Čestmír Strakatý: Marhoul: Ukrajina na úspěch ofenzivy nemá, válku nechceme vidět, Rusko může uspět. Je to na nás

Tady je Čestmír Strakatý, vítejte u dalšího dílu mého podkástu.

Mozděků za všechnu podporu na hero-hero.co.n.o. Čestmír.

Dnes je mým hostem režisér Václav Marhoul, dříve taky generalní řaditel studii barandovských, mimo jiné a tak dále člověk zkuplny tvrd do hlaví a spousty dalších věcí. Vítám vás, dobrý den.

Děkuji.

A taky člen aktivních záloch, mimo jiné a propagátor Armády dalo by se říct.

No možná.

Šířící dobré jméno Armády.

Možná. Dejme tomu.

Vy jste na začátku války mluvil mimo jiné o tom, že by jste tam možná rád šel se zbradní v ruce, myšlo na Ukrajinu.

Já bych jenom vyměnil to slovo svoho rád.

Nerad.

Určitě nerad.

Určitě nerad.

To je...

Dnesméně, že jste byl nějakým způsobem motivovan.

Motivana jsem byl, protože v rámci jakoby výchovy, které se mi dostalo v děctví a těch hodnot, které my byli vště povány,

a které potom nevřetelně posloval scout, Júnák, který v roce 68 byl obnové na 70. roce, znovu byl Ševiky zrušen,

ale hlavně i ruská okupace.

Roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, roce 68, ro

Výsledek byl ten, prosím, že jsem byl odmítnout. Oni vás nechtěli. Takhle, já musím říct úplně upřímně a neskrom mě, že to umím jako, jo. Ale pan Vlešná jsme řekl dvě větře. Jako strílet myslíte? Myslím, jako voječtět. A býdvojá ke není jenom o tom, jako umě strílet, jo. To je vo mnoho větře, vo mnoho dovednoste. A je pravda, že strílení je patří meře jedne z ty nejzákladnějších, jako jo. Ale musíte to umět vůprvno hodně,

a díky tomu, tedy, že jsem 12 let strávil u speciálních sil v Prosteove, tak si trofnou prosím říct, že teda asi něco umím jako. Ale každopádně, pan Vlešná jsme řekl, že ne. Z důvodu toho říkal pan Marhol Výte, za prví, jako my máme vojá kudost. To je jedna věc, nám chybí technika, nám chybí zbraně. Drhá věc, že kdyby zrovna zabili vás a v tom udávám, že by se to

pravdě, pravdně stalo, tak by to nebylo úplně dobře, protože by to mohla využít jako docela slušně ruská propaganda. A ten třetí důvod prci myslím, že ne. Je ten, že vy, a ty to vyzní neskromně, omlouvám se vluboce, že vy přislné ménu nám můžete pomoct daleko více, pokud budete prostě nějakým způsobem se vělřovat v náš prospěch, a dejme tom budete schálnit peníze na zbraně. A dělalte to? Ano. Ano, přesně tak. Já jsem vosloval jako,

i ty svoje herce, v Hollywoodu dělal jsem i akci, v Americe, jako by v rámci těch zbraní nebyla to jednoduchá věc. To se musím přiznat, že jsem častokrát nadevil. Protože cvít ten konflik v Americe za prvé je to docela dosť dalé na kategorie. A za druhé jsou vzimě, jak jsou ty lidi většinou, jako by, řekněme, humanitně nastavení. No tak oni většinou chtějí podporovat právě tu humanitární pomocio. Ale já jsem jako by,

argument používal dvě věci. Ta první, řekám, to je samozřejmě v pořádku a absolutně to respektujou. Problem ten humanitární pomoci je v tom, že to neřeší příčenu. To řečí důsledky. A tu příčenu prostě řeší jenom zbraně. Já bym, že se to mnoho lidem, ne líbí. Ale jako by, tím, že budete po ruských vojálcích a ty to schválně přeřenu, házet, obvazy, tak tím mi nezastavíte. Válka je hnus, absolutní, neříkám nic nového, je to pravdá.

A jako každopádně ty lidi dokážete zastavit jenom zbraněma. A bych jako by ta svá slova nějakým způsobem v hlouzovkách už temploval, tak víte, co je TEDx jako, že o taková mám nejedna z nejprestěženíších diskusních plátfórem na světě, kam jsou zmáhněnou opravdu tě nejlepší z nejlepších. A tam je, v jednom tom dílu TEDxou je vystoupení náčníka hrdáního štábu Holandské narmády.

A TEDx se mene precent se vybral půžku. A to podipisuju. To je přesně o tom, jako proč Bohužel. Bohužel se války vedou s braněma. A ne, květi nama, prosím.

Takže já jsem rozesíl jí to video. Tím jednotlivým lidem potom jsem zbíral peníze i teď tady, kdy teda hlavně část mehukranického štábu, kdy jsem točil na barvené ptáče, na Ukraně taky na frontě.

A náš arhitek, tyskou dokoností u speciálních jednotek na Ukraně a já se nejvíc nějakým způsobem snažím pomáhat právě konkrétně té jedné jednotce, té jeho jednotce.

A když říkáte, že se tady vybral nějaké peníze a pomáháte i teď, tak to znamená, že ty aktivity nějakým způsobem pokračují, že vlastně Ford nějakým způsobem fundraizuje, řekněme, a nějakým způsobem ty peníze jdou na vybavení.

Já to nedělám, jako každý den, já jecky nám čekám na to, když mě dojde správa, co by potřebovali, protože nemáš myslit ty peníze vybírat na něco a já neměl úplně přesně na co.

Výhodou je to, že já ventra úplně přesně komu ty peníze dou a na co přesně ty lidi jako nějakým způsobem potřebují.

Já, sloře, nejsem sám, já jsem no taková kapička v moři, ale si myslím, že jak si říkali, douvě kapka ke kapce, ale když se ještě vrátím úplně k tomu, co jste říkal na začátku, víte, co opravdu nierat jako jo, protože si nemyslím, že bych to přežil a lidi mě napada i tak se ti hrát na hrdinu, ty hovado, takýto lidi.

No, já mám aspoň čistý svědomí, protože to je pro mě novitejší.

Jako, že děláte něco?

No, nejako, že jsem si tomu postavil čelem, jako v tu chvíli.

Jako, že jste chtěl?

Ne, já jsem nechtěl. Já jsem musel.

To je prominté, to je celá rozdíl.

Jste do toho nějakým způsobem všeho?

Já jsem co cítil jako povinnost.

Víte, co, protože já sloře ten konflikt na Ukrajině chápu plně jako věnim, nebo řekně mě z jiného úhlu, jako já to chápu, takže tam vidím obrožkou paralil s Československém v roce 1938.

To jsou má z nástupem nacismu.

A Hitlerá Putiná, jeho propagandu, jeho, řekněme, argumentaci, jeho přikručování historie.

Jako, opravdu, tamto lehce pozměníte prostě z projevy Hitlera nebo Gebels.

Je prostě nemôžné na vyvěde 21. století nějaká země násilně rozspoutala velkou válku a silou a mocí prostě si brala území, kterému nepatří.

Já se myslím, že tady jde vo precedence, myslím si, že tahle válka zcela zásadně určí i běh dějina, cela 21. století.

Rusko prostě nesmí vyhrát, jako jo, nenře nemůže, nesmí, nesmí se to stát precedentem pro kohokoliv a takový lé režimu posvětě.

Je mnoho, myslím, že to další o hniško. Ryziko je Tajman a mocenské choutky Číny.

Jako myslím, že Čína velmi pečlivě sleduje nevývoj na Ukrajině a jakým způsobem hlavně reagujeme z národních společenství.

Vy jste řekl to, proč jsem si vybral půžku?

Ano, proč jsem si vybral půžku.

Tak se to menovalo. Čili to je něco, kde vy říkáte, že jsou zdnité s tím, proč...

Proč je nutné někdy.

Je válka nevyhnutelná.

Ne, ne, ne. Proč je, když už válka vypukné, proč musíte vzít do ruky půžku?

A proč?

No, protože prostě, já se budu opakovat, no, protože vy se nemůžete tomu aggressora vyprostě brálnit tím, že mu řeknete, počkejte to se...

No, ale dá se vědnávat, dá se, dej se hledat kompromis.

Někdo, kdyby vám tady řekl, u diplomatického stolu by se dalo najít nějaké řešení a nevím, takové argumenty přecepadají.

To si myslím, že jsou argumenty i správný, jako, ale každopádně určitěné ve chvíli, kdy 24. unora toho minulého roku, jako růzká armáda prostě všíle mnoha divizí a námozněstva a letetstva a pořádních sol prostě napadla jako celou zemi.

Já myslím, že v tu chvíli prostě jako se těžkodávo čekávat, že vy v tu chvíli budete volat do Mosku a řeknete, počkejte, zastavte to.

My budeme s vámi jednoty, tam v tu chvíli prostě ten národ boje v oholí život. Ten útok byl tak absolutně zběsilý, tak brutální.

Spomeňme, jako co se jenom dělou kýva, spomeňme na buču, na všechno to zvěrstvá, těch růzkých barbarů a tak dále.

To si myslím, že diplomace je něco, co přichází ke slovu, později. Já se nakonec myslím, že složeně tohle válka, která ještě bude trvat dlouho, tak nakonec je opravdu otázkou,

jestli nevěřeší, jako na konec jednání, protože i druh z toho válku, na konec, že ho uzavřilo kapitulace Německa, taky se to musilo podepřát.

Ty strany se nakonec musí setkat nějakým zkůsobem ten mír uzavřit, nebo a spompríměří. Já jenom říkám znova, jako že růzkou vyhrát, nesmí.

Ale co znamená vyhrát? To je ta celá diskuze. Že můžu ustane to území. Že můžu projde to, že anektovalo území, které patří i jinému státu. To je výtěz tý růzka.

Naše prohrá je to, když to růzko udrží a okupovaná území budou okupovat.

Jakákoliv, třeba i krym. Jakákoliv, třeba i krym.

Jasně i krym, samozřejmě, no. Víte co tam je důležitá, vědře v roce 9.

Pokud na jednu stranu říkáte, umlouvám se, že to zřejmě bude muset nějak skončit nějakým jednáním, protože tam velka bude dlouhá a někdo bude muset někdy jednat.

Zároveň říkáte, ale růzko nesmí uspět, jakkoliv. To znamená, že musí ideálně přijít o této území Donbassu a tak dále plus krym.

Tak já nejvím, jak si teda ty vymyšlenky jsou.

Je to to, zase se znovu vrátim, jakoby k tomu přímědo druhé se tové války.

Nasestická německo prohrálo válku. Rudna Armada v obsaděla Berlin.

Spojenci byli od Berlína směrem na západ, jako Odrina, která jako řekněme, obsaděli polonu německa.

A německo absolutně prohrálo. Přesto tak kapitulace musí být střezena u jednocí ostru.

To znamená, že i tady, pokud růzko prohráje a bude vyhnálnou s území Ukrainy a nikdo určitě nechce pokračovat na území růzka.

To bezospodovaně návodou.

Tak i tak se znovu zvědně bude muset jako by tento snaf stvrdit, podepsat diplomaticky.

A potom si budeme, že i když ta válka takhle řekněme dopadne,

tak ta hranice jako Ukraina růzko bude na dlouhá 10 letí, možná dokonce i na díl velmi horkou hranici, jako velmi horkou.

Tak jako tak.

Takže bude muset mít růzko zároky, absolutní, o tom jako, že jdeme tomu na to nezautočí na růzko,

což teda popravdu si trofnout vrdět, že absolutně nesmysl, pokud růzkové tvrdí,

ale ty zároky se budou musedá.

A stejně tak ty zároky bude muset mít jako i když Ukraina vyhraje z pomocí západu, tak i Ukraina bude muset mít zároky,

protože já synou mím přestav, že by Ukraina byla přijata v tuto chvíli budoucí 10 lety lety do NATO.

Ale vždyť by jistě víte, že Ukraina tyhle ty zároky už jednou dostala,

a to bylo, když se zbavovala, respektive, když se vzdávala, jedný zbraní v 90. letech, a bylo bude přesad nám to budapevské memorandu,

myslím, a tam růzko a západní stát je tak dále si všichni slíbili teritoriální celost.

Ano, a růzko to porusil. Bylo to roce 19. sáště, když budapešti,

přesně tak a výměnou za to, že se Ukraina zbaví jaderných zbraní, nebo že respektive.

Já spíš říkám, že záruky jsou hezké, ale víte co?

No řek, ale jasně, ale otázka, jak do to porusil to budapeští memorandu.

No jasně, ale co se stalo?

No ne, stalo se prostě to, že růsové obsadili krym, který v roce 1994 sami podepsali, že patří Ukrajině.

No já to budu sumím, ale to se stalo v roce 1914 a ta reakci ze strany západních států byla taková, že se na to...

To mů se česmě říká politika, stejně tak jako československou bylo objetováno v roce 1968,

že to spadá jako by do svéry vlivou a nikogo to vlastně až tak moc netrápilo.

Tak anekce, anekce krymu, která nadkonekonec byla teda prvěná, bych řekl, mazaně, jako hodně mazaně.

Tam přeci jako...

Zelení mužice.

Zelení mužice, bez insigny, bez označení, kdy Putin tvrdil, že to nejsou ruští vojáci a tak dále.

Tam byla obrovská, zde stany ruska, obrovské úspěšná, jako by ta asimetrická válka,

a získání těch místních rusů, vlastně rozklížení té státní samozprávě těch jenotlivých úřadů.

Tam to bylo teda ze strany ruska, pro věnout teda velmi chytře,

ale to se vůbec nedá srovnac těm nárokem 2022,

kdy teda došlo k napadení jako by Ukrainy, jako vůbec.

Takže Rusko tom memorandum prostě porušilo, nikdo jiného neporušilo, rusového porušilo.

Ním se nedá vůbec nězvěřet, ale i tak, když se zase vrátím k tomu meritu věci,

když válka na Ukraine skončí, tak Rusko jsme nároky mít, musím, musím.

A máte přicebou dobu, kdy se ta válka a to, že skutečně se bude válčit a umírat,

to je jako součást života, řekněme, boužel,

že to bude realita i v těch našich západních zemích a myslích,

protože ono to byla semřeně realita všude indé ve světě, v Afryce například.

Ale my jsme tomu dlouho nebyli vystaveni a teď jsme,

a když se se stane tajvá na Čína, tak tom budeme dojisté mědy vystaveni znovu.

Já začnout zadojo, kdyby byl napaden tajván Čínov,

tak to nebude konflikt, jako na Ukraine bytě to válká válka.

Napadení jako tajvanů, se myslím, že by mělo rozpouta třetí se to válku,

což válka na Ukraine zatím nedokáže a myslím, že ani se to nestane,

protože by to zaménlo příjmé zapojení na to.

Vysite s kláce nebujte na to ukraínském dějiště.

Ne, ne, tam jde o to jako, že vprv uvojáci na to, nebo samotné na to se nebude.

Víte, že zrovna včera se to stalo,

že nějaké bylruské vrtulníky přeletli na území Polska,

což jsou takové provokace a drobnosti a taky ty špílce.

Mě to ani neprzešlo, provokace mě to přešlo navigační chyba.

Protože ten incidence to v Čereškách,

kdy při cvědčení naběl ruské straně dva vrtulníky,

jako asi na minuto nebo nejak dlouho prostě přelítli,

jako by část Polského území a taky si všimněte,

protože nějakým způsobem rákovala Polská vláda.

Jakoučitelné to nebylo o tom,

jako že by ty vrtulníky okamžite se střelili nebo něco na to.

Dobře, ale pak to jsou ty ruské stíhačky,

které různě proletají okolo západních a už máme správě o toči?

Protože neletají mezi národním prostoru.

Čas od času stoupí do šveckého,

zdušného prostoru nebo do šveckého námořního prostoru,

nebo zkušenosti mají norové,

nebo finové prostia a tak dále, to jsou všechno provokace.

Každopádně je to plně standardní,

jakoby řekneme ruskou násilnou,

nebo násilným doplňkem jejich obecné politiky

zastrašování a ukazování svalu.

Myslím, že Rusového pro hloupí nejšou.

Když si vezmete,

takhle, pokud vídeme z premisy,

že válku vyhrává ekonomika.

O tom si je těžko dál něco a rozpadovat.

Protože tu válku takhle vyhrávalo i druhou válku,

vlastně vyhráhla ekonomika

nebo hospodářská síla těch jednoutlivých zemí

a tak dále Německo se finálně ekonomické,

absolutně většer palo nebylo skopnou.

Je to nějakým způsobem doplňovat

vůbec ten zbroní materiála tak dále na tak dále.

A proti gigantů, jako jsou spodené státi,

a těto jako lif,

tak prostě gigantem zůstává,

je to opravdu velmoň.

Pokud srovnáte Ruske hospodářství,

a to, řekně mi, to západní,

to je, to je pristě trpatslík

a obr, rusko je obrovská ze mě.

ekonomikama obrskou setrvačnost. A ty sankce, které byly na Ruskou uvalené,

tak jako dolehnout jim je tomu až 5 až nebo v 7 letym, jako by řekněme, horizontal,

to není v tom, jako že teď seškrtne něco a tak dále.

Teď si vem tenom, jakým způsob jsem zanágovala česká vláda,

když jsme se zbavili Ruského plinu, ale kdy vlastně jako 100%

na hradě za Ruský plinu, vlastně dojde a v příští roku,

nebo s těch jednotlivých zdrojů, s těch jednotlivých zářovníků a tak dále.

Celí ten svět se od toho Ruska odklání.

A protože být se než 60% příjmu Ruské ekonomiky, jak mehu eksportu,

je právě z plinu a z nafty. A i té nafty se postupně zbavíme,

tak se myslím, že Rusko je prostě odsouzeno, jako ke zkáze, na konece.

Ale v tuto chvíli, to nelze takhle úspíšit, nebo předpokládat,

že ta válka okam žitě zkončí a že ty sankce.

Já věřím těm sankcím víc, než mnoho jiných lidí.

Říkám, je to obroská země, z obroskou seterovačnosti.

Ale by se se mě něco ptalo. A já jsem na něco chtěl reagovat.

Já jsem se ptal na to Čínu.

Na to Čínu.

A bavili jsme se o tom, věříkáte tedy,

že na Ukrajině nevěříte tomu,

že to předoste nějakého většího konfliktu.

Na Tchajvanu potenciálně tedy střetu Číny a na to,

respektive a spojních států?

Ne, na Tchajvanu a spojních států.

Ano, toho se tedy obáváte.

Ano.

A to, že prostě tyhle ty střety v příštích letech přijdou potenciálně,

je realitá.

Dobře, ale jako ten Tchajvan, popr. řečeno,

jako je ta vôbrou tom bolová pata.

Vymáte se možné na světě mnoho kryzových oblastí,

jako jmen, malý, sudán, a tak dále.

To jsou všechno, řekněme, lokální věci,

ale ten napadení Tchajvanu by znamenalo prostě

celou světovou prizy.

To by pro světovou ekonomiku,

pro světový obchod, pro globalizační,

jako by vůbec dodavatelské řetěvce,

to by byla prostě napslutní katastrofa.

Myсти, že to stane?

Já si myslím, že se to nestane.

Já si můžu říkal, myslím, že jsem to tady už jednou říkal,

že Čína velmi pečlivě sleduje,

nejenom to, jakým způsobem,

se vyvívala kana Ukréně, ale hlavně i jakým způsobem.

Je to mizinárodní společnost jeho,

které se vopradu sem klo.

A tak dále čínení taky nejsou bezloupí.

Myslím, že s tím vopradu,

jako budeme souhlasit

a je to prostě klasická decimálka,

že prostě zvažujete pro a proti.

A když se ještě vrátím k té Ukréně,

když tam teď začala ta ofensiva,

která nepostupuje tak veselé.

Ani nemohlo.

Jak si někteří předstouvali,

teď se hodně mluví o tom,

že se ukraínskými jednotkám

nepodlažilo prolomit nějaké liny

je to je první obrany,

které se původně měli,

bochteli, propojit.

Narušit.

Narušit.

Je otázka,

jak to bude až ten podkáz víde,

možná, že už to bude trošku jinak.

Nicméně, vás to tedy nepřekvapilo.

Ne, já si myslím,

že až ten podkáz víde,

tak to jinak nebude.

Myslím, že ta situace

prostě bude se trvá.

Jítte, co jako to je prostě přesně

ta chyba, které my se dopouštíme

nebo mnoholidí se jí dopouští,

že si myslí,

že ta válka je jako ve filmu,

že prostě vám někde zautočí

jako nějaké obrovské armádní zbory

a teď se to bude nějakým způsobem válcovat.

Já teda popřeřečenom

si myslím, že

taky bych se přál,

by ta offenzíma byla úspěšnější,

samozřejmě jako jo.

Ale pokud

vo začátku

ve mě hledali

nějaké pochybnosti

a ty největší pochybnosti

je to, že prostě Ukraina

to nemá dostat eksil.

Pracem má všechny ty jednotky.

No, víte, co?

Má spoustu techniky od nás.

Tak.

Ne, vždy skvělá je, ale bějí hodně.

Víte, co?

Můžu se o tom,

že to je skutečně jedna z nejslednějších armád

z vlastatě na světě v tůdlej.

No, to té zice pravdá,

ale má to několik

v tra velkých ale.

A všemtěm ale bych dál velký písmén.

Jako, jo.

My se jsme al,

tak vám řekl můžete kon ale.

Ale prostě ale, jo.

Tak ten první problém je v tom,

že ty techniky není dost.

Prostě není.

Ať se myslíme, co si myslíme.

Ať se myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

co si myslíme, co si myslíme,

teď Putinový od roku 2014

od anekse Krimu

ta paraloveva je tam na prsto jasná

jako absolutně na prsto jasná

a stejně tak jako teď

kon i pro násta válka

pro mnohu těch politiků

nebo se možně politici se musí

olížet na svoje voliče

a lidi válku nechtějí

to je celkem logická záležitost

ale tím, že nejsou krajinci

taky v ní mají právě něco

jako hodně vzdálený problém

a vlastně tlačí na ty politiky

a tohle táhnutí jsou mnodne

velmi myslná třeba i v Německu

aby se nedodávali zbraně

jsou schopně obětovat ukrajinu

obětovat svobodu těch lidí

obětovat celou zemi

výměnou za to,

že teda oni o tom nebudou

muset přemýšlet

protože

a říkám přemýšlet

protože na Paris nebo na Berlin nebo na Prahu

žádné ruské rakety nedopadají jako

my tady jsou vždy nějakým způsobem

řešíme jako problém z uprklíky

ale to řešíme my a Poláci

ale učitě to neřeší Francouzi

nebo

nebo to neřeší

talovi má jiný problém

z migracii

ale pokud to jsou vyslosti s Ukrajinou

tak jako pro Francouzi

jako neřeší stovky tisící

jako ukrainských uprklíku

ta válka je pro něj

absolútně jakoby imaginární záležitosti

my cítíme jinak

my máme ještě proti třeba Francouzu

nebo Italou nebo Komukoliv

máme ještě tu historickou skušenost

u ruskou kupací

to je prostě emperická skušenost

která řekněme tomu západnímu

nebo západný část Evropy

takže v tom je ta roztříštěnost

Evropita politická

kdy trádyme tomu Evropská unie

se musí vždycky dumluvit

na kompromisu

který musí být odsouhla sen všem

kdy do toho hází vydle Orbán

neustále

kdy si myslím, že to je

regulérně pro ruský politik

je taková, který absolutně sabotuje

politiku Evropské unie

ve smyslu Ukrainy a tak dále

takže

pro to

na vaši otázku půjdná myslím

protože tak je to právě proto

my prostě tam, kde

o to jakým způsobem my to válku vnímáme

a my vnímáme

jako nechceme vidět

protože mi to nechceme řešit

s ohlenem na ty voliče

mi to nechceme už

a pokud mi to pořád nechceme vidět

a myslím, že čím to díl to bude trvat

tím mý to budeme chtít vidět

a po to budou větší strády

tak co to pak znamená

proto Ukraino, která se teď

ofenzíva nějakým způsobem

tedy příli, že zatím nedáří otázka

jak se to bude vyvíjet

nicméně to asi taky může dopadnout špatně

může dopadnout špatně

že to Ruskou pravdu

moc děkuji, že jste doposlouchali

až jsem zbyt jak rozhovoru

nejdete na hero-hero.co.l o Lomeno Čestmín

a uslyšíte v něm třeba tohle

a kdyby ta hle otevřená rána

zůstala v Evropě

tak si myslím, že Evropa teda

a otevřená rána je myslím dobrý výraz

tak Evropa na tom bude neustal

tady můžete být zprostej

tak si, nechce být panem zemanem

opravno ne, ty lidi

ve chvíli jsou vystřenit takhle

absolutně zásadnímu fatálnímu problému

že někdo chce zabít vás

a vaše děti a vaši rodinu

výbít

tak jako se do toho dáte i vy

ale na druhstvům to není černobímá postova

jo, mekárt je sám sobě

nesl spouk z toho řekněme

lidsky, jakoby zajímavých vlastností

jako byl se absolutně loyalty

můžete těmi svými lidmi stábl

to jsme zkusem romantik

ale bylo to teda vprou hova do boží

a nebezpečný hova do boží

stojí to za to

alejte, co máte na mysle těm něčím iným

můžete borať

těm

koválně zkuste

ne, já nevím, něco tady

no ne, tak když to řekl, máte něco na mysle

ne, ne, vůbec, něco hezkého českého

to by byl v opravdu průsob

a to já nemůžu připustit jako

za sebe, mluvím, jsem sobec

já nikogo nevucužuju

nikogo nemoralizuju

já dom říkám za sebe

já, ne, nikdy

nikdy, nemůžu

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.