5:59: Neudržitelné hospodaření českého státu

Máte malouči středně velkou firmu zabívající se eksportem či importem,

kde si vás současná turbulentní dobán na rozkolísaném devizovém trhu tak nyní už nemusí.

Zaistíme vaše kursové ryzyko, ochráníme vaši marži, pomůžeme vám uspořit a být konkurence schopnější akcenta CZ.

Česko se dál zadlužuje. Za první 3 měsíce skončil státní rozpočet v rekordním schodku o výši více než 166 miliard koron.

Podle vlády můžou za vysoké výdeje státu opatření na pomoc lidem postiženým vysokými cenami energiejí.

Ekonomové, ale připomínají, že na nepříznivém vývoji hospodaření státu se podepisují i nízké příjmy dostátní kasy a dlouhodobě neřešené problémy,

jako je penzíní reforma nebo strukturadaní. Kde by vláda měla zakročit nejurgentněji?

A na co se máme připravit, pokud politici reformy budou dál odkládat?

Je středa 5. důmna. Tady Jelenka Kabrhelová a 5.59. Spravodejský podkást se znam správ.

Petr Janský, Ekonoms Institutu Ekonomických Studií fakulty sociálních vět Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Dobrý den, děkuji za pozvání.

Ekonomickým správám tohoto týdne dominují nová čísla ohledně státního rozpočtů.

V prvním čtvrdletí letošního roku skončil schodkem více než 166 miliard korun,

což je podle součtů nejhorší výsledek od vzniku česká za toto období, za to první čtvrdletí. Jak důležitá to je správa, pan Janský?

Je to důležitá správa. Je to vysoké a je tam očividný nesoulat mezi příjimi státního rozpočtů a výdej státního rozpočtů.

Pokud to pomůže těm současným konsoli, dačím snáhám, které ještě vláda v konečné verzi neprzestavila, tak to může být i k něčemu dobré.

Zároveň z prvních 3 měsíců je těžké vypovídat, jaký bude celkový vývoj ve řejených financí,

a zároveň bych si dovolil malou odbočků číselnou, mlujíme o 160 miliardách, ale co se stalo taky od zezna 2021, tak je to, že nám narostlá cenová hladina od 30%.

A o tolik je přesně i vyšší ten schodek za lidem na řezen oproti roku 2021.

Tože vlastně není to nutně nejvyšší od po listopodové historie, ale jedná se o porovný vývoj jako v roce 2021 za tím,

a tam si jenom dovolím pozneme nad, že tam ten výselný schodek byl 420 miliard za celý rok.

Teď byl v plánu, že bude jenom fózevkách, jenom, že je to velké číslo 295.

Zároveň to můžeme asi chápat jako signál toho, že ten rozpočet se vyvíjí, spíš hodně napětě, možná až nepřízni vět, což říkají někteří ekonomové, kde hledat příčiny.

Je to také v té současné inflační situaci, nebo jinde?

Částičně je to spůsobené vysokými cenmi energii a dalšími výdej s pojenem s vysokou inflací, ale zároveň i ty přími jsou často o tu inflaci.

Vyšíte, že to není jenom o tom. Obecně je to o tom, že máme nízke daně a vysoké výdej, a to se projevoje tím deficitem, který pozorujeme.

Je to tak hneduché.

Na víc teď máme tu krizi, část toho schodku je spůsobené na toho krizi, ale odhadujeme, že většiná toho deficitu, které jsme měli loni před loni budeme mít letos,

tak je tzv. strukturalní defici. To znamená, že kdyby žádná krize nebyla, kdyby nebyl covid, kdyby nebyl nároscen energii, tak se budeme zadložovat zhruba nějaký 200 miliard korun ročně.

A dá se říct, jak špatná nebo jak vážná ta rozpočtová situace je?

Je vážná. Je vážná v letošním roce, tak jak se o tom bavíme ať už ten vyselný schonek bude takový nebo onaký.

Vzím, že vážná i do dalších let, když se podíváme na ten vývoj v dalších 5-10 letech,

ale já, co se dívám, ještě dál za 12-15-20 let, tak tam ta situace začíná být dopravdu vážná.

Takže já chápu, že tady máme tv. vdá čísle za lednaž březem 2023,

ale co mě poháňí k tomu, abych vládě doporučoval duchodů o reformu a další kroky, které můžu zvýšit příjmy,

zvýšit výdej a státní rozpočtu, tak je to, že vím, co nás čeká za 10-20 let,

i kdyby jenom na záklě je toho, že vidím ty demografické proknózy.

Letošní rozpočet se dál strmně propadá.

V prvním čtvrtletí vláda hospodařila s deficitem 166 miliard korun.

To je o 107 miliard hlupší schodek než lonit za té, že období.

Březnový výsledek je pak vůbec nejhorší v existenci samostatného Česka.

Ministerstvo Financi nadále počítá s tím,

že se bude ten vývoj rozpočtu v průběhu roku stabilizovat

a že ten pánovaný schodek dotržíme.

Sněmovní opozice vládi vytýká, že pro Letošek

zatím nepřišla s žádným usporným plánem.

Nevidíme vůbec nic žádný nás na konsultace.

Poďme vymenovately to, čím může vláda čerpání rozpočtu o vlivně takteré

kroky jsou z hlediska rozpočtu nejkritičtější.

Příležitost zlepšit zdraví veřejných financí

je samozřejmě hlavně na straně přímu a na stranej videu.

Obecně zemřeně pojde k nějakému technologickému průlomu

neubrde velmi vysoký ekonomický růz,

tak pak se nábodou zdáte tyto súčasné obavy

jako vysoký růz,

tak pak se nábodou zdáte tyto súčasné obavy jako pošetěle,

ale když budeme předbokládat, řekni čemu zázračnému nedojde,

pak tady máme jíž nyní velký nesoulat,

že máme nízké přími a máme vysoké výde.

Na té videové strane, k největším videem

státního rozpočtu jsou duchody,

každoročně je to 600 miliard

a tam došlo i k vysokému nárostu

v tomto roce a minůvém roce,

kudy valorizacím, kudy tzv. vychlunému

a dalším zvyšováním duchodů.

Na té videové strane pak těch dalších videových položech

tak jsou spíše menší, ale to neznamená,

že bychom se jej mi neměli zabývat,

ať to je počet úředníků,

hlavně v případě samozpráv,

který máme obrovské množství obcí,

jak nám připomenulo i OVCD,

konce minulého týdne,

kde to bylo prezentováno za přítomností pana preměra,

a nebo jde o počet policistů,

který nám vystoupal na jen z nejvyšší hodnot

v rámci Evropské unie, přičemž zločinnost je na nízké úrovni,

což je dobře samozřejmě.

Na té přímové strane došlo velké změně

v prosincie 2020, když se schválilo

velké snížení daní,

které ale nebylo doprovázeno žádným snížením videu,

takže došlo prohlubení toho strukturálního deficitu,

víc mi je půlka toho strukturálního deficitu,

o které jsem mluvil, tak je to snížení daní

s přímů fických osob.

A na té přímové strane je řada,

jednodlých daní, které v měch,

které máme příliž vysoké dobře snížení,

že naukory je načín hned některé daně,

jako například daní z nemovitoský,

tak máme nejnišší v Evropě.

Míra zadlužení Česká je nejvyšší od vzniku republiky.

Vyplívá to z výroční správě

nejvyššího kontrolního úřadu Zalońský rok.

Bodlení je největším problémem ekonomike

růst povených videů a zadlužování.

Inflace v Tuzemsku je pátá nejvyšší

v Evropské unii a podle úřadu výrazně snižuje

životní úroveň obyvatel.

Jak podotýká NKU,

za pět let dokonce roku 2021

stát utratilo z rozpočtu o 75 miliard korundíce.

Příme za stejnou dobobu,

ale narostli jen o 351 miliard.

Výsledek hospodaření tak znamená

čtvrté největší zhoršení ze Zemí EU.

Podle výroční správy NKU je možné výrazně

nabříklad změnou v systému dotací.

Zloni uzavřených kontrol vyplývá,

že je často hlavním cílem čerpat peníze,

aniž by se sledovalo, jaký užitek dotace přinese.

My jsme napočítali, že 769 různých dotačních titulů

a nejrůznějších potom dotací

je za to 7 leté období více než 70 tisíc.

Když si člověk představit aleta čísla,

tak řídit takový to kolos je velmi obtížné,

stojí to sa.

Pojďme začiť tedy výdají.

A jak tomu přidám ještě jednu aktuální správu

a to jsou čerstvé, udeje nejvyšších kontrolního úřadu,

který vydal tento týden svoj čerstvou správu,

která upozorňuje na rychle tempo růstu,

za důžení, stáhtu, to je to, o čem novíme.

Avaruje zároveň předrychlí na růst

tento strukturalního deficitu rozpočtu.

Jak vážné závěry, ta správa přináší

podporují vlastně to, co všechno tady říkáte?

Ano, ano, já soulasím s tím,

že by se stát měl chovat hospodárněj

a to více mě potrhu je ta správa

nejvyšších kontrolního úřadu.

Ano, o to více, když máme již nyní deficit

a víme, když se pdíjáme do bolusna,

že ten deficit má spíše bírazně nadůstat,

než sam od sebe klasat.

V této situaci bychom měli vážit každou korunu

a měl bychom je hospodárně vydávat,

ať už je to na dotace nebo v jiných věce.

Ta správa věnuje také pozornost systému dotací.

Podle NKU se tam dá výrazně užetřit

a nejvyšší kontrolní úřad dokonce varuje,

že česká ekonomika přešla plíživou cestu

stržní ekonomiky do situace, kdy je to hospodářství

závislé velmi zásadně na dotacích.

Přeja, jak vážné varování tohle považujete

a jaké důsledky to má, když je ekonomika závislá na dotacích?

Můj by si bych vážil tak silná slova,

ale považují rozsach a způso pro zílování dotací

jako hodný pozornosky v České repubice.

Je to něco, čemu jsme se vynovali

v národní ekonomické radě vlády v minulém roce,

když jsme připravili konsolideční balíček,

jak by v rámci v jiných financích mohli užetřit

ať už s nížováním videu, zvyšováním daní.

A ty dotace nám připadají důležité zevou hledisek.

Jednak, jak tvrdí i ta výroční správa NKU,

tak je to velké naštví, Milherd,

a myslím jsi, že je potenciál užetřit,

ale za druhé je to důležité i symbolicky.

Pokud se bavíme stát,

že možná dojde ke zvyšování některých daní,

tak je důležité, aby každá ta koruná byla

hospodárně utracená pou.

Takhle by mohl vznikat pocit,

že tomu tak není jak některé závědy NKU k tomu vybízejí,

tak pak máme problém.

Chránit ten náš demokratický systém,

musíme se chvat ke keždej koruně,

které vybědeme od daní v poplatníku zrpovědně.

A zároveň má to vliv na ekonomiku jako celek,

pakli, že nějakým způsobem je špatně nakládáno

z penězi, vytváří se nějaké prostředí,

které může být výstém směru,

třeba, disvunční ekonomicky,

dá se o tom takhle mluvit,

ovlínuje to třeba konkurence schopnost, ekonomiky

v konečném efektu a tak dalá.

A teď čtu některé závědy NKU nechci dělat nějaké silné tvrdzení,

ale rozumím tomu, že když některé dotace dou,

například jenom za velkými společnostmi

a tej malé a střední podniky,

z nich například netěží, kulitře a administrativní náročnostky,

takže se jim nevyplatí,

oni žárat tak pak, který může vznikat

nerovnost mezi těmi velkými malými,

kterou navíc stár podporuje.

Tak pohud těmto případom dochází,

tak to mě je dobré se na to podívat

nebo například z dotací udělat jenom podporomane půjčky,

ale to vyřaduje mnohem víc času,

a proto jsme se k tomu i v rámci návrhu vládě za nerv

postavili v obecné rovině,

je to jedno nebo dvě znaších doporučení z listoparu 2022,

tak se vztahují těm dotacím,

ale není to něco, co je možné doporučit,

odstolu chystáme se k tomu vrátit detalně

a zpráci i snadce NKU a dalšimi ralvatnými úzedy.

A když zůstaneme tedy ještě na té straně výdajů.

Vy jste to změňová,

že největší výdajovou položkou tvoří duchody,

u který vláda už slybuje,

že co nevidět představí ucelenou a promyšlenou reformu,

kde by podle vás měla začín?

Prvně by měla začín tím,

že vystaví celý balíček takzvané duchodové reformy.

Mě připraha než chesné, když se bavíme jenom o duchodovém věku.

Duchodový věk to něco, co ovlivní tí lidi,

co ještě nejch jsou v duchodu,

co je to teprv čeká,

nebo nemají ani tě sně před tím duchodovým věkem.

Náopak, například snížení valorizace,

tak se se ovlivní jenom ty,

co už duchod nyní pobírají.

Prvně dobré, aby se na takzvané duchodové reformě

to znamená úpravě těch parametrů

toho současného duchodového systému, aby se na tom podíjeli všechny čáský společnost,

aby to bylo přistavené na jednou,

aby se chápalo tadyhle děláme něco,

proto abychom teď mohli vypláce,

která tím je vysoké duchody,

abychom je mohli vypláce za 10, za 50 let.

A k tomu přistupujeme,

že ten systém upravujeme v několik oblastek.

Vyšování věku odchodu do duchodu je to snížování té valorizace,

a puže všechny teda ty upraju, pokud jim dojde,

tak to bude bolet, ale bude to snad bolet,

jak by všechny z nás podobným zůsem chápeme,

že ten systém jaký nyní nastavený,

tak není udržitelný.

Duchodový účet se propadá hluboko do ménusu,

i proto je nutná reforma.

Jen za lidem a únor letos deficit

přesáhl 15 miliard.

Bezmála 3 milionůme pencistů

stát vyplatil skoro 114 miliard korone.

Nepočítám s tím, že bych tuto hranici 65 let

v duchodové reformě mění,

ale že bych ji zvyšoval.

Pracujeme s parametry,

které by měli objektivně reagovaná

do budoužití kudoucnu

nebo třeba právě na dobu,

kdy lidé byli aktivní na pracovním trhu.

Duchodová reforma je záležitost,

o které experti říkají,

že měl být prvel na už před řadou let,

předcházící vlády k tomu neměli odvahu.

My jsme odhodlání k tomu přistoupit a i o tomto.

Chceme ve snáky širší diálog.

A myslíte, že probíhá taková celospolečenská debata,

která by vedlá k omezení potenciálu

třeba mezi generačního konfliktu.

Teď vidíme, že o duchodoch se tu diskutuje

v posledních pár měsíců

vlastně tak dlouho, jak vláda říká,

že představí tu reformu stále se to odkládá.

Cítíte, že tu je potenciál pro konsensus,

nebo to zatím nevidíme?

Tak já růvám, že ten potenciál

tady je jinak, bych vám to tady a posluchačům

neviset vám, možná i já jsem jak by začala

růvnou od těch věcí, co by se myslím

měli změnit, ale taky je důležité

asi hodně mluvit o té situace,

kterou jakoby já vidím,

s nám ty prognózy, vidím ty čísla.

Vidím, že v roce 2000 se narodila polovina lidí v České roplivice,

co se narodila v roce 1975,

takže pak na ty důchody těch takzvaných husákvých dětí

bude vydělávat generace, které jsou výrazně méně početné.

Tohle to je něco, co je specifické

pro Českou roplivku, je to kuli

v našem demografickém vývoji, ale podobně

to mučili i v ostatních zemích, když chtěl

k nám se ta demografická situace

spohledu toho důchodového systemu

podšivat z nejakých 12-15 let, ale v jinacích zemích je to jindi.

A v těch současných plánech, když do těch detailů

zatím nevidíme, jsou tam zahrnuté,

ale spojně co máte, sygnáli všechny ty komponenty,

které jste změňoval, které bude potřeba,

aby ta penzíní reforma byla funkční,

které bude potřeba zohlednit.

Ano, všechny jsou na stole,

takže pavíme se o výši důchodu, výši valorizace

čas odchodu do důchodu,

ale také jedna věc, tak je samozřejmě příjem toho systému, to znamená pojstné, tam, kde například o to, aby všichni lidé,

co vydělávají v České Republice, tak nějakým podobným způsobem přispívali do toho pojstného,

a to například u lidí pracujících na dohody,

oprovvodným práce, nebo i u části osobnostatně vydělečněných,

tak vidíme, že přispívají výraz méně,

než zaměstnancy, například v podobných pozicích.

A máte propočítáno, jak by se to mělo změnit, aby to bylo funkční, protože tu máme na druhé straně argumenty

některých osob samozřejmě vydělečněných,

že v tuhle chvíli chtějí být třeba zaměstnancy, ale nemohou, protože firmám se nevyplatí kvůli míře,

zdanění, zaměstnanců, najímat, další zaměstnance, je to podle vás validní argument.

Nyní osoby samozřejmě vydělečněné činé, mají základ pojstného, 50% svého zisku.

Podle mě nemusíme to dávat na rovinu se zaměstnancit v tom smyslu, že by to bylo 100% zisku,

ale potím je zvýšit tento základ na třeba 85% zisku.

Tím se přiblížíme tím zaměstnancům, ano, stále budou osevče přispívat méně do toho systému,

budou méně solidární, ale bude to vydrazně vyšší než je tomu nes.

Ale jako by celko je tady hle jsme v nežkasné situaci,

jsme se za posledních několikhle dostali, kde lidé dostávají od svého zaměstnavatelé nabídku,

bude můžeš jít na švartcna, osevčeho budeme všichni platit nější odvody, nější deně,

ale můžeš jít na zaměstnancé, ale pak čistého si odnest sež méně.

To je vždyšké nežkasná situace pro zaměstnavatelé i ty potenciálních zaměstnancích,

kteří pak nejsou zaměstnancy, toto bychom měli změnit,

aby se ani firmy, ani lidé v podobných situacích na nacházeli.

Já jsem pro změní to nastavení toho systému, aby lidé nemusili čli tímto těžkým volbám.

Prože pak to vytvávřímují moje neto, že tady máme zaměstnance,

kteří odvádí obrovské odvody, už od minimálním zde jich se platí plné suciální pojužkyní,

zdravodní pojužkyní, to máme rád mě hodně vysoké, a naopak osevče někteří,

třeba všim ty vysokými videovým paušáli, které to navíc posilují,

když je to nárovnost, tak platí rád měnízké odvody.

Pojďme se podívat na tů celkovou stránku příjmu,

kde by mohl stát zefektivnit to, jaké přím plinou do státní kasy.

Jedno z doporučení z minulého týdna od OECD směřuje zvýšení progresivity

s přímu fyzických osob. Já tam vidím také potenciálny.

Myslím si, že je to v konečném důsobku samozřejmě politické roznutí,

ale hrát uvádím na míru, že v současné době, když se podíváme na daně

s přímu fyzických osob a sociální pojužkyní, zdravodní pojužkyní,

tak u vysokých přímů ten náš systém, jak jsme si ho nastavili,

tak je regresivní. To znamená, pokud viděláváte nad 160 tisíc měsíčně,

tak platíte s každé další vidělené koruny méně,

když lidé, co vydělávají 60 tisíc měsíčně.

Já jsem pro snížit regresivitu českého odvodového daněvého systému,

tak aby byl například drovný, nemluví o tom,

že bychom mohli mít ty progresivní systém, jak je čas té ve většině

zemí na západ od našich hranic.

Takže tam já a OECD vidíme potenciál.

Zároveň máme tady to snížení z prosince 2020,

takže tam je taký prostor v sám osobi, ale dále i v ostatních daních

nejdeme na hranu toho, co bychom mohli vybrat, například u spodřebních daní,

ale ještě větší potenciál způjď dlouhodobět vidím u daní znemovitostí.

Je to vícemeně naše jediná daní z majetku,

když to v zahraničkých je více ro, většinou,

a my máme nastaveno na nyníšší hodnotě ve srovnání

s nimi relevantními zeměmi z Evropy.

Nyní máme nízku daní znemovitostí,

a mohli bychom mít výrazně vyšší,

a ideální by bylo, kdybychom nečili těm vlakům

se strukturálním dofice,

a bychom mohli například snížit ratní vysoké zdaní práce,

zamístnanců, a kompencovali to s výšením daní znemovitostí.

To by bylo, co bych já rád navrhoval.

Zároveň vidím tu realitu, dívám se do přejdu na roku 2020-2040,

tak vidím, že možná to snížování daní nebude na programu.

Na posledy předvánoci, na posledy o zrušení superhrubé mzdy,

poslanci rozhodli 9 dní před koncem roku

o největší danivé změní od roku 2008,

od vody k lesnou podle jednoduché rovnice,

čím vyšší plat, tím vyšší úspora.

Sociální demokratej varovali předtrvalým je výpadky ze státního rozpočtu.

Vůli faktu, že danivý výpadek ve výši 100 miliard ročně

nedoprovází žádné úspory.

Dnes ostřekrytizovali zákon i další strany.

O 100 miliard snížit daně.

O 100 miliard dát lidem víc peněz

dězprávná cesta za před pokladu,

že máme odvahu a sílu.

O 100 miliard snížit mandatorní výdaje

na výdajové strany státního rozpočtu.

Když jste zabrousil k té superhrubém zděje do roku 2020,

tedy k opatření, které prosadila tehdejší vláda

za spolupráci z Dnešní vládního ODS,

dá se ten krok zpětně označit za jednoznačnou chybu.

Zlediska právě pohledu na státní rozpočet.

Chyba je silné slovo, já bych to nedělal.

To můžu říct za sebe.

Trošku sem levilo o tom, že to jenom na dva roky

a to se nevyplnilo.

Zároveň už tehdy jsme měli ten strukturalní deficiit

a tímto krokem se s dvojnásobem byl.

Takže pro mě je relavanitní politická diskuze,

chcem mít takové daně, bo jináčí daně,

ale pak by to mělo doprovázet uč zvýšení jináčí daní

a nebo snížení výdejů, k tomu nedošlo.

Došlo k jednorázovému snížení daní

ve vyšší 100 miliard korun, které se nikde nenahradilo.

To znamená, že jeme si nadluh. To není, že máme deficiit.

Prostě si tady půjčujem peníze, které už tedy

začínáme zpláce tvoje formě u roku

a budeme zpláce tý budoucnosti.

My se zadlužíme nyní, když ti demografické tlaki

na náš duchodový a zdravní systém nejsou přijdeš velké.

Já jsem pro to, aby když ten duchodový systém bude

ve velkým nesouladu mezi přími a výdej,

někdy kolem roku 2050 by měl být

vrchol toho nesouladu, tak jsem pro, aby ho se i zadlužili, ale my se zadlužíme nyní, kdy nečelíme

takto silným tlakům demografickým na náš duchodový a zdravodní systém.

Vy jste změnival třeba v případě té daně z nemuvitostí

mezi národní srovnání, že česko je vlastně na úplně jiné úrovní

a v ní mnohem měšší, když se díváte obecně na srovnání s ekonomikami

v zahraniči, vidíte tam třeba nějaký příklad, kde by se s analogickými výzvami

dokázali popasovat lépek?

Mě jsem některý kolek libí Dámsko, taky malá otevřená ekonomika

v Evropské unii, blízký suset německá, s který má provázanú čas ekonomiky,

samozřejmě výno, pivo, lebo hory, tedy máme lepší, ale v Dánsku

mnohé aspekty, když ve vředných financích bou duchodové systému,

mají proměšlenější, takže například odchod do duchodu

mají provázany s prodlužováním duchodové veku.

Když se prodlužuje očekován do badořidí, tak o to se prodlužuje i ten duchodový vek.

Nebo například mají mnohem lépe funkující, co my mám penzínní připojiškní,

tzv. 3. pilís, tak u nich to funkuje skvěle, u nás velmi slaby

a taky k tomu za nerf připravujeme do poručení, aby se to zlepšilo.

Tak je mnohem lépe informuj o těch duchodech.

To je důliždá věc, která té mě v sní znes toji a může na pomoci

té situací výrazně. A samozřejmě daniu reformu, co provedli v roce 2009,

tak jim závidim rozšízili tu donivou základnu a voní co snížili sazby.

Takže stále vyberou hodně na daních, ale dělejí to efektivnějí.

Spět k tomu čerpání Českého rozpočtu.

Minister financí zbyněk Stanjura Sode stvrtí, že vláda na koniec

dodrží ta celoroční čísla ve formě, jak se je naplánovala,

i když tedy za ty první 3 měsíce vyčerpala téměř polovinůtoho

plánovaného zadlužení. Má vláda důvod k optimizmu

v tuhle chvíli k tomu nadějnému očekávaní toho,

že se povede ta čísla dodržet. Je to realné,

že by vláda plánovaný rozpočet na celý rok dodržela?

Nemůžu to vyloučit. Tam je tolik specifických věcí v tomto roce,

všechně výběru daně z mimozáných zysků, loni tohle dobou

jsme měli pro vizorium, těžko se to srovnáva.

Zároveň mě přijde, že teď už s tím vláda nic moc nezvládné udělat.

Teď může velmi výrazně ovlivnit hospodavzení

dalším roce nebo v dalších dvou letech, dalších rekádách,

ale s tím, jak létoz bude ospravit, tak nemůže ní zílat,

nebo má jen velmi omezený prostor pro toto ovlivnit.

Na vzíklad, co může dělat, tak může upravo

posluní chvíli mimozáné valorizace,

ale to je očevidně velmi nároční krok s tým výsledkem.

Co se stane ve chvíli, kdyby vláda na koniec stacel

roční čísla nedodržela tak, jak si je naplánovala,

kdyby ten rozpočet nespenila?

Pouce nestane nic nečekaného, a k tomu to dojde,

pak to bude ukázatel toho, jak na tom opravdu ty veřejné finance jsou.

Když rozkyčujeme, co je za to v krizí,

co je za strukturalní defici, tak nám to ukáže,

co musíme i od příších roku změnit,

bude v sníži dvíde, nebo zvýšit přími.

Ale pro mě bude ještě důležitější,

to jestli se povedou nějaké strukturalnější změny

ve fungování české, společnostké ekonomiky,

navříklad důležitá duchodová reforma,

která nutně nebude mít velký dopad na schodek

rozpočtů v tomto, nebo v příších roce,

ale pomohla by udržet ve zvědné finance

v dalších letech a dekádách,

tak to pro mě bude důležité, to nyní pečily vysradují.

A může ta urgence se jako teď o stavu veřejných financí

mluvíme a nejsme to tady jenom dvá,

obecně ve veřejném prostoru je to téma,

které je nastolené a vlastně se o něm diskutuje,

může to naopak třeba i pomoci k tomu,

že by bylo možné konečně prolomit,

tak to trochu přeženu, ale tabu toho,

že se s některými věcmi a s některými reformami

prostě dlouhu nic nedělá,

přestože vidět, že jsou nastole, že potřeba je přijmout.

Ano, to by bylo krásné.

Abych si to moc přál,

abychom ten svět viděli takový jaký je,

že tady za 10-20 let

čelíme neudružitelným ve věním financí,

viděli jsme to ve správě OECD z minulého roku.

Já jako členárovní ekonomické rady vlády

tak na to upozorňu dlouhodobě,

vznikal jsem to před volbama,

vznikám to po volbách

a budu to vznikat ty podalších a před dalších volbami,

když máme se na to dívat, jaký ten svět je.

Teď máme ty vevřejné finance nastaveny neudružitelně.

Není pro mě zaz tak dloužité,

které daně budeme snížovat, zvyšovat, výdějí,

snížovat, zvyšovat, ale měli bychom

tomu nastavené udružitelně,

brže jinak si tady vícemeně,

že máme dokapsy.

Jsi myslíme, že ten systém máme nastavený nějak správně,

ale já teď jeho vidím,

tak takhle toho nefunguje,

takhle toho je dlouhodobě neudružitelné.

Petr Janský, Ekonoms Institutu Ekonomických Sudí Fakulty Sociálních Věd,

Univerzity Karlovy.

Děkujeme.

Děkujeme za pozvání.

A to je vše ze středečního vydání podcastu 5.59.

Všechny naše epizody najdete, kdy kolen se znam zprávách.

Ve všechny podkástových aplikacích

i na platformě podcasty.cz.

Naše adresa je za minutu šest.

Za vynáč szz.coz.

Děkujeme za všechny vaše typy,

komentáře a postřehy.

Psát nám můžete i na sociálních sítích Instagram a Twitter.

To byla Lenka Kabrhelová.

Těším se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.