Vinohradská 12: Polsko před volbami. Padnou konzervativní zdi?

Tady je Matějš Skalický a tohledě Vinohradská 12.

Spolských parlamentních volbách budou vneděl hlasovat stovky tisíc mladých,

kteří vyrostli v mocenském sprudu nejsilnějších stran práva a spravennost

a občanské platformy.

Jak voseváš se v novyborách jaký referendum?

Jedním zlavných témat bude odpor proti Evropské migrační dohodě nebo podpora Ukraini.

Ta zmiana je sněuhronna, na lepše.

Některé volební komise v zahraničí mají plno a voliči se tak musí zaregistrovat hinde,

často i v jiných zemích.

Tusk vs. Kačinsky.

Tihle dva, opět ve volebním ringu.

Vítězný knockout, ale privnímu nebo druhému pořádně zhořkné.

Tusk by možnáne se stavil vládu.

Kačinskému by zas mohla umoci sekundovat krajní pravice.

Všechno tohle rozebereme s Andrea Sempapadopoulosem

v vahršavským spravodajem České televize.

Dnes je čtvrtek 12. Řína.

Ahoj, Andrásy. Zdravím tě do váršavy.

Ahoj, Matěj. Zdravím tě zase počase.

Dlouhá léta se v Polsku odehráva sobou Jaroslava Kačinského a Donalda

Tuska dvou takových politických matadorů,

až by se dalo říct, že dinosauru nejenak je tomu letos.

Bliž kvítěství máte kdo.

Stále Jaroslav Kačinsky a jeho právo a spravedlnost?

Záleží právě na tom, co pokládáš za výtěství.

Zdat to, že kačinského strana právo a spravedlnost

získá nejvíce hlasu ve volbách, tak pak ano.

K tomu má stále blíže Jaroslav Kačinský,

ale pokud se v posledních dnech kampaně něco zásadního nestané,

tak to tak asi i bude.

Pokud ale pokládáš za výtěze toho, kdo bude minimálně mocensky,

když nesám osobně součástí příští polské vlády,

pak jsou ty šance mnohem vyrovnanější.

Ale to je záležitost volební matematiky, kombinatoryky, průzkumů, čísel.

Já kdy jsem se týval třeba na ty před volební průzkumi, ty poslední,

tak právo a spravedlnost, sám si to naznačil, vede.

Ale jí se jako léta dáří hájit velkou podporu od Poláků,

je vládnou cístranou, čím to je?

Je to tou velmi vstřícnou sociální politikou,

což pochopitelně potom navišuje státní dluh?

No je to tím, že ona prostě svým voličům zlepšuje život,

právě těmi sociálními transféry, o kterých hovoříš.

Za prvé je to takovéto nevěrčené svědectví o tom,

že se prostě mnoha Polákům zejména na jihový chodě země žije o něco lépe.

Já když projíždím ty vesnicé mám zrovnání z minulosti,

tak se opravdu velmi rozdávalo z rozpočtu na stavbu silnic,

opravě škol, radnic, chodníků, stavbu kanalizací a tak dále.

Samozřejmě dělala by to každá vláda,

ale právo a spravedlnost umí bezkonkurenčně ty věci prodat.

Samozřejmě i díky soustavě podmaněných médií

v čele se státní televizí TVP, která nemá daleko k propagandě.

Jsou to potom, ale ještě ta, jak bych to pojmenoval, věrčená svědectví.

To jsou prostě svědectví voličů práva a spravedlnosti,

se kterými se dnes a deně bavím

a vždycky se jich ptám na úplně stejnou jednoduchou otázku.

Zase jim zlepšel život a odpověď je vždycky ano.

Když se vlastně právo a spravedlnost předlety zaměřila na rodiny s dětmi,

možná dodám věřící rodiny s dětmi,

tak si je získala měsíčním příspěvkem v přepočtu asi 2,5 tisíce korun na každé dítě.

To je jakaž forma dla děti vzpárťa.

Teď trochu proměnila elektorát, ale taktyku nikoli

a stejnou taktyką si získává třeba duchodce, kterými vyplácí 13.

a teď je těsně předlobami i 14. duchody.

I 13. a i 14. to přinajmej mám naleky.

A objektivně mnoho z nich, těmi speciálními dávkami,

vyzvedla současná konzervativní vláda spod hranice chůdoby,

takže tam se není moc čemu divit.

Takže právo a spravedlnost, přitom všem, ale rekordně,

zadlužila veřejné rozpočty a využívá pro své účely

třeba i zisky státních podniků.

Tak to už není snad ani veřejné tajemství,

ale to je spíše takový obecně akceptovaný fakt.

To znamená na jedné straně je to, jaký si důraz

na vlastenectví nacionalizmus na té druhé poskytování

sociálních dávek i poměrně velkých slibů

před každými volbami.

Co třeba, ale zajíštění bezpečnosti země.

Bavíme se o Polsku, v jehož sousetství, zůří válka.

Já jsem tady zaznamenal poměrně zajímavou správu,

že pár dnů před volbami končí v armádě klíčový generálové.

Tak neháš, že to trošku stín na jméno Jaroslava Kačinského

jako muže, který má zajistit Polákům bezpečnost?

Může to tu pozici práva a spravedlnosti oslabit?

Určitě.

To vezmu od začátku, právo a spravedlnost slibuje,

že ten nastavený kurs z minulých let nebude měnit,

že ať už jsme se bavili o těch ekonomických ukázatelích

hranice věku odchodu do důchodu bude stejná,

promůže 65 proženy 60,

že zůstánou 13. a 14. důchody, o kterých jsem hovořil,

že se navýší příspivek na každé dítě, na vtřebočtu 4000 koron měsíčně,

že stát bude mohutně zbrojit,

že bude nadále za jedince rozhodovat v mnohá otázkách,

včetně například toho, kdy matka potratí činé.

A hlavně, že zajistí bezpečnost lidem.

Bezpečnost je ostatně klíčové téma,

které právo a spravedlnost v té kampani zvedlo,

stoupilo do kampani s tím heslem

Bezpečná budoucnost Polska.

To se zhemotňuje, jak v té vyhrocenější retoice

vůči Rusku, tak ale i vůči Nemecku,

které je v očích právo a spravedlnosti ohrožením

bezpečnosti Polska, taktež.

Také se to zhemotňuje v té retoice proti migrantům,

pro krajiny, tak ze třetích zemí.

A vládní představitele, třeba se před pár týdny

až do roztrhání těla prali za polskou uniformu,

opakovali ten heštek murem za polským mundurem,

když hanili film Agnieszky Holandové hranice,

který kritizuje práci po hraničníku.

Opakovala se tam ta věta,

že na ten film do kina půjdou jenom svině

s odkazem na boj proti nazistické propagandia,

tak podobně a neustále vládní činitele opakovali,

že oni zachovávají to statuskvo,

zachovávají ten dobrý obraz polské armády,

že oni by nikdy práci bezpečnostních složek

takto nedegradovali a že si jich váží.

No a do toho v úteri vyšlo na jevo,

že dváze tři nejvíše postavených armádních generálů

jsou v dlouhodobé roze při s ministrem obrany Mariuszem Blažčakem,

že ministr je nerespektovál,

že je obcházel při rozhodování o armádních věcech,

a že celkově im vlastně nevěřil.

Tej detaily je té káuse a pozadí je to pomírně složité,

ale veskradce jde o to,

že na polské území Loni dopadla zbloudilá ruská raketa,

ona neexplodovala, zapýchla se někam do lesu u města Bydhošť.

Armáda to zřejmě ministrovi řekla, jak se ukazuje,

ale ten v obavě ze stráty politických bodů,

protože jak jsem říkal, právo a spravedlnost

garantuje polákům bezpečnost.

Minister Mery už bavčak se rozhodl ten skandál vymlčet,

schodil tehdy vinu za špatnou komunikaci právě na ty dva zmíněné generály,

no a teď se mu to vrací.

Otázka je, otázka opravdu pár dní předvolobami,

která leží před voliči,

zní skutečně si právo a spravedlnost

tak moc váží polské uniformy.

Já ji nechám bez odpovědi, ale je to na snadě.

No přejeva nawet naše haslo,

bezpěčna přesluji z polaků.

Tak při nami si jezdi Tusk.

Děkujeme, děkujeme, děkujeme.

Proč se teď Tuskový nedáří na Kačinského dotáhnout v Průzkomech?

Niech tam někdo u góry nemá zůdzeń,

v šeregach vładzy.

Ta zmiana je neuchronna, na lepšer.

Donald Tusk Kačinského porazil,

už ho porazil několikrát,

v tom období před rokem 2015 vládl

Donald Tusk zemi zhruba 7 let.

Poté ale odešel do Bruselu,

kde se stalo šéfem Evropské rady,

a během právě jeho nepřítomnosti

v Polsku opozyce upadla do takové letargie,

nechala si vyrvat s rukou praktycky veškerou moc

ve státě, v postatě jen sledovala,

jak právo a spravedlnost po volbách 2015

betonuje své pozice.

V roce 2021 se Tusk

ale do té domácí politiky vrátil

spoměrně velkou pompou

a jsou od něho velká očekávání

právě protože on umí porazit

právo a spravedlnost.

Na rozdíl od těch ostatních opozyčníků

to zda se mu to podaří,

uvidíme tuto neděli.

Co se týká toho,

jak Tusk vystupuje debat,

tak Kačinský se s Tuskem

v televizní debatě utkal

na posledy před tyto ujíme

i 16 lety právě v roce 2007.

Tehdy se Tusk Kačinského zeptal

na to, kolik stojí v obchodě

chleb, jablka,

nějaké další základní potraviny,

kolik lidé platí za plin

a jaký plat má zdravotní sestra.

Ucházalo se,

že Kačinský tehdy

absolutně nebyl připraven nevěděl,

nemil absolutní ponití o tom,

kolik tyto položky stojí

nebo kolik tě lidé dostávají

a tomu zlo milo vás.

Tehdy prohrál ve volbách

právě tehdy Tusk nastoupil

tu svou dlouhou dráhu

v čele země

a od té doby Jaroslav Kačinský

má zřejmě problém

s tím se s Tuskem

veřejně na takové debatě utkat,

takže Tusk vůbec

není ten, který by měl nálepku

většně druhého nebo většně poraženého

právě naopak,

on je v očích mnohých poláků

ten, kdo může

právo a spravedlnost

konečně po osmiletech

uvozovkách konečně porazit.

To znamená, že Tusk se s Kačinským

nepotkal ani v té velké debatě

na TVU, P na státní televizi?

Nepotkal Jaroslav Kačinský

účast odmítl, i když to bylo

na jeho domácím hřišti

ve státní TVU.

Odmítl to se slovy, že se nebude

přecebavit s Lhářem,

který slouží Německu

s odkazem právě na Donalda Tuska.

Jaroslav Kačinský dlouhou době

v té retoryce proti Donalu Tuskovi

používá a schodně s ním

bývalá veřejnoprávní TVU.

Ten narrativ, že Donalda Tusk

slouží cizím mocnostem

jak Rusku, tak Německu, samozřejmě je to

a vlastně v té debatě se neudkali

místo Kačinského nastoupil

premiér Mateusz Moraviecký.

Ta debata byla

poměrně plochá,

poměrně sterilní, vyplívá to

vlastně jistou formátu, kdy

dvá moderátoři, z nich

jeden je bývalý mluvčí strany právo a spravednost,

pokládali

pravdu velmi dlouhé

60-70 vteřinové otázky,

které byly často delší,

než odpovědě jednotlivých kandidátů,

kteří měli na 6 otázek,

6 minut na odpovědě

a po té jednu minutu k vlastní prezentaci.

Bylo tam hodně invektiv

Tusk o Moravieckém řeklo,

že je Pinokio.

Který, jak vidíte, zasůžu

na svůj znány přeudoním Pinokio.

Moraviecký zase

použil tu Tuskovu pustněšnou

přezdívku zrzek, byly tam různé výčitky.

Dzisiaj bezrobocí

je najnižše v polské historii

i to je niezvykle vážné.

Moraviecký se otáčil

směrem k tomu poslednímu období,

ve kterém vládl Tusk, označoval ho zachos,

ale to stejné.

Donald Tusk říkal o

těch uprinnulých osmiletech,

kdy vládla strana právo a spravedlnost.

Takže opravdu

předvolební debata, která měla

být vrcholem té kampaně,

byla pro mnohé vlastně sklamáním.

To, kdo vyhrál, tam se asi

komentátoři ale schodují.

Výtězem tím, kdo exceloval

zástupce menšího opozičního

uskupení Šimon Holovnia

ze třetí cesty.

A my spravíme, že těch,

které chcou pracovat důžej,

bědou mohli to robiť.

Je to uskupení, které

toto debatou mohlo opravdu

získat nejen

samo pro sebe vstup do parlamentu,

ale mohlo získat také potřebnou

většinu a může být

jazyčkem na vahách při

se stavování vlády opozyce.

Po chvíli v těch průzkumech

nebo v nějakém průzečíku průzkumu

druhý, tak on dokáže zmobilizovat

lidi. Vyděl jsem velký pochod

Varshavou, statisíce lidí pochodovali

na protest protikonzervativní vláde.

Tak jak velká nevolé

mezi poláky je právě

se současnou vládo

pravá a spravedlnosti,

jaká motivace pro něm může být

nebo jak velká může být to hodit právě

tu zkově občanské platformy.

Ty příkopy mezi oběmá stranami

opravdu velmi hluboké polarizace

polovské spoločnosti obrovská.

Mimochodem je to jeden

z důvodu pro cepreferenci jednotlivých

strantem, jář nehybou na příčtěmy

bloky už několik dlouhých měsíců

nemají tam totiž přílišný

přesach na příčtěmy jednotlivými

voličskými skupinami.

Nedokáží ani změnit názor

přesvětšených, vypůjčím si citát

Jaroslava Kačinského, který řekl, že

polsko to není jenom sojové

ulicy, to je taková výstavní obchodní ulicy

ve Vršavě, ale i

sami Polácie, když se s němi bavím, tak

často hovorí o tom, že

není jedno polsko, ale minimálně dvě,

polsko A a polsko B.

Oni to velmi často používají

k rozdělení na ty úspěšné, bohaté

a méně úspěšné chude.

Já si myslím, ale

že to je především rozdělení

mentální na takové dva světy, jim už

už 20 let propůjčují své tváře

právě Jaroslava Kačinský

no a ty dva světy

se prostě nepodkávají a

i když je třeba

polská politická kultura obecně

horší, dovolím si tvrdit dnešně

třeba ta česká, tak pořád

to ještě nejsou tak

zásadní invektivy, tak

zásadní vulgarizmy

v tom veřejném prostoru, které by

třeba přiměli

toho čí onoho skálního

voliče, aby se na tevolbou

té čí oné strany zamyslal, takže

vlastně ty světy jsou

opravdu rozdělené

v Polsku, mají zdi

v posledních letech si budují

vlastní tradici, ať už ta

na východě země, nebo na severu země

u hranice s ruskem, tak teď

i vlastně hranice s slovenském

jsou obehnane takovým malým

plotkem a jsou tam další kontroly

tak možná to jen ukazuje na to, jak to

vlastně v Polsku vypadá, že se staví

zdi nejen mezi lidmi

za hranice, ale i

vnitře a těch hranic

Máme volvných sondů

zabírajeme nám volnož

V momentě, kdy

by občanská platforma nebyla

první, třeba by ne se stavovala

vládu, jaká témata mohou

v politice chybět

a proti kterým se dál

třeba bude vycházet do ulic, protože

je bude právo a spravednost

bude potírat

a nebo z nich udělá tabu

Na posledy, jak si zmínil, vyšli do ulic

příznívci toho světa

do nádatuska, teď jsou teď

v defensivě, tak já to zkusím z jejich

pohledu výmenovat ta témata

jsou to útoky

vlády na soudy, zestátnění

vývných médií

je to denodení medialní massage

často velmi okaté propagandy

i z jiných podmaněných regionálních

médií

zplývání vedení státních podniků

s vedením vládnoutí strany právo a spravednost

je tu proti bruselská retoryka

zaválnějící pro mnohé

voliče do nádatuska odchodem

z Evropské unie, což je to co si oni

snad ze všeho nejvíce nepřejí

je tu řada kulturních válek

urážky umělců, urážky LGBT

vé lidí pošla vávána

jsou práva žen

a to vše se děje osm let

s vyhlídkou toho, že konzervativní vláda

může zvítězit i v těchto volbách

a tu svou vládu po vzoru

Viktor Orbána v madarsku

zabetonovat na další kadence dopředu

to vše co jsem teď vymenoval

tak donatusk říká, že napraví

narovná, bude to spravedlivější

ten stát a všechno

ta témata, která jsem teď

zmínil prostě smaže

množství průzkumu vychází v těchto dnech

a v Polsku obecně

to je velmi tratiční záležitost

množství průzkumu

prakticky denodéně jsou 2 a 3

velmi záleží na tom, která agentura

pro které medium daný průzkumu

vysvědějí, když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a množstva vysvědějí

a když se vysvědějí

a když se vysvědějí

a hadná, když tolerate

a perché máme něj moci

pro kterému pozdě Please

tzvh, pojeme s nima

tu z insultedovotné budí

třeba kombinace vysokého volebního zisku a naopak propadu opozičního

liberalního uzkupení třetí cesta, o kterém jsme hovořili.

To, pokud skončí mimo sejm, tedy nedosáhné na hranici osmi procent,

která se tohoto hnutí týká, protože kandiduje v koalici.

Pak dontovou metodou, dontovým přepočtem získá právo a spravedlnost.

Při tomto volebním zisku můžná velmi těsnou většinu a může vládnout samo.

Pokud se bavíme o tom, že třetí cesta se do sejmu dostané a ty hlasy budou rozděleny

i směrem k tomu to uzkupení, tak právo a spravedlnost zřejmě nebude moci vládnout samo,

ale velmi často se změňuje možnost podpory právě,

tebou změňovaného krajně pravicového hnutí konfederace.

Je to realná možnost, ale čím dál tím víc expertů hovorí o tom,

že konfederace nechce s právem a spravedlností vládnout,

protože její voliči si to skrátka nepřejí, její voliči rovněž chtějí změnu

a ta rétorika vůči nebo proti vládě a proti opozyci, zbytku opozyce,

je ze strany představitelnou konfederace v podstatě stejná totožná,

odmítají jak ty, tak i ty, takže těžko říct, jak je to možnost opravdu realna.

Stejně tak realna je, ale i vláda opozyce, protože pokud budou mít

ty liberální strany zisk, který jim slibují jiné pluskumi,

zvláště pak ty se stavované v posledních dnech,

pak je realná varianta, že bude někdo z opozyčního tábora novým polským premiérem.

Nicméně tam platí, že pokud by se třetí cesta nedostala do Polského parlamentu,

tak občanská platforma by třeba vyhrála volby,

nemá šanci se stavit vládu.

Pokud by skončila třetí cesta mimo dolní komoru, nechybí k tomu mnoho,

tak jsou učasná opozyce, stratí šanci na převzetí moci.

Pohledněme spolu prosím tě závirem ještě prismatem těch polských volep

zahradnice Polska, totiž v momentě, kdy se právo a spravelnost udrží u moci,

tak co to bude znamenat prostahy s Ukraínou?

Poslední dobou čtu o embargu na ukraínské obylí,

taky se změně otázka poskytování další vojenské pomoci,

ta sama otázka, která teď velmi rezonuje na Slovensku?

Otázka vztahu s Ukrajinou je otázko,

která je v Polsku pomém soudo vyřešená,

a to takže Ukraina platí za jednoho z nejbližších spojenců.

To, jakým způsobem nešťastně dopadli výroky,

ať už prezidenta Volodymyra Zelenského,

ukraínského prezidenta, nebo preměra a prezidenta Polska,

tak to spíše světší o tom,

že v Polsku ta volodní kampaň byla velmi vyhrocená,

a že právo a spravednost potřebovala hlasy

proti ukrainsky naladených rolníků

a obyvatel jího východního Polska,

kterým stejně tak jako v mnoha dalších zemích Evropy

už prostě docházejí nervy,

ať už nervy v souvislosti s válkou na Ukrajině,

nebo v souvislosti s migrační krizí

a nebo toho pokračující ekonomickou stagnací.

Takže tam to bylo spíše dáno tímto,

ale polské zborovky, polské firmy, polští dobrovolníci

stále fungují na Ukrajině,

ty mezihraniční vztahy jsou na dení bázy veliké.

Stále je v Polsku milion ukrainských matek s dětmi,

které tady čekají v bezpečí na konec války na Ukrajině,

které se polsko nějakým způsobem stará,

ať už na institucionální bázy,

nebo mnohéme více teď na bázy různých organizací

charyt dobrovolníků, jednotlivců a tak dále.

Ty vás by bude velmi těžké,

možná nemožné spřetrhat v dalších letech,

protože jsou z mého pohledu velmi hluboké

a to, jak se do nich propsala předvolabní kampaně,

může být stejně tak rychle,

jak to přišlo, tak to může také odeznít

a už po 15. řínu tedy po volbách

může to vypadat úplně jinak.

Tak Andrási moc krát díky,

že si nám dovolil náhlédnout do dění v předvoledním polsku.

Kdykoliv mati, tak zase přištím.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12,

z pravodajského podkáztu českého rozhlasu.

Dnes s Andrásem Papadopoulosem

zahraničním spravodajem české televize v Polsku.

Probídali jsme, co jiného,

než blížící se parlamentní volby.

Polské volby budeme ve Vinohradské 12,

dál sledovat, chystáme i po volební epizodu.

Pokud vše dopadne, jak má,

tak se ozveme s katkou Havlíkovou,

někdy v úterí nebo ve středu.

Uvidíme podle rychlosťi zčítání hlasů.

Takhle dlouho, ale na novou Vinohradskou 12 čekat.

Nemusíte, přihlásíme se znovu už brzy.

Na slišenou zítra.

www.minohradskou.com

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.