Vinohradská 12: Přeplněná vězení a co s nimi

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Česko má čtvrtý nejvyšší podíl vězňu na počet obyvatel v Evropské unii.

Měkteré české věznice jsou připlněné, poda odborníků, za to mohou dlouhé tresty.

Holcačátku letošního roku přibylo v Českých nápravných zařízení skoro 60-40 vězňů.

Za celý rok 2022 přitom k výkonu trestu nastoupilo zruba 400.

Kapacita vězňc v České republice se blíží 100% na plněnosti.

Moc vězňů málo dozorců, spousta problémů a zatím žádná finální řešení na stole.

Co s přeplněnými vězňcemi? Jak se dostali na hranu kapacit?

A kdy se od ministerstva spravedlnosti dozvíme co s tím?

Vtám se kolegně Marije Veselén, která se zabývá justicí.

Dnes je čtvrtek 11. května.

Ahoj Marije, vítej ve Věnhoradské 12.

Ahoj Mati, dobrý den všem.

Má Česko příliš mnoho vězňů?

Uprímně má, a to není názory jenom můj, ale tohle tvrdí i vězeňská služba,

ministerstvo spravedlnosti, taky odborníci z nesizkového sektoru.

A ostatně to dobře ukazuje i naše skore v Evropském žebríčku.

My jsme v Evropské unii zhruba na 3. až 4. místě odkonce, co se týče počtu vězňů.

V Evropě jsme asi sedmí nejhorší, a to nás řadí mezi takové partnery,

jako je třeba rusko, turecko, nepogruzi.

Máme asi 180 odsouzených na 100 tisíc obyvatel.

A to se nemusí zdát jako takové úplně vysoké číslo.

Nicméně podle ředitele vězeňské služby Simona Michelydy se to

není v tak vyspělé a podle něj bezpečné zemi normální.

A co to znamená? Jakože jsme nahrani kapacit těch našich věznic,

že už prostě není kam vězně dávat?

V podstatě ano. Věznice jsou plné, zamřížeme ke konci dubna.

A to jsou ty nejaktuálnější statistiky vězeňské služby.

Bylo 19.760 lidí.

Tam se nepočítají jenom odsouzení, ale jsou tam i lidi,

kteří jsou obvinění ve vás bě, nebo třeba i chovanci v detencích.

A to číslo je fakt vysoké.

Od začátku roku přibylo asi 640 lidí nově zamřížeme.

Máme začátek května.

To je přes stovku na měsíci, zhruba.

Zhruba. A ze celý loňský rok jich bylo 400.

Aha.

Ten nárust teďka je tedy obrovský?

Nárust je obrovský.

Takže to je nějaká novinka, Maria, nebo už je to dlouhodobější problém?

Novinka to rozhodně není.

On ten problém se vleče dlouhá léta.

Simon Michaj Lide se dokonci řekl, že to různí politici řeší snad už 20 let.

Aha.

A tedy kromě toho, že jsme na nějaké hraně kapacit.

Tak to znamená, že chybí třeba i dozorci i personál.

Chybí. Kromě místa chybí i lidé, co hlídají vězně.

Vězeňská služba má podstav.

Ono jí chybí víc než tisíc lidí.

Nejhorší situace je v plzni, nebo ve valdické věznici,

kde sedí i tě, co se dopustili úplně těch nejhorších trestných činů.

Lidé chyby i v ruziňské věznici tady v Praze to přiznal jí ředitel Zbíšek Trepeš.

Třesný doby nám chybí 70 na příslušníku,

protože už na pozici strážních nebo dozorců a dále 11 místo občanský zaměstnánci.

A nejsou to jenom strážní a dozorci, tedy ti bachaři s těmi obužky a zbraněmi,

co hlídají odsouzené.

Ale také zaměstnánci, kteří pracují s vězni,

jsou lékaři, psichiatři, vychovatele.

Prvůje se to zajmé na volkým mnohem před časům

a samozřejmě přetížením personalu,

protože každou tu neubsazenou pozicím z někdo jiný

ve své pracově doby saturovat.

Věznická služba tvrdí, že ten nedostatek

je spůsobený primárně tím prostředím, kde pracují.

Já jsem...

Jakože nechce moc nikdo aktivně se přihlásit do té sužby,

protože jsem mu nelíbí pracovat ve vězení.

Ochápo to dobře.

Matěj, byl se někdy ve vězení?

No, ne, ne, ne byl, díky bohu.

Ale tak prostě tam nevypará moc hezky.

Nevypará to tam moc hezky.

Já jsem se díky své práci podívala do několiká různých věznic,

a to prostřidi tam není, není vůbec příjemné.

Z čím boju ještě věznická služba

také narustající agresivita těch odsouzení?

Zaznamenáváme často i neadequátní agresivitu

nebo chování ze strany vězněných osob,

na kterou jsme ještě v nedávných letach nebyli zvyklí.

Generální ředitel vězeňské služby Simon Michailides.

Měkdy kolem roku 2018

jsme měli za celý rok do deseti fyzických případů,

fyzického napadení našich kolegů a kolegin.

V loni to bylo 48 případů,

čili té měř každý týden.

Jsem něco podobného stane, čemu čelíme.

Stejně tak zaznamenáváme zvýšené počty, pokusů, houděk.

To všechno může být důsledek nízkého počtu zaměstnanců.

Takže to je možná další věc,

která opravdu nepríjemňuje tu práci dozorcům nebo strážným.

A která tě vlastně nemotivuje k tomu,

aby si pracovala v takovém prostředí,

platy na tom asi taky nejsou úplně nejlépe.

Vysně tak peníze jsou druhá věc.

Vezińská služba se snaží nabírat nové lidi.

Ona každý rok příme asi 500 ucházečů.

Ještě před složením služební zkoušky.

To je do 3 let, z nich ale čtvrtina.

Těch lidí prostě skončí, nevidrží to.

Když si mluvila o tom,

že jsme sedmí odkonce v nějakém tom,

že příčku v Evropě,

proč jsme na tom tak špatně?

Čím to je, protože my se opakovaně umístujeme

jako Česká republika

poměrně vysoko, co dohodnociní

bezpečných zemí na světě.

Tak i jak je možné,

že máme toli kvězňů.

Kde jsou ty příčny problémy?

Je to tak, ono podobně bezpečné

je třeba rakousko, nebo německo,

stejně jako my.

Ale oni přitom mají

o polovinu méně těch vězněných.

Tam je opravdu jako nesoulat,

proč to tak je?

Tak nejspíš,

je to nastavenou legislativou.

Koho vlastně my do těch věznic posíláme

a za co, a jestli to děláme

vůbec správně, to je ta otázka.

U nás v českých věznicích

to nejsou samé vrazy

a nás silníci.

V česku typicky zamřížeme

se sedí třeba za majetkou trestnou činnost,

za krádeže.

A teď je nastátu, aby si řekli,

jestli te zákony jsou nastavené správně,

sly posíláme opravdu do vězení

ty správné lidi za správné věci

a nebo je to potřiba nějak změnit.

Počet lidí zamřížeme

začal opět stoupať v loňském roce.

Odborníci na teresní právo se zaměřili

na to, jak je ich počet snížit.

A věznice by se od příštího roku

mohli dostat na hranici svých kapacit.

Podle lenky o ředníčkové sruby koncentra,

které pomáhá lidem po návratu zvězení,

je protonutné, aby se počty

vězní v Česku snížili.

Cestou by mohlo být mimo jiné větši

využití alternativních trestů

a to zajména u ocovzených,

které kůli jech trestné činnosti

nenínutné izolovat ve věznicích.

Má Česko má stát, má ministerstvo

spravedlnosti nějaký plán,

co s těmi přeplněnými věznicemi dělat?

Ministerstvo to řeší a pracuje na tom.

Především teda na nějaké revyzy

trestních sazeb,

chce třeba i víc zapojovat

alternativní tresty.

Ono to má trochu i ekonomické pozadí,

protože snížit počet vězní

doporučuje kabinetu

i národní ekonomická rada vlády.

Mluvela jsem o tom před časem

s mojim írem hamplem.

Kolik bys třeba typl,

že deně stojí péče o jednoho vězně?

No řadu tisíců korun.

Je to asi 19 korun,

to se taky nemusí zdát

úplně moc, ale za rok

je to na výkontrestu 13,5 miliardy

celkem, co už je

docela podstatná částka,

takže je z tohohle ekonomického hlediska

to ta vláda chce řešit.

A ty si teď zmínila

dvě takové cesty, co s tím dělat.

Alternativní tresty

a pak změna

trestního zákonníku.

Revyzy trestních sazeb.

Pojďme postupně, alternativní tresty

měli bychom začít,

měli bychom aktivnějí

udělávat takové tresty.

Elektronické náramky

tak to je takové zařízení

takový černý pásek

s černou krabičkou,

která se dává typicky na nohu

právě domácím

vězňům, a tak krabička je hlídá,

kde oni se pohybují.

Oni třeba podle toho cím,

která uloží sout, můžou chodit do práce,

ale už si nezajdeš na pivo do hospody

od 8 do 8 do veče.

Jme tomu, nebo nějaký okruh,

kde se můžeš pohybovat a to tě hlídá ten náramek.

Ukládat to domácí vězení

můžou u nás soudy od roku 2010.

Výhoda je, že to domácí vězení

nestojí tolik,

a ten odsouzený může třeba dál chodit do práce,

oni se nespřetrhají rodiné vazby

a tak dále.

No jo, jenom, že u nás soudy

tento typ trestu moc neukládejí,

a když ano, tak v současné doběty

domácí vězně nekontrolují elektronické náramky,

ale dělají to

probační úředníci a dělají to na mátkové.

A fyzicky prostě tam někdo dojde

zazvoní jste tu nejste.

Tě náramky nefungují, už od roku 2021.

Vy užívali jsme je

chvíli nějakou dobut, už jim,

že to byly asi dva nebo tři roky,

ale probační služba musela

ukončit spolupráci s dodavatelem,

protože s ním měla problémy, ono to dokonci

skončilo i u soudu, soudily se,

kdo celá velký spor

a teď stát hledá

nového dodavatele těch náramků.

Přihlásil se jeden zájemce

aktuálně, probační a medieční služba

posuzuje veškerou dokumentaci

a ředitelka

probační a medieční služby

Andrea Matoušková doufá,

že od příštího roku by už konečně mohli

teda začít zase elektronické náramky fungovat.

Příštím roce budeme moci ten system

zase používat a byla bych velmi ráda,

protože on je technicky jednoduchý

ve smyslou, co má dělat

a máme rychle informácie,

kde je tam, kde má být.

Takže jeden z těch důvodů,

protože se neudělují ti domácí tresty,

tak často je i ten,

že je musí chodit uvězněné doma

kontrolovat lidé

s medieční a probační služby

a těch lidí třeba není tolik

a my nemůžeme využívat

elektronické náramky, protože

není vysoutěžený dodávat, ale je to trošku hypotéza.

To si asi netroufnu takhle tvrdit.

že to vymáhání toho domácího vězení

asi není tak efektivní.

Já si spomínám, chytnu se ještě

toho, že si říkala,

že to může mít ten benefit,

že se nezpřetrhají ti rodiné vazby.

Je to těžký, ale myslím si,

že nejtěších je v prvního štvrtroku,

kde prostě o tom druhém de facto

skoro nic nevíte.

Neustáli čekání, neustáli

každodenní otvíráni schránky,

důvodní, že nejdete do pis,

abyste věděli, že ten druhý žiad je.

Je to z přetrhaných rodiných vazbách,

tím, že třeba matky

jsou uvězněné a zůstanou děti

s odcem sami doma,

že to má negativní vliv na nějaký chztach do budoucna,

tak i to může být tedy to pozitivum

návratupak toho člověka do společnosti,

kdy my ho neodloučíme o té rodiny

jako takové, když neudělal

nějaký extrémě závažný tresničný.

Přesně tak, přestav si,

že se vrátí z vězení, tak za kým jdeš jako první.

To je úžasné.

Bylo to hrozně fajn.

Je se za svou rodinou,

a tam ty vztahy jsou

dost často jako velice složité.

To bylo smutný,

bylo to jako i nával emocií,

všich možné ich emocií.

Malá teda věděla,

kde jsem,

ale třeba

půl roku jsme si prostě jenom psali,

než jsem byla schopnájí

zavlet.

Když po několika leteš se vrátí z vězení,

kdo zázemí nemáš,

tak k čemu se vrátíš?

Možná zase k drogámu,

možná zase k těm krádežím,

za který si byl tráza vřený.

O recidivistě, ty jsou velmi častý, je v nemu fenomen.

Ono je to opravdu jako důležité

mít to zázemí, mít se kam vracet,

mít někoho, kdo tě podrží.

Co ty další alternativní tresty?

Existují něco jiného, než do mácí vězení?

Určitě, docela zajímavá věc,

se kterou pracuje ministerstvo

na vězení peněžitých trestů

nebo respektive posílení

peněžitých alternativních trestů

ale pozor jenom u trestních činů

nenásilného charakteru.

Na městek ministra

z pravidelnosti Antonín Stanislav

v pořadu najídi právníka.

Na silnění nebo něčeho takového,

tak zde samozřejmě nebudeme navrhovat,

aby v podstatě bylo potažmo

o tom možnou řešenou alternativním trestem.

To znamená, že místo toho,

aby zšel velice stručně,

můžete uložit peněžitý trest

to znamená, že zaplatíš nějakou částku.

Ten výchovní efekt

by měl být v určitých případech podobný.

Ono to ministerstvo

z pravidelnosti plánuje pro

prvotrestané, takže nejpro recidivisty

a nejpro všechny. To znamená,

když někoho zabiješ, rozhodně se z toho

nemůžeš v úhozovkách vyvplatit.

Tohlen stopy bylo typicky pro

majetkovou, nebo hospodářskou

nebo daněvou trestnou činnost.

Takže to je další jako možná cesta.

A tohle riziko toho, že bohatí se budou

moc vyplatit ze všeho?

Mělo by to být nastavené tak,

že podle tvého přímu

by měla být výše

toho peněžitého trestu.

Resort to teďka nicméně ladí.

Všechno o čem se mi bavíme,

tak to jsou úvahy. To je všechno

ještě před nějakou politickou diskuzí.

A co si budeme, ono

jako dělat změny zrovna, co se týče

jaké musí v úhozovkách

ulevení lidem, co spáchaí

zvukování téma.

Takže uvidíme, jak to vlastně nakonec dopadne.

No tak pojďme

ještě k té druhé záležitosti.

To tějště dá revize

trestních sazeb, trestu

jako takových, trestního zákoníku, jak tomu říkat.

To, že eksperti připravili

pět takových změn, které by

do dvou let mohli aspoň

částečně pomoct vypráznit ty věznicé.

A tady nejde o to,

jako otevřít ta vrata do kořán

a postit všechny odsouzené

a mít prázdné věznica.

Oto nejde.

Je o to opravdu, koho tam postila

ta, jestli ten trest pro něho má nějaký efekt.

Jednou z těch změn je třeba

částečná dekriminalizace

neplacení výživného.

Problem je i se s čítáním podmínek,

když za drobné zločiny

udělí několik podmínek

a oni se potom nakonec

promění v mnohem delší

trest toho vězením.

To jsou tě recidivisté, o kterých jsme mluvili.

A to by mohlo i snížení

dolních hranic u některých trestných sazeb.

A trestné činy, co se týkají?

Drogové problematiky, zde samozřejmě

vnímáme nějaký vývoj společnosti

a chceme se bavit o nějakým způsobem

snížení těch dolních sazeb

a majtkové a hospodářské trestné činy,

kde se domníváme,

že je zase prosto nějakým způsobem

pro snížení,

když to řeknu zkrátka, zase opět na příkladu,

aby nedocházalo k tomu,

když to řeknu majtkové trestné činy

a trestné činy si proti životu a zdraví.

Tam je to zajímavé.

Tamto eksperti navrhují

třeba u těžkého ublížení na zdraví

a u kvalifikované

distribuce drog.

U toho ublížení na zdraví

je spodní sazba 3 roky,

ale to se posuzuje

podle toho,

jestli dostanéš přísnější

nebo kratší trest je,

jestli tam poškozený, kterému si ublížil,

to je třeba u spence 42 dní.

Jestli je 41 dní, dostanéš

mírnější trest,

jestli je 43 dní, dostanéš

ten trest přísnější.

Tady jako je to jedno z míst,

které by se dalo nějak

změnit nebo revedovat.

U těch drog tam je třeba

spodní sazba 8 let vězení

a já tady připomeno jenom pro porovnání

takový případ s nápojem

a jahuaskám, možná, že si vzpomínáš.

My jsme o to mi točili.

A to nelegální obchodování 8 let vězení.

Otázka je,

je to moc přísné, protože

když se podíváme, že trstního zákoníku

pohlavní zneužití

včetně soulože

dítěte do 15 let.

Tam je základní sazba 1 až 8 let

vězení.

Koho zajímá tento příběh mochodem

tak si vanou svobodobou stídeníku respect.

Sme o tom taky tu všimloně na podzim natáčili

v našem archivu je ta epizoda dohledatelná.

Tak a teďka

tyhle změny, které jsme probrali zase

schrnu pod ty dva body. Alternativní trsty

je ich třeba častější

rozumější využívání

a revyze těch trstních sazeb

nějaká novéla trstního zákoníku

něco, co se teda dlouhodobě chystá.

Tyhle ty dvě věci,

o kterých se diskutuje

učitě na vládě, na ministerstvu

spravedlnost nějak se jako připravují

tak můžou pomoci

jako dávají i tobie i lidem,

myslím si, že můžou, ale hodně důležité

je, aby byly správně nastavené.

Ono třeba pražská vrchny

státní zástupkyně Lenka Pradáčová

upozornila, že je teď

nespravedlivé, jak jsou trstání

lidi, kteří opakovaně kradou

třeba v obchodech. Oni totiž

v konečném důsledku dostanou

podobné trsty, jako kdyby

spáchali něco mnohem vážnější.

O tom jsme se už bavili zčítání

těch podmínek až se ti to

promění v jeden dlouhý trst.

Zákoník říká, že když ukradneš

něco, co stojí

minimálně deset tisíc korun,

tak ti hrozí až dva roky vězení.

Když tě odcoudí, zakrádeš

a ukradneš cokoliv dalšího,

třeba jenom sušenku, ovom léko,

v obchodě, tak automaticky

spadáš pod přísnější trstní sazbu

v rozmezí od půlú roku

do třílet od mětí svobody.

A můžeš tak zamřížeme opravdu

skončit zakrádeš něčeho,

co stojí jenom třeba pár desítek korun.

Ono se chystá

ještě jedna taková

věc od roku 2024,

kdy ti vězni

podle nových právných norm

budou muset mít i víc prostoru

v těch celách.

To jsou české právní normy?

To jsou Evropské normy,

kdy to také trošičku v uvozovkách

zatopí českým věznicím, protože

tam je to tak, že každý

ten věznený musí mít

na celé 6 metrů čtverečních

a tě ostatní a spón 4 metry

čtvereční. A bychom si to uměli

ještě líb představit, když

budeme na celé 3,

tak potřebujeme minimálně

14 metrů čtverečních.

A to teď nekaždá věznice

spolňuje on ten

český vězeňský systém

se v podstatě od začátku roku 2024

bude muset

přifouknout o nějakých 10%.

No a to je to jediné co hrozí,

ne, že by to bylo málo,

bychom asi museli vstavit nové věznice

nebo nová místa hledat

v těch věznicích stávajících, což asi

není úplně jednoduché, ale nehrozí

jak jsme se bavili třeba o té agresivitě

vězniu, když ich tam bude hodně na jednom místě

si nemůžou vzrůstat

tyto problémy, já nevím častější útěk

vězniu, nevaruje předtím někdo.

Oni to věznice teď je řeší, co vlastně budou

od nového roku dělat, někde budou

přeskupovat ta místa,

někde budou přistavovat

nové kapacity

a co s tím do budoucna

tak to už není úplně na té vězeňské službě

to opravdu musí rozhodnout

politici a říctci, kterou

tou cestou se budou chtít vydat

a jak to budou chtít udělat.

Tak moc díky, že jsme to společně mohli

probrat, díky, že se tomu věnuješ.

Díky moc, hezký den.

Tohle už je všechno z Vinohradské

12. z pravodajského

podkástu českého rozhlasu.

Dnes smarí veselou

koleginí z domácí redakce,

která se ve své práci zabývá justicí.

Řešeli jsme téma přeplenených

českých věznic.

Tuto epizodu připravili editor

Jan Beneš, rešeršistka

Zuzana Marková a sounddesigner

Kadamiana Smetanova.

Mezi tím co tento díl doposlucháváte

tak my už připravujeme téma další

napátek.

Najdete ho jako ostatní všechny naše epizody

na webu irozhlas.cz

v aplikaci můjrozhlas

i ve všech dalších podkástových aplikacích

a můžete nám taky psát a to na e-mail

Vinohradská 12. za Vinář

rozhlas.cz

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.