, ale v zásadě víceméně veřejný.
A tam je
v celku legitimní
tyhle metody používáta
vyhledávat ten závadný obsah.
Ostatně na jenom dětskou pornografii
mnohé země předepisují
omezení na jiný typ
obsahů, na propagaci,
nacismů, třeba, podobné záležitosti.
Tohle všechno se vyhodnout, co je
pomocí umělej inteligence.
A z těch zkušeností ze sociálních sítích
je dobře známo,
že ona se dost často mílí
a velice často vyhodnotí
to, čemu
technici říkají falešně pozitivní sigrál.
To znamená, najde ten závadný obsah tam,
kde vůbec
není, kde vůbec naexistuje.
Když je to v tom otevřeném prostoru
tak se to většinou
nějak vyjasní, i když taky
je s tím spoustané příjemností.
Když to bude uvnitř soukreme jako
závážné obvinence
a když to navíc bude tak závážné obvinení
jako je obvinení
s dětské perenografie
tak falešné obvinení
může velice poškodit
příslušné lidi
a těch
špatně vyhodnocených zpráv
by patrně bylo hodně
tak kvalita vyhodnocování
pomocí umělej inteligence
nepostačující v tomhle směří
a když tě potom někdo do toho podezření
po nějakém vědnávání
a to vůbec nevíme jak by probíhl
jaké mechanizmy
by se tam používali právní technické
tak stejně
kdo koli v kdo o tom bude vědět
tak si bude říkáme
s tím pádem je něco
v nepořádku sice ho zprv stili
ale kdo věk to bylo
tohle je úplně špatně
tak to nemá být
kdo by cenné sájem věšlo v platnost
tak si vlastně říkám, že já jako uživatel
tady tu technologickou část
EI, tedy že bude
co nejpřesnější
v úřady, že nebudou chtít neužívat
tady této funkce
a v té společnosti, které mají
velmi blbou povězd
a rozhodně si často nezasluhují
lidskou důvěru
Ano, to si řekl dobře
ve všechny tyhle 3 důvěry
bys musel nít tady jme to může
všechny 3 zhruba fungují
ale procento toho, kdy
si tu načinu důvěru
nezaslouží
když se vynásobí
všechny tyhle 3 faktory
mezi sebou
tak ten prostor pěro omily
chyby, křivdy
je na jednou obrovský
Ty ve svém tekstu píšeš je o kampaňi
kterou Evropská komise vede
v Českou na sítích
chce v ní lidi přesvědčit, že
na řízení dobrý nápad
a tý označuje za manipulativní
na to kampaň
řekněme to
ať jsme podstěví
upozirnili kolegové
ze servru mediaš jako první
a dobře, že to udělali
protože opravdu to za
pozirnost stojí
kampaň
ta kampaň je manipulativní
v tom smyslu, že
no je to typická reklamní kampaň
čili je hodně
hodně hráje na city
u dětské prnografie
pochopitelně toho hraní na city
se nabízí velmi mnoho
takže je tam
nějaká malá holčička
záludně vypadející pánové
dramatická hudba
tam jdou tekstová zdělení
která říkají, že většina
obyvatel České republiky
protože to v Češtině cítila na nás
je pro
aby se prolomilo
koncevé šifrivání
aby se omezilá ochrena
soukramí na internetu
takhle je to tam výslovně napsváno
pokud to má posloužit
k boji s dětskou prnografii
smysl té kampaň je ten,
že o nařízeních Evropské unie
zástupců jednetlivých členských
států v radě Evropské unie
v radě EU
a Česko patřík zemím
které jsou zatím proti
které odmítají
tohle nařízení
podpořit
proto se tímhle způsobem
vyvíží nátlak na Českou rejnost
aby ona zase vyvinula nátlak
na své zástupce
na vládu
aby změnila názver
a
jednak tedy je celý ten
inzrát postaven velmi manipulativně
jednak ta čísla, která tam uvádí
kolik procent Českou to podprvuje
vycházejí s nějakého řetření
Evropské metry
ale tam vždycky záleží na tom
jak se formuluje otázka
kolik informací mají lidé
o tom k čemu se
vlastně vyjadřiví
ty otázky byly formulovány tak, když
si to člověk dohledá
že
lidský
uživatel internetu na prvsto nepozná
že jde o zrušení
soukromí ve všech ohledech
a když se
člověk o solice někdo zeptá
jestli je prv, aby se zprísnila
opatření před tědské pernografie
je tak většina normalních lidí
samozřejmě řekne, že je pro
že to je v nejlepším pořádku
kdybych si nekůvědomil kontekst
tak bych to jistě řekl taky
je Evropská unie
nebo Evropská komise
spíš sama proti sobě, proti svým nařízením
Onhle jde proti svému nařízení, které
se menuje
DSI
Digital Services Act
nařízení
v digitalných službách
ne tak docela, protože za prvé toho
nařízení ještě neplatí
bude platné a všet
první hoved na příštího roku
a za druvé je to nařízení, které
v rozovatelům
sociálních sítí a podobných systému
učili v tomhle případě Twitteru
pardon, který cítí X
nikoli tomu, kdo zadává
tu inzerci, takže nedá se říct,
že komise prvšuje
sama svoje pravidla, ona jenom nutí
tu cítí X
aby na její zakázku
ta její pravidla prvšila
ale i to je
značně absurdní
mimo jiné protože zrobná z tou cítí
X a s Elonem Muskem,
který zaní stojí vede
Evropská komise řadu
sporu, které se týkají právě podobných manipulaci
teďka si takovou manipulaci
sama zadá jako
komerční kampani.
Taky mě zaujela, Linka, ty ve svém tekstu
změňuješ problematické napojení
komisašky pro vnitřní věci
Evropské unie, Elvy Johansson
na americkou nadaci Torn
proč bychom tomuhle měli věnovat pozornost?
Vy bojíte závodní závodní závodní
děláš.
Vy bojíte,
závodní závodní je
velmi velmi závodní
závodní závodní
a musíme závodní
s největném závodními
a závodními
společnosti, které mají
komerční zájem na tom, aby
Evropa tímhle tím způsobem
regulovala internetovou komunikaci.
Ten nadaci Torn
je sice nezyskovka,
ale má
komerční věté, která dodává
podobný software už teď ve
spojených státech
a i tam, kde
to není upraveno za tím
žádným federalním zákonem, tak to
jsou zakázky za miliony dolerů.
Evropská zakázka, kdyby na ní došlo
by jistě byla ještě větší,
takže
to, že
komisleřka pravdnitřní věci, která je
hlavním
zastáncem na řízení
a jednou z jeho autorek
s kamarádí
s těmi to lidmi a očetně se jim
nechává oblivňovat
je
při nejmeneším hodné pozernosti.
jen co
umístte navéřej
na řízení
Ta kampaň v postatě říká Čechům, možná lidem obecně, ale tady mluví o Češích a Češkách,
víc záleží na tom, aby byli na internetu bezpečí děti, než na jejich vlastním internetovém soukromí.
Je to připara zajímavá nevěhnutelná debata v té době. Jak moc důležité je zachování soukromí na internetu?
Já se říkám, že v době, kde je internet všude a ve všem, a bude to spíši hůst, než ubívat to zastoupení internetu, tak je asi zásadnější, než didrívne.
Je to legítimní politická debata, ale je potřeba, aby v ní zaznívali podstivé argumenty sobou strán.
Už dlouho se v souvislosti s internetem vede nějaká širší debata, která mezi sebou poměřuje soukromí a bezpečnost.
A teď už nemluvím jenomodické prenografy, teď mluvím o bezpečnosti v širším slova smyslu.
Velice často je to, ale tak, že po nás ať už státní vyrgány a nebo ty firmy, které provozuji velké digitalní systémy,
chtějí, abychom se části soukremí vzdali výměnou za iluzy bezpečnosti a velice často ta motivace spočívá v tom,
aby o nás měli více informací podle kterých například budou moci lépe cílit reklamu ať už komerční a nebo politickou.
A tohle vyředuje znalostí poměrně dost vhledu do toho, jak ty systémy vlastně fungují, aby byl člověk schopen posoudit pro co vlastně nebo pro ti čemu je.
A teď předkládám vlastní názor už, samozřejmě jsem proto, abychom si toho soukremí zachovali co nejvíce,
a bychom přítíliž nevěřili těm hezkým slibům, za co za všechno bychom ho měli vyměnit.
Už jenom proto, že většinou tu protihodnotu stejně nedostaneme.
Internet tím, že jsme se zřekli, části soukremí není vespečnější.
Jenom jsme přičli o to soukremí. Protihodnotu jsme žádnou velkou nedostali.
Tu dostali firmy jako Facebook a Twitter a Google, které u nás mají víca informací.
Jejich je ten zisk.
Ne, náš, ve frmě toho zvýšeného bezpečně.
A potom je tady ještě ta věc, že v digitalných systémech vůbec nějak zajistit.
Soukremí je dosti těžká věc.
To koncové šivřivání, kterým jsme začali, tohle povídání je v zásedě jediná schůna.
Obecně dostupná možnost, jak si to zařídit.
Taky nesli precentně spolehlivá, má to nejrůznější háčky a možnosti, jak to může se ohat.
Ale je to ta nejlepší možnost, kterou máme, když se jí zbavíme.
Tak nic srbnatelného není jednoduše k dispozici.
Nedostaneme za to žádnou náhradu.
Musela by se vymyslet úplně od nuli od začátku a nikdo neví, jak by měla vypadat.
Takže je to vhodně vzácná věc, kterou si tady zahráváme.
Ten krok zpátky, tedy nějakém koncovému šivřivání byla si mnohem náročnější, než ten krok dopředu.
Myslím si, že jak měla jednou se toho vzdáme, tak to nikdy nedostaneme zpátky.
Taky mě napadá, jestli by to v tom digitalním internetovém prostředí neznamenalo to,
že si děčtí predátoři nebo tedy organizované skupiny, násilníci a podobně,
prostě najdou jinou cestu, jestli prostě nevnikne nějaké koncovýjší šivrování
nebo prostě jiné nástroje, které nás dostanou dostajné situace,
akurat pozbydeme to soukrom.
To je to, co jsem říkal, že většinou dostáváme výměnou za to soukromí iluzy bezpečí,
nikoli bezpečí jako takové zločenci si vždycky nějaké cesty najdou.
Daní to jednoduché a měli by to náročnější, ale myslím si,
že představá, že organizované gengy, které na dětské pornografii vydělávají,
protože v tom se točí velké peníze, takže ke své činnosti používají něco tak banálního,
že v Facebook Messenger to prostě není pravda.
Existuje celá jedna vrstva internetu, které se obecně říká darknet,
temná síť, kde se použdívají jiné nástroje, jiné zabezpečení,
takové věci, ze kterými běžný uživatel moc do slyku nepřijde,
anonymi zační software, který znemožňuje vysledovat,
kdo je na jednomu nedrvém konci komunikace,
pokud se bude omezovat silně, se ukramí na těch veřejných přistřecích,
zločenci se jednoduše uchýlí k těmto metodám.
Je to přílež nepostěhne.
Postěhne to ugrčitě nějaké ty malé ryby,
takové ty najivní, kteří se v tom neviznají, ale velké gengy,
a ti už jde o dětskou pornografii, drogy, nalegální predej zbraní,
cokoliv podobnáho, ti si pojradí.
Já vím, že ty nejsi europoslanec, nejsi zákonodárce.
Naštěstí.
Nebo bohužel.
Každopádně nemáš v popisu práce vymíšlet pro Evropskou Unii,
Evropskou komisji na řízení, ale stejně se zeptám,
jak se to dá tedy dělat líb ve znerušení našeho souklomí.
Jaká je ta lepší možnost?
Myslím si, že je potřeba se smyniřit s tím,
že když jednou takové přivstředky poskytující vysokou ochrenu
se okremí existují, tak se budou i zneužívat.
To se jinak dost dobře udělat nedá.
Když máme normální poštevní služby,
tak v té zalepené obálce se dá taky poslat vyděračský dopis
nebo cokoliv co služí zločinu.
Ale to, že tahle možnost existuje,
není postačující argument, proto,
aby všechny obálky byly otevřené
nebo abychom si všichni psali jenom na otevřených pohlednicích.
Tímhle se prostě argumentovat nedá.
Když odstřeníme sfungování společnosti všechno,
co je potenciálně zneužitelné,
tak z ní uděláme peklo.
Nebude mít vůbec nic společného s demokrací
a s normálním lidským fungováním.
Ta představa v tom realném fyzickém světě
je na tolik absurdní,
že nikdo nikdy ji ani nenavrhl,
protože by se možně všichni vysmáli.
Jenom, že když se to též,
a ono to je to též,
navrhné v digitalním světě,
tak to není tak dobře vidět,
že takovýhle problém je.
Je to Evropská komise navrhu,
je to opravdu zrušit obálky dopisu,
provozovat všechno jenom otevřenou k respondensí
na pohlednicích.
To je podle mě nepřiatelné.
Čili ptál se, co bych jim místo toho navrhu,
smířit se s tím,
že takováhle možnost zůstane i pro lumpy
a snažit se potírat
v dětskou prenografii všude tam,
kde je to otevřeném prostoru
a kde je to naprosto v pořádku
a žádoucí.
Nedesáhneme dokonalého světa
i luce,
že svět může být dokonalý,
že nějakého temné striánky
vymítíme úplně,
je bilná i luce
a podle mě velice nebezpečná.
Ty temné striánky nezmizí,
oni se jenom přemístí někam,
kde na ně bude hůře vidět.
Jak to podleteme dopadne?
Existuje proti na řízení CSAM
taková opozice,
nebo takové hlasy, aby nevyšlo v platnost?
Nevím.
Těžko říct, já si myslím,
že v tuhle chvíli jsou ty síly
zhruba věrvnané
a že bude záležit na dalším
jednání jak mezi
a u reposlanci, tak k radě
Evropské unie
k čemu se nakonec přikloní.
Je potřeba, aby se o tom
i veřejnostu vyromovala
všechná fakta
a všechny souvislosti.
Říká věrecký redaktor
Deníku N. Petrkopský.
Petra, děkuju ti mě se pěkně ahoj.
Děkuju za pozvaní vítku.
Následuje krátká reklamní pauza
za pár sekuncme zpátky.
Pojíte se, že vám nějaká kočka
poškrávé auto?
Birne drobná poškození neřešíme.
Birne.
Revoluce v operativním lýzingu.
A teď už jsou na řadě
zprávy, které by vás dneska
neměli minout.
Palestinské úřady v Gaze
ovládané hamásem
hlásí 500 mrtvých
po výbuchu v nemocnici Al-Ali v Gaze.
Informace o tom, kdo tragedii
způsobil se zatím rozcházejí
více na deník N.C.Z.
Americký prezident Joe Biden
dnes přiletěl do Izraele,
který vede od 7. řína
válku s palestinským hnutím Hamás.
Na letiště vteří
zpátky, které by větká
zpátky.
Na letiště v Tel Avivu
ho osobně uvítali
Izraelský premiér a prezident.
Ministři financí Evropské unie
v úteré schválili
aktualizovanou podobu
národních plánů obnovy.
Český plán obnovy má hodnotu
227 mld. korun.
Většinu tvoří granty na rozvoj energetiky
nebo digitalizaci.
Celkem 35 primářů
a přednostů z fakultní
nemocnice bulovka podepsalo petici
odporu ředitele Jana Kvačka.
Reagují tak na rozbouřenou
situaci na oddílení āro,
kde část lékařů odmítá nastoupit
do služep právě k úlisporům
svedením nemocnice.
A rakousko zvyšilo stupení
ohrožení terrorizmem na druhý nejvyšší.
To znamená konkrétní
ohrožení a zvyšené nebezpečí útoku.
Učinilo tak v souvislosti
s eskalací situace na blízkem
východě a pondělním útokem
v Bruselu.
A na závě je ještě
něco, co mě zaujalo
a možná by mohlo i vás.
Není album
slovenské hudebnice úsozené v Praze,
Katarzie, které bych neměl rád.
Některé mám radši, některé míň,
ale můžu vám doporučit
v podstatě jakékoliv.
Nejvíc asi celibát, nebo album Agnostika.
Katarzia vydala
6.10.
v podstatě před pár dny své nejnovější album,
které smenoji šťastné dětě.
To, čo horíš
o jiných
nevycházám
zůdživu.
Vrací se v něm
do takové písničkářtější
klidné smutnější polohy
u tohle alba si nezatančíte,
ale nebudu to
protahovat, to album je skvělí.
Měli byste si ho poslechnout
a měli byste si ho prožít.
Samoře mi si dělejte, co chcete,
ale funguje jako
skvělá kulisak přemýšlení
a funguje i na skvěli soustředenej poslech.
Takže dva typy v jednom.
Katarzia, šťastné dětě
to je můj dnešní typ.
Na slyšenou zítra.
Veže jiní nepřátelé
premiéry 27. a 28. žín.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Evropská komise připravuje nařízení pracovně zvané CSAM. Jeho cílem je boj proti dětské pornografii na internetu. Jedním z prostředků má být hledání závadných materiálů v našich soukromých internetových zprávách, a to i v těch, které jsou chráněny koncovým šifrováním. Jak by to zamávalo se soukromím na internetu? A existuje jiná cesta? Vítek Svoboda se ptá vědeckého redaktora Deníku N Petra Koubského.