Vinohradská 12: Mimořádně: Zelenskyj v Praze

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Zelencky ani Ukraina v tom nejsou samy, mohou počítat s naší další podporou.

Zelencký v Praze, mimořád na utajovaná událost.

Ukrainský prezident přijel poděkovat za pomoc proti ruským okupantům

i probrat důležitá témata, zejména blížící se samit na to.

To všechno probereme s Viktorem Danjkem, naším hradným spravodajem.

Dnes je pátek 7. červenice.

Viktor, ahoj, vítej ve Vinohradské 12.

Ahoj, děkuju za pozvání.

Jak moc utajovaná návštěvá?

To je velice utajovaná a není se čemu děvit,

Volodym Rzelencký je prezident země, která je ve válce.

A kdy jsme slyšeli o všech těch příbězích,

kolikrát se už rusko ať už přímo a nebo prostřední s tím třeba vágnerů

vců pokoušilo Volodym Rzelenckého zabít, tak není úbec dívu,

že tu návštěvou prováždejí opravdu ekstremní bezpečnostní opatření

a je samozřejmě do posledních výjel utajovaná.

Je skoro s podívem, že v Českou, kde se takzvaně vykeca a všechno,

se to opravdu nevykecalo.

Podařilo tohle měř.

Daš do samého závěru udržet, protože to tady redakce po Česku

zcelejstě viděli do předu.

I několik dní?

I několik dní, tak že se to opravdu nevykecalo,

když použil to slovo.

A podařilo se to embargo udržet, což má samozřejmě

zacíl chránit Volodym Rzelenckého

a neusnadňovat rusům, třípadně nějaké snahy, pokud by nějaké měly.

A tato bezpečnostní opatření,

jsou běžná při jakýchkoliv návštěvách

Volodymi Rzelenckého zahraničí.

To není specifikům teď v době

proti ofenzívy,

že v Česku se to do předu ví,

nikdo to říct nesmí,

on pak přijede, všichni jsou z toho všoku.

Učitě to není tak,

že by se v Česku bál více než v jiných zemích.

A s těch informací, které máme

a před se jenou jsou kuse o takových mětch se příliš nemnoví,

tak z toho se zdá,

že to je opravdu něco standardního,

který je prováziť cesty Volodymi Rzelenckého do zahraničí,

ale které jsou přítomné i přímo v Kyivě,

když je nějaká zahraniční návštěva

jako v Dubnu Petr Pavel přijede do Kyivá,

tak i tam jsou samozřejmě

ta bezpečnostně a potření podobně přísná.

Do programu Zelenckého v Praze

byla zapoje na setkání

s prezidentem Pavelem, premiérem Fialou,

sešévkou s nímovným seševém Senátu

a tak dále, jak významná návštěva.

To pro Česko-ukrainské vztahy je?

Je to po čtrás těletech, co je tu ukrainský prezident?

Je to, myslím, velmi významná návštěva

ze dvou důvodu.

Já když jsem byl právě v Kyivě

s Petrem Pavelem v Dubnu,

tak ono tam zaznilo na teď tiskové konferenci,

že pozval Volodymi Rzelenckého do Prahy

a já jsem se tak v duchu poušmal,

tak kdy asi přijede,

to bylo asi takové to formální z dvořilostní pozvání,

ale to, že přijel v podstatě po dvou měsících,

to je nepochybně signál toho,

jakou váhu přikládá zelencký vztahům s Českem.

Ono se to dohodilo v Černu v Moldavsku tuším.

Premier Fiala to tam dohodnul

s prezidentem zelenckým.

Já o tom nějaké bližší informace nemám,

ale předpokadám, že nějak to bylo.

Oprykla se to dohodném vždycky předem, ta návštěva.

A že se ty termíny jako měnili,

že už měl přijet před 14 dny,

to snad prohlásil porace pro národní bezpečnost Tomáš

po hrančeské televizi,

a že se to prostě měnilo,

tak nakonec to dopadlo.

Termín vyšel.

A ten význam.

A ten význam ve dvou rovinách,

jednak si myslím, že v osobní rovině

Volody Mrzelencky si s Petrem Pavelem

evidentně velmi dobře padli do oka,

kdy se potkali v Kyjevě,

taky se tam potykali, mají spolu dobrý vztah,

Petr Pavel je pro něj velmi cenný tím,

jednak jak rozumí alianci,

jako bývalý vysocepostavený diplomat,

na to, jak rozumí obraně,

tomuto téma to jako takovému,

které je to země spojou.

A potom taky v té obecnější rovině

Česko a Ukraina,

ty spojujem množství temat,

Česko převzalo patronát,

my jsme to mluvili v jedné zepy

od Vinohradské 12,

převzalo patronát nad mezinárodní obnovou

jedné z oblastí postižených válkou

na Ukrainiedním Popetrovskou oblastí

a už teď tam běží celá řada projektu

a spoluprací, které tyto země spojou,

takže minimálně v těch dvou rovinách

mají tyto země k sobě blízko.

Jednání proběhlo

v Habsburském salonu na Pražském hradě

tam jednali prezident Petr Pavel

a prezident Volodymyr Zelensky.

To jednání proběhlo kráce po přistání

Zelenského veštrtek večer

jako hlavní bot jeho programu

v České republice.

Petr Pavel potom natiskovce potom jednání řekl

ukrajinská proti ofenzíva ukazuje,

že ruskonení z daleka tak silné,

jak se snažilo všechny

přesvěčit.

Zelenský, k tomu ještě potom dodal,

že poděkoval za Českou pomoc,

Česká účasna osudu Ukrainy je znát,

pocitujeme to na obraně

v politice ve všem, co děláme.

Byl to ten nejslnější moment

s celé teď tiskové konference,

kterou ty si měl osobně

možnost zažít, protože si na tom

Pražském hradě byl?

Pro mě osobně nejslnější moment

přišel vlastně až závěru

té úvodní promluvy Volodymyra Zelenského

a vlastně i v úvodu, protože

on řekl, že tu cestu do Česká

vykonal hlavně kůli tomu, aby poděkoval

za tu pomoc, která do posud přišla

Petr Paveli tam potom i podrobně

vyčíslil hodnota

45 miliard korun,

když sečteme nejen tu státní

vládní pomoc, ale i dary občanů,

protože připomeňme je spousta kampaní,

kdy se lidé sklárají na zbraně

dokonce i některé z nich menoval

Tomáš. Tomáš. Tomáš.

Volodymyra Zelenský řekl,

že to považuje za důležité

poděkoval, že si to ho váží

a ještě, že to, co na něho udělalo

největší důjem, tak to byla jízda

Prahou, zlatiště na Pražský hrad, kdy viděl

množství ukraińských vlék, na domech

rukou lidí, kteři stáli a přišli

ho improvizovaně přivítat na Pražský hrad

přímo na hračanské náměstí,

protože se to předem nevědilo, tak kdy se to lidé

doslechlí, tak někteři tam skutečně

vážili tu cestu, aby ho třeba zahledli

pozdravili, zamávali někteří

a bylo vyrobené, tak řeklo, že

ho to dojalo, že to na něho udělalo

největší důjem z té cesty a i to

na mě potom udělalo důjem. Myslí, že tahle

ta symbolika, že hrajeroly

při těchto návštěvách

prezidenta Zelenckého

ve státěch Českoje 15. řemí,

kterou navštívil od

té plnohodnotnéj invaze

Ruska na Ukrajnuloní

v unoru, nepočítám

jenom ten potlesk a ty ovace

na tom hračanském náměstí, ale

který dovezl

prezidenta Zelenckého

ze Sofie z Bulharska do Česka, tak

ten doprovázali na posledních kilometrach

taky gripeny. Taky symbolika.

Politika je vždycky o simbolech.

Symboli nám dávají

nástro, jak přemýšle to realitě.

My o ním přemýšlíme tak,

jak ji máme a

politici v tom mají velkou moc dávat

nám ty nástro, jak kterých mi potom díjí máme realitu,

takže ta různá symbolická gestapak

hrajeroly, třeba právě ty zmíněné gripeny,

takže mě to bylo z části z bezpečnosti,

ale z části mám poci, že to byl už trochu takový,

když použící z slovou showmanship,

kdy dvá české gripeny skutečně čekali

na československých hranicích

až přiletí český vládní speciál

s ukraińským prezidentem a doprovodil jeho

až do Prahy.

Jest toho fotografie přímo

s toho vládního speciálu, vidíme na kolik se stane

legendární.

Taky uvidíme, jestli to něco vypovídá o tom

když se ukraina dočka nějaký západní stíhaček

stále se o tom loví.

Ale na druhou stranu samozřejmě to z části vyžaduje

itá logistika, protože na to se taky

ptalo mnoho lidí na Twitteru

proč se Volodymyr Zelenský nedopravuje

po své vlastní osed, tak připomíneme,

že on nemá tu možnost. Ukraina to je bezletová zona,

je to válečná zona, letace tam nedá,

takže on se musí kamkoly přepravat velmi komplikovaně

vlakem do Polska, do Réšová,

a od tam tuto potřebuje někoho jiného,

takže proto český vládní speciál

letil do Sofie, kam Volodymyr Zelenský

letil jako první do Bůharska a tam ho vyzvedl.

A možná ještě k té logistice to je taky pravda

jak jsem tu mluvil o tom, že se jednalo

pod letomáše pojára o tom,

že by Zelenský navštívil Prahu už

třeba před dvěma týdny,

tak tento týden Prahe

lidu prázdná, tak i z bezpečnostního

hlediska to je, a logistického

je to asi mnohem snasší, zrovna v tomto

týdnu plném svátku

který jsem dopravit hlavu státu,

který je v tuto chvíli

ve válečném konfliktu.

Vždycky hraje roly, pokud se dějí

porobné akce takto vysokého významu

a citlivosti, tak vždycky se uzavírají

třeba ulicy v okolí, aby

se snížil počet lidí, kteří se vyskytují

na tom místě i na prostatně praský hrad

byl několik hodin předtím, než Volodymyr Zelenský

přijel, tak byl uzavřený pro turisti,

těch, kteří tam plánovali cestu,

když v technických důvodupů se tam bylo uvedeno,

takže to standardně

ty cesty provází a ta bezpečnost

se projevila i v tom, že Volodymyr Zelenský

od počátku plánoval, že v Praze také

stráví noc a noci je vždycky

ta náročnější část

v zabezpečení cesty tak, aby se nic nestalo.

Fouterí 11. července

začíná ve Vilniusu dvoudení

samy tseberoatlantické aliance.

Velké téma i proto

návštěvu Volodymyra Zelenského

v Praze. Ukraina

chce pozvánku

do na to. Bavili se o tom s Petrem Pavlem?

Bylo to jednostě hlavních témat.

Já jsem se na to ostatně i ptal

na té závryčné tiskové konferenci, protože

Volodymyr Zelenský se nedávno nechala

slyšet, že by nepovažoval

za smyslu plné vůbec na ten samit

jezdit, pokud by skutečně Ukraina

pozvánku ke vstupu do aliance

ve Vilniusu příště týden nezískala.

Zelenský zcela zjevně

vyrazil na cestu po Evropě kůli tomu,

aby si zajistil co největší podporu

a v tom Petr Pavel může se hrát velkou roli

jako spojenec, u vnitř

seberoatlantické aliance bude to on, kdo pojede

za Česko do Vilniusu.

Takže tam tedy uvidíme, jak to dopadne

ale dlužno dodat, že spojenci nejsou

úplně naklonení tomu, aby

Ukraini už teď dávali nějaké

možná řekněme plané naději,

že může v dohledné době do aliance vstoupit.

Petr Pavel to ostatně i sám několikrát řekl

ten říká, že je velkým příznívcem

toho, aby Ukraina vstoupila do na to.

Řekl, že to není otázka

zda vstoupí, ale kdy se tak stane

ale všechny si uvidomují, že je velmi těžké

rozšířit alianci o zemi, které se válčí

a ostatně to přiznal i Volodym Rezelenský.

V tomto, myslím, ta jeho

promluva na Pražském Hradě byla

o něco realističtější, než jakou

jsem mohli slyšet říveri se snažil právě

vyburcovat tu podporu, když

v Praze řekl, že si uvidomuje,

že podmínkou proto, aby Ukraina vstoupila

do alianci je výtěství nad Ruskem.

Mimo chodem témafronty jako takové

se taky řešilo, to, jak

pokračuje ukraínská proti ofenzíva

to, jaké jsou zprávy, ohledně

bezpečnostní situace u záprošské

jaderné elektrárny. Oba prezidenti

měli možnosti poměrně dlouho vyměňovat

názory pouze z očí do očí

bez přítomností kohokoliv jiného, takže to

moc řejmě nevíme, co si tam řekli, ale dá se

velmi pravděpododně očekávat. A ostatně

i Volodym Rzowlenský to předem a vyzoval na tvétru,

že se tak stane, že budou movit o té

aktuální situaci na frontě. Jednak

v souvislosti se situací záprošské

jaderné elektrárně stále okupované

Rusy, o které se teď velmi mluví

o tom, jaké riziko tam případně může

hrozit, aby se mola stát trčem nějakého útoku.

A mluvili také o tom

situaci v souvislosti

u krajinskou proti ofenzivou,

kdy Volodym Rzowlenský si vlastně před pár

dny v rozovoru prostanice CNN

postěžoval na to, že ta pomoc

západu přišla z jeho pohledu pomalu

a přichází stále pomalu a zbrzdilo

to proti ofenzivu, což vedlo k tomu,

že se Rusové mohli lépe obrenit

a zakupat na svých pozicích, takže

ta proti ofenziva teď postupuje výrazně pomalej.

Takže i o tom určitě řeč byla

v souvislosti třeba s další vojenskou

pomocí a s dalším zbrojením.

Volodym Rzowlenský představoval,

že ta proti ofenziva bude dřív

nebo začne dřív, než nakonec začala.

Tak, že ty zbraně přišli příliš pozdí a tím párem

i ta proti ofenziva tím byla zdražena.

Tak a padli tam tak nějaké české otázky,

protože po těch

vodních projevech obou prezidentů

byl prostor i na nějaké otázky.

Z nich vyčnívali dvě, si myslím.

Jednu si položil ty, ta se týkala

unesených ukrajinských

dětí a co s tím

ukrajina dělá.

A byla odpověď.

Volodym Rzowlenský poměrně emotivně mluvil o tom,

že

chápe, v jaké situaci rodiny,

které přišli o děti

jsou, že přišli o něco

nejcenějšího, že

stratili třeba smyslu života

v mnoha ohledech a chápe,

jak složité to pro ně je

vidět, že se vlastně toho mnoho děje,

že není nějaká naděje,

že by se v Brské době

ty děti vrátili domů.

Ale přiznajme si není toho moc.

Tě děti jsou na ruskému zemí,

je to na ruských úřadech, zabudu ochotné

nějak kooperovat a

případně ty děti opravdu navrátit,

ale v tomto směru Ukraina bohužel

ta nezavíraz někdy tříkonec.

Na toho prostě ale moc tu to chvílání dělat nemůže.

Přesně tak.

A ta druhá otázka tu pokládal András Papadopoulos,

kolega z České televize,

připojil historickou zkušenost

Čechů s odsunem sudeckých němců.

Já se Zelenského, jak on a jeho vláda

zajistí, že se něco takového nebude

opakovat na osvobozených územích

krymu a donbasu.

A já tady teď tu pasáž, protože

jde o otázku mířící na velmi citlivé téma,

odcituje.

András se přímo ptál,

já se chci zeptat, jak vy a vláda,

která vám podléhá, zajistí,

že se tento odsun nebude

opakovat na v budoucnu osvobozeném krymu

a v donbasu mám na mysli

ty obyvatele Ukrainy, kteří si se možná hovoří

odzvědětky, ale chtějí to, čemu se říká

ruský mír.

Prezident Zelenský

reagoval tak jako, že

úplně nerozuměl v první chvíli

a to bylo, myslím, ještě

jako emotivníjší odpověď, nebo reakce,

než na tu tvou otázku

co od něj zaznilo.

Já bych přímo řekl, že

ho ta otázka popudila.

Protože myslím, že

možná nepochopil.

Protože myslím, můžeme samozřejmě bavit o tom,

protože a András Papadupolos to samozřejmě

víz vlastní zkušenost.

On strávil velkémností času

přímo v těch oblastech zasažených boji

na východě Ukrainy a samozřejmě tam naráží

na část lidí, kteří

přesto všechno, co se děje,

přesto, že Ukraina byla napadnutá ruskem

tak stále touží potom být

součástí toho ruského světa,

jak řekl András v té otázce.

Tak se proto ptál, co bude

s těmi to lidmi, kteří stojí

na straně vlastně protivníka

v tomto, v této válce

a Volodymy Rezelenský

cítil potřebu zdůrazniť

že to

není konflikt mezi

ukrainsko-jazičným a rusko-jazičným obyvatelstvem

ale že Rusko vraždí zejména

rusko-jazičné obyvatele na východě Ukrainy

On tam řeklo, že

to bylo vlastně nejvíc obětí

války, jsou rusko-jaziční obyvatele

z místa města, které Rusko zničilo

byly často rusko-jazičné

Mariupol, Kharkov

Bakhmut, který nezničil, ale Bakhmut

třeba

takže to je to, co tam zdůrazniu

a v té opravdu řekl bych až na broušené odpovědi

že to je

i rusko-jazičné obyvatele

které trpí kůli ruskej invazie

On možná

a teď či si teda má hypotéza

ví, že taková otázka asi jedno od novináře

který se logicky musí na

tato témata zeptat přijde

možná to nečekal zrovna příležitosti

setkání s prezidentem Pavlem

zetískové konfenenci

ale když jindy by se novinář měl zeptat

tady má tu možnost

a samozřejmě se nabízila ta historická paralela

o kterémul Andreas s odsunem sudeckým němcům

tak bavili jsme se o tom,

že jsme patnáct tým státem

kam prezident Zelensky

přijel patnáct tý

až patnáct tým

Já bych řekl, že to je

stále pekné číslo

kam věl, mluvili jsme o tom v úvodu

že mě to vlastně překvapilo

že se ta cesta odhrála tak brzo

a je zajímavá i tím

že to nebyla cesta do nějaké mocnosti

nebo země, která třeba

dysponuje nějakou zbraním, kterou teď Ukraina

a kutně potřebuje

ale

že to byla cesta do země

kde by si mohla Ukraina myslí, že tu podporu má prakticky jistou

Česko od počátku

stojí velmi silně na straně

co nejí silnější podpory Ukrainy

ale Volody Mirzelensky o tom vlastně mluvil

myslí, že zvláště

pečlivě je třeba dbát o dobré přátle

že proto považoval

tu cestu za důležitou

a podle mě svičí o tom

a to je takové moje oblíbené téma, že

Česko může v zahraniční politice hrát bětší úlohu

než jakou si často o sobě myslíme

nejsme tak malou zemí, jak máme někdy tendenci

si říkat, kdy se solunáme

třeba s naším velkým sousedem na západě

ale když máme aktivní zahraniční politiku

a když máme téma, která můžeme nabídnout

tak pak jsme zajímavý i pro významné partnery

jako v tomto případě pro Ukraino

ale pro další země v Evropské unie

protože máme téma, o kterých můžeme mluvit

no a zvláště k tomu dodejme ten kontext

opět sami Cebroatlantické aliance

a prezident Zelensky se v Praze setkává

s můžem, který

Cebroatlantické alianci byl

vysokopostavený můžem

znají velmi dobře ze vnitř

a může si jako rovný srovnými

s ostatními státníky promovit o tom proče

důležité, co nejsilnější

signál Ukrajině na samitu ve Vilniusu vyslat

No a po návštěvě

České republiky tu ještě bude

Turecko

Země s druhou největší armádou

V NATO

Turecko ale určitě nebude jedinou zemí

kam zamíří na tento cestě po Evropě

ale Turecko určitě je pro Volodym

Razelenského důležitou destinací

Kudy tomu, v jaké je názorové poloze

Turecko nikdy nebylo jednoznačně

Ukrainy ale ani na straně Ruska

nažísela výrovat někde mezi udržovat

stále ale spoň v rámci možností

korektní vztahy s Ruskem

Což se projevilo v tom, že může se hrávat

a už se hrává roli jakého si prostředníka

pro vyjednávání, konkrétně se to týkalo

té dohory na vývozu ukrainského

obylí z přístavu u Černého mohře

a to je velice aktuální téma

protože ta dohoda patila pouze do poloviny května

na posledy byla proložena o 2 měsíce

takže to bude něco, co bude chtít

v Lodinu zelencky nepochybně otevřít

a určitě se bude snažit tů decko

přesvědčit k tomu, aby se více

přiklonilo na stranu Ukrainy

a bylo ochotnější tu pomoc

když neprímo dávat, tak ale sponi neblokovat

Ještě jedna věc měk té Evropské tůr zajímá

totiž prezident Zelencky nejezdil

nikam do zahraničí celkem logický

zustával se svými vojáky

navštěhoval frontu

byl v Kijevě a tak dále len

návště nejde

byl v Kijevě a tak dále len

nebyl moc v zahraničí. Teď se to

mění

Myslí, že to je právě i z toho důvodu

aby se na tu pomoc Ukrainy

nezapomělo

aby jednal s těmi představiteli

těch nejenom okolných států

ale těch i velkých hráčů

v tom geopolitickém světě

my stále potřebujeme vaší pomoc

nezapomente na nás, už je to

bez mala pěti stíden války

jsem o tom úplně přesvědčený

my jsme o simbolech

a i v tom, že Volodym Rezolenský zůstával

první rok konfliktu

jenom v zemi

tak to byl určitě simbol

namířený vlastním obyvatelstvům

jsem tady s vámi ostatně to slavné video

ve Vládní garnitury

ve Vládní čtvrtí

jsme tu s vámi nikám jsme neoděli

ale teď jsme v jiné situaci

Kijev už není obléhané město

bojuje se velmi výrazně daleko

na východě Ukrainy daleko od Kyva

ale přece jenom situace už je jiná

takže

i v tomto smyslu to už dovoluje

třeba cestovat více

Volodym Rezolenskému

ale přesně jak si říkala to vidím jako ten hlavní důvod

na začátku

je relativně řekněme snadné

získat pomoc, když jsou všichni všoku

z toho, co se stalo

že Rusko i v 21. století

jako členská země, rady bezpečnosti OSN

bylo ochotné ilegálně napadnout

v sousední zemi

takové situace se snáze

burcuje pomoc, než iš ten konflikt

trvá rok, druhý rok

možná třetí rok, nevíme jak dlouh bude trvat

ale Ukraina tu pomoc potřebuje

kontinuálně

takže, myslím si, že Volodym Rezolenský

nepochybně si uvidomuje, že je třeba bojovat

o to, aby nestratil pozornost západu

a aby ta pomoc nevychnula

By které moc díky, že jsme to

společně mohli trobyvat

děkuju

Tohle už je všechno z Vinohradské

12, z pravodajského

podkástu českého rozhlasu

Dnes s Viktorem Daňkem

naším hradním spravodajem

se, kterým jsme probrali

velký moment v Česko-Ukraińských vstazích

totiž čtvrteční a páteční

návštěvů prezidenta

Volodym Rezolenského v Praze

I rozhlas CZ, to je naše

domovská adresá, tam najdete

celý náš archív v Četně

když se návštěvou jednotlivých epizod

Pokud byste si chtěli nějaký díl

pustit znovu, nebo si jich dát

klidně víc na rás, tak můžete

přesně tam, ale samozřejmě

jsme i ve všech podkástových aplikacích

Naslišenou příště

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.