5:59: Osmdesátník Biden opět kandiduje. Je věk problém?

Fort Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehlet odění před sebou.

Fort Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Fort Skladem CZ.

Ahoj, dobrý den, tady Jelenka Kabrhellová z podcastu 5,59.

Chci vás pozvat na speciální akci, kterou chystáme příští týden společně s Pražským divatlem Zled.

Bude to format, jak i v Česku uvidíte poprvé.

Náš podcast ožije na scéně s muzikou, s videem, s animacemi, fotografiemi, ilustracemi a samozřejmě s živými hosty.

Budeme vyprávět veselé i vážné příběhy, pátrat v Českou i v zahraničí potom, co nás spojuje a někdy rozděluje.

A vy můžete být u toho.

Připojte se k nám ve středu a ve čtvrtek, třetího a čtvrtého května, ve vršovické kulturní križovatce v Zled, vždy od 19.30.

V stupenky můžete zakoupit online na stránkách Zled CZ,

více na našich sociálních sítích i na servru se znam zprávy a v popisu epizody tam, kde nás právy posloucháte.

Americký prezident Joe Biden v úterý ohlásil záměr na přes rok znovu kandidovat na prezidenta.

Připojte se, můžete být velmi prokresný, když jsou všichni, ale můžete být všechno.

Připojte se, můžete být všichni.

Planety věk předhazovat, nebo je to na hranici, či dokonce za hranicí ejgizmu, tedy věkové diskriminace.

Kdyby měl být ten správný věk na odchod z veřejného života, a existuje vůbec?

Je čtvrtek 7.20. důbna, tady Jelenka Kabrhelová a 5.59. Spravodejský podkázd se znam správ.

Lucie Vidovičová, sociološka z Masarykovi Univerzity v Brně, která se zabývá sociologí věku, stárnutím a věkovou diskriminací. Dobrý den.

Dobrý ráno z Brna.

Pani Vidovičová, jak jsme to zmínili?

Vy se zabýváte sociologí věku, dlouhodobě studujete stárnutí i diskriminaci na základě věku, tak zvaný ejgizmus.

Za jak důležitý moment je možné z téhle perspektivy považovat skutečnost, že americký prezident Joe Biden oglásil ve věku 80 let další kandidatoru,

tedy že odhodlaný se trvat v nejdůležitější funkci americké politiky další čtyři roky?

Je to učitě fascinující, záležití na tom, jak se rozhodneme to interpretovat. Já se samozřejmě nezabívám těmi politickými souvislostmi,

ale je to příklad vlastně aktivního stárnutí toho, že můžeme pracovat i do vysokého věku, že i ve vysokém věku můžeme mít plány do budoucna,

takže za mě je to učitě příklad následování hodní.

Po týdnech náznaků šef Bílého Domů Joe Biden oficiálně potvrdil, že bude bojovat i o druhý prezident tým mandat.

Po týdnech náznaků šef Bílého Domů Joe Biden oficiálně potvrdil, že bude bojovat i o druhý prezident tým mandat.

To je největné člověka, když to bude.

To je to, když můžeme mít plány do vysokého věku, když můžeme mít plány do budoucna.

80 lety Joe Biden je už teď nejstarším americkým prezidentem v úřadu, kdyby vyhrál další volby, tak na konci toho mandátu by mu bylo 86 let.

Jakým faktorem bude právě Bidenov věk? A jak pravděpodobné je, že po čtyřech letech se znovu utká s Donaldem Trumpem?

Joe Biden pokud by byl zvolen, tak by skončil potom druhem vůčím období ve věku 680 let, což by byl opravdu rekord v americké politice rozhodně.

Ona se už od začátku té prezidentské kampaně zpětně v roce 2020 objevovala otázka, jak starý je příliž starý nebo kolik let je příliž.

Existuje na ní vůbec odpověď, tak jak vy ji studujete tému otázku?

Zásadně ne, nedávno proběhlav na nějakém z pravdajském seru taky informace o lékaři 101 letém, kterých stálen ordinuje na sociálních sítích je spousta příběhu lidí, kteří pracovali do hodně vysokého věku.

A pokud budeme uvažovat o prezidentské funkci jako opráci, tak zajmená v tom kontekstu spojených států tam vlastně tu antidiskriminační legislativu,

z ohladem na tech práce, už mají ze 60-70 let minulého století, takže tam skutečně ten věk hre je úplně jinou roli nebo je tam na to víc dváno, aby tohle nebylo omeziň.

Je ale i možná druhý pohled, tedy upozorně na to, že spojené státy nemají nic jako zajštěný důchod a nějaký sociální systém,

který by automaticky všem tak, jak jsme u nás zvyklí přiznával určitém věku národ na důchod, a my si to ve společnosti v našich hlavách spoujeme odchod do důchodu,

rovná se začátek stáří. Proto nám z toho našeho pohledu přijde všecko, co je víc jak 65 plus, když to spojím s tím letím čislen.

Jako něco, co je stáří, a což vlastně spojujeme, že to je čas odpočínku, peče, ovnoučata, sypání holubům, to sa květy běžné obrazy, které máme.

A pak nám přijde hrozně zváštní, že někdo v takhle vysokém běku chce ještě pracovat.

Americký prezident oslavil 80. na rozeniny. Joe Biden je tak nejstarší hlavou státu, která kdy byla v čele spojení státu amerických.

Sam prezident na téma své kondice rád vtypkuje.

Zítím se skvěle, nic se nezměnilo, jsme v dobré kondici a tak se těším, až oslavím své 58. na rozeniny.

Prezident Biden podle průzkumů není mezi američani oblíbeným.

Dokonce i tamě spoloviná demokratů říká, že si nepřála, aby znovu kandidovali jako hlavní důvod, uváděli jeho stáří 80 let.

Z druhé strany tu jsou ale spojď perspektivou amerických medi nebo amerických odborníků i otázky.

Jestli člověk v tomto věku může zastat všechny funkce, které obnáší pozice amerického prezidenta, protože ta není jenom ceremoniální,

ale je to vlastně zásadní funkce, která vede kolos americké vlády, který čítá přes 3 miliony lidí a tak dále.

Plus různé národně bezpečnostní rozměry a zahraniční politiky.

Když se na tohle díváte perspektivu svého studia, ajgizmu, věkové diskriminace, je to vůbec fair?

Bidenový ten věk předhazovat, v jakou chvíli se dámluvit o ajgizmu o diskriminaci na základě věku

a na jaké straně je tedy ten balans toho, že existují některé legitimní otázky, které se třeba s věkem pojí?

Fair to není určitě, protože to skutečně není otázka tolik toho chronologického věku.

V chvíli v chronologickém věku, dva lidé vedle sebe stojící, každý bude vypadat jinak, bude mít jiný zdravotní stáv,

možná jiné vzdělání, jiné politické preference bude nakupovat v jiných obchodech.

Ten chronologický věk je skutečně, kolega Karlach, říká zbytná identita.

To je pro vás jako identita, když už nic jiného nejchste.

Takže ta fairovost je asi dobrá otázka a fair to asi není.

Na druhou stranou ta otázka tezdravotní způsobilosti může být celou zřeně legítimní,

že bavíme třeba i o novém konceptu tzv. aiblizmu.

To znamená na toho předpokladu nebo nutnosti, že musíme být absolútně schopní

a zdravotně způsobilí vykonávat nějakou práci nebo roli.

A zároveň, ale je velmi pravděpodobné, jak jste naznačila,

že tenhle ten biznes vlády Americe není one man show,

že to je něco, kde je obrovský aparád, který toho prezidenta může podpořit ve výkonu té funkce.

Nepochybně to dělá každý den, protože to není v lidských siláchání mladého člověka,

aby to zvládal sam. Ale nechci to zleččovat, to samozřejmě k tom přistupu

těch principů boje proti aizizmu, ale je učitě na snadě mít nějakou uvahu o tom,

co by se stalo, kdyby se třeba prezidentou zdravotní stáfa být razně zhoršel.

Akoreckou s tím vlastně máme v naší republice už učitou zkušenost.

No a dá se říct, jestli tedy to, že se v souvislosti Joe Bidenem teď mluví o jeho věku,

jestli to už konstituje aizizmus, je to aizizmus, jaká je vlastně jeho definice?

Aizizmus na různé definice často se používá synonymicky s diskriminací na základě věku.

Sjetová zdravotinská organizace o tom mluví jako o starotypech předsudcích a diskriminaci,

že to není jenom to jednání, ale i to, jak vlastně prožíváme lidi učiteho věku,

nebo jak se stavíme k věku, jako takovému.

A já to chápu, ještě šíře, já mluvím o aizizmu jako o ideologii,

o jaké si vlastinace věkem, kdy ho právě vytíkáme před závorku symbolické,

je to tak strašně důležitá charakterystika, která je velmi účelná i proto z právu státu,

protože samozřejmě je jednoduché ty lidi Škatulkova,

ta přiznáva ti nějaká práva a povinnosti na základě jednoduchého, relativně jednoduchého indikátoru.

Ale proto rozhodování, jestli ten člověk je dobrý,

nebo nepríliž vhodný pro nějakou funkci a nebo pro třeba vztah,

pro vstoupení do vztahutvoru přátelství, tak je to prostě hrozně slabá charakterystika,

protože nás tvoří mnohem víc věci než pohlaví věk a třeba Tarasama.

A když zůstaneme v té politické rovině, zabývali jste se třeba tím,

jak je to v současné době s postojem veřejnosti, vůči politikům ze starším datem narození.

Řádá si veřejnost starší lidi v čele, země nebo vevedení a nebo to,

a teď bychom asi možná museli atribuvat přímo americké politice,

nebo těm lokalním různým míním, ale nebo je to výsledek třeba i jiné dynamiky,

jak moc se to liší regionálně.

Když jsme mene data za Českou republikou, když jsme se ptali České populace

v rámci takového širšího sociologického šetření o tom,

co si myslí o věku, jak ho prožívají, kde ho používají, jak je pro něn důležitý,

tak tam byla i jedna otázka, s kterou mohli respondentí být to souhlasit

nebo nesouhlasit, která zněla do politické funkce, by nemíl nastupovat níkdo starší 60 let.

Já, když jsem to otázku nadezainovala, tak si živějí pamatují rozhovorstvou agentů,

do která spírá tada tady říká, to tam nebudem dávat, to je prostě nedemokratické,

vůbec postoj, nemusíme se na to vůbec vtát, říkám, no, jen to tam nechte.

A ukázala, cože jsem měla na základě studiáté teoretické literatury pravdu,

protože víc, jak polovinna respondentů i v opakovaných šetřeních,

jak jsme se ptali v různých letech, tak vyslovila souhlas,

že by tam neměli být lidé starší 60 let.

Placeta nechud mít politickou reprezentaci ve výším věku klesá s věkem

těch respondentů, protože tě lidé, kteří jsou samy 60 plus, tak vidí,

že ten věk je důležitá v charakteristiku a to zasnechci zlečovat,

ale pořád je to jenom číslo v tom smyslu, že nemusí úplně definovat,

jestli ten človek bude dobrý nebo špatní politik či politička.

A čím si to vysvětluje, této nechud vidět, hlavně tedy asi umlačího,

publika nebo voličstva v těch funkcích starší lidi, je to výsledkem

nějakých stereotypů, předsudku a nebo třeba i realních otázek,

ohledně toho, jak staré jsou vlastně ideje, které těhle lidi nesou,

že náto řeknu jednodušej, starší politici samozřejmě mají víc životní skušeností,

ale jsou třeba schopní se vcítit do potřeb mlačích generací životní skušenost,

vlastně nezdíledy, může být jiná.

Učitě mají to schopnost, pohodniciného tak jsou to rodiče, jsou to dědečkové babičke,

kteří mají svá vnoučata a nezítka i ta běžná senelská populace

se rozhoduje třeba v těch volbách, proto co v dní má,

že nejlepší prot a jejich vnoučata.

Což se nemusí zhodovat s tím, co ta vnoučata chtějí, to je jasné,

ale dělají to s ohladem na tu generacie, která následuje jako velmi altruisticky.

A učitě je nutné říct, nebo si postižovat, že Česká Republika patřík

nejvíce ejdžistickým spoličnostem v Evropě podle těření Eurostatu.

Ta nechutě může být, ale samozřejmě podpořená je to neblahou skušeností

s komunizmem Kołčitou Gerontokrací, kde to byla ta společnost

nebo smetánka starších, šedivých můžů, kteří rozhodovali o naší budoucnosti.

Ale je zase na druhou stranu už tak komunistická diktatura pořád nějak v nás žije,

ale už je to spousto ledy, jsme to mohli překonat.

Ale z nějakého důvodu pořád máme to zafiksováno,

že nechceme, aby nám ty starší můži takhle vládli.

A má to, co si do sebe, protože vlastně i jeden z drojů toho Aegismu

je něco, čemu říkáme, věková sekrekace,

že žijeme ve společnosti, která nás vychovává, kde pracujeme

a kde v uvozovkách odpočíváme v tom důchodu se stejně starými lidmi.

A potom máme relativně menší možnost pochopit, jak ty různé generace fungují.

Takže i v té politice stejně jako na trhu práce bylo ideální,

aby chom se setkávali s různě starými lidmi v různém pohlaví,

s různými skušenostmi, aby to bylo prostě variabilní.

Ale ještě když použijí ten příměr, když se říká,

že když potřebojete nedají bože lečit rakovinou,

tak nepožadujete od toho leka, že aby měl stám skušenostou letou nemocí.

Věžíte nějakého expertíze a podobné to je, když ne musíme čekať,

že ten člověk musí přímo reprezentantám té skupiny, aby ji dokázal pochopit.

Já jsem ráda, že jste narazila na to srovnání mezinárodní,

protože jsem se chtěla tát třesně na to, jak je na tom česko

ve srovnání s jinými zeměmi, jaký je ten mezinárodní kontext.

Je to výrazně jiné, ty postoje veřejnosti, vůči starší generaci

a potažmo tedy asi pod množinou toho vůči politikům staršího věku.

Můžou to být dvě různé pod množiny, protože ta kritika

může být vůčité politické reprezentaci taky.

Ale je pravdou, že ten ageismus, nebo ty postoje negativní vůči starší generaci,

jsou té měř antropologická konstanta, že to vidíme ve všech společnostech.

V čem se to liší je ta kvantita a možná i kvalitatěch postojů.

V tom smyslu, že v něktejich společnostech, když to lidé třeba mohou cítit

nebo mohou zastávat ty pozice, tak absolutně se nemůžestná,

že by vám někdo ten věk v metl do tváře, je to považová nosa

a více politicky nekorektní v deštoviných společnostech,

jako je ta naše tyftipy navěk a ostáží jsou prostě stále ešte velmi vživé.

A boužel to teďka vnímáme i kolenté debaty o případne duchodové reformě,

kdy stavíme vlastně mezi generace klín, stavíme je do konfliktu

a je to něco, co si myslím, že už by měl být dávno přežite.

A ještě když zůstanu na chvíli u té politiky dá se říct,

že postoje vůči věku politiku nějak odrážejí obecnější postoje

společnosti vůči starší generaci.

Jiny myslouvi, když ta země má v čele nebo v nějakých dalších významných

politických funkcích starší osobu, je nutně tolerantnější vůči starším lidem,

nebo to takhle přímo neplatí?

Neviděla bych mezi tím úplně jednoduché rovní tko, my vždycky máme

ty hlavní představitele starší, protože to je dáno naší ústavou,

kdo může být třeba na volitelném místě na prezidentský úřad.

Takže tam ten věk je vlastně přímo zakoudovat v tom zákoně

a vracíme se k tomu, že je rozdílme se seniorem a seniorem

nebo seniorkou a seniorkou a že některé seniory,

kteří jsou otevření ve celý schopní se usmívat,

beredeme velmi pozitivně a jiné, které máme spíše

jako stížnostníky a nějaké osoby, kterým prostě nechceme přidiž důvěřovat

nebo nevodí v nás důvěru, tak budeme odsuzovat a můžeme použít

vzajmén a v tom druhém případě ten věk jako jako si náhrašku té kritiky

a já samozřejmě narážím zase znovu na rozdíl mezi dvěma našimi postadními prezidenty.

No já jsem mířela ště trochu zpátky těm spojeným státům,

protože mnozí měli za trochu překvapivé.

Už těch minulých volbák v roce 2020, že ve spojených státech,

kde společnost prokazatelně ctíkult mládí uspěli

v nejvyšších funkcích politici vyšších hověku ať už bychom

se zaměřili třeba na ten souboj Joe Biden a Donald Trump a případně

bychom se dívali třeba dořad amerického kongresu a tak dále.

Je to pro vás nějaké formi překvapivé nebo to je věc,

která se prostě ve společnosti stává tenhle typ paradoxu?

Já jsem jsem, že to není paradox, protože skutečně dostat se na nějaké místo moci

nebo reprezentovat nějakou skupinu už za sebou musíte mít typicky nějakou skušenost,

nějaký sociální kapitá, nějaké možnosti, jak vlastně si tohletu karieru vybudovat

a to typicky může přicháze s tím vyším věkem na základě nějaké dlouhodobé práce

takže mě to nepríde paradoxní.

Přesto není to přeci jen překvapivé, že ten kult toho mládí,

který je tak rošírený třeba v popkulturé,

vlastně ve všech těch jiných segmentech života,

že se v tomhle směru nepropracová do politiky.

Je to prostě jiný biznis, kde tam malinko něco jiného a ty peníze

jiných možná kapes, ale můžou to být parálně ekzistojící světy.

Na spořáku vám to dost necinka.

Kam z penězi, aby byly chráněné před inflací?

Font monetika zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 % a to firmám i do mátnostem.

Více na monetika CZ.

Vy jste narazila na to, že v tuhle chvíli se objevuje ta debata o lidech

staršieho věku i v souvislosti s penzínní reformou.

Hlavně ve formě té debaty o tom, do kdy jsme schopní podávat adekvátní pracovní výkony.

To je diskuse, která se objevila nejen v Česku, ale v posledních měsících

i v dalších Evropských zemích, třeba ve Franci,

kde se velice diskutuje o penzínní reformie, kterou představil a prosadil

francuský prezident Macron, existuje na tu otázku jednoznačná odpověď,

kdy jsme ještě schopní podávat adekvátní pracovní výkony v jakém věku.

Ne.

Ne, a vy se tým proč, protože jednak, když se bavíme o osunu věku odchodu do důchodu,

tak se bavíme o roku nějakým 2050, 2060 nebo taz důvodnění vědou,

těm latěm dobám, kdy očekáváme, že podíle senioru bude

vlastně nejvyšší v české historie, tak zase bude klasat.

A bavíme se tedy o generací, které se narodili někde v 90. letech,

minulého století, a my vůbec nevíme, jaký bude mít jejich zdravotní stav,

v nakem trhu práce budou pracovat, a je dospravdě pododné,

že řada lidí, kteří budou přispívat tou dobou na ty důchody,

bude pracovat v zamiznáních, která vsočasné chybu ještě neexistují.

Tím pádem nemůžeme vůbec odhadovat, v jakém budou zdravotním stavu,

e. sly budou, nebo nebudou schopní do toho důchodu později odejít.

Já jsem se rozhodla být optimista a chcí věřit tomu, že to jako možné bude,

a že bychom mohli se dovolit tím letím směrem uvažovat,

protože cúčasný vývojt naznačuje, že by to bylo možné,

zároveň je fair uvažovat od těch různých cestách vývoje,

i to, že to třeba nebude tak rychle nebo tak dobře.

Ale to jsou věci, na které prostě musíme nějak variantně se připravit.

A druhý s tím související aspekt je nějaká možnost

nebo uváha o tom, jak pečujeme o tu pracovní dlouho věkoz

a jak oni pečujeme v různých segmentech toho trhu práce.

Je samozřejmě jasné, že jsou zaměstnání,

ve kteich platíte větší dan nějakým fizickým zdravím

a jsou zaměstnání, kde platíte větší dan nějakým duševním nebo mentálním zdravím

a podle různých měření v kontekstu age managementu

a pracovní schopnosti se zdá,

že tak subjektivní spokojenost práci, spokojenost s vedením

jsou věci, které rozhodují paradoxně bez ohledu na ten fizický stav.

Takže to je pro mě dobrá správa,

že to je něco s tím, že můžeme poměnit, může pracovat

nebo se to můžeme aspoň naučit.

Tak v tom smyslu ta jednozačná odpověď nejde dát,

protože jednak to znamená, jak pro kogo a potom,

jak i kdy, v jakých kontekste.

A řeší něco třeba věkové limity,

které známe z oboru, jako je pilotování do pravních letadél,

ve spojení státech, třeba i policisté,

v některých státech jsou to i soudci,

kteří mají věkový limit, tam je to 70 let,

teď mluvím, tedy stále o těch spojení státech

má smysl nastavit nějak přímo ty hranice

a pokud ano, tak má smysl i debata o tom.

Terá se také v těch spojení státech objevil atič v souvislosti právě

s to ohlašenou kandidatou Joe Biden'a,

kde se diskutoje o tom zdabě měl existovat viekový strop

pro politiky volené do veřejných funkcí,

bylo by něco takového akceptovatelné z vašeho pohledu?

Z těch teoretických a lidskou právních přístupů zásadně ne.

Právě protože ten věk měříme na kalendářní dny

a to, že jako v pondělí je vám 79 a v úterí vámi 80,

prostě nemůže být něco co jako změní vaši karieru zedne na den.

V zásadě co teďka tak existuje, ale to prostě diskutabilní.

A je v svim spůsobem paradoxní,

vlastně světová zdravotinská organizacija právě autorkou

té globální kampaně proti ejizmu a oni sami mají politiku,

že musíte odejí do duchodu v 65 a pak zásadně

omezuji vaše další možnosti nějakého přivídělku do budoucna,

takže ono někdy to bývá složité i v těch organizací,

které ta pravidla nastavují.

Ale myslím si, že skutečně je to předmětem,

nebo by se to mělo stát, předmětem nějaké společenské debaty,

na kolik chceme vytvářet tato umělá umezení

a prostě řížete, obětujeme nějaká lidská práva v tomto smyslu

za účelem nějakého vyššího dobře.

Ale myslím si, že ty výsledky těch debat doslavat

dou spíše tím druhým směrem a to jsou ty věkové normy

uvolňovat, kutečně hodnotit individuální schopnosti

a připravovat se na to, že můžeme dobudouc

na skutečně počítat s další nadejí dožití v lepším zdraví

a zavádět omezení není úplně smyslouplné.

Lucio Vidiovičová sociološka z Masarykovi Univerzity,

která se zabývá sociologí věku, stárnutím a věkovou diskriminací.

Děkujeme!

Hezké stárnutí všem!

A to je ze čtvrtečního vydání podkástu 5,59 vše.

Děkujeme, že nás posloucháte. Všechny naše epizody

najdete na seznam správách, na platformě podkásty CZ

a samozřejmě ve všech podkástových aplikacích.

Pokud pro nás máte nějaký tip, nápad, či dotaz,

vyšte nám naše adresa je za minutu 6,

za vynáč soz.coz,

kontaktovat nás můžete iskr sociální síti Instagram a Twitter.

To byla Lenka Kabrhelová.

Těším se zítra!

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.