Vinohradská 12: Macronova bouřící se Francie
Český rozhlas 7/3/23 - Episode Page - 21m - PDF Transcript
Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.
Na silnosti policích Francie neprřestávají.
Pořela auta i veřejné budovy.
Včate vyvolila smrt 17 letého mladíka, kterého začátkem týdne před dopravní kontrole zastřelila policistá.
Ulefancé veřejné 37 letého mladéka do porté do řadnáho mladéka.
Na silnosti se z Pářízkých předměstí přesunuli do dalších velkých měst.
Dívoke noci ve Francie. Smrt mladíka rozpoutala největší nepokoje za poslední roky.
Zajímámě, jestli desítky tisíc policistů ohnivou bouři v ulicích uhasí trvale nebo bude dál doutnat.
Tohle výnají líp můj kolega Martin Balucha, náš zahraniční spravoda i v Páříži.
Dnes je úterý 4. července.
Ahoj Martin, zdravíme tě do Páříže.
Hezký den z Páříže.
Prosím tě máš pocit, že se Francie po tom týdnu protestu, nepokoju, rabování,
neopadá do, řekněme nějaké, větší nestability.
Podle těch posledních hodin to vypadá, že se v ládi poséry několika velmi napětých nocí dáří
tu situaci dostat podkontrolu v posledních hodinách.
To už nebyly stovky zadržených, ale byly to desítky zadržených.
Přitom ty předcházejíci noci byly podstatně rušnější,
mítržnici byly aktivnější, ty počty zadržených se pohybovali míste i kolem tisícovky.
I v naší čtvrtě bylo podstatně klidnější, už jsme neviděli žádné výbuchy, pyrotechniky, kous.
Když jsem byl ránovenku, tak stále jsem tam viděl tu jednu zaparkovanou dodávku kompletně vyhořelou,
ale jinak ta situace byla podstatně klidnější, to ale neznamená, že byty nepokoje úplně ústali.
Stále jsme viděli na přednestí paříže, sceny podobné z těch minulých nocí,
zapalování a udostejné i v těch větších městech, jako například v Lyonu,
ale zdá se, že skutečně zafongovala ta opatření z minulých dnů,
to, že francouzká vláda výrazně posílela a navýšila počty policistů v ulicích.
Ze začátku to byly spíš tisícovky, měžší tisícovky policistů.
Ty poslední noci to už bylo pěta 40 tisíc policistů po cele Francí,
měli k dispozici i těžkou techniku, obrněné transportéry,
na bezpečnost dohlížili taky drony, vrtulníky, takže to mohlo pomoct,
co mohlo taky zabradt byly ty zákazy vycházení, které byly na několika místech vychlášené,
budť od 9. nebo 11. hodiny večer až do 6. hodiny raní,
mohlo taky zabradt omezení dupravy.
Tedy na Pahríském předměstí nejezdili tramvaje, nejezdili autobusy,
měl to důvod, protože něktaří ty vytrvižníci zautočili přímo na řidiče.
To byl případ Grenoble, tam výtržníci stříleli pyrotechniku pořidičích,
ty dopravní podníky samozřejmě chtěli a museli chránit svůj majetek,
protože na předměstí Pahríské v městě Oberwillie výtržníci
vypálili kompletně v těch minulých nocích.
Autobusové depo vyhořilo zhruba 13 autobusů.
Takže to všechno mohlo pomoct, mohlo taky pomoct,
že obchody v některých městech, které prodávali pyrotechniku,
tak už jdi nemohli prodávat to všechno mohlo pomoct
k utišení ty situace, ale uvidíme, jestli to pomůže i v další dnech.
Protože ta situace se samozřejmě může každým dalším dnem
změnit k horšímu i klepšímu.
Ty sceny, které ty si popisoval,
trochu změjí jak z nějakého bečkového postapokalyptického filmu.
Co bylo tento krát, když se vrátíme o těch několik dní spátky
roznětkou, rozbuškou těch divokých nocí ve Franci?
Tou rozbuškou, prvotní rozbuškou, byla smrt 17. letého mladíka.
Před týdnem ho zastřel na pařízkém předněstí
při dopravní kontrole policista.
Oni původně byla to policení hlítka, motohlítka,
která zastavila na pařízkém předněstí žlutý Mercedes,
který udělal několik přestupků,
by zvali toho řidiče 17. letého mladíka jménem Nile,
aby zastavil, aby vypnul motor a přitom na něj mířili zbraněmy.
Bylo to oto sledovanější, že ta scénka nebyla popsaná
jenom v záznamech, policejních záznamech,
ale že tu scénku skutečně všichni viděli,
protože byla na sociálních sítích šířila,
se na sociálních sítích pomoci videa,
které natočila jedna z kolem důci.
Takže na tom videu bylo slyšet i,
jak policisté křičili na toho 17. letého řidiče.
Parovali ho, ten nakonec neuposlechl,
rozjel se, jeden z těch policistů vystřel.
Ten 17. letý mladík několik minut na to zemřel.
Policisté se potom hájeli,
že jednali v sebe obraně,
že tam i z toho videa je to patrné,
že za nimi byla zítka,
takže museli uskočit zároveň,
neměli moc kam uskočit, protože tam byla ta baríera.
Taky tvrdili, že se báli toho,
že by ten mladík,
že by to auto mohlo sraziť
a přijet další kolem důci,
takže proto vystřelili
a ten zásach odůvodňovali tímto způsobem,
ale ty názory to jsou tedy ve Francie různé,
tak to, že jednali nepřiměřené,
že to bylo nepřiměřené,
využití po užití zbraně
a len druhou stranou jsou tu politici
a lidé, kteří opakují a zdurazňují,
že jednali v sebe obraně
a podporují a hájí tyto policeste.
Takže lidé, kteří vyšli do ulic,
tak vyšli na podporu právě toho mladíka
a jako na protest proti tomu zásahu nepriměřenému,
nebo co byl ten důvod?
Tím prvotným důvodem,
ano, bylo vyjádření podpory
v té rodině toho zastřeleného mladíka,
ale i ta rodina samotná
babička toho 17. letého
a mladíka tvrdí,
že ta smrt i jeho vnuka
se stala pouze zámiňkou
tímto výtržníkům pro rabování,
pro níčení majetku.
Právě tato babička
vyzvala ty výtržníky,
aby ukončili, nepokoje,
byla taky o tom,
že nemá smysl pokračovat,
že nemá smysl níčit autobusy,
které využívají právě lidé na předněstí.
To ostatně zdurozňoval
i žán Kastex, bývalý preměr
a současný ředitel
pařízkého dopravního podníku
říkal, že všechny ty tramvaje,
všechny ty zapálené autobusy,
že to jsou dopravní prostředky,
které využívají lidé na předněstí,
a že pokud výtržníci je budou níčit,
tak to je akorát palba do vlastních
žád,
ještě zvyšování těch
nerovností ve spoločnosti, protože to jsou prostředky,
které skutečně využívají lidé,
k tomu aby se dostali do práce z práce,
vyzvedli děti a opravdu
kor ešte na tom pařízkém předněstí.
Kdo jsou tí, kteří do těch ulic
vyšli a zajímá mě
hraje nějakou roli
nebo objevuje se při těch
demonstracích i nějakým
narratív, protože pokud se nemilím
ten mladík měl sebro africké kořeny.
Ano, ano, teprvní utázce
podle
ministra stva vnitra, podle ministra
vnitra řerále Darmanána
těm výtržníkům je v průměrou
17 let, ale jsou mezi nimi
výrazně mlačí jedinci,
14 letí, 15 letí,
16 letí, samozřejmě
od toho se odví, i to jakým
způsobem s nimi budou
nakládat soudy, i to jakým
způsobem s nimi budou nakládat
francouzská justice.
Většinu těch mladíků
čeká soud pro
nezletile, ale samozřejmě záleží
na tom skutečně kolikým je let,
pokud jsou něco starší, tak ji může
hrozit i několik let vězení,
můžu jim hrozit i poměrně vysoké
peněžité tresty, v rádech
desítek tisíc eur
a neplatili by je pouze
těto mladíci, těto nezletili,
ale i hrodiče, proto ostatně
mým prezidentem Emmanuel Macron
se obracel na hrodiče
týka, že je zopovidností
hrodičům starace o své děti
a i z toho důvodu
byly i na sociálních sítích
vidět vlastně sceny, jak někteří hrodiče
chytli své děti
do slova za uži a
vedli jak autu a snažili
když je přimět zastavit
ty nepokoje
je pravda, že některý politice
ve Francie se snaží využít ty nepokoje
ve svůj vlastným prospěch
bývala prezidentská kandidátka Marienle Pénová
vyzvala prezidenta, aby přijál
ty nejsilnější politické strany
a vedl s nimi deskuzy
je tady taky snáha o to
dosáhnout nebo dotačit
vládu, původně byla
taková snáha dotlačit vládu
k zavedení výmečného stavu
to nakonec kabinet prezident Emanuel Macron
neudilál a teď
po něm lidé chtějí
aby buď vystoupil
s projevem, snažil se uklidnit
tu situaci, snažil se
přiznat některé chyby
a pln tom zásahu policistů
je vidět, že se ten
přístup vlády mění prezident Emanuel Macron
přijál předsedy obu parlamentních
komor, jsem na Senátu
i národního schromáždění
prezident Emanuel Macron má taky přijmout
220 starostů jejich
městav byli v hledáčku
nebo byli poškozené těmi výtržníky
Dobře, a teď zpátky ještě k téme
původní druhé otázce
nebo té druhé části te otázky
totiž zda se nějakým způsobem
při těch protestech, rabování
objevuje ten migrační narrativ
objevuje se migrační narrativ
v tom smyslu, že ten
mladík, kterého policisté
zastřeleli, skutečně měl
severoafrické kořeny, ale
spůsta politiku tady zdúrazňuje
že to není
problém jenom migrace, že by bylo
velmi zjednodušující
zaškatulkovat ten
sůčasný problém, ty sůčasné nepokoje
pouze pod termíny migrace
a nezvládnutá i migrace
těch problémů je daleko víc
lidé poukazují na policijní
násilí opravdu i lidé na předněstí
říkají, že policisté
si vybírají některé jedince
spíš, než
míné, k těm
osobním prohlídkám, k těm
častějším prohlídkám, takže
těch problémů je daleko víc
s údlohodobějšího rázu
rozhodně nejdeme mluvit jenom o tom,
že by to bylo jenom o
imigraci, migraci nebo nezvládnuté
integraci. Když si mluvil o tom,
že budou přijatí
starostové těch asi
vou se 20 měst, kde došlo
k nějakým potíčkám, nebo
k nějakým protestům, tak já jsem si
vzpomnil na jeden příběh, o kterém
jsem četl ve správách. Toti,
že na předměstí paříže v jednom
menším městečku tam došlo
k utoku na Doom jednoho starosti
a snad byla zraněná i jeho manželka, jedno
z jeho dětí. Vyšetřuje to policie,
tuhletu událost?
Ano, to se stalo o víkendu,
výdržníci zapáleli
auto na předměstí paříže a
stalo li ho na Doom
toho starosti, tím
přímo ohrozili manželku
toho starosti a dvě děti.
Dvě děti ve věku od pěti
do sedmi let, ten starosta nebyl
doma, protože v noci řešil právě
ty nepokoje na předměstí
paříže v dalších částech.
Žená, potom co slišela
ty zvuky, ten ruch
viděla plameny, tak
vzala děti a přes zahradu
odběhly, schovali se
přitom útěku, ale se vážně
zranila, na noze měla
by snad mít zlomenou
holení kost.
Ten incident, tento útok
policie vyšetřuje, vyšetřuje
ho jako opukus o ovraždu
premiérka Elizabeth Bornová
velmi důrazně
odcoudila tento útok.
Taky navštívila toho starostu
ten starosta ostatně taky
vystoupil v televizité
jedna, jednak řekl,
že nemůžné
ustoupit těm výtržníkům
a taky volal po posílení
městské policie
říkal, že je potřeba
jednak posíli ty jí řady
dodat jim
lepší techniku
a zdůrazňoval, že potom
starostové volají
dlhodobě.
Můžu vám říct,
že to není jednoduché.
Manželka a děti byly opravdu všoku.
Manželka zaplatila za záchranu
našich dětí vlastným zdravým.
Prokázala neuvěřitelnou statečnost.
Stal jsem se starostou v 29 letech
ve městě, kde jsem vyrůstal.
V nikdy by mě nenapadlo,
že ohrozím manželku a děti prací
o obývatele,
z ktož je to angažé, o servicí zéviton.
Kůli těmi rozsáhným nepokojům
ve Francie,
Emmanuel Macron rušil
i svou cestu do Německa.
Co na to mimo chodem právě Němci
blízky spojené,
souset Francie říkají,
že se něco takového,
a připomenu ty scény,
schořela auta, vyrabované obchody,
desítky tisíc policistů
a lidí zatržených,
že se něco takového ve Francie odehrává.
Já jsem zaregistroval vjádření
Německého kanceléře Olafá Šolce.
Ten samozřejmě vyjádřil z nepokojení
nad tím, co seděje ve Francie,
ale zároveň zdůraznil,
že podporuje prezidenta Emmanuel Macrona
a řekl, že
mům plně věří v tom,
že dokáže nastolit pořádek
vrátit klid v zemi.
Gled, když je to,
když budu cít si to zítračit
Dlou ho jsem ovojila,
že prezident Emmanuel Macron by mohle
zrušit cestu do Německa.
To se skutečně stalo.
Je to češitvá situace,
protože naštěva byla hruby plánované.
Původně měl v Německu
řešit energie,
měl řešit
bezpečnost, financier
a měl řešit to také vzájemné vztahy.
že francouzko-niemecké vztahy mají jisté trhlyny, ty vlády mají rozdílné pohledy na řadu témat,
takže byla ta cesta důležitá, nakonec si teda zrušil a není to první zrušená státní náštěva.
Přepomínám, že v březnu, leto z březnu byla zrušená náštěva mryckého králek Karla III,
který měl taky přijet do Francie, měla to být jeho původně pravní zahraniční náštěva,
nakonec zamířil do Německa, ta cesta jeho byla zrušená nebo odložená,
přesný řečeno kvůli protestům proti důchodové reformě.
To jsme společně dozebí dali, to si vzpomínám je ve Vinohradské 12.
Tedy Macron nejal do Německa, předtím nepríjel brycký král Karal III na víc ty nepokoje,
už nejsou jenom věcí. Francie rozšířili se, viděli jsme záznami taky z Belgie, z Bruselu,
taky ze švícarská, švícarská policie zadržila několik lidí ve švícarském lozán,
kteří po vzoru francouzkých výtržníků níčili obchody právě ve městě lozán.
Řekni mi, kdybych já byl francouzký prezident Emmanuel Macron, co si jako mám zít z té séry je nepokoju,
které se odehrávají ve Francie. Co je ta základní správa a jak s tím jako teď naložit?
Ty současné nepokoje jsou důkazem toho, že Francie má dlou hodobé nevyřešené problémy.
Lidskou snahou nebo lidskou tendenci je to vidění světa zjednodušovat, takže i tady ve Francie, ale obecně ve světě platí,
že se lidé snaží ty současné problémy zaškatulkovat do několika termínu, do termínu migrace, integrace,
sociální nerovnosti, chuduba, policijní násilí, ale těch důvodů je podstatně víc a nakonec to bude mix, nakonec to bude kombinace všechny těchto faktorů.
Pro prezidenta Emmanuel Macrona je to správa, jednak o tom, že ty problémy ve spoločnosti přetrvávají, že nejsou vyřešené, že jsou dlou hodobé
a že to je skupina lidí, která je nespokojená a stačí velmi málo. A ti to lidé jsou v ulicích, jsou připravení zautočit na podníky,
rabovat, jsou připravení i poměrně násilným scénám. Pro Emmanuel Macrona je to taky velký šrám pro obraz Francie, který se snaží dlouhodobě budovat.
On se snažil v předcházejících týdnech, měsících letech přilákat zahraniční investory, on se snaží nakopnout průmysl v zemi,
pořádá setkání ve Versailles právě proti to zahraniční investory, pozval nebo setkal se v minulých dnech i s americkým podnikatelem Elonem Muskem,
kterého pozval i do Ilizíského paláce, oglašoval velké investice na stavbu velkých továren na baterie k elektromobilitě.
Samozřejmě tohle to všechno se přidává ještě k těm protestům proti důchodové reformě.
Někteří představitele francouzkého turizmu už potvrazuji, že turisté ruší objednávky, ruší rezervace, například turisté ze spojených států.
A musíme si taky uvidomit, že jsme rok od olimpíjských herv paříži.
Takže Francí je skutečně v hledáčku médií, francouzká vláda se snaží ukázat, že je připravená organizovat tyto hry,
že je připravená zajistit bezpečnost, ale to, co se udehrává v ulicích samozřejmě zbuzuje velké pochybnosti.
Myslíš si, že to, čeho si i ty světkem v těch posledních dnech, tak je něco,
co francouzi už úplně jako nepřekoustnou a nevyšu mít to, že to bude muset mít nějaké celospolečenské řešení ve výsledku.
Je to další šrám na francouzké společnosti a těch šrámů, jenom za období francouzkého prezidenta Amanola Macrona bylo několik,
byly to demonstracie žlutých vezd, byly to demonstracie protiduchodové reformie,
teď to jsou nepokoje vyvolené smrtí toho 17. letého mladíka a to všechno zůstává v té společnosti, to nemizí.
A prezident Amanola Macron s tím musí počítat, musí počítat s tím, že je to skutečně skupina lidí,
která nesouhlasí si jeho politikou a která není všeobecně spokojena s fungováním vlády, ale nejenom s současnou vládu,
ale která není obecně spokojena se svými vlastními životy, s jejich situací a nějakým způsobom to ventilují,
musí počítat s tím, že stační málo a ty nepokoje se můžou zintenzivnit, můžou se opakovat, může vznítit zase něco jiného.
Faktem je, že francouzká společnost má spoustu dlouhodobích problémů, které nejsou vyhřešené a které probublávají na povrach a ta smrt 17. letého mladíka byla v istem slova smistou skutečně jenom rozbužkou,
ne původcem těch problémů.
Tak já tím moc děkuju Martině, že jsme si o tom mohli popovídat a že se mi vyjasnil spoustu věcí, co se právě teď ve Francii děje.
Já děkuji, hezký den, náslešenou.
Tohle už je všechno z Vinohradské 12. z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.
Dnes s Martinem Baluchou, naším zahraničním z pravodajem, který nejenom v Paříži, sleduje další séry nepokojů a demonstrací.
Tento týden plný svátku bude i pro Vinohradskou 12 trochu svátečný. Učitě budeme mít několik dní volno i my, ale něco málo jsme nachystali.
A pokud jdete někam k moři, tak s častou cestu třeba vám ji naší díli skrátí.
Budem rádi, když si Vinohradskou 12 spustíte.
Náslišenou příště.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Divoké noci ve Francii. Smrt mladíka rozpoutala největší nepokoje za poslední roky. Dokážou desítky tisíc policistů uhasit ohnivou bouři v ulicích trvale? Nebo bude dál doutnat? Tohle ví nejlíp Martin Balucha, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Paříži.