Vinohradská 12: „Odstup, nebo zdechni.“ Politika terčem hněvu

Český rozhlas Český rozhlas 9/26/23 - Episode Page - 24m - PDF Transcript

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Odstup nebo zdechni.

I takové správy chodí po slancům, kde se v lidech bere nenávist

a jak se s nadávkami a výhružkami potíkají samotní politici

probírám s lenkou Hrpkovou politoložkou s fakulty sociálních studií Masarykovi univerzity.

Odstup nebo zdechnit.

Teplej Eurohujer, strašná kombinac.

Co ty špinavá p**** do tebe podkat na ulici?

Ty Lúzo, co to meleš?

Dnes je úterý, 26. září.

Pán Bů, vás nenávíří.

Dobrý den, posílám pár poznáme k vašemu plánovanému podkástu.

Dobrý den, chtěl bych se podělit o slušenosti s výhružkami politikům.

Někdy výhružky překročí takovou mése, že je skutečně třeba kontaktovat policji.

Kde se v lidech bere tolik záštivsteku a slepé nenávistí.

Dobrý den, chtěl bych vám zaslat moje skušenosti s ten návistí na sociálních sítí.

Nic proti kritice, ale výzva chcípní, není kritika.

Dobrý den, lenko díky, že jste si na nás udělala chvíli.

Dobrý den.

To, co jste teď slyšela, to byly reakce některých politiků,

kteří se nám svěřili s výhružkami s projevy nenávistí

nebo s urážkami, které jim lidé píšou, tak kde se to v nás v lidech bere?

To je docela těžká otázka, kde se to v nás bere.

Já bych řekla, že tady ty projevy nenávistí útoky,

předevšímu dnešním nuby v online prostoru,

je to určitá forma politického násilí.

Je to poměrně vlastně závažná forma násilí,

protože ten síl tady toho jednání vystaven poměrně velkému publiku,

což samozřejmě potom zvyčuje dopad tady toho jednání.

A navíc v radě případů ti politici a političky,

kterých se to týká, si se mi spravují ty svoje komunikační nástroje

mají to ve svých telefonech, takže mají vlastně neustále na dosách, na očích,

co tam o nich ti ostatní oživotéle produkují,

což může mít velké psychologické dopady

a narušování vlast nějakého emocionálního stavu těch postižených osob.

Jako takové to politické násilí, tepidzky motivováno opravdu

jako nějakým politickým nesouhlesem,

politickým odporem vůči některým tématům, postojům

nebo konkrétným osobnostem.

Samozřejmě to, že se do centraté politické komunikace

vnešní době dostávají sociální sítě Twitter a tak dále

pravděpodobně jako napomáha tomu,

že i tě politici a političky, kteří tohle primárně používají

jako svojí komunikaci zvoleči, tak jsou čím dal více

jako vystavování tady tomu hrubému, nenávistnému obsahu,

nějakému online obtěžování, řekněme.

A může to souviset i s tím, že celkově roste nějaký objem

té komunikace na sítích, která se týká politiky

a pravdět a političky relevanětní komunikace

od něj přitahuje tedy ten neslušný nebo hrubý obsah

produkovaný těmi uživately.

Takže to potom všechno může vést k tomu pocitu toho,

že toho je čím dal víc.

My jsme oslovili jednak všechny parlamentní strany,

aby naši výzvu o zaslání nenávistných projevů

posíleli mezi politiky a potom, aby nám právě politici

posíleli urážky a výhrušky, co jim chodí,

a jednak já jsem tu výzvu napsal na sociální sítě,

psali nám ženy, můži, my jsme nejprve zvažovali,

že ty zprávy budeme anonymizovat a nabízeli jsme to i politikům,

ty to ale schodně odmítali.

A někteří nám i přímo potom poslali hlasovou zprávu,

takže jsme se nakonec rozhodli,

že ty zprávy normálně zveřejníme na jméno.

Tak tohle je například hlasovka od Europoslánce

z Pirátu Mikláše Peksi.

Já si nejhorší zážitek s výhruškami

v politice pocházých zdoby,

kdyb mě tehdehojší premiér Andrej Bebiš

označil za vlastě z ráce.

Řadé lidí mi pak kupili tomu výhrušové vlád,

někteří poměrně dost napříjemně

pametou si na konkurrení případ, když jsem še

po úlici v Lutomí Lericích

a nějaký člověk na mě s kojamidoucí VLTVL,

že mám 10 a spolusevnou celá pirátská strana.

Tak to byl zuběrtný svér,

ve které jsme tohle...

Běžné, nebo pravděpodobné je,

že se ty výhrušky politikům,

to politické náslí, nebo to psychologické náslí,

že se to celé přineses online prostředí

do realného světa.

Třeba tak, jak to popisuje europoslanec Peksa,

nebo jak nám napsala Olga Richterová

místo přicetkně s němovným spirátu,

že mnohdí lidé na ulici nadávají

i před jejimi dětmi,

tak jak moc silná je ta bariera anonymity

sociálních sítí.

To jsou zcela určitě velmi nepríjemné

zkušenosti, určitě,

ale si myslím, že stále platí,

že dominantní je v kontekstu

tedy toho psychologického násilí právě

ta online forma

a většina toho probíhá v online prostoru.

Ten problém, vlastně, te online

šikany, nebo toho online

obtěžování politiků

spočívá v tom,

že vlastně se toho učastní

v velkém množství uživatelů těch sítí.

Prostě některé události,

nebo některé tvíty,

třeba mediální správy

se mohou stát věrálním obsahem,

do kterého se potom

nabolují se na to další

a další uživatele.

Co je k tomu vede, je těžko říct,

může k tomu přispívat nějaká

celková radikalizace,

můžu do toho intervenovat

nějaké třeba i psychologické

dispozice těch konkrétních lidí,

to asi úplně konkrétně nedokážu

zodpovědět. Ale řekla by,

že jako v tom objemu

je to vlastně spíš opravdu

menšinová záležitost

a myslím si, že ta anonimita

a ta nízkonákladovost

vlastně té onmenšikany se v tom stále

projevuje a převažuje.

Nízkonákladovost onlénšikany,

to je zajímavé spojení na co

nejčastějí ta šikana míří.

Třeba Matěj hlavatý ze starostu

mi napsal, že je zesměšňován

a napadán kvůli své orientaci

a postavě chodí mu správy

a teď budu konkrétní, jako

bůzdňt, vyšitej zbět,

bůzdňt kvěraný a podobně.

Podobné urážky týkající se postavy

musí opakovaně snášet patrik na herz hnutí,

ale na šilerová.

Místopřecedkyně ano soustavně

čelí podobným útokům,

cituji sik zeblití,

ošklivejt lustej a hloupy

jako šilerová je málokdo

a nedávno médy proletěli urážky

na pirátku, zuzanou klusovou

ty urážky utočili na její vzhled

a pak jsou tu prostě sprostá slova,

cituji znovu čůrch, neandrtálský

nebo místopřecedkyni

poslenecké snimovny ze starostu

vyřekovářové chodí, ty si mimo píčo,

to je strašná kuna

a tom je okamura taky dlouhodobě

čelí útokům k vlisvému původu.

Je tedy tohle něco

co nakonec odrazuje ty politiky

a političky od toho, aby tu práci vůbec dělali.

Tak jako v formu psychologického násilí

jsou opravdu veľmi běžné

vlastně všichno to, co tady zaznil.

Nadávky, útoky na vzlet,

případně nějaké politické

kompetence, inteligenci a tak dále.

A zdá se teda,

že to, co jsme tady tady tady slyšeli

i v souladu s nějakými daty,

která máme tady o tom fenoménu,

kdy víme, že v vyšší míře

tady toho nenávisného obsahu

jsou skutečně vystavování více

třeba zástopci různých menšin.

Měl ať už džendrových, seksuálních

nebo etnických a ty útoki

v těch případech často motivovány

právě tím menšinovým statusem

těch osobností a cílí na to,

co tě pachatele

nebo tě útočnici teda považují

za to zranitelné místo toho daného

hledinceho. Takže seksistické

homofobní, transfobní,

rasistické obsahy jsou

úplně inherentní součástí

tedy toho problému. No to, jaký to má dopad,

to je podle mě kličová

otázka celé toho problemu

my víme, že to určitě má

dopady na lidi, kteří

s tím mají zkušenost,

co se týče jejich jako politických

kariery, je dobře vidět, to třeba

v posledních volbách

v Británi, v parlamentních volbách

se rekordní počet

tehdejších poslankyň

rozhodl neobhajovat mandat

a většina z nich potom

jako jeden z hlavní důvodu

uváděl právě nějakou neúnosnou

míru tady toho obtěžování

a útoku, který musel

prostě během toho funkčního období svého

otázka je

jak moc to potom ovlivně

i ty lidi, kteří ještě v politice nejsou

ale potenciálně by mohli být

být žena, politička

tak asi hodně zvažuju

jestli chcít do politiky, když vidím

co píší lidé ministrní

Janě Černuchové, SODS

na sociálních sítích, kde čili urážkám

jako americká štěka, vyschlápana

Pekarové Adamové přišla správa

doufám, že chcí prež v bolestech

ještě, že se nemůžeš množit

no, já myslím, že právě pro pochopení

tady toho fenoménu, toho

obtěžování a nějaké

ho násilí vůči politikům a političkám

je ten džendrvý aspekt

opravdu hodně podstatný

my v současné době víme

že ženy a mužej jsou

tímto fenoménem postihování různě

měžu, že za tím co

můžu více řekneme

různě, jaké to fyzické násilí

nebo ekonomické, různé poškozování

majetku, oničení

materiálů v kampanii a tak dále

takže nevíce jsou konfrontovány právě

s tím psychologickým

a tak především nějakým

seksualizovaným nebo seksualním

přímo násilím

voměrně třeba velký dopad měla

analíza, kterou provedli výskumní

zna to, v roce 2021

porovnávala

dvitrové odpovědi

dvíti členek a členu finské vlády

té minulé finské vlády

pod vedením preměrky Sanimarin

což připomínám, že byla

vláda vedena, že nami byla

džendrově vyrovnaná

vlastně ta data ukazují, že

ministrně

měli na svých profilech asi 10x

více nenávistných příspěv, konež

šejich muští kolegové

a také teda to, že vlastně

z velké částě tady ten obsach

vycházal právě z nějakých seksistických motivů

vlastně taková data jsou z různých

zase zemí

a kromě toho,

že se teda ta forma může lišit

že na žene se utočí trošku jinak

než na muže

také také otázka z data

dát ten džendr nějakým způsobem

ovlivnuje ten motiv toho proč

vlastně lidé vůbec

jako na ty političky působí

protože může se star samozřejmě

že pokud se bavíme o čistě politickém

násilí

protože nějaký politický nesohlas

nějaký politický důvod

ale bavíme se i o fenoménu

čistě násilí, protože nám v politice

které může být motivováno

spíš nějakým jako džendrovým předsudkem

a má vyloženě cíl

umlčovat ty političky, vytlačovat

je z toho verejného prostoru

vlastně vykazovat

je jako do patřičných mezí

můžu můžu i ženám chodí

ale velmi velmi vulgární správy

a budu zase konkrétně

a to budu citovat do slova

protože nározdíl od posluchačů

tak jak to řeknu a nevypípané

kvůli výhruškám letos

z kraje roku ukončil kontaktní kampaň

před prezidentskou volbou třeba Andrej Babiš

Ohranka předala obálku

adresovanou měženě

monice

v níž byl osterý náboj

a anonimní vzkaz

plý urážek

Někdo mu vyhrušoval smrtí

Nímám to jako výhrušku

to mu nejcenější mu

co na světě mám

a tehdy se ozvala ševka Snymovny

Marketa Pekarová Adamová stopky

s tím, že ona sama dostává

velmi vulgární správy dnes a deně

některé nám teď přeposlala

a já jednu přečtu

běž už do píči ty hnusná

zaprodaná kurhu s celou vaší vládou

i s vašimi rodinami se odstěhujte na Ukrajinu

a zdechnete špíny vyhraní

hlavně ty hnusná děvok cípni

i tvá rodina a ten tvůj skurčný prítel

že chodí zrovna s takovou ku**ou

špinavou zaprodanou cípní

to je

neuvěřitelný ohoněstřoj

z prostých slov

to teda je rozhodně

to musí být velmi náročné

když ti představíte, že vám

prostě takvý obsah chodí

pravidelně

a často což se pravděpodobně děje

když my třeba

ta data z České republiky nemáme

takže to nemůžeme úplně dobře

obsat

ale vlastně to jakým způsobem

reagoval Andrej Babiš

v té prezidentské kampani

dobře ilustruje to

že to vlastně

může měnit

nějakým způsobem chování

těch politiků a jejich strategii

naopak třeba to co jste teď

citoval z toho skazu pro

předsetky niposlanecké snimo

vnesem s ním, že dobře ilustruje to o čem

se můvela před chvíli

u těch žen

oddělovat právě od sebe

ty motivy toho politického násidí

a toho spíš jako džendrovy podmíněného

jo, protože tam jsme

slyšeli nějaké narášky

opravdu na nějaké referenci

na nějaké politické pozice

vůči třeba pomoci Ukrajně

ale zároveň tam toho bylo hodně

toho seksistického misoginního

obsahu, ty nadávky

od typu děvka čuka

tak dalek, které jsou v těch vzkazech

když kám úplně běžné, mají jesný džendrový potekst

a tady jako jsme viděli

nějakou snahu o degradaci

jako že nyskrze

ten její patnerský vztah útokům

toho patnera a tak dále

no ale podobné nadávky, my jsme tam sešeli

i to zdechněte, točiš ta výhrůžka

přímus smrtí, ta přišla i Janě

Mračkové, Vildu Mecové, z Ano

to je někdo napsal, nasíť

chcípni ty světný stébácká

pro Lhana, jak k tomu ležte, vci jenom říct,

politici ze všech stran, nám ty vzkazy poslali

my jsme si některé dohledávali sami na těch sítích

chtěli jsme tam jít zastoupene portfolio

všech těch parlamentních

stran, se týče, ale právě těch výhrůžek

smrtí, ty chodí i europoslan,

jsou Tomáši z dechovskému skáde,

u ten nám poslal zprávi, třeba jako

si ho do za chvíli, se budeš houpat

ty z dálší lidovec Jan Bartošek

poslal, doufám, že se o tebe někdo

postará

Martin X neze starostu, mi napsal tohle

První případ jsem

zažil už jako starostan

obci, kdy se pořadě výhrůžek

jeden opili občan snažil

sloumat, vězdovou bránou

a hulákal, že mě zabije

Duma byla jen vyděšená žena

s malým synkem

Sousetka mě telefonicky varovala, abych

v té době nejezdil domů, zavolal jsem

tedy polici, policie případ

vyšetřela a předala přestupkovému

odboru v kralupech nad Vltavou

Ten případ odložil s tím, že politik

musí vydržet z výšenou míru kritike

Podobně Pan Exner nahlásil jiný případ,

kdy mu další muž vyhrožoval smrtí

On na toho autora podal trestní oznámení

okresní zastupitelství

v mělní kumu, ale odebsalo,

že jako poslanec musí snest

vyšší míru kritiky, teď

tedy parafrázuji a doporučilo mu

tak, jak jsem to četl řešit

to vše jako přestupek

a potom na odvolání, které Exner podal

k tomu krajské zastupitelství

v Praze odpovědělo, že to řešit nebude

že to je vulgární a nevhodné

ale že neschledává jakékoliv pochybení

v tom řešení okresního zastupitelství

a že těžko z toho může

vyvozovat nějakou důvodnu obavu

že by skutečně mělo jít

Pan Exnerový oživot

Český rozhlas má obat vaty

dopisy od státních zástupců

k dispozici

Sou výhružky smrtí, politikům

Problemem jen tady u nás,

české politické kotlině

nebo se to děje i jinde

Určitě to není problém

české politiky výhradně

je to nějako globální problém

asi třeba nikogo zaz až tak neprikvapí

že třeba v Mexiku

během jednoho roku bylo zavrždilo 90 politiků

protože tam prostě ta úroveň

násilí v té společnosti je

úplně na jiné úroveň

ale ta data třeba právě z té Britány

nebo z Nového Zeelandu ukazuje

velkou prevalenci tady těch

jevů

jako ta konkrétní čísla asi nejsou úplně

něko podstatná, ale spíš jako ilustrativně

jo, třeba

81% poslancu

Brických, kteří se

účastněli takového dotazníkové

šetření v roce už 2010

reportovalo zkušenost

takovým agresivním jednáním

a právě třeba 42%

reportovalo výhružky fyzickým násilím

sobě nebo blízkým

takže i ty výhružky násilím a smrtí

nejsou zaz až tak

jako výmečnou událostí

podobné

prostě to výmeš, že

je jako třeba na Nového Zeelandu

v Austráli máme ale data

z nízozemí, ze Švecka

a nejenom jste jako nejvyšší úrovně

politické, nejenom poslanci

čelí tedy těm nadávkám

a výhružkám

ale týká se to v podstatě všech

pater politiky

Já už jsem ziměňoval před pár minutami

který se ozvýšené mýřek

kritiky zminoval

která má

mýřit právě na politiky

Já to vnímám

samozřejmě, že to je veřejná funkce

tak člověk musí

srpět nějaký nesouhlas

ale vždycky ty lidi si potřebují

kompenzovat nějakou hlasný nedostatečnost

a tak vám řeknou, že

stepitomec nebo blbec

nebo ještě větší blbec než doufali

On sam to príjň jak neřeší

výhrušky smrtí nedostal

to by príj, ale nahlásil

jako to třeba udělal pan exner

nebo pirácká europoslankině Marketa Gregorova

A jeden člověk

mě psal do správ na facebook

že si mě najde a zabije mě

a byli tam pominěrně desivě

konkrétní postupy i místa

kde jsem se mohla pohybovat

a ten člověk měl na profilu

viditelnou profilovku

kde byl vidit celýho obličej

a zároveň tam měl odznáček

který je spíš extrémnější

v oblasti držení zbraní

takže jsem si obávala, že ten člověk

rálně má střelnou zbraní

a v ten moment jsem se rozhodla obrátit na policji

Gregorová nám, ale taky řekla

že byla sklamaná postupem policie

protože ji prí jednou zavoleli

a pak jen dodatovky

přišlo vyrozumění

my jsme slyšeli taky ten příklad

od pana poslánce exnera

tak kde leží ta míra

co musí politik unést

a co ještě nyní normální

tak co je a co není normální

asi nějakým způsobem

určují nějaké naše společenské normy

tady se bavíme podle mě

spíš o tom co je a co není trstné

a zdá a jak se to má posuzovat

a samozřejmě to

že to třeba tej orgány

číne v trstním řízení

nebo justice v Česku

berou spíše jako na lehkou váhu

a argumentují tam tím, že

vy jako osoba vyřejně čina

to prostě musíte snášet

že to je nějaká součást

tě to je vaší práce

dání za to, že jste politik

podle mě jako nemůže obstát

protože samozřejmě

součástí politiky je

nějaká míra konfliktu vyčiči

menší může být

ten konflikt vyostřený

může být vulgarný

ale jako neměl by podle mého názoru

obsahovat nějakou netoleranci

a právě to násilí

v České republice

ale v současné době

máme rozhodnutí ústavního

soudu, který v loňském roce

rozhodl v případě

advokátky Clare Calibové

takže vlastně

tady ten problém těch výhrůžek

a pro následovaní

je otázku v ochrany lidské důstojnosti

a ochrany před nějakým neoprávněním

zasahováním do

soukromní a rodiného života

a vlastně jako takové by

mělo být posuzováno

v rámci trestního práva

a ne jako přestupek

a v tom nálezu

soudu se píše, že vlastně i když

teda stěžovatelka neměla

přímo za to, že byjí

ten člověk, který vyhrožoval

skutečně, měl fyzicky ublížit

tak vlastně ta míra strachou

a nějaké narušení

jako psychické pohody

měla prostě takovou úroveň

byla tak vysoka

že to jednání se zasluguje

trstně právní ochrano

takže tohle si myslím,

že může být takové první vodítko

i pro ty české instituce

jak v budoucnou se vlastně

tady k tomu problému stavit

Na druhou stranu já zase chápu

polici i to justici jako takovou,

že kdyby se zabývali úplně vším

tak to zahltí ten systém

a musí se asi najit nějaká míra

a ještě jedna věc na závěr mě zajímá

točiš mi jsme v jednom z minulých dílu

kdyby měnovali verbálním útokům

přímo mezi poslanci, ne, od lidí

ale přímo mezi těmi politiky

jako takovými a aniž by chtěl

cokolisto co nám tě sami politici

teď napsali schazovat

a veřeně říkám tedy, že to odsuzuje

tak ostatně o tom celém

ten dnešní díl s vámi je

tak ten slovník, kterým o ním mluví

mnohli v poslanecké snimovně

a nejsou to všichni, ale mnozí ty poslanci

jím mluví, tak nemůže to nakonec

některé tedy lidi inspirovat

to, že se mluví zprostě, že se lidé

uráží, že se uráží ve snimovně

tak mi nakonec můžeme urážet

i ty politiky jako takové.

No to je docela těžká otázka

já bych teda jako nechtěl úplně tvrdit,

že kdyby byly politici

čeští slušní a jednéle spol

hezky, že by ta míra

obtěžování politiků trábalnější

nebo že by to nebylo vůbec

to si nemyslím, ale je pravda

že víme, že to

jakým způsobem

vyjadrují veřejně

tak opravdu může mít dopad

na to veřejnost, jo?

Na příklad se ukazuje, že třeba lidi,

kteří sami mají nějaké

předsudky vůči, některým skupinám

tak tyto předsudky

třeba sami o sobě

jako neventilují na veřejnost

protože tam mají nějakou zábranu

jo, protože je vnímáno jako

sociální norma, že bychom

neměli být předsudeční, ale pokud

vlastně jsou vystaveně nějaké

komunikaci ze strny politiku, tak toto

zábraná, jako by padá

a jsou mnohem potom přijatelnější

pro nějaké

eksplicitní předsudky, nebo dokonce jednání

v souhladu, tak víme

postojo. Takže je pravda,

že to jednání a vyjadruvání politiků

nelze brát úplně

na lehkou váhu.

To brá, tak já moc díky, že jste tenhle

nelehký díl, dala s námi dohromady.

Děkuji za pozvání.

Tohle už je všechno z Vinohradské

12 z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu.

Dnes s Lenkou Hrpkovou politoložkou

s fakulty sociálních studií Masarykovy

univerzity, která současně působí

v národním institutu

Siri. Probírali jsme nadávky,

urážky, výhružky,

kterým čelí politici.

Naše další epizody

najdete na webu irozhlaz.cz

v aplikaci můjrozhlaz a ve všech

dalších podkástových aplikacích.

Psát nám můžete na mail

Vinohradská 12

zavináčarozhlaz.cz

Naslišenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

„Odstup, nebo zdechni.“ I takové zprávy chodí politikům. Kde se v lidech bere nenávist a jak se s nadávkami a výhrůžkami potýkají samotní politici? Téma pro Lenku Hrbkovou, politoložku z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která současně působí v Národním institutu SYRI.