5:59: Pravicová vláda a levicové úspory. Škrtání pokračuje

Seznam Zprávy Seznam Zprávy 6/6/23 - Episode Page - 24m - PDF Transcript

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Zchodek Českého státního rozpočtu se prohlubuje a ve vládě sílí nervozita.

Minister financí už má plány na další škrty, ve druhé polovině letošního roku chce státu ušetřit dalších 20 mdr. korun.

Své plány na další snížování výdajů, chce minister financí zbyněk Stanuras o DS, vládě představit už tento týden.

Kde se máš při tento krát, jsou škrty koncepční a povedouk o zdravení českých veřejných financí, nebo je vláda přitlačená kezdi a zoufale hledá každou korunu.

Je úterí 6. června, tady je Lenka Kabrhelová a pětpadesát devět. Spravodajský podkázd se znam správ.

Petr Holub, reporter a analítik se znam správ.

Ahoj Petře.

Ahoj.

Petře, my se tu dnes budeme bavit o veřejných financích a o plánech ministerstva financí jak s nimi naložit v příštích měsících letech a tak dál.

Máme čerstvá data o vývoji schodku rozpočtu, která jsou pro vládu nepříznivá, ten schodek rozpočtu v květnu zase narostl.

Do toho se teprve objevují detailnější vize toho, jak by měl vypadat ten konzolidační balíček, který minulý měsíc představila vláda.

Navíc ale minister financí Stan Júras od ES přichází s tvrdzením, že chce představit další štkarty na příští rok, jak se v tomšem máme rozebrat.

Co to znamená, že ten balíček, který byl navržený ani neprd měsícem, nestačí? Jak to máme rozumět?

Tak úplně obecně vládi se vymklo rozpočet spod kontroli, takže na jedné straně se dovídáme, jak rekordní schodky ministerstvo financí zaznamenalo, i když údajně se snaží spořit.

A právě ty obavy, že rozpočet není pod kontrolou, vedou k tomu, že se na sebe vrší jednotlivá opatření.

Ale z těch opatření opravdu klíčový ten konzolidační balíček, jak se říká, což je jeden zákon obsahující 57 novel různých zákonů,

a který má v příštím roce vylepšit stav rozpoštu o 90 miliard a v roce 2025 do konce o 150 miliard.

To je ten základ, ale vedle toho se objevují i dalští motivy právě proto, že nervozita u vnitř vlády

rozté se zvyšujícím se schodkem z letoštního roku.

Vláda letos v prvních pěti měsící hospodařila se schodkem výši víc než 271 miliard koron.

To je nejhorší výsledek v historii samostatného Česka.

Ta situace mění jak netější a budeme se bavit ve vláde určitě o tom,

co můžeme ještě letosu dělat, proto abychom ten rozpočet v té plánovanej výši deficitu dodržali.

Prostě musíme umět ten rozpočet opatřenímej, která jsme určenili pro budoucnost,

ale i úsporná pro tento rok skrotit, abychom se okolo těch 290 miliard pohybovali.

Ministerstvo Financií dnes šanci na zachování výšel letoštního schodku nekomentovalo.

Výšel schodku negativně překvapila i část ekonomů.

Národní rozpočtová rada uvedlá, že je dostažení plánovaného schodku vážně ohroženo.

Či to je absolutně nereálně rozpočeta, tady musí vláda začít, musí se stavit novelu,

a já jsem dodala už veřeně a zopaků to je vaší televizi,

s tou novelou by Minister Financií staniora měl přinestí svojí rezygnaci.

Vláda premiér, fěl, máte tě dílou šanci odvolat ministra staniuru a omluvit se celému národu a začí to dělat podstivě.

No nejsi dostaneme k obsahu těch balíčků, já udělám takovou odbočku,

není to překvapivé, že si to vláda nedovědla spočítat,

že problémy s rozpočtem budou, že je teď vlastně zaskočená tím, že se ten rozpočt nevyjí dobře.

Vláda rodně riskovala při přípravi rozpočtou na litošní rok,

dokonce ve výdajích nebylo 20 miliard, o kterých bylo zdejmé,

že o tuto částku bude nutné navýšit důchody

a zároveň velkou nejistotou byly náhrady firmám dodávajícím energie

a tady se zdá, že zase další desítky miliard pokazí tu konečnou bilanci.

A pokud by člověk šel ještě hloubě do rozpoštu,

tak by tam našel spousta takových nesrovnalostí

a Bohužel nedopadlo to dobře a vládi se všechno sečetlo.

Nicméně ona pořád věří, že ten vývoj se obrátí a že to bude lepší.

Takže věříme také, ale připravme se i na horší variantu.

Pojďme se podívat na to, co vláda navrhuje,

tak tedy tím hlavný momentem má být konsolidační balíček.

My jsme ho tady široce rozebírali vlastně všechno media,

jsem ho do podrobna věnovala.

Bylo tam několik zásadních otazníků.

Mimo jiné to, že nikdo zne znal přesný rozpad škrtů

v dotacích od jednotlivých ministerstvech.

Mělo to být uspořený chcelkem 450 miliard,

ale jednotlivá ministerstva tvrdila, my nevíme,

kde máme škrtat, dozvídáme se to teď po prvé.

Ve chvíli, kdy vláda ta opatření představovala.

Tak teď už víme, kde přesně se bude škrtat a šetřit.

Ministerstva se pochopitelně brání,

ale jejich rozpoštáři sami dobře vědí nejlíp,

kde by se našli nějaké peníze.

Asi tím hlavným motivem je zásach do dotací na obnovitelné zdroje energí.

To je velice sporná věc, ale je zřejmé,

že minimálně ministerstv financí zbyněch staniůra možná celá vláda

jsou rozhodnuti tyto dotace škrtnout i s tou vyhlídkou,

že se stát dostané do odlouhodobí soudní řízení.

Po každé, když se ve věřeném prostoru objeví,

že bychom mohli sníži dotace fotovoltajku,

tak slyšíme od těch, kteří peníze inkasují,

budou arbitrá, že budou soudní spory.

My jsme připravaní to riziko příjmout.

Myslím si, že se dá ekonomické prokáza,

že dotace už nejsou potřebné, zejme u těch starších.

Na druhé straně, pro ministerstvo financí,

které má už je tři čest miliard, to zase není tak úplně obtížný úkol.

Ale v každém případě to dá na každém ministerstvu hodně práce,

protože nepůjde o takové jednoduché částky,

jako o 14 miliard na obnovitelných zdrojích,

nebo na 6 miliardár do oprav okresních silnic.

Ude nutné skutečně škrta po detajlech v řádech desítek milionů.

Ale tvrdí minimálně nejvyšší kontrolní úřad,

že tyto peníze se podaří najít.

A co se týče toho konzolidačního balíků z tého pohledu,

jsou tam ještě nějaké velké otazníky?

On celý ten konzolidační balíček je takový trochu podivný zmého pohledu,

protože v něm nejsou žádné škrty v sociálních výdajích.

Přitom, sám pan premiér říká, že sociální výdaje nejvíc přispěli

k tomu letošnímu nekontrolovanému růstu, deficitu.

Přitom tyto sociální výdaje se neškrtají.

Jakýkoliv úzporný balíček v těch minulých letech

se ale spojně pokusil pár miliard než skóli desítek miliard

právě z toho sociálního sektoru škrtnout.

Popravdě řečeno, pokud by se na sociálních výdajích trochu více škrtlo,

tak tam opravdu není těžké najít úzpory klidně 100 miliard.

No zároveň je tu situace, která je asi jiná než v těch minulých letech,

kdy českoprochází, inflací, nebývalou, mnoho rodin bojuje z dopady

a možná mohou být právě víc odkázaní na sociální příspěvky od státu.

To je semozřejmě asi ten hlavní důvod, protože toho vláda neodvažuje,

ale na druhou stranu očividně přijala ten model pečovatelského státu,

který zachrání každou domácnost, která se dostaní do finančních potížit.

Vážná otázka je, si na to opravdu máme peníze, teď se zdá, že nemáme,

ale vláda chce u toho se trvat.

Petře, poďme se od konsoličního báličku posunout k dalším momentům,

které teď změňuje minister Stanura jako potenciální prostor k dalšímu šetření.

Objevili se tu informace o první verzi návrhu rozpočtu na příští rok,

kde figurují čísla, která světší o dalších plánech na snižování výdejů.

Tyká se to třeba snižování výdejů na vědu a výsku, mělo být o 10%,

čím to ministerstvo financí vysvětly?

Tak nejspíšce ministerstvo financí přečetlo z právě nejvyššo kontrolního úřadu

a tam právě takové ty úplně nejhoršší úníky financí bez jakéhokoliv užitku

pocházejí z oblasti výskumu a vývoje.

Státní podpora průmyslového výskumu vývoje a inovací nevedla podle nejvyššího kontrolního úřadu

kočekávaným ekonomickým přínosům v praxi.

Kontroloři prověřovali programy ministerstva průmyslu a obchodu za roky 2016 až 2022.

Na projekty šlo za toto období 10 miliard korun.

Podle NKU proplácelo ministerstvo průmyslu a obchodu i nepřiměřeně vysoké osobní náklady.

Kontrolo NKU ukázala na příjemce dotace, který ačkoliv sam nepředpokládal ekonomické přínosy projektu.

Čerpal dotaci ve výši 19,5 milionu korun na tvorbu prototypu robota určeného k využití

pro správu úložití radioaktivních odpadů.

A podle výštění NKU vzděl tento model, kdo to v typu více neži dva roky po ukoňčení projektu

s celou nedužijet a uskladněn ve výrobníhle příjemce dotace.

Například existuje program TRIO, který dotuje vznik nových technologických modelů,

které se budou velice užitečně užívat v půmyslových podnicích.

O všem měří stil nejvyšší kontrolní úřad, řada těchto prototypu, které se financovali v řádu třeba 20 milionů korun,

tak leží někde ve skladu, nikdo je nepoužívá, se všem zajímavé tě řešitele si často psali mzduk ve výši třeba 4000 korun za hodinu.

Takže tam opravdu jsou takové skandální případy jak se vyhazují peníze,

které právě mýří na tu vědu mají vylepšit českou technologickou kompetenci, ale opravdu to je jenom ohromné plítvání.

Takže pokud by si s tím dal někdo práci, je možné najít zbyt tyčné výde.

Na spořáku vám to dost necinka, kam z peníze, aby byly chráněné před inflací.

Fund monetika zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 % a to firmám i do mátnostem. Více na monetika CZ.

Z druhé strany věci argumentují tím, že půjde o likvidační opatření ze jich pohledu a ekonomové některý argumentují tím, že to je podvazování nebo dokonce utok na budoucnost česká s vyšší přidanou hodnotou. Je to fairový argument?

Já se s nořeně těm věcům a ekonomům netivím, protože oni často brání peníze, které míří právě do jejich pokladen, ale měli by tedy přesně vysvětlit, k čemu tedy ty peníze byly vynaloženy a jestli se opravdu nestráci jí zbytečně.

Žádná země na světě, kromě Ruska, Číny a Rumunska, neposílá dotace na výskum a vývoj přímo konkrétním soukromním podnikům. Vždy ty peníze jdou přes nějaký výskumný ústav nebo přes univerzitu. U nás se posílá částka minimálně 10 miliard přímo do těch soukromných firm.

Doz toho návrhu rozpočtu na příští rok také vysvětlo, že se počítá se škrty na platech státním zaměstnanců. Víme, v jaké míře?

Poslední variantou je to, že se výdaje na platy zaměstnanců sníží o 4%, což je tedy asi o 16 miliard pro těj letošnému roku.

Zdůrazňuje, že podstatná jedna věc, že tým zde se nebudou zvyšovat takže tam může stát opravdu užetřit velké peníze, ale zase připomínám minulé balíčky žádný z těch balíčků.

I když otřeba připravoval ministr financí Bouslav v sobotkráze sociální demokracie se neodbil bez toho, že by se bude sníželi zdové výdaje na státní zaměstnance nebo že by se snížovala tabulková místa ve státní správi.

A víme, jakých rezortů se to bude týkat.

A tato opatření jsou už dyploštá.

Takže všechno.

Pochopitelně budou nejvíc postýženy ty rezorty, pod kterým je nejvíc zaměstnancu logické ministerstvo školství, které má učitele a ministerstvo vnitrá, které má policisti.

Vláda se v tomhle tedy nedrží zpátky, spíše otázka, jestli ta odvaha vydrží během dalšího projednávání stáhní rozpočtou.

Děláste paně redaktorko, rozpočet 2024, to je úplná katastrofa.

Tam je nárust obrana 48 miliard.

Mepesov, kde jsou důchody, sociální dávky, 22 miliard jenom a školství minus 29.

Všechny ostatní rezorty, já to tady mám napsané, doprava, minus 12 miliard, průmysl, minus 15 miliard, membr, minus 14 miliard. Co budou ty obce dělat?

Celá vládní koalice a celá politická reprezentace, která reprezentuje našich pět politických strán, stojí za tím koncolitačním balíčkem,

budeme ho v této podobě prosazovat a schválíme ho v této podobě, že je to nútné pro budoucnost České republiky.

A fungují ty škrty v platech státní zaměstnanců jako metoda k zeštíhlení států, o kterém tahle vládam noví jako o svém cíli? Je ta rovnice takhle jednoduchá?

Tak úplně jednoduchá není nicméně. Každý pokus je užitečný, protože minimálně přitom prvním nárazu se ty výdaje na státní zaměstnance omezi.

To se například stalo při balíčcí, které prosazovali ministřeš financí Eduard Janota a Miroslav Kalousek. Také za to byly hodně kritizováni, ale opravdu se jim podařilo to, že během tří léce nezvyšovali platech státních zaměstnanců, tehdy tedy s výmkou učitelů.

Takže pro další vývoj rozpoštu to bylo vlastně užitečné opatření, ale obvykle dojde k tomu, že státní zaměstnancy si nakonec to zvyšování mest za pár let.

Zase prosadí, to samozřejmě nás čeká je tento krát, ale každý král k tímto směrem je z pohledu udržitelnosti státního rozpoštu užiteční.

No a z hlediska toho šetření na států, na lidech je to ale správná teze, měkterí kritikové namítají, že si ceje možné samozřejmě škrtát na zaměstnancích státních, případně jim nezvyšovat platy, ale že prostě objem agendy, který ten stát má se nezmění a tím pádem stejně za nějakou chvíli

bude potřeba ten počet státní zaměstnanců navýšit, nebo to nějakým způsobem kompenzovat, tak není ta teori je prostě chybně pojata od začátku.

To je argument, který platí pro samotnou birokracii, protože stát potřebuje ty úřetníky, kteří jsou tak málo populární, ale kteří opravdu musejí vyřizovat to základní fungování státu.

Prostě někdo musí vybírat daně, někdo musí zase ty vybrane peníze rozdělovat a kontrolovat je, takže bez toho se neobejdeme.

O všem, když se podíváme, okolik narostl počet zaměstnanců ve školství v posledních letech, když se podíváme, že Českomá zvědění největší počet policistů v Evropě, v přepoštu na obyvatele,

tak hned vidíme dvá rezorty, kde se dáš chratat a zrovna to jsou ty největší rezorty.

Ty si Petře už v našem rozhovoru narazil na otázku nějakého ideologického základu té celé reformy,

jestli tak tomu konzolidečnému badíčku vůbec můžeme říkat, co to je vlastně za ekonomickou politikou, z jaké téze vychází.

A je to reforma, nebo je to jenom nějaká úprava verených výdejů v tuhle chvíli.

Tak té otázka terminologie, ale je pravda, že časem, jak jsme zaželi už těch několik balíčku,

první z těch balíčku byl Balíček Václava klause z roku 1997, tak se slovo reforma přestalo pomalu používat.

Označit ty změny, které přináší balíček za pravicové nebo levicové je pochopitelně obtížné,

je pravda, že autorem prvního balíčku byl pravicový premiér Václava klaus a skutečně ten balíček byl pravicový,

protože ty škrty, které on prosadil v roce 1997 vedli k tomu, že v roce 1998 mohl se stavit vyrovnaný rozpočet,

což tedy v nejbližší době mítne budeme, i kdyby jsme měli ještě tři další balíčky, potom současném stanujou rově.

Druhý balíček, což se málo, připomíná, vznikl v časech premiéra Vladimíra Špidli.

Byl také poměrně restriktivní, ale přecem byl levicový v tom smyslu,

že se snažil udržet, pokud možno, sociální výdaje na té dosavadní úrovni a například deficit luchodového systému,

se kterým vláda také bojovala, řešil prostě tím, že zvýšil pojistne, takže zvýšovat daně tom bysiklaus neodvážil,

to už je takový levicový pravé, který se v těch českých balíčích uplatnil, a opravdu nejlevicovější na tom je,

když se vláda snaží udržet nějaké sociální plnění tím, že zvýší daně respektive odvody obyvatel.

Vláda Petrafiály je v tomto směru poměrně dost levicová, byť tvrdí, že je pravicová,

protože chce udržet vysoké výdaje na nemocenskou, díky tomu, že zvýší pojistné na nemocenskou.

No a jak je možné to číst?

K tomu vlastně máme rozumět. Dá se to vidět i tak, že tím obsahem toho konzolidačního balíčku,

a možná i tím, že to neodpovídá nějakým teorím o tom, k by tedy měla sahat ke jakým opatřením pravicová vláda,

že přesto tam je nějaká vize, která by mohla ozdravit veřejné finance do budoucna,

nebo je to opravdu jenom slepenec opatření, kterými vláda látá nějaké problémy, aniž by to bylo koncepčnější.

Mě bych ten balíček zestak úplně kriticky nehodnotil. Vlastně vláda se dostala do potíží, vlastně se dostala kezdi, musela něco udělat a vzala to, co bylo k dispozici.

Nudně to neznamená, že ten balíček nemá žádnou koncepci, když se poměrně těžko v tom hledá nějaký smysl.

Já si myslím, že v každém případě ti úředníci, kteří ten balíček se stavovali, chtěli ukledit daněvý systém,

protože opravdu ten český daněvý systém je neuvěřitelně zaplevelen různými sazbami daní, různými výmkami, různými dotacemi a někdo se v tom už nevizna.

A ten balíček na jedné straně má zlepšit bilanci státně rozpoštu, na druhé straně opravdu výrazně zjednodušuje daněvý systém.

Takže je to takový úklid, jako když má člověk, zadumě mě jako ukulnu, ale ta se tam ukládá nepořádéka, pak se na to jde podívat a většinu z toho vyhodí.

Takže to si myslím, že je pozitivní, co by ten balíček kromě vylepšení státních financí mohl přinest.

Ale jde o to, aby se podařilo ty plány naprnit, což uvesnení samozřejmě a jak vidíme z těch prvních reakcí, nejen o pozice, ale samotných ministrů.

A z toho, co vidíš v těch dalších plánech ministerstva financí nebo jej jak mluvíš s lidmi, kteří jsou v ládě brízko,

je zatím nějaká vize, která by měla jasně stanovenou jak veřejné finance do budouc naozdravy?

O žádné vizi v postatě řeč nebyla, opravdu ty státní finance jsou v dost velkém nepořádku.

A vlastně se v této chvíli rozhoduje, jestli česko zůstané zemí z nichlými deficiti, což bylo dosud,

a nebo se dostane na úroveň státu jako je třeba německou nebo rakouskotos,

tedy znamená, bude to země zrelativně vysokým deficitem, ale nebude to úplně katastrofa.

Tak o tom se teď rozhoduje a já jsem v tom desměru velký skeptik,

mám obavěj, že spíše se staneme zemí z minimálně proměrnými deficiti.

Ono to má totiž nějakou vnitřní logiku nebo vnitřní dynamiku.

Každý stát chce růst, to znamená, že pokud se jeho rozpoče dostane do potíží,

tak nehledá cestu nějaké své funkce, omezil například nějaké sociální výplaty,

ale spíše to bude řešit tím, že buď si počká na ekonomický hůst,

aby měl dost peněz, a když to nekonomický hůst nepríjde, tak se skádka zvednou daně.

Petr Hlub, reporter a analityk se znam zpráv. Děkujeme.

Děkujeme.

A to je z útedního vydání podcastu 559 Vše.

Děkujeme, že nás posloucháte a že se za námi vracíte.

Všechny naše díly najdete kdykoliv podcastových aplikacích na platformě podcasty.cz

a samozřejmě na stránkách se znam zpráv.

Pokud pro nás máte nějaký typ nebo komentář,

píšte nám, že adresa je za minutu šest savináč sezotka.saz

najdete nás i na sociálních sítích Instagram a Twitter.

To byla Lenka Kabrhalová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Schodek českého státního rozpočtu se prohlubuje  - a ve vládě sílí nervozita. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS už má plány na další škrty, ve druhé polovině letošního roku chce státu ušetřit dalších 20 miliard korun. Kde se má šetřit tentokrát? Jsou škrty koncepční a povedou k ozdravení českých veřejných financí? Anebo je vláda přitlačená ke zdi a zoufale hledá každou korunu?

Host: Petr Holub - reportér a analytik Seznam Zpráv


Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.


Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz