Vinohradská 12: Medvědi útočí. Mají je Slováci střílet?

Český rozhlas Český rozhlas 7/20/23 - Episode Page - 23m - PDF Transcript

A hned patel na zem, ostal jsem na chrptě na medved, už mi bo, tak to spredu na nohách, už ma hřízel.

Mělem prebeho hlavou, že jako dlhoma tam bude mordovat.

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

V Neslovensku zaznamenali za jediný den hned 3 útoky medvědu.

Dvá je napadnutý můži mali přízebe zbráně a tak medvedou těsně před útokom zástrelili.

Tretí můž bo neozbrojený bežet s tomu medved do hřízoho obeno.

A znovu se otevírá debata o tom, jestli se ve slovenské přírodě medvědi přemnožili, nebo jestli jde o neopatrnost na vštějů.

Ještě rěšeně situácii, že jadá najnouššie a je struženě města opcí slovenska.

Naprahu jú regulovaný odloupojovníkmi.

Slovenskou řeší útoky medvědu na lidi. Je populace šelem větší než drív a nebo je turisté a lesníci začali víc dráždit.

A je řešením problémové medvědy z 3 let, jak tětě navrhují někteří slovenští poslanci.

Na to se ptám Midoslava Kutalan, eksperta na velké šelmi z Mendelovy Univerzity v Brně.

Dnes je pátek 21. července.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12. díky za vás čas.

Dobrý den.

Slovenskou se v posledních dnech potíká s nárustem útoku medvědu na lidi.

Minulý víkend došlo ketrem takovým případům z toho jeden skončil vážním zraněním.

Proč podle vás těch útoku zrovna v tuto chvíli přibýval?

On ten nárust se zdá v posledních dnech, že je velký.

Tím, že se sešli ty tři útoki za ty poslediny, ale v tom průměru

k nějakému výraznému zvýšení nedochází.

Oni tech útoku bylo tuším kolem 8, teď jsme na nějakých 6

nebo taky se to blíží těm 8, takže plus-minus je to pořád stejné

a k nějakému, že by docházalo k dvojná s omenu,

k trojná s omenu zvýšení, k tomu nedochází.

Je to jedné zvýšení oproti loňsku, ale dá se říct pořád, je to v limitu.

Pardon, ta čísla, která jste teď říkal tabila za let nebo za celý rok?

Ta čísla se týkají teďka jenom bůlky toho dle roku.

O začátku roku do bůlky je to plus-minus z hroba stejné,

jako v minulých letech je to nějakých 8 útoků.

Vždycky tedy po rovnání toho období toho prvního pololetí.

Pokud se ale tedy bavíme o nějakém malém zvýšení, co za to může.

Víc turystů ve slovenských horách přibývá medvědu, jaké jsou ty důvody?

Tak ten jako mý milným fluktuacím může dochází každoročně.

A nedá se to bez nějaké detalnější analízy podrobný,

jako říct čím to je, protože charakter tych útoků,

jaká jsme zaznamenávali, byli jako různé.

Byly tam útoki po roztu, které se týkali nějakých lesníků,

kteří tam pracovali. Byly tam i útoki nebo střety vlastně z myslivci,

kteří nějakým způsobem se bránili, strílejí na medvě a v sebe obraně,

což je vždycky těžké ověři, když to bylo skutečně tak, jak to popisalo lidé,

a byli tam i útoki při setkání z medvedicí.

Kdy tam byl mádět a medvedice, to jsou už vždycky rizikové situace

a tam k tomu útoku dojít může.

Takže jedné důvodce nedá říct, ale prohodno cení nějakou detalnější analízy

bylo potřeba trošku vědět víc o teh detalech,

když jesně nemám informaci detalní, jako mají slovenčti kolegové.

No léto bývá obdobím, kdy se určitě v slovenských horách pohybuje více lidí

ať už to jsou tedy tí lesníci a nebo hlavně tedy turysté i třeba z České republiky,

kteří tam míří na dovolenou.

Zároveň ta druhá část té otázky byla zda přibývá těch medvědů o tom

něco víme, kolikých v těch slovenských horách v Tatrách a tak dále je.

V tomu zeštěvání počtu medvědů byla v posledních nech publikovaná studie,

na které se podíleli kolegové z příroveňské fakulty Karlové univerzity

a ten odhad, který je nějaký kolem 1200, medvědů je zroba stejný,

jako byl ve studii, která byla publikovaná v roce 2016.

Takže k nějakému mířenému nárustu pravděpodobně došlo,

ty studie pracovali zase z jinou trošku metodikou,

nemuseli zachytit na ten nárust, nicméně řádově se pohybujeme po řád ve stejných,

jako by čísle, holčitě nedošlo v nějakému několika násomnému nárustu,

ale pravděpodobně k mírnému zvýšení dojď mohlo.

1200 medvědů to je hodně nebomálo, jak se to ho bezzišťuje?

To je otázka, jak se to díváme, ono redicky nejde o přesný počet medvědů,

ale spíš o míru té konfliktu, ke kterým dochází.

Odhad se vytváří na základě genetického vzorkování té populace,

kdy se zbírá trus v časovém období, pokud možno v co největším území

v celém arálu výsky tutoho druhu a následně se porovnává

množství opakovaných záchytů stejných jedinců.

Podle poměru opakovaných záchytů, těch jedinců se dá určit,

jaký je rálný početek medvědů a jaká je přesnost jechodhadů.

Takže je to poměr nějakoby náročná statistika,

ale já jsem se přímo neuchčastnil do studii,

takže nemůžu plně říct, tak dobře bylo prostorové roložení té vzorku,

jaký byl tento usilí přizýzkání.

Zméně ty hrubé čísla, které jsou momentální k dispozici,

tak víceme nějakou ukazuje to, že je tam nějaká nejstota,

která je vždycky, ale nyní ta odchylka nějaká výrazná.

Je to nějakých 150 jedinců, o které to číslo může být dnišší nebo vyšší.

Rozumím, a to jsou ty medvědi, u nich jsme ještě nezistili, kde káli.

Ano, to je nějaký odhad, který mít ta studii, jakoby pracuje.

To je ta nejstota.

Počet vzorěk neovplivňuje výrazně presnost odhadu.

Zménšuje jíba ten interval spolahlivost, to znamená,

že spolu autor studie Mariján Hledko

ze Slovenského ministerstva životního prostředí.

To to ukazuje jednoducho simulačné proceduri,

třiže automatizovane programy, které výhodnocujú,

či Dani stáv, vzorěk zodpovedá velkosti populace.

Stejně, letísícovka medvědu na Slovensku, to s čistě lajckého pohledu,

mě to přijde jako velké číslo,

a zdá se mi, že se tedy medvědu na Slovensku daří.

Je to pravda?

Bojčitě, ta populace je životalschopná.

O tom není sporu dochází každoroční reprodukci,

takže z tohodné pohledu Slovensku splňuje nějaké základní parametry.

Životalschopnosti populace udržuje jí v nějakém stavu,

kterou si přecevzalo stupem s ním do Evropské unie,

že ten druh nějakým způsobem nevýhubí nebo nebude eliminovat.

Takže to číslo je určitě jako by slušné,

ale jestli je přilíž vysoké nebo přilíž nízké,

jaká je rálna kapacita, to v případě medvědu

se nedá úplně tak odstolu říct,

protože je to hodně závisné na úživnosti biotopu

a potom v posledních 10 letích,

kdy ta populace postupně stoupá, tak mi nevíme,

jestli už dosáhla maksimální kapacity,

nad kterou se dálne může šířit,

nebo ještě nějaký prostor grůstu.

Jsme nětedy ta populace,

jestli to chápu dobře, roste,

zároveň tedy medvědi naráží na to,

že člověk obvykle zmenčuje prostor

volně žícím živočíchům,

to znamená, že tam třeba právě proto dochází

těm střetům, člověka se zvířetem,

současně.

Nejsou to právě medvědi,

rádi využívají nějaké

nenucené pohostinosti

lidí, že jim třeba

chodí na polé

nebo do odpadkových košů a podobně.

Udčitě, jako jeden z tych důvodů,

tech dobrých podmínek je i to,

že tí medvědí mají v podstatě

neomezené možnosti,

konzumace potravy, hlavně

těch níších polhách, to jsou tedy

kokuřičná pole, kam se v době

mlečné zralosti, teď kukuřice

tí medvědi hroba dně vztahují

a ty možnosti jsou podstatě

neomezené, je to podobně jak dívo ke prasata,

které tady taky nacházejí

dální podmínky.

Tohle pohledu člověky vytváří

relativně slušné podmínky k životu

na druhou stranu to omezení

do listů nebo i myslivců

tam určitě hrají taky svoj roli

takže to podstatě je

vždycky při soužití s velkou

šelbou nebo s nějakým konflikním

druhem je vždycky hledání, nějaké

rovnováhy, soužití v té krajně

tak aby jsme byli schopni

vybalit sovačické rizika, které

s ním souvisí a zároveň ten

druh zcela nevyhubili.

Ale když jste říkal, že jsem medvědům na Slovensku

dáří, tak jste asi nemyslel jenom

vždycky, co všechno

jim tam dělá dobře. Tak určitě

k tomu přispělo i ta postupná

obdně na té lesu, kterým

dochází i po tech větrných kalamitách

a podobně které dneska za růstají

bobulnosné rostliny, spoustu

maliní, to všechno jsou

biotopy, které jsou pro i člověk

a třeba poměrně

špatně přístupné, pokud se bavíme

v těch taterách, takže

celková užívnostech biotopů,

která je tvořena nějakou mozajkou,

je o mnově lesa, se tam dostávají

hlavně ty plodiny, jako jsou maliny

borůvky a tak dále, které lidka

plodí, to jsou v dální podmínky

a další část, významná

jsou pak bukové lesy, samozřejmě

ty přirozené lesy na Slovensku, to veří

posledně vyšší podíl, než je to

třeba v Česku, klíčové jsou

přejošim bukvice, ty bukové porosty,

které pokud je dobrý semený rok,

tak medvedi tam mají spoustu potravy,

kterého využívají a v posledě pak nemají

tendenci hodit hledat potravu blízkosti lidí.

Méně lesu v Česku,

než na Slovensku chrání

v uvozovkách, Česko od toho, aby

k těm střetům docházalo mezi člověkem

a medvedem třeba i u nás.

Takhle, já jsem to myslel tak, že na Slovensku

je vyšší podíl těch přirozených lesů,

kde je víc třeba i lobučin,

ty, které mají vyšší uživnost.

Já jsem to myslel úplně stejně, když my

tu ty lesy nemáme, to znamrá, že my tu nemůžem

takhle i u nás ty podmínky jsou,

problém trošku je, že jsme právě

na okraji té populace, takže

když už se k nám nějakým medvedí dostanou

a třeba i ty podmínky najdou,

tak jsou mnohem víc ohrožování

tím okrajovým efektem.

Té populace to znamená, že

někde jsou nějaké dálnice, nějaké

barieri, které třeba hůst překonávají

a nebo je tu nějaká míra pitláctví,

vyšší míra

nepochopení, než na tom Slovensku,

kde přeci jenom ty myslí obovatelé

i tím myslící už jsou na mízkých

medvedí a zvyklí.

A přišla gunim medvedí

s dvoma mladými, asi na tu zdělenost

80 metrů, kdo konca medvedí a

přišlo gunim na 30 metrů, potom se

jeho zváli, tak se postavila na zadné,

a ho neala zjistiláka i situácii

a potom ho odýšla.

Neželanou spoločnosti robí golfistom

na táloch pod nízkimi tatrami

už několiko měsiacou medvedí.

Má zmetrou od klientou,

či jsou to golfisti, či jsou to děti.

Učí preba si uvedomit,

že minimálne 90% prípadav,

kedy zastředně medved člověkom

pí o tom len medved, ujde

skvóra, ako si to člověk příjí mě.

Čiže ty prípady jsou lepší,

by som podal len špíčka na douca.

Když k nám se zatulá jeden dva medvedí,

tak většinou je to poměrně

jako velký poprask

a lidé to povážují za něco neprírozeného,

co může mě, i když je tady

nějaká mediální vlná,

která pořád tady funguje

tak pro řadu lidí,

je to normální stav.

Takže ta tolerance k těm medvedu

mě učitě vyšší.

Ať už v Česku nebo

spíš tedy na Slovensku narazím

lina medvěda,

tak co dělat?

Tak vždycky je důležitý kontekst

se situace a já nebo moji kolegové,

jsme se o pakovaní setkali

a žádné to v setkání

nebylo nějakým způsobem rizikové,

kontroversní,

samozřejmě člověk, když po prvé

najde nějaký pobytový znak medvěda

nebo ho vidí, tak má velkou obavu,

protože se mu v hlavě začnou objevovat

všechny ty katastrofické,

jakoby je správě, které četl třeba

v medvědích, ale rálně ten medvět

je relativně plaché zvíře

a pokud toho člověka uvidí,

tak vás byš tendenci útec.

Pokud se setká

medvědíc s těmi mláďaty,

ale i tam má často tendenci

ty medvědíc dětavarovat a nějakým způsobem

útec od toho člověka

a dává mu nějaké signány.

Někdy třeba může naznačit útok,

když se třeba rozběhneno, bo postaví se na zadní.

To neznamená, že by medvět chtěl

utočit, ale třeba zištuje,

jaká je aktuální situace, aby mě lepší

rozlech nasál vlastně

pak toho člověka.

Vlastně při těch setkáních,

pokud jsme nějakou větší zdálenost,

rádově třeba stovky metru,

vidíme medvědia v protiším svahu,

kdy nás pod medvě nevidí.

Tak není potřeba,

panikáři, můžeme sledovat,

pokud jsme medvě závidili

nějakou bližší zdálenost

desítky metru,

tak je lepší se vydat jinou cestou

a dá dvědět o to medvědovy,

aby nebyl překvapen

o tom naší přítomnosti.

Není tedy cesta

i jako křičet

nebo mluvit na hlas?

Odčitě, je to tak,

jakou v podstatě asi nemá smysl

po celou dobu, kdy se pohybujeme

v lese, tak vytvářit

nějaký velký hlug,

ale pokud se pohybujeme na turistických značkách,

kde projde deni desítky,

někdy i stovky turistů,

tak medvědí samozřejmě velmi dobrěví,

že tyhle uzemí jsou využivané lidmi

a není vlastně

hlavní žálný případ, kdyby

medvě napadl člověka

na turistické značce.

Spíš to jsou ty případy

nějakého překvapení, které se ději

nějakým vesnikům, nějakým

nepřehledným terénům,

nebo hubařům někde

po rostu, který může být

taky nepřehledný,

nebo jsou to pak právě

ty střety medvědice

s člověkem a medvědmi.

Ty můžou být

zpátý.

No a pět než to.

Kod děláme.

Ještě mi řeknete,

já vím, že třeba vespojených státek

se v národních parcích prodávají spraye

proti medvědům je něco takového

užitečné a dá se to koupit

i tady ve střední Evropě.

Ano, ty spraye

ukázala to ředa studii, že jsou poměrně

zpěšné, dokonce úspěšnější

než nějaké zbrani v sebe obraně.

My jsme ty spraye nějakou dobu

dováželi i do České republiky

a navízelí jsme vlastně lidem

i u nás, nebo celý třeba na Slovensku.

Ale

postatě jsme s tím jako

přestali ty spraye

soupoměrně drahé a

sami jsme vlastně jako nepoužívali, protože

po té, co jsme sami jakoby

opakovaně spali v oblastach,

kde se vyskytují medvědí,

kde jsou tak nebezpeční, že bysme potřebovali

ty spraye a přišlo nám to,

že to lidem dodává nějaký

falešný pocit, jako bezpečí

a že si pak můžou jako dovolit

víc, než by měli.

Myslím, že to není úplně ten správný

přístup, jaký bysme měli mít,

protože v Teseverní Americe přecejnom

je to trošku jiný týp útoku,

tam tím je dvědí někdy na toho člověka

skutečně utočí, jako by bez přípravy

v té stření Evropě u nás,

nebo obrané rákce měli vydá,

pokud nějakým z třetím dojde

a tam ten spray, jako až tak potřeba

není. A pardon, jak

přesně to funguje? Jako je to pachový

spray nebo je to spray na omráčení

toho zvířete? Je to

pepřový spray, který má

ten rozdíl oprotitem, jako by

malým pepřovým sprayem,

které se dají koupit u nás i běžně

pro se obranu,

že má poměny velký dosach, je to

nějakých 8 až 10 metrů,

v té velikosti a mě schopen

tedy toho medvilia,

jakoby zasáhnout, nebo odplašit

v čas, než dojde

k tomu člověku na blízku,

takže to skutečně už

nějaká relativní kontaktní vzdálenost.

Gdy se spátky dostaneme

do té aktuální situace

na Slovensku, tak tam

tětě ministerstvo životního prostředí

a vyzovalo, že jedním z těch řešení bude

posílení zásahových týmů.

Tak ty zásahové týmy

třeba takové, to prostředky

nemají i k dispozici

sebou, nebo jako co oni

přesně dělají, co je jich úkolem.

Tak úkolem tak zásahových týmů

je vlastně se zaměří na

tý jedínce, které jsou

problematické a můžu dobyt právě díky

té synantropizaci, to, že jsou

v oblasti a v Tatrách, to je

pohrád jako čas té, že je tam relativně velké

množství kontijnérů, které nejsou zabezpečené

mědvedí se na ně učí, chodí

na ty odpadky a postupně

stráci respekt nebo plachos přeřtím člověkem.

A takové mědvedí jsou pak mnohem nebezpečnější.

Ale můžou se tím

objevit i vyních oblastných, než v Tatrách,

kde je konfliktu nejvíce

a úkolem tých zásahových týmů

je identifikovat

ty problematické jedince

a snažit se je z té populace

bude odstranit, pokud už je to skutečně

velmi sělná habituace

nebo synantropizace na člověka

a nebo nejdřív použít, třeba

gumové projektyly a nějakým způsobem

pomoci takzvaného averzivního podminování

tzn. znepríjemnit

v tomu medvidovi zájštek s člověkem

tím, že ucítí nějakou bolez, která

ale nezraní tak do nutídy

aby se člověku vychýbali

a pokud tyhle averzivní metody

vlastně nefungují, tak pak dochází

k tomu odstraní z té populace

a to je vlastně asi jde nejlepší spohesob

jak předcháze konfliktům

protože nikdo nemá zájem

aby se pohojbovali medvidi

kteří jsou nebezpeční, kteří

se přibližují lidem, zvládí u nich potravu

takže pokud už k nějakéte

synantropizaci dojde, tak je potřeba

tím medvidi bude odnaučit

a nebo odstranit.

To znamená odstřelení, tedy pokud chápu

dobře, a v tomhle případě odstřelení

ale je potřeba říct,

že tohle je cílené odstřelení

zaměřené skutečně na jedince

které můžou být předtím

i třetelé meteticky sledované, kolegové

v Tatarnském nároním parku

na polské straně, všechny tyhle medvidi

nejdřív označují, sledují

detalněj chování, protože někdy to může

být dino dočasné

nějaká změna chování, která jsou

vysí z životním ciklom toho medvidátím

že nemá do slerech potravy

a měli jsme takový případ

když si před tři čtyřmi lety

kdyby to byla medvidice, která působila

veliké škody

byla často viděná, my jsme

jasně z kolegy z Polska

obojkovali v tom dalším roce

a poté jsme mohli pozdorovat,

že plně změnila svoje chování

že i ten samochný odchýd je

pro zvíře nějaké stresující, byl tam nějaký kontakt

s člověkem a i to mohlo mý dopad

na to, že

se lidem relativně vychýbala

a pokud dělali nějaké škody

tak to byly jednou škody na ulech

které byly nezabezpečené někde

v prostři lesu nebudu na nějakých loučkách

když jsme byli u toho odstrzelu, tak někteří poslánci

na Slovensku teď vybízejí k tomu, aby

se medvět hnedí mohl

lovid, koukal jsem se do agentury

Tassr, Třeba Boris Skolár, předstra

slovenského parlamentu ze strany, jsme rodina

to navrhu je, je to na místě za vás

určitě se nedá říct,

že by počet medvědu

výrazně jako by koreloval

množstvinté konfliktu

to v podstatě může mít

efekt pouze v případě, že by jsme

jako odstrzeli všetské medvědy

z toho konkrétního jako regionu, pak by ty konflikty nebyly

ale pokud jednom snížíme

počet medvědu o polovinu

nebo o třetinu

nebo o dvě třetiny, tak to neznamená,

že tam nebudou ty konflikty

řada těch útokou, které

proběhli teď

nebo v minulí, tak se odehrala

v oblaste, kde není nějaký vysoká

koncentrace medvědu

je to třeba o Karej Arálu

bude o náhody, nebo o nějaké

problematické jedince

ale jsou tu oblasti na Slovensku

i v jiných zemích, kde je tam koncentrace

medvědu poměrně vysoká

a přesto tam konflikty skoro nejsou

takže není to o té

vůstotě populace medvědu

ale spíš právě o

tech problematických

jakoby regiony, na které potřeba

se zaměřit a tam je potřeba posílit

těch zásahových tým

takže posílení zásahových týmů

za vás jednoznačně nejlepší rešení

v tohle hvětipovávání

těch problematických jedince

v případě nějakého zhoršení

toho chování odstřelní

tam je důležité jeden faktor

že pokud tam je medvedice

která třeba je synantropizonová

která chodí na odpadky

tak to učí veľmi pravděpodobně

i ty medvíděta

takže tam je potřeba skutečně

v tomhle pohledu i pro některém

kterému může být kontrovertní

problematické tak tady skrátka

není na možnost

a tam není skutečně žádná šance

na nějaké přeúčení těch návyků

naprosto minimální

tam nejlepší šance je taková

kromě těch zásahových týmů

je v té prevenci

to znamená mít dobré zabezpečení

odpad k téhle regiony

kde medvidi jsou

aby jsme právě nedávali možnost

k tomu nějakému schoužití kterému

může fungovat

tak moc díky za všechny informace

které jste nám poskyto

děkuj za pozování

Vinohradská 12

má svou stránku na webu i

rozhlas.cz

najdete tam všechny nové i staré díly

mrhněte se

a nebo nás poslouchajte ve vysílání

českého rozhlasu plus

jsme taky ve všech podkástových

aplikacích co nový všetní den

Jeden díl

teď vidáme i v neděli

anglický oryginál rozhovoru

se s vytlanou oslavskou

o ruských pálečných zločinech

Nasešenou o víkendu

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Slovensko řeší útoky medvědů na lidi. Je populace šelem větší než dřív, anebo je turisté a lesníci začali víc dráždit? A je řešením problémové medvědy střílet - jak teď navrhují někteří slovenští poslanci? Otázky pro Miroslava Kutala, experta na velké šelmy z Mendelovy univerzity v Brně.