5:59: Penicilin schází, ministr Válek zůstává. Proč?

Léto už je skoro pryč a mobil ti určitě přetéka epik zážitky zprázdniny.

Studuješ a máš po 320, tak si vzáří skoč do prodejny T-Mobile.

Prosímků z 10 GB dat, jenom za 30 kaček na prvních 30 dní.

A dalších 6 měsíců si data ognovíš za luxusně nízkou cenu.

Víc osimce z 10 GB za 30 korun ti řekneme na každé prodejně T-Mobile.

V Česků dál chybí některé klíčové léky.

Na Prahu podzimní sezóny, teda pravidelně přináší víc respiračních onemocnění,

není jisté, jestli bude v lékárnách dostatek penicilinu i dalších základních léčiv.

Minister zdravotnictví a místo před seda top 0 a 9,

vlasti Melválek, čelí rostoucí kritice,

za to, že po měsících problémů se situace zásadně nemění, dokonce se zhoršuje.

Na jeho politickém postavení to ale zatím ne nechává výraznější stopu.

Čím to je, že za ministrem přesvršící se problémy stojí jeho spolustraníci i vláda?

Jak chce vlasti Melválek lékovou krizi řešit?

A proč jsme se do ní vlastně dostali?

Je středa 6. září, tady Jelenka Kabrhelová a 5.59.

Spravodejský podkast se znam zpráv.

Martin Čaban je komentátorem se znam zpráv.

Ahoj, Martine.

Ahoj, Jelenko.

Martine, ty se dlouhodobě zabýváš českým zdravotnictvím,

které už měsíce řeší problémy z dodávkami některých léků.

Na Prahu podzimů zaznívají i varování,

že teď té nadcházející sezonie respiračních chorob může být ještě hůř.

Minister tvrdí, že má plan, že léků bude dost,

lékárníci tvrdí, ale opák. Jak to v tuhle chvíli vlastně je?

Situace je v tuhle chvíli, zajímavá, bych řekl.

Ta hlavní debata se vede o penicilinových antibiotikách,

ale těch lékových vpadků je pořád mnohem víc na scéně.

Nicméně v případě penicilinu minister tvrdí, že je ho dost,

i v tuhle chvíli, za tím, co desítky lékárníků i ty velké řetěstce

prostě hlásí, že mají prázdné sklady.

A zároveň minister tvrdí, že do konce listopadů

přijede asi 300 tisíc krabiček penicilinových tablet

a sirupů, co všem vypadá spíše nepravděpodobně

a lékárníci jsou řekli ich právem dost skeptištím.

Počme ještě připomenout, než se rozvyprávíme,

k čemu se všemů penicilin používá,

a jak velký problém ten jeho výpadek představuje.

Tak já nejsem ani lékař, ani farmacevů,

takže se nebudu pouštět do nějakých přednášech.

Můžu říct, že obecně je penicilin veľmi běžné a veľmi levné.

Tudíž obvykle veľmi dostupné antibiotikum

z poměrně úzkým spektrem učinku,

tu znamená, že když se tím lečíte,

tak to nedělá v tom těle nějakou další rotyku,

jako je poškozování třeba mikroflory ve střevech.

Takže v tom letom je penicilin užitečný,

používá se kledžbě streptokokových infekcí Angin,

především typicky, ale nejenom,

že infekcí třeba v dutině ústní.

A je možné ho něčím náhradit?

Dá se nahrazovat a lékaři a lékárníci to v tůle chvíli dělají

nahrazuji ho amoxicilinem, což je ládka z podobným

ale neupleně stejným učinkem.

To spektrum učinku je v případě amoxicilinu okousek širší

a ten učinek není úplně stejný,

nicméně je pravda, že třeba v zahraničí

v některých případech i na ty diagnozy,

že čeští lékaři předepisují penicilin,

tak v některých zahraničních zemích

předepisují i jako lék první volby amoxicilin.

Takže ty léky jsou v podstatě zaměnitelné.

Na druhé strany, když se podíváš třeba do tabulek suklu,

kde se uvádějí ty výpadky léku,

tak u spoukstitěch penicilinových léku

je napsáno, že králka nahraditelné nejsou.

No a teď proč právě penicilinu je takový nedostatek?

Jak je proto důvod?

Do velké míry mi přijde, že to je asi smůla,

protože ho prostě do Česka přestali dodávat výrobci,

na které jsme spolehali.

A přitom ti výrobci byly nejméně 3.

Byl to Rakouský Sandos,

Slovenská BB Farma a Izraelská Teva.

Nysméně všichni těto výrobci předušili dodávky

z různých důvodů,

zatímco Sandos a Teva vádejí výrobní a obchodní důvody,

tak Slovenská BB Farma nadvrdo píše,

ta úhrada v Česku je nastavená tak nízko,

že se jí nevyplatí, ten lek jsem dovážet.

Takže všichni tři výrobci v tomhle případě prostě vypadli

a penicilin nemá kdo do Česka dodat.

Zajímavé je, že já jsem měl v ruce analízu České asociace

farmaceutických firém,

ze které vyplívalo,

že pokud existuje jenom jeden dodavatel nějaké lekové skupiny,

tam se to bere po molekulách,

zemí to jeden lek, ale je to jedna leková skupina,

tak hrozí asi 30% riziko výpadku,

tohle jako pokud je jeden dodavatel,

a to se ve mochem týká si 70% učinných látek,

které jsou dodávány do Česka.

A když roztepočet tyhle dodavatelů,

tak logitky to riziko výpadku klesá

a utří dodavatelů, což je případ toho penicilinu,

tak by se to riziko mělo pohyvať někde kolem 4%,

ale překvapiví asi ta situace na tom globalním trhu je služitá

a ta cenotvorba České lekové politiky je na to ličpatná,

že jsme si to schytali i přes tůch letunízkou pravděprůmnost.

A ty už si to změňoval trošku v úvodu,

ale jak vážne jsou vlastně v tuhle chvíli tedy dopady

a co se dá čekat, že bude dál?

Je potřeba říct, že nemáme v rukách žádná,

souhrná, tvrdá data, na kterých bychom mohli jasně ukázat,

co se konkrétně děje, to je trošku neštěstí, ale to tak.

Máme řadu nepríjemných příběhů,

jednotlivých rodičů, kteří schání antibiotika pro děti, marně.

Kdyby náhodou prostě malý se narodil a fak měl trádýmu

nebo by se potřebovali paralen nebo neurofen.

Když jim dávají některá antibiotika, tak ty angíny se těm dětem vracují.

Skutečně jsou to nepríjemné příběhy.

Máme hlasit lekárníkou, kteří tě leky nemají ve svých skladech,

nemohou je u distributoru objednát.

Je se stále, setkáváme svýpadky především těch penicylinových antibiotik.

Vsi, co teď přez leto byla menší poptávka,

ale i tak jsme museli spoustu pacientů posílat zpátky klékaři.

Chybí některá penicylinová antibiotika,

chybí antibiotické nosníkapky.

Některí se dají za deset minut půlnock internetu,

aby náhodou neprošvihli několika minutový okamžik,

kdy ten distributor zveřejní nabídku,

několika balení, která v nisi budou moc objednat.

To jsou velmi nepříjemné situace

a to vůbec nechci zlechčovat na druhé straně.

V tomhle chybí nejde ož systémou neoplošnou krizy,

která by měla nějaké široké dopady na veřejné zdraví.

Na druhé straně je pravda,

že ta podzimní sezoná respiračního nemocný.

To je začíná, takže uvidíme,

jak to bude vypadat a nepochymně za pár týdnů

může být výrazně hůž pokud se na té nabídkové straně

něco zásadního nestane.

Ještě bych možná doplnil,

že na to upozorně je třeba kolega Tomáš Ciker,

čef redaktor zdravotníckého deníku,

že podle statistik a dostupných dat,

která má sukl, tak čistě podle očtu dovezených

a vydaných lejků by tady někde mělo

existovat asi 20 tisíc balení antibiotik,

která ošem nejsou těchhle v těch lekárnách,

do kterých chodí běžní občané

a my nevíme, kde jsou v tuhle chýly.

Pokud tam nedošlo k nějakým nilegálním čarným reeksportům,

tak je možné, že mohou být v podezrení nemocniční lekárny

a nemocnice, které se těmi leky mohou zásobovat

a mají dobré dystribuční kanály.

Ale nezdá se, že by skutečně takové množství

ležilo i v těch nemocnicích.

Možné je, že protože nemocnice mají i výpadky

těch invitro penicilínů, které podávají k pacientům

nitrožilně, tak je možné,

že to teď nahrazuji těmi tabletami,

které ještě mají v těch svých lekárnách.

Tady někde možná ještě koluje

par tisíc balení nějakých antibiotika,

protože možná ten důvod proš ministrová lek

tvrdí, že ty leky tady jsou,

ale je skutečně problematické se k ním dostat.

Čistě teoreticky by mělo být možné to dostopovat,

protože státní ústav pro kontrolé,

či v přeci má k dispozici všechny šar,

že úplně detailní informace o tom,

odkud kam ten lek putuje.

Je to pravda sukl tyhle data má

a koráci se myslí, že s nimi umí úplně dobře pracovat.

Já myslím, že oni vydávají tyhle

leky a to dohledávání leků.

Řekněme, po krabičkách,

čo by měli být teoreticky schopni,

tak přijdeš nedělají,

pravda podobně je to z kapacitních důvodů,

protože to je poměrně náročná práce,

ale je pravda, že tady tady jsou

a měla by se vyrůžit lepe.

V Česku pořád chybí některé leky.

Teď především penicilín,

hlavní výrobce přerušili ho do dávky.

Podle preměra je situace složitá v celé Evropě.

Vyřeší týma, jako hlavní úkol,

ministerstvo zdravotnictví.

To by mělo podle předsedy vlády

intenzivně komunikovat a vysvětlovat.

Musíme dál pracovat na tom,

aby nečeště občané neodcházely

z lékáren bez léku,

který dostali přede psám.

V svýrobci a distributori se podařilo

během uplynulých měsíců

dojednat pro příští měsíce

takové množství antibiotik

ať už penicilinových či jiných,

že s potřeba během následující sezóny

bude pelně pokryta s dostatečnou rezervou.

No a jak na tohle všechno tady reaguje

ministerstvo zdravotnictví, Martiné?

Je to zjevně velmi složitý problém.

Už jsme tady konec konců s tebou o něm jednou mluvili.

Dotýkali jsme se třeba i té cenotvorby.

Tak je v možné v tuhle chvíli

z kroků ministerstva,

i třeba s vystoupení vlastímila válka

ministra stopnula 9 vystopovat,

za jak velký problém ministerstvo

tu situaci považuje.

Ministerstvo už se dostalo do fáze,

kdy ten problém nepopírá a připouští,

což je po krokistí.

Obecně vlastímil válek argumentuje

tím, že dělá úplně všechno,

co je možné, že prostě nemůže dělat víc.

Ta jeho argumentace

stojí na několika pilíří.

Ten hlavní je, že ten problém je celoevropský

a v teore titky nemá žádné české řešení,

a všechno všechno vršit na Evropské úrovni,

můžeme se tady snažit o nějaké věci,

ale prostě výrobci nedodávají.

Nicméně to platí, bych řekl,

jenom u některých přípravků,

které skutečně chybějí po celé Evropě,

neplatí to v případě

toho penicilinu, který v okolných státech

poměrně běžně k sehnání je.

A teď proměžetě do toho

zkočím, to se bavíme o těch

zdrojových hládkách, které vznikají

převážně na asijských trzích,

hlavně v Číně, a ty v tuhle chvíli

chybějí těm výrobcům v Evropě,

kteří by mohli vyrábit další léky.

Ano, to jsou ty rozbyté do devatelské

retězce, které hodně poškodil covid

a zasáhl právě Asia

odkud sem měří velká většina

těch účinných látech,

které se pak tady spracovávají do těch

konečných léčiv.

To se týká tedy především

a to je ten problém, který už známe

několik měsíců.

Penicilinu se to týká částešně taky.

Na druhé straně je podřeba připomenout,

že jeden z těch 3 dodavatelů je

slovenská firma BB Farma,

která má přidruženou v jedné ze svéch

společností, přímo i výrobu

té účiné látky penicilinu.

Takže tady je skutečně problém

jenom v té ceně, za kterou to

český stát je ochotenot té firmy kupovat,

jinak já si je bezpečnější dodavatelský retězec,

dvě slovenské firmy umím těžko představit.

No a co říká minister

v argumentaci na tuhle otázku

asice na cenovou politiků

států, která podle těch

firmy k tomu, že jsem prostě nemají

zájem eksportovat?

Velmi opatrně připouští,

že bude potřeba s tím něco udělat.

V konkrétním případě je tez společnosti

BB Farma, která dodává ten vp.

Tak si myslím, že tady na ní už jsou

někde pokročilé fázi a myslím,

že by ta společnost měla

někdy koncem září obnovit

dodávky do Česká za vyšší cenu.

Problem je v tom, že tu cenotvorbu

dělá primárně státní ústav pro kontrolu lečiv

a ona se dělá ve správním řízení

a to je něco, co prostě

nejde udělat úplně přes noc.

Můžeme se bavit o tom,

jak moc flexibilní to může být,

ale pořád je potřeba splnit nějaká kryteria

a nějaké náležitosti

a je to úřední proces, který nějakou dobu trvá.

No a může se tedy podařit

před podzimem zajistit

až o 20% větší

počet antibiotik,

než předchozím období, což tvrtý terministr Válek?

Já se obávám,

že ty sliby ministr Válka

jsou hodně nacazene.

Až bych skoro řekl zbytečně,

protože on tady skutečně pracuje

s násobkem, z potřeby

i běžné těch antibiotik.

Já to na jednu stranu chápu,

protože ten úlek z toho,

že ten penicín není je veliký

a som říkám, že je dává smysl

toho léku slíbit hodně,

ale je otázka, jestli tyhle dodávky

zejména těch 300 tisíc balení

dokonce listopadu, jestli je to vůbec reálné,

protože třeba kolegové z dehniku N

obvolali ty 3 výrobce,

o kterých jsme tady mluvili

a tě rozhodně takové dodávky

nikomu nepřislíbili,

pohybujeme se ořádníš

v nějakých desítkách tisíc balení,

které jsou schopně ochotně dodat.

A zároveň ministrstvo nekomunikuje

tisíc balení má vzít,

takže tady trošku to zase dostává

nějaké trhlyny z hlediska

tedy uvěry hodnosti.

Tomatěny my už jsme se dotkli

toho dalšího argumentu ministrstva,

to je tedy to, že v Evropě

není dostatek firém v tuhle chvíli,

které jsou schopné ten penicidín dodávat.

Když se díváme na důvody

proč to tak tedy je?

Je to celé jenom otázka

v těch dodavatelských vztahů

s Ázi, nebo je to měště něco jiného?

Pokud se bavíme o tom,

že v skutečně některé fabriky

v Evropě nejsou schopné vyroby

dostatečné množství některých léků,

tak tady a no, tady asi budou na vyně

ty zpřetrhané a poškozené

dodavatelské řetěstce, to, že v Ázi

také stoupla spotřebá těchhle těch látek,

takže ty firmy, které to tam vyrábí,

jak to nechávají primárně tam,

nicméně tohle je skutečně

tohle je vědom účásti těch léku

spousty jiných, hraj je větší roli

právě ta cenotvorba,

a nebo případně ta neochota

ministerstva, jednat po nějakých

mimořádných cestách.

A pokud tedy, ale ten vychozí argument je,

že ten samý problém by mělo řešit více

Evropských zemítak, jak tomu přistupují oni?

Ty nástroje, které se volí

v zahraniční jsou různé,

Českod na příklad nemá léky

ve státních motných rezervách,

jedná se o tom, že by se to mohlo změni,

tak mají třeba léky

v motných rezervách, takže tam existuje

nějaký polštář pro případku

výpadku těch úplně základních

léku. Některé země mají

vstřísnější cenovou politiku, o tomu

jsme mluvili prostě platí dodavatilům

za léky víc, více se jim vyplatí

tam ty přípravky vozit.

A je pravda, že teď už se v Evropě

poměrny rozmáha i snáha

o jakou si lékovou suverenitu.

To znamená, že rostou po Evropě

různé továrny,

například ve Franci, je tu vším

staví jednou, ale to je všechno běh

na velmi dlhou trádi, tam myslím, že v té Franci

vtastávba trvá něco kolem 3 let, a vztále

to není úplně v dohledu, že by byl

hotovat. Ale je to věc, která pravdě

pro mě přijde na předřes i u nás,

a pokud budeme mířit na středně do býh

horyzont 5, 6, 10 let, tak

je to něco, o čím určitě má smysle

se bavit. A je to realné, nebo možné,

když se mohlo tý klíčové léky začít vyrábit

samo představilo třeba ministerstvo

zdravotnictví v tomhle ohledu nějakou

úcelenou koncepci, jak dosáhnout

lékové souběstačnosti v Českou.

Ne, to jsem nezachytil, že by skutečně

existovala nějaká úcelená koncepce.

Zachytil jsem ze strany ministerstva několikových

nápadů, nebo ze strany ministra, možná

zpích vlastímil válek, přišel

pokud se nepletu z myšlenkou, že by se

léky mohli vyrábit na farmace útických

fakultách, kde určité výrobní kapacity

jukových důvodů jsou.

Prostě pomoci

těm univerzitám, kde farmace útická

fakultá, co znají tam dostatek

těch, kteří jsou schopní,

jak si v té výrobě být,

tak zkusit

tam vybudovat

závod, který by nějakým způsobem

vyrábila generika,

a ve smyslu

i toho, že to bude muset být

suvenované nějakým způsobem buď

v státu, což je zajímavý

scénář, není to úplně vyloučené,

ale vyžerovalo by to

taky mohutné investice

minimálně do zvyšování kapacity

těch výrobních linek, a tak čili

není to něco, co by by bylo úplně

po ruce možná, je to okousek víc po ruce,

než stavět novou farmace útickou

fabriku na zelené louce.

Udlevně nejrealně i teď asi vypadá

iniciativa těch samotních lekárníků,

kteří říkali, že pokud by minister

dokázal zajistit penicillin

ucurový účinou vládku samotnou,

takže by byli schopni vyrobit

ten penicillin ve svých lekárnách

v tom noštví, ve kterém přibližně

je a bude potřeba.

V případě, že ta účiná látka je,

tak ta příprava potom

v žádném případě nemůže dlouhodobě

nahradit tu hromadnou výrobu.

To je iniciativa, která podle mě

by stála za úvahu, nevím,

přesně jak se knítet ministerstvo staví,

myslím si, že nijak zvlášt vstřícně,

už je se stáčen, na podzin

budeme brát na anginy

penicillin magistraliterek,

k se říká ten výrobený v lekárnách.

Poďme se ještě podívat konkrétně,

na to, jakým způsobem

v té krizy postupujeme minister zdravodnictví

vlastimil válek.

V tuhle chvíle na něj míří docela silná kritika

ze strany lekárníků,

těch samotních farmaceutyckých firem,

lekařů, na konec i pacientů.

Ale zdá se, že ve vškeré

ty výtky k loužou po ministrovi

docela bez následku. Čím to, Martin, je?

Jo, pan ministr válek má

velké sebevěromí a

pevnou politickou pozici.

To jsou dvě věci, které se tady scházejí do hromady

a umožňují mu

určitou nezranitelnost,

kterou momentálně disponuje.

A navíc, já zmyslím, že on skutečně věří

tomu, že dělá všechno, co je možné,

má oslatně na ministerstvu

náměstka Jakuba Dvořáčka, což je

skutečně vžpičkový expert

v politiku. Takže

já si myslím, že on je skutečně

s svým výkonem spokojený.

Často nereaguje úplně racionálně

v některých debatách. Měkdy má

tendenci ten problém, zkraje popírat,

to jsme viděli, jak třeba v energetické krizy

tak u těch paracitamolových léků

tak teď u toho penicilínu vysky začíná

tím, že ten problém jako neexistuje

a ty léky jsou. A je potřeba říct,

že máme situací plně pod kontrolou

byť. Ty důkazy jsou

velmi jednoduché a prosté a

dová noc bude

v českých lékárnách nerofen

a v českých lékárnách

dová noc nerofen je.

Vyřešili jsme situací

s penicilinem. Penicilin

dneska v České republice je.

Jak pro děti, tak pro dospěle.

A když se tedy ukáží, že ty léky nejsou

tak připustíme, že ten problém

existuje. Rekneme, že je celoevropský

a že to není z daleká chyba

českého ministra. Ten problém

je celoevropský.

Ten problém je opravdu ve všech

zemích.

Já řeknu tři země

jako příklad a to byl pro mě největší

šok na tom jednání ve stokmolu

ministru, proto jsem ani já nedí.

A pak většinou přichází fáze, kdy

začne ministr válek vyhrožovat rezygnací.

Já si trochu vnud říct, že pokud nebudou

zajištěny fakultní

nemocnicím dodávky energie, tak já nebudu

minister zravotníští. To bylo

plasicky většiné energetické krizy, kdy

prohlásil, že pokud nebudou mít

vzimě, tak on nebude minister

a zařídi, že to má minister svoj pomyslu.

Jednáme nejenom zvírobci České republice,

jednáme i zvírobci mimo Českou

republiku a regystrujeme nebo

pracujeme na registrací další chvírem.

Oslovedli jsme výrobce, a te asi

zbytečné všechno vyjmenovávat.

Připravili jsme legislativu, která to

zaručí a ano

jsem ochotendán hlavu naš palek,

že situaci na podzim budeme mít

polkontrolou.

A teď zase v květnout letos

hlásor, že dává hlavu naš palek

na to, že na podzim lejky budou.

Uvidíme, jak tohle situaci s tím

špalkem na podzim vyhodnutí,

ale je to tak, že

jahopozice je pevna.

A čím se mu to podařilo

vybudovat si takhle

silné opevněhní

v rámci těch politických struktura

vztahu, jakou reli má v tůle chvíli

své straně top 09 i ve vládě.

To je tak nepostradatelný?

Já bych si trofnou tvrdě, že kdyby byly

ty moceňské karty rozdány trošku jiná,

než jsou dnes, tak

už by vlastimil válek asi ministrem

nebyl. Ale jedna věc

je, že na ministrstvu zravoje těch dnes nikdy

není žádný velký nával.

To je opravdu náročná funkce,

málo která strana má

vyprofilovaného eksperta, který by

si do té židle mohlo zítra sednout.

A neudělalo ta vostudu.

To je tutečně problém 1.

No a zároveň válek je klíčovou

postavou jedné z koališních strán,

že všechny strany, kromě top 09

mají ve vládě svého předsedu.

Top 09 tam předsedu nemá,

protože předsedu kyně Market a Pekarová

damová šla řidi cněmovnu,

takže nejvíše postaveným členem

je místo předseda top 09

vlastimil válek. To znamená, že odvolat jeho

zvlády je stejně

složité nebo stejně citlivé,

řekněme spíš, jako odvolat

stejné vlády.

Navíc on je pro top 09 těžko postředatelný

v tom, že je výraznou a známou tváři

nepopulární, nepochybně v těch

žebríčcích paná dolu,

ale a spoň ho lidé znají.

Druhým zástupcem top 09

ve vládě Helena Langšánová,

kterou nezná vůbec nikdo podle těch tabule.

Takže on je i v tomhle

takovým důležitým brandem

pro top 09 trošku v tom připomíná

myslím pozdního merozlava Kalouska,

který taky rozhodně nevítezil

to prostě výrazná tvář té strany,

která se dala v některých situacích

nějakým způsobem využít.

Takže ani top 09

ani vláda si prostě nemůže dozdobě dovolit

o vlasti Mila Válka přijít, takže

jeho pozice je skutečně poměrně bytelná.

Petr Fiala jej občas kritizuje

odvolává se na nějakou jeho

odpovědnost aťují za situaci

zléky nebo za třeba následky

té kousy ikémo, které jsme psali

a i v tomhle pořadu oni několikrát hovořili.

Ta kritika je ale vždycky velmi opatrná

a nevidím jako úplně

pravděpodobné, že by vlasti Mila Válka

zvlády v nejbližších měsících odešel.

A dá se v tuhle chvíli

z těch informacích, které jsou k dispozici

i právě zlem těm kousám,

které si změňoval třeba ke kouse ikém

a tak dál vyvodit definitivní závěr

ohledně působení ministra Válka

je v tuhle chvíli můžem na své místě

v tom svém konkrétním rezortu zdravotnictví.

Na to se těžko odpovídá.

Asi nemyslím, že existuje někdo,

kdo by dokázal na to ministerstvo

přijít a rázem vyřešit

problémy, které jsou ať už zleky

nebo nějakými systému

vyjštími věcmi v českém zdravotnictví.

Ono je to skutečně velmi komplikované.

Ta vlada není v lehké situaci

a ani pan minister Válek není v lehké situaci.

Na druhé straně

myslím si, že by tomu rezortu

prospěla výrazně šikovnější

méně, povýšená

méně, aroganitní

a více srozumitelná

komunikace, což

není silná disciplíná

vlastímila válka

a třeba v té situaci z léky

si myslím, že by to ministerstvo

mělo komunikovat významně

lépe, než to děla.

Ale je pravda, že

já už u vlastímila válka

ani nevidím vůlik nějakým

vloubším systémovým změnám, které ještě

třeba v programovém prohlášení vlády

takže

na otázku, jestli je to už na své místě

kdybych měl odpovědět, ano

ne, tak bych asi odpověděl, že

v tuhle chvíli už ne.

On třeba argumentoval i tím najaře,

když se ty debaty o nedostatcích

léků vedli docela intenzivně,

že prosadí novelu

zákon o léčivech, ale

od té doby si ceta novela

duputovala do sněmovny,

nicméně prošla zatím jenom prvním čtením,

tak jak si to vysvítli,

když to nedostatkem vůle ochoty

nebo jsou tam i jiné faktory

a nebo je to třeba jenom nedostatek

ve politické píle, která by tohle

vlastně dotála dokonce?

To je správná otázka, jsem změl kroměté

obecné politické odpovědnosti za tu situaci

z léky, za kterou si se minister

bezprostředně nemůže, ale

ta politická odpovědnost leží na něm.

Tak tohle je takové konkrétní

politické selhání.

To, že vláda svolávala mimořádné schůze k vůli,

ale kvůli zákonů lečivěch

i nespolová. Pokud by Válek

dokázal přesvědčit zbytek vlády,

že je to tak zásadní priorita pro něj,

že je nezbytně nutné, aby to od podzimu platilo,

tak skutečně mohla být kvůli to mohle

zákonů další mimořádná schůze,

další noční, dlouhá jednání

a tak dále Válek to neudělal

nebo ty kolegi nepresvědčil.

Což je prostě selhání, protože ten zákon

kvůli tomu bude platit, řekněme,

když je nejlepší hrybkové sezóny,

v nejlepším případě, pokud vůbec projde.

Takže tohle je nepochybně politická

prohránení první. A myslím,

že Válek obecně, když dojde

na nějaké střety v té vlády,

tak patří spíš k tím slapším kusům,

na kterých si ostatní ministři

trošku hojí rozpočty, protože

když během toho prvního

zestavování rozpoštu tohle vládu

v rozpoštovém provizoriu,

bylo potřeba udělat největší úsporu,

ale systém vyřejného zdravotního pojiftiní

přišel o 14 miliard.

A tohle byl Válek připustíli,

je pravda, že to vyměnil za nějaké jiné ústupky,

ale rozhodně to nebylo něco,

co by se dalo vydávat za velké politické výtěství.

A Martiné, když se povzneseme

vlastně na tohle všechno,

ještě díváme se na ten příběh

penicilínový a možná teda

šířeji nedostatku léčiv

na Českém trhu. To by je

jako dlouhodobému pozorovateli

přišlovení i vládních kroků

a vládních politik.

Ukazuje se ti tam nějaké propojící téma,

které by ilustrovalo,

jak ty jednotlivé složky

ke zdravotnictví přistupuje

a jak podobný ty problému řeší?

Já myslím, že je na tom vydět

několik takových obecných přístupů

Českých, politických

a zdravotnickopolitických, řekněme.

Ten zásadní je,

že jsme zase světky flikování problémů

ze dne na den, nebo

prvá x měsíců

přes rok. Víme,

že situace zléky je špatná,

tak vlastně jsme se dostali jenom

do fáze, kdy ministr

se snaží třešit fleksibilně

nějaké mimořádné dodávky,

jedná, kdo ví schým

o kdo ví čem, to nevíme.

To je, myslím, jeden problém,

který máme obecně zlesčím.

A ten druhý, který se myslím,

že je možná ještě závažnější,

tak je tam izerná práce z daty.

Vlastně mě pracovat a tohle se dáří

stám měř o každém oboru politiky

a ve zdravotnictví to platí

trojná SOP,

ohledně dat o kvalitěpéče,

ohledně dat o efektivitěpéče,

ohledně dat o, řekněme,

nějakých chybách, které se

ve zdravotnictví dějí,

všechno to někde leží,

ale neumíme to vzít a neumíme to analizovat,

neumíme to číst a neumíme se

z toho poučit.

Martin Čoban, komentátor se znam z prav.

Děkujeme. Děkují moc za pozvání.

A to je ze středečního vydání

podcastu 559 Vše.

Děkujeme, že nás posloucháte

a že se za námi vracíte,

pokud nás posloucháte rádi,

vypravte se s námi znovu i na scenu

k příští týden

12. a 13. září

v kulturní křižovatce vzlet,

džurnalistika, vyprávění

a audio do všechno

v eksperimentálním provedení

společně s týmem zletu.

Podrobnosti najdete na stránce

vzlet.cz samozřejmě i na našich

sociálních sítích.

Pokud máte nějaké dotazy,

píšte nám, naše adresa je za minutu

6. zavináč soz.cz

To byla Lenka Kabrhelová.

Těším se zítra.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.