Zloději životů: POPRAVA: Vyšinutý střelec vraždil před zraky zděšených svědků. Proč si šel přebít revolver?

Zloději životů

Díl 3. Poprava zabílého dne

Duševně nemocný pachatel trpící bludy vystřílel naznámého z bezprostřední blízkosti celý zásobnik.

Ani to však jeho běsnění neukončilo, celé situaci navíc přihlíželo několik světku.

Listopad 2014

Nedaleko obce chrást na Plesenńsku právě projíždí ve svém autě 4. a 60. letýmuž.

Když na parkovišti ubívalého motorestu zahlídne starého známého,

dává blinker, odbočuje doprava a stahuje okenko úspolvěstce, aby ho pozdravil a prohodil pár slov.

V tu chvíli ještě netuší, že o pár desítek sekund pozdějí do něj vyšinu týmuž vystřílí zásobník připraveného revolveru.

Řidič nemá sebe menší šanci se bránit a za volantem svého auta umírá.

Ani tím však Duševně narušený pachatel neskončil.

Napřípad po 9 letech wspomíná bývalý vyšetřovatel Plesenské kriminalky plukovník Radovan Macák.

Přišátkem vystopadu jsem dopovolený na výjezd chrástu, kde byla informace o toperačního židošlo kvr. řidiče v autě.

Z tím, že pachatel a ten člověk, který se to měl dopustit, je zřejmě známý,

ale v té době zabarykádovaný ve svém domě, což byl objekt bývalého motoristu nebo bývalé restaurace usilnice.

Jako první se na místě síždí několik policejních lídek, které ale nemají sebe menší ambice proti ozbrojenému a zabarykádovanému může zasahovat.

Zišťují však, že muž, který je pravdipodobným pachatelem chladnokrevné popravy, se jmenuje Rudolf Čermák a v areálu bývalého motoristu,

jenž patří jeho odci, dlouhodobě žije. Čermák z domu vykřikuje a vyhrožuje policistům, kteří se zatím drží zpátky.

Velmi rozrušeného může se nedaří uklidnit. Řeči o tom, aby se vzdal, hosnat ještě více drážtí.

Nikdo v tu chvíli netuší, co bude následovat. Čermák totiž kapitulaci bezboje zatím rozhodně nemá v plánu.

Věchy, kdy je informace o tom, že je někde člověk se zbraní, který strílí na veřejnosti a tak dále,

tak samozřejmě se automaticky, pokud nedojde k tomu zadržení pachateli hned, třeba nebo se nevzdá,

tak se v takém případě povlává zásahová jednotka, protože tam je to veškrás celem dostavnou,

proti takovýmu člověku musí zasahovat, už skušení a hlavně cvíčení o lidi z zásahoví jednotky.

Macák na místo příjíždí ve chvíli, kdy už zásahová jednotka dělá svojej práci.

V tom spatří do posud nevídanou věc. Zásahová jednotka si sebou přivezla i obrněný transportér.

Tohle byla věc, která teda mě dostala, přes čím jsem se v životě nesetkal.

A když mi dávali informace, co se vlastně stalo, tak jedna z informací byla,

že aby dostali toho pachatele z toho objektu, tak museli přivez ten obrněný transportér

a postatě námířit kulomet na ten objekt a teprve pak ten pachatele pochopilo,

že on má menší zbraně a vzdal se.

Tak se ale během pár desítek minut objevil obrněný transportér před bývalým motorestem na Plesencku.

Ta zásahová jednotka byla v Klatovech. Měla tam nějaký cvičení u předvádění, to už si přesně nepamatuju.

A právě tam mi mojene byli s tím obrněným transportérem.

Takže když ta zásahová jednotka dostala teda info, že tady je problém v tom chrástu,

tak i podle tehlejšího šefa tý zásahovky byli prohásov, že v životě tak rychle s tím obrněným transportérem nejeli,

že chvíle má to jelo jako sobák, rychle a byli schopní se prostě z tě klatofruto chrástu,

dostal snad za 3 těch hodiny s tím obrněným transportérem.

Jak Milije Čermák zadržen a největší drama je zařehnáno, čeká na policii při prohlídce areálu další šok.

Co kdy si bývalo motorestem a restaurací, dnes připomíná zbíž nedobytnou pevnost.

On měl byt v Patře, toho objektu velkýho, tak už jenom, kdy se šel po schodíště,

tak na tom schodíště zezora byl udělany v postatě parací, parací dveře.

Na to schodíště zezora, které bylo pobytí hřebama, byli tam v ruty, byli tam nějaké budáky

a celý ten princip byl jednou chvíl, že ve chvíli, kdyby někdo šel po těch schodích na horu

a tak za prvé asi vůbec nevšimo, že tam něco takový jihou,

protože to bylo jako ve chvíli tedy po těch schodích, tak to bylo jako za tím člověkem na týzdi,

ale ve chvíli to pustěl tak by to jednoznačně toho člověka zabil na těch schodích.

Dostalo by ho to rozbodal.

Takže to, když ty chlapistí zásouvky viděli, tak pro vás, když tam kdyby naběhli a nevěděli,

že to tam je tak, že by asi i je to mohl minimálně hodně zranit.

V připrohlídce motoristů mají policisté pocit,

že jsou spíš na ekskurzi v muničním skladu.

Funkční samopál, revolver, pistolé nápoje,

po domácku vyrobené kopí a další sečné zbraně.

To všechno měl čermák v případě boje po ruce.

Před pěti lety úspěšně složil zkoušky a od té doby byl držitelem zbrojního průkazu.

K boji, však naštěstí nedošlo, a kriminalisté tak mohou začít vyšetřovat,

co se před motoristem vlastně odhrálo.

Vzhledem k tomu, že k vraždě došlo zabílého dne a přiběžném provozu,

mohou se kriminalisté spolehnout na výpovědi světků,

kteří místem v danou chvíli projížděli.

Existuje dokonce záznam z palubní kamery,

která situaci bezprostředně počinu natočila.

Pro mě jako pro vyšetřovatele vždycky i samozřejmě pro kolegys operativy,

ale je prýma, když vám světek něco popisuje,

že to vidíte i na tom videu, to prostě nějaký způsobem koresponduje,

protože z pravidla u těch případů se pak musí dělat,

nebo dělá, musí ale dělá rekonstrukce celého činu,

protože když máte schromážděný výpovědi světků

a z praxe to vím, že vůstačí jedna dopravně,

kterou vidí štyři lidi a dostanete pět variant tý dopravní nehory,

prostě každý vám to popíše trochu jiné a to sami je i tady.

Mezi tím, co je čermák po zadržení převezen do vazby,

dostávají kriminalisté informaci o totožnosti zavražděného.

D. O. Jaroslava Koutného, toho Jaroslava Koutného,

který byl v roce 2006 odsouzen na osumapul roku vězení.

Podle plzenského soudu byl hlavou organizovaného gengu vykradačů kostelů,

který napřelomu tisícletí jíspůsobil škodu za desítky milionů korun.

Skupina kradla na objednávku.

Podle soudu vyloupila zhruba 50 kostelů a kaplí v západních Čechách.

Některé z nich dokonce opakovaně.

Koutný, který se podle soudu krádeží přímo neuchčastnil,

byl ale hlavou skupiny a kradené věci prodával.

Celou do buvinu popíral a označival se pouze za podnikatele

a obchodníka se starožitnostmi.

Vrchní jsou v Praze, ale neobnik čil a trest mu byl potvrdzen.

Jenže Koutný neměl v plánu trávit svůj život zamřížemi.

Popropuštění z vazby uprchl za hranice.

Nakonec však trestu neunikl.

To byl případ, který tehdy šel úplně mimo nás, takže to je jako,

jsme neřešili, ale nebo aspektivně řešilo se to na krajské krimiálce,

ale v důbych já se noveště nebylo, takže o tom případu fakt nevím.

Íste však je, že krátce popropuštění z výkonu trestu

vyrazil Koutný sněrem krástu, kde viděl na parkovišti čermáka.

U něj přibrzdil, chci htělo pozdravit, protože ho dlouho nevidělo,

tak přibrzdil stánu okinkou způjezce a začal se s ním bavit.

Pán čermák přišel k němu okinku, autu, teď se to čli chvíli bavit

a ta verze, kterou nám potom teda pán čermák podal,

protože použil nikdo jiný, už nebylo skopný říct,

co přesně přes ním a proběhlo.

Tak, ta komunikace se dostala do situace, kdy pán čermák se toho starožitníka

jen tak mezi řečí zeptál, že jestli je démón,

že on bojuje s démonami ani čí démony.

A ten starožitník to považoval za vtip,

když se údeň je začal smát a odpoviděl mu, jo, jsem démón.

No, tu chyli já netušil, že pán čermák má v kapse

u Bundy nabityj revolver.

Pán čermák neváhal, a prostě revolver je vytách

a přesto v kýnkozbe v spocední blízkosti

nastříl šestran do toho starožitníka, jak seděl za volantem.

Čermákovo běsnění tím však ani z daleka nekončí.

Po té, co koutného zasypal ranami z revolveru,

odchází čermák do svého bytu, aby si doplnil munici.

Koutného auto s bezvládným tělem za volantem

se mezi tím rozjíždí zmírného kopce a končí v příkopě.

U situace, která se ostatním řidičům je výjakodopravní nehoda,

zastavují další auto a několik světků

spěchá poskytnout koutnému první pomoc.

Netuší, že v tu chvíli má řidič v sobě šestran z revolveru.

Všechny rány zasáhli koutného do oblasti hlavy a krku.

Šance na přežití jsou v tu chvíli nulové.

Následující sled událostí pak připomíná spíš cénár s detektyvního filmu.

Z motorestu vychází čermák.

Vypadá přitom jako smyslu zbavení.

Rovnou míří ke koutnému.

Svědků se btá, jestli ještě žije.

Ostatní si přitom myslí, že je čermák jen dalším řidičem,

který dezraněnému muži na pomoc.

Čermák ale znovu vytahuje zbraň a na koutného strílí.

V nastalém zmatku a vždy přítomné panice

odchází čermák naprosto klidním krokem

a bez jakýchkoliv emocí spět do domu,

kde se až do příjezdu zázahové jednotky zabarekáduje.

Když si potom jsme si pustili ten záznam,

když nám ty svědci ho poskytli,

tak můžu vám říct, že takový křik,

spolvěstky něsto, auto jsem teda dlouho nezlyšel,

protože nám ještě vyspět,

když viděli, co se děje,

že koukají na to, jak někdo strílí po jiném člověku v autě,

tak ty byli úplně v šoku.

Musím přiznat a myslím si, že byli v šoku,

asi každý včetně i třeba nás,

jako policeitu, který jsme na něco takovýho

i relativně zvyklí.

Takže to bylo svědectví online, by se dalo říct,

protože to bylo na tý kamer na točení.

Pro nás bylo plus,

že v tu chvíli o tom pachateli nebylo pochyb,

že to je ten čermák.

Krátce počinu se informace o vraždě objevují v médiích.

Často se spekuluje o motivu vraždy.

Nejdřív se prosnýchá,

že si čermák vyřizoval z koutným dávné účty.

To, později vyvracíce razavražděného,

která v polovině listopadu tého šroku pro dení k právo,

říká následující.

Čermák je dušemně nemocný člověk,

který v minulosti ohrožoval sekrou i vlastního oce.

Přesto vlastnost brojní průkaz.

Je to vyšinutej kripo.

Reaguje i čermákův otec.

Vím, že pistoli měl legálně.

Co se mezi nimi odehrálo, nemám po nětí.

Ani jsem v tu dobu nebyl doma,

přijel jsem až když mi to cera zavolala.

Další svědci, který na vlastní očistřelbu viděli,

se okamžitě dostávají do hledáčku novináru.

Nikdo z nich se k traumatickému zážitku pochopitelně vracet nechce.

Čermák končí ve vazby.

Jeho duševní stav začíná zkoumat celá řada odborníků

v čele sesoudními znalci z oboru psychiatrie.

Se pokládá otázka nejen,

jestli ten člověk v době toho vzpáchaní trsného činu,

jestli drapil nějakou duševní nemocí,

ale samozřejmě další otázka je,

jestli byl schopen rozpoznat nevezpečnost svého jednání

a další otázka je, jestli byl schopen ovlivnit to svoje jednání.

Jedna věc je, že se člověk dopustí trsnýho činu

nebo činu, který naplňuje znaky skutkou postatu trsného činu

a druhá věc je, když se to dopustil,

jestli vůbec věděl, že se to dopouští.

Čermák u výslechu a později také byhem soudních líčení

obhajuje svoj jednání tím,

že v podstatě jen bránil svůj život a životy členů své rodiny.

Nepůsobí zrovna jako šílenec,

který se se stojíckým klidem došel po vybálení šestiran

přebíd do svého útočiště revolver,

aby se na místo po několika minutách vrátil

a před očima světků vystřelil do těla objetit další náboje.

Rodina Koutných mi vyhrožoval likvidací,

když někomu řeknou, že jsou napojenina te do desty.

Obhajuje čermák vraždu starožitníka Koutného,

jehož pravou rukou byl v dřívejších dobách jeho syn,

jenž také figuroval mezi odsouzenými kostelního gengu.

Terroristů mluví čermák v různých souvislostech o agentech FBI.

Koutní byl podlení dokonce napojen na skupinu,

která měla nasvědomý terroristický útok,

k němuž došlo v New Yorku 11. září 2001.

Kředem věděl, že se to v té Americe stane,

ještě z jinými lidmi seděl u televize a čekal,

až to budou vysílat.

Diktuje čermák do protokolu.

Nejčastějí však mluví o démonech,

proti kterým soustavně bojuje.

Ptáte se, jak je možné,

že člověk s takovým pohnutím mysli

mohl celých pětlet vlastnit zbrojní průkaz?

Měl jsem kladné stanovisko od praktického lékaře

a normálně uděl z koušky.

V té době ještě nebyly povinné psychotesty.

Z posudku psychiatru nicméně vyplývá,

že čermák trpí paranoidními a perzekučními bludy.

Proto se cítí ohrožený domnilými nepřátely.

V důsledku této psychické poruchy

nebyl v době zpáchání činu vůbec schopen

rozpoznat protiprávnost své ochování

a ani jej ovládat.

Konstatovala později u soudu žalobkyně.

Tam ta psychika fungovala tak,

že vůbec netušil, že se dopuští něčeho špatnýho.

Jestli se čermák koutného zeptal na příslušnost

k démonu nebo teroristům,

dnes už není možné ověřit.

Koutní ale zřejmě celou konverzaci považoval za vtip.

Kriminalistům k tomu čermák vypověděl následující.

Nevěřícně jsem si ještě jednou zeptal na stejnou otázku

a dostal stejnou odpověď.

Z toho jsem usoudil, že všechny ty výhrušky,

které se ke mě donášejí, jsou skutečné.

Ze strachu o svůj život a celéme rodiny

jsem vystřelil několikran za sebou.

Pak jsem se vrátil domu a měl jsem strach,

že by koutní mohl přežít tam stíce.

Vrátil jsem se zpátky.

V té době už tam stáli dva mladí lidé.

Stoupil jsem si předně a dvakrát ho ještě

střel do hlavy.

Já to už opakovat, ale pořád si myslím,

že jsem k tomu měl důvod.

Policistům a psychiatrům se Čermák

svěřuje i s dalšími představami.

Dozvěděl se prí,

že Mafie vedená koutním chce unést manželku

a celu amerického miliardáře Donalda Trumpa

a přinutit ho přepsat na ně vškerý svůj majetek.

O podivném chování přitom minimálně

někteří členové Čermáko vyrodiny věděli.

Podle jejich výbovědi se Čermák často obával,

že mu na zahradě přistanou terroristi v helikoptéře.

Proto u sebe neustále nosil revolver,

nebylo výmkou, že dveře osázené hřeby

nechával spadené.

V Červenci roku 2015

se krajský sout vplzni nad Čermákem

chystá vynést verdict.

Zvažuje přitom posudky psychiatrů

a saudních znalců.

Podle nich jednál Čermák v nepríčetnosti

v důsledku duševníj poruchy.

Tresní stíhání je proto zastaveno.

Vzhledem k hrozbě,

kdo společnost představoval na svobodě

je umistěn do detenčního ústavu.

Soud každý rok přeskou má vás

da důvody detence stále trvají.

K Červenci roku 2023

je Čermák stále zamřížemi

detenčního ústavu.

Sledujte podcast

Zloději životů také na Instagramu

a dozvíte se informace

o dalších chistaných dílech.

Podkázd Zloději životů

vyrobili novinky CZ

Jakub Štěpánek

Richard Wagner

David Rineš

A Aleš Procházka

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.