Opravdové zločiny: OZ #236 - Jordan Davis & Antoinette Venditti Bruce & Darrent Williams

Opravdové zločiny.

Guten Tag.

Guten Tag.

Jsme zpátky.

Je to další dělo, pravdvý zločinů.

Ano, doufáme, že se nám máte dobře. My se nám vás moc těšíme, protože už se blíží na tom naší první beseri.

No, jsme z toho nervní jako blázen, ale hrozně se těšíme.

Hrozně se těšíme a doufáme, že vy se taky těšíte. A že se uvidíme v plným sestavě.

Ještě jsou nějaké listky.

Sme to řešili ustí nad labem. Český buděl vice.

Pardubice tam myslím taky pse pár.

Pse pár.

A pak máme še zepár věhlavě.

Jo.

Ale nepřijde se pár.

Ne, ne, to nečekajte.

Na uvod, ještě než začneme s příběhám, tak já mám taký doporučení.

Protože vyšlet další hrozně krásná knížka a myslím si, že bysme o ní tady měli mluvit.

Protože jí má nasvědomý pan ředitel policeního muzea.

A je to podplukovní kvěvý službě.

Pozor.

A pan Galaš spolu s panem Milošem Vaněčkem napsali knížku Skutečné zločiny po Česku.

A my jsme tu knížku dostali přečtení a staršně se nám líbila.

Respektive, se líbila barča se na nějista.

Je tam jako málo obrázku, ale já ti to budu vypravit potom.

Podstatný je.

A co mě přijde hrozně dobrý knížte, tak jednak samozřejmě to zločin patří to k nám.

Ale pánové, totiž tím, že jsou bývalý policisté,

tak se dostanou do archivu k věcem a ke spisům, ke kterým se běžnej smrtelník nedostané.

A oni spracovávali příběhy, který jsou právě s těch spisů.

A jsou tady i fotografie.

A ty jsou teda hodně naturalistické.

Řekíme, že kdybych jsme ty fotografie ukázali, tak nás YouTube zablukuje.

To už by nebylo jen o potom, že nás se monetizuje jako vždycky, ale že nás ronů smažou.

Takže takníčka už vyšla, myslím si, že je všude všude jak dostání.

Takže pokud rádi čtete a máte rádi zločin, proto jste tady asi,

že nejste jako milovnice mody.

A tak tohle si myslím, že by vám nemělo chybiť o vašich kníhovni,

protože mě přijde prostě hrozně dobrý denápad,

který nejsou vůbec známí a který prostě jsou vopradu spracovaný s těch spisu a s těch archivů.

A já teda musím ocenit spracování techničky, protože má to hrozně krásnej přebal.

Já to zas můžu ocenit, já.

Takže vy co nekoukáte a jen posloucháte tak skutečné zločiny po Česku.

Doporučujeme, že má 10.

Jak hodnotí vždycky influencery na Instagramu kníhy, tak 5 z 5 to budáme.

Tak si můžete počíct tolik na štip. A ty si říkala, že máš nějakou?

Vštěj, si mi to připoměla.

Já jsem narazila na jednoho rozně zajímavý video, protože v Americe se teď dělá taková jedna velká věc,

protože jsme tady řešili strilbu na školách, na základních nebo na středních a že celkově téma.

Těch zbraní je obrovský téma v Americe a teďka právě představili normálně neprůstřelnou zeď,

která by měla být pozděj, až se to rozmohne.

Rozmože. Rozmože. Rozmože.

V všech třídách, na těch základních a středních školách a v podstatě byste nepoznali, že tam nějaká zetě

a tam byla nějaká figurantka, která ukázala, jak to funguje.

A v podstatě, když by se stalo, nedají bože, že by byl nějakej stralec na nějaké škole,

tak ta učitelka chytne za takovou páčku v rohu té místnosti a takhle, mě nevidíte,

ale povitáhne z toho rožku za tou páčku a normálně vyjede úplně nová místnost čtvrcová,

která je neprůstřelná, nedá se do ní dostat, jenom v prvním momentě, když to otevřete, nažinete tam všechny ty děti,

zavřete se tam a ten utočník nemá šanci se k vám jak dostat.

To je dobrý, jsou bezpečí.

A tam u vnitř vlastně to aktivuje nějakej signál a přejdou na místo policistě, zakrání služky a všechno.

A samozřejmě, že každý prezident má ve svém nějakým volebním programu trošku jiný přístup.

Uvidíme, ale tohle je jako skvělý krok, že aspoň něco.

A mimo hodem, já jsem teď zjistěla, když už jsme u tý strélby na školách, tak na tohle témá je natočený ten serial,

teku tý písek na Netflixu, je i původně v tom knížká a čověči napsala to i severská autorka teda a byla v Praze.

Cože?

Jaké fotky, no.

A byly jste na káfy?

Nemily.

Nemily.

Tak jo.

Tak to je asi jako.

Víš to tak mi, jak jsme pošihaný, vejď, tak aby se k ní přihadnul a prosím, já dobrý den.

Tak to je moc zajímavé.

Děkujeme za to, i nech samozřejmě, děkujeme i za to, že nám posiláte typy.

Samozřejmě jsme si všimli i toho případu, který se odhrál s do dvanáci na toho holčičkou.

Dvanác tý bylo nebo šesnác, teď běhne ke celou.

Ne, jsme si mimo dvanác.

Dvanác.

A jak ji budali ty kamarádky, víme o tom, ale my jsme si říkali, že to spracujeme, až bude venkuvíc informací, až s třeba pro běhne jsou a tak dál.

A co se týká soudu?

Tak máme jedno rozřešení, takový jako update případu, který jsme dělali.

Tak to si dáme v druhý půlce.

A taky jsme zaregistrovali i to, že propustili toho vězně v Americe, který se děl pro se 35 let za El Paso, který neuděl.

Iho člověka u toho napadá, že v tom letom je ta Amerika totálně vháj, takže tam musela dojít tolika chybám,

že kdyby měli vyplácet každému jako spravedlivě očkodní, my víme vždy zkušenosti, že když jste odsouzenitřál na základě křivý výpovědi,

tak nemáte nárok na očkodní, potom ve finále, když vás jako osvoboděj, a řeší se to nějakýma civilníma s bírkama a tak.

Ale kdyby vapradu chtěle byt jako spravedlivý a každým budali to očkodní, tak to podle mě bude stát půlku rozpočtu spojených států,

protože to je jako chyba za chybou a tím, že je jako den a že jo a jsou všechny možný a laboratoře,

který si zabývají toho genealogí a genetykou, tak se to jako rozkričovává.

A teď si říkáte, kolik jech lidí ještě vlastně nespravedlivě jako sedí.

Mám si jenom tady, kolik si s třeba spracovala ty a podle měch tohle herozně moc, že to jenom vpyčka ladovce toho, co jsme tady řešili.

že to je jako příběh, vy se nám to posílali, aby se o tom věděli, samozřejmě, ale třeba na to spracování to je pořád do dokola.

Tohle člověka, to prostě si řekne pohledat, tak já chci mít statistiku spolněnou, očkrtnou si to,

tak posíl je na základě nějakých nepríjmej důkazů, nebo světěství tak ho jako odsoudějí potom a Fred prostě 35 let strával nejvězeň.

A tam byl největší byzář, že ten člověk tam s ním byl rozhovor. Myslím si, že četné 24 to dávala i na instagram ten rozhovor.

A on říká, že on se snad učel na nějakýho neuro-hirurga, že on byl jako velice vzdělanej.

Že to nebylo jako, že bylo v Bronxu a byl člen gengu a přepadával babičky po cestě zná kupu, ale prostě to bylo vzdělanej člověk.

A moh teď už vidělávat 100 tisíce dolarů a moh pomoct spoustě lidem jako neuro-hirurg a prostě strával 35 let v kriminale.

To je hrozný.

Takže, jestli teď třeba máte domáci vězení, protože vás doma nechali se to, jestli to jen co proverli, purty to robí.

Tak. No a já mám pro vás neská příběh, kde se opět dostaneme ke zbraním v USA.

Že tam prostě zbraní můžu mít každé lojza a může to úprostě nosit grykoliv a pak to boužel takhle dopadá.

Mám teda příběh z USA, konkrétně ze státu Florida ve městě Jacksonville a hlavní osobou tady v tomhle s tom příběhu bude 17 lety Jordan David.

Jordan se původně narodil a vyrůstal v Atlantě, kde řežil se svojím mámou a tátem a narodil se konkrétně v unoru roku 1995.

A ten Jordan byl proti svoje rodinče takový vymodlení dítě se tomu říká, protože oni hrozně dlouho chtěli děti, nešlo jim to,

ta mamiňka měla víc jak jednou potratit, takže to pro ní bylo extremně náročný a pak se stal zázrak, jak oni říkají a narodil se jim ten Jordan.

Co se týče toho rodiního zázemí, tak tam nebyl žádný problém, jeho táta byl slušný chlap, stejně jako jeho mamča, nebyl tam žádný alkohol, žádný drogy, dluhy, nic podobního,

ale když byl Jordan malinký, byli mu čtyři roky, takže to bylo v nějakým roce 99.

Tak se začel vztah těch jeho rodičů pomalu rozpadat, nebyla v tom teda žádná nevěra nebo něco podobního, ale dostali se do nějaké fáze, když si přestali rozumět,

myslili si, že právě když budou mít to dítě, tak bano, pak tam se takto ještě posíli, což se nestalo, a rozhodli se teda, že bude lepší, když půjdou od sebe.

Ten rozvod probíhal úplně v klidu, neházely na sebe žádnou špínu, prostě se domluvili a perfektně se domluvili i na výchově toho Jordana.

A domluva byla taková, že ten Jordan zostané umámi v atlantě a jeho otec se přestihuje na Floridu s tím, že se s tím synem bude výdat, co to půjde.

A musím říct, že ten táta musela mít strášně ráto od Jordana, protože on kdykoliv měl třeba jenom dva volný dny,

tak přijel za ním, nebo ten Jordan za ním jezděl na výkendy, nebo naprázněli a v podstatě se viděli každý měsíc, i když od sebe bidleli takovou dálku.

Bohužel netrvalo dlouho a přišli další trable.

Jeho mamince totiž diagnostikovali rakovinu, Jordan byl v tu chvíli ještě pořád malý, bylo mu něco mež ze 6 a 7 lety,

a taho mám če se vylečila.

A i když to bylo hrozně náročný a próbě chtěla ještě byl těžký, tak se všechno vrátilo do původích kolej, a vypadalo to, že všechno bude dobrý.

Když byl ten Jordan starší, tak těm rodičům dělal jenom radosť, protože měl partu kamarádu, věnoval se sportu, měl sen, že půjde na nějakou vysokou školu

a hrozně se vynuval i své rodině, a i když byl třeba v půberti, teď si přestavte, že vám je třátěch 14, tak on si vždycky udal čas,

jsme neděli a chodil z bopičkou do kostela a nebral to jako...

Já to nedokážete slušně jak storek neslušně.

Jako poprus.

Jako poprus.

Nebral to jako poprus, fakt chodil do toho kostela, měl to rád, bral to, že to je prostě součást jeho života.

A potom nastal další zvrát, bylo mu v tu dobu nějakých 14, a ta mamence se znovu vrátila Tarakovina.

Inže samozřejmě je to tak, že v tomto případě už to bylo mnohem silnější a mnohem agresivnější, ta nemoc.

I ta léčba byla mnohem náročnější.

A tam mamča věděla, že už ten krát to bylo těžký a bylo to tak, tak se o toho kluka postarat,

tak se domluvilá s tím tátem, ten táta smene Ron, mimochodem, tak se domluvili,

že by bylo fajn, aby ten Jordan se přestíloval na tu Floridu, byl s tím tátem.

A ta mamka by se léčila a zároveň nechtěla za prvé věděla, že by na něho neměla tolik času.

A na druhou stranu nevěděla, jak to snídopadne a nechtěla, aby její syn jí viděl v takovém stavu.

To bylo mu 14, takže tomhle dítě nechcete vystavit.

Takže se s tím Ronem na tomhle domluvili a pro toho Jordana to samozřejmě bylo strašně těžký.

Zapravě měl tu nemocnou mamku už jenom tohlen co to vztřebá těko malý dítě náročný,

ale samozřejmě s tím šlo v ruku v ruce i z mě na školy.

Noví kamarádi, nový město.

Do toho měl strach, jestli to ubec tam mám čas vládné, takže se to na něho všechno tak se si palo,

ale nakonec s tím rozhodnutím souhlasil a nechtěl dělat problémy.

Byl podle mě hrozněhodný klůk a přestihoval se k tomu tatovi, který měl skvělou polohu domu.

On bidlel. Kousek od moře, zároveň to bylo v centru, takže když tě lidně kam s klukama,

tak měl vokolo samý fast foody, mohli si zajít na pláš.

Takže si na ten životní stou na Floridě začal celkem rychlé zvykat

a s tou maminou byl pořád v kontaktu, válili si na Skype, věděl o každým jimku roku,

jak se jí dáří a všechno to bylo dobrý.

Pak dokonce začal hrát basket a on teda mnou zpíště hrodiče vždycky tvrděli,

že peri v tom basketu byl jako úplná hvězda, že byl hrozně šikovný

a těho kámuši říká, že to taky bylo nebylo, že byla jako nejhorší v týmu

a nevím kde to lensto sničeli, ale že se jako snažil, snažil se.

Dokonce měl teda nový kamarádi, našel si bandu kluků

a našel si i svají první holkou, i ho první vstak v životě, zažal na Floridě.

Takže se krásně celé tedy té situaci přispůsobil. No, to lensto je to hezký.

A proč o něm mluvíme, k tomu se dostaneme teď, protože se přesuneme do listopadu 2012,

konkrétně 2023 listopadu, jenom pro opřesnění Jordanově v to dobu bylo 17 let.

Ten den byly obříslevy v rámci Black Friday a on měl partu kámušu

a říkali si, co tak budu jako dělat, takže by išli na nějaké nákupy,

do toho, už to bylo konec listopadu, takže se řešeli jako vánoce,

tak si říkali, že to aspoň spojí, že třeba můžou koupit nějaké vánoční dárky.

Takže teda vyrazí, a že obejdu pár obchodů.

Šlo o kamarády, Tevina, Lílenda a Tomiho.

A právě Tomi přišel s tím, že se vezme auto.

On měl takého toho klasického červeného džipa,

kdy se koukáte na ty filmy a jsou tam tějí hezci, seksy, lidi na Floridě

a mají ty džipy bez trih, tak to měl on. Byly teda do mluvení, že vezme auto a že je nabrál.

Všechny je nabrál, jeli se podívat po obchodech a pak si řekli,

že by mohli jeť na pláš, nebo se jenom poflakovat v tom autě,

že si si jdou na nějakej fast food, vezmou si nějakej pití,

což jim jako přišel super nápad, takže do toho šli.

Teď posluchali písničky, spívali si, půštěli si nějakej rap

a měli jako hroznějský den.

Byhem toho ježdění potom městě, tak se zastavili na benzince Tom Jackson's Will

a chtěli si prejí koupit cigarety a nějakej pití a přijeli na tu benzinku

a z auta vystoupil jenom ten řidič, ten Tomy.

Všechny tři zůstali sedit v tom autě. Tomy šel do vnitř.

Byhem toho, co šel do vnitř, tak na benzinku přijel černý sedan.

V tom černém sedanu seděl postarší pán a nějaká žena.

Můž zůstala v autě, vystoupila ta žena a šla na benzinku si taky něco koupit.

Prostě běžná situace. A já vám teď popíšu, co se stalo z vypovědi světku.

Nastalo to, že ty auta stáli v podstatě vedle sebe

a z toho auta těch kluků, do slova jako řevala hudba,

měli hrozně náhla spuštěny nějaké repíky a kdo byla randál

a všichni tři si jako v tom auti spívali, že se tam řechtali

a pak na jednou zaregistrovali ti světci hádku mezi můžem v tom černým sedanu

a těma klukama, že se hádali a řevali na sebe.

A vygradovalo to tak, že fakt na sebe jako do slova hulákali

a teď si říkali, že co se tady děje, ale tak nevěduješ tomu pozornost.

A pak byl moment, kdy ten Tomy se veracel zpátky z té benzinky do toho auta,

nastupuje do toho auta a v ten moment se ozvalo deset výstřelu.

A to červený auto, ten Tomy odděl pristé benzinky a teď všichni,

že co se to stalo?

Byłem toho, co oddělo to červený auto, ten Tomy s klukama,

tak přicházala paní z černého sedanu, nastupla do auta

a vodil taky a teď všichni, co to tady stalo?

Za pár minut, ale nastalo to,

že se ten červený džíp s klukama vrátil

a všem, co na té benzince byly, tak došlo jim, co se vlastně stalo.

Ty klucy přijeli na tu benzinku, měli stažený okinka

a řvali ať okamžitě někdo za vělá 211,

že jejich kamarád je postřelenej a krvácí.

Ty klucy, v ten prvný moment a hlavně v tom šoku

tak neviděli, co seděje, najnou slyšeli nějaký výstřely

a ten Tomy seděl na sedadle toho volantu,

tak okamžitě nastartoval a ujel pryč, aby všechny ochránil,

myslili si, že jako ujeli, že už je to dobrý,

jenže pak si všimli, že ten Jordan je úplně mimo,

že je i všude krv. Takže se vrátili zpátky.

Na místě byla do pár minut policie a i záhranáři samozřejmě.

A do té doby, než přijeli, tak se všichni včetně

těch zaměstnanců a těch lidí, co tam byli,

snažili toho Jordanu udržit při životě

a nakonec byl teda převezan do nemocnicé,

kde bojoval o život.

Tady o tom celém incidentu se samozřejmě brzodu zvěděli

rodiči všich kluků, včetně toho rona, toho táty, toho Jordana

a ten popsal, že když se dozvěděl, že jeho sinovi něco je,

takže se umovalem zastavilo o srdce.

Důležité je to, že on nevěděl chudák, co přesně se stalo,

protože on se to dozvěděl od nějaké maminky jednoho z těch kluků

a říkáli, já prostě nemysl, co se mu stalo,

převezlili ho do nemocnicé, vyměnom, že tam bá nějaká krév,

já vůbec nevím ještě, co se stalo, tak je tam teprve jedu,

ale měl bys to vědět.

No a ten neuron byl zrovna pracovně pryč.

A vám prosím, vás chodil, protože ta maminka,

že on nemola pracovat, protože byla nemocná,

on chodil na nějaké brigády, že dělal nějakého udržbáře někde po hotelích

a byl snad hodinu a půl nebo dvě hodiny daleko od toho místa,

kde se to stalo. A vám prosím, vás chodil na ty brigády,

protože chtěl, aby mohl k osmunáct tě nám koupit auto tomu džordnovy,

aby měl jako prachy navíc.

Okámžete se do auta, jel teda do té nemocnicé,

kde přišel obrovský šok, protože on u sebe neměl peněženku, neměl u sebe doklady

a přiběhl tam celý vystrasovaný, že jeho syn má být tam,

že ho přivezli, že neví, co mu je a o němu neřekli nic,

protože neměl aj díčko a nemohlo se jako prověřit,

že je to opravdu jeho otec.

Já nevím, jako kdyby tam byl pán, který je vytřepanej,

má totální historiák a pláče, tak asi mu uvěřím,

že to jako jeho táta. Ale stalo se, prostě nic nevěděl.

Oni řekli třeba, že tam aj postřelený okluka nebo pobudanýho,

prostě vůbec nic nevěděl, seděl tam dvě hodiny,

v totálním nevědomí, nikdy se s ním nebavil ani ti policajti

a nakonec teda ukázalo, že opravdu je to ten táta jeho,

že mu můžou říct informace a nakonec teda přišel doktor s tím,

že jeho syn zemřel.

Pak další hroznárána pro něho byla tá,

že on mohl jít za ním do toho pokoje, se s ním rozloučit v podstatě

a on se ho nesnil dotýkat, protože vlastně se tady už řešila vražda,

takže se toho kluka nesnil ani dotknout,

takže ještě se tam s ním nějak loučil, musel to být jako strašně emotivní.

A od toho momentu, jak už jsem zmíněla, tak policie vyšetřevala

celou tady tu věc jako vraždu.

Vyslechli ty světky na té benzince, i kamarády, toho Jordna

a všichni se zhodli na tom, že to udělal muž v Černém sedanu

a šlo od 10 výstřelu. Což bylo i jasný z toho, když kontrolovali auto,

protože v něm bylo přesně deset děr od té střelby.

A tím, že se to stalo na benzince, tak je dobré to, že víme, kdo to udělal,

protože tam byla spousta lidí, kteří si zapomatovali SPZ,

kteří měli přesnej popistohotýpka, takže to nebylo vůbec těžký dohledat.

A zistilo se, že Michaelem toho auta je Michael David Dunne.

Michael je pán, který mu bylo v té době 45 let,

byl to velice úspěšný developer, a nežil v Jackson's Whale, ale v Midesote

a jsem jezdil do Jackson's Whale, jezdil jenom za svý rodinou

a z hodou okolností důvod toho, protože tam byl ten výkend,

tak to bylo, protože se mu vdával syn.

A měl z toho takovou radoz, že strílal?

Jo.

A on se měl ženit, tak byli tam přijeli společně se svůj partner.

Řekl a vdával syn?

Řekl a vdával syn!

Řekl a vdával syn!

Řekl a vdával syn!

Ale ženil a větné to bude se krhložil,

tak ženil, víme, víme, já vám to.

Ale možná, byl násom měla další myšlenku,

že jsem chtěla říct, že on už byl jednou žena té.

Byl rozvedený, a měl partnerků Rondu,

Jo? To je strše všichni.

A bylet ta, teho partnerka byla ten spolu sdec, který tam s ním sedil na té benzince.

Tady potom, co měli všechny tyhlenství informace, tak jeli na místo bydliště, aby ho zatkli.

A předvedli ho k výslechu. Bohužel tam, ale Michael nebyl, protože pořád ještě byli pridž.

A tak se rozhodli tě policistě, že se trošičku proklepnou to okolí a poptají se sousedu, jak je Michael je a tak.

A zjistili jsme tak jen zajímavé informace. Většina sousedu se zudla na tom, že ho úplně nesnáší.

Že to je hrozný zlej za přkelej egoistický, jako maniak.

A že často byli světkem toho, jak na to svojí partnerku křičí, že se jako zbytu ozívala, že by se nedivili, kdyby jí byl.

A neměl prostě s nikým dobrým vztahy pořád na někoho pořevával.

Tak je ten soused, že si tam jenom vopřeškolo, než vytáhneš, já nevím, všetně něco zbla toho a už tě se řvé, co to pokládáš votu vomýtku novou.

Jako takový magor, totální.

A oni právě ti sousedi byli rozní zvědaví, jako proč ho hledáte a to.

No a jednomu tomu sousedoví jako řekli, že jako podezřelej z vraždy a ten soused říká, no tak to by se dělo, to bych se vůbec nedivil.

Že jako on je takový magor, že jo, by ho zastřelil, pobodal kohokoliv.

Takže ti policajti, moc milý pán.

A tam len se zestily odděli domů, ale ještě předtím řekli, nebo ti policajti odděli domů, odděli na stanici.

A ještě předtím, než odděli, tak řekli všem těm sousedům, hele, kdyby se tady Michael ukázal, což se musí ukázat,

tak okamžitě kontaktujte policji a my si pro něho přijedeme.

Hned následující den, ještě ráno se to stalo, Michael přijel a potkal se na ulici s nějakým sousedem, který byl nabrífovaný, když přijede Michael, mám zvlát na policji.

Ještě předtím, než to stěhl udělat, tak ten Michael za ním sám přišel a říká, ty jo, já jsem normálně zabil asi.

To běžně takhle přiješ, že sousedem a přiznáš semu.

A ten soused říká, no tak asi by to měl nahlásit a ten Michael říká, že to ale není tak, jak to vypadá a řekli, že na tu policji půjde.

Takže sousedem zval policji, oni si ho přijeli vyzvednout, ten nekladlo žány odpor, hezky ručičky, zahlavičku a šel.

A šel teda na výslech.

U toho výslechu odmítl právníka, že ho nepotřebuje a rozpovídal se jako děs, jako fakt mluvil, odpovídal úplně na všechno a pověděl také svojej verzy.

Takže prosím vás, teď budeme mít verze, jo? První verze je verzem Michaela.

Tvrdil, že ten večer, což je pravda, jeli večer si svojí partnerkou na hotel a rozhodli se, že si koupí nějaký alkohol, nějaký dobro ty na pokoj, tak zastavil na té benzíce.

Zastavil přímo vedle party těch kluků a ronda šla do vnitř nakoupit.

No a podle jeho slov, vedle něho stál ten jeb a tě klukci měli hrozně nahlas puštěnou muziku.

A prí se to nedalo vydržet, jako takhle sedíte v autě.

Chápeš, tak když by mě to štvalo, tak nastartuju a popojedu třeba odstojenu někam dál.

Jako halo dá se to řešit.

Ale prej to bylo tak strašný, že jako prostě nemohli jinak, než je okřiknout.

Takže im říká, hele klukci stahl vukínko, hele klukci a je hezky je poprosil prí,

jestli by mohli slumit tu muziku, že se tady jako nedá vůbec, jako svedět a to.

No a prí se to nedalo a ti klukci se začali smát a tu muziku ještě víc zesílili.

Ařevali na něj různy, jako věci, ty dětku starej a bla, bla, bla.

Což toho Maikela naštvalo ještě víc a začala ta obrovská hádka.

Což vlastně by se dělo, ta hádka tu popisovali i ti světci a začali na sebe křičet.

No a v jednom tady s těch momentů, prí jeden z těch kluků na zadním sedadle, což měl být Jordan,

vytáhl pistoli a začal na Maikela mířit se slovy, že ho zabije.

Byly tam ještě nějaký jako zprostý slova, který tady nebudu říkat.

No a Maikel, protože dostal strach, protože byl přesvětšený, že ho samozřejmě zabije,

tak se rozhodl bránit a vytáhl z přihrátky v autě pistoli a začal strílet.

V ten moment už bylo řidiť, že to mi zpátky, takže ty kamarády mohlo z toho místa

okamžitě dostat obezpečí, šlápel na plin a ujel. A ten Maikel teda desetkrát vystřelil

a pořád u toho opakoval, že to byla ale sebe obrana.

Přesnom dostaneme pak k tomu, že tam je jako hrozně zajímaví to a ta policie ho si konfrontovala,

že jo, takže sebe obrana, jen že to auto má celkem deset děr od strely.

Šest ich bylo na boku auta a čtyři byli na kufru.

Což znamená, že on strílel z toho auta, vystřelel šestkrát a když to auto ujíždělo,

tak ten DG, že vystoupil z toho auta a ještě na ty kluky strílel, když oni ujížděli.

Což ti policajti jako tohlenstvo nemá se sebe obranou už jako co dělat.

A od toho momentu, když tohlensto řekli, tak začala být nervózní a řekl, že bezprávníkou v neřeklání slovo.

To musela být hrozně ošklivá písnička, kterou posluchala.

On pak neustále taky říkal, že byl ve strašní panice a já jsem viděla ten výslech.

On se tam pomolou rozpláče, se jako třepé a já jsem byl v strašné panice,

úplně jsem neviděl co dělat, já jsem nebyl schopen ani té partnerce říct,

co se stalo a že měl hrozný strach, že si ho najdou na tom hotelu a že ho zabijou a že byl fakt v totální schíze.

A ta policie je no dobře, tak pokud jste byl v takové schíze, tak prostě to nenaglásil.

Prostě to nenaglásil, bylo by tom nám jednoduší a on.

No já chtěl, jenže já jsem měl check-in na hotelu a pokud bych přišel pozdějc,

tak už ten pokoj nebude a ten hotel byl moc drahý.

To dá rozum.

Takže samozřejmě.

Já se přestavou tu situací, akoru nedno se nesetečí při s tím výnem a Venkoufrá je prostě divakej západ,

protože mě to spoutou. Prostě ty dajš, nesetečí psi zpíváš si jako ty růdy u bodoheskéj večer,

že jo možná růdy nejakejí seks.

A prostě a fráda přespochačkou a tříjí tam do lidi.

Jého, halo.

Ohodá.

No a když se šuté rondy, tak rondu se mozřejmě taky vyslíchali.

A ronda teda potvrdila, že ti klucy fakt měli muzeku hodně na hlás

a oni poslouchali takový ten gangsta rap.

Ej, a to můžete to příva říkali?

No já vím, ale to jo, to se desí v tom, ale já se mi si představil.

Jak ti tam muzika musí jako točit?

No počkej, to má to, že ještě větší spojitost.

Má to mnohem větší spojitost, protože pan byl trošku rasista.

Protože celý to auto všichni klucy byli černoši a právě poslouchali

tady tu jejich muziku klasickou, právě tomu zříká ten gangsta rap.

A jeho nevětočilo podle mě ani tak ta muzika, ale větočilo ho,

vlastně je to taková ta muzika, kterou poslouchá hlavně černošská komunita,

že to je prostě, to jsou ty jejich vajby.

Iště tam se děla banda černohu a toho vytvočilo.

Prostě tomu se dostaneme, ale jako pan to byl rasista pár exelant.

Já podle mě taky, v občas poslouchám gangsta rap.

Já byl taky poslouchám.

Tak to je jako to, aby které na světlech vytahvala,

aby když nevyrušila nějakou babku, víš, ne, na zezdávce,

a my tam ten gangsta rap, báta, vytáne mu.

On to prostě bytelně nesnáší, a nesnáší prostě všechno vokolo.

A tak, no, jsem se úplně zamotala.

Prostě to byl úplně idejot.

Jako, kdyby se nám se poslouchá, že u nás brádeř, tak se to nestane.

Víte co, ale todle je přesně ten ukazatel toho.

Dám to napříkladu, že jdete autem,

někdo vám dá mi škůl nebo vás jak vyprzdív,

když jde u každý defekáče, protože jste hrdinové v tom autě

a dojdete na první červenou, že on se postají vedle vás,

abo je to nějaký psychopat, tak jelé podobné,

jako Mikella, vytáne vás auta a rozběje vaší hlavou,

vaše přední vokno.

Tohle je přesně volno, že musíš dávat pozor,

že nekaždej má to psichějku v pořádku,

jako koho fakuješ.

Víš, o tohle přesně volno.

Tohle přesně volno.

Tohle přesně volno.

A řekne, sorry, tak nebojeme růžit.

A pak to jako vodneseš.

Tímho jako nevobajuju to v žádným připadě, ne,

ale prostě to je přesně ten velvý moment,

kdy vyfakujete špatnýho člověka.

A dači držet hubu a udělat to, co řekne.

Kdyby měli na Spotify puštěny ten gangsta rap,

tak tam by je problémě zachránilo to,

který má dar,

když máš ten výšiš,

když to jdeme šapřeho nějakej.

Tak mě to tam trá folk,

nepo takým láde po Michala Davida.

A ten by majíkla trá potěšil.

Prost klídnil.

A takže to se nestalo.

A ona teda ještě popisovala

ty momenty potom.

Ona to těžiš neviděla,

přímo to jako střelbu.

Ona když se vrátela,

tak už se děl v autě,

nebo se dala zaróna do auta.

A zajímala oju,

jako co se stalo,

tak on sní vůbec, co tom nechtěl mluvit.

Prý byl naprosto v klidu.

Žánej pláč nebo hysterie

byl úplně vyklidněnej,

přišli na ten hotelový drahý pokoj,

objednaly si pici,

měl i chuť kídlu,

on se nadlábil,

daly si vínko a teď vrchol.

Vyžak jsem říkala,

že říkalte policji,

že byl podělany,

že ho někde zabijou,

že má strach.

Tak šel venčit čokla.

Šel venčit psa na hodinu,

ve městě,

kde jako to nezná,

že tam na hotelu tak šel na hodinu venčit psa,

tak já nebych se bál,

že tam nějaký týpek nevodstřelí,

tak skončím u té pici asi,

jako vůbec.

Takže tohle chto byla verze Rondy.

A teď poslední verze,

která je nejdůležitější,

samozřejmě verze těch kluků.

Bylo to teda tak,

a všichni tři se na tom schodli,

že ten Tevin seděl na sedadle spolu sce.

Tomiří děl a Jordan seděl

vzadu na pravé straně,

ale tam byly rozesazení.

Podle jejich verze to bylo tak,

že opravdu měli muziků

půštěnou ekstremně na hlas.

Všichni to potvrděli,

jo, asi to byl trošku přepál,

nám to nedošlo,

že to může zajít tak daleko.

A že nastala situace,

že ten Michael na něfak jako zařvál,

ale ne, kluci prosím,

mohli byste to slumit,

ale okamžitě to slumte,

a to začala na něřvát.

Což Tevin ve předu udělal

a řekl si,

heleborci nebudem tady dělat vlny,

ale byl to na Češ,

ale Jordan začal říkat,

že si můžu vykašlat na nějakýho dětká,

že mě budu dediktovat, co mají dělat,

do toho se ten Lílen do toho připojal,

takže ten Tevin to znovu zesílal

a zesílal to ještě víc.

No a Tomajkla rozhodilo,

začala na něřvát,

že to jsou drzí rozmazlení z pratci,

oni na něž je nějaký dědek plesňovej,

prostě velká hádka,

bla, bla, bla.

A v ten moment,

tady byhem té hádky,

prostě říkáš na nějaký dědo, nebyl žádný dědek,

tak je pro vás dědeky, který je 25.

A začali na sebe takhle hulákat

a nikomu mi nenapadlo,

že už drží v ruce pistoli,

což se taky teda stalo

a byhem té hádky začal z 3 let

a on se bohužil,

teda trefil úplně přesně,

to prostředlilo ty dveře

a tam bylo oště to okno,

kde vlastně sítil ten Jordan,

tam byly 3 zásahy

a na dveřích úspolece byly taky 3,

ale to toho tevěná minulo

a pak už ten příběh dál známe.

Nakonec byl ten Michael

obvinen z vraždy prvního stupně

a pokusu o vraždu ten soud začal

v UNORu 2014

a byl to prostřed vás strašná šaráda,

jako strašná,

onu tou soudu plakal

a furt tvrdil,

že je objeď,

že je objeď a že se bránil

a že kdyby nevitáhl tu zbráň,

tak je mrtvý on

a oni říkají ti policjáti,

no ale my jsme na místě byli

jako do 5 minut,

kluci byli v šoku,

prohledali jsme auto,

a tam žádná zbráň nebyla.

Že vlastně ti kluci nemohli

vytáhnu žádnou zbráň,

zaprvé,

jakovohrodiče řekli,

tak kdyby stavnili zbráň,

tak to asi vaším neřeknete,

i rodiče řekli,

že nikdy se z žádný kluku

o nějaký zbráň nezajímál,

ten Michael si to vymyslal.

To díl teda pohřád,

že objeď,

že se jen bránil,

pak dokonce

ta jeho obhaj obá chtěli

přesunout sout

z toho steflorydy,

co chtěli přesunout

do jiného státu,

protože samozřejmě

se o to zajímala média,

protože tady byl nějaké rasysta,

který udělal útok právě

na Jordna,

že to byl jasně vedený útok,

kdy to můdle.

A chtěl právě,

aby to bylo v jiném státě,

kde se to tak mediálně neřeší,

což mu neprošlo,

řešilo se to samozřejmě tam na Floridě.

No oni by mohl hlavně,

že by to přesunout do jiného státu,

tak by změnili porotu,

že jo.

No i musel to,

on to do slova jako řekl,

že nechce,

aby v té porotě

seděli lidi z černou barvopleti,

ale aby tam byli jako běloši,

a myslel si, že by to tomu nějak pomohlo,

naštěstí se to jako nestalo.

A byl teraz ladán vyním

ve všech budech obžaloby,

a byl odsouzen na doživotí.

Na doživotí.

Nice.

Takže.

Tam byla jako tolik,

já jsem si spíš říkáte,

taková blbost,

jakože taková blbost,

že jako halo.

No prostě,

když pojedete autem,

já se na té věcické spomenu,

taková fakáča mám být opatný.

No.

Jakože být,

a to já bych je teda taky rozdávala.

Já bych jezdila.

Takové, jak Mr. Bean.

Takhle bych mohla

ty fakáče na tedy ukazovat,

ale ne.

Ne.

Rači ne,

když se to vypadnete,

zadávajte se za volantém.

Přesně.

Bude vzadu.

No,

zajímavé je,

že teď nestala situace,

která nám tady podle mě ještě

nikdy nenastala,

kdy

já mám taky střelbu.

Ale nezpejnou.

A taky na auto.

Kecaž.

Ne.

Kecaž.

Vidíte,

ale není to ten zovej případ,

nebojte se pro se vás,

a mám pro vás přiběhy dvá,

takže

don't worry.

Výhepi.

Výhepi,

my se prohodíme,

pokračujeme.

Sme zpět.

Tak,

a já jsem slobovala,

že tady mám jeden update

a mám ho.

Ta holka nekecela,

ta holka nekecela.

Takže

kdo si pamatoje díl 130?

Já.

Já.

A tam jsme prosím vás řešili

případ o Tristen Bailey,

což byla

slečna,

třináct stěletá rostleská vačka

a ona

byla nahlášená,

jako zmizela,

9. května 2021.

Zistilo se z zábiru,

Zamer žišla na rande,

si s tím

trsteny ona a ona

šla.

Takže, já mám,

já mám dost už jo.

Šla na rande si s tím 8 dnem,

kterým bolo 14,

a byl to její spolůža.

Šli spolu na rande

a ona se nevrátila domů,

takže po ní bylo ve hlášenu pátrání

a byla nalezena mrtvá.

Byla nalezena mrtvá

s tím,

že byla bodnuta

celkem 114 krát

a dokonce

měla

snad nějakých

24 nebo 29 rán

jako na rukou,

jako obraný zranění,

jako že se bráníš...

Já si nepomálte už,

že to bylo tak krutý.

Bylo to takhle krutý.

Brzo po tom,

co byla nalezena teda mrtvá,

tak byl zatčen,

ten spolužák,

který sníšel ven na to rande.

A policie

to začala vyšetřovat,

on teda

a ještě zdílal

na jejím snapchatů,

když bylo po smrtě nějaký

selfiečko,

že se snažili zítkat

vlastně čas,

kdy on už sní jako nebyl,

takže postovala na ten snapchat

a zjistilo se,

že to teda postoval on,

pak on nahrával,

když ho zatkli,

prosím jas na ten snapchat nějaký,

jako video,

jako že je policeníká,

že je hej, kdo felí

v policeníká,

že je jako...

Pé, neměle.

Respekt,

no a policie při domovní prohlice

našla

jednozportovní tenisku od krvé,

jeho,

jako jeho tenisku,

a krv byla tenisten,

pak tam našla i nůž

a dokonce byla obžalovaná

i jeho matka,

jako ze spolu,

no, ne,

jako spolu účast,

ale v tom smyslu,

že ona vyprala

jeho oblečení od krvé,

takže vám přejdu musin

a někoho,

jako zabě,

a vypěrete to oblečení,

aby se to jako pokryli.

Než si se teda nebylo úplně lumen,

takže vám se schoval

a ten nůž a ty.

Nebylo to třeba mohl dát do pračky,

kápeš, a říct,

máme, mám tam praček.

No, oni,

že údajně

jim dali nějak domů,

jako kamery

a zjistili,

že vám pak prala to oblečení,

jako že řekli.

Jo, takhle,

jako vědomně.

Hotovo,

aby skrala,

jako důkazy.

A hlavně,

kdo někdy prál krév,

tak ví,

že to musíš tam přece vyprat

s studentou vodou

a pak až to prát

s práškem teplým.

To je minuvinka? To já vím,

ale prosím nás nebylo to,

že bych jako krila něco přece.

No, nicméně,

mluvíme o tom,

proto,

že teda melej chlapc

byl zatčený

a čekalo se na sout

a už je teda po soudu

a byl odsouzený

ke 40 letům

vězení,

s tím,

že po 25 letech

si může zažádat

o promínečný propuštění.

To si nežáda.

On se teda jako omluvil

tím rodičům

s tím,

že ho to jako mrzí

a udělal to proto,

což nevím,

jestli se v té době vědělo,

ale že pak nějakýho kamarát,

který jako není jmenovaný

z logických důvodů,

že si přál,

jako vyskoušit,

taky to je někoho podříznout.

Takže v loženě,

jako to nebylo,

že by měl něco pro tětí tristen,

ale těl se vyskoušit,

jako zabít.

Jakože bajíme se tady o 129 ranách

budnejch,

nebo 114,

a jakože

114 tý kluk, víš?

To je strašný.

114 tý kluk.

No nicmeně,

když potom bylo v tom vězení,

tak se dostalaš nedůle několika potiček,

říká policie, novinářům.

Do konce to jednou skončilo,

takže vyhrožová nějakýmům,

jestměřit spolubilicí.

Spolubilicí.

Spolubilicí.

Spolubilicí.

Spolubilicí.

Iž jeho jako ubodák,

smrtě a tak.

I do konce při nějaký tý potičce

je rozháněla

ta ostraha,

že není použila,

jako peprák,

že on byl jako šílený.

Vyšla, že to je malý kluk.

No, 14. kluk,

a je takhle jako brutání.

Ten rozsudek padnul 21. března,

takže je to úplně jako čerstvoučký.

A on se tady jako omluval,

no, ale je to prostě hrozný.

No, takže to máme takový výsledek

a rezime,

že už se sponivíme,

jak to dopadlo.

A já teď pro vás mám

příběh o Antoinette Vendity Bruce.

Antoineta?

Antoineta.

Ona totiž prosimás

a měla rodíče z Itálie.

A oni se přestěhovali do Ameriky

a ona už se dá rodila v té Americe

v roce 1976 konektikatu.

A byla to džena,

která rozvítěla celou místnost.

Takže asi víte,

jak to sní dopadne.

Mělá mladší sestru,

mělá svůj stup.

Přátel při těch dní popisů

jako velice vřelou ženu,

milovala tanece,

že ona chodila hrozně ráda do klubu.

A za tím, co většina z nás chodí do klubu

jako pít.

Ono tam chodila tančit.

Jaková?

No, jako fák,

bylem prostě chodila tančit

a potančila praj celom noc,

takže je kvalitní obuvala.

Pracovala v obchodě s dekoracem.

A ten nesel název,

když jsme střící,

už je hrozně vtipným,

že oni tam neprodávali

vánošní stromečky,

ale prodávali tam vloženě

jako dekoracé.

A podle sezón

vždycky měnili

jako tu nabídku.

I název předpokladou.

No, ten název stáv,

a měnili jako,

když jsme střící,

nd.

Tam měli,

jako dodatek ještě potom.

A ten obchod byl v Oryň, v Konektikatu

a pracoval tam strašnej chlet,

až se česem vypracevala

dokonce na vydoucí skladu,

takže ona měla na starost

a přímání noví ozboží

a pak i jako rozmistění

a potom obchodě

a takto,

že ten čef je,

jako svěřvaloca

a velkou zodpovědnost.

A ona i s těma kolegama

hrozně šasto chodila

jako do klubu na drink

a takto,

byla jako kamarádi.

A dokonce,

když je jako povýšili,

tak tě kolegové

a vodním mluvili

jako hrozně hezky živopradu,

byla jako přátelska,

až tam byla jako

superatmosféra

na tom pracovyšti.

A v roce 2007

potkala Christofra Bruse

a v roce 2008 se za něj provdala.

Jo?

A v roce 2009

nastopil do prodejny

nový zaměstanec.

Ten byl přiřazený

k ní do skladu,

takže ona byla jeho nadřidzená

a menoval se Zakary Lepelusa.

A on byl takovej,

já bych to řekla

jako takový zvláštní patron,

se říká tím lidem,

takový ten jako tiché,

nečitelnej člověk,

jako že by se neřekle na první dobrou,

že je jako nějak zlej,

nebo něco,

ale byl takový jako,

já bych řekla,

že vám z něj

neskakvala hůzíků,

že by se s ním byl.

No a on s ním

boužila pracala v tom skladu.

To řekla,

že někdo divnej,

takže řekli patron to.

No říká se divnej patron,

a ona teda

s ním pracovala,

přejalá ho samozřejmě

jako v řelebře,

protože měla ráda

ty lidí a tak,

ale on to jako pojal,

že má k němu jako větší náklonost,

takže se jí začala jako dvořit.

A ona to popisovala právě

tají sestra,

potom nenosila do práce prstynky,

jako snubák,

ani zás snubák,

protože by to jako překáželo,

tak aby se je jako neníčila,

takže on na první dobrou

jako nepoznal,

že je jako v Daná,

a hlavně když jako máte novýho koliků,

tak neřeknete, ahoy, já jsem ludzka,

ale řekneš prostě jenom na zdár čau

a nevypráví si,

jako jsou kromej věce.

No a ona mu teda vysjetlela,

že si jí nemůže dvořit,

že je teda jako v Daná,

že si to úplně nehodí,

no ale to úplně jako nezastavilo.

Takže on jako řekní jako

chodil třeba to poznáte,

takový to jako,

že slovenčem bavíte

a ten člověk vám narušuje

jako ten osobní prosto,

a tak se nám vás

jako divně lepí,

nebo nevím se podává ta věce,

a on se odsknetí ruky,

je to takový,

že když je to hezký

a vzájemný,

tak je to samozřejmě,

jak už je vau,

ale jí to nebylo úplně příjemný,

takže mu to fot jako vysjetlovala,

že už jako zacházíš moc daleko

a není mi to prostě jako příjemný.

Nebyla ve své komfortní zóny.

Nebyla ve své komfortní zóny.

To bylo to vystopeň z komfortní zóny,

ta spolupráce s ním.

No a on mi,

oni často i psal takový,

nebo zvláštní, jako z právy, nebo zvláštní,

tak jako lihotí výží,

to třeba slušilo,

nebo mi to takový,

ale jako nehodí se,

to je to,

jako jeho nadřídzená,

nevíce jako nechce.

Takhle mě,

když mu to řekla.

Ten jak výhačka je taková,

jako nepríjemná,

no taková,

jako pasečko.

No a trvalo to poměrně dlouho,

a ona už jako neviděla,

jak z toho mají tyven,

protože při jenom,

ona s ním musela,

mladům nebo i týsé grze,

kterou měl velice blízkej vstah,

že i to jako není příjemný,

a ono máte pak,

jako takový,

jako špatnej postěžil,

je to takový,

že ten chlap vás,

jako tlačí do kouta,

a vám tam s ním není dobře,

ty se tam s ním jako sama,

tak to jako nahlásela,

jako vedení,

že teraz se jí tomat,

jako není být,

že už jako nevíek z toho,

ne?

Oni to teda vzali v potas,

a navíc jako se jeho prokleplé,

ukázalo se,

že ten zák jeho trošku kradl v tom skladu,

a ještě navíc,

že se jako nehesky chovala,

jako k tomu zboží,

že ho třeba často rozběla,

pak to jako vyhodila,

by se to nepřišlo a tak,

takže měl těch prohřišku víc,

a vyhodili ho.

No a pak nestala situace,

že ta její sestrá,

ty Antonet slavala narozenin,

já chtělala jako jeď do Vegas,

že se udělá jako,

dám zkužit z ve Vegas,

no a jí fut chodili z právy,

o toho zaka bestulu,

jako že jí to sluší

a tak vyn dodávalé na Facebook

a podobně tak,

že vyn jí psal na Messengeru

a ona samozřejmě nechtěla

ho nějak jako nedblokovat,

víc, jako že chcete se k tomu nějak

jako rozmě postavit,

ale on samozřejmě tím,

že ho jako vyhodili,

tak jí to asi trošku dával

jako za vynu

a začal by to dost nepříjemné,

takže se ho všichni zablokovali

na těch sítích,

a říkali se tak,

když vyn bude klid,

prostě jsme jako safe.

Ona pak dál pracovala v tom skladu,

on už jsem teda nebyl,

ale se tak jako vozíval

a bylo jít to hodně nepříjemný,

už to začínelo

jako zamánět stalkingem.

Takže když ty Antoinete nabídli,

že by po nich chtělo to vedení,

aby pomohla otevřít

novou pobočku to obchodu,

tak to vzala,

jako že to bude fajn,

takže odděla do Midltownu

na Rhode Islandu

s tím,

připravit,

že máte zkušenosti

a říká se hlavně vypadmu

z toho oriňiště,

že budu dál od toho zaka

a bude to jako safe.

A ona, když oddělá,

tak byla v kontaktu

k s tím manželémem,

tak s tou sestoru

a z kamarádkami

a furce jako psaly.

Nohle větadvacátý obřez

na 2.11.

Už jako nebyla k sehnání

a teď už se na vzájem

dávali vědět,

ta sekra s tím manželém

a s těma kamarádkami

jako hle vozvala se vám,

a ten samej den

v odpolední hodinách

zavolal na linku

2.11.

Svědek,

který viděl

před hotelem

v tom medltámnu,

jak nějaký muž

napadl ženu,

napadl ji nožem

a pak ji nadspal

do kufru auto

a odděl.

Takže dál poby z toho

autoa,

dali spézetku

a nahlá se vám

toho hlídce,

to začala hledat

to auto

a dokonce nastala situace,

kdy

oni se teda rozděleli

a oni přijeli na místo,

jednáto část

přijela na místo činu,

kdy je teda došel

k tomu únosu

a našli tam peněženku,

Antone,

takže bylo jasné,

že už pátra je teda poniť.

No a

druhá část

toho výjezdu,

tak ta hledala to auto

a našli ho na kamerách

a začali

a ho sledovat

a dokonce

ho přistěli,

při tom,

jak on vyhazuje

tělo té Antonecku furu

v nějaký výpusti

jako upláže.

Takže ho čaplě přečinu.

Teď ten policajt,

co ho jako viděl,

jak vyhazuje to tělo,

takže ho dé jako zatknout

a Fred následu auto

a začal mu ujíždět.

Takže ho začali

honit

a na konec

on to teda vzdál

to honičku,

jako nedošlo k větší újmi

a tý policji se vydal.

Mezi tím vyšetřevaly

to tělo

a zestěli,

že teda chudák Antoneck

byla budnuta.

Ta prvotní ohledání

byly 7-40 krát

až 90 krát,

že tam se jako překrejvali

nějaký ty budní rány,

takže no bylo jich

jako dost.

No a

ten policajt,

který ho viděl vyhazovat

to tělo,

tak pak nominářom říkal,

že

hrozně bojoval s myšlenkou,

že by ho jako zastřelel.

že vlastně máte toho člověka,

máte evidentně pachatelé,

teď víte co provet,

prostě napad ženskou a obodali

a on říká,

já jsem strašně bojoval s tím,

že vlastně chcete

tu ženu jako pomstít,

ale zároveň

máte jako čest nějakou

a nechcete to udělat

takhle nekalým způsobem

asi by to třeba uhrala nějakou,

jako sebe obranu,

nebo něco takový,

když dělal a omelémho zastřelel

nebo myslím si,

že jako asi by to uměl nějak

jako obyjt.

No a

na konce teda neudělal

a říkal,

že ten moment tam jako byl.

No

zaka zatkli

a on se jim teda přiznal ke všemu,

že byl po vyhození

z tý práce frustrovaný,

a tím, že ona ho ještě jako nechtělá,

tak se rozložilo,

že si jako pomstí.

A on za pomocí,

předpokladám sociálních sítí,

vystopoval,

že ona je teda v Milknu,

že prostě nevím,

třeba posla nějakou fotku,

nebo jako v ní,

kde se nějak

jako nespecifikovalo,

jak na to přišel.

Ale

tak tím,

že zdělal do míse,

kde si má otevírat ten obchod,

tak asi je sledoval potom na ten hotel

a podobně

na to pomstu se vyzbrojela,

měl o sebe několik stejkových nožů.

Na parkoviště

i pak u deně teda jenom

bodnul,

aby donutěl na stopy

do toho kuflu,

oddělal k nějakým obchodu, kde bylo poloprázný parkoviště

a tam teda to dokonal

a úplně jako ubudala k smrtí.

Na koniec přistoupel

na dohodu o viní a trestu,

takže se nekonal žádný dlouhý soud

a tak,

takže prostě se přiznal

a byl odcovzený na doživotí

a na výcké 20 letům ve vězení,

to doživotí dostal za vraždu

těch 20 let za stalking

a pro následování jako takový.

A teď je to nastavený tak,

že až upline 20 let z toho doživotí,

tak on si může zažádat

o podmínečným propuštění.

Když moho odcou hlasí,

tak v tu chvíli on ale nepodeven

a začnemu plinout 20 let

za ten stalking.

Aha.

A pak předpokládajme,

že třeba po 10 letech

si může zadať znovu žádost

o podmínečným propuštění.

Takže, když mu to půjde jako na ruku,

tak se dostane ven za 30 let.

Dejme tomu.

A podle všeho teda sedí

a ve vězení se maximální ostrahou

v Karenstnu na Rhode Islandu.

Tohle je hrozně zvláštní příběh tom.

Já jsem se poštějá nějaký výpovědě

a tý sestry a ona tam třeba pobysuje,

že když jim přijela policie oznáme,

že teda se to lestalo,

že ona byla třeba sama doma,

takže to řekli jí.

A ona pak čekala na Manjela,

ty Antoinette a na svoje rodiče,

a tím to musela jako říct,

to ona říká tak,

že já byla sama doma,

že oni mi to jako řekli,

teď se ti jako úplně zboří svět,

ona tam pobysuje,

že měle hodně blízkej vstah,

že ona měla v té době,

ta jí sestra ještě malé,

ty josinka, takže prostě

teď byla si jim synky jako doma,

teď ti to řeknou,

a teď teď musí říct zbytku tý rodiny.

Dobrý pro něj samozřejmě bylo,

že on teda sedí v té base,

ale samozřejmě

se zabývá jako votázkou,

co šlo jako udělat jinak,

protože

oni ho jako vyhoděli,

ten zaměstavatel se k tomu

jako postaval čelem,

jako ne nechali i v tom,

ale vlastně,

že tam není jako žádný bob,

oni psal nějaký jako hnusný správě,

a asi, když by to

nahlásala na té policie,

tak by dostal trásovdní zákastiku,

nebo něco podobnýho,

ale realně si jako myslím,

že by ho to stejně nezastavilo

od toho, aby si jej někde

jako vyhlít,

a pak je jako zabil,

že vlastně,

já se hlavně myslím,

že by ti asi nenapadlo,

že někdo něčeho takového schopeného,

protože ho vlastně odmítneš.

Že tohle je tak strašně

jako velbej příběh,

kdy tohle se může stát komukoliv,

a ona to netajila,

to nebylo,

jako že by jsme se tady říkali,

měla to řešit,

měla to lásit.

Ona to řešila, no.

Ona to jako řešila,

vlastně i všichni,

kterým to jako hlása,

a se kterýma to řešila,

to se zachovali správně,

nikdo je v tom jako nenechališti,

i vlastně převelali do jiného města,

takže oni jsou jako zablokovali.

Víš, že všechno ten postup

byl správně,

a i kdyby to nahlá se na tý policie,

tak ta stejně neudělá nic jiného,

než jemu vydá nějaký soutce

prostě zákaz s styku,

ale takhle člověk o stejně neprusla.

Jeho bude porušovat dál vesánov.

A v oná by v tu chvíle,

kdy oni na něj vybafne,

někde na parkovišti,

tak stejně nesě nezavlát policie,

aby zavlala tady tady člověk,

který má ke mě soutní zákaz s styku,

přejte o zatknout,

protože to bude rychlej moment,

naloží do kofru, že vlastně to jako skončilo,

ona zemřela,

všichni si děknou,

no tak to k tomu směřovalo,

nej jsme překvapení,

ale vlastně vás nenapady

nic, co by se dál jako udělat,

aby se to můdelo zabránit.

To je ono.

Jakože jasně,

tak vone mohla vidí se na parkovišti

a třeba se rozhodlí dnout,

ale on mou byť zerohem,

mou chci dět v autě,

mou byť schovaný za auta.

Taky mi takovou,

jako permanentního paternostu,

jak je nebudeš jak permanentního paterna?

Já jsem si jako říkala,

když se mi to spracovávala,

že vlastně tady všichni udělali všechno spravené.

Tohle je hrozně, že si víno.

Ale zároveň se jako nikdo neděví,

protože to k tomu směřovalo.

To je hrozný.

Ten, co myslím,

že bys je našel vždycky.

Tam jediný, co mohla ona udělat je,

mít třeba,

jako vopravdu byť v té psychóze,

tý opaternosti

a mít u sebe třeba paralizér.

Taky mě to napadlo, no.

Jenže zase tam si myslím,

že třeba ten paralizér použiješ

v momentě, kdy se třeba nebudeš cítit příjemně.

Takže tam příklad,

šel by večer se psem,

měla by strach z něho,

tak by měla ten paralizér.

Ale pokud on ju mohl přepadnout,

když by pak nesla tašky z nákupu

a šla víš jako, že momenty...

A by tím, že ho jako znala,

tak on se s ním pole mě třeba pokoušel bavit.

A teď tě ho jelí to,

protože ho částečníkůle to by jako vyhodili,

a oni třeba mohří, že se jde usmířit.

No, já by hlavně ne...

A ne trefí, že ho net paralizérem,

protože se přišel usmířit.

Já bych prostě neměla netka na myslě

asi to, že mě chce zabít.

Ježí, bo to jde.

Třeba ona zuparanojou,

ani jako neměla,

že si řekla,

to je prostě blb,

který se do mě zameloval

a nezvád můje odmítnutí,

ale nenapadne tě,

že čekala bych,

už bych nechlep,

protože se je jediný ponávčení,

tený z toho je,

že musíte trefat všechny prostě tejzerem.

Přijde pošťák půjím,

že přede tím panném na půmpožitě na tanku je pům.

Je to jaký,

hla, to je ta plát,

to je nevaženická,

všechny všechny,

jako je v Simstne,

jak ta řemká co hází,

díjeme kočka,

tak by by se byly

ty řemský,

co strílejí po lirech paralizérem.

Prostě,

jakože...

Ne, ve mno.

Já z toho nejsím schopná, co hodil přiběho jako vyvodit žádný ponaučení.

Tady z toho není, no.

Ještě z toho jako vy myslíme, jako když máš bajku, tak je to s ponaučením.

Hej, tady ne, tady ne, no.

Tady bude to bude to bláznímá ženská, co prostě se jime lidi paralizárem, tak s plezíru.

Ano, bo někdo se jime vás.

Ano, bo někdo se jime vás, no.

Je to hlbí, ale je to tak, no.

Nebo jak byste bych tak střechny slavný, abyste měli prachy, nebo tak střechny bohatý, abyste měli prachy trána bodyguarda.

Mhm, mhm.

A můžete střechny z bodyguardem.

A když budete mít štěstí, tak bude seksy, jako bodyguard, třeba kardošěnek.

A pak vás střehne ten bodyguard?

Žebo jete mít štěstí, a budete hodný.

A to by vlastně, ale to by asi vlastně měli, že to vás za mě stanec.

A to si můžeš vyvrát podle mě seksy bodyguarda?

Tak ne, chcíš mít neznusnýho bodyguarda. Když já bych si vybírala bodyguarda, tak to bude metr 90 vysoký urostlý můž.

Tak jasně.

Z pořádnými svali celý potetovaný, jak by by...

No ty kéry všude, ano.

A to by se mročil.

A byl by takový, jako zachmořený.

Jo, zachmořený.

Ale uvnitř dobrá duše.

Jo, uvnitř.

Jakože tvrdý, tvrdá slupka.

A uvnitř nugátový střed.

Jo, který se roztíká.

No tak takhle bych si představa, než se koritáky.

Tu musíme povíšit ještě, chcí si by ho se koritý.

Ale byly máme prochyda se koritáky.

To by nám někdo chtěl dělat se koritáka for free.

A to by se vám...

Nemohu v naturali, že by si jim platilo, víš?

To pak na Frančáku bude vypadá dobře, až by to padávat nedaně příjimi.

Naturali, je?

No nic.

Tak je paradoxní.

Už jsme to tady řešeli, příbečně příjíme už je prostě...

Prosti střelba.

Prosti střelba, no.

Mám pro vás příběh, který se týká hráče amerického fotbalu.

Je hrozný zvláštní.

Já jsem spracovala tým příběh a spracovala jsem ty úspěchy a zjistěla jsem,

že nejenom, že nepoznám offsite,

který já to chápu teoreticky pysál,

jsem musíte pysál ty příběhy s prodávačkou

a vstupem dokrám, já jako chápu teoreticky, jak offsite vypadá,

ale nikdy jsem ho neviděla.

Tak stejně tak jsem nepochopela spoustu pojumu,

který se vážu k americkému fotbalu.

Takže mi dvě samozřejmě se vám líbí hráči amerického fotbalu,

protože jsou taky prostí, že vypadá to dobré,

ale plně tuška.

Ale ještě horšněš offsite, plnatuška.

Takže já jsem, protože samozřejmě nejsme v životopistém dokumentu,

tak já jsem jako jého úspěchy zahrnula.

Já chápu, že pokud tráste fanoušci amerického fotbalu

a znáte příběh Derenta a velijem se,

tak víte, že těch úspěchům měl trás spoustu a víte to do potrbná,

ale protože nejsme.

Derenta a velijem se narodila 27. září 1982 ve Fort Worth v Texasu.

Během do spívání naštěval střední školu of the White High School

a tam můž se stalo součástí týmu amerického fotbalu.

Hrál na pozici Konrbeka

a byl poměrně úspěchšnej v tom týmu,

ale přesto, že si teda přeala, aby dostal tam čekáš samozřejmě na nějaký drav,

to z nějakého lepšího týmu, tak přicházali napítky jen z těch lokalních,

takže dostal nabídku sexa z Christian University,

Louisianatech University a nebo z Oklahoma State University.

A ta poslední sěch navídek z Oklahoma State University

tak přišla hroznou náhodu, protože ono na tým střední škole

měl školní poradkyni.

A ta byla manželkou trenera týmu Oklahoma State University

a říká mu doma, tak potívej se, ten kluk je fakt nadanej,

než je budeš přelížet jeho talent a laska vy se není za mě,

takže on mu to nabídku opravdu dál, je věd do doma nosel kalouty,

ale ve finále se jim to vrátilo, daly mu to nabídku o nejpřijal

a během toho působení v tom týmu se fakt jako zlepšoval,

v prvním ročníku nastoupal do 10 zápasů,

mluhým už jich odehral 13 a připsal se naučit 53 zákroku

a rozehral 13 přihrávek.

V junujorském ročníku za ten tým, který jsme nál cowboys,

zvládnul 66 zákroku a 17 přihrávek

a ty jeho výkony mu vynesli ocenění Olbigt Well v konferenc.

To býr dál.

Velké ocenění.

A v tom posledním ročníku to teda vypadalo,

že bude se startovat ze spousty zápasů, že přineze body,

ale on se zraněl, takže nakonec odhrál jenom 7 zápasů,

potřebal se zotavit, ale funguval jako potom dál,

nebylo to tak, že by mu to zastavili tu karieru.

A zakońčil to vysokou školu na první místě,

o který se dělali s jiným hráčem,

protože se udělovali ceny v rámci jako divize univerzitního forbu

a tam skońčil na první místě, takže trenérovi,

manželkára dělala velmi dobře.

Tady je důkaz, že my, ženy,

máme pravdu.

A máme pravdu.

Po vysoký škole, v roci 2005,

byl velim zdravtovaný v rámci NFL

a šterá ve druhým kole, byl zdravtovaný jako 56.

Pokud byste to štěleplně konkrétně.

A to do klubu Denver Broncos,

jedicky seřené Bronco, tak se mi vyvaví auto.

O, že jsem snažil, protože ono odžizěl bronkem.

Tak byl zdravtovaný teda do Broncos

a první úspěšný zákrok si za ten tým

přepsal 13. listopoda 2005.

A dokonce pozdějíc,

skoro dohnala rekord

Luizje Wrighta z roku 1975,

který se stal nováčkem s nejvíc startama.

Ten Luizji si jich měli 11 a velim si jich měl 9.

A hned v prvním zápase proti Oakland Riders

i jeho přičněním tím vyhrál 31.17.

Lobouček.

Dá se dohledat i Przimás,

jaký měl zákroky a co všechno tam sutřá

jako slovo punc, jako panc, vymkulový.

Takže pokud třeba následuje jaký hrač Americký Popolou,

můžete nám třeba na YouTube nebo na mail napšat.

A velim vlastně mi to stejně nepochopíme.

Ale můžete to zkusit.

Na to jeho úspěšnou karieru každopádně

zestavala smrt v roce 2007.

31. prosince.

2600 těž vyrazela na selvestrovskou party,

která byla zároveň o slovou narozeněn.

Jeho kamaráda a hráč je Denver Nuggets.

Ten kluk se jmenuje Kenyon Martin

a to o slovo naplánoval v klubu Shelter.

A nad ránem prvního letná,

pak na ulici v centru Denveru,

vedle jejich limuzín,

o nějakou limuzínu Hamar

a vedle něk zestavlo auto

a někdo z něj začal strílet.

Takže?

Tohle strilba z auto.

Vodlo to tak,

že Williams a další dvá jeho přátala

byly po střelaní.

Teď samozřejmě je posil ve strovský noci,

takže to v těch ulicích vypadá,

tak jak to vypadá, vždycky umím mi to přistavit.

Takže paniká jsou spousta lidí,

přel a policie, začali teda pátrat potom,

co se jako dělou,

protože někdo strílal

a cočet nechtěl,

tak ten Williams

byl zasežený jenom jednou,

ale bohu řel tak neštěstně,

že byl do krku,

takže byl mrtvý na místě.

Teď byly dvá, co byly po střelaní,

byla tam jedna slečná,

tak byly pro puště dní sanza

dva dny z nemocnicé,

bez nějakých následku,

že je to nějak jenom,

protože zasáhlo

na nějakých nedůležitých místech.

Polici je potom našla,

díky záběrum z kamer,

to auto, ze kterýho se strílalo,

asi stěla,

to najmélo Brian Hicks.

Ten byl člen z námího gangu,

který si říkala Crips,

ale v té době,

kdy došlo k tomuhle úvtoku,

už se dělá ve vás bě

za obvinení,

za pokus o vraždu a do rokoví delikty.

To je moc svojím pány.

Takže prostě gangste par excellence.

A polici je začala vyslychať do další členy

toho gangu, kteří by mohli byť teraz odpovědní,

za to, že se strílalo na toho Williamsa

a to jeho přátelé.

Takže amerického fotbalu,

jako nejsou to členové konkurenčního gangu,

kde by se si řekli, ah, tak se vyřizovali účty,

takže se začalo řešit,

co se teraz stalo a proč na něj

strílali.

Ta policie

si výslechu se začala jako

přiklánit k teorií,

že v tom klubu muselo dojít k nějaký potičce

a k nějaký hádce.

A na základě tý hádky,

pak když vodělejí ti klucy z toho

týmu, tak

vodělejí ti fréři z toho klubu

a začali na něj strílet.

Ta rodina na toho Williamsa

tvrdila, že to je jako

nesmyslel, že to je prostě nonsens,

že co on by jako měl co dělat

s gangama a nějakýma

drugovýma dealerama.

Každopádně, ta policie to vzela

jako ve velkým, protože

bylo velice známým jenom

a ten případ byly jako mediálně sledovaný.

Takže oni věstíchali světky z toho klubu

a ukázalo se, že

teori o týhátce je pravdivá.

Tehledi v tom klubu

začali vnímat,

že oni se tam jako nebyli

veložně v tom klubu, ale

že to bylo tak vyostřené, že dokonce tehledi

se jako báli, že se i mě co stane.

Takže začali z toho klubu odcházet.

Ale jako ve velkým,

že ten manažer toho klubu

si toho všimnul v pruběhu toho večera,

že na jednou jako v odchází

strašný množství lidí.

A oni měli

z jinu toho hamra

a zaparkovano přímo před tím klubem.

Takže se zjistilo, že teda

oni sledli do toho hamra a za něma

vyrazili ty klucy přímo od toho klubu,

ty parkovali jinde, ale jakože

se potkali v tom klubu.

A zvláštní,

jak te lidi jako mluví a každý má

nějakou teori, tak dokonce vyslychli

nějakou světkiní, která

jim řekla, že když byly

v tom klubu, takže se tam začalo jako

šuškat, že jemu

měl chtěz. Jakože

měl čejn, rozumíš.

Až mou jako ukradli a na to kontrošlo

jako k tý potičce.

A pak někteří tvrdili,

že nějaký klucy z toho

týmu začali jako úrážet

ty gangstry, že jako věděli,

že jsou z toho gangu a začali úrážet

ten gang.

Pak přísla teori, že mohli jako

začít ty gangstry úrážet ty kluky,

protože oni měli

12 hodin před toho oslavou

zápas se

San Francisco

Fortinayners

se bude ten klub a taky,

že si mi jako prohráli a taky,

že si mi jako začali vysmívat

a voním na to, jak on to začali úrážet

ten gang a začali do sebe

jako jít a ty těch jsou všetně vopilí,

že jo, možná

i svetovaný, tak se to jako hrozně

vyhrotilo a

všichni ale teda potvrdili,

že ten Darren Williams se toho

paradoksně, prostě v blbej čas

na blbým místě, kdy on tam byl se skupinou

lidí, který se začali jako hádat

ale on se toho neúčastil

a věděnejte jako vodnes.

Potom Williamsový

zůstala 4 a 20 letá

přítelky mě a dvě malých děti

měl děti

měl slet dvě a dva a čtyře

roky, když je fakt malinka,

tak on byl na děnkej

a ty hráči

a bronkou s co sní měli

v tom autě, tak

ale nevím, jestli to dotáhli,

tak měli v plánu, že založejí

jako vysokoškolský font

pro děti, až budou jako studovat, protože

samozřejmě v Americe máš placený čkolný

tak aby ti děti až budou

mít věk na studia, tak aby měli

si ho zapatit vysokou školu.

9. 20. květne 2008

otevřeli

Memorial Teen Center

Darren Williams'e

a 30. květne 2008

vyšel v novinách

v roky Mountain News

semenujou, te noviny

článek

a autor toho článku tvrděl,

že mu přišel dopis

a v tom dopise

mu měl člán toho gangu Chris

velý D Clarke

přiznat,

že to byl on, kdo strílal na nemuzinu

a je zodpovědný za smrt naděnýho hráče.

Já si jako rálně myslím,

že v ní jako pozatíkali tam už pak

jako nejsou ty informace

jako že to, že to byl ten gang je jasný

ale v ní jako nenašli

na někoho jako

přímejí důkaz.

že to auto

samozřejmě jich tam bylo víc

a v ní nedokázali jako ukázat

na to, kdo strílal.

Ty, ale chápe, že fakt

je jako kde svedíš vlastně

třeba v tom autě,

že vlastně on za to nemoh

neměl tam žádný konflik

a svedíš prostě doperčit s návou v místě.

A neprzežeš to?

Pane Bože.

A zazem jsme u toho prostě, no.

Jej, dneska to jsou normálně příběhy na naštování.

Jakože.

Teďžeš pléte do klubu, neurážite článý gangu.

Nebo, ale to byl Sylvester

kde byla jeho žena.

Taky byla doma.

Zětma.

Co máš, co běhat po klubu?

Já ti dám.

Takže, to je on.

No, a on má prosimá,

to je hrozně zajímavý.

Říkáš, že neúčes.

Říkáš, že neúčes takovou jako

taky jako houtá.

No, ale tak spíš jako šošelku, ne?

Uplně jako když nosel baghem nejlepších letek

toho kouta, takhle na kelovanýho.

To je po X let svojí kariery

a česla ty byla se stejně na jeho počest.

Takže

ten taková zajímavost.

Ale prostě

tak.

Tak dobra, tedy.

Z tohle vychází

protipacejeřové autotojistí, možná.

A nebo jezdit mhádečkem,

ale tam taky nemál ty.

To už vůbec.

Prostě se nehádyte se článý gangu

a na všechny budete hodní.

Tak

opatrujte se nám, zuseňte na živu

a na svobodě a

my se budeme těšit zase příště

a budeme rády za každý odběr a lajk.

Pa pa.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.