Vinohradská 12: Otrávit, zabít. Jak Kreml loví nepohodlné

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Ruské tajné služby se podle investigativců servru Belinket dál pokouši v zahraniční likvidovat kritiky putinová režimu.

Micho vpráhat byly si.

Ve všech těchto městech v posledním roce došlo k otravám růzkých opozičních novinářek a aktivistek.

Všechno se jstej histori s travěním u mě očešli zdorové.

Někdo se vyléčilo během a pár měsíců, i nás zdravotně nevzpamatovala do dnes.

Jelena Kostučenková, jedna ze 3 kritiček kremlu, které pravděpodobně otrávili příběh, ze kterého mrazí,

skutečně dosáhnou putinova chápadla všude. Mluvím o tom s ondřejem soukupem kolegou z naší zahraniční redakce.

Dnes je pondělí 21. srpna.

Dobrý den, Andrej, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den, děkuju za pozvání.

Na veřejnost se dostala informace o nové vlně otrav, které měli postihnout 3 kritičky kremlu.

Všechny 3 přežili. Já bych chtěl tady v podkástu mluvit hlavně o Jeleni Kostučenkové,

protože ten případ mě neuvěřitelně zaujál, ona je to bývalá novinářka v rusku zakázanej redakce listu Novaya Gazeta.

Ten svůj příběh tě tě Jelena popsal v takovém velmi dlouhém článku na nezávislém webu Meduza.

Já jsem ho četl se za tajeným dechem, ona popisuje, že zabítých snad chtěli už kadirovci někdy

v březnu, kdy měla je tkvůli reportáži do Mariupolu.

No, což im ho chodeme velmi typická istorka pro Lienu Kostučenko, protože ona vždycky šlá do na prostého pekla

a ta její odvahá pro mě vždycky hranitřela jako se sebevraženými tendencemi

a i tento krát začala válka, ona se vydala na Ukrajinu.

Cherson už byl obsazen ruskými jednotkami, ona se tam dostala přes nějaké checkpoints,

byla tam samozřejmě jako strala nelegálně a podařilo se její vlastně zistit,

kde je vězení, kde jsou mučení Ukrajinčtí, zajatci, cyvilisté a tak dále zistila ten dům,

nafotila to, sebrala svědectví lidí, kteří tam nějakou dobu pobývali a opublikovala to.

To je věc, která prostě normální člověk by na to jako vůbec ani nepomíšlel

a nedostě na tom hodila do záporoží a pak snažila se dostat do Mariupolu,

který byl tou dobou naprosto obklíčen.

To začali chodit telefonát nebo volali jí lidé i z redakce, no nejezdí tam,

kady rovci na tebe mají spadeno a volali jí lidé, kteří ani nevěděli podle ní,

teda že májí do toho Mariupolu nějak se to musel dozvědět ze svých asi zdrojů,

já nevím od tajných služet nebo podobně.

Ona nakonec se na rozhodla tam nejed, prostě se to rozhodla neryskovat

a někdy v Dubnu lojnskeho roku Ukrajinu opustila a přesunula se do německa do Berlínatuším.

Ano, no ona vlastně to popisuje, že to byl pro nějakou velmi emočně náročný,

že ona se i přesto, že jí vlastně šef redaktor,

jako řekl, že ať se okamžite sebere a vypadne z Ukrainy,

že prostě na všechny checkpoints mají její portret

a prostě udělají to, aby zmizela, pak to můžou třeba hodit na Ukraínce

a ta situace tam brá naprosto jako nepřehledná,

tam přes kon nebyl žádné záruky, nikdo by se vůbec od to nikdy nedozvěděl.

Takže teda nakonec se rozhodla, už se hledala jako jinou cestu,

jak se tam dostat a nednašla, takže teda odjela do německa,

ale vlastně pořád měla po 3, že se vrátí do Ruska,

že to ještě jako měsíc, dvá a pak se vrátí

a pak právě mluvila, že v rákem Udatovém

a ten ji říká, ne, ty se prostě nemůžeš vrátit,

protože máme jako velmi dobré informace,

že ty seš prostě otevřená lesba, už od nějakého roku 2011

byla vlastně jedna z úplně prvních a nejenom noviná,

řekla vlastně vůbec Rusek, která otevřeně začala mluvit o své orientaci,

takže prostě to udělaj tak, že nějaký neonacista prostě tezabije,

takže ty se nemůžeš vrátit.

Ona říkala, že to pro ní bylo jako velký šok,

protože jako si dvůbec nedvedal, představě, že by jako nežil v Rusku.

A pardon, tohle ji říkal Dmitry Muratov, tedy šef redaktor Novoja Gazeti.

Přesně tak někde, někde v létě se připotkali prostě osobně,

kde v Evropě a tohle to ji řek.

Žila tedy v Německu nějakou Dubu, pracovala na své kniže,

která jí mám imochodem tuším za pár týdnů výjd,

je o Russké cestě k fašizmu, takže byla v Německu psala v Berlíně,

kdy měli otrávit, nebo kdy mělo dojít k tom případu té otrávy?

V Řínulinského roku ona právě se domluvilá,

protože Novoja Gazeta byla oficiálně zavřená,

tak ona se domluvilá s servenem Meduza,

že by psalá reportáže pro něm.

A domluvil se, že první co udělá, takže pojede do Ihánu,

ale se učasně vlastně, že si pořádá o ukraínské výzum,

aby potom, až se vrátí, tak mohla zase jat na ukraínu.

Takže je vlastně to výzum vyřídit na konřela Domlíhova,

tam byla s nějakou kamarádkou, sedli se do nějaké kavárny,

něco sjedli, ona spomínala, že vlastně to moc nechutnala,

takže vlastně jako půlku talí ře nechala být.

No a na spátečním cestě ve Vlaku i začala být špatně,

bolila jí hlava, jako by jí pálili dladně,

nemohla se soustředit, v tom Vlaku pracouvala na té svojí knížce,

zjistila, že už půl hodiny čtej jeden na ten stejný odstavec,

Berlíně nemohla pochopit, na které správné metro bym děla nastoupit,

byť tam takhle jezdila každý den,

a od metro domů to, co normálně chodila 5 minut,

tak říkala, že prostě ješla 20 minut,

protože nejítášky prostě neustál, musela odkládat,

protože se cítila velmi špatně,

lehla si do postele a řekla si, tak to je asi následek covidů,

tak se to zase vrací, o všem nevracou.

Chodila vlastně k lékařce,

udělala všechno možné testy,

zjistila, že nějaké hodnoty,

jakých jaterních testů,

jsou prostě jako asi 4x vyšší, než je normál.

A krev v moči taky měla teda.

Takže oni vyskoušili všechno,

a po asi měsíci a půl nebo dvou měsících,

ta lékařka, když tam znova přišla

a už udělali vapravdu testy na úplně všechno,

které řekla, no tak,

podějte se vám tady poslední mísledky,

a do teďka byly dvě varianty,

a jedna z nich byla,

že vaše léky na deprese,

které berete už jako léta,

tak z nějakého důdu vyvolali

prostě jako takovou dle reakci,

no tak vám můžu říct,

že to není pravda.

Tudí zůstává jedna,

jediná varianta,

že jste byla utráveráva.

No, když můj je to versiotmitájem,

jste byla utráver se,

že to vás travili.

Odobně jako v rozhovoru s novinářem

Jurijem Duděm na jeho YouTube kanálu

popisovala svůj příběh

Jelena Kostiučenková v článku

pro server Meduza.

Vyšel 15. srpna.

Příznaky se měnili.

Brichovně už tolik nebolelo

a hlava se mi točila méně,

než drív, neměla jsem žádnou energii.

Začal mi ale otékat obličej,

pak prsty.

Prostávalo, nejsem se měm našla.

Tu a tam se mi je rozbušilo srce.

Ruce a nohy mě občas začali pálit

a byly přitom Rudé Alesklé.

To znamená,

že Jelenu Kostiučenkovou

někdo patrně

otrávil

v tom nočním vlaku

z Berlína do Mnihova.

Ne, ne, ne. Vypadá to tak,

že ona jela ráno,

z Berlína, kde žila do Mnihova,

tam se požádalo to výzum,

šla s tou kamarádkou na ten obět

a tam patrně došlo, které otravě.

V tom ídla, že mohla

nějakou ládku tedy.

A tím, že vlastně ona to taky nedojedla,

tak jí to možná taky zachránil život.

A kamarádka ji odvezla na nádraží

a dala ji nějaký deodorant,

že jako

radši, aby ho použila.

Jako, že se hodně potí,

a

tak jsem si řekal, to je hulvátka,

takhle mi je to.

No ale, že teda

šla na toaletu, jako se teda upravit

a zistila, že teda

jako kamarádka má pravdu,

že se jako potí a ten pot

vydává velmi nepríjemný

ostří, zápachnic,

jako normálního,

tak ona to popisuje.

Takže to vypadá, že kotra vydošlo

opravdu během toho oběda

a v ten okamži, kdy

už teda nasedala do toho vlaku,

tak už to začilo působit.

Dobře, teď se zase posuňme

o těch partínů do předu vyste říkal,

že lékaře veloučili všechná jiná

možná vysvětlení až na to jednoto,

že byla otrávena,

poslalí tedy na toksikologická vyšetření,

současně ji vyslíchala policie,

několik hodin, skontrolovali

byt, oblečení dělali

všechny zkoušky kvůli radiacizda,

to nemohlo být nějakou látko,

která vyzařuje záření,

vzpomeňme na litviněnka

a polonium a tak dále.

Je tento případ, podobný těm dvěma zbilím,

já jsem na začátku mluvil otřech,

tak

ty dvě další, které také přežili.

Tak ty je to podobné?

Co se týče těch jsem v tomu?

Protože my nemáme

žádný příjmý důdkaz.

I Lina Kostičenko

do nemocně se šaryté

na tyto ksygolocičké testy

dva měsíce po té, co se stalo.

Takže tam může jako něco

najít, je obtížné.

Iryna Bablyan, novinářka,

která pracovala v Moskvě

pro taky YouTube kanál

Žuvou i Gvost,

co jsou lidi vlastně

z zakázané stanice Echomoskvy,

tak

ta vedbilisi

měla belmi podobné

symptomy.

Ale i v tomto případě

měla poci, že asi něco

špatného snědla,

že možná je to nejaká

velmysilná chřipka

nebo něco takového,

prostě zůstala dva týdne doma

lečila se prakticky sama

a i ona

se k lékarům, kteří

by mohli odebrat nějaké

vzorky dostala taky

po měsíce a půl po dvou měsíci.

Takže jako je asi dost

zvláštný, že by dvě ženy,

které se od sebe nachází

nějakých 3000 km

prakticky ve stejný měsíc

zažili něco podobného

a ešte ke všemu jsou to dvě

ruského pozičně novenářky.

A pro povřiť, ona i Kostičenková

si strašně dlouho nechtěla

připustit, že mohla být

otrávená, ona policie je letos

na jáře, ten její případ

uzavřela s tím, že ani tu

hodnotně prokázat, protože jak se říkal

na ty testičla za dlouhou dobu,

ale ona se v tu dobu setkala, seš je

redaktorem listu The Insider do Romanem

dobrochtovem, který řekl, že s Christem

Grozevem, coše šef investikativní skupiny

Belinket, že dávají do hromady

nebo vyšetřují séri otrav

a v tu chvíli jí to docvaklo,

že tedy ten jihí

případ mohl být skutečně

otrava a že je tu

další žena, někde tedy

v gruzi, která byla patrně taky

učená a pak ještě ta třetí.

Ten třetí příkat se týká

Natalia Arno, coše žená,

která šefuje

nadaci Free Russia Foundation

coše taková

organizace, která

mimo jiné vespojených státek

velmi lobuje právě

za tvrdší sankce

v úči Putinskému režimu

dělají i takové

jako seznamy sankčen, koho

si myslí, že by západ měl

a tak dále, pro ruzký režim

to je samozřejmě

zrátci, nepřelátelé číslo jedna

ona byla v Praze

na schůzce,

která byla nevěřejna,

níkde se o ní nemůžel a tak dále

a když jednou

přišla večer do svého

hotelového pokoje, tak zjistějné

jsou dveře potěvřené, a že je tam

také jako zlášný parfem

když se ptala na kacepci, co to má

znamené, říkal je, aha, tak to

sečka zapoměla zabouchnout

no a ona druhý den

měla také

podobné symptomy

zvracela, pálelo jí

celé tělo a

ona už teda, protože měla

lístky zpátky do spéných států,

tak která odletela i v tom letom

stavu a tam teda

šla klékaři

ten potom zavolal policji

a opět

my

zase nevíme

a ani sama Natalia

Arno vlastně neví

nemá duka, že byla otrávena

že jako lékaři dí

jenom řekli, že utrávena byla

neřekli, čím

takže teoreticky to mohlo být

nějaké jako jídl, ale

opět nemáme prostě 100%

duka, z jenom víme, že se tím

zabývá via je

Já když vrátím teď tu debatu

zpátky k tomu prvnímu případu, o kterém

jsme mluvili, nejde, ale

tedy případu Jeleny Kosčenkové

tak ta potom, co

rozebrala tu svojí skušenost

s Christem Grozevem, s Bellingettu

a s Romanem Dobrohotovem

s Bebudí Insajdr

tak právě, kdy Insajdr konsultoval

její zdravotní stav, její zdravotní data

a údaje s lékaři, kteří

měli

vydávit jako myšlenku, že byla otrávena

organickými sloučení nami

obsahujícími chlor, organochlorydy

Ono je to trošku něco jiného, než

já jsem to už připomínal tu otravu

Aleksandra Litvinenka někdy v roce 2006

ve Velké Britány

přesto ten modus operandi

agentu z Ruskáť už

FSB, nebo nějakýchkoliv jiných

tak je velmi podobný prostě

otravy, proč si zrovna

vybírají otravy?

Tak Litvinenko byl

rejektivním poloniem

Spíš teda to připomíná

případ Sergej Skripala

a jeho cery, kteří byly právě

otráveni nějakou tady tou nervovou látkou

úplně vám to ten

organizmus rozhodí

stejný případ ostatně byl

Alexej Navalny a

dneska

víme, že

zkoušeli utočit i jako na jiné

lidi, víme to proto,

že prostě existovala

který je skupina lidí unii

FSB, kteří tohle to měle na starost

přišlo se na ně

právě při utoku na Alexej

Navalného na Sibiru

Takže jiný meslovi existuje

zjevně nějaká taková

jednotka, která vůsobela

jak v Rusku tak

částečně i

zahraničí a z nějakého

důvodu si prostě vybrali

jedy patrně

protože ten vývoj

nerbových zbraní se v Rusku

zjevně nikdy pořádně nezastavil

všechny ty lety chemicke

a nerbové zbraně

tak čámerčané už je

přestali vyvíjet někdy

v lůbokých 70-80

letech Rusové

vojensky, také jako někdy

o 10 let pozdí

protože se ukázalo, že

pro nasazení ve válce

ty vádky prostě nemají zmysel

nikdy vám to nezaručí, že to

je vaše jednotky

musíte potom nějakým způsobem

vyčistit tou zemín

třeba, takže z vojenského letiska

to jasně nemá přijel zmysel

ale z letiska těch tajných

služe tak to samozřejmě

zmysel má

tím zpíšeš, že prostě

ty nové látky, které Rusové

vydvíjely celou dobu

tak se obtížně odhalují

a jak to vidíme

i v tom případě prostě, když

hnedka vám neodeberou

všechny vzorky, já nevím

řekně v nejbližších

v prstě 48 hodiná, tak potom

dokázat, že tam něco takového

bylo, už bude jako obel mě obtížné.

Nejím to tak jako v případě

Aleksandra Liktviněnka, kde prostě

stačilo pak projít ten hotel

konkrétní v Londoně

a zjistit, kde všude to

záření, to polonium

vyzařuje, protože tam

ta látka zůstávala samozřejmě i dlouho

a pak jako stopy takhle můžete

dohledávat i ty pachatele

Tímto způsobem vlastně se podařilo

velmi dobře zmapovat

cestu obou těch vrachů

do Londýna, přes Německo

protože jako všude, kde

zůstávali, tak to

lidověřčnou svítilo.

Už to tedy tak jednoduché

není nicmeně

ruští agentin, patrně tedy

stále jdou po lidech, kteří

šlapají na kuří oka.

A tétrá věc krou

si tě lidé

úplně neuvědomovali

protože měli pocí a

mi se má liena Kostičenkou

My se známe no trochu, tak ho nejdem

žádný jako kamádi, že bysme chodili

prostě spolu každý týden

na kafe, ale jako doby

když jsem já působil v Moskete

tak jsme se párkrát podkali

protože novoja gazietat

to je takový jako fenomen.

Takže se to odvážní lidé

novináři sloužící

tedy veřinému zájmu nicméně

mnohody si třeba neuvědomovali

že jsou v nebezpečí sami.

Ono asi je to taková

jako psychologická reakce

když teď kaušel

samozřejmě redakce novy gazety

zavřená, ale oni tam měli

jako zasedečku

a kde byly ty porady

vždycky a tam byly

portré ty všech novinářů

který byly zavražděný

když pracovali pro novou gazetat

a tam bylo 7 lidí

a čefraktor Dimitrimu

na to v často když se bavili o tom

jestli něco dělat

nebo něco nedělat

tak právě jako to mi říkal

hodně od těch novinářů

že vždycky říkal ukazované

tý portré říkal

podějte se na ně

podějte se na ně

ty mi říkáš úplně 100 těšt

co mi říkal tady ten

ale a přesto

úplně ta nová

nějakým způsobem tedy

lidi přitahuje

ale když se vrátím k tomu

jako pocitu

bezpečí nebezpečí

tak ono

je to

složité

já jsem se bavili s jinými lidmi

kde jich jsou mám okolo na tady v Praze

ten říká je hle

když seš tý Moskvě

na říkáš

tak už vlastně máš takové

zvyky

když se rozhlídne

šok

když jedeš taksikem

tak nejedeš přijít moj domu

ale vystoupíš někde zarohem

a tak dále

ale tady

tady je to tak jako se

člověk uvolní

a úplně to zapomené

Že tady jelena přeci

a já jsem

když si bukovala cestu

nebo ubytování v tom mnichově

tak to řešila se nas přes Facebook

no cítila jsem se, že v Evropě je přeci jako bezpečno

viděte si běhá, jak bude tu ráj

příklad to pak i v

s nádtěm policistům

při nějakém tom díslechu

jestli si dobře pamatují

mě je mi zapasné, sdějstno chádiť se

što náde

být se starožným

na druhou stranu teď už to bude jinak

to není dobře, stále nemůže pracovat

třeba více než 3-4 hodiny

deně cítí se ze sláblá

už nemá tak silné příznak

jako to bolejní břicha, hlaví a pod

ale prostě stále na tom není dobře

a píše v protu medůzu

v tom dlouhem šlánku na konci

nejsme vespečí, nikdy v něm nebudeme

dokud se politický režim v Rusku nezmění

tak skutečně se tomu nedá utéz

i ta emigracie je provezlá

tymi agenty, kteří dnem i nocí

pátrají po těch, kteří

kteří dnem i nocí

ale to, že

existují nějaké skupiny

nějaké cí lidé

kteří

v Evropě fungují

tak to

samozřejmě víme

jejich možnosti jsou teďka omezené

jednak po tom

debaklu

s otravou

skripalových

samozřejmě byli zasaření

tím, že

došlo k výraznému

omezení ruských diplomatů

v Evropě

takže oni teďka musí

víc zapojovat

takový ty spící agenty

ty nelegály

takže už vlastně od začátku

roku asi 8 lidí bylo

začenovat ve Slovensku

v Polsku, teďka na posledy

v Britány

anky 3 lidé

znamená, že ta sítě je úplně

komparalizovaná

a prostě nikdy nevíte

kdy se něco může stát

takže

takže popravdu nemůžete vědět

vy si můžete říkat dobře

pokud

by to bylo na

já nevím, mého chef redaktora

ale co když to bude

tak, že vy se zrovna

znáte společencky

nebo prostě jenak

patří do tedy té sítě

a ten prostě to těm svým

šéfům řekne hele

já s ním chodím jednou zaměsíc

prostě na fotbal, tak já můžu

k lidně kápnout

Andřej, moc krát děkuju

zato, že jsme to mohli odvyprávět

a že jsme tomu dodali potřebný kontext

Já děkuju za pozvání

Tohle už je všechno

z Vinohradské 12. z pravodajského

podkástu Českého rozhlasu

s Andřejem soukupem mým kolegouze

zahraniční redakce, který

podrobně sleduje všechno

co se týká Ruska a Ukrainy

Mluvili jsme o nejnovější

vlně otrav kritiček Kremlu

Nedořekli jsme ale jednu důležitou informaci

totiž Nemečtí policisté

případ otravy Koščučenkové

v Červenci znovu otevřeli

vyšetřují ho jako pokus

o vraždu

Nová Vinohradská 12. to bude už

brzy, najdete nás na webu

slas.cz i ve všech podkástových

aplikacích

Na slešenou zítra

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.