Studio N: Mrháme dětským potenciálem?

Je pátek 9. črvna, posloucháte debatu studia N, tady je Philip Titlbach.

Dnes o tom jestli mraháme dědským potenciálem.

Posloucháte záznam debaty z kněhovny vác Slava Havla,

slovomá kolegině Markéta Bouvínová.

Havla Zvítají

Dnes o tom jestli mraháme dědským potenciálem.

Jezdký den, já vás vítám na debatě N

s tématem mrháme dědským potenciálem,

jak bychom měli pomocit tomu, abychom měli vzdělanější žáky.

Debatu počáda kněhovna vác Slava Havla

ve spolupráci s deníkem N

a vím mu, že to je sledovat i živě

na Havl Channel CZ, na Facebooku kněhovna vác Slava Havla

a také na Facebooku deníku N.

Já tady vítáme naše hosty pana ministra Mikulá Šebecka, pana ministra školství, pana řaditele... Pardon?

Dobrý večer.

Děkuju, děkuju.

Já jsem oddychala.

Pana řaditele, cermatů mi dostala krejčího.

Dobrý večer.

Pana Jena Zemana, analitika společnosti nebo zdelávací organizace Pak Research.

Dobrý večer, díky za konvání.

A paní Petrů Mazantsovou ředitelku učitelské platformy a zároveň je učitelku nálitom řidském gymnáziu Josefajů Maná.

Říkám to správně.

Správně, krásný večer.

Ještě chci říct, že na závěr debaty bych ráda dala prostor i několika dotazům z publika, takže si kliď nějaké připrakte.

Inak začneme vlastně tak nějak obecně i to jsou kapacity školství a to, kam si má školství vydávat, protože nyní je to takovej zítřenější téma.

My tady máme vlastně iž popřímacím řízení na střední školy.

Letos to bylo obzvláž čestě jen je sledované, by to je každoročně velké téma, protože v tomto roce se hlásil z 9. třídna střední školy demografické nejsějnější ročních za posledních 30 let ročních 2008.

Část tam bylo s tamřej ročníku 2007 a kapacity škol zajmena vlastně ve chvíli popřímací v řízení vypadali v Praze v části středu Českého kraje a ještě i v Brně velmi špatně následovali druhá kolamě.

No, vynáři jsme to s oblivou popisovali, jak to vypadá.

Teď se to zjeně postupně usazuje, možná to nedopadne tak strašně špatně, jak jsme čekali každopádně, ty kapacity určitě nejsou dostatčující.

Má v maturitných oborech nebo v oborech se všeobecný vzděláváním a já se asi zeptám, nejlep nejci ve Pana ministra školství, co vlastně by se mělo dít v příštích letech,

protože pokud se díváme na data ministra školství, tak příští rok by mohl být ještě horší, protože nyní v 8. třídách je ještě zhruba opět 5.000 žáku více,

než v letošních 9. třídách, teď je ti tam přídou příští ro.

Tak děkuju za toho tásku. Já myslím, že první věc, kterou musíme udělat je, musíme zjistit, co se vlastně stalo,

protože je to možná překvapivé, ale prostě ministerstvo stát vlastně jako nevědí, co se stalo z lediska nějaké kvantifikace

toho převysů poptávky v jednotlivých lokalitách a regionech, protože prostě v tuhle chvíli neexistuje třeba žádný informačný systém,

který by umožnil vůběžně monitorovat, jak se viví uspokojování té poptávky.

Vlastně teprve teďko po té, co více méně ta věc proběhla, můžeme zjistit spětně, kam jsme se dostali s kapacitami školv, kterém městě nebo vterém regionu.

A přesto, že teda nevíme úplně jistě, co se stalo, tak se myslím, že několik věc je celkem zřejmých,

a o nich vedeme teďko debatu, jak z odbornou veřejnosti, tak s tou politickou scénou, která se vynuje vzdělávání.

Myslím si, že ta zkušenost toho posledního přijímacího řízení vlastně indikuje,

že existuje prostě nesouhlad mezi poptávkou a nabídkou v míře, která není zdrava.

Samozřejmě vždycky bude existovat převi z poptávky po výběroví školách typu gimnází, bylo by zvláštní, kdyby neexistoval.

Ale máme celkem jasné signály, že ta hladina pro přijetí, pokud je o ten jednotní test se tak výrazně liší

v těch velkých městech a v některých jiných regionech,

že si myslím, že to z pohledu veřejnosti není ospravedelnitelné,

a podle mého názoru nezbývá, než začítu nabídku rychle přispůsobovaté poptávce,

nejtím, že jí uspokojíme úplně, to prostě opravdu není možné u výběroví škol,

ale přeci jenom odstraníme v dohledné době ty největší brutální,

v důle chvíli rozdíli v tom, co je potřeba podstoupit pro přijetí na gimnázium v Praze

a potom v některých dalších městech, kde vlastně jsou dokonce neobsazená místa.

Myslím si taky, že vlastně skončila ta dlouhá debata,

kterou množí z nás pamatují, kdy se vedle takový ten boj

mezi zastánci všeobecného středního školství a zastánci profesního školství.

Já vlastně považu tohle epizodou za více mé neskončený prstě jasné,

že musíme výraznějí posíli ten všeobecný prod ve středním školství z různých důvodů.

A to jednak posilováním tam, kde je to odůvodněné té gimnazijání větve,

pak nabídkou něčeho, co je jakým si mixem všeobecného a středního vzdělání

a také asi musíme posílit prvek všeobecného vzdělání vlastně praktycky

ve všech studijních oborech na té střední úrovni.

Vlastně se mi zdá, že schoda o tom je poměrně velká,

přestože si pomatují před deseti lety pokusy o zavídrání gimnází v některých regionách

a obsoluval jsem mnoho debat, se zaměst navateli v svědemího sektoru.

V své předchozí roli rektora řada z nich se trá před desetí lety pořád domnívala,

že se do jisté míry násilným podaří přimět děti studovat nebo učit se věcem,

které ani oni, ani jejich rodiče nechtějí.

Tak tenhle pokus o násilným je násilné na tlačení části té populace do oboru,

v kterým nedůvěřují tě rodiče a děti a nevidívní budoucnost je podle mě jako uzvědčen vlastně smarnosti.

Tak teď nezbývá než se tomu pokusi při způsobit a tu nabídku rozvinul způsobem,

který jednak bude lepě uspokojevat poptávku, která je důsledkem nějakých migračních trendů,

posunu ve strukuře obyvatelstv a trá kolem těch velkých metropolí jako je Prahá Brno

a zároveň se také podívat nad celé k toho vzdělávacího systému

a udala ten krok, který v řadě zemí udělali drív,

že se prostě posílí všeobecný charakter středního školství s tím,

že ty legítimní nároky zaměstnavatelů se dají také oše 3 jinak,

třeba někdy na té úrovni, které mi říkáme vysokoškolské programy,

ale některé kvalifikace si mým představí, že se posunou vlastně až třeba po té střední škole.

Vystém mluvil o tom, že vlastně tedy budete vyhodnocovat,

kde se stala chyba, že není dostatek dat,

a podito správni, což je zřejmě dlouhodobě problém České republiky,

že chybí data. My tady máme analítika z pakrý serček,

který data nepochybně nějaká má a dlouhodobě zbíra.

Jak by vlastně tohle vnímáte?

Vnímám, že je vlastně nešťastné říkat,

že se jako úplně neví, kde se stala chyba.

Už se podíváme na to,

jak dlouhodobě vlastně se nezvyšuje ta poptávka,

jako v nabídka toho všeobecněho vzdělání,

že ty gymnázias jsou pořád ta pětina,

a my je považujeme za výběrové.

Ale na jednou se stalo,

že i vyšší nebo střední trída,

která běžně se na této školy dostávala,

zjistila, že to tady končí tady jich cesta

a mají se ubírat i jiným směrem.

A tohle je strašně nešťastné kůli tomu,

ale tudle tu nabídku

jako stát nemůže nějakým způsobem

nebo špatně se mu ovlivňuje,

může tak maximálně motivovat.

Takže nám zniká situace,

kdy v Liberci je jen 17%

jako žáků na gymnázích.

V Praze je to 25%.

A v takovéhle chvíli na jednou

my opravdu si hrajeme s tím,

že určujeme ten osu těch dětí

a myslím si, že hodně nešťastné je

ten návyk na to,

že gymnázium je vlastně ta výběrová škola

a není alternativa všeobecného vzdělání

pro toho člověka,

pro toho žáka,

který má na příklad 75 bodů

z jednou tyhle příjmasých koušek

nebo 70. Ano,

v chrůdim jeho třeba příjmou, indené,

ale my nevíme,

jestli by na hodou nebyl taky dobrý

v tom, že vzdělání a hned je tady

bohužel poradně jenom ta školáka nechce.

Zatám se, tak je Petrýman,

jak vy to vlastně vnímá, to jako učitelé,

stédyjme tomu neprímo druhé strany,

ale ze strany trošičku jiné,

ze strany, která je do toho ponořená vnitřně.

No, mě hlavně přijde,

že moc nemá cenu už

se zaobírat, kde se stala chyba

a hledat víníka.

Já bych tady hrozně ráda slyšela,

co teda uděláme, aby

jsme to zlepšili.

Takže jenom trošku naznaču,

že bych ráda tu debatu posunula tímhle směrem,

protože si myslím, že jsem za

poslední tři neděle slyšela,

jako že za to můžou kraje,

které městvo jsme v krizi, nejsme v krizi

různá

prohlášení, která, ale

těm dětem příliš, nepomůžou.

A myslím, že tak lepšité

odborné debatě, možná někdy

zapomínáme se všichni úc touk,

pak research a honzovi,

že za těmi daty jsou děti

a taky rodiče.

Takže já jsem určitě pro,

abychom nějakým způsobem

akcentovali ty děti

a teď se bavíme trošku jako o nich

dlouhodobě a taky myslím, že te rodiče

do toho moc nezapojujeme.

Takže to

myslím, že není úplně dobrá cesta,

kterou bychom měl jít,

ale zároveň znovu zvedám to,

že bych chtěla vědět, co se stane příští rok

i sa matkou

jednoho ročníku 2009

by mě to

poměrně zajímalo

a pak tam mám ešte 2011

takže i dlouhodobí

záměr mě nějakým způsobem

zajímá

a jako učitelka

spíš, vnímám

tu nešťastnost

učitelů

ve smyslu, že nemůžu podpořit

tě děti tak, jak by mohli, lepřečeno

i když je podpoří maximálně, tak to nestačí

na to, abychom využili

tady její děcký potenciál.

Pokud se tahle debata jmenuje

jsi mrháme děckým potenciálem

tak já si myslím, že dlouhodobě ano

že ta reforma je nutna

i v tom základním školoství, kde ho musíme

lépe uchopit, lépe s ním pracovat

lépe ho rozpoznat

a lépe ho podpořit.

Já se k tomu určitě vrátím, protože

vlastně

tam sněřoval

i ten můj první dotáz, protože

přiští rok prostě

v tomto máte Petro Smulu

a máte ještě opět tisíc dětí víc

Já se teda úplně přiznam, že

jsem tady trochu hrálo na coty

protože můj syn je na osmiletém kivnáziu

takže se tomu elegantně vyhne

ale nicméně

já bych si ještě nejdřív, než se dostaneme

vlastně těm dvěma možná klíčovým otázkám

za prvé, otázte té celkové

koncepce budoucí

a za druhé toho, co se bude dít příští a přes

příští rok, kdy nám douze se silné ročníky

a to se bude musit řešit rychlé a adho

tak si ještě nejdící vzeptám na důležitou věc

která byla také součástí tady toho

co se zeptám pana řešitele cermatu

protože kromě toho, že nebyli kapacity

a my to vlastně nevíme

jak říká pan ministr, to je pravda, my v této chyli

pořád ještě čekáme, jak dopadnou druhá kola

pořád se to přemíla

protože tam vlastně strašně důležitá věc

bylo i to, že protože

není elektronizace

přijímacího řízení

a není tady určitě žádný viník

za to to rozhodně tak to nechci brádno

to by nevlastně vště nastoupili nově

tak vlastně tohle by mělo

a bude to správně

těm dětem ulevit v tom, že už nebudou

absolvovat to, že se přihlásí na

jenom třeba dvě školy

což už samou sobě je obrovská

věc pro rodičel z ledíska

strategii, které musí zvolit

a na víc nebude se čekat

vždycky desednou, jak dopadne odvolání

posláze odvolací řízení

a vlastně takhle se nám to teď vleče

v cikle deseti deních a více deních

takže opravdu jsou tady ještě děti, které neví

tak ráje mě vlastně říkají

menej jsme schopní říct, kolik se děti

opravdu dostal, já jsem vlastně teď mluvala

jak s Pražským Radmím, tak ze Středu Českým

oni to stále vždy neví, jak to dopadlo

takže se tam, Pana řaditele

vlastně co by se mohlo a mělo

příští rok změnit

tak děláme všechno proto

společně s ministerstvou

vškolství, aby příští rok

ještě byla elektronická přihláška

na střední školy

a osobně nic nevěřeší

nebo moc toho nevěřeší

klíčové je do toho přihlašovací

jeho mechanizmu zahrnout prioritizaci

škol, to znamená, aby

děti se v době nebo rodiče

v době podání přihlášky rozhodli

o tom, která škola je první

která druhá, případně možná

která třetí

až po vyhlášení výsledku

na začátku květná

aby už v uhozovkách

neměli to právo rozhodování

a 14 dní čekání

na kterou školu půjdou

a na kterou nepůjdou, když se dostali na více škol

si cejne popěratelné,

že řekněme nedostatek

míst na školách

na druhou stranu

když se podíváte na data

tak oproti minulému roku to není zase tak tragické

v Praze nám přibylo

řekněme 12%

dětí hlásících se na maturitní obory

a počet míst

na maturitních oborech v Praze

nám přibylo

takže nám přibylo

oproti linickému roku

asi 6% skutečných

děti nad rámec

volných míst na školách

což není zase tak katastrofické

a když se podíváte

na to co sedilo v médiích

tak loni se nedilo skoro nic

ale to bylo absolutní peklo

takže nepopírám, že těch míst

teď je

nebo netvrdím, že ich je nadbytek

je víc, ale nemyslím si

že 6% je tak dramatický náhrůst

aby se

mělo v médiích dít to co sedilo

a trošku mi teď nahrává

i článek dva dnes pátky na ídnesu

kde vlastně je napsáno

že jednopřeské gymnázujum

které otevřilo

třídu až do druhého kola

že jej nevypsalo v prvním kole

tak mělo 1072 zájemců

kteří se hlásili do té jedné třídy

a nakonec to gymnázujum

má 22 zápisových

lístků a chyvít tam 8 dítí

a nemají je už kde vzít

to znamená, že 1050 dítí

z těch 1070

se dostalo na nějaké

jiné školy, kam se umístili

část z nich

v druhém kole a část z nich

na odvolání v prvním kole

celý ten

problém toho mechanizmu je o tom

že kdybychom rozdělili

děti na lepší půlku

a horší půlku

tak ta lepší půlka se dostane

na dvě školy a ta horší půlka

se nedostane ani na jednu školu

i když je místo pro všechny

v tom prvním kole

a dokud se ta první půlka

ta s lepšími body

nerozhodné na kterou z těch dvou

škol se přihlásí

a dá tam zápisových lístek

tak ta druhá polovina je bez místa

a problém je v tom, že se 14 dní

čeká na to, než se ta lepší

nerozhodné u místí zápisové lístky

a potom si ta

horší polovina

teprve bude moc vybírat

nebo dozví se, že na něj

zbylo místo na jedné ze škol kam se hlásili

toto je ten

z mého pohledu největší nešvár

stávajícího systému

a ten se budeme snažit ostranit

pro příští rok, aby tohle

tohle se už nedělo

realně možná

trošku od suneme

nebo třeba o týden posuneme

kdy se děti dozví výsledky

zdabili přijatí nebo nebyli

přijatí od složení

jednotné přijímací z koušky

ale výměnou za to bude istota

a zmizí

tahle džunglené istoty

a paniky, že se někdo někam nedostal

a neví co má dělat

to znamená například 80

možná 70, možná 90

procent dětí rozdělíme

v prvním kole

třetek bude vědět, že bude do druhého

kola a budeme se snažit

to druhé kolo

vydefinovat, aby prostě byl

jasně daný termín

tehdy a tehdy v pondědí

můžou začítávat přihlášky do

druhého kola, všechny školy

to budou mít jednotný

a tehdy a tehdy přihlášky

skončí, potom má nějakou dobu

třeba týden škola

na zrealizování svých přijimaček

pak se vyhlásí výsledky

v zrealizací přes elektronické

přihlášky a rozdělí se

99 procent dětí v rámci

druhého kola a měla

by zmizet

ta panikáta nejistota

aby skoro žádný

z rodičů a žádné

z dětí nežilo

ani den v nejistotě, že neví

jestli se dostanou na tu nebo na tu školu

i když dali 5-10-20 přihlášek

Rozumém, já ještě jenom

k tomu podotknu, že

tam je vlastně zajímavé

co vyste řekl a budu

vtát pana ministra právě na budoucnost

protože vyste řekl, že

v Praze dejme tomu třeba jenom 6 procent

dětí, že jim nějakoby

se ve finále

nedostalo tam, kam v těloch

a protože správně nicméně

nyní tady tady problém i takový

že řadá rodičů

možná jako v rámci toho, že se snažila

vymyslet nějakou strategii

tak třeba ani nezkusila

standardně zkusit

tedy děti dostat chtěla

protože tady vlastně

panovál ten strah, máme jenom tedy dvě možnosti

co když to nevíde

nezkusíme třeba dvě gymnázia

zkusíme nějakou odbonu v šklu

i tam může být tudíž problém

ale já se teď chtěl tady vlastně

pana ministra na to budoucí koncepci

protože jak říkám za prvé

zaujel mě u vás

tohoto, že říkáte výběerové

školy gymnázia, protože možná

třeba by neměla být tak výběerová

že by to třeba měla být

třeba v Evropské unice na těch zemích

je to 50%, prostě

v předních škol jsou gymnázia

tak možná i to třeba by měl

být nějaký cíl nebo lice

že to je první věc, ta celková koncepce

a pak ta druhá věc

co skutečně ten příští

a přes příští rok, kdy nám tam upravdu

zejmena příští rok tam

pokud se nezmění výrazně situace

takže bychom vůbec jako nepřáli

v této situaci, takže určitě

asi musíme počítat ze stejným číslem

teď je tam více děti, protože děti

odzáří do prosince, nenastoupili

máme každé 5. dítě na odkladu

takže ten ročnik 2008 je z daleka nekončí

a potom ročnik 2009

a i 2010 tam mají

v téhle chvíli strašně moc dětí

takže vlastně tyto dvě věci by mě zajímalo

jak nímáte za prvé, co příští

přes příští rok, byť vím, že ministerstvo

nemůže zřídit školy

a je to nějaká šírší koncept

z toho všeobecného vzdělávání u nás

tak ten příští rok

podle mého názuru existuje

prostor pro

vlastně úpravu té nabídky

protože vlastně ve všech krají

včetně Prahy

na papíře existuje

vlastně převisté nabídky

jenom je ve strukturé, která

očivitně neodpovídá té poptávce

aby se to mohlo stát

tak připokládá

něco, co možná nefungoval

úplně do vřed minulosti

a té spolupráce ministerstva

školstvětek s řízovatelů

při přípravě dlouhodobého

záměru ministerstva

který vlastně je takovým regulativem

těch proporcí v tom systému

a zároveň, který z kraju

je potřeba

vstupit té poptávce

tak aby

ten nový dlouhodobý záměr

hož přípravu jsem po svémenování

a bychom do něj právě mohli

promítnout tu spušenost

těchto posledních týdnů

tak my ti můžeme vytvořit

nějaký prostor

ze strany ministerstva

který můžou kré vy užít

k tomu, aby některé obory

skrátka omezili

ve své nabídce

a poslnuli tu nabídku

ať už ke gymnázím

nebo k nějakým licejím

v tom horyzontu jednoho roku

mě je úplně povahu

těch nastavení

těch studijních oborů

ale tu strukturu můžeme určitě posunout

a předpokládá to

opravdu vychlou spolupráci kraju

s ministerstvem připřípravě

dlouhodobého záměru

který pak někdy na podzím schvaluje

vláda po připomínkovém řízení

Pokud je od ty dlouhodobější věci

já souhlasím s tím

že máme posílit gymnázi a

já jsem naklonen tomu

prosilovali i tam

kde je ten obrovský převy

z poptávky výceletá gymnázia

byt možná budeme mýřit

třeba k šestiletím, spíšneš, kosmiletím

to se může ukázat

zelen tomu jak bude probíha debata

o strukturě celého toho

základního a středního

stupně školství

myslím si ale, že nám prostě chybí

v té nabídce

vlastně typ institucí

na té sekundární

střední úrovni

které by prostě na začátku

nerozhodovali o to

měslí se měří kšeobecnému

nebo nějakému

profesnímu zdělání

to je to čemu já jsem začal říkat

s nedostatku lepšího slova

jako česká i skůli

a prostě typ školy kde děti začnou

vlastně stejně

a v různých oblastech dojdou

daléko podle svých

motivací, schopností

předem rozhodnout, já považil

za úplně fatální chybu

českého vzdělávacího systému to

že na té střední úrovni

strikně differenciujem na začátku

mezi těmi institucemi

nebo studijními obory

a vlastně nějakou přijímací

zkouškou drív než to dítě

přijde na tu školu

se vlastně rozhodne, čím má

skončit

a toto flexibilní korykulum

které konec konču se v Československu

které republiky debatovalo

souvislostí s druhým stupním školy

se tady nepodařilo nikdy zavést

a já potřeba mám reflexi

od svého současného

náměstka dríve školského

redního na jížní Moravi

Nantla, který vlastně

takovou na základě pozorování

toho dění a tom zorku jížní Moravi

říká pro část hrdiču je

vlastně ta volba gymnázia

trošku jako výrazem nejistoty

k čemu to dítě bude mířit

to je vlastně i dobré

že vlastně možná

kdybychom nabídli týp

střední školy, která umožňuje

teprve v průběhu

se rozhodnou, kde si dítě

skončí všeobecným

vzděláním gymnasijáního typu

nebo je něčím, co je u nás

označováno jako odborné vzdělání

tak uděláme možná

dobrý krok, k tomu

abychom ulevili tomu přetlaku na gymnázia

která míří jednoznačně

k tomu všeobecnému vzdělání

a pak pokračování na univerzitě

já myslím, že to v pořádku

myslím si, že gymnázia prostě

by měla vždycky být do jísté míry

výběrová rozhodněné takhle

že vybíráme deset procent

vyvolených jako s velké množiny

kdy drobné rozdíly

v příjim testu mají fatální důsledky

pro kariery lidí

já sám mám

to profesní zkušenost z vysokého školství

když jsme skoumali

vysokování studentů

na univerzitách, na základě dat

tak se ukázalo, že

řada z nich odkládá

tu volbu dokonce

ještě na úrovni vysoké školy

že přídou na vysokou školu

a nevědí jistě

si chtějí být právníky, ekonomi

nebo sociologii

řada z nich pro čím to umoženě

náš systém si zapíše dvá nebo

tři obory a pak z jednoho

vyprchá po půl roce

které je průžkumem na místě

jako zišťují, jako co vlastně

je pro ně vhodná cesta

tomu třeba vycházejí v Střícké

univerzity, které nechávají

první roční nerozhodnutý

že si můžou vyskoušet lecoz

pokračuje trochu všeobecné vzdělání

a na konci první ročníku

univerzity probíhá ta volba

toho oboru

v naší terminologii

a konec konců

takhle vypadalo vysoké školství

na první republiky kromě medicíny

a práva na filozofických fakultách

se spruvala fakulta žádný obor

nebyl, to byl akorát obor

za končení, ale na začátku se nikdo

nemusel rozhodnout, je si bude

historikem nebo češtinářem

je si chce skončit učitelskou

zkouškou nebo doktorátem

tak myslím si, že na úrovní

středního školství máme

velký problém v tom, že předpokládáme,

že všichni nějak 15 letech

jako jsou stou udělat kvalifikovanou volbu

kam dojdou, a já myslím, že část

té populace objektivně

nechce nemůže

tu volbu udělat, dokud si to nezkusí

a těm bych vyšel střít

s tím, že do toho našeho systému posadíme

ještě nový prvek

uvidíme, jak se uchytí

budování důvěry

veřejnosti v nové instituce

chvíli trvá, určitě

nemál cenu ve korušit to, co do brze

funguje a snažit se všichni

naklačit do něčeho nového

ale myslím si, že

takovýhle ty vstřední školy

by v tom našem systému byl

namnistě konec koncuma

jeho pobaltí přes severské země

bylitány, spojené státy

prostě takovéle instituce fungují

má to celou řadu

před pokladu logistických a jiných

velikosté školy je důležitá

protože ta variabilita

toho korikula je něco, co si řádá

prostě poměrně velkou školu

která to může vzládnout z lediska

toho dělení těch dětí potom

do různých předmětů

a jich úrovní, ale

tohle si myslím, že je vlastně

kdo který by mohl trochu ulečit

taky tomu stresu, který teď je spojen

dosť těmi fatálnými rozhodnutími

v 15 letech vapokusi o test

a je rozhodnuto,

jestli jdete tou nebo onou cestou

v tom zdělávacím systému dál

a to už předůrčuje

hodně ty profesní volby

které pak se dál otevírají

a bych se přímlouval za rozložení

těch vole pračí do času

na základě

příjmej zkušenosti těch dětí

s vlastněstím

jak dokáží zvládat matematiku

nebo jazyky

nebo společen skovědní

nějaké předměty

ale testování podle mojej zkušenosti

s té vysokoškolské úrovně

je

docela spolehlivý nástro

jak třeba identifikovat

takovou pravděpodobností zhavarují

na té zdělávací cestě

ale testování

jako nástroj vybírání

jednotek procent

vyvolených je vždycky

vystaveno prostě

té nepríjemné

vlastnosti, že

drobné rozdíly

vstůsobují fatálně rozdíly

nemá se používat

vlastní zkušenost, které jsem byl

vybrám ke studiu na univerzitě

setí lidí 5

jednou za 5 let

to byla výběrovost

univerzitního studia

a tam droboučký rozdíl

že ho jako úplně nepatený

v testech, které probíhaly

celý den, spůsoboval

to, jestli člověk se dostané na obor

který chce studovat

nebo někam úplně jinam

tak já jsem přízni vcem toho

abychom ty fatální volby

radějí trochu omezili

v tom současném vstavu

nemůžeme podle mě pokračovat dál

Já zeptam

tady v návaznosti na to pana ředitele

protože vy jste vlastně těch

kteří tyto testy tvoří

a tam opravdu hrají

zejmé naprávy v Praze

a v těch místech, kde prostě ta

poptávka je veliká rola

zásadní roli opravdu 1-2 body

vy na jedné straně ty testy

jak sami vlastně říkáte

sněřujete na to, aby se ty děti

řadili

ale jsou tam některé otázky

na které vlastně si stěžují odborní

s toho důvodu, že to je strašně úzké zaměření

a vlastně odpověď

cerma to bývámy, ale chceme

ty děti rozřadit a toto jsou ty body

jenom pro ty nejvyšší děti

pro ty nejlepší, ale záraveně

přece chceme do toho

systému vzdělávání dostat

toto všeobecného systému víc těch dětí

a těmto právě tedy ten jeden dva body

z těch opravdu jako mnohdy

a těch děti ukážu, že ty děti

dokáží lépe abstractně v tomto věku

přemýšlet, což ale obecne musí

znamenat, že z nich budou fantastiští

lékaři nebo jadelní fyzikové

tak přesto tyto body na těch takových

opravdu jako by otázka

a které nejsou úplně součástí

všeobecného přehledu jako hrají

tu zásadní roli, jako jak třeba

toto vnímáte, myslíte se, že ta koncepce

v této chvíli toho testuje nastavená

správně?

Tak mětěžky do vádíku

pod se můj syn nedostál

a kdyby měl obod víc

tak by se změnil jeho života

dostal by se na vysněné gymnázium

jen že ono je potřeba si taky

říct tu druhou stranu mince

když by se tam ten můj syn

v obodu dostal, tak by se někdo

jí nej nedostál a změnila by se

naopak životní dráha toho

kdo se na to gymnázium dostal

a on by se tam nakonec nedostal

protože by ho někdo vyšoupnul

z toho 30. místa.

Máme katovskóre

a není toho tom, že kdo dosáhné

50 budů, tak se dostané na gymnázium

a kdo 49

tak se na gymnázium nedostané

tam by ten bot navíc

a na míň, nebo obod více, obod méně

opravdu rozhodoval

o osudech toho, jestli se dostanou

na školu nebo ne, ale

tady byť realně

o těch osudech taky rozhoduje

tak to jenom rovná do pořadí

ale mění to osud za osud

co se týká

konkrétních příkladů

nebo úloch v testech

tak já mám rád vždy diskuzy nad konkrétním

příkladem neobecně

protože každý vždy říká

tenhle příklad nebo tato úloha

má dvě řešení

tato úloha není v rámcových

zdělávacích plánech a tedy

ale když potom přijdem do diskuse

a chci slyšet konkrétní úlohu

která byla údejně špatně

ať už v maturitách nebo v přijimačkách

k tomu, že všechno

v těch studijních plánech bylo

a většina úloh je jednoznačná

jak zadání, tak řešení

takže já na to nemůžu

odpovědit jinak než

že co se týká

ale spojně letošních testů

jak přijimaček tak maturit

tak podle řekněme

10 odborníků na vzdělávání

a na školský systém

všechny úlohy byly v souladu

se vzdělávací mi plány

s chválené ministrstvem školství

a ty testy byly

cermatem připravené

tak jak jsme měli zadánu

od ministrstva školství

Jak pakříseč nebo

jako datový anavityci vnímají

tady vlastně ten systém těch přijímacích zkoušek

tak jak je nyní nastaven

s těmi to testy

Tak tam je asi spousta pro mění

takže ta první je

vlastně procento dětí

které se ubeckím jednotním přijímacím zkouškám

takže to znamená

že se nám nějaký procento dětí

už jako ruší ty svoje vzdělávací aspirace

a říkají, my jdeme rvnou na to učilište

jo, tady děté ukludci vy

a to je vlastně jako nějaká první chyba

která by se mohla právě eliminovat

tím, že by se přesunul

ten test na tu základní školu

a přeba by jim ten výsledek napověděl

podívej ty nejsteš tak špatné

ty můžeš pokračovat dál

neposluchaj prostě to svoje vokolí

od toho učitele a ty jsou až patný známky

tak to je první věc

a potom další věc

která tak jako rezonevala

v médích, ale my jsme se na tom jako nepodílili

je možná, jsem tam nějaký

jako neštěstný strovnávání

těch dvou termínů testů

na kterým asi

později, jako se třeba

ještě může pracovat, že

se podle nějaký analýz

tvrdí, že ten první test

nebo ten druhý je lehčí, nebo těší

způsobem, jako si myslím, jako málo

komunikováno, že by to mohlo

jako v té veřejnosti

třeba vyvolat nějaký větší 100 tedy

by se na tomhle zapracovalo

a jinak my se

klaníme k tomu, protože to taky se

ve veřejnosti hodně jako proklamuje

že by se třeba ty testy mohli zrušit

ale to si nemyslíme, že je dobrý krok

kůli tomu, že pokud my

si nyní stěžujeme na to, že je pár úloch

špatně v jednom testu, který

opravdu tí odborníci dělají

tak pokud by jsme tohle rozpustili

na ty školy, tak by se na jednou

sehá dalovo, jako stovkách a tisícách testů

a to jako taky není ta správna

věc, to znamená, že

z našou pohledově nejlepší, jako investovat

pro sředky, například, které

se opravdu dobře užetřujeme na těch maturitách

jako vážíbesi toho, tak ty přece okamžitě

můžou právě jít do těch dalších expertů

a do těch postupů, jak tohle to

nějakým způsobem zlepšit, protože

níze na každýho eksperta úředníka jsou

jako v hry jenustí velmi kritizovány, ale

jsou důležité, takže

nějak takhle to vnímáme a potom

samozřejmě jako než časme

sledovat to, že jsou

proměndlivé

čísla k těm přímacím zkouškám

nebo jednotním přímacím zkouškám

v různých krajích, že prostě

v některém kraji, v některém okresu

si tě děti věří méně na týmaturitní

ubory a v některých více a často

i když jsou to níská čísla

toho šetření národního periodické institutu

tak někdy rozhoduje například

jako dálka té školy

kde to dítě chce studovat

a třeba to rozhoduje

často i jako v 50%

když jako malýho počtu vzorku

malýho počtu žáků

a ty rozhodování rodičů

to je třeba jenom 30%

takže tam jsou takové vlastně věci

když my plítváme tím džedským potenciálním

tak taky kulitomu, že im jako ne

vzíme tyto možnosti

že je třeba úplneme

už tím, že někdo se hlásí

na úprímací skutku a někdo ne

a potom třeba, že v tom vašem městě

je jenom toto učiliště

kde budete vyrabit klimatizace

a jako je špatná nějaká dostupnost

jako těch dalších míst a na tom by se měl zapracovat

a jenom je škoda ještě,

že my taky vnímáme to,

že o tom odborném školstí

o tom posílení tý všeobecný

jako věce ve se mluví hodně dlouh,

v tom dlouhodbém záměru od roku 2019

ale u tý kolonky v tý strategii

svítí celou dobou jenom v přípravě

a do roku 24 se to jako nestalo

nebo 23

a teď je to nově plánováno

teda asi projde revizí, ale bylo to

plánováno na roku 26 to do končení

tak věřím, že se to třeba nějakým způsobem úrychlí

protože nemusíme těm rodíčům dát důvěru

že například, když znikne gymnasijální

třídá na střední odborný škole

protože se tam najdeši klobnej

na stáž i nějaké humanitní věci

tak na stavepce se úplně v pohodi

může to dle to učit

ale minulej rok, když byla ta dleta poptávka

tak byl v tomto problém, že rodíče

se na tyto obory nehlásili

že v druhých kolek tady byly místa na gymnázích

na středních odborných školách

možná je to chyba i prahy, která to komunikuje

přes excelové tabulky

ale na tom dle všem by se dolo

nějakým způsobem zapracovat

Rozumím tam

způsobem tomu správně, že by bylo potřeba

vlastně asi zlediska i dat

mít nějaké to všeobecnější gymnasijání

zaměření i v menších měste

kde by to třeba byly nové třídy

dejme tomu na nějaký odbornější školách

nad tím já vlastně často přemýšlím

protože o tom se ho dímoví ve druhých kolek

teď Praha se skutečně popoušela

vypsa ty gymnasijání tříd na různých místech

nebyla to jenom Praha

ale já bych si to chtěla představit

vlastně v praxi

konkrétně třeba na odborných učilištích

by to asi ani nešlo

v této chvíli protože tam jdou

nějaký ten sudí rychí týden

rozumím lid tomu správně

nicméně na tu praxi bych se spíšetela

ménna odborná učiliště Petri Mazantsové

protože přesně tak kde by vlastně

byli tě učitela dejme tomu

že by na stavevní školách nebo na stroní

plůmyslovkách bychom zřídili

a určitě by to bylo správně

v gymnasijání třídy

který by to úplně stejně mohli učit?

Já bych tomu neříkala

gymnasijální třídy

ale říkala bych tomu ty všeobec ne třídy

nebo nějakým způsobem liceum

prostě poďme to trochu

odlyšovat, myslím si, že je to důležité

a zamozři mě jak kde

jako ta

proměnlivost učitelská

ve smyslu kvality

je opravdu jako různorodá

je hodně jako regionální

a v Karlovárském krají máme třeba 20%

kvalifikovaných učitelů

tak tam asi to třeba bude nějakým způsobem horší

tak záleží podle mě na tom

jak by ten stát

to če mluvil Honza

jak by ten stát je podpořil

v tom smyslu

tady je nějaká vize

toho, že gymnáziu mě je něco lepšího

co se týče didaktiky

já na gymnáziu učím

a o gymnázích mám přehled

a není lepší zhlediska didaktiky

má lepší vstupní úroveň

takže prostě je jednoduší

tam učit

ty děti jsou motivované

pochází z dobrého sociálního prostředí

učila jsem na odborné škole

tam je to samozřejmě učitelské

jako daleko náročnýší práce

ale rozhodně se tam dá nějakým způsobem

působit ve všeobecnějším smyslu

a myslím si, že je to ta cesta

kterou máme jít

nicméně

jsem fakt přesvědčená, že

ty učitele na tomí te nebudeme

když je průměrný věk český učitelé

50 let

a on nebude chcít jít

do něčeho jako nového

budete prostě učitelé

jsou strašci hodnot

jsou to tradiční konzervativní lidé

to znamená, že po 30 letech kariery

nebo po 25

vy máte na jednou jako úplně

překopať to jakým způsobem

jste učil, máte nějakým způsobem

jakoučit jiného

myslím si, že to samozřejmě

na některých místech bude jako velmi složité

na těch místech, kde už ten problém

aktuálně strukturálně jako by je

to znamená v těch regionech, já jsem třeba

ústecký kraj, tak tam bych to vydělá

jako samozřejmě

nějaký zásadní problém,

který bychom museli řešit

ale ještě jsem se chtěla

vrátit k tomu přijímacímu řízení

jenom na skok, mě tam z toho

teda úplně vypadl ten časový faktor

který já jako to, že ta přímačka

je prostě omezená časově

já jsem letos u těch přímaček

a já jako zadevatel

měla jsem tam dvě

vyložení jako nemocné děti

jedna holčečka měla 9 a 30 horečku

a prostě trvala na tom, že tu z koušku

bude dělat, jenom jako chci říct,

že ten tlak je jako opravdu obrovský

a že třeba

ten časový faktor já považuju

za velmi diskutabilný v tom

když já jako učitelkám

mám ve tři děti, které jsou

velmi přemýšlivé, ale potřebují

ten čas, jako nebudou

já jsem jako prostě

pracovat jako podklakem

a já nevím, nebo vlastně vím

že si myslím, že v 15 letech

nemáte jako

pracovat podklakem na něčem

na čem jako může záviset

jako váž budoucí život

takže o tom

jsme se jako by vůbec nebavili

a považuju ten časový faktor

jako opravdu za velmi

složitý a pak ešte

co se těch přímeček týče

tam vlastně jako opravdu jako vůbec

hon za to trochu naznačil

se nebavíme o těch dětech

které k tím přímečkám jako

třeba nedojdou, nebo tam dojdou

a ten test vidí po prvé v životě

a vedlení chci někdo, kdo chodil na kurs

a viděl ten test prostě už

o půl roku zkouší, jo

to je všechno to, co prostě

nám zvyšuje jako rozdíl ve vzdilávání

a je to, co tenhle stát

by neměl chtít, protože

si tím prostě konzervuje

velmi nespokojenou budoucí generácii

občaní

Pane ministre

Pane ministre, samotná koncepce

příjímací zkoušky, my jsme teď vlastně

slyšeli, že z lediska

pak lýseč, který je velmi renomovanou

institucí, to, že ty zkoušky

jsou je správně, protože jinak by se

jen z prínci pochápali to správně

dokud to intrepretují správně

protože jinak by tisíce v škol si dělalo svoje

třeba na základní školy

teď slyšíme a to je

nepochybně pravda, že tam je

opravdu jako plak z lediska toho

času a pak je tady věc

o které se vlastně ještě nemluvole

já jsem to sama na svých dětech zažila

v okamšku, kdy tě děti mají

motivované rodiče

kdy tě rodiče navícou ochotní

i vlastně zaplatit ty kursy

protože i ta samotná zkouška

která pod otýkám se domlívám

kde tím směrem kam my chceme

vlávání ona se opravdu ptá

třeba to je čiště hodně na práci

s tekstem byt nejedině

tak přesto vlastně ty děti to třeba

jste v školy mnohdy neznají

a když neabslovují ty kursy

a neumí ani tu strategii

vlastně tvořit ty testy

tak jsou strašně hennikepovány

což zase v tom školství nechceme

dovedete si představit nějaké

změny ani ne tak v té elektronizaci tam

předpokládám, že opravdu ta práce

na tom vaše i tady panaředitele bude velká

v nějaké koncepci nebo v nějaké

třeba, nevím jak to říct, uvolnění

časovém rozvolnění, vím, že jsou tam děti

které mají délé času, pokud mají na to

nějaké potvrzení a tak dalé

ale obecně ten plak skutečně může

být nepríjemný a zase ty nůžky

nám to rozevírá

Já jsem toho názoru, že přišel

čas na to, abychom

prodloužili povinou školní do chás

skuták, aby zahrnula

a spoň dva roky střední školy

teď jako s mou pohledu

nebo 9 plus 2, ale prostě

aby tam byli dva roky střední školy

a ty dva roky střední školy

až na nějaké výmky

by v zásadě měli sledovat pořád

všeobecný model s nějakým

prvkem profesí

a musíme vytvařit takovou

kapacitu těch střední škol

a takovou fleksy byli tu toho

povykua, aby

vlastně

ty testy, jako neměli

tohle strytně selektivní povahu

jako významnou částé nabídky

dala by se tam měl

šanci téměř dostat s prominutím

každý začít

a někdo prostě skončí

po třetím roce výučním listem

protože prostě zistí, že

není studijní typ

a po 3 letech

jako vlastně skončí

nebo po 4 letech, ale de facto

s výučním listem

a někdo sté samozřejmě

školy odejde s všeobecným

typu, ale nerozhodovat těmi testy

o to si myslím, že

může ustat, ale ne

v té míře, jako je to dneska protagymnázia

ta si budou prostě více

selektovat, mají

při zachovat nějakou

odličnost od zbytku toho systému

a pak tady musí být

robusný částé nabídky

kde je to korykulum přiměřeně

fleksibilní, a kde ten

převisté poptávky nebude

téměř žádný, protože

těm přečasným rozhodnutím a budeme

spolejat na to

testování v míře, která prostě

není úplně zdravá,

ale souhlasím s tím testování

nemůžeme opustit už úbecné

v tuhle chvíli to centrální, protože

já si dobře pamatuje doby,

když se psali na vysokých školách

ty testy na koleně a materi,

že to dostávali jako

prostě lidí, kteří nikdy

jako se nezabívali konstrukcí testu

a ti prostě vyrábili znaostní testy

které se používali

jako vlastně ten nástoj výběru

já

myslím, že není v silách jednotlivý

škol, prostě vyvinout kvalitní testy

stejně musí spolehat

na nějakou odbornou expertízu

někde jinde, za kterou budou budu

vplatit, nebo prostě

i nabídné, teda v nějaké

míře stát. Já jsem

vřízněvcem toho, abychom

na centrální úrovni nabízali

i nějaké subtesty, další pro

před typy studijních programov

začátej bude zřejmě

pan ředitel

mluvil se mnou

jak Angliičtina je perspektivně

jeden z možných kroků, ale musíme

jako přemýšlet i o tom zdaptřa

pro techničti oorientované

studijní obory, nepřipravíme

nějaký subtest, který by byl

profesionálně připravený a mohli

o ty školy použít, protože

vyvíjeci na koleně testy

fakt není možné, protože

tam pak jako těch spodů bude

mnohem víc, validy

a těch testů bude pochybná

mnohem víc než toho centrálního

testu, o kterém vždycky bude hádka

vždycky budou otázky, které budou

některí považovat

zneštastně formulované

to tak je. Tak já jsem

příznivcem pravdu toho, abychom

odstranili ten obrovský

převíz a stres, tím,

že nabídneme prostě jiný typ

vždělávací instituce

respektive fleksibilního studijního

oboru, který by byl

postavený jinak. A to je podle mě

jako vlastně řešení to

středně dobé. To krátko dobé

může být

jako samozřejmě debata o tom,

jestli máme úlovit časovému tlaku

jestli máme nějakým způsobem

debatovat ty pokusy

jejich časování.

To je jako možné ladení

a podle mě opěnenej odstraníme toho

jáderu toho problému potřebujeme

přivész na střední školy i děti,

které to zatím prostě ani nezkusili

vzdali to, tak jako

tom kolej dám luvil prostě

toto testování

je třeba odradí o to, aby to

vůbec skusili a já

jsem byl minulý týden

na Karlovarsku a obýžděl jsem některé

školy a zetkal jsem se

zhradou ředitelu

a vlastně ten problém

koncentrovaný, že ale extrémně, protože tam

takových děkí, které

v patnácti letech

vlastně skončí se vzdělávání mymnohem

víc na tím, co v Praze se nic nestane,

když prodloužíme školní

ducházku, protože bez tak skoro všichni

pokračují na střední škole

tak prostě v některých regiil nech je

ten podíl těch dětí vysoký

a tam možná plítváme talenty

opravdu jako v masovém měřitku, protože

ty děti nedokážeme jako

vtahnout do toho vyššího stupně

Já se, pan ředitele

Já se zeptam, pan minister

tady mluví o ladení něco jiného

jsou subtesty, my ze spolu i vlastně

dělali nějaký článek o budoucí

anglečtěně je možné, že vzniknou

další věci, nicméně ladení

těch samotných klíčových testů, matematiky

češtiny dovedete si představit, třeba

vysám nějaké změny v těch testech

ještě v příštích letech?

Já se určitě nebráním

vlastně nedefinováno

bude jak ten test má nově vypadat

nebo jaké mají být změny

To nejhorší je

když změníme ty testy

neřekneme jak

a děti potom budou překvapene

u přímaček, že tam bylo něco

s čím nepočítali

a začne se říkat, že to

se nemohli naučit a podobně

když proběhli přijimačky

tak bylo usměvné,

že polovina národa si stěžovala

že se na ty testy museli naučit

a druhá polovina národa si stěžovala

že se na ty testy nedalo naučit

a teď jako je otázka

co je správně

To, že když existuje

nějaký test

tak existuje bizniskolem doučování

a snaha x rodičů

vylepšit výsledky

svého dítě, to je v těch testech

to je věc, která

prostě existuje

víme, že není dobré

ale nelze se jí zbavit

není to vlastnost

školského systému

ale je to snaha rodičů

posunout to svoje dítě

v opár bodu výštím, že

bude víc času věnovat učení

a teď samozřejmě jenom otázka

jestli to je placené učení

nebo jestli se těm dětem věnov

ty samé rodiče nebo jestli jim

ten prostordá škola

když budu trošku ošklivej na rodiče

tak řeknu, že

když rodič zaplatí svým dětem

do učování

tak vlastně si platí

čas cizího člověka

aby on sám

rodič se nemusel věnovat

svým dětem

mám krásný

když na to ten rodič

třeba nemám sociokulturní

jedna věc je

je to větřivní přijde fak

jakou?

prostor metro

takhle to není jenom o tom,

že ten rodič musí být chytřejší

než to dítě a musí ho učit

tam jde primárně o to

aby to dítě

se věnovalo třeba té matematice

a počítalo příklady

a nutně to nemusí být o tom,

že ten rodič jako mu bude vysvětlovat

to, co neví

on s tím už je počítat

nakonec to dítě příklady

které nezpočítá, tak před se ve škole

zeptat učitele, jak se daná věc počítá

a primárně jde o to

aby dítě

doma počítalo

skrátka

pokud máte dítě, které

odpracuje 3 hodiny matematiky

týdně ve škole

tak se dostane na nějakou úroveň znalostí

a bez ohledu

na to

jestli patří k lepším nebok

horším, tak když

věnuje dalších 5 hodin matematice doma

a teď je úplně jedno, jestli bude počítat samo

nebo s někým

tak se někám posune

bude trošku lepší

a logicky bude mít lepší výsledky

než to dítě, než ono samo

kdyby nepočítal

to je prostě odměná za tu práci

kterou

tomu dítě věnuje

ale my bychom přece neměli teď díti

odměňovat tím, že dostanou to

vzdělání následující to dítě

by přece mělo byt připravené z té školy

takže

takže vlastně

jako ta práce navíc by tady teoretický

vůbec pítne měla

nicmeně já bych teď dala prostor Petře

a potom Honozovi hlásili se

Žešení by bylo zakázat rodičů

do učování s lítí

Já se ovlouvám

já bych Petře dala prostor teď

Já přemišlím kde začít

jestli

vlastně pané řiditev

měkdy něco četl o snižování

rozdílu ve vzdělávání

a o tom vstupním

jako o té vstupní liny

kterou to dítě má každé jinou

moje čtyři děti

s dvěma rodičí vysokoškoláky

měli tu vstupní úroveň tady

a mojej někteří

aktuální studenti, kteří mají třeba

mamiňku samozivitelku

která opravdu nevýmysly

má možná vydělá na ty kurzy

nevýmysly může protože má dvě práce

dohlížet, aby někdo dělal čtyři hodiny

matematiky týdně prostě nemůže

my nám přece by mělo jít o to

abychom výrazně posilovali to

že vstup dětí

do toho vzdělávacího systému

středoškolského

není závislí na tom

jakou mají podporu doma

protože prostě teď jasné

že ten systém velmi upřednostňuje

děti, které tu

to sociálně ekonomické zázemí

mají dobře

opravdu není

a není to jako vaše chyba

že od vás odešel otec

nebože vaši rodiče mají nějaký problém

nebože vaši rodiče

mají jenom výuční list

z nějakého důvodu

a možná je ani vůbec nenapadné

že to dítě by mohou aspirovat víž

takže tohle je pro mě

vlastně jako absolutně nepředstavitelné

a jenom ještě jednu větu, kterou k tomu mám

že by na to měla

připravovat škola

když máme silně kompetenčně

uděláme kurikulum základních škol

a je to tak dobře

protože tenhle svět ukazuje

že to co potřebujete

jsou nějaké osobnostně sociální dovednosti

proto, aby jste v tom světě obstály

ale bohužel

u těch jednotných příjmatých zkoušek

a já se teď chci vyvarovat

k tomu, abych řekla cermat netestují

ale netestujeme jako národ

protože je to naše odpovědnost

naší společnosti, nejenom cermatu

netestujeme

jako kompetence

testujeme prostě

pardon

nějakou přípravu

kterou, pokud je ten učitel osvícený

pokud je na to má prostor

pokud podlehne takhle v rodičů

tak to udělal

a já jako učitel na gymnáziu

velmi narážím na to, že

vlastně nemám učit ty kompetence

ale mám učit tláčkovce

na naučit biologii

když se hlede filozofu

protože vlastně to se vyžaduje

přistupu na vysokou škola

to je úplně stejný problém, který replikujeme

od tý základky na tu střední

takže nepríjde

při nejmenším troupalé

říct, že

vlastně

ty děti, které nějakým způsobem podporují

rodiče si zaslouží být přijatí

a o to nám de, ne

kde nám o to, aby všechny děti

pokud možno

můžete užít svů potenciál

a padle v debatě o potenciál

Já vás nechám se reagulat

Pane ředitely, ale ještě nejdřív se hlásil

tady pam

Děkuju, děkuju

Já v týdletí debatě

jsem si vědom, že to nikdy nejde vyřešit

naprosto jako kompletně ten problém

ale jsem příznil vse takových

nějakých jako řešitelných věcí

kdy například

pokud tady máme problém, že to dítě

tak přece to je

jako úžasná příležitos

proto bohužel na tom závisí kapacity

a finance ministerstva, které často nejsou nejvyšší

ale

tak přece můžeme vymyslet

navrnout nějaké prostředí, kde to dítě

ten test uvidí už předem

a budouk se mu tam naharávat ty úlohy

a vlastně nebudeme ho nutit z tahovacy

dvě PDF-ka, který si musí dát vedle sebe

i když káku, že někdo by to považoval

za jako dostatečný a že je to úsměvný

ale takto

bohužel je, že přesně todlej často

ty děti může odrazovat a samozřejmě

potom můžeme říct, že za to můžou roditře

a jsme tady v té spirále znovu

ale je to něco, co

jako v různých státek funguje

kdy například ve Finsku se takhle dělá

matury tam a je otevřené prostředí

můžou tam učitele tam po ověření

nahárava jako úlohy

a všichni se v tom nějakým způsobem

můžou na to koukat

a je to nějakým způsobem přístupné

a druhý krok

je vlastně nějakým způsobem

debata od těch nerovnostech

v tom smyslu, že

kdy jsme se měli, jak se říká, zaměřit i na ty kompetence

a například u těch jednotných přímacích koušech

pokud se nemílím

tak chybí slohový cvičení

který třeba jako držíve

bylo komplikované kůli jako kontrole

ale dneska už uměla inteligence

opravovala částích odpovědín

všechny, si nejsem istý

ale jako v Austráli

se i schoušel ve si opraví slohy

a opravila je úplně stejně

jako davších 100 expertních odnotitelů

a jediný prece to nestole

protože tomu zatím nevěří

ty odnotitelé

ale pořád je to vlastně něco

s čím ta tvorba toho tekstu je

přesně to, co z toho řáka

nějakým způsobem vysají

ty jeho kompetence

protože je tam nějakým způsobem

se do toho můžu promítnout

kritické myšlení, hřešení problému, krátivita

je tu první věc

i ten veřejný sektor může

těm dětem nějakým způsobem pomáha

trochu, pokud si teda myslí, že je to za potřebí

Já nechám teď zragovat pana ředitelem

Já jsem nechtěl, aby to

vyznělo tak, že schvaluju

sociální nerovnosti

ve vzdělávání

já pouze říkám, že tady ten problém je

říkám taky stejně jako vy,

že je to špatně, že bysme s ním

měli něco udělat

ale prostě fakt, že dítě, které

učí, dosáhné lepších výsledků

než kdyby se neučilo

to je prostě prostý fakt

a je úplně jedno

jakým způsobem

se ta jeho snaha

vznikne a výsledkem

jsou lepší výsledky dítěte

říkám, že je špatně

ten bizny

s kolem do učování

říkám stejně jako vy, že by mělo

můstatčit vzdělávat si na školá

ale

celý tě celá ta spirála

začala tím, že někteří

rodiče začli své děti

doučovat nebo platitým doučování

a v tu chvíli to je spirála

která asi nejde zastavit

buď se nebude doučovat

nikdo nebo všichni

a jinak tam bude vznikat ten rozdíl

který je špatně za nás, za všechno

za mě i za vás

a ne měl by ten tlak

vžná zkusím na Petru a pak na Ministra

asi úplně stejný nevopodobný

můžeme tomu spíše na školy

protože jak když se podělám

na tě příjimací zkoušky

tak já nemám úplně pocit

že by tam byly otázky

faktografické typu láčkovci

nemluvíme o biologii

ale že ta čeština

cice tam má vlastně část

toho zaměřenou

neudejme tomu na nějakou investickou znalost

ale ta část je menší

tam je práce s textem

ale naše děti a to by možná byl problém

být kompetenčně

aby byly schopny pracovat s tím textem

a odpovíde na tím otázky

z toho textu

je tam i spoustajný dotaz

o kterém se mluvovala

který me připarel hodně rozřazovací

a bych tady uvedla nějaký konkrétný

já se malo říkala, že byl chybný

já se musí říkala, že tam teď

děti opravdu se jenom rozřazují

na základě abstractního myšlení

konkrétně to bylo, že teď děti

měli najít tříslabyčné slovo

a opravdu byla obránce

a to pod tlakem skutečně na to přítne

musí ani dospělí

nicméně, těchto dotazů tam je méňa

a to mají být ty takzvané rozřazovací

pochopela lísem tu správně

přiasto tam je ale hodně práce s textem

ale naše děti to neumí

protože ty školy by by měli je mnohdy

základní školu, tomu nevedou

takže já se vtám, Petro, jsi třeba

z píšby toto nemělo být

víc jako by směřovánok učitou

a je spousta učitelů co to dělá

když je s malou ring vystikou třeba v Češtině

když jsme vzáli Češtino jako příklad

jestli tě učitele jsou na to připravení

protože ty výstupy už teď

v rámcovém s dělávacím programu

i jsou si třeba dětvoří revize

ale vlastně s řinně půjde tím to stejným

kompetenčně gramotnostním směrem

takže jak třeba toto vnímá

tě jste tě učitele třeba

nemají pocit, že by

vlastně někteří jiných kolegové

aby třeba tě děti byli i schopni

napsat nějaký text a kriticky uvažovat

nad nějakým jiným textem

Tak já myslím, že když jste učitel

na základní škole a učitele Češtinu

tak v 8. a 9. třídě

vlastně jste vám třeba vůbec nechce chodit do lídlu

protože potkávate ty rodiče

ten tlak na toho učitele je opravdu obrovský

to znamená

poďme si jako říct

takže tam pak jako říct

no myslítejti prostě

jako s těmi dětmi čteme

vládáme si co jsme z toho tekstu pochopili

což by teda třeba vesvedlo

k nějaké čtenávské gramotnosti

vyšší a k nějakému kritickému myšlení

to si myslím, že ten rodič nepríjme

to je jedna vědť

a druhá věc je

že

z nám učitele

kteří učí kompetenčně

velmi dobře

jsou to skvělí kantoři

a konkrétně mám na myslí jednu kolegini

která říká no a já si v pohodě

učím celý ten druhý stupen

jako kompetenčně, fajn

a pak prostě

v prvním pohledíte 9.3.

tu nalejí vačku k těm přímačkám udělám

ale to zase souvisí

s tím, že prostě

ta strategie toho testování

je prostě

naučitelná ve smyslu

jako učíme ty děti

a dáváme jen pak líhodu

si říct jako v nejtřívsi to projdi

teď si vytipují úlohy, které ti nejdou

tam jsou stejné typy úloh

takže se to dá pozna

a podobným způsobem

takže já si myslím, že je otázka

a to myslím navazuje na to,

co říkal pan minister o tom

prodloužení školní docházky

jestli teda

účilem základního vzdělávání

je teda připravovat díti pro život

nebo na to příjímací řízení

já si myslím, že se to jako

aktuálně vopravdu jako nekreje

a já si myslím, že prostě

základní vzdělávání

ať už je 8 leté, 10 leté

je prostě připrava na život

a ne na test

Já rozumě hned panu ministrovi

k tomu dám slovo

já jsem to spíše měla

tak, že mě přijde, že učitelé

často říkají musíme naučet

děti vedlejší věty

a tak dále druhé vedlejší vědy

protože budou přímačky

ale to v těch přímačkách je minimálně

tam je právě ta práce

k tomu pochopeli ten princip

neumí to, jdou prostě

zastradeným způsobem

to samozřejmě potřeba přiznat

ale pak je teda jako otázka

jestli prostě

a to je možná otázka na pana ministra

jestli ta úloha s tím obráncem

je třeba zrovna

jako ukázka toho, co u těch

přímaček máme testovat

protože já si myslím, že jako v časovém presu

a při

vědomí toho, že my jde nevím o tři body

ale za kolik prostě to je

bych na to asi nepríšla

myslím si to fakt

já jsem tu otázku právě použila

příklad té otázky

já jsem jí použila jako příklad

té otázky, která není

to otázku pracují s textem

ale která se jen opravdu jenom

rozřazuje děti na základě

nějakého rychleho a pstrakního myšlení

což v tom věku v 9,3

jasně není úplně ideální

nicméně, já si cetat pana ministra

když se třeba možná i ty přímačky

nemohou být nástrojem

k tomu, aby vlastně ty školy víc

učili pracovat tě děti

jdejme tomu, když mluvíme o těch humanitích vědách

s tím textem a s kritickým myšlením

a ne, tolik s tím mémem memorováním

což se mnohdy děje a přitom

vlastně i ten sermat upozornuje

že k mi přece nechceme tolik memorování

my chceme, aby to dítě rozumělo

tomu, na co se ptáme

no, já vás tak poslouchám

já

tak z toho názoru, že

vlastně nejáme jinou cestu, než prostě

oslabit fatální význam

toho testování pro ty dráhy

to je jediná cesta

a to neznamená

opustit testování

ale dám mu přiměřeně i široly

my jsme fakt jako nastavili

systém, který je vlastně jako

jako pro všechny ty aktéry

nějakým susem nevyhovující

tak učitele nutí, aby místo

dělali místo toho, co považují

zaspravené, aby chystali na testy

dětí místo toho, aby se vzdělávali

se učí na testy

že jako predikční schopnostě

v testu nejsme

z to úplně jako ověřit

my když jsme to daly na

vysokoškolské úrovni, tak se ukázalo,

že testy studijních předpokladů

jsou fajn, pokud je o predikci

úspěchu v přírodních dědách,

a mají negativní koralaci

s úspěchem studiáty historie

protože potřebujete vlastně

a schopnost porozumění,

který ten test neměří.

Tak prosím, já jsem toho názoru,

že testy máme li

rozhodovat o veřejných prostředcích

transparentným způsobem, což veřejnost chce.

Jo, zároveň

prostě nesmíme otevří cestu libovůli,

že si každý příme koho chce,

jak chce podle toho, že se podívá se okna,

tak prostě testy jsou asi jako nezbytnou

součástí

toho procesu

přechodu mezi těmi stupni,

ale musí hrát moje menčí roli

a to jsou vysísci, co je

strukturů tENE bitky a povahou

těch studijních oborů.

Já se z toho nedostaneme, protože

pohyboku, ten tam jako můžeme

vylepšovat, toco ako

nějaké otázky můžeme venechat.

Já bych taky buvráč ho nadzvalil

už dnes kome s Рónam vějkou

v rišnosti a

v té rišnosti

ochronné jako vlastně

z toho nevedajé jako jiná cesta než

že se vrátíme, nebo vrátíme,

že nájsne mě nějakou rozumější rovnováho

mezi významem toho testu

a tím pruběhem toho dalšího zdělávacího procesu.

Ve chvíli, kdy jsou ty dráhy vlastně nadiktované,

uzavřené a rozhodnouté,

tak to testování je prostě

jako hrém nohem větší roli.

Kdybychom měli ty flexibilní cesty,

pro mě nějakých stabilizovaných,

tak možná nemusíme

takhle jako striktně rozlišovat

a navíc tím pádem odpadne

ten tlak na tu přípravu,

která v tuhle chvíli prostě

ještě umocnuje ty sociální bariery,

které bez tak v tom zdělávacím systému jsou.

To je nepochybné,

ten biznis prostě kolen testování

v tom souhlasím s panem ředitelem

se jako nedá vymížit na kou regulací,

že ten prostě jako je doprovodným jevem

a důsledkem téhleté konstrelace,

kdy těch místo, která se soutiží, je málo,

která zvlášt v některých těch centrech

prostě siže hladina napřijetí,

je v Praze a nevím, 90,

no tak jako jasné, že to tlačí

jako však však ty aktéry k hledání

těchhle cesty, jak maximálizovat ten úspěch

i pomocí, která učení se

odpovídat na testové otázky,

což se vzdělání,

protože nemusí mít vám společného.

Já jsem slíbala nějaké otázky z publika,

tak soulí zde.

Aha, to se obávám,

že možná všechny nestihneme máme,

když tak nějaký mikrofón.

Vzadu, vzadu máma.

Tak, tak jestli můžeme začít tady předů,

dámů.

Já bych jsem se chtěla zeptat

na děti zporucháme učení,

o těch se vlastně skoro vůbec nemluví tady v té debatě.

A i když jsou vlastně chytrý,

majíc vysokou empaty,

nebo je třeba za jako můj syn

má hodně vysokou empaty,

zajímá jého jazyky, hudba, sport,

ale ne matematiká a čeština.

Tím pádem on vlastně v těch testech

pokovať, my do toho nedáme strášně moc peněz.

Já se tomu budu můvěnovat opravdu jako nevím,

do jaké míry.

Na víc, já osobně bych asi dneska už se nedostala

na střední školu, hlavně z matematiky,

i když mám vysokou školu,

protože prostě to jsou testy,

které já absolutně neuvím.

To logické myšlení,

myslím si, že za nás se to opravdu neučilo

a nevím, úplně si se to přesně i takto učí

v běžné vlastně hodině matematiky.

Takže to tom vlastně myšlení,

to přemýšlení, ta strategie

právě to po rozumění textu

proti dětistou dyslexii

je pravdu jako zase mnohem těší.

A to, že dostané trochu víc času

moc nepomůžežil,

předto vlastně těžký,

to potřebujou všechny ty děti na tož dítě

tady s tou poruchou.

Jako co byste doporučil,

třeba mě jako mace dítěte

s poruchami učení.

A to není jenom dyslexie,

to je porucha soustředěnosti, ADD,

a přitom je chytrý, inteligentní a chce se učit.

Takže vlastně můžu by možná

ty testy mohli výdět dopronu

nějakých 30 bodů dohromady.

A když ve vškeré škody střední

musí ty testy zohledňovat

těch 60 %

tak můžu nepomůžou ani ty soukromé škody.

Tam teda na kode stejně směřujeme

a budeme platit školené.

Můžu se do ta směřujete na pana ministra?

Na pana řaditele?

Oba.

Dobrá díl.

Děti, ze speciálními porucháme učení?

Tak obecně tak jak jste výmenovala,

kdo má do poručení sporadné na upravu,

tak má upravu,

tak upravy nejsou vymýšlené cermatem,

upravy jsou dané zákonem.

Takže pokud by měla nastat změna,

je to otázka na ministerstvo školství,

aby takovou změnu učinilo.

Co se týká vaši otázky, co dělat,

tak možnosti jsou dvě,

bude se změní systém,

a nebo se tomu stávajícímu systému přispůsobíte.

Obávám se, že jediné přispůsobení se systému je

najít takovou školu,

kde nebude takový přetlak,

nebo takový zájem,

aby se tam váš syn dostal

i s třeba 40 body,

na které u těch přijimaček dosáhné.

Slamoře mě rozumím tomu,

že to není odpověď, kterou se ta slyšet,

ale tohle je systémová věc.

To zná, to se musí změniť systémovět.

To se nezmění tím,

že cermat zlechčí nebo stíží,

nebo změní testy.

Když je zlechčíme,

tak váš syn se bude mít víc bodů,

ale pořád všichni ostatní,

kteří byli předtím lepší,

tak budou mít taky lepší výsledek.

Ono ho to neposůne v tom,

že v říčku,

že místo v původních 30 %

bude v 70 %

když změníme obtížnost testů,

nebo změníme nějaké typy úloch v tom testu.

To je primárně otázka,

to je nabídky a poptávky.

A neuměnit teda,

když se toho kračí,

to vypracování než více test,

než více času,

že to dítě nevidrží se vás

je soustředět tak dlouho,

když dostavé víc času.

To už je chlásný slišnost.

To už je hodně.

To je opět systémová věc.

Ty časy a v posledě i rozsach

ten je daný dokumenty

nebo specifikací, katalogem z ministerstva

a my tohle stoplníme.

Je to primárně kvůli věrogodné rozlišitelnosti,

protože test,

který některé děti dělají 15 minut,

protože tak má 8 příkladů nebo 8 úloch,

tak má nějakou vypovídací hodnotu

a test, který má 3 úlochat za 3 času,

tak mám mnohem větší vypovídací hodnotu

menší míru náhodnosti toho výsledku

a proto těch 45 minut nebo 60 minut na test,

který v tuhle chvíli jsou zvolené,

tak je považováno za to optimum,

kdy se hledá ta starovnováha

mezi tou delkou testu,

který proti děti je hodně,

když mají 45 minutové vývukové hodiny

a 9 let jsou zvyklé,

45 minut pracovat na jednou,

musíjí pracovat v tom testu díl

a za dvě hodiny ještě jednou to samý.

Rozumím to, můžet proti děti,

to je nápor.

Na druhou stranu, když bychom to skrátili,

nedají bože, na tolik,

aby s 100% na výšením to bylo 40 minut,

tak potom by byl test na 20 minut

a za seby jsme se dostali do spirály,

že spoustali díby, říkala,

ale tam bylo málo úloh,

jednu úlohu, on se nenaučil

a mělo to velký vliv na výsledek

a kdy tomu se nedostal,

takže tam je to máto plusy i minusy,

každá mince má ruk líd.

Přiště poprosím Pana ministra.

Tím tak přemýšlím,

já mám tu zkušenost z toho vysokoškolskou prostředí,

kde jsme byli instituce,

vlastně asi jako první se věnovala studentům

se specifickými nároky,

jak těm s fyzickým handicapem,

tak s různými poruchami učení.

A jako tak si uvědomují,

že to nemá jako jednoduché recepty,

jako spíšt, co to znamená,

k útivací celého fungování těch institucí,

aby dokázali

s takovými studenty

pracovat civilizovaným z působem,

chvíli to trvá a stojí to,

samozřejmě nějaké úší.

A přině řečeno

jako v tom současné modelu

selektivního testování

nevidí moc jako šanci,

jak snadno zohlednit

takovéle specifické případy.

Ve chvíli, kdybychom měli

nastavený kapacity

tak, že kona puhají spůl,

vezmeme v podstatě každého, kdo chce,

protože to má povinou

školní duchá skupivní dva roky,

tak se vlastně může

místo toho jednoho testu

i asistence

nebo prostě sůsob zacházení

se studenty, kteří vyžadují

nějaký speciální přístup

a může to prostě oslaby

ten letlák. Tak já nevám krátkodobě řešeně,

já se bojím, že jako v tomhle

systému z roku na rok, teď,

jako najít recept, jak upravit testování

při současném stavu

ještě převysu poptávky,

která navíc příští do, která bude

trochu větší ještě než letos,

by ten největší skok byl

k tomu minulému roku

ve skuřečnosti demograficí.

No tak prostě ten

přetlák vlastně trvá, ale bojím se,

že

nalesť nějaké výjímky

v tom procesu, kdyby

se rezygnovalo

na ten test a nahradilo

se to nějakou zvláštním

procedurou jinou posuzování

těch předpokladů, to si teda

neumím plně představit

z roku na rok, byť vám

velmi těžší takhle odpověď.

Ale tak, jak jsem viděl,

jak dlouho trvalo přenastavování

tej instituce, než si zvykla na to,

že prostě máme běžně

prostě nevidomé studenty

a studenty s nějakými poruchami

učení a považuje se to

za samozřejmost, tak funguje

všechno upozorňování pro všechny učitele,

že takový student je

jako přihlášený do předmětu

a že vlastně na to máme brá toho leta,

že máme školení

tak se má s nimi zacházi,

tak to trvalo fakt vybudování

toho systému pár leteho

a stálo to nějakou energii,

tak to testování

se po něj snadno asi

neadaptuje na tyhle

ty situace, bytě to potřeba,

tak já tak si to odnáším

odsud jako úkol.

Já možná ještě doplním, existuje

v uhozovkách třetí varianta,

kterou jsem nezmínil

a to je vlastně možnost

navíšit počet žáku

nad zdefinovaný limit

z výběrka nebo z přímaček,

standardně jsou maximálně

třiceti členné třídy

a ve většině kraju je

v pravomoci řiditele a nikohol jiného

bez další vazby

navíšit ten počet na 31

někde i na 32

to znamená, že řiditel může

přijmout dodatečně

další dítě nebo dalšího

žáka do třídy

a v případně někde vznikají

i během září odchody,

že děti se přestěhou

ze školy na školu

a v tu chvíli na těch školách

vznikají volná místa,

která dokonce září

mohou řiditele obsadit

dalšími přestupy.

Takže pokud to nedopadne

tak jak si představujete

tak pořád ještě máte šanci

buď po přímačkách

nebo i v září

tímavý řiditel a bude s ním řeď

že prostě pochopí

a bude mít

zároveň ten prostor

ve své tříde

tak máte možnost umístit dítě

takhle vlastně

expo z popřímačka.

Já se omulám, že určitě nebudu

moc uspokojit všechny

naš čase po malinku krátí.

Dobrý den, děkuji

já doufám, že budu mít

sklouzečný dotaz

předešlu, že souhlasím s Panem

ministrem, že to hlavní

je kapacita

aby odpovídala po ptávce

ale přesně jak jste řekl, je to dlouhodobá vize

ze spředně dobého ledíce

z kapane ředitele vysly říkal

digitalizace procesu podávání

přihlášek.

Jednoznačně souhlasím

ale chci se zeptat, jestli

dojde nebo je v plánu

nějaké

ideové zamyšlení

ideová konstrukce toho nového systému

nejenom překlopení

toho současného systému do digitalní podoby

co nějakou prioritizací.

Konkretně

uvedal jste v první kolo

dvě přihlášky možná tři.

Jestli tohle

to nebude jenom

improvisace překlopení do digitalna

ale nejako skutečná změna

která by pomohla

vytěžit potenciál našich lidí.

Obávám se nějakého

provizoriá

které potom přetrvá

protože už to bude digitalně a vyřešilo to hlavní

ale nebude

to skutečně dobré. Dan

mi nejch

představil už před deseti lety

možný směr jak přemýšlet

a trošku se

obávám, že to k tomu směřuje

takže jestli bude

nejenom jako to překlopení

ale bude i konkrétní

velká změna toho

myslím, že v tom jenom dopenit chápolito

správně možná k tomu dotazu

tak budoucnost by neměla být

dvě nebo tři přihlášky

ale až to půjde tak 5-6

přihlášek možná i více

zároveň ze registrem Žáků

možná kde tě vlastně rodíče budou

mít přístup, že více datů

chápolito správně, že už vlastně

nebudou vstřílet sletými nástrojí

protože uvidí do čeho dout.

Já jako ani nemyslím konkrétní podobu

protože možnost je spousta

překloupení současného stavu

zaměšlení se na to se dělají velké konference

tak jestli můžu pane ředitely

tak co se týká

já tomu nebudu říkat za ní spředně dobí

ale budu tom říkat krátko dobí výhled

to znamená otázka příštího jara

tak snažíme se

aby byl změněn systém

a eliminovali se

skoro všechny neduhy

které jsme letos viděli

v médiích

to znamená, abychom v rámci

byla při řadili maximum děti

na školy

aby zmizela nejistota toho,

že děti jsou

po vyhlášení výsledku

i k stídnům nejistotě

že se nikam nedostali a čekají

jestli se dostanou nebo nedostanou na odvolání

to znamená, aby

zmizel institut odvolání

se kvůli tomu

aby se dostali na škulu

kde se uvolní místo po oddání

zápisového lístku

v podstatě ostraňení

papírových zápisových lístku

to jsou vysístou možnosti volby

dále samozřejmě

to je o počtu škol na přihlášce

to je dvousečná zbráň

je velice snadné říct

dáme deset škol na přihlášku

nebo neomezeně počet

škol na přihlášku

o všem to potom zabijete školy

a musíme najít rovnováhu

a nechceme dělat teď

z půl roku na půl roku

v rastickou změnu

která školy může položit

proto mluvíme teď o dvou nebo o třech

a ten počet by se měl navišovat

v dalších letech

Pane ministře možná spíš

jako by to zamyšlení

na tím, jestli by se to třeba měho posouvat

jestli to nebude do budouc na jenom překlopení

No já vlastně

tak úplně nerozumím

co by mohla být a zásadní změna

jako v tom mechanizmu

korom je elektronizace

počitu škola prioritizace

že musíme asi

můžeme ritsky debatovat

o tásku podílu těch

školních a jednotných částí

mě přiberá ta nejpodstatnější

změna, dosáhnu toho

a vyvrste ty v testy

nebyli tak selektivní

v učitě nejpodtávanějším

typům zdelávání

a to vlastně je podle mě

jako vlastně ta nejpodstatnější

změna, protože

a přijímací řízení

budou uždy pracovat

z nějakou podobou testu

čím víc to zjednodušíme

a udláme komfortnější

pro tě rodiče a děti

a nebudeme výstovat

zbytečnému stresu tím lépe

ale vlastně

vždycky to bude tak, že bude

nějaký počet přihlášek

mezi kterými

bude potřeba rozhodnout

možná úplně nerozumíme

če by ještě zásadnější změna

teď jako na dohled mohla být

Ještě chtěla Petra Mazoncová reagovat

Měl jim s hledem k tomu potenciálu

to přišlo zásadním to co Dan Minech právě navrhoval

nebo prostě nějakým způsobem rozpracoval

aby ten rodič věděl jaké

šanci toho dítěte jsou

už na té základní škole

to znamená, aby teď je to

fakt náslepoj

pokud veše dítě nechodí na kurzy

neabsoluvalo nějaké testy

a víte, že nejřív bylo na 20 budů

vysunout to na základní školu

dělat to klidně v průběhu té 9.3.

a víte, jako nějakou představu

o tom potenciálu máte

máte i pak představu o tom, kde je třeba

zapracovat ať už jako rodič nebo jako učitel

tohle mi přijde, třeba zásadním

proto, abychom tu změnu, jako provedli

a myslím si, že součástí toho

elektronického systému rozhodně v nějakém

nejpríliž dlouhodobem obroví

by to být měl

Já bych položila takový dotaz na závěr

a prosím o relativní stručnost

já se omouvám, protože čas už

se nám chílí

a ten dotaz je možná

takový trošičku záludný

nicméně, kdybyste mohli v této chvíli

změnit nějakou věc ve školství

tak, aby jsme opravdu nemrhali

potenciálem našich dětí

co by ta věc byla

a neměli byste v této chvíli

možnost měnit mnoho věcí

Já vím, že ta otázka je trošičku

taková nefair

ale vzkusme na jít jednu věc

co třeba pro vás je taková

v této chvíli nejvíc vidit a nábych začila Petrou

jako dámou

Já si pořád

myslím, že

tady bylo nějakým způsobem

naznačováno, že

vlastně ta panika

nějakým způsobem byla trochu

vyvolaná médy

já si to úplně nemyslím, protože

s těmi rodiči mluvím

měla jako spoustu i z základní školy

Já si prostě myslím, že

a to bude znít hrozně jako kliše

a hrozně jako, že jsem jako pravdolá

vzkařka, ale to jsem

a tady mělá tlava, a vlastně to asi hodí

Já si prostě myslím

jako si v tom finsku řekli

jako ale fakt všichni

pardon

že my to fakt chceme změniť

by tady prostě pořád, jsme si to jako

společnost neřekli

pořád máme nějaký priority

ale dneska jsem někde jako četla

v novinách, jo četla jsem vyjadření

jestli ministerstvo, školství

jestli silové ministerstvo, asi moc ne

a za mě by to mělo byť

jako to nejsilnější ministerstvo

protože prostě tenhle naš malý národ

má jenom jako to co máme v hlavách

a to co umíme jako dokázat

a měli bychom to podpořit

takže asi je to jako najvíjí

ale já bych fakt chtěla, aby jsme

jako pouzoru finsku, po 40 letech

jako si řekli, že jako

společnost stojíme o změnu

ve vzdělávání a fakt proto

udělali všechno a nejže se budeme

handrkovat, že vezmeme školství

třeba 30 miliard

tu se snad nestane, to byl

nám první národ

já poprosím

takhle pořadě

děku, já jsem tu za ty data

za ten výskum, tak

si myslím, že bylo užitečné

opravdu už ten příští rok vědět

kolik žáků chtělo jít na jakou školu

se nedostalo

a jaké kapacity

vlastně těch škol

byly a jestli se to schoduje

nebo neschoduje

na tomhle by jsme po to mohli

my dostat tu zpětnou bazbu

aby jsme se naladili jako na tu společnou vízi

aha, tady máme ten

špunt těch dětík, kterých

mrháme tím potenciálem

takže tohle je nějakej první krok

mít asi pojď vlastně

tu informaci, že je to špatně

protože můžem přesvědčovat

ty lidi, kterých říkají, že málo instalatéru

a málo truhlářů, to je vlastně nějakej první krok

když jsme měli 135 tisíc

absolventu ušňovských oborů

v minulích asi 5 letech nebo kolik

já jsem tam pana řenitele

co by byla ta vaše jedná změněná věc

pokud mám říci jedno jedinou věc

která podle mě může

výrazně promlovit do školství

tak to je v podstatě to

proč já jsem úbezdo systemu

který by přišel před půl rokem

nebo před 3,4 rokem

a to je ta myšlenka, že

jestli chceme něco opravdu změnit

v systému zdělávání

tak musíme vytvořit

řekněme elektronický online

systém, který bude obsahovat

většinu nebo všechno

učivo na našich školách

aby bylo pro kogokoliv

dostupné online a kdo

kdo potřebuje mělo možnost

se k tomu učivu dostat

a z tím případně

v budoucnu, ale to bude

spíš vzdálenější budoucnost

změnena v roli učitele

kdy se přejde více

do toho online světa

s předáváním informací

a učitel by měl

sloužit spíš tím směrem

že to bude

že bude podpovovat sociální interakce

děti budou chodit dotřít

neproto aby poslouchali

informace od učitele

tu můžou dostat

z informačního systému

nebo od umělej inteligence

dneska je moderní

určitě neříkám

že s online výukou

nebo elektroniskou výukou

mají přestat existovat třídy a učitele

ale ta technika a umělej inteligence

ta elektronizace učiva

může učitelům ulechčit

může jim pomoct

uberat práci a zvýšit efektivitu

a to si za mě myslím

je jedna z mále věcí

co je v našich silách

v jednotkách let realizovat

a může hodně pomoci

Já bych symbolicky skončila s panem ministrem

který je sice člověkem

který může něco měnit

ale my všichni víme

že to není tak, že usknete prsty

a věci se změní

takhle to nikdy nechodí

a už vůbecné ve školství

takže co by pro vás

nebo co pro vás budete

ministrem, to je neskušenost

ale já bych

vlastně považoval

za důležité to pro dloužení

povinné školní docházky

podle mě je to páka

která vlastně ovlídní

řadu dalších věcí

ovlídní debatu o podobě korykula

ovlídní tu debatu o tom

všeobecném charakteru středního vzdělání

že tenhle na první pohled jako formální krok

vlastně vynucuje

celou řadu změn

které prostě můžou probíhat

jako vlastně v návaznosti na to

my musíme vlastně

se pokusit identifikovat

pár takových jako klíčových kroků

které na sebe nabalují

vlastně přirozeně

potom jako další změny

tak podle mě bychom

během těch dvou let dostpělik

kodifikaci toho, že od nějaké chvíle

pak budoucnu

máme desetiletou nebo delší

školní docházku

můžu z ten jeden rok

samozřejmě při školního

jako jsem do toho teď nezahrnul

tak bych to považoval za dobré

tak my nám všem asi budeme přád

do budoucna ve školství

hodně štěstí, protože jak řekla Petra

je to jedno z klíčových ministerstv

a je to vlastně potenciál naší země

i naší dětí

každopádně velmi děkuji za

mimořádně zajímavou debatu

i za podnětné publikum

děkuji tedy všem debatuji cím i knihovně

na prostoru

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.