Studio N: Potřebujeme obrannou dohodu s USA?

Je z tředa 28. června, posloucháte studio N, tady je Philipp Titlbach.

Dnes o tom, co nám přinese obraná dohoda se spojenými státy.

V době, kdy nedaleko našich hranic stále províhá brutální ruská, vojenská agrese, je v bezpečnostním zájmu České republiky prohloubit obranou spolutráci se spojenými státy americkými.

Prostě nechceme tady cizí základny, ať jsou z východu nebo ze západu. Prostě nechceme tady cizí vojenské základny.

Spojené státy jsou v našem nejdůležitějším spojencem, který garantuje obranu naší země i celé severoatlantické aliance.

SPD říká jasné ne americkým vojákům a cizím základnám České republice a budeme hlasovat proti této dohodě.

Chistaná obraná dohoda se spojenými státy budí emoce části veřejnosti a vláda se příliš nemá k vysvětlování jejího obsahu, co se podařilo České straně vyjednat.

A bude v Česku americká základna deník N. Smlouvu pročetl a porovnal jejíznyní s tím, jaký dojednali další státy v našem regionu.

Vestudiuje se mnou právnička deníku N. Eva Romancevova. Vy vítej, ahoj.

Budeme pokračovat ve schváleném pořadu a jako první otevýdám bot vládní návrch, kterým se předkládá parlamentu České republiki Krieslovení souhlasu sertifikací dohoda mezi Českou republikou a spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany.

Smlouví tisk 462. Prvé čtení.

Pojďme si říct rovnou na úvod, pojďme to rovnou ohodnotit, mě by zajímalo,

jestli ta dohoda, kterou Česko vědnávalo ze spojenými státy, je vědnaná dobře a nebo špatně?

Je vědnaná dobře a dokonce, když jsem pročítela i ostatní verze těch ostatních států,

tak mě překvapilo, že v několika místech je vědnaná lép, kde to mají ostatní země dojednane,

ale jenom v tom regionu střední a východní Evropy.

Musím možná říct, že my jsme to porovnávali s regionem střední a východní Evropy,

protože jsme si říkali, že to je takový ten region, kam patříme,

a že se nebudeme zrovnávat s velikány v západní Evropě,

kteří můžou mít, jednak mají třeba popit amerických vojsk už dlouhodobě na svém území

a jednak jejich vědnávací pozice může být větší.

Takže v tom našem regionu je vědnaná až jako z mého pohledu překvapiv je dobře.

A co je ten náš region? To jsou, která se říkala, státy střední Evropy,

ale koukal jsem, že jste porovnávali i s pobalckými státy.

My jsme vzali ty zeměce, který my jsme se troufli srovnávat.

To znamená, cohle jsme Polsko jako hegemona,

takže v tom našem území nejenom jako by, že jsou největší,

ale vlastně i v té obrané oblasti.

Mí jsou ten premiant na to, vydávají hodně na obranu.

Vzali jsme Maďarsko, protože nám to přišlo zajímavé zhledě z toho,

že tam ty vztahy s Ruskem jsou trošku, nebo možná trošku víc,

intensivní, než v tom zbytku.

Vzali jsme Slovenskou jako nejbližšího souseda a ten stát,

který je nám tak velmi podobný.

A to pobaltí jsme vzali, protože nás zajímalo,

jak to vypadá v té oblasti, kde v tu iminentní hrozbu

vnímají každodeně.

A vlastně si myslím, že ten pobyt

z amerických vojsk je tam tajné, nebo možná i veřejné

přání většiny obivaltelstva.

Takže máme dobré vyjednovače?

Máme dobré vyjednovače.

Ono ministrně černochová to těži říkala,

a něco na tom asi bude, že výhoda byla,

že jsme byli poslední kdo v tomhle regionu vyjednával.

Prvě mi jsme viděli ty ostatní smouvy,

věděli jsme, co si můžeme dovolit, na če můžeme

zkusit trvat, že už to tam někdo jiný dál.

No ažli jsme vysky ještě okousek dál,

takže někde...

Prostně někde to je vidět,

že jsme tam prosadili ještě slovo naví,

ale někde se nám povedl třeba

státy už tuto smouvu mají.

Četně,

polska,

slovenska,

ale také země,

jako je maďarsko,

dumunsko,

z východního křídla Ariance

jsme tak poslední

země, celkem má tuto smouvu

24 členských státu

Severatlantické Ariance.

Proč tu obranou dohodu

s USA potřebujeme?

Tohle je asi tak jako, že se pta...

Mí vlastně jako úplně

teoreticky nepotřebujeme.

Kdyby teďka Rusko

zautečilo na Českou republiku...

Je tu na to?

Je tu na to,

jsme jsou částí na to, máme jiné smlouvy,

například na to SOFA,

což je ta obecná starší smlouva,

která řeší právě pobyt

vojska jednoho z členských států

na území jiného členského státu,

takže máme obecnou úpravu,

ale takže kdyby ta lensta smlouva nevznikla,

tak se vlastně více méně

nestaneníc jako dramatického úpliny.

Potřebojujeme proto,

že bezpečnostní situace v Evropě

jak všichni víme se hodně změnila

od Lundského UNORA

a vlastně ta možnost

toho, že by nějaký konflikt eskaloval

i s měrem víc na západ,

je už asi méně nepředstavitelná.

My jsme v na to,

jsme jého součástí,

puďme za to rádi, protože nás

není tento pak, který je dneska nejsou

nější alianci na světě chrání

proti tomu, jak Rusku,

a je dobře být připraven

na to, že kdyby jsem nějaký

kontingent americké armády,

přičem, že americká armáda

je zkutečně ten, na kogo se nejvíc spolehá

na to, tam těch vojáci jsou

tějí častější a nejčetnější

v těch plánech na to obraných,

tak kdyby jsem museli přijít,

tak je vlastně lepší některé situace

mít do předů, dohodnuté, jak se budou řešit.

Sme strašně regulovaná

společnost na všechno soupravidla

a nedá se úplně předpokládat,

kdyby bylo cizí vojsko, takže

se nestane nic, co by bylo problematické.

Žádný, tak žádnému konfliktu,

nebo že nebude něco, co budeme chtít

nějakým způsobem, která americká nebudou

něco požadovat, a my teďka nebudeme chtít

vědět, jestli tím chceme rovnou vět,

nebo nechceme rovnou vět.

Takže do předů dobře mít ty věci

nějakým způsobem ošetřené,

ono to dohoda je mnohem podrobnější,

než ta obecná stará úprava,

spoustě situací budeme dělat

další prováděcí protokoli,

ale a spojň máme podklad, protože víme

v čem se budou dělat a o čem

se budou dělat prováděcí protokoli,

a kde už plak nejede a kde máme dohodnu,

kde je situace už daná.

Takže to je taková, když to zhodnoutim,

preventivnější, podrobnější

smouvak, kde by nastrokté situace,

že například Rusko zoutočí na západě,

a tak v těch státech, které mají tu dohodu

v těch státy, je ještě líb upraveno,

jak se ti američtí vojáci budou chovat,

kde budou, za jakých okolností,

jaké zákony budou platitesty České,

nebo ty americké a tak dál. To je ta smouva,

a tohoto tady je? Říkáš to úplně

přesně, je to preventivní smouva,

a vlastně je potřeba si uvědomit,

že kdybychom tudle smouvu neuzavírali,

tak to vůbec neznamená,

že jsem nějaký vojáci někdy neprídou.

To těžko teď vypadá,

kdybychom dojednali nějakou smouvu,

která znamená tak a za 14 dní tady máme američany.

Tak vypadá ta debata společnská.

Možná, že ta debata vypadá, že zítra

tady budou ty američani.

Ale ve skutečnosti je to tak,

že my dávno jsme signatáři

jako řady různých dokumentů, které znamenají,

že jako součást ho obraného, pak tu na to,

tady můžeme mít si zívojáky.

Vždycky to musí samozřejmě povolit parlament.

Není to nikdy tak, jako že se vláda rozhodne.

Nebo, abych byla úplně přesná,

vláda může povolit velmi krátko do být

cizího vojska na našem území.

Ale nemůže povolit, že jsem pochoduje

několik luku a ty tady budou něco dělat

a budou nás bránit před někým iným

dokud k tomu nesvolí parlament.

Je to preventivní řešení toho,

abychom nebyli ve zmatku,

až se to stane.

Není to povolení toho, že se to stane.

Pokud se to stane.

Smlouva z USA

není smlouva o spolupráci,

ale smlouva o budoucí vojenské přítomnosti

USA v České republice,

která umožňuje o zbrojeným

silám USA používání

11 vojenských prostora budov.

Dohoda nedává

o zbrojeným silám

s pojených států amerických právo

pobývat na území České republiki.

Je ich pobyt musí vždy

schválit vláda

nebo parlament České republiki

podle článku

43 ústavy.

Největší otázkou,

nad kterou se strahávají

nejenom na sociálních sítích,

ale běžně mezi lidma i v parlamentu dokonce,

je to jistlita smlouva automaticky znamená,

že tady prostě bude americká základná

a že tady budou vojáci

cizí země působit.

To je to, co se děje v té smlouvi

a nebo to je ta překrůcena

emotivní debata, která vůbec

nemá nic společného s rálitou.

To je taková otázka, na kterou

já vlastně neznám úplně

jako by takovou tu přesnou, jak jsem právník,

tak mám ráda ty přesné odpovědi.

Totiž já moc nevím, jaký rozdíl

mezi základnou a pobytem

americké armády v nějakém vyčleněnem areálu.

Bude mít nějaký formální prvek

jako, že základná má určitý status

a je tam nějaká míra

něčeho, třeba trvalosti

nebo počtu

těch vojáků. A já to jako neznám.

Počkej, tak já tě předuším.

Já to hodně zjednoduším. Myslím,

že ta zdílená představa lidí, kteří se toho bojí,

že se tady buď vybudují

úplně nové americké základy

nebo obsadíte české, kde budou

působit americké vojáci

a teď se tam budou dělat, co chtějí.

Tak, takže smlouváme.

A to mi je okamura paru.

To mi je okamura bojí, ale tak je člověk paru.

My stojíme na straně těch občanů,

kteří po skušenostech, jak zdruje

světe války, tak zelo půžete sáto,

jsou prostě nechtějí tady

žádné cizí základy na území

české republiky.

Ta smlouvá říká,

že americká armáda tady dostane

k dispozici areály.

Je tam bíčet v příloze číslo jedna.

A ty areály, buď to bude používat

a nebo dostane

k exkluzívnímu používání.

Bude tam výlučné využití z jejich strany.

A to samozřejmě znamená,

v těch případek, kdy to bude společné,

tak tam klasický bude

jako všechno záležit vícemeně na české straně,

budou tam české hlídky,

nebo smišené hlídky, které to budou hlídat a tak dále.

Ale tě americká ne tam budou,

budou muset něco taky rozhodovat.

Ale tam to bude zdílené.

Výlučných areálech tam skutečně dojde

k tomu, že v rámci těch areálu

bude mít americká strana

možnosti to tam jako by shefovat po svém.

To znamená, že tam budou mít

třeba svoje vlastní hlídky

u vrátnice,

budou tam mít vlastní

vyhlašovanou večerku.

Já větká blábolím, protože

já nevím, jak vypadá Armada,

jak funguje Armádní areál.

Nicméně budou tam všechno,

coch dělají u sebe v Americe,

v předpisy budou si tam aplikovat

svoje pravidla, která mají

kárna a akázeňská.

Budou tam vlastně třeba povolovat

vstup nebo nepovolovat vstup

těch českých civilních osob

podle svých vlastních pravidel a představ.

Ale samozřejmě nebudou mít úplně možnost

jako zabráni české armádět, aby tam vstoupila.

To jako tam ta dohoda bude

nějaká fungovat, tam ty pravidla budou nastavená.

Takže je tam velmi vysoká míra

toho, že to budou sami exklusivně ovládat,

ale neestoprocentně.

Ty areály například vždycky zůstanou

v majetku České republiky.

Oni za nisi ce nebudou platit nájem,

ale když se jim tam něco rozbije, tak už si to budou platit sami.

Takže budou se o to starat,

bude to jejich v té míře,

že budou smět rozhodovat, co se tam děje.

Asi tak jako když máš pro najat jídům,

ale v tomhle případě nebudou platit to nájemné.

A je to v něčem problematické,

že budou mít Američani

exklusivní mu využití několik vojenckých

to je otázka, která je strašně

kompleksní.

Musíme těž nejdřív říct,

jakou povahu má vůbec ta smlouva.

Ta smlouva, když si přečteš,

tak je to taková smlouva,

jako Američani jsem mohou přijet,

když to někdo dovolí,

to tam není takhle úplně napsané,

ale když to úplně parafrázo,

Američané se mohou přijet, a pokud jsem přijedou,

dostanou areály, budou smět

v areálych dělat, co budou více méně chtít,

budou smět dovážet materiál,

budou s ty dalších věcí,

typou, že nemocí mítřá český řidičák,

nemusí mít vízum,

budou se jim ulehčovat ten život úplně nejvíc.

Jenom,

že my si musíme představit,

za jakých podmínek jsem ti Američané přijedou.

To není tak,

že se v Americe někdo rozhodné,

že bude prýma, půlpluků,

přesunout do Českého Republika, protože...

Brincen luskné a pošli jsem americkévojáky.

Strašně dobrý nápad, strávit weekend,

nebo prázdně nev Čechách,

ale to není tak,

že oni jsme přijedou, protože chtějí,

oni v nás přijedou bránit.

Budou tedy velmoc,

která je ochotná nás,

ve spolupráci s námi bránit

a zároveň nás neobsadit.

To je taková situace,

která pro nás není úplně běžná.

Za takových podmínek

se nedá úplně říct,

že ta smouvé asimetrická,

protože když to si predstavíš,

trochu směšně,

spráhat někam bránit Washington,

tak si taky jako predstavujeme,

že tam budeme smět některé věci dělá podle sebe

a že nebudeme podléhat úplně

přesně pravidlům, které jsou v Americe

a že když tam někdo jako, já nevím co,

urazí někomu sloupek odvrat,

takže prostě protože

se votočilo špatně s tankem,

tak jakože nastoupí ten konkrétní člověk

a bude cálovat tam místnímu Američanovi

nějakému farmáři.

Musíš vlastně,

ten kontekst té smlouvi je vlastně komplikovanější,

že než to není smlouva,

že jako někdo někomu něco prodává.

Je to smlouva, která je prováděcí smlouva

k situaci, kdy my potřebujeme od někoho ochranu.

A to je situace,

která skutečně musí

vycháze trošku z toho, že ta Americká armáda

má určité potřeby a i určité zájmy,

které chce v té smlouvi prosadit.

A teď se teda může dostat k té tvé otáce.

Samozřejmě, že jsou tam problematické aspekty

v té smlouvě.

Například

je tam právě v těch areálech,

na které se sptal, které jsou výlučně

ve správě Americké armády, nebo budou teda.

Tak tam je možnost,

aby ta vojenská policie,

kterou tam budou mít,

taková ta americká MP, vždycky od známe z těch serialů,

tak budeme odzasáhnout vůči

komukolik, kdo se tam objeví.

Takže klasická představa je,

pojedeš tam na návštivu

a navrátnici bude stát ten americký MP

s tím samopalem a bude chtít vědět, kdo seš.

A kdo to bě může chtít jako být český policista

nebo celník, nebo dalšíště nějak některé...

Já řeknu Filip, do návštivu,

chci terné točit podcast.

A budeš muset předložit, třeba, průkast,

což nemená se budeš muset identifikovat,

ale to se dělá i ve vrátnicích běžních úřadů.

To není zas až tak divné.

Ale jdeme dál, ty se dostaneš do toho areálu

a tam třeba

se s někým pohádáš.

A to ještě pořád není tak hrozné,

když toho areálu.

Já budu impulsivní a řeknu, ne, já potřebuju podcast natočit.

Ty budeš impulsivní a co hůř? Ty někomu dáš pěstí?

Tohle udělan?

Ne, ne, raděl abych to učitě.

Ale jako může se stát, že při nějaké...

Řekne mě hodně na štve.

Já udělám něco fizického?

Nebo tam.

A teď možná, už přestáveme mluvit o tobě,

ale nějaký čech tam třeba něco ukradne.

Nebo nedají, bože se tam v loupé

skupinka dětí, které se rozhodnou,

že bude prýma se podívat na americkou základnu,

jak to tam asi vypadá.

Někde naruší ostrahu, proniknou do areálu.

A teď my jsme zvyklí na to,

a je to taková otázka

státní suverenety,

že násilí ze strany států

může dělat jenom někdo,

na příklad tě může spacifikovat policista,

ale nejako

úplně každý, kdo se rozhodne,

že domá dělat.

To jako není násilí, které by bylo legitimí.

Ale teďka jsme v situaci,

že vlastně ty seš v tom areálu,

bude to si někoho zbil, nebo si něco ukrat,

nebo si prostě něco provedt,

když se se vrátím k tobě,

a zaklikne na tebe

ta americká vojenská policie

a hodíte tam někam do celé.

Což je situace, která zni celkem rozumně?

A je v dno být v České celé, ne?

A ty bys mě v České celé

měl by prostě proti tobě zasahovat

ta Česká policie.

A teď si ve m,

které to mají dohodnuté

před námi,

mají tohle, že to se jako smí.

Jsou tam různé konzultace a preventivní věci

a do předů se to tak jako projednává

co asi tak se může stát,

jak se jako budou chovat.

No a třeba České strany se povedlo

tady v této situaci vyjednat to,

že pokud někdo

z tej americké strany zasahne

proti Českému občanovi

nebo človiku, který je tady.

Není občan, ale prostě nepatří

oznámit.

A to znamená, že vlastně Česká strana

v takové situaci se dohnedoví

tam není vlastně žádná prodleva

a pokud by se stalo nedej,

božet to tady asi tam nejhorší přestava,

že tam skutečně proniknou nějaké ty děti,

ty děti jako taky zadeří

že prostě jako nemůžou tam nechat

pobíjáci zív lidi.

Tak oni se k nim budou chovat slušně,

ale ty děti se budou bát, takže

v takovém situaci prostě naše policie

vyjede, dovedu si přestáje,

vlastně máme tam vědnaný

okamžitou akci,

která tohle věc bude řešit.

Ano.

Tohle je problematické,

ale Česká strana vědnala.

Ale vědnali jsme to trošku silnější,

než ty ostatní země.

To neznamená, že ty ostatní země

si tohle dobudouc na nedohodnou

v těch prováděcích protokolech,

ale to tam máme rovnou.

A to je třeba jeden z těch oblastí,

kde jsem říkala, že to máme až

mouvně a taky s těch sociálních sítí.

Je to, jestli se v té smouvě

řeší otázky jederných zbraní.

To je věc, která vyvolává,

taky emoce, prospory a tak dál.

Řeší nebo nereší?

Vůbec ne.

Tam je vlastně obecná proklamace

toho, že Američané smí

přivést jakýkoliv materiál včetně

obraného materiálu.

A u nás tam máme zase navíc

má to tam ještě jeden statičný,

jsem úplně jistá, který nemají to všechny.

Naší země.

Což je podle mě, nebyla se mu toho vědnávání,

podle mě je to otkaz vlastně na upravu

nešírení jaderných zbraní,

ale to stále ještě nic neznamená.

Protože meznární upravo

nešírení jaderných zbraní zakazuje

vlastně státům, aby vlastnili

jaderné zbraní.

To jako se nemá se rozširovat ten počet vlastníků.

Ale tady je to situace, kdy stát, který má

jaderné zbraní dlouhodobě,

tak vlastně jako by přiveze

na území cizího státu sebou

v rámci svého kontingentu

by přivezel jaderné zbraní

a tam jako smouva to neřeší

nějak jinak neže se to smí.

Takže asi kdyby

já nevím třeba,

neudím si jako přestavit.

A tak máme třeba situáci, že Putin

ohlásil, že povezde svojej jaderné zbraní

na území Běloruska.

Tak když to uděláme, stejně Biden se rozhodná,

že chce mít svoj kontingent

jaderné zbraní na území České republiky,

protože se obává,

že Ruská Federace

hodně ohrozí východní krílo na to

a budete chcít mít zbraně, tak může?

No, pokud mů povolíme,

aby jsem vůbec přijel.

Pořád to stojí na tom, že

ta smouva není ta, která...

Ta smouva neříká, že jsem smí přijet.

Prostě to teprv musí povolit parlament

a podle této smouvy my se dovíme

vlastně tam soupovinnosti notifikací,

že se jako dovíme úplně o každem

o materiálu, který je zbrojním

musíme mít znalo z toho, co jsem bozí,

nedokážeme tomu zabránit,

aby to jsem přivezli.

Ale co je docela důležité říct

jako země, které mají

americké, vojenské základny

s jadernými zbraněmi,

jsou velmi bezpečné země.

Jako skutečně těch,

kteří utočí na okolní státy,

většinou si nevybírají ty,

kde jsou američané s jadernými zbraněmi,

a ty jaderné zbraně, tam se to

američané chrání ještě víc.

Ale co je důležité říct,

my můžeme nepovolit vůbec přítomnost.

My máme ve svých rukou

povolení nebo nepovolení přítomnosti americké armády.

Jenom jako nějak

z mého pohledu a z mého

uvažování a vnímání,

až budou rusové na Slovensku,

tak nebudu vůbec řešit,

čím jsem američané chtějí přijít,

protože budu chtějit tady byly, co nejdrív.

Mou všechno, co má je, že jo.

Takže ano, ta smlouva nezabraňuje tomu,

aby jsem američaní přivezli jaderné zbraně.

Když se změňovala slováky, tak tě to mají vědnané jak?

Velmi podobně jako my

s několika drobnými odchylkami,

které jsou u nás většinou pozitivnější.

Jako malo, kdy mají tam jednu věc slováci,

která je lepší než u nás.

Všechny ze mě tam mají

možnost, jak jsem říká, o tom,

že ta vojenská policie zasahuje

slovou, tak v rámci

smlouva je tam úprava toho,

že ta vojenská policie může zasahnout i mimo a reáli,

pokud je o nějakou kázeně

těch jejich vojenských jednotek,

což je úplně klasicky, prostě američané se

porvou v místní hospodě, s místními.

Ano, kono.

Uplně nejběžnější věc.

A my tam máme stejně jako všichni ostatní,

že v takových případech může

ten americká policie zasahnout

a ve spolovráci s tou naší udřevat pořádek.

Akorát, že třeba slováci tam na rozdíl od nás mají,

že to má být v dlískosti základny

a my to tam nemáme, tohle slovo.

Což je, může a nemusí být problém,

já myslím, že oni se moc rychle nedokážou

přesunout někam je nám než

do blízko základný.

A jo, tázku je, co je blízko?

Taky je to.

Je to smlouva vágní?

Všechny mezenárodní smlouvy jsou vágní.

To je přesně takové, jako tam jsou ty věty,

jako že strany vyvinou úsilí

základ o to, aby...

To jsou přesně ty formulace,

které jsou vždycky strašně vágní,

když jde o to, aby si nastavil

nějaké pravidlo, které upravoje

hodně velkou část.

Tak v jednotlivostek samozřejmě už tam to pravidlo být může,

ale mezenárodní právo se vyznačuje tím,

že je vágní.

A není to tak ničemu tady ta dohoda,

když je takhle vágní?

To jsou právě v mezenárodním právu,

jako hit paráda toho, je si tam dáš,

šut nebo šel.

A vypadá to velmi vágně,

ale ve skutečnosti potom na základě toho

se to vykládá v těch konkrétních situacích

a ten výklad je samozřejmě jednoznačný

tím, že i v té vágnosti

ten právník, který umí mezenárodním právo

být přesně co tím strany mysleli.

Ono to z ní strašně vágně, ale není, no.

A mi tam máme šut nebo šel?

A mi tam míváme šel, no.

To je jako směrem k Americe tam míváme šel

častěji než třeba slováci, no.

Ještě jedna věc, když se zpomeneme na vojáky,

který na tom našem území byli,

ty už si o nich mluvila, že s tím nemáme

úplně dobrou zkušinost, když tady máme nějaké vojáky,

tak soviacké okupační jednotky

v letech 68 až 91, tak ti tady napáchali

spoustu zvěrstev

mimo jiné zvěrstva

zmírným přírodě, a na to ten krát

bylo mimořádně nešeterné období

k životnímu prostřidí. A vlastně mi zajímalo,

když tohle otázku upravuje

vás američany, ať je ta situace,

které vysitulíme samozřejmě diametrálně

odlišná, ale je tohle témat, které v té smouvě?

Je to témat, které v té smouvě je,

a právě třeba narozdíl

od té obecné smouvy SOFA, o které

jsme mluvili na začátku, která je pro všechny stejná,

tak tamto není,

a v této je to jako novinka.

Tady třeba naše pozice

není úplně

nejsilnější, úplně ze všech států,

že třeba Polsko tady vědnalo

příští pozici než mi,

že tam má rovnou do předů vědnaných

hodně notifikací při různým

ohrožení životního prostředí.

Ale my to tam máme také,

ale je to v té obecné rovině

typu právě státy budou usilovat

o preventivní přístup a ochranu

životního prostředí, ale je to tam zmíněné,

což už samo o sobě to,

že je to tam zmíněné, znamená,

že se na to dbá.

Já vím, že to vůsobí, jako říkám,

tady je to takové rečičky,

tady jsou vůvodnosti.

Co je zajímavější,

že ta smlva nedbá jen o ochranu

životního prostředí, ale prostředí

jako obecně.

A tady třeba Poláci,

a to my jsme právě proto,

říkám, že třeba Polsko má

ešti jako občas lepší pozici,

než mi Poláci vědnali takovou

drobnost, že tam rovnou

mají zákaz převážení

takových těch pásových

vozidel po asfaltových silnicích.

Je to tak, že ty vědnávači...

Řeba to na koniec narovná rejdníčku.

To mě je napadlo.

Ale, že ty vědnávači

někdy je to tak, že ty vědnávači

se na něčem zaseknou

a něco je pruně důležitější,

než jiné věci, a tak jim potom

ta Amerika ustoupí. Ale ono z těch smůfi

obecně vidět, jak Američané přijeli

do všech států ze stejnou osnovou,

a vlastně jako neměli v plánu

vůbec ustupovat. A jenom občas

někomu někde povolili,

tak my jsme to ho využili

a všechny ty povolení jsme si sebrali

a přideli jsme pár vlastních.

Konkretní aktivity Amerických

ozbrojených sil během jejich pobitu

na území České republiky budou

vždy

realizovány na základě

domlovy mezi Českou republikou

a spojinými státy.

Takže to znamená, že všechny ty

státy, které to podepsali

s Amerikonou, vědnávali s Amerikou,

tak tahali za ten kračí konec?

Jak říkám,

kdybychom měli bránit Amerikou, budou

zapakle kračí konec stahat Američaní.

Tam jako vlastně není debata o tom, to je jasné.

Jak se mám představit u vědnávání? Jak náročné to je?

To strašně záleží na těch osobách

vědnavačů. Já jsem sama

u vědnávání meznárdní smolvy

byla jednou v životě a to bylo

velkem, to byla tam mnoho strana.

Nebyla to dvou strana. U té dvou strana je to

úplně jiná situace, protože

ten charakter těch

stavení vědnávačů jsou různé.

Ale byli to

asi 4 kola

bylo to vždycky po nějakých

měsících, takže

je to vždycky tak, že přijede jedna strana,

to byla Amerika, přijede

před rokem a půl, přijede s návrhem

a přiveze ti smouvu. A ta smouva je

taková formuláře.

Tatiša, ta tačle smouva má

všechny ty smouvy mají úplně stejnou osnovu,

všechny mají stejné kapitoly, jako rápoláci

si to potom trochu rozstřeli, dalí tam dějí kapitol

ale jako vlastně přijede s tím,

co předložili úplně všem stejně.

Takže ty víš s čím přijedou, protože už to viděl

a oni s tím přijedou a je jasné,

že tohle je jejich cíl a takhle to chtějí

a potom právě, když se třeba podíváš

na tom, jak to dopadlo v pobaltí,

tak tam je jasné, že třeba ten

zájem na tomto smouvu mít podepsanou

bylo silnější, než vědnaci

nějakou pozici. Tam je

vidět ten realizmus

stranej těch pobaltských států, litvaloticko,

stonsko, kteří opravdu vědí,

že to chtějí, že je to pro nějakou...

Přivezte cokoliv, mi to podepíšem, protože vlastně

takhle to nebylo, taky tam jsou rozdíly v tom,

ale je vidět, že jim strašně málo

vlastně se snažili narvať svojí vůli.

Zatímco právě u toho maděrska

polska nás, slovenska trochu méně,

tam je vidět, jakým způsobem

se snažili ty čeští vědnávé,

či to úplně vidíš, jak tam aspoň napsali

do toho, tato otázka bude

naši ho vědnávání.

Jeho něco takového, něco si tam jako dát,

aby bylo jasné, že nás ty Američani úplně

neudupali na místě.

Ale ve skoličnosti je to tak,

že bylo jasné, že to jako realisticky

je to tak, že nevědnaš jiné znění

a nevědnáš to úplně prostě

diametrálně odlišně, zvláště,

když to právě existuje už v tolika jiných

zemích ve stejném znění.

Ty znění se liší vopravdu v detailech na prostých.

Takže to vědnávání si přestavuješ,

že přiveze ti tu smlouvu, o které výžejí přiveze.

Ty si k tomu vyjádříš nějaké svoje

jako, že trá vyjádří,

že česká suverenita je nesmírně důležitá.

A jiné velmi zásadní věty,

které z ní je strašně hloupě,

ale ve skutečnosti jsou důležité,

že je řekneš, protože musí zaznit.

A pak si to odneseš do toho

svého prostoru té státní správy

a začneš vlastně vyjednávat, protože

vymeš si tam učitě několik úřadů sebou,

a stupitelství k litrstní juristik.

A každý tě řekne, a pozor na tohle?

Nitro a finance, protože tam je například

i třeba nějaké úle vydaňové a celní.

Takže prostě jako vemeš spoustu úřadů

a teďka nad tím sedí ty úřadnice

a ty vyjednávači, kteří jsou ty hlavní vyjednačí,

mají strašně těžkou práci, protože všichni úřadnice tvrdí,

že to jejich je nejdůležitější

a že se to takhle nedá,

že nejede vlak přesto.

Až nakonec se všichni tak jako

usnesou na tom, že ten reálizmus musí zvítězit,

takže ten udělá tento ústupek

tam, ten udělá tento ústupek

při dalším kole jednání z Američany,

ty jsou vstřícní v tom, že ti tam dají nějakou tu větu,

která oklitní zase další úřad.

Takže prostě vlastně

v slobíčka říž a strašným spůsobem

jako by na laboratorní vás

odvažuješ právě to shell a shoot

a ty různé druhy efforts, které jsou

být to rozumné, nebo možné,

prostě dáváš tam k tomu ty přívlastky,

které vlastně mění povahu

toho závazku. To zajímaví.

A to, myslím, že tam není úplně

nejpríjemnější práce na světě, protože

vlastně seš mezi mnohamlímskými

kameny, ani ne dvěma, jako ten vědnavač.

Vědnávání textu do hody

zahrnovalo čtyři kola

jednání za účastě

vědnávacích týmů

České republiky a spojných

států a řadu dalších dílčích

jednání o specifických

český vědnávací tým

byl složen z odborníků

na jednotlivé tématické oblasti

do hody z ministerstva

obrany, zahraniční věcí

spravedlnosti, financí,

vnitra a dopravy.

V dílčí záležitosti

byly dlé potřeby

projednávány také

z eksperty, dalších

rezortů a úřadů.

A po těch několika kolech,

4-5 kolech, to máš

v tom stavu, který je finální.

Do toho musíš jednat z poslanci,

dvakrát byla ta smouva představovaná

poslancům, nejdřív

v těm brane bezpečnostní výborech,

potom bylo zvláště jednání pro opoziční poslanca

a vyviděli, jak to vypadá ta smouva.

Takže do toho potom musíš a spojň se tvářit,

že bereš vůvahu to, co říkají

zákonotarci, což je taky

pro státní správulec, kde je těžké.

A nakonec dosáhneš toho,

v Američané i ty řeknete

a máme finální text, a jdeme na vládu.

No a tak deš na vládu

a vláda ti to schválí.

A pak začne to kolo znova, protože teď

už do tebeší jou jenom ty poslanci, protože začne

ta ratifikace.

Podpiseme ministrně obranej

Jani Černochové, zatím

spojenecká dohoda vplatnost nevstoupila.

Její znění musí ještě schválit

oběko Moričeského parlamentu

a podepsat prezident.

Já vychala níkdy neřek, že to je

víc než cokoliv práce lingvistická,

že potřeba mít velkou

široku aktivní slovní zásobu,

jak říkáš, shell, shuit a tak dá.

Jako je to velmi...

A tak ono právo obecně,

ale je skutečně věc toho,

že tam musíš

vlastně naformulovat to,

co ještě není úplně silný závazek

pro tu proti stranu,

ale pro tebe je to už dostatečná garance

toho, že se to aspoň bude brát v potas.

Tedy, když to mají poslanci na stole,

diskutují o tom a tak dál,

když člověk sleduje ty debaty

u toho řečinského půltíku,

a když sleduje ty debaty, jak jsem říkal,

na dezinformační vebech, pro ruský vebech

a kanály, která spíš než vebech,

tak si člověk říká, kde je vláda,

kde jsou tě lidé, kteří společnosti

a poslancům vysvětlují, co je

v té smlouvi opravdu obsaženo,

co je tam napsáno, jak je to myšleno,

když smlouva vzniká, kde jsou?

Asi otázka na ně no.

Jako mě to vlastně strašně mrzí,

protože pokud je třeba istambulská

umluva, jako by rozbuška dezinformací,

tak tohle, já si jako neumím

představit zejme, na dyž vidíme,

co se stalo na Slovensku, když se to tamlo nischvalovalo.

Tak jako si neumím představit

úplně, co by bylo ještě větší možnost

a potenciál vylhat úplně cokoliv.

Já jsem, ne,

nedokázala jsem ani dlouhodobě

dovat včera tu rozpravu u toho prvního čtení,

protože tam samozřejmě prostě padle jako úplné nesmysly,

a ty nesmysly volně

proudí do veřejnosti.

A vlastně i ten, kdo

já si neumím jako úplně si nemyslím

a ani nemysím, že by to bylo normalní,

že byt jako běžný

podporovatel demokratického

směrování toho dle státu

a podporovatel vlády práva

jako po večerech doma studoval to smlouvu

a načítal kromě toho, že ta smlouva

je ešte kontekst te smlouvy.

A ostatní smlouvy byste mohlo porovnet.

A ostatní smlouvy v regionu.

Ostatně proto jsme to taky dělali,

jsme chtěli ten kontekst ukázat.

Je to těžká práce.

Sice hodně lícují ty paragrafy,

ale velmi často se to i posuní

a vlastně to sorovnávání, hledání toho

je to, co my máme tady,

není náhodou někde v nějakém jiném ustanovení,

není jako úplně jednoduché.

Takže jako bych můj obyvatel

této země nevyčítala, že to dle nedělá.

Vysvětlovat úplně každou drobnost

v té smlouvě.

Tam despíš o to, že by odvlády mělo

zaznit zcele jednoznačné

to dle je smlouva, kterou potřebujeme

pro naší obranu, a je lepší jí mít,

než jí nemít. A kdyby to říkali

úplně všichni členové vlády

a vysocí státní představitele,

tak by to byla součas

strategické komunikace, kterou

jako stres tůhodně pořád jsme nevybudovali,

nemáme a tím pádem necháváme

volně, aby zábran pravdit

celou oblastí veřejného

světa tedy z informace.

Ale jim se asi nedá úplně vyhnout.

Oni by stejně vznikli.

Učitane je to, že nemůžes jako zabráni tomu, aby vznikali.

Ale proti mě musí stát to poselství,

které má ta vlada vydat.

A vlada ho nevidá.

Jako tak ano, ministřeně černochová

několikrát byla v televizi a velmi natřešeně

o tom hovořila.

Ale to je asi tak všechno. A co se představuješ?

Představuju si to,

že to bude součást veřejných prohlášení,

které se týkají naší obrany

nebo nějakých strategičtějších tekstů

nebo projevů.

A hlavně si představuju,

že to bude opakovat velmi často

a bude se to říkat pravidelně

a nebude to jenom s úst ministra obrany,

u kterého novinstřeně obrany, u které se to očekává.

Prostě skutečně jako celá

ta fronta, ta liny je těch

státních představitelů.

By na tomho lensto měli se schodnout,

stejně. Neměli bys

lehčovat tu smouvu, neměli by vlastně

problematizovat to znění té smouvy, měli by říct,

ano, je tam třeba ta dle

část nevýhodná pro Českou republiku,

ale ta výhoda stojí na té strany

obrany našeho státu. My tady

tedy do té doby neště budeme potřát mít, nebudeme

a ště budeme potřebovat, tak ta dle

nevýhoda stojí za to.

Má to být jednoduché vysvětlení, které dá

Zároveň pravdivé, ale

nedá člověku, který je ochoten o tom

přemýšleta, je ochoten prostě

dát vládě nějakou podporu za to, že

to dle vědnala, tak mám

dostat i tu odpověď proti tomu

příšernému řevu o tom, že tady budeme mít

jaderné základny, což jako popravdě

řečený, jako to není tragedy,

že tady bychom teoreticky někdy

v budoucnu mohli mít jaderné základny, pokud je

budeme potřebovat. Ostatně nejzáklad

nám to už jsme si užili dlouho a viděli

a taky býme odkud to bylo organizované.

Ale je pravda, že i spoustelidí nemá na byto, nemá argumenty,

protože to odvlády nezná, neví.

Přesně tak, přesně tak.

No a to, že se na to vláda

více méně vykašlala,

to, že tady chybí určitá

strategická komunikace a

že se tady víc než by bylo nutné

rozšířují dezinformace

bez toho, aniže by je někdo nějak krotil,

tak nemůžete vás na koniec k tomu,

že se zvedne vlna odporu ve společnosti,

že se zvedne vlna odporu v parlamentu,

protože ten parlament bude tušit,

že dostane politická je bude za to, když vyhoví

té společnosti a my tu smouvu

nekoniec mít vůbec nebudeme?

Ne, v tomto případě se to asi nestané,

nebo nic se nedá vyloučit, ale nestané,

protože vládní věčina

je dost jednoznačná a i kdyby se

v rámci vládní věčiny někdo

jakoby cuchnul, tak i

některí poslanci ano už,

nebo jsem slyšela paní poslanky, než šilerovou.

Věčina hnutí ano deklarovala,

že bude rysovat pro.

Dovedu si představit, že to veřejně

nebude dobře komunikované,

ale nedouvedu si představit,

že by nebyla ratifikovaná ta smouva.

Ostatně ratifikovala ji na Slovensku

a tam té návady veřejnosti byly

jako zatraceně odlišné.

Je to prostě obraná smouva,

je to smouva, která má

zlepšit naší ve společnost,

ale toto měla komunikovat vláda,

vláda, která ji vědala,

která je v salam ministrině Čadnoková.

Pak tedy máme na třátakového

Pana Okamoru, který hlásal

u toho půjtíku,

že cituje prioritou vlády Petrafy

ale jsou cizí základny v České republice.

Říkal, že to je pro Českou republiku nevýhodné.

Vlastně se ptám na to,

jestli těhle názory na koniec nemůžou

s tím násubením toho,

co tady dělá růzká federace

v tom ideálním prostoru

i ksi převážit v té společnosti.

Mluvíš o něčem, co se netíká

úplně jenom téhle smouvy.

To narraty v lokaiství

uči Americe, který je tak

strašně silný na Slovensku.

Ten samozřejmě tady má

svou cílovou skupinu docela velikou.

A není to tak, že by tohle

nemělo posluchaček, kteří by to

a to nebudou jenom voliči

jako Pana Okamoru.

Bude tady řada lidí, kteří si myslí,

že Amerika je stejné zlo jako růzko,

jsou zvyklí relativizovat úplně cokoliv,

které struktury, do které jsme vstoupili

nás chránit, nebudou dokuť.

Se jim to nějakým způsobem

ta dle skupina lidí se

jako nebude zvěčovat dramaticky.

To, že někdo může v rámci

debaty o té smouvy začít o něčem pochybovat

a pak proto,

že se o tom přestanem mluví, tak se se pochybovat

a bude to mít jenom jako zasazenou

nějakou informaci, která se mou příště vyvolá

a budem zbytečně nastavovat

na další nesmysli, které mají lidi volávě.

Díky takovéhle dezinformační kampani.

To je jedna věc, ale dokuť

to bude tak, že na to bude plnit

svoje závazky, tak

to jako zas až tak nebezpečné

není z hlediska právě

převládajícího názoru ve rejnosti.

Na to je ešte pořád v této zemi

podporované víc,

dokonce snad víc než Evropská unie.

Je to, já si nepamatou poslední průzkumi,

ale mám poci, že podporá

ve rejnosti je víc směrem k na to než

Evropské unie. A dokuť vlastně nedojde

že by na to nesplňalo nějaký svůj závazek

nebo to vypadalo, že ho nesplní.

Tak si myslím, že tohle se nezlomí.

Tadle obava byla mnohem větší,

než došlo

vpádu na Ukrajinu

a než ty závazky, které

vlastně zajmeme na Amerika a nebudem

se nálhávat, že to tak není vůči Evropě

má nebyli tak strašně

silně potvrzene ze strany právy

amerického prezidenta. Co bude

zajímavé, kdo bude nový prezident

Ameriky. A pak to

může vzít se jiný obrad, ale to

teďka nemůžeme plánovat, ani jako by

nějak rozebírat, protože to strašně

záleží na tom, kdo tam sedí

v tom úřadu, v tom bílem do mě.

Hypotetická situace, z jakého

kole v důvodu by Česká Republika

neratefikovala tohle obranou dohodu. Co by se stalo?

Tak praktycky by se nestalo

jako nic moc

kdyby bylo potřeba tady mít

kontingent americké

armády s nějakým obraným

důvodem, tak by nastoupila to obecná

prává. My dokonce nemáme jenom

na to sofa umluvům mnoho

stranou, ale máme i vlastní vnitřní

zákon na to, opobytuci z jich vojsk

na území České republiky, který

ještě trošku jako víc

rozpracovává tu na to sofa.

Ale myslím si, že by to vyslalo

velmi podivný signál, a že by to

reputační stráta byla obrovská.

Jo, sněrevky zpojenci.

Já si myslím, že určitě, protože bychom

na jednou by se jako vemsi,

že i maděrsko a slovensko

se zepsali a ratifikovali.

Tak jako, co ty Češi byl bnou,

že jo, jak bys to če, teď bys

byl američan, vyjednáš s náma

smovu, a my si potom rozhodném,

že naše veřejnosti proti, nebo jako...

Nedávalo by to smysl.

Nedávalo by to smysl. Myslím si, že by to reputačně

vyslalo velmi ošemetný

signál o tom, co jsme vlastně

zač a jak moc jsme spolehli

víc pojedec. Poslední osobní otázka, seš ráda,

že tu smovu máme.

Po těch týdnách, co jsem četl,

já se možná, že

trošku moje

moje emoce v účitomu tekstu

změnili, ale jinak jsem velice

ráda, že máme,

že budeme

dalším vlastně státem,

který vzvořel takovou dohodu s američanou.

Ono to

nikdo z nás si nepředstavoval, že rusko

napadne Ukraínu, nikdo z nás si nepředstavuje,

že rusko pude dál, ale nedej Bože,

a ono to tak těka tak ani nevypadá,

že měla ještě znova zhoršit

vezpečnostní situace za tuto ve smovu.

Budeme velmi rádi.

Říká právnička denníku Neva Romancovová,

která několik týdnů překládala

a hodnotila a porovnávala

teksty opravné dohody

jednak té české a i nejaký vrtulník.

To už je v rámři té dohody možná.

Z ostatními

s ostatními státy

společní z Honzou Vrnicerem, který je

na dovolené zdravíme ho. Evimostě děkuju

a mní se moc hezky. Ahoj.

A teď ošel na ředě zprávy,

které by vás dneska neměli minout.

Vysocepostavený ruský general

Sergej Surovikin

pod listu New York Times

dopředu věděl ochistané

v spouře Wagnerové skupiny.

Spojné státy se teď snaží zjistit,

jestli je tento bývalý velitel

ruských jednotek nasazených na Ukrajině

pomáhal i plánovat.

Ruské rakety, které dopadli

na restauraci v Kramatorsku,

zabili 3 lidi.

Dalších 25 lidí bylo zraněno.

Informovali o tom ukrajinské úřady.

Bylo ruský vlád

v celu kašenko oznámil,

že vůdce po vstalců Prigožin

dorazil do Minsku.

Policie minlý týden

znovu navrhla obželovat psychiatra

janacimického, který je podle

dřívějších informací vyněn

ze znásilnění a vidírání pacientek

mezi lety 1980 a 2016

potvrdil to mluvčí

pražského městského státního

a liž cymbala.

A další novou ústavní soutkyní může být

šévka katedry občanského práva

Katerina Ronovská z Masarykovy univerzity.

Její nominaci prezident Peter Pavel

poslal do Senátu.

A na závěr, ještě jízlivá poznámka,

členové církví

a náboženských obcí

vyzvali k odvolání organizace

aliance pro rodinu ze struktur státu.

Proti tomu se postavil Dominik Duka

a v den výročí popraviní doktorky

Milady Horákové ve vykonstrovaném

procesu zločineckého komunistického režimu

přirovnal Janu Jochovou

k Miladě Horákové.

Ano, to je ten pán, který zamlčoval

seksuální delikt v církvi.

Ten pán, který chtěl zakázat divadelní

hru, protože se mu nelíbila.

Ten pán, který nakonec zablokoval

diskuzy pod svým tvítem, aby lidé

nemohli vyjádřit svůj názor.

Miluj bližního svého, pokud není gej.

Brani demokratickou debatu

jen, pokud de, odvuj názor.

Na slyšenou zítra.

V Měnském skálním letniáku

Šary Vary.

Více na www.ozvěnyvarou.cz

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.