Vinohradská 12: Proč berou profi gameři miliony

Český rozhlas Český rozhlas 7/18/23 - Episode Page - 23m - PDF Transcript

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Kdo si hraje, vidělává.

Typněte si, kolik tak bude ročně profesionální hráč počítačových her.

Milion, 20, 50.

Odkdy je v téhle branži tolik peněz a odkud stečou.

To rozebídám s Jaromírem Mévaldem,

autorem herního pořadu Quest na rádiu Wave.

Dnes je středa 19. července.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Za pár dnu odstartuje v Kolíně nad Rýnem v Německu

jeden z největších esportových turnajů letošního roku.

Ve strílejce Counter Strike Go.

Price pool to znamená ty peníze, o které se tam bude hrát,

ten je stanoverný náv přepoštu 1,20 milionů korun.

To je jako běžná suma peněz, o které se v počítačových hrách hraje

nebo je to trošku víc než normálně, protože je to spoustá peněz.

V tom vrcholovém esportu je to relativně normální částka, o kterou se hraje.

Ale když pohledneme na esport, takový tak je to spíš odchylka od průměru.

Vyčinu se nehráje o tak vysoké peníze.

A když říkáte, že v tom vrcholovém se o takhle velké peníze hraje,

takže je běžné, že přijedou hráči na turnáj,

že se složí ty týmy, které hraju učitou počítačovou hru,

přijedou a tam vidí nes, je možné vyhrát 20, 30, 40 milionů.

No oni to ví už do předů, protože ono se to vlastně už trochu skládá

z toho zájmu, který vznikne během kvalifikace.

Oni se na to nejdí musí kvalifikovat, nebo případně být pozvání tím organizátorem.

Rozhodně to není, takže se dostaví na místo a najdnou je řečeno,

že ahá, tak hraje ty o tolik milionů korun.

Ale vždycky je to vyvolané zájmem sponsorů,

je to vyvolané zájmem lidí, kteří kupují práva,

protože ty turné se osledované,

tak někdo musí koupit i práva z tohce generuje ten price pool, jak se říká,

a zároveň je to generované i tím, které týmy se na to kvalifikovali.

Když tam jsou zajímavé týmy, tak ten price pool zroste.

Když tam zastak zajímavé, to znamená, jako sledované týmy nejsou,

tak ten price pool může být i menší.

A price pool to tedy znamená to,

že ne, že těch 1,20 milionů vyhraje ten první,

ale že se to rozdělí třeba 10, bez je prvních 5.

Je to odstupňované, vlastně ten první získává nejvíc,

největší percentuální podílsté částky,

a pak druhý, třetí a tak další s ty částky tam snižují,

samozřejmě myslím si, že na některých turnéch je to třeba

až do 15. místa, že když jste 15.

tak stále ještě něco dostanete.

To je tak, že na těch pozdějších místech

už jako by nejste v plusu,

že ty náklady s tím dopravit se tam,

když to je třeba na druhé straně světa,

nebo případně i subitování,

a tak dal, pokud to nehradí ten turnaj,

tak vám vlastně jako převíší ty přímy z toho turnaje.

Ve čvíli, kdy se umístíte na těch prvních 3 místech,

tak to samozřejmě už se vám jako by rentuje,

jako týmu, ale to se nepovede každému

a je pravda, že ti, kdo vyhrávej,

tak tam to hodně rotuje,

to není jako by jeden tým, nebo jeden nějaká organizace.

Jo, že to není svedera, která vyhrávo.

Dokola, ale že tam, že ty klány, ty tými se prostě mění,

takže je to takové férovější.

Když bych to porovnal, teda se sportem,

který je asi většině postuhačů blíší,

tedy ten, který sledují běžně v televizie,

ale je to tam tedy podobné, taky se cestuje po světě,

taky když neskončíte úplně dobře,

tak asi ten turnaj vás tu jí víc,

než to, co jste tam vyhráli,

možná dostanete bode do nějakého žepříčku.

Ono je to v podstatě dá se říct,

že on se ten starý svět,

znamená ten klasický sport,

se přesunul do toho nového světa,

ale jako on moderný svět, nebo ten nový svět,

on e-sport začal už někdy,

jako na přelomů 90. leta nového tisíci letí,

jako být ustanoven jakož to něco,

kdy hráči hrají skutečně professionálně za peníze,

což by jsme asi měli říct,

že ten e-sport rovná se hráč dostává buď plat,

nebo ty préměstěch uhraných turnajů

a z toho dostala vlastně normální výplatu.

A ve chvíli, kdy se profesionálizuje,

tak už se dá říct, že je e-sport tohle.

Já jsem četl na portálu e-sports insider

nebo e-sports insider o platech

profesionálních hráčů.

A třeba třeba 20 letý hráč,

když zůstramu Katterstrike,

z třílečky, která taky už toho hodně zažilá letitá,

není to nic nového,

a stále se hrá je to jedna z nejpopládnějších hráč,

která se hrá je v tom profesionálním e-sportu.

Tak třeba 20 letý hráč,

Katterstrike, Estonec, Robin,

Colsi, Loní vidělal v přepočtu 19 milionů kodů.

Jak je to možné?

Jednak je to díky tomu, že jeho tým

vyhrál jeden z těch nejště držej dotovaných turnajů,

na kterém byla dotace jeden milion dolarů.

Je to složené z toho,

že on dostává nějakou gáži od své mateřské organizace,

znamená, že pravidelní měsíčně

regularně dostává výplatu,

a plus je to složené ještě ze sponzorských příspěvků,

které má jako hráč jako samotný,

připadně teď nevím,

že je nějaká smouva v rámci organizace,

že by ta organizace měla

uzavřenou nějakou sponzorskou smouvu,

ale hráči jako takový,

uzavírají svoje vlastní sponzorské smouvy.

Na to, že hrají na nějakém vybavení,

že mají něco v počíta,

či nějakou grafickou kartu určité značky,

tak za to vlastně,

že to reprezentují, tak dostávají.

Ty peníze je to podobné,

jako když má fotbalový tým nadrezu

nápis nějakého sponzora,

tak vlastně velmi podobně se to dělá

tak na víc na těch drezech

může mít taky ještě ten sponzor

nějaký svůj vzkaz,

nebo i ten hráč,

je to podobně v tom fotbale,

že i fotbalisté mají uzavřené

jednotlivé sponzorské smouvy

s nějakými organizacimi,

se kterými ten jejich tým

vlastně nemá vůbec nic společného.

Takže zase, kdybych to připrobnil k tomu tennisu,

tak když Federer by měl raketu

od firmy HED,

tak tady hráč Robin Cole

stejný jako princip, protože tak firma

může za to splatit,

takže ty hráči mají jednak

profesionální smlouvy s tím týmem,

jednak mají ty lety

svoje separátní smlouvy

a pak asi mohou těžit

i z nějakého vlastního marketingu, ne?

Učitě.

Velmi podobně jako

klasiční sportovci

stále to odděluji, když ten oddělovník

tam vlastně spíše

ideologického důvodu.

Mají své sociální sítě,

na kterých můžou

prodat svojí reklamu, mají

pokud jsou do toho aktivní,

pokud jsou aktivní v nějakém ohledu,

co se týče nějaké svojí propagace,

tak streamují separátně

úplně od toho svého týmu,

vlastně streamují dá se říct svojí trénink.

Kdy se připravují na to,

když jdu ten turnaj, jdeme nějaká kvalifikace?

Jakože vezmou video svého tréniku,

který živě natáčí a ukážou ho lidem

na YouTube, nebo na Twitchi,

nebo na nějakém jiném portálu,

kde se dá takhle streamovat video.

Na Twitchi vlastně je možnost

donátorství, co znamená, když se na vás

nikdo dívat, tak vám může poslat

nějaký menší obnos peněz

za to, že se mu líbí to, co vidí

když se mu to líbí hodně,

tak s toho může být ty pěkná suma čeká.

Můžete jít zalepším?

Může vám v přestupním období,

když nějaké existuje,

nebo když trvá celou obdobu

tej herní sezóny,

když vám nějaký jiný tým může

nabínout hele, my máme lepší smou,

my máme víc peněz, poď krán.

Takové to standardní přestupové obdoby,

jak ho třeba známe s fotbalu

nebo z hokeje, tak to tady vlastně

nahlášen v té soupisce do nějakého turnaje,

tak tam už to nejde,

když z nám případy, kdy to i

v takovém případě šlo, a bylo to veľmi

jako takové komplikované na té scéně.

Takže teď, když za týden

začíná ten turnaj v Německu,

tak to už je třeba pozděj, změnit tými?

Dojistem, Iriáno, jako nedělá se to upřímně,

protože ten tým je na něco zvyklí,

něco jako, když přierudnávám

k tomu sportu tak ve fotbale,

takhem jsme si jako taky můžou přihrávat,

ale když spou nebudou hrát nikdy,

tak se můžou spolejat maximálně na nějaký den

svoj osobný skill, který vlastně to můžou dohnat.

Tady to je podobné.

Oni jako grají ve více týmek,

ten Counter Strike konkrétně se hrát v pěti,

a když na sebe nejšou zvyklí, když neví,

kdo ten druhý dělá,

tak není úplně šanci, že by se umístili

na těch předních príčkách.

Tam je to veľmi podobné.

Counter Strike není jediná hra,

která se hraje,

takhle na profesionální úrovni,

na turnajích.

Co všechno za hry

můžeme potkat na těch turnajích,

pokud se na ně vydáme i fyzicky,

protože to je taky možné,

že o to jsou velké eventy, kde můžete

na velkých obrazovkách sledovat tu hru

a tam ty hráči přímosou,

a vidíte to všechno na živo,

nebo se na to podíváte někde,

v televizi na počí, takže a tak dále,

výhraníších dá se říct,

tak je to skutečně ten Counter Strike,

tam úplně původní verze vznikla

někdy v roce 98-9,

takže už to je opravdu letitá věc,

pak to jsou hry jako League of Legends,

Dota 2,

hraje se ještě StarCraft,

který vzniknul v roce 98,

teď už se se hraje druhý díl,

ale je to pořád o tom stejném,

hraje se Overwatch, což je strílečka

a tě je League of Legends a Dota,

to je vlastně, že člověk podobně

na ta jednotka jít,

a vlastně je to předtlačovaná

zase 5x5 a je to na velké mapě,

kdy jako se snaží ovládnout

nějaká území na té mapě

a být lepší než ten soutař.

A StarCraft to je stejně jako třeba

WarCraft strategie.

Tak.

O kolika hráčích světově se bavíme

těch profesionálych,

musíme v tůle chvíli říct

jedno důležité číslojo, ten globalní

esportový trh má hodnotu

od velkých profesionálu,

kteří se z toho dokáží uživit,

nemusí dělat vůbec nic jiného,

ten měsíc prostě hrají hry,

jezdí na turnaje, trénují,

kolikých tak je.

Ono to bude opět velmi podobné

jako třeba v tom změňovaném tenise.

To znamená, že těch opravdu hráčů,

kteří nemusí dělat absolutně nic jiného,

je několik stovek,

maksymálně několik tisícovek.

Těch hráčů, kteří si na tom,

ale vidělají něco, nějakou menší

a některý měsíc v roce

můžou vidělat kolik je zajistí

na celý ten rok do předu,

tak těch může být až několik

desítek tisíc.

Ale jsou to zase níšší desítky tisíc

a jsou v to započítane i ty stovky

a ty tisíce předtím,

kteří skutečně si tím viděl.

A teď to číslo těch 30 miliard,

které jsem tu zmínil,

30 miliard korun, to je hodnotat

globalního e-sportového trhu.

Vy jste na začátku zmíli jednu věc,

takže ono se běžně

platí za práva

na přenos těch turnajů

a z těch hér

a se běžně asi hrají i ligané

v těch hrách, takže

tohle lidi můžou normálně běžně sledovat

tak jak velké peníze

se v tomhle tom jako točí.

Dřív tohle nebylo skoro nic.

Dokud ten sport se nedostal do nějaké

e-sport, myslím, dokud se nedostal

v fáze, kdy už jako to bylo začlo

být zajímavé i proběžného diváka,

což jako trvalo poměrně dlouho.

A musel by to být kladrakil nebo nic

odvědný se k tomu, že trakuje

tohle a mnoholuje

si ty sež totální vláze,

když si to leklačí,

jen jediný na bloky sovy.

A trvalo to hodně mysvětlování

co se děje na té obrazovce,

prože když si zapná hrá jako Counter Strike,

tak tam po sobě lidi strílí zbraně mitve

tohle je měne poprvé.

Nebo FIFA, tam je to také jasný, je to fotbal.

Ale když se

člověk podívá na hroje, jako je StarCraft

nebo League of Legends, tak tam vůbec neví,

co se tam děje.

Sleduje to a vlastně ho to nezajímá.

Já se říct toho běžného, většinového diváka.

Takže jako tohle to opravdu dlouho trvalo,

než se to překloupilo do toho, aha, to by mohlo

být zajímavé i pro běžného diváka

na televize, teď specificky myslím televize,

ale neprodávají se jenom televizní práva,

prodávají se práva na takzvané

restrímování, to znamená,

že existuje oficiální stream,

kde běží v oficiálně nějaké organizace.

Tady je teď jako ten turnite,

tohle je jediné místo, kde ho můžete sledovat

a v jednotivých státel, jednotivá organizace

si můžou to uspůsobit

a zakoupit práva na to,

aby to mohli restrímovat, znamená, vidíc stejný obraz,

ale třeba tam mají jiné,

třeba dojmě tomu české komentátory,

kteří to komentují

a to je vlastně ta uprava v tom

a ten stream se může

v tuhle chvíli i prodáva do televize,

děje se to, prodává se to do televize

za veľmi

slušné částky, ale ty částky

absolutně tráne do sehojí hodnoty,

jako je trá Líká Mistrů ve fotbale

nebo já nevím, U.S. Open, Wimbledon a tak dál,

to absolutně se tomu neblíží,

ale je pravda, že třeba ten

price pool, jak jsme to změnivali na začátku,

že to v někdy přesauje

ten price pool, jakoby toho, co

známe z těch sportů, které se

teď obivujíčá na stránkách sportovní deníků.

Není chmoc, ale

někdy se povede, že vlastně ten

ta celková částka, o kterou se hraje,

tak je daleko vyšší než dejme tomu

v českém fotbalovém poháru.

Jako tam už je vopravdu tam se baví

v úplně jiných částkách.

To je hrozně zajímavé téma, protože

a to mi, když ta, který teď potvrte,

já jsem někdy v minulosti četl, že

já počíte čová, nebo hra

na konzole, takže třeba ten vývoj

stojí už i víc, než natočí nějakého

velkého halivutského

byáku, já neříkám, že nějakého superáčkového

filmu, ale... Je to tak.

Je to tak, jo. Oni vlastně do

toby nějakého roku 2012-13

tak ty už skutečně nejdraší hry

tak stáli desítky milionů dolarů.

Což jako za to se dá natočit

jako film, když to převedeme na to kirmantografii,

ale nedosavalo to

té hodnoty těch skutečně halivutských

blogbástru, které stáli 100-150

200 milionů.

Teď už hry stojí 100-150

200 milionů. A zase

nejsou to všechny hry, ale jsou to skutečně

ty největší hry, které pravdě

pro mě budou posluchači i znát zmá

Lastovas Marvel Spider-Man a tak dále

jsou hry, které jako zasáhli mimo

svojí bublinu, dá se říct.

Zasáhli i do toho filmu. Přesně tak.

Vlastně zná se to i díky tomu, že vznikl

seriál Lastovas, tak vlastně to je na

vytvětné hry, která byla skutečně

vyvěná dlouho a stála hodně peněz.

Ale driv to skutečně bylo

o

byla tam jistá disproporce, že prostě

ty filmy stále stáli víc, ale

už třeba herní průmysle

takový, a teď nemyslím esportový, ale celý

herní průmysle generoval více peněz, než

ten filmový kompletně dohromady.

A teď už to dosáhlo i na stejné

rozpočty, co s týče výroby

těch herov. Ona to často je

o podstatněné tím, že na tom dělá

hodně, hodně lidí, když jako se podíváte

do titulku libovolné nějaké hry, která

je velká úspěšná a tak dále.

Tak tam je buď stejně, nebo

ještě mnohem víc lidí, než dělá na nějakém

Hollywoodském blockbástru. A ono

človík si říká proč, proč to tak nabobknalo?

Je to požadavka mi na grafiku,

lidé chci, aby ta grafika byla co nejrealistější,

aby se ty postavy hýbali, co

nejvíc jako rální lidé.

A je to požadavky

na to, aby to byl ten zážitek,

který to člověk vydrží hrozně dlouho,

znamená, že tu hru odehráze

nějaký 20-30 hodin a to už jako bráno

jako, že ta dlouhá velká hra

a nebo, aby jí moho hrát stále

do koleopakovaní. A to znamená

ještě druhou věc, aby ta hra byla

udržovaná, aby na ní stále pracoval

nějaký tým, když se stará o to,

že vydání hry, to je jenom jako

špička lidovce v tomhle tom. Začátek.

A vlastně starat o to, aby tam jako

byli opravovány různé chyby, na které

hráči narazí v prubiu toho hraní

a není vůbec výjímkou dneska,

že existují Game as a Service

tzn. hra jako što služba,

ve které neplatíte na začátku vůbec nic,

tu hru si stánec za redmo,

ale platíte za to, že si třeba tam chcete

koupit lepší zbráni. No, když se tak výdle

lidí sejde hodně a těch lidí se hodně

sejde u těch úspěšných her, tak to vlastně

vydělat víc, než je klasický pro dej v obchodě

od kdeho se vlastně už teď koupouští.

No a pak je také rozštíření

té hry, což je multiplayer

nebo nějaká online verze a tam už se

zpátky dostáváme k tomu esportu,

protože to, co můžete zdílet, tak to

vám zase dá to novou dimenzí toho hraní.

Největší fanouškovská základna

her, kde v Ázii.

Je to Ázie?

Já znam ta videa

těch super načených fanoušků,

kteří sledují

StarCraft a jsou z toho úplně

u vytržení.

StarCraft je extremně populární

a vždycky byl populární,

to je třeba dodatem je populární

už téměř 20 let a skutečně

ty nejlepší hráči tam jsou brane

za top celebryty.

Tak to je jížní koréá.

Tam do konce to má

i státní podporu a mělo to

velkou státní podporu.

Teď už se nejsem myslí,

jestli to státní podporé stále tak

vysoká, ale byly tam i

turnéry, které vyložení zaštítoval

ministerstvo průmyslu, byly tam

i turnéry, na které se skutečně

se zívali veškeré top tými

světa a byla to velký svátek

pro jížní koréu

jako takovou. Tak Čína

Japonsko, s těch

tradičných Evropských regionů, to

jsou severské stády, znamená

Švédzko, je tam velká

síla v Děmecku, co se týče

e-sportu, a v severní Amerika

znamená USA. A fanuškovská základna

v Česku počítačové hry, konzolové

hry? Nikdy nikdo

nedělal žádný přesný průskum, aby se

dalo říct, kolik lidí tady jako

vít, co jsou počítačové hry, odhaduje

se to na nějakých 1,7 milionů,

že skutečně jako aktivně se tím

tomu jako věnuje, ať už jako v pohledu

e-sportu, nebo toho standardního,

ale je to podle mě trošku

ovlidněné, tím, že zpousta lidí se nepovažuje

za hráče, byť třeba každý den ráno

jako v tramvaj, nebo v autobuse

jako hrá nějakou, prostě tak,

jako i vlastně to je hráč, jako z pohledu

toho průskumu, ale ten

člověk se tak neidentifikuje, to znamená, že

není pak zařazen do té množiny těch lidí. A počty

sledujících třeba těch streamů v České Republice

10.000, ty skutečně

nejuspešnější jsou nás, to v káht 1.000

Já jsem tu říkal třićset miljard dolarů

tak nakonsi roku bhnen glubální esport

kvalitver sprар, mnohdy do smartv and

jsou zme s ním kthera vwrostslow kráč artouts

nevařili jung věev s nídem.

a to jsme taky mluvili. My jsme říkali, že na tom Counter-Strike-ven turnáni

teď bude 21 milionů korun v přepočtu. No a praj způl na tom mistrovství světa,

na tom světovém šampionátov League of Legends, které bude někdy,

to býváři jen listopat, ne? Tak bývají to tam miliony dolarů,

takže klidně přes 100 milionů korun.

Ono to dává, ale smysl, protože skutečně jako to je celosvětová událo,

celosvětová záležitosna, to kouká úplně celý svět v tom esportovém smyslu.

A nejen esportovém smyslu, to je právě ten klíč, k tomu,

že vlastně na to kouká spousta lidi čistě kůli tomu, že to je jako zajímavá show.

Že to není jenom o tom, že člověk sedí jako upočítače,

jako kouká na jiné lidi upočítače, jak hrají hry,

to je skutečně jako show na stadionu,

kde se sejdou fanoušci, tam jsou v těch prvních brásdách,

fundíjí tam mají takové ty obrovské rukavy cestimi prsty,

ukazují prostě na tom podobiznu nějakého svoje ulíbeného hráče,

jsou oblečení v kostímech z té hry a tak dále je to skutečně jako velká show.

A dá se říct, že se na to skládají sami hráči trošku jako z jedné perspektivy,

protože oni by nemohli tenhle velký turný udělat jenom ze sponzorských příspěvků,

ale je to právě z těch mikrotransakcí, které probíhají v té hře,

tak jistí desátek, se odloží na ten turný,

a těch mikrotransakcí tam probíha neuvěritelné množství,

takže z tohodletoho vlastně ta firma ty je schopná to dotovat.

To je super, taký komunitní crowned funding.

Dá seří?

Každý se složí na svůj velký turný roku.

Těším se na to.

Tak moc díky, že jsme se o tomhle vše mohli popovídat.

Já děkuju za pozvání.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12 z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes o tom, jak se točí peníze v elektronickém sportu a obecně v hrdním průmyslu.

Na to všechno jsem se ptal Jadomíra Mévalda,

který u nás v Českém rozhlasu na rádiu Wave moderuje herní pořad kvest.

Ukol tedy splněn, my se hotová, pro dnešek máme do hráno.

Teď už běží závědečné titulky, takže ve skradce.

Skalický vašíčková franta Smetanova, veseláková, to byly autoři dnešní epizody.

A na závěr ještě skore, letos, jsme videli už bezmála 150 epizod Vinohradské 12.

Já doufám, že se vám líbili, díky, že jste s námi.

Naslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Kdo si hraje, vydělává. Tipněte si: kolik tak bere ročně profesionální hráč počítačových her? Milion? 20? 50? Od kdy je v této branži tolik peněz? A odkud tečou? Otázky pro Jaromíra Möwalda, autora herního pořadu Quest na Radiu Wave.