5:59: „Mikrospánek přímo na sále.“ Lékaře burcují přesčasy

Léto už je skoro pryč a mobil ti určitě přetéka epik zážitky z prázdniny.

Studuješ a máš po 320, tak si vzáří skoč do prodejny T-Mobile.

Prosímků z 10 GB dat, jenom za 30 kaček na prvních 30 dní.

A dalších 6 měsíců si data ognovíš za luxusně nízkou cenu.

Víc osimce z 10 GB za 30 korun ti řekneme na každé prodejně T-Mobile.

Vlasování čisto 173 hlášeno, 180 probylo 104, proti bylo 56 písledek.

Přijatují a konstatují tady ještě dnou, že jsme na vrch zákona přijali.

Akceptujeme to, že to bylo schváleno, my to respektujeme a podle toho se zachováme.

My se tady řešíme o tom, že jenom přestaneme vpracovat ilegálně, případně dobrovolně.

My budeme chvodit do práce prostě tak, jako každý jiný běžný občan České republiky.

Poslaneckou sněmovnou znovu prošla novela zákonníku práce,

která mimo jiné zavádí možnost další přesčasové práce lékařů.

Část z nich proti takovému nastavení veřejně protestuje

a varuje, že v případě dalšího navýšení přesčasu je nebudou v nemocnicích sloužit.

Novelu, kterou poslanci schválili v původním znění, bez změne navrhovaných senátory,

musí ještě podepsat prezident Petr Pavel.

Kolik přes časových hodiny České lékařky a lékaři slouží?

Co na jejich pořadavky říkají ministři práce a zdravotnictví?

A je reforma zajetého systému vůbec možná?

Je čtvrtek 14. září.

Tady je Barbara Sochorova a pětpadesátdevět.

Spravodajský podkást se znam zpráv.

Dominika Kubištová, reporterka se znam zpráv a kolegině z podkástu pětpadesátdevět.

Ahoj.

Ahoj.

Dominiko, poslanci v noci z úteré na středu schválili novelu zákoníku práce,

která se dotýká práce na dohody a také lékařských přes času.

Co přesně se tedy změní?

Změní se počet přes časový hodin, které lékaři,

ale musíme říct, že i vlastně zdravotní sestry a další zdravotnický personál

mohou v uvozovkách řekněme dobrovolně odsloužit.

Ještě horší potom bude situace pro sanitáře,

kteří mají ještě větší dávku těch přes časových hodin,

které nově budou mot odsloužit.

Dosud to bylo tak, že zaměstnovatel mohl narídit 150 hodin přes času

a lékařům a dalším zdravotníkům.

A v rámci té určité dobrovolnosti potom mohli odsloužit 416 hodin přes času.

Což tě lékaři podle nějakých jejich dap

vyčerpají nejpozi v létě, pokud tedy budou sloužit 4 služby měsíčně navíc.

No a vlastně ta novela nám není říká,

že mohou tě lékaři odsloužit dalších 416 hodin ročně,

tedy dohromady 832 hodin.

A mění se zároveň i podmínky dohod,

jako dopečo a dopepe, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce.

A to se také lékařů určitým způsobem dotyka.

Ale je potřeba podoknout,

že ještě není úplný konec, ta novela se vracela do poslanecké sněmovny ze Senátu

a nyní mí řík podpisů prezidentovi,

se kteřím se mladí lékaři ze sekce mladých lékařů pod lékařskou komorou

a chtějí ho požádat, zda by zákon nevetoval.

Ale podoknout, že ten zákon už dvakrát poslaneckou sněmovnou prošel s výraznou většinou

a tak pravděpodobně můžeme očekávat,

že ani na potřetí by to nemusel být problém.

Prezidentovi Petru Pavlovy utuje novela zákonníku práce.

Poslanci pod louhých debatách.

Poslanci schvalili svou původní varzi novely a odmítli se nákní změny.

Podle ministra zdravotnictví vlastimila válka je potřeba,

že s tém lékařům by hovoval.

Je potřeba se vážně bavit o tom, jak ten systém změnit,

abychom se přiblížili standardnímu fungování,

četně pracovně právních vstahu tomu, co je v zemích,

kterým se chceme přiblížit.

Dánsko, Rakousko, Nemecko, Belgie, Holansko.

V těchto zemích, ale platí práct totožný zákonník práce,

jaký teď schvalujeme.

Demecko, na co si lékaři?

Tedy hlavně ti, jak si říkala, ze sekce madých lékařů

lékařské komory stěžují.

Prosím ty, hlavní body, které jim na tom současném stavu

a stavu, který vlastně ptá novela ještě umocné, co jim na tom vadí.

Tak zajména počet těch hodin,

že se vlastně zdvojná počet hodin,

které mohou odsloužit dle zákonníku práce

a tedy v rámci té určité doprovolnosti.

A to je podle nich tedy zajména podle sekce mladých lékařů

přilekařské komore, která to za ty mladé kaře v současnosti komunikuje,

nezvladatelné a neslučitelné s rodiním

a také soukromím životem.

A dále jim vadí, že se často mluví o té doprovolnosti,

protože ta je podle nich jenom na papíře

a vlastně neexistuje ve skutečnosti,

protože oni opravdu doprovolně mohou říct,

já ty hodiny sloužit nebudu

a vlastně ten zaměsnavatel by neměli jim pro ti tomu nic říct.

Podle těch mladých lékařů

to ale ve skutečnosti chodí trošičku jinak.

Například mi vyprávěli,

že bym ve jich vedoucí řekl,

že je nevypíše na operace, které jsou vnútné pro atestace

a kůli tomu by právě mohli mít problém

složit ty atestační zkoušky.

A že taky je to určitá kolegily,

takže vlastně nechcete, aby ti lidé tam zůstávali

délé vaši kolegové,

než je nudné na úkor vašeho nějakého volného času

a pak je k tomu samozřejmě vedou i platové podmínky,

které podle nich neodpovídají tomu,

že jde o vysocekvalifikovanou práci.

No a vadím ještě, řekněme technikálě,

protože celou tu debatu

odstartoval takový poměrně nenápadný dodatek

k novele zákonníku prácem,

kterou tam před třetím čtením

v poslanecké snimuně přidel poslanec

Vítkaňkovský z KDU CSL.

No a jim vadí, že tenhle přílepek

v uvozovkách, jak oni to nazývají,

tak se tam dostal na poslední chvíli

a nikdo to s nimi nekonzultoval dopředu.

Adam Niko, jak se to tedy stane?

Ty si z mnohá lékaři mluvila,

natáčela si to, na co si stěžují.

Jak se to stane?

Že pracují 24 až 36 hodin v kuse.

Jak takové služby vypadají, vyprávěli ti o tom?

Když jsem s nimi o tom mluvila, tak o něj

přesto, že byli z různých oborů,

tě lékaři a z různých částí České republiky,

tak tenhle jich popis byl velice podobný.

Když to hodně zjednoduším,

tak to v podstatě může vypadat,

takže v úterý ráno přijde te normálně do práce

na 8 hodinou nebo 12 hodinou službu.

Tu odsloužíte.

A hned na ní vám ale navazuje

další služba, noční služba,

kterou právě služíte v nemocnici,

hlidáte urgentní přími a tak dále.

No a právě na tuto noční

vám zase navazuje ta regularní dení služba.

A z toho se velice lehce

potom stane právě těch 24

nebo 36 hodin.

Důležité asi je poznamenat,

že jsou to opravdu služby na víc.

Že to nejsou přes časy, tak jaké možná

známe my, že prostě práce je hodně

a zůstáváme déle, to jsou

ještě další hodiny na víc, o kterých sami

tím mladí lehkaři říkají,

že ani nikdy nepočíteli s tím,

že by je někdo nějak řešil,

nebo že by se jim snad propláceli.

A mnohdy taky může jít

o 3-12 hodinové služby po sobě,

to mi třeba popisuvala lehkařka Hanna Černá

z Pardubic.

Určitě to množství přes časové práce

ne to, co se dozvídá veřejnost,

ale tak jak to opravdu funguje

naběžných oddíleních,

tak opravdu s tím příde je člověk

která se vynuvala oboru cevní chirurgie,

ale je nakonec právě,

kdy těm podmínkám odešla

a teď si děla a testaci na praktickou lehkařku.

Služba pro lehkaře je neznamená

12 hodinové služba a potom

den volná, nebo

při 12 hodinové služby po sobě

a potom poviní den volná

jako na příklad v jiných zdravotnických oborech,

ale znamená to, že opravdu

ten lehkař ve většině případu

si odslouží 24 hodin minimálně

a potom v té práci zůstává

na běžnou směnu,

což už sama o sobě

zmí opravdu jako z cify.

Kdybychom se měli opět trochu přiblížit

k nějakým datům, tak podle pruskům

se k cemladých lehkařů průměrně

nemocničný lehkaři odslouží

až 60 hodin přes času měsíčně,

což asi 720 hodin ročně

a desetina potom

odpracuje 30 hodin přes času týdním,

tedy asi 15-60 hodin ročně

a já jsem si k sematřeně těch lehkařů

i ptala, co ta práca obnáší,

pro mě práce z pacienty,

operací, planovaných zákroků,

předepisování lehku,

to přijé i v velkej objem papírování.

Ty směny

vypadají různě,

jsou různě náročné,

někdy jsou poštěschy,

že si můžete jít lehnout

a že se můžete pár hodin prospat,

ale jak mi popisovala lehkařka

Maria Svobodová z Nimburga

málo kdy máte podlejí

zkušenosti čas si odpočinout.

Jako veck operatí

ale moží to v obě hatipky

přes něco pomoc na oddělení

tak spíte třeba

můž na čteři hodiny

vopřes pět

s nějakým telefonátem, nebo dvěme,

ale nespíte, nejsme postili spíte

tak jako můžem nějakému naučí

asi tam 24 hodin.

Ta lehátka nejsou pohodlna,

navíc pořád jste v takovém atrenalinu,

že se může něco stát

a to může zároveň přinášet chyby,

když to schednou

vlastně jim nejvíce vadí

tři věci těm mladým lékařům

přes časy, kterým ovlivňují

soukromí život a velce unavují

plat, který za nejenty

přes časy, ale obecně ze svou práci dostávají

a třetí věc, kterým velice vadí

je nějaký výhled

do budoucna, který podle nich

není lepší.

Když na to tedy budu postupně

to, co jsem teď zmínila

a začneme těmi samotnými

lékaři. Jedná kde o to, že

nemáte žádný osobný život

podle těch lékařů a podle toho, co mi říkali.

Tady můžu sáhnout i k dalším svedetstvím

nemusí těrom o mladé lékaře, protože

například v pondělí v podkástu se znam

správ, ptám se já, ředitel

nemocnice i hlavá Lukáš Velev

říkal, že svoje děti

podstatě neviděl vyrůstat, protože

většinu toho letoho věku

strável v nemocnici.

Má ve chvíli, kdy je 70%

absolventů lékařských fakult ženy,

tak většina z nich

pravděpodobně bude chtí děti

a tak se dostáváme do problému,

které už nesájí jenom k těmi jednotlivcům,

ale jsou problematecké

pro celý ten systém.

Světšinu toho, když

většinu toho, když

většinu toho, když

většinu toho, když

většinu toho, když

většinu toho, když

většinu toho, kr owns

z celou noc a už začíná svítatvenků, mění se vlastně to malo se střeská sněná na sále,

tak člověk už je v takovém raušně zvláštním psychickým rozpoložiní,

že jsem měla mikrospáne k přímo na sále.

A ten trval asi opravdu zlměk sekundy.

Například lekaška Hannah Černá, které už se mluvila,

mi vyprávila, že klymbla, už to tak řeknu u operace,

u které tedy jenom v hozůvkach asistovala, nebyla hlavný operatér,

ale i tak to pro mý byl obrovský výstražných signál,

že takhle to asi teda dál nepůjde.

Už jenom tohle to je pro zdravotníka tak ohromný vykřičník,

že malo kdo se s tím dokáže nějak nadhlálně strobnat a mám nad tím lukou.

A tady se právě často mluví o tom, že tohle všechno je dobrovolné,

že ti lékaři je tohle postupují dobrovolně,

s čímž teda tím ladí nesouhlasí,

v jejich zkušenosti mluví jinak,

třeba pražský lékař Martin Pavelka, bývali internista,

dnes praktický lékař a taky vedoucí lékař na jedné klinice,

mě říkal, že jednak cítíte určitý závaze k vůči kolegům.

Jednak dochází ale i k tlaku od vedoucích lékařů nebo primářů,

kteří vám potom nevypisují určité zákroky nutné k té atestaci.

A pokud vy řeknete, hle já nebudu sloužit,

tak primář řeknu nauky, ale vás nebudu vypisovat na operace.

A tím pádem se vám brutálně prodlouží dobá testace,

může to využitit i v to, že to zařízení zravojtnické opustíte,

a vlastně tím chci demonstruvat ten to,

že dobrovolnou se zdánli vál, on to není dobrovolné.

A od někritozí i to, že tohle tou novellou se zlegalizuje něco,

co vlastně legální není.

A uvádějí takový příklad,

že je to jako, kdyby stejeli v opci 80,

ale byla tam prostě 50

a policista by řekl, to je v pořádku, tady je rovná cesta,

takže vy vlastně můžete jezdit to 80, i když podle zákoná je tady 50.

Náta druhá rovina je mzda,

jenom pro představu totiž plat absolventá lékařské fakulty v nemocnicích,

tedy těch, které správoje stát, je průměrně 38.980 korun měsíčně,

což je 232 korun hlubého na hodinu.

A u atestovaného lékaře je to o něco víc asi 300 korun hlubého na hodinu.

No a tady mi právě lékařka svobodová popisovala,

že z toho prostě se hypotéka další výdaje zaplatit nedají.

Když jste v nájemu, tak platíte prostě 20 000 nájem,

a když máte hypotéku, tak platíte třeba i nás odkýžel.

A to už mě řekla, že úplně dobrovolnostě.

A tak popravdu určitém smyslu dobrovolně,

musí sloužit i další směny,

ale můžeme slyklat z otázku,

jestli skutečně to dobrovolné ve chvíli,

kdy vás k tomu nutí nějaké platové podmínky.

Kodí v zahraničí, řeší tam lejkáři podobné problémy,

o kterých se tady teď bavíme spol.

Tím zahraničím vlastně argumentují obě strany.

Třeba v úterí na plénu poslenecké sněmovny

řekl ministr zdravotnictví vlastimil válek stopnul a devět,

že se chceme přiblížit zemím,

jako Dánsko, Rakousko nebo Německo,

a že v těchto zemích podle nej platí

prakticky totožný zákoník práce,

jako ten, který se v úterích schválel.

A já jsem schodovokolností mluvila s českým lekařem,

který v Německu pracuje.

Je to anesthesiolog, ménuje se Sergej Karpovic.

A ten se rozhodl odejí do Německa

už před lety hned po svém studiu,

protože prí podmínky, které tady jsou podle nejne

i jsou plně dobré, proto práci.

Ovládně třeba Německé byrokracie,

nebo vůbec papírování v Německu,

se teď mluví o tom, jak Němci jsou přísmí a tak dále.

Musím říct, že třeba to hnedsto mě překlapilo,

ale ty pravidle jsou závazný pro všichni a vždycky.

Znamená, když jsem podepislal pracovní slouhu,

tak tam bylo přesně dáno, jak to jsem propracovat,

kolik hodin.

A nikdo nebral nějak zvláštní,

že prostě poředu, aby se to taky dodržovalo.

A on mi vlastně říkal, že ano,

že tam je možnost dělat ty přes časy,

ale ze ho pohleduje to skutečně možnost.

Tedy nějaká dobrouvolnost,

ale že v níkdo se ho kolegů,

ani on sám, této možnosti nevyužívají,

a opak třeba jeho kolegové si často snížují úvazky,

protože skrátka ta práca je tak náročná,

že tam nechtějí trávit tolik času.

Sám ale připomíná, že tomu tak nebylo vždy,

protože v Německu se

ty neomezené přes časy také velice využívali

ještě do roku 2009,

kdy se vlastně měnil zákuň k práce

a tu změnu si vědnaly odbory

a lekaři sami.

A tak jak Karpovic říká,

že on se opravdu v těch svých směnách

je jenom práci lékaře.

Administrativa lidé za pracovníky,

kteří jsou tam na to zaměstnaní

a on se tady té práci vůbec nevěnuje,

což je velký rozdíl

proti tomu, jak to ve zdravotnictví chodí k nás.

Zajímavý poslech vám přináší DM.

Mladí lékaři svůj protest

promítli do hlasování o nové zákoňku práce

a jednání z politiky.

Tento týden se sešli třeba s ministrem práca

sociálních věcí Marianem Jurečkou

z KDU CSL

a také s ministrem zdravotnictví

vlastímlem válkem stopnul a devět.

Jaký byl výsledek toho jednání?

Ta schůzka proběhla v pondělí odpoledné

a názory na některé se potom objevili

převážně na sociálních sítích

se velice liší.

Podle věadření obou ministru

šlo o konstruktivní jednání.

Minister Válek napsal na své sociální sítě,

že se vyjasnila nejasnosti

a že se rozdali úkoly.

Sechce mladých lékařů

to ale vidí jiná?

Jsme ho pohledu tedy konstruktivní nebylo.

Byla pravda, že by byli schopní

prezentovat tam

to, co myslíme,

že je špatně, co myslíme,

že by se měl změnit a dokonce,

jak by se měl změnit.

Ale většina těchto argumentů

nebyla úplně vyslyšena

a spíše docházalo k tomu,

že ty problémy, které prezentujeme,

že si nedodou představit,

k tomu chůzce se podle předsedy

Jana Prády dozvěděli

třeba jenom několik hodin

předtím, než se měla konat,

protože príjí ministrovi

něco vypadlo z programu

a podle nějí některé názury,

které tam padaly,

jak od obou ministrů

takod dalších lidí, kteří tam sedili

na městci právnice a tak dále

byli milné.

My máme k dispozici i záznam

té schůzky, který nám ukazuje,

práce sociálních věcí

Pani Jurečka tam říkal,

že opravdu dobrovolnou složku

té práce a že na tom si stojí.

A zatví si opravdu, že vyjdu na tě stojí

je to, že toto je stále

príjmci dobrovolnosti.

Príjmci dobrovolnosti, které zároveň

ze strany našich inspejší orgánů

daleko bedlivý sledován

a jako

když někdo zničí nesovatí

korna dnešním, kde řekně vyčerpane

kterou práce, tak těžko asi to člověk

dále tam padaly argumenty

jako že zákonník práce se nikdy nedržoval

a ani novela

se tedy držovat nebude a kontrolovat se

taky nebude, tímpádem se tedy fakty nic nemění.

Přitom minister Válek

ještě volení v otázkach

Václava Moravce říkal, že

není možné systematicky porušovat zákonník práce.

No a na schůzce byl i bývalý

minister zdravotnictví za ČSSD

a šef nemocnice Motol, Miloslav Ludvík

a ten třeba řekl,

že 38 tisíc hrubého je

mladé lékaře dostatečné, protože

nejsou pro nemocnice příliš použitelní.

Já vás mám ve fakulti, nemocnice

byste přišlet ze školy.

Nemá tegment, to znamená,

že musíte sloužit ve dvoj.

V podstatě, když tam jste, nemusíte

mít neustále ze zatekem jednoho kolegu, je to

jako já nekritizuju, že jste je to zjelání blbě

nebo dovřel, ale prostě to tak je.

To znamená, že v podstatě přínozníste.

Přínozníste do tý doby, dokud nemá tegment.

Protože nemocnice dává služby

hlavně mladé mlékařům, protože

to skrátkaví delevní.

Zároveň se poměrně dlouhou

čáte schusky probírali ty atestace

a to, že by bylo možné

někoho nepustit k atestacím, protože

třeba nechce dělat

ty dobrovolné služby navíc, čemuž

se minister Válek velice divil.

Několik minut tam popisoval,

že prostě nechápí, jak se něco takového můžedí.

A dokonce řekl, že si takové případy

skutečně jsou, takže se mají přímo jemu

nahlásit, což podle předsedy

překce mladých lékařů přády

mladí lékaři na opakcení

takhle té možnosti využít.

Na té schusce se poměrně dlouhou,

ale také řešilo, že ta novela

vlastně není konečná.

Třeba minister práce a sociálních

věcí Jurečka z KDU, co SL

kolikrát změňoval, že on opravdu

nemá problém s tím, aby se to k díkoly

měnilo, aby se to přidelo

k další novele zákoníku práce,

která třeba má přít na předřez

už na začátku příštího roku

a že tenhleta změna, by

v nejhorším případě měla trvat 5 let.

Poslanci i na plénu v úteré

změňovali, že už teď to bylo

nutné protlačit, tou poslaneckou

snimovnout, protože nám hrozili

pokud ty od Evropské unie, pokud

některé ty části

v zákoníku práce nezměníme.

To se ale netiká té části

přes času ve zdravotnických

oborech, ty tam opravdu přibyli

až na poslední chvíli, což

je vlastně i věc, které

tě lehaři nerozumí, proč se to

nediskutovalo s nimi předtím.

Jako podle toho, co ty si všechno

k tomu tématu zišťovala a reportovala

jsou to podle tebe ministri, kdo

by měl problematiku přes času ve zdravotnictví

řešit, nejsou to na konec

spíš ředitele nemocnic,

kteří mají moc změniť to,

jak dlouho v tom jejich zahrízení

bude, jak který lehář sloužit?

Já si myslím, že kousek

se z tych náleznukí toho řešení

je vlastně na několika strana.

Zaprvé, deostat o ministrstvů

zdravotnictví, pak také zdravotní

pojšťovny, také tě nemocnicé,

ale zároveň i tím mladí lékaří, kdy

třeba mohli navrhnout nějaká konkrétnější

řešení, což zatím nedilají.

Já jsem vlastně do teď slyšela

během tvoho svého reportování jenom o jedné

nemocnici v Česku, kde se ten

zákoník práce opravdu dodržuje,

ale samozřejmě jich může být víc

a je to interna v plozenské fakultní

nemocnici, mluvil se mnou

o ní internista Jan Orst,

který mi říkal opravdu, tady se to

přísně dodržuje, protože

přes časy jsou drahé, jsou to peníze na víc

a to ředitel ani pení primářka nechtí.

Je to problém, který se netiká

nějakých jednotlivých nemocnic,

je to opravdu systémový problém

a jde o porušování zákoníku práce.

Tě nemocnice se vlastně přísně

vzato chovají nalegálně,

i když všechny strany to v tuhle

to chvíli akceptují a tvrdí, že

jinak to dělat nejde.

A právě Novela má

tůle nalegálnost narovnat,

o tom taky mluví i poslanci i ministři.

Protože často se právě

přes časy a to, že už te služby

nezbývají řeší i tím, že

ty dohody, dohoda o provedení práca

a dohoda po pracovní činnosti,

takže lékaři uzavírají na dráme

svých uvazků, třeba i v jiných nemocnicích

a tím se vykrývají

te služby, zároveň si tam ho

vyjednat lepší pracovní podmínky,

takže dojisté míry je to pro ně

dohodné a to

pravdou není držitelný stav.

Mimochodem taky proto se v té Novela

mění i podmínky těch dohodářů,

aby tam byl nějaký nárok na dovolenou,

nárok na ošetřovné a podobně.

Jak se k těm protestům

se k cemladých lékařů staví

třeba jich profesně starší kolegové,

ty si taky s některými z nich mluvila

tak, jak oni vnímají tady tu snahu,

řekněme možná trochu

vynčit počet hodin,

který ti lidé tráví v nemocnici, protože

problém přetížení lékařů

ten tady nevznikl v poslední době

s tím se potíkej už celé generace,

tak jak ta starší generace v ním má

námidky té mlačí?

To je opět velice různé.

Třeba ředitel Velev v podkástup tam se

já tady nase znám v správách

ačkoliv sam už v duchodovém věku,

jak on sam zminuje,

tak má ten přístup, který vlastně

ladí s těmi mladými lékaři.

Je to neunosné,

že prostě neviděl vyrůstat svoje děti

a že bych chtělo

nastavit tu změnu systému tak,

aby se dalo fungovat

v lékařském prostředí a zároveň

mít nějaký soukromní život.

A že ostatně k tomu i své děti lékaři

této generace vedli, aby prostě

hledili na to, aby tam byl nějaký work,

life balance a tak dále.

No ale samozřejmě ty názory jsou různé

a myslím si, že v tomhle by nám nejvíc mohla

pomoct data. Já jsem se dívala

ta úzisu, tedy ustavu

zdravotnických informací a statstyky

a ta sahají tedy v té problematice

tedy v problematice nejdůznějších

hospitalizací toho, jak dlouho lidé

jsou hospitalizovaní až do roku 1986.

A vlastně co nám teda tedy říkají?

V roce 1986 bylo

zhruba 1 milion

917 tisíc hospitalizací

a vlastně ta průměrňá doba ošetření

trvala 13 dní a dnes

zhruba po 40 letech

lepě řečeno v roce 2019

kam ta data sahají

už je to 2 miliony

368 tisíc hospitalizací

a tě lidé v průměru už ustávají

jenom 6 dní. A samozřejmě

vystuduje výce lékařů

i to ta data ukazuje

ale zároveň daleko více ich zustáva

v ambulantním sektoru a vůbec do těch

nemocnic nebo jenom v úplně malé míře dochází

dnes je 58%

všech vystudovaných lékařů

v ambulantním sektoru. A jaký to má

vliv naturalnou práci?

Takže s každým přijatým pacientem

je ohodně víc administrativi

ohodně víc poznávání

tedy ohodně víc hodin práca

o tom třeba mluví dnes už praktický lékař Pavelka

kdy říkal, že

přívep v těch osmdesátých 90. letech

se zustávalo s infarktem

nemocnic ich 5 týdnů

a dneska už je to zhruba jenom týden

a s každým takovým pacientem

si ho příchodem odchodem přichází

i další administrativa. Takže

taz mě na během těch několika dekad nastala

s roztvojem lékařství

dneska už tedy ne jlze

podle mladých lékařů

zvádat takový počet služep a hodin.

Podobný protest

jsme už minulosti zažili jednalo se o akce

děkujeme, odcházíme k trási

v roce 2011

získala dost pozornosti, a to jak mediální

tak ale i na té politické scéně

dají se ty dvě protestní akce

porovnáte tu už v požadavcích

nebo v úspějších, kterých dosáhli.

Do určité míry

to trošičku vypadá jako

taková návaznost na ten protest

děkujeme, odcházíme, což

když se na to podíváme

ten protest před těmi 12 lety

vlastně nedopadl tak, jak tě lékaři chtěli.

Nicméně

se dostal do velkého povědomí

veřejnosti tehdy, a to třeba i díky

černobíle Sanice Zeslem náš exodus

váš exitus a vytvořil tím

lak na politiky, i protože

tehdy hromadnou výpověď podalo

3,5 tisíce lékařů.

Lékařti odboráři v čerle s Martinem Engelem

tedy se psalit 13 důvodu

od exodu, ve kterých byly opravdu jasné

požadavky na politiky,

třeba zvýšení tabulkových platů,

zvýšení platby za státní pojíštěnce

a podobně, ale

změnil se toho velice málo.

Nestem protest se vyhlíží velice vážně,

ale vlastně ty konkrétní

požadavky tam nevidíme.

Teď jsou velice obecné,

třeba je to boj proti aktuální novele,

to už je v tuhle chvíli tak trochu passe

a také tam třeba je žádost o konstruktivní

diskusi o budoucnosti Českého zdravotnictví

nebo

žádost o systémové řešení,

tak to jsou opravdu velice obecné požadavky,

které by podle mého názoru

možná bylo dobře skonkretizovat

ačkoliv přece desekce mladých lékařů,

Jan přádá říká,

že se nemyslí,

že by to mělo být na jich bedrech

k roky.

Ale v tuhle chvíli tedy hrozí minimálně tím,

že pokud se nic nezmíní,

tak 4000 lékařů

minimálně v prosinci přestane

sloužit ty dobrovolné sněny.

Já si myslím,

že je to hrozí nadále

a hrozí dokonce, že se přidáš

tě daleko větším, než tu jí lidí.

Oni říkají, je to dobrovolné, tak proto bychom

to nemohli přestat sloužit

a tím by podle Jana Přády

na jednou nebylo pokryto 24 tisíc

tak tomu,

že se jedná ozrba 25-25 %

sloužitcích lékařů

tak by to znamenalo výhlavné omezení

plánovaného provozu

v českých nemocnímcích bohužel.

V rálu by to pravdě podobně znamenalo,

že se budou řežit jenom akutní stavy pacientů

a na takové ty naplánované operace,

naplánované zákroky

prostě nezbude čas.

A co tedy

mladí lékaři navrhuji jako řešení

v té stávající situace?

Tím mladí lékaři obecně

a teď nemluvím o té sekci mladých lékařů

protože jak jsem říkala tam typu žadavky

zatím nejsou konkrétní, když oni slibují,

že to se změní

ale spíš o těch mladých lékařích,

který myslím skutečně mluvila

z různých částí republiky

tak hlavně mluví o tom zbavení se administrativy.

Že by jim velice pomohlo, kde by to bylo podobně

jako v Německu,

že vlastně byl nějaký člověk

na papíru

no a dalším takovým

asi velice nepopulárním krokem

by bylo růšení některých nemocnic

a zkrátka smíření se s tím

že nebudeme mít do nemocnice do jezdovou

zálenost 20 minut, ale třeba 40 minut

což by byl

politicky velice nepopulárný krok

měc mé nětí lékaři

a vlastně ze všech generací argumentují tím

že jde o to, jakou kovalitu práce

tě lidé dostávají ané jestli

mají býzko

že v malých okresných nemocnicích tam

na něčeká unavený lékař po

630 hodinové sněně

a o 20 minut dál by na něčekal

lékař dobře zaplacení

který je odpočatý

takže se to také projaví na výkonu

a to znamená i na tom

jak budou tě lidé

s té nemocnice odkrázet, jak jem stavu

Dominika Kubištova, reporterka

se znam zpráv a kolegině

koeditorka a editorka podká stupět 59

díky a na skladanou

a to je

ze čtvrtečního dílu

podká stupět 59

o lékařských přes časech vše

díky, že jste si ho poslechli

až dokonce. Pokud máte k dnešnímu

nebo jakému kole jinému dílu

zpětnou vazbu, napište nám na

email za minutu 6

zavenáč sez.coz

na naše sociání sítě Twitter a Instagram

a nebo pokud nás poslucháte

na Spotify přímo k dané epizodě

na slišenou někdy příště

Barbora Sochorová

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.