Studio N: Pro Izrael, nebo Palestinu? Jak vrátit debatu zpátky na zem
Deník N 10/12/23 - Episode Page - 56m - PDF Transcript
V nové sportem nabité O2TV teď můžete sledovat i ty nejlepší filmy, seriály a dokumenty z HBO Max.
A díky O2 poslouchat i tento podkázd, jeho jsme generálním sponsory.
Intelligent můžete O2.
Je čtvrtek 12. hořína. Posloucháte studio N, tady je Philip Titlbach.
Dnes o tom, jak vrátit debatů zpátky na zem.
Dnes o tom, jak vrátit debatů zpátky na zem.
Vrátit debatů zpátky na zem.
Vrátit debatů zpátky na zem.
Realni o tomově 可以 call themselves freedom fighters
K devotectů, oy疑 solicitors, proč systemader hack, populázovní ledby,
to jsou tady začin vista.
surrounded by nehnouoty se přeřiv shoulder
Zatímco v Izraily a palestině zčítají mrtvé a každý den umírají další lidé, v ulicích i internetových debatách se faní jedné
či druhé straně jako ve fotbalovém zápase. Jak zastavit nenávist a zracionalizovat debatu?
Mimo se mi politolog a expert na blízký východ šádí Šanách, šádí vítejte dobrý den.
Nenávist, nejde rům na takého hodinu. Máte východ, že jsme měli vytvědět, že jsme měli s ním vytvědět.
Jsme vám závistí, tak? Chceš, aby se vytvědět.
Mělste někdy v České společnosti problémku, kvůli tomu, že máte palestinské kořeny?
Měl. Vlastně zajímavý to, že jsem se s tím po prvý setkal ve druhý třídě, tak to mě bylo množná nějakých 8-9 let, 8 let.
A to jsem se čerstvě vlastně vrátil do tehdy československá, zjordánská, kde jsme dva roky tehdy žili.
Já jsem se narodil, a bych to upřesněl v České republice v Praze.
A když mě bylo zhruba 5 let, tak jsme odděli s Tatínkem s maminkou do jordánska.
Tatínek je palestinec, ale narozený v jordánsku.
Studoval v Československu a musela se vrátit do jordánska, když povinné vencké služby.
A když vlastně nastala revoluce v Československu, tak maminka chtěla voli v první slobonych holbách, tak jsme vyrazili spátky.
Pak už jsme se tam, které nějakou se odděli, a Tatínek přijel za náma.
Každopádně hned, když jsem přišel do týčeských koli, tak na nějaký vycház se tam ze třídou.
Už se nepomatuju kůli čemu, protože jsem měl konflik s nějakým klukem, který na mě zničil,
ní začal křitit, že můj Tatínek je terrorista.
A já jsem tak nějak tehdy ještě jako chápal, že to je špatný něco,
ale vlastně nejel jsem plně od co dé.
A určitě to tomu klukový museli nějak zdělit rodice, že jo.
Ale to bylo ještě před 11. zářim, a ten problém z Polestinci,
tehdy v očích českých vřadnosti byl, že jsou terroristi.
A potom vlastně, když jsem byl ve čtvrtý, třídě najni škole,
tak dokonce učitelka vytvarný výchovim, prostě řekla byhem nějakýho hrančirskýho krůhu,
že aci jsou nedělám, že jako hodně palestinských terroristů,
tady žije v Česku, něco podobního, tak to si taky pomatral.
A pak když už na stojde 11. září, tak ten problém už se k tomu přibal,
že nejenom, že jsou terroristi, ale jsou muslimové a muslimské terroristi.
Takže samozřejmě ty předsudky vůči palestinsům,
jsou v České republice, jako by historicku nějak být zakořeněný,
i možná z toho důvodu, že to nějaká reakce na to,
že vlastně ta komunistická vláda, jako by palestin se porovala,
takže co vlastně komunistí dělali, tak po revoluci se vlastně obrátilo,
že ho lidi mohli potom se vůči tomu nějak vymeziť.
V mnoha evropských městech v těchto dnech probíhají demonstrace,
na některých se mává izraelskými vlajkami,
na některých se mává těmi palestinskými.
Proč se západ v reakci na tenhle konflikt dělí na dva tábory?
Já myslím, že to je taková přirozená psychologická reakce,
která je vlastně se dá vztáhnout na nějakýkolik konflikt.
V konkrétním případě Izraeli a Palestiny,
je ten problém v tom, že vlastně protože ten konflikt tak medialně viditelný,
tak lidi se do něj promítají spoustu různých věcí,
který jim osobně přijdou hodně důležitý,
a vlastně nemusí mít tolik společnýho s tím samotným konfliktem,
a ty lidi samotný nemusí mít úplně s společným konfliktem,
ale můžou v tom vidět zápas kolonializmu a imperializmu
i v uvozovkách do Morociu můžou v tom vidět zápas kapitalizmu
proti něčemu jiným, to bylo spíště k 60. a 70. letech.
Můžou v tom vidět střed náboženský, můžou v tom vidět střed kulturní
a spousta lidí k tomu má nějaký hodně silně vyhrazený postoj,
samozřejmě hraje v tom obrovskou roli židovská historie v Evropě, holokaust a tak dále,
ale malo, který jiný konflikt budí takový emoce,
kdež si vezmeme v potas, že vlastně je geograficky zdálenější nám,
než třeba to, co se děje na Ukrajině a v Rusku navíc máme samozřejmě
nějaké minority v Evropě ať už palestince nebo z arabského světa
nebo i musliny, kteří nějakým způsobem.
Si taky promítají své vlastní křivdy a frustracie do toho,
protože i ráčan může, třeba, nemůžu zapomenout
s pojedným vztátom invazy do i ráku, takže to vidí skrse
tu americkou perspektivu. Takže se do to prostě míchají
všeo jaký silně pocitiovaný emoce a výsedyk je taková leporizace
a tribalizace. Samozřejmě ty emoce jsou pochopitelně vysoký,
protože vidíme obrázky zabytých civilistů a dětí a žen
a to nikohon nechá vychladným, takže to je taky
pochopitelný z toho důvodu. Samozřejmě media je taková
celá tenká linka mezi tím informuvat o něčem
a pak z toho dělat sensaci, aby co nevyshlidí se
nejco klikl nebo se podíval na nějaký video, takže ten efekt
se, ten medialní efekt všechny teď je, že emoce vybouří
takovým způsobem, že vlastně pak dochází k něčemu,
co v každém konfliktu dochází, to je dehumanizace
tý druhý strany. Už o tom druhým nepřemyslíme jako o člověkovi,
který má nějaký svoje touhy, nějaký svoj osud
vlastnosti, ale přemyslíme o něm jako o nepřítely,
jako nějaký statistice, jako o zlů vlastně,
talická SNC z toho zmizí, takhle přemyslíme i o ženách,
o dětech, o civilistech.
Není to jenom otázka toho, jak po Izraelských civilistech
uvažuje Hamás, nebo třeba i množí palestinci,
ale ta dehumanizace je na obou stranách
jakéhokoliv konfliktu. Už se poděláme na Ukraino,
na Rusko, vidíme to samé.
Když někoho dehumanizujeme,
pro nás není člověkem a je nepřítelen,
nebo potencionálným budoucím nepřítelen,
třeba v případě dětí,
potom padají různý zábrany
a to naše moralní hodnocení je vychílený.
K tomu bych ještě možná řekl,
že jak jsem zmínil,
že ta dehumanizace probíhá na obou stranách,
ale je samozřejmě takhle vysocné kontrastně
vidět teď na tom, co provedl Hamás
a všichni lidi mají otázky,
jak může někdo povraždit děti a ženy
takovým nespůsobem.
Tak jak jsem řekl, že existuje i dehumanizace
na té druhé straně,
v tom je právě ten problém,
to se k nám úplně tak nedostává
to, že mnozi izráci,
těch, kteří jsou dokonce ve vládě,
jsou časné,
se vyjadří o palestincích,
jako ne o lidech,
ale jako o zvíratech,
který musí být nějakým způsobem anihilovaný
a to je před tím utokem Hamásu,
takže jenom, když dám rychlé příklad,
tak v izrázké vládě je strana šás,
náboženská strana,
která reprezentuje především sefarské židy
a její do nedávna,
což zemřel, ale jim takovým duchovným vůcem,
což o které zajímují,
že i Israel má náboženský politický strany,
kde jsou duchovní vůci,
nejenom rabove a muslimove,
tak tento hlavní rabín sefarských židů,
rabín Jusef,
prohlásil oplesnicích už dávno,
že to jsou,
že to je čisté zlo,
že to jsou změ,
že by měli zmizet z povrchu země
a druhá politická strana,
která teď sedí v izrázké vláde,
tak reprezentovaná tím známím ministrem
národní bezpečnosti Itamarem Benqvirem,
tak ten je zase známý
pro jiná své prohlášení o palestincích,
a o tom, že židé by měli mít vždycky přednost
a právou sledit se na západním břehu,
i kdyby to mělo znamenat,
že palestinci nebudou mít žan,
nebo budou umezeni na svých svobodách,
nebo vlastně i podporuje transfer,
nebo podporová palestinci někam jinám
v posatě jednickou čistku,
a množná, že mnoho lidí ví,
že tady tomu ministra vyvysel do mě obraz
Barucha Goldsteina,
který vlastně zabil
skoro 30 neviných modlicích se lidí v Hebronu.
A jakých příkladů je prostě mnoho,
a pokud člověk prostě
na mezidický kontakt s tím druhým
a pokud nějaký konflik pokračil tak dlouho
jako ten Izvecko-Palestínský,
tak bohužel prostě ta dehumonizace
toho druhého,
potom vyůstí
takový radikální nebo preferenci
různých radikálních a násilných kroku a řešení.
Ano, devidět v těch debatách,
že z toho totálně zmizela lidskost.
Můžeme jenom taková malá technická poznámka
na dálku. Já jsem slyšel takový různých zvuky mňoukání,
předpokladám, že tam máte kočku.
Jsem zahraničí jenom, že není u nás ve studiu,
aťže já bych byl teda rád,
tak jenom žijí po zdravu a hledím takhle na dálku.
Ale zpálky k tomu tématu.
Když jste zminoval určité historické kořeny toho,
prošto dneska vyvolává tak silné emoce.
Tak zasturené války,
tady bylo takové to klasické rozdílení
na bohatou židovskou lobby zespojených států
a mírové hnutí podporující palestinu ze sovietského svazu.
Má to dnešní rozdílení původ ve studené válce.
A nebo je v tom něco nového.
Tím myslím, existuje nějaká nová optika,
kterou se na to dívám.
Vstetřá zminěval trochu ty kulturní války,
jestli tohle je něco, co se do toho zamíchává populizmus.
A co z toho dělá takový obrovský koktyl,
který vyhání lidi do ulic
a dávajím prostor
šířit na sociálních sítích
dehumanizující komentáře?
Sto procentně.
Ta studenová lečnická
ideologie,
kdy jeden tábor
byl vykrasalany nebo vnímany
jako ten zápaní imperialistický,
který prostě
kolomizuje
do morce.
V učitě se vás myslí,
protože dneska se hodně mluví
o dekolomizaci
různých věcí
nebo vůbec to,
jak přemišlíme, jak uvažujeme,
protože jsme
jakoby hodně západocentrický
a spoustavěcí
je, co se
v našem světě děje, dozvuk
prostě té kolonialní minulosti
tak pořád lidi-vidí
ten konflikt, toho kolonialní
linkou a sela spávně, protože
to je
konflikt,
který má
vlastně charakteristiky,
akorat, že prostě k té kolonizaci
nedošlo někdy v 15. století
nebo
16. ale
boužel pro
Izraeli i pro Polestince
docela nedávno.
No ale, jak se správně řekl,
ta optika
těch identit a těch kultůr
je zcela jasně
to, co se tady
vlastně etabluvalo
po 11. září
vůbec ta optikate
války proti terroru
takzvané nezačela
tady ty kulturní
a identické
konflikty, ale
významě
jako umocnila, protože
prostě rozdělila ten svět
tak, jak tedy po 11. září
bouž pro vlastit, bude jste s námi
nebo jste proti nám
takže vlastně je to takovéto
teda na barbary
a na civilizovaní
lidi
vnysli mnoha lidí
těch, kteří
nebo si o nich myslí, že jsou muslimského
viznání, což daleka nejsou všichni
palestinci
lidi, kteří mají původ
z blízkého východu
kteří jsou, dejme tomu,
smědí a nebílí
tak
tak jsou vnímani
hrozba
našej bílou
pokrokovou civilizace
a vlastně to, co jsme viděli
co se dělo během
teuprchlické krize
když se snažili
seřaní a afgánsia
a líbice a jiní
vprnou dobezpečí
tak
to je buřát stejná písnička
a jako ten
tomíru
vylouženě
jako rasizmu
ať už je to
jaký moderný kulturní
rasizmus, píšel někdy
klasický, tak to je
hromující.
Zajmalo by mě, jestli někdo
zneužíváte debaty a toho
rozpołocení v úzovkách
kolektivního západu nad podporu
Izraele a nebo palestiny, jestli
využívá v té globální politice
někdo toho štěpení západu?
Mětšeho využívají
když se na to podíváme
toho real politikou
tím pohledem, že světy šachovnice
jsou na ní nějaké figurky
a teď různí státy se snaží získat
různý vliv nebo
omezi vliv někoho jiného
tak samozřejmě máme spoustu
aktéru ve světě
kteří
budou mít radozd, když můžou
rozklížit ať už západní
společnost nebo
která jich cílem samozřejmě
se nabízí
a není to
nic, co bych si vymyslel
že
z Ruska psem prinou
velmi velké
bůjte z informace
nebo
takový snahy
vybyčovat ty emoce
a někde je to paradoxní
co se týče Ruska, protože
Rusko má velkou musimskou minoritu
v Evropě podporuje
i samofoupní
hnutí a strany
protože právě ty mají ten potenciál
rozklížit západní společnost
ale do vnitř do Ruska
komunikují plnice jiného
a snaží se být
velmi multikultorní
v ročitém smistru
a není to jenom Rusko
ale máme
jiné země
jiné aktéry, kteří
konflikt vidí
jako součást nějaký
větší hry
větší rovnice, tu může být Iran
třeba například
který v tom regionu
hraje určitou
šachovou party
ze spojenými státy
a ze sauskou arabí
takže
si jsou některí lidé
vydomit toho, že v posledních letech
docházel kto cílenému
a pomalému
zbližování
Izraéle
speciálně se sauskou arabí
a jinými státy zálivu
a za tady tím úsilím
stáli spojene státy
protože vlastně chtěli
s toho regionu svým zůsobem
odejít a vytvořit
koalici
mezi Izraélem sauskou arabí
ale i Egyptem i Jordánskem
takový normálizační tábor
který by vyvážil
třeba i rám v tom regionu
vlastně
dlouho
si mezenármi komunita
myslala, že
že je třeba vyřešit
Izraelskou palesinský konflik
aby došel k normalizaci
mezi arabskými zeměmi a Izraélem
ale v podstatě
tahle tam ješlenka byla opuštěná
a ty palesinský problém
se nějakým zůsobem zametl
pod Koberec jakové by neexistoval
a že bude možno teda nějakým způsobem
vytvořit 3 rokov alianci
arabských
států a Izraéle
která by vyvážovala
ten iránský vliv
tím, co se teď stalo
tak to tady ty snahy
normalizaci vztahu mezi salzkou rabí
a Izraélem neřekám,
že je to plně vykolejilo
ale na nějakou dobu odložilo
protože tady ty státy musí
balencovat, že nějaký svoje
veřejný mínění
v těch zemích
vůči svý jako zahraniční politice
Nejdlouho to zamrznotí
vztahu, teď vidíte?
No, všechno záleží na tom
jak se to bude dal vyvíjet
jestli ten konflik bude dal
eskalovat
je možný, že dorčitý míry
pravěto na časování
toho utoku Hamásů
mohlo být
vůsobem stimulováno
ze strany Iráno, který se chtěl
který chtěl, to je to
vytváření
velké arabsko-izraelské
tyníme koalice
nebo normalizace vztahu
či už si za tím
představíme cokoliv, který to chtěl
zastavit nebo vykovějit
protože Iráno má
svoje vlastní zájmy
a je možný, že
byť se snaží vyhybat přímým
že
se pokusí
skrz hisbala
situaci dál eskalovat
už vidíme, že vlastně
s hisbalách a Izrael už se
střetávají, si to není nic
jako intensivního
tak je velká otázka
co se stane na zápaním
držu, jestli
palestinci, co tam žijí
a kteří už taky mají
dost toho
na situace
a dost vlastních
takzvaných politických reprezentantů
což je ta palestinská samozpráva
jestli oni
třeba se nějakým
způsobem přidají
do toho konfliktu víc intensivně
třeba nějakou
třetí intifádo, který se
už nějakou žobu mluví
takže já myslím, že už teď
asi by mělo
být jasný
na tom a dalším, že
ta izraelskou palestinská otázka
se musí řešit
jako součást
normalizace vztahu
mezi arabskými zeměmy a izralem
že se to nedá jakoby odsunout
a na ten problém nějak zapomenout
že ty palestinsci nikam nezmizí
je ich tam skoro 7 milionů
bez toho
aniž by
celý hoplý vyřešil
tak vždycky bude vlastně ta možnost
tu normalizaci vztahu
a spomalit
protože
teřejnost v arabských zemích
já bych neřekl, že úplně
jako fanaticky na straně palestinců
ono i dost třeba egyptianů
jako si myslí, že už udělali
pro palestince jako
toho dost a že vlastně
už nějakým způsobem nechtějí
svoje vlastní
potencionální
zisky ať už ekonomické
a další
který by jim plinuli
z nějakým normalizacem vztahu
s Izraélem, jako objetovat
na okor palestinců
ale pohrát je tam to značný
jako veřejní mění
na straně palestinců, speciálně v oblobě
kdy dochází k takým eskalacím
jako my v Evropě
vidíme obrázky zabitých
izraelských civilistů každý den
tak v arabským světě
vidí a viděli všechny ty dekády
o konfliktu obrázky zabitých palestinských civilistů
obrázky
pogromů ze strane židovských osadníků
na palestinské pesnice
a města obrázky
demolicí palestinských domů
vystěhovávání rodin
různých šikán
a tak dále prostě toho
co se nazývá normálně
státní terror
tak zvláš v období
kdy dochází aký eskalací
a těch objetí na straně palestinců
z civilistů
bude narůstat
a to pravděpodobně bude narůstat
jako myznatelně
když je spíš otázka času nejsly
když jizrael přistoupí
k pozemní operaci v gaze
tak
v takovým dle
v taký atmosféře
s zaudským režim
na jednou
znormalizovat vztah
s jizralémi
do kterého světa
patří palestinci
s kým se cítí být z příznění
kdo, kdo jsou pro ně přirození přátela
já jsem že v tuhle chvíli
jako mnoho palestinců
přijme jako koliv
pomoc nebo nabídku
která přijde od kutkoliv
protože když
máte jako oni mají
pocit, že jste
celosvětově nějak zapomenutí
že
vlastně
pomoc nepríjde od mezi národní
komunity, nepríjde od nikud
tak
tak jsem že jen spojháte
na cokolivce poruce
to znamená, že pokud se nabízí
irán
jako jakýsi
šampion jejich práv
tak byť
jako by nemají blízko
k té zemi a nemusí mít rádi ten režim
tak
tak budou v děční
za tu podporu
jestli to podpora přijde hodinut
tak zase budou
děční za tu
ale jakoby
jestli ta otázka směře na to
jestli se cítí být
identitou
víc jako arabové
nebo víc jako musimové
nebo víc jako
Evropský než blízko východně
já jsem si měl, že
je to smutná věc
na palestinské společnosti
ta, jak je rozdělená
důleženě do 3
skupin
ta jedna
skupina jsou palestinci, kteří živí
v Izraélem a Izraelský Paz
i když
jsou v té zemi
prokazatelně
braní a čím dal tím víc
jako občanit druhé kategorie
na to existuje velmi dlouhý list
které jsou jasně
diskryminační
nebo
z praktickým dopadem
diskryminační úči
Izraelským palestincům
jako příklad můžu dát
jak si symbolického signálu
účiním, kdy Arabština
jako oficiální řeč Izraeli
přestala být a jedino
oficiální řeč je Hebrejština
ale pak jsou tam takové
drobnosti jako nové zákony
když do zkých svácích pacientiv
nemostnice a návty
nesmí přenísí mídlo
než je třeba košerí, což je dokonce
pro sporu jako se
s ústavou
Izraele, a je to taky napladnutý
ale spíš věci typu
teď můvím o té diskryminaci palestinců
v Izraeli
věci typu, že
ta palestinská místa v Izraeli je im bráněno
se jako by přirozeně
rozrustat, kopovat
a kudu kolem je to velmi složití
až nemožný, takže máte
takovou velkou koncentrací
a ty susední židovské
města a vesnice
nenom, že dostávají mnohem více
zveřejních prostředků
ale je im umoženě na dokonce
sou podporovány, aby se rozrustali
jako co nejvíc
a takových věcí je
velmi mnoho, to bych mohl jít
pod pobodu
nicméně i přesto všechno
si žije nejlí v tom smyslu, že má
určitý ekonomický svobody
může cestovat, může
studovat, já už si v podstatě
velmi dobře
a
v porovnání právě s tou 2. a 3. skupinou
což jsou palestinsy
na západním břehu
a ta 3. skupina jsou palestinsy
v kaze a co je právě smutný
je, že
jako sleduju do určitý míry,
že třeba palestinsy
v Izraeli se dívají
na palestinsy na západním břehu
vlastně trošku z hóry
i ho berou jako
takový
jako
pokrokový, civilizovaný
mň vyvinutý, protože tam nemaj
já nevím tolik multyky na tak dále
prostě
znítá psuchně, ale
vlastně to samí potom cítí palestinsy
z západnýho břehu, či palestinsy
jsou z gazy
že to jsou
takový jako
skoro úplně jako
děná skupina
jako lidí
tohle neřeknou
když dochází
nějakým bětšímu
vzplanutí
v rámci to Izraelské palestinsy
z konflitu, tak všichni více méně
drží spoulu, ale tím jak
spoustu let kvůli práve
Izraelským politikám, kvůli okupaci
těžké rozdělení
a fizické rozdělení
a ten kontakt neziní má
už není tak
čilí, jako normální zravá společnost
by potřebovala, tak
takže ta společnost se tím
do istý míly rozpadá
a musím si říct, že
částečně je to
i bych řekl záměr
ze strany Izraele, protože
samozřejmě vždycky je býhodný
toho nepřítve nějakým susem rozdělit
ale když mluvíte o tom rozdělení
pala z tenců na 3 skupiny, tak
jaká z těch skupin dále se to tak říct
se dneska v Udycích raduje
z toho, že byly
terroristi z Hamásu zabíjení Izraelci
co těchhle lidé cítí
Já jsem si měl, že se nedá říct, že
jedná ta skupina by se radovala
nebo druhá
jsou jednotle vci,
kteří
ať už jsou na západním břehu
nebo
někde v okolních arabských zemí
kde
vyrostli, jako potom si uprchlíků
to jsou jednotle vci, který
můžou mít takovou dle
okamžitou reakci
Já bych to nezaměňoval potom
s demonstracema, který
jako přicházejí
a přijdou později, kde
se mluví o tom, co se děje
v gaze, v reakci na ten
Utok Hamásu, ale jako skutečně nepopírám,
že
které projevují
okamžitě po masakru
izrázkých civilistů
to existujel
ale
jak jsem řekl
je to spůsobený,
tím, že nevidí
tý izrázký civilisty
jako lidi
ale jako legitinní
trč utoku
nevidí v nich děti, ale budoucí
vojáky, budoucí kolonisti
a nevidí nich ženy, ale někoho,
kdo podíty budoucí vojáky
a tak to bohužel
je
a to vůbec se neřikám, že tohle
nějaká většina palisíců
já myslím, že většina palisíců
se na to dívá jako zhodně velkýma obalama
v samřeně ty v gaze
jako ví,
že přijde nějaký tvrdý úder
ale tím na západním drehu
a v Izraeli myslím si,
že
do určitých míry
můžou chápat
ty útoki
ale neospravedlenivat je
protože já rozdíl v tom něco jako omlouvat
a něco chápat
si myslím si, že se situace by byla úplně jiná
samozřejmě kdyby tím trčem
útoku byly pouze vojáci
protože i něco taky je podle
mizinároního práva přípusné
protože mizinároní právo mluví o tom,
že lidé, kteří žijí pod okupací
můžou protité okupací
bojovat jakýmikoliv prostředky
tím se asi
ale nejsem právník
ale určitě se tím asi nerozumí
vraždit civilisty
musí nesaký uvědomit,
že hodně palestinců
vlastně v tom konfliktu
žije každodenně
a pro ně to není válka
která začela jak některá media
říkají, která začela útokem Hamás
že Hamás vychlásil
Izraeli válku jako bys čisto
jasnou, že existuje nějaké území
palestina
nebo gaza, které žije
bok po boků s Izraélem
a čas od času ho jako pro nic
za nic napadne
protože tam že ho nějaká cífana
ty čtí lidé, který nenávidí židi
taková dle teze
vlastně opomí to, že
ta válka nezačala teď
ale probíhá tam už dekády
to, že některých obdobích
není tak intensivní neznamená,
a mnohem víc
její zažívají palestinci
na západním břehu a v gaze
protože v tom ží každý den
zatím co většina Izraelců
vlastně tak nějak jako polo zapoměla
že tam nějaký konflikt existuje
protože ho nevidí
a netiká se jich
ten konflikt
toti doby než samozřejmě
v zletí nějaké rakety
spas magazy
nebo od hisbaláho
ale jako z jinodušeně řečeno
palestinci
jsou konfrontování
s tou realitou toho konfliktu
každý den
a byť to v českých médych
obecně v západních
meni příliž vidět
tak každý měsíc
umírají palestinci
a nejenom
palestinci, kteří jsou
označení za nějaké bojovníky
ale palestinci
kteří
umzou protože
je napadné
třeba židoský osadník
nebo protože se ocitnou někde kde neměli
nebo protože Izraelská armada
zareaguje
na nějakou demonstraci
na prosto nepřiměřeně
a málo kdo ví
že do
srpná toho dla roku
v roce 2023
v tomto roce
takhle zemřoval přes 200 palestinci
a z toho 34
nezletilých
byli starší děti
který házili kameny
přesto je otázka
jestli na několik dohází kameny
je si ho strzelíte do hlavy
koukou
takže když palestinci vidí
každý den
v podstatě
dekádu
fotografie
a videa mrtvých palestinci
a zároveň
žijí v té realitě
kde jich svoboda
je totálně okleštěná
pohybů
žít kde chtějí
studovat, cestovat
když žijí pod toho okupací
kterou
my v Evropě
v podstatě nevidíme
my vidíme jenom když
když to tam v tom tlakovém hrymci
takzvaně buchne
tohlež potom vidíme
když ty palestinci v tom tak leží
už dekády
a nemají žádnou perspektivu
jak z tohoven
nevidí nikogo, kdo by jim pomoho
oni můžou přinít z tohy
a z tohy
rezolucí
z plených národů
mávat s níma před kamerama
také organizovali
stovky a stovky nenásilných protestů
různých krátivních protestů
můžou se stavit třeba na hlavu
a nemá to vůbec žádný efekt
a stále se
už zemí na kterým
někdy teoreticky vyměl vírus palestinský stát
tak z toho užemí se neustále
se neustále zmenčuje tohle užemí
a jejich
vlastní
reprezentantí
nebyli v podstatě zvolení
třetných demokratických volet
už
s plet tam je nezvolený
prezident
a vás vidí
že tady ta vrstva papalášu palestinských
na hoře
profituje s tým mezi národní finanční pomoci
a vyněnou za to
fungují jako prodloužená ruka Izraele
která dává do žaláře
lidi, kteří
se nenom vzepřou Izraely
ale vzepřou se
to je palestinské správě
nebo jim způsobň jak kritizují
nebo chtějí alternativu
tak taky z končí v tom vězení
který je financovaný z EU
a z Ameriky a
z OSN a tak dal
tak když palestinsi nevidí
žádný východ z toho
tak některý z nich
chtějí a spojň
tak říkajíc ten úder vrátit
myslí si, že když trpí nami
a spojňať trpí ten druhý
na jí co to je
a pochud na jí vlastní medicínu
no a pak když se stane taky jítle masakar
který je bez zesporu hrozný
a odsouzení hodný
tak
tak některý z nich
můžou zažít
vlastně radost
z toho, že
ten nepřítel, který už je
dehumanizován kvůli leta
probíhajcím konfliktu
tak trpí
prpí jejich strano
mnozí obvinují palestince,
že nejsou schopni
spravovat svůj stát
je to spíš tak, že
významná část světa po celá 10 letí
nechce nic jako palestinský stát
a dělá všechno proto, aby nevznikl
a nebo tak, že palestince opravdu nejsou
schopni vytvořit funkční vládu
spravovat svůj stát a nestace obití terroristů
kteří tam mají velkou moc
no to je právě takový mitus,
že nějaký palestinský stát existuje
movit to palestickým státu
znamená vytvařet do jen,
že v tom regionu
jsou dva silově
pícemeně
rovnoměrní
soupeřit dva
suveréní státy
a tam je jeden stát, tam stát Izrael
a pak je nějaké území
kterému se říká západní brzech
který je
rozkouskovaný do
moha
kde se soustředí
ta palestinská populace
a zbytek, větší zbytek
toho území
nějakých, nevím, třeba
80% aby se si představil
prostě větší na toho západního brzechu
není pod správou palestinsu
ale je
je to budu dvojenské oblasti
kde ani palestinsi se nemůžu
postavit ani kadiputku
a nebo
to jsou oblasti, kde
tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady t
tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady tady t
podporu palestincu v účitě palestinský samozprávě, tak myslím, že nějakých, podle průzkumu nedávných třeba 85% nebo tak palestincu si přeje, aby Abbas, který je takzvaně prezidentem palestinské samozprávy rezygnoval, protože to je prostě taková klika starých lidí, kteří si různě rozebírají ty finance, co tam plinou,
ale těch samotných financí zase není tolik, aby vytvořil z palestiny nějaký prosperující stát, i kdyby to nerozkrádali, i kdyby to nerozkrádali, tak my nemůžete postavit stát, funkční stát na půdory su enkláv, který jsou obehnaní voenskými a jinými zónami,
kdy nemůžete vytvořit, třeba, jako funkční ekonomiku, když nemůžete zboží dopravit z jednoho místa do druhého, které je třeba jenom pár desítek kilometrů vzdálních v rámce západního přehu,
ale vy nevíte, jak dlouho budete na tom těch punktu čekat prostě s těm hrajčem a třeba, než se vám skazí.
Ten celý západní přech je pokryty sítí silnic, kdy ty nejlepší sítě jsou pouze a výhradně pro použití židovských osadníků,
a ty židovské osady, když se podjáte na tu mapu, tak ty teď pokrývají celý západní břech,
takže pokud Palestinec chce se dostat do jiného místa, musí jezdit, musí to všechno obíždět z dlouhatánsky,
protože nemůže na ty silnice, které jsou pro použití Izraelců.
A na tomhle pudory jsou prostě ten stát jako posledná leze.
Druhá věci je gaza, kdy taky jako vyhodní lidí říká Izrael to vyklidil,
a teď měli hamás šanci tam postavit něco jako skvělího ukázov,
či taky dokážou prostě tvořit a nejenom něči.
Jenom, že sice tam v gaze není fyzicky izrázský voják,
ale to neznamná, že to není okupovaní území.
Podle mezinárního práva i podle praktického dopadu na ten život lidí to okupovaní území je,
protože Izrael kontroluje jak nebe nad gazou moře vedle gazy
a téměř celý pás hranit z kolem gazy,
až na tu čas, kterou gaza zdíví s Egipte,
jenom, že egipská vláda spouprací s Izraélem,
a ten jediný přechod, který tam je, oteví rán, jenom spora vždycky.
Takže lidi, který se narodili v gaze před 16 lety,
kdy ta izrázská blokáda gazy začela,
tak vlastně celých 16 let do skoro do spělosti prožili
v přetlené místě, kdež je přes 2 miliony lidí na maličkatým území,
a nemá ji žádnou možnost, jak cestovat,
až na velmi ujedinělí případy,
studovat někde obrovská nezaměstnanost,
že naprostá bez východnost.
Sou známí dokumenty, který prosákly navřejímec,
že třeba jeden čas, možná se to děje pohrát,
Izrael vlastně si vypočítal, kolik kalorii celkově
může do gazy povolit, odpravit ve formě jídla a tak dál,
aby jako nedošlo k úplně hla do moru,
aby to bylo tak nahraně dostatčující.
To samé, co se týče elektriny,
která tam u šroky běží několik hodin deně,
bude třeba sedům nebo deset, ale ne, jako celý den,
protože tam je pohrát a kutní nedostatek všeho.
A celá ta logika za tím byla,
že s tímhle způsobem, když budou mít pásinci
šílený život v gazle, tak se postaví proti Hamásu
a Svranouho a to už prvá 16 let,
ale nic takého jsme nevěděli, ten efekt je naprosto obrácený,
jako minimálně není žádný, ale spíše to kontraproduktivní,
a jelotázka je si teda pokračovat pořád do kola
s stejnými metodami a myslíci,
že to vyustí něco jiného,
že to z náma definice jako bláznoství,
když všechny dělá pořád to samé,
a myslíci, že to dopane nějak jinak.
No a jaké metody, jaké nové metody by pomohli?
To, co jediný může vyřešit konflikt
mezi palestinci a izráci,
je samozřejmě řešení do konfliktu samotného.
Nejlepší, jak předejít masakrům
a umírání izrázských civilistů,
jak ochránit izrázskou bezpečnost.
Izrázskou společnost je dosáhnout
spravedlivého míru, který bude akceptovaný,
široce, nemusí být všemi,
ale široce mezi palestinskou a izrázskou společnosti.
Cokoliv finého, jako spolehání se na bezpečnostní opatření,
to neřeší vůbec kořeny toho problému.
Někdy je dělá horší mi,
někdy ten problém jenom oddaluje.
Jenom, že to chce, aby došel k nějakýmu řešení,
to chce jenak obrovskou politickou kuráž.
Chce to nějakou dlouhodobější vizi.
Ten problém je, a to je problém,
který je obecní jakýmkolik konfliktů mezi státy,
ale i mezi lidmi.
Když máte dvě strany, kde ta jedna je na prosto dominaňtní,
má veškerou moc vlastně komprolovat dění věcí,
a ta druhá ne,
a mají se na něčem dohodnout,
a ta dohoda obnáší kompromis,
kdy ta silná strana musí něco stratit,
tak proč by to ta silná strana dělala?
Proč by dělala kompromis, proč by něco objetovala,
když může mít všechno ve svém výpočtu?
Ona udělá ten kompromis,
pokud tak hláku lace těch zysků a nákladů
tý dosavadný situace se nějakým zůsobem změní,
a že ty náklady jí vzrostou.
A pak teprve příjme ten kompromis.
Jenom, že já se obávám a je to vidět,
že v te kalkulaci izraelské vlády,
a zajímé na tedy ty súčasný,
oni mohou dosáhnout svých cílů,
což v tomhle případě je v podstatě
annexe západního břehu,
protože pro Izrael to je to,
pro mnohy izraelské politiky,
a západní břech je to historické jádro,
toho dávného židoského králoství,
které tam před 3.000-2.000 lety existovalo.
To, čemu říkají jude a samaří,
gazá je v podstatě nezajímá tolik.
Ale západní břech je to jádro.
A pokud tedy mohou mít západní břech,
jude u a samaří postupně ty,
pokud můžou rozšiřovat ty osady
a celý to vojensky kontrolovat,
a nemusí dávat palestincům,
nemusí tam zniknout palestinský stál.
A jediný, co za náklady jim vyvstává,
je to, že, když to tak řeknu,
od času zemře několik
izraelských civilistů nebo hojáků,
což je tragédie, ale v podstatě
stojí národní perspektivy toho zájmu,
to nejsou zostak vysoký náklady.
Tak proč by potom měla izraelská vláda
ustoupit palestincům a nechat jim tam vytvořit stát?
Spolehalo se na to, že mezinárodní komunita
jako by dotlačí Izrael k tomu kompromisu,
nebo že ta vidí na toho,
že budou moc mít normalizovaní
vztahy s ostatními arabskými zeměmi,
je dotlačí k tomu kompromisu.
Je to, že se ukazuje,
že jedna, která mezinárodní komunita
na to nemá páky,
nebo je není ochotná tlačit na Izrael.
A arabský státy
už své vztahy normalizovat
jako Egipta-Jordánsko, to jsou susedí.
A ty ostatní se o to pokouší teď
i bez ohledu na palestince.
To znovu v tej kalkulaci Izrael
může dostáhnout toho, co chce,
te normálizaci vztahů
i to mít utržovat dál kontrolu
a zvyšovat kontrolu v jude a samaří
aniž by cokoliv objutoval
v rámci nějakého míroveho vypořádání.
Říká politolog a ekspert na blízký východ
šádí Šanách.
Já ještě doplním,
že tohle je už třetí rozhovor
tento týden ve studiu N,
který vydáváme k tématu
v rozměru v pondílním dílem
uvila politoložka Irena Kalhůsova
ve středečním epizodí
za zahraniční spravodejčeské televize
Jakub Šan, toho šádí.
Ještě jednou moc děkuju za váš pohled
a mějte se hezky. Na slyšenou.
Děkujmo za pozvání. Na svedem.
Následuje krátká reklamní pauza.
Za pár sekund jsme zpátky.
Cesta, gesta, umění,
rozpor.
Jak Krzechky je Evropský prostor?
Palm of Fest 2023
Mezi národní setkání divadel
nejenom střední Evropy
13. až 20. řína v divadle pod palmovkou.
Divadlo, diskuse,
výstava, kontroverze.
www.palmoffest.cz
A teď jsou na řadě správy,
které by vás dneska neměli minut.
Do Izraeli dnes odletí další
dvarepatriační lety z Prahy.
V zíletou Nkasa odpoledné vládní
speciál informovalo o tom ministerstvo
zahraničí. V velký armádní letou
Airbus má poruchu, čeká se
na náhradní díl.
Izrael požádal Česko o pomoc,
aby tu zemské letouny dopravili
izraelské občany do vlasti. První leté
odletí odpoledné, další třemi
repatriační lety zítra.
Minister zahraničí Jan Lipavský
si předvolal ruského velvyslance
i jeho zástupce. Černínský palát chce
rusku předat protest kvůli
městů na Ukrajině.
Námátkové kontroly na hranicích s
slovenském kvůli migracii budou
pokračovat do druhého listopadu,
rozhodla o tom vláda, původně mělo
opatření trvat do pátku, informoval
o tom ministervnitra Vítra Kušan.
A policie zabavela traktor
značky Zetor, který si lesní
správalány za té měř 10.000
měsíčně pronajímala od manželky
někdejší hředitele Miloše Baláka.
Dneska bych vám chtěl říct
na závěr něco osobního.
Je to přesně rok, je to rok odedné,
kdy přišli oživot dva mladí lidé
před slovenským kvírbarem tepláreň.
Juraj Van Kulič a Matůž Horvát
byli přichladnokrevné vraždě
zastřelení jenom proto, kým se narodili.
Pár dní po té vraždě
jsem seděl na debatě v teplárni,
potom jsem mluvil na Václaváku,
a když jsem si spětně promítal, co se
od té doby změnilo, tak jsem zestěl,
ale ani čeští politici
neudělali pro zrovnoprávnění kvír lidí
vůbec nic.
A nechám za sebe mluvit
dopis, který jsem napsal
Matůšovi a Jurajovi,
protože jsem se s tím
nějak jinak neuměl srovnat.
Ahoj Matůši,
pár dní zpátky si splánoval výlat do Buda Pešti.
Těšil ses.
Konečně jsem s totěž potěžkem období
začel cítit dobře.
Měl v kufru i korále, které se zvěšel
kolem krků s rozebnoutou košilí
a odhalenou hrudí.
Taky to dělám, nejspíš bychom si rozuměli.
Bohuželcis, ale už nestihl zabalit.
Vyřiť prostým Jurajovi,
že jsem si objednal básnickou zbírku
od Rupi Káur.
Chci si přečít poslední knihu, kterou se s těhl koupit.
Měli jste mít před sebou
celý život.
Je mi strašně, je mi tak strašně,
že jsem píšel zprávu, kterou si stejně nikdy neprečtete.
Zebyli vás ostraje nábuje nenávisti.
Pohráce z toho
nemůžu vzpamatovat.
Střídá se u mě šok, smutek,
zlost a zmár.
Nemůžu na vás přestat myslet.
Na vás a taky na to, co teď prožívali
vaše rodiny a nejbližší přátelé.
Pro tenhle chladnokrevný
a podpásový terroristický útok nevám slov.
Je to hluboká rána
do duše všech kvír lidí.
O život jste přišli v místě,
které jsme všichni považovali za bezpečný prostor.
Nic jste nikomu neudělali
a přesto jste zaplatili svými životy,
za to, kým jste.
Pár dní povaší smrti
jsem se tam vrátil.
Když jsem viděl všechny ty svíčky,
květiny a vzkazy, stuhnul jsem.
Nikdy už nevyženu
z hlavy ten tí živý pocit, který jsem měl,
když jsem otevřel dveře
a vstoupil do teplární.
Nikdy nezapomenu na romanovi oči,
který jsem viděl všechnu boles světa.
Do konce života
před sebou budu mít obraz
vývěstní tabule prostřílené
zkrz na zkrz pistolí,
která mířela na vás.
Spousta lidí má obavy a strach.
Mýslovenčtí přátale v Praze mi říkali,
že se nechtějí vrátit zpátky.
Řada slováků a slovenek mi píše,
že se musí odstěhovat preč ze země.
Do konce se ke mě dostala správa
o Lukášovi z jedné výchro slovenské
vesnice, kterému kamarádi
sebevraždu.
Už v téhle atmosféře nemohl dýchat.
Cituji
Pokud zodpovědnost necítíte za tu vraždu,
tak teď už to snad konečně pochopíte
a budete její cítit ale spojň za mojí sebevraždu.
Napsnal v dopisě na rozloučenou.
Obracel se na všechny politiky,
kteří necítí zodpovědnost
za vaší smrt.
Na politiky, kteří bagatelizují
a kteří nejsou ani po nenávistném útoku
schopní cokoliv změnit.
Všichni jsme tou nedostatečnou
dneskou a politickou reakcí
s drcení a šokovaní.
Vaše životy jsou ale příliš drhé na to,
abychom to tak nechali.
Nebudeme milčet a ne necháme se
paralizovat strachem.
Budeme si pamatovat, kdo má krev na rukou.
Jurej Ivankuliči a Matouši Horváte
nikdy na vás nezapomeneme
a poneseme váš odkaz dál.
Filip.
Legislativa se u nás ani na Slovensku nezměnila.
Jisto toho se objevují čím dál
časti nenávistné hlasy, které na kvír lidi
dál útočí a zvlášť v předvolebních
kampaních.
Od jednoho slovenského politika jsme se třeba
dozvědili, že jsme pro společnost
pliaga, který něco jako mor, něco jako pohroma.
A slovené to není ani s pocitem bezpečí.
Zatímco mezi lety 2014 a 2020
byly zaznamenány
proti kvír lidem jednotky napadení.
V roce 2021
už to bylo 44.
V roce 2022 90.
Ale to si to zatím 60 incidentů.
Jednočí slo tomu všemu dává
ale ještě horší rozměr.
90% předsudečně motivovaných útoků
na LGBTQI
zůstávane na hlášených.
Já som na tom bát slaváku
slíbil, že na vás Matuši a Júraji
nikdy nezapomeneme,
a že poneseme váš odkaz dál.
Díky, že starám všem ukázali,
že jedinou cestou ježít svobodně.
Na slyšenou zítra.
To bude nejvíc v Čilu.
Kde mi to budeš i tý na míru?
Kde si vidělám balík?
Ať se ptám, křiště alové koule
ducha své baby nebo AI
nikam to nevede.
Nevěště svou budoucnost.
Tvoři!
Přiť na Job Challenge.
Ve letrch pracovních příležitostí
prvního listopadu v hotelu pasáž v Brně.
Registruj se na jeobch.cz
Pro všechny studující
jsme připravili nejvíhodnější cestu
n můžete získat studenské předplatné
ze slovou 50%.
Pro velký zájem jsme výhodnou nabídku
prodloužili do 16. řína.
Nabídku najdete na dyní k m.c.z.
Lomenostudenty.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Zatímco v Izraeli a Palestině sčítají mrtvé a každý den umírají další lidé, v ulicích i internetových debatách se fandí jedné či druhé straně jako ve fotbalovém zápase. Jak zastavit nenávist a zracionalizovat debatu? Hostem Filipa Titlbacha je politolog a expert na Blízký východ Šádí Shanaáh.