Vinohradská 12: Počasí ovlivní El Niño. Co nás čeká?

Opět po roce je tu anke ta podkázt roku. Pokud vás Vinohradská 12 baví, budeme moc rádi za váž hlas na stránkách podkázt roku CZ. Díky, že jste s námi.

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Je stále pravděpodobnější, že během pěti let, planeta překoná vytěčený limit průměného tepleního 1,5°C.

Už letos bude mít na počasí vliv také je v El Niño.

To zaná důsetku i častější výkyvy a častější ekstrémy.

Prolomíme kritickou hranici o teplování, a kdy?

Může k tomu do pomoc tě vzvaný El Niño, kde se vzal a coho spůsobuje.

Spousta otázek, na které má odpovědí metalroložka, klimatoložka a moderátorka České televize Tatiana Míková.

Dnes je pondělí 29. května.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den, děkuju za pozvání.

Světu hrozí, že bude brzy, překonán, limit 1,5°C průměrného o teplování oprotité před industriální době.

Kdy se to má stát?

Takhle, úplně tu jistotu, kdy se to stane nemáme.

Světováme teorologická organizace, vydale pro hlášení,

ve kterém předpokládá, že existuje zhruba 66% pravděpodobnost,

že to bude v následujících pěti letech, kdy přijde tam první rok,

a kdy skutečně teplota, globální teplota na celé zeměkouli,

překoná 1,5 nebo dosáhne 1,5 případně malinko překona.

A tahle pravděpodobnost 6-60% tak vysoká už někdy byla,

nebo skutečně se blížíme do toho bodu,

kdy za chvíli ta pravděpodobnost bude téměř 100%,

že to bude za rok za dva.

Tak my samozřejmě víme, že posledních 20 let

představuje 19 nejteplejších let za dobu od roku 1890,

co znamená, my žijeme v opravdu velice teple době,

je to jednoznačné a jenom některé roky se liší tím,

že jsou ještě teplejší, než ty ostatní.

Proč se tedy meteorologové domnívají,

že to teď bude v těch následujících pěti let?

Proč to nemůže být třebaž za 10 let za 15 let?

Tak ono je to pravděpodobné i z toho důvodu,

že nejen, že nám stoupají koncentrace z klinikových plinů

v atmosféře a my tím pádem registrujeme teplejší a teplejší roky.

Jak jsme zmínili to poslední 20 leti, to už je velice výmluvné,

ale další věci je, že v následujících letech

se zdá, že se bude rozvijet je v El Niño.

A tenhle jev má na globální teplotu výrazně o teplující efekt.

Soudí se, že tak 1 až 2 desetiny stupně celzi a globálního průměru,

což může působit jako velice nepatrné,

ale ono to na celé zeměkouli znamená hodně.

Na víc to není rozložené výkle po celé zeměkouli stejně,

ale víc se oteplují, řekla, bych ty polární obrazty

a nebo mírné zeměkouli v kterých žijeme my,

nežli třeba rovníkové oblasti.

Pojďme to rozebrat do podrobna.

El Niño, španělsky klů, klučina.

Chlapeček.

Chlapeček, tak jednak mě zajímá.

Proč se to menuje, tak jak se to jmenuje,

a pak co to je zajev, tak nejdřívte název.

No, o něho vymysleli vlastně rybáři v Peru, v Čile, v Ecuadoru.

Už to je historicky velice dávno, v 16. 17. leti,

oni si všimli, že kolem vánoc jim přichází

jako by oteplení oceánu.

Není to pravidelné, není to každý rok,

jako bychom si představovali u nás třídání sezon,

ale vždycky jednou za několik let

se jim objeví v tom tichém oceánu,

když bychom si představovali u nás třídání sezon,

ale vždycky jednou za několik let

se jim objeví v tom tichém oceánu

na pobřeží teplejší voda.

A spozorovali to tak, že v té teplejší vode

se nedrží ryby.

Oni jí nemají rádi, tak odplujou tam,

kde je voda chladnější.

Čili oni neměli dobré úlovky

a pozorovali, že tohle je je,

v který se periodicky vrací.

Ta perioda není úplně pořád stejná,

ale zhruba se pohybovala v průměru někde kolem

5-6-7 let.

A v tom Peru si prostě řekli,

že tom budou říkat El Ninio.

Pozorovali právě v době Vánoz.

Tak to byl ten příchod

toho chlapečka, toho

novorozence, takže to byl ten ježíšek

vlastně. Jo takhle.

A je to tedy jev, při kterém je teplejý.

Vy jste říkala, že tam

ta periodicita je jak kdy, ne?

Nejí to přesné.

Proč k tomu dochází?

Tak je potřeba si uvědomit,

co je to vlastně za proces.

Je to jev, při kterém

ze slábnou pasáty

v oblasti na sever a na jich

odrovních. Co jak je ty větry?

Tak a to je pasáty

jsou větry, které vanou

více méně ze severový chodu

a z jejich východů a

foukají a tlačí povrchovou

vodu v tom tichém océanu

jakoby od břehů tejížní Ameriky.

No a když

tyhle pasáty ze slábnou

tak najednou ta teplá voda

na povrchu, která se prohřívá

zůstává u těch břehů

a vlastně nikam neodpluje

do té centrální části

těchého océanu nebo dokonce

do té východní zůstává tam

a tím pádem tam dochází

k velkým ze stupům vzduchu

protože ta teplá voda ohrívá

samozřejmě i atmosféru

no a když je přihladině océanu

ten teplý vzduch

tak ten má tendenci stoupat

protože je lehčí než studení

takže on vyletí nahoru

vzniká tam veliká oblačnost

a měl ta laju je taká dává

a také termínu

a patom známe ty následky

v podobě třeba těch obrovských dešťůl

které smetou i z ant

prostě celou půjdu

působí tam erozy a často dochází k sesuvům

které můžou zavalyp i celé vesnice

takže ten jef nebyl

jak si negativní jenom pro ty rybáře

vlastně pro celé to osindlení

tam stále vlastě

pojďme se tedy dostat k tomu co se děje teď

totiž ten jef může mít nějaký silný efekt

a my teda očekáváme, že v době

kdy člověk stále není úplně schopný

snižovat svoji nějakou emisní stopu

a to teplování roste

tak

přichází jev

který je přírodně vytvořený

tu a tam se občas objeví

a znovu dojde ještě k většímu

o teplení, takže bude znásobený

ten efekt jako takový

kdy to přijde a jak silné to bude

je to strašně moc věcí najednou

takže to vezmeme to po pořádku

kdy přijde El Nino

tak to El Nino de facto

je my jsme pozorovali

u měření teploty oceánu

právě u těch ekvádorských břehů

peruánských už na přelomu

dubna a května

že tam dochází ohřívání

te povrchové teploty

vody na povrchu oceánu

to znamená, že tam už registrujeme

první náznaky

voda se ohřívá

řekněme to tak

pravdou je, že máme i

modeli, které předpovídají

vývoji toho procesu

nebo toho jevu a zatím co musím říct

když já jsem se o ním po prvé dozvídala

někdy v minulem století ve škole

tak v té době ta předpověď

nefungovala moc dobře

v té době vlastně klimatologové se snažili

až ve chvíli kdy už viděli

tak jako my teď registrovali, že se ta voda ohřívá

tak se snažili pouštět nějaké

sezolní modeli, které by jim napověděli

jestli to El Nino bude zesilovat

nebo jestli příliž nezesílí

a zase se vrátí normální stav

ty modeli tehdy nebyli příliž učine

dneska, třeba ve spojených státech

to modelování je nesmírně propracované

a relativně

dobře se daří na několik měsíců

do předu odhadnout

jak se to El Nino bude vyvíjet

nicméně nemůžeme si představovat

že je to stejně přesná předpověď

jako nazítřek předpověď v počasí

je to pořád jenom pravděpodobnostní předpověď

a z těch predikcí

vychází jednak, že zřejmě to

jsteplejší období přijde někdy ke konci roku

tak někdy od listopadu

do příštího

ledna umnora, co bude následovat

v příštím roce, zatím nikdo nedokáže říct

to se předpovídat opravdu takhle nedá

ale ty největší pravděpodobnosti

jsou právě v tom zimním období

kdy je zima na severní polokouli

abych to specifikovala úplně přesně

no a tam tedy

je pravděpodobné, že to El Nino bude

ta pravděpodobnost je asi 98%

že to bude

jedně silné El Nino

a pokud je opravděpodobnost

že to El Nino bude silné

třeba jako jsme zažili v roce 2016

to bylo opravdu to nejsilnější

které jsme vlastně registrovali na přelem

roku 2015-16

tak to bylo zatím historický

to nejsilnější, jaké jsme my

klimatologové kdy změřili a registrovali

tak je pravda, že

tahle pravděpodobnost je tam zatím

kolem 50%

takže my nemůžeme říci, jestli to El Nino bude

silné, nebo ještě silnější

ale je, že klimatologové

usuzují, že právě v důsledku

toho, že máme v atmosféře

víc kleninkových plinů

právě dochází k tomu, že ta nejsilnější

El Nino

registrujeme někdy

po roce, řekněme

1970-1980

a většinou

ta silná, která přicházejí

potom překonávají

ta nejsilnější, která byla minule

ale úplně 100% je to

předem říct, nemůžeme

To znamená, může být

rekordní, nemusí být

pravděpodobnost tu určitá je

a je tu vysoká pravděpodobnost

když to zjednoduším jako velmi

že leto z koncem roku i v Evropě

bude teplejší počasí

vlivem El Nino, než obvykle

Já to musím říct jinak

Ono, točiš ten vliv na Evropu

de facto není úplně dobře

prokázaný, my když sledujeme

zimi, které při El Nino

kdy to byly zimi v Evropě

jak si teplejší, někdy byly chladnější

někdy celkem normální

Existují oblasti, v kterých

když přijde El Nino

tak se můžou spolehnout na to, že je

čeká nějaký typ počasí

třeba východní Azi

můžeme říci, že El Nino

obvykle znamená teple

a suché počasí

Velice teplo a často i sucho

přichází při El Nino v Australii

To je vlastně to období, o kterém

byly rok 2015-16

to bylo to období těch obrovských

požáru ničivých v Australii

To jsou vazby, které fungují

A oni jsou i docela dobré

vysvětlené fyzikálně, protože

my víme, že ve chvíli, kdy se vytvoří

to El Nino, už jsme mluvili o tom,

že vznikají ty ze stupné proudy

a vytvářejí se bouře

a s nimi se zároveň většinou formuje

tlakování, že právě u té jížní

Ameriky, zatímco

na tom opačném konci tichého

oceánu, dochází k sestupu

vzduchu a dochází tam

k větvoření tlakové výše, která

přinesé právě to suché

a často i velice teplé počasí

Tohle jsou

vazby, které existují, nechci říkat

100%, ale můžeme říci

víc než 90%, protože

víme, že takhle se

vysloveně projevují

efekty, které s El Ninem

jsou visejí. On totiž let, kdo už možná

slyšel, je v El Nino

sádrno oscilejšení

jinými slovy, takové to známe

Enso skratka, což

je vlastně je v který ještě

obecnější, než to El Nino

Ten zahrnuje nejenom to, co se děje

s tím océanem, ale i to, co se

odehrává v atmosféře. Právě to,

že při El Nino je skutečně

deštivo a velice boužlivo

právě u té jížní Ameriky a naopak

sucho a velice teplo

na té opačné straně

buď v Indickém océanu a nebo

na západě tichého océanu.

Takže, jestli se má někdo strachovat, tak to je

jížní Amerika kvůli třeba povodním

a tak to je Austrália kvůli

v dalším velkým požárům, jako tu byli

před sedmi lety. Určitě.

Teď je otázka

jak vlastně se na něm

projeví dál to zvyšování

skleníkového efektu, který

v důsledku toho zvyšování

koncentrace skleníkových plinů

to El Nino jako by zesiluje a umocňuje.

El Nino, víme, kdo je, kdo je Laninia?

No, Laninia je

holčička.

V Španělště je to tak.

Taky používáte tento výraz?

Je to vlastně pravý opak toho El Nino.

My, když řekneme a, měli bychom říct

b, prostě

za normálních okolností

je taková mírně chladná voda

právě u břehů Peru,

Čile a Ecuadoru

a ta teplá voda se řene

dál směrem do tichého oceánu

a jako by k západu.

To jsou normální okolnosti. Když

přijde El Nino, řekli jsme, že ten

pasáce slábne, ta teplá voda

na té jihol americké pevněně

nebo umní. Laninia

je stav, kdy i

oproti tomu normální mu

normální situaci

je voda ještě studenější než obvykle

abych tak řekla, je

podprůměrně studená v téhle oblastin

u břehů Čile a Peru

a v téhle situaci

se rozvíjejí zase trošku

jiné procesy, než

jsme si řekli, při El Nino a

řekla bych do určité míry

protože my teďku jsme

zažili ob dobí relativně dlouhé

Lanini a přiní

na opak, třeba v té Australii

měli povodně, měli tam skutečně

velice deštivé počasí

a registrovali pravý opak

toho, co přichází při El Nino.

No a nemůže se tedy jako

vykompensovat ten vliv El Nino

tou Laniniou v těch následujících

letech, zase se tím dostávám

k tomu, co jsme rozebírali, točiš

buchví, jaký bude ten efekt

kvůli tomu, že ty emise jsou

stále takové jaké jsou, do toho přijde El Nino

co kdyby přišla Laniniá, zase to trošku

vyrovnala, že by ty důsetky

nemusili být třeba tak drastické.

Namě ten problém v tom, že když

tyhle procesy a tyhle jevy

mají extrémnější

projevy, jak to mám říct,

když si představíme třeba jenom

podmínky u nás v České republice.

My teď registrujeme obrovské

rozdíly, když třeba

na jižním Moravě nebo i

který Moravě intenzivně napršelo.

Půjde je tam naprosto

promočená, ale na severu Čech

pořád registrují obrovské

půdní sucho, které prostě

znamená, že v té oblasti mají

zemědělci svoje potíže.

A pro nás tyhle stavy nejsou ideální.

My všichni víme, že bychom rádi,

aby nepřicházeli ty prudké deště, kdyby

jehem jednoho-dvou dnů nám naprší

prostě srášky za celý měsíc

a zbytek měsíce neprší vůbec.

A byli rádi, kdyby prostě pršelo

v průběhu měsíce rovnoměrně.

A o něj v té Australii

a nakonec i v té jížní Americe

by také byli rádi, kdyby

ta El Ninia a La Ninie

nepřicházeli takové extrémě silné

a výrazné, ale kdyby byli

takové mírnější.

Aby jim prostě občas pršelo

a pak se to zase vystřídalo

se suším obdobím, ale aby to nebyli

ty extrémy, kdy prostě je všechno

zaplaví a během jednoho dalšího roku

a je takovým suchem, že se jim

začná samopodpalovat de facto bůž.

Pro vás je to tedy jaká správa

jako klimatološku metrorološku.

Když se tady bavíme o tom,

že v následujících letech je tu určitá

poměrně vysoká pravděpodobnost,

že prolomíme tu hranici

kontynuálního oteplování

o více než jeden a půstupně celz.

A do toho víme,

z 98% pravděpodobností,

že letos v zimě přijde

El Ninio

když je jako vytvoří

tak co budete teďka nejvíc sledovat

za data? Co vás teď budu nejvíc zajímat?

Kdo by se měl na jakých scenách

připravit?

Tak já bych to nespojovala

jenom s tím jevem El Ninio.

Už jsme si naznačili, že třeba

u nás ve střední Evropě

musíme uvažovat o všech extrémních

jivech, které přicházejí.

A ty se můžou střídat

velice rychle, dokonce bych řekla,

že v posledních 10-15 letech

ozorujeme. Určité změny

v tom, že třeba

jarní a podzimní období

přicházejí s velice intenzivními

změnami teplot

v průběhu třeba dvoutřídnů.

No někdy se to pardon zdá jako, že máme léto a zimu

a že nemáme ani podzima jaro už.

Je to tak. A někdy se zdá, že v během

toho jara a podzimu se nám

vystřídá prostě chvíli zima.

Hránou bylo v Česku

mimořádně chladné teploty místy klesli pod nů.

Ale za dva dny už je zase

skoro léto.

Nejteplý bylo v doxech na Česko-Lipsku,

kde meteorologové naměřili 9,2

dvě desetiny stupně Celzija.

A tohle jsou projevy, které dokonce

i nezávisle na tom Elniniu se můžou

stupňovat a je pravděpodobné,

že to čemu říkají klimatologové,

že ekstremita poroste.

Tak to jsou visí právě s tím,

že může přicházet právě tohle rychle

střídání.

Ve druhé polovině týdne se mírně ochladí.

A budeme mít daleko intenzivnější

bouřky, bouře,

že v nich budou silnější porivy větru.

To všechno se schovává za toho

takzvanou ekstremitou klimatu,

o které dnes už soudí

skutečně renomovaní klimatologové,

že nejenom v naší oblasti,

ale i na řadě dalších míst na světě

bude stoup.

Víc tornát v České republice.

Tak u těch tornátů je to

složitejší,

a vlastně bych neřekla

ani, že je to hypotéza.

My budeme samozřejmě sledovat

pokud budou přicházet

častěji tornáda toho typu,

co jsme zažili na Moravě v roce 2021.

Tak samozřejmě klimatologové

budou tu statistiku děla dál,

ale protože máme jedno

a pak víme o jednom, které bylo někdy

v 11. století,

tak nemůžeme říkat u těch

odlehlých jevů, které se vyskytují

vzácně, že skutečně budou

častější, ale co už

tušíme, že takové ty boužky

z přívalovými dešti se namůžou

vyskytovat dalikočastěj, a dokonce

registrujeme, že takové dešti

přicházejí.

A k dalším doložitelním jevům podloženým

fakty, které se objevují

mimo tu kontinentální Evropu třeba

spomalování mořských praudů.

Tak to spomalování mořských praudů

souvisí právě

stáním ledovců, které je asi jedním

klíčových procesů, které

souvisují se změnou klimatu, kterou

registrujeme kvůli

zesilování skleníkového efektu.

A bude toho víca víc?

Je to pravda, a dokonce

existuje ta hranice toho 1,5°C,

kdy

klimatologové soudí, že se může nastartovat

proces v některých oblastech,

který už nepůjde nikdy zastavit,

který prostě ve chvíli, kdy se

spustí třeba tání ledovcového

štítu nad Gronzkem, my

vlastně registrujeme,

že nám odstává

severní ledový océan. Zamrzlá

část toho severního ledového océanu

je zhruba třetinová

oproti 80. letům 20.

století, tak to jsou

věci, které zřejmě za toho

hranicí 1,5°C

nebo možná maximálně 2°C

už nebude možné

zvrátit zpátky.

Budou si se pokračovat ještě

stršně dlouho, z hlediska

hodně generací, ale

nikdo už je pak nebude moci

zastavit. Budou muset

těj, kteří přijdou po nás

to vlastně jako by prožít a

prežít, jestli to prežít samozřejmě.

Měl by člověk

tyto dvě věci, to znamená, o kterých

se bavíme elníňu a prolomení

toho jeden a pou stupně. Brát

třeba jako zprávu proto, aby začal

s timi emisemi něco dělat,

s timi skleníkovými pliny.

Lidé to de facto do určité míry

při nejmenším ten záměr prostě

deklarují, to, že se podepsala

pařízká smlouva a to, že nakonec

přece jenom došlo k tomu, že

jí podepsal dostatečný počet

států, které odpovídají

a spoň za těch 55% emisí.

Tak už to je určitý posun,

ale musíme si uvědomit,

že i když ty státy

se k něčemu zavázali, tak

zatím neregistrujeme,

že by docházalo ke snižování

emisí. Spomalyl se růst,

to je pravda, že skledníkových

plinů v posledních zruba 10 letech

přibývá pomalej,

než předtím. Pořád se to růsto.

Ale pořád jsme na tom růstu.

Tam, kde jenom o to, abychom se tady

zase za rok nesešli a neřekli si,

už máme druhý rok El Niño

ze 100% pravděpodobností

bude letozvzmě opět

a pravděpodobnost, že překručím 1,5°

je příští rok už třeba 80%,

90%, no a co bude potom?

No, 1,5°

ještě neznamená definitívu.

Ale

pravdou je, že

vždycky jsme posunovali

tu nejvyšší dosaženou teplotu

jenom na horu a

i zhlediska toho, že 10 let

ještě zůstávají skledníkové

pliny v atmosféře, tak i kdybychom úplně

útěli, tak stejně tu reakci

nepoznáme drív, jak za takových

20-30 let.

Dobrá, no tak já vám strašně moc děkuju

za vysvětlení spousty pojmů z metrologie,

ale jsem nerozuměl, a teď věřím,

že i spousta posluchačů pochopila, co nástřeba čeká

a ne, že by tu byli hezké vychlítky.

Mnoho ohledech.

Tak možná to někoho nastartuje

v tom, že udělá nějakou dobrou věc pro klimo.

Tak moc ještě jednou děkuju,

že jste přišla.

Já taky děkuju, pěkný den.

Tohle už je všechno z Vinohradské

12 z pravodejského

podkástu Českého rozhlasu.

Dnes statiánou Míkovou,

chtěl rožkou, klimatoložkou,

moderátorou k České televize.

Rozebrali jsme několik aktuálních

správ týkajících se oteplování planety.

Díky, že s Vinohradskou 12

vstáváte, cestujete, sportujete

nebo třeba usínáte,

pokud to děláte pravidelně, tak víte,

že nový díl je tu pro vás každý všetní den.

Sme na webu irozhlas.cz

jsme v podkástových aplikacích

i ve vysílání Českého rozhlasu plus.

Na slišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.