Vinohradská 12: Macron, Putin, džihádisté a vzpoura bratrance

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Gabonský prezident Alibongo je podle armády v domácím bězení.

V televizním proslovu to řekli bojáci, kteří tvrdí, že se v zemi chopili moci.

Stejná scopina.

řekli, že byli dělává, že se dělává, že se dělává, že se dělává, že se dělává.

Dnes je úterý pátého září.

Dobrý den, vítejte tady u nás ve Vinohradské 12.

Díky za pozvání.

Alibongo Ondimba, prezident of Gabon.

Alibongo Ondimba, svržený kabonský prezident na zveření.

Alibongo Ondimba, prezident of Gabon.

Alibongo Ondimba, svržený kabonský prezident na zveřeněném videu na sociálních sítích

vyzývá všechny své spojense přátle, aby se ozvali protipuči v Gabonu, aby udělali rozruch.

Máte vzlušit, máte vzlušit, to opakuje několikrát.

Je prív domácím vězení, neví kde jeho syn, neví kde jeho manželka.

Tak co se to v Gabonu přesně stalo.

Všechno to začalo kolikáteho, 26. srpna.

Kdy proběhli volby prezidentské, které jaké tradicí v Gabonu byly zmanipulovaní,

když v gabonským politickým systému nemůžeme hovořit o demokratickým vládnutí,

ty volby jsou vždycky zmanipulovaní, tak aby se u vlády udržel klan Bongu,

měří to byl je otáz, teď je to Alibongo.

A po těch posledních volbách došlo, jak je tradicí k protestům opozice,

hniakemu násilí, až na to, že tento krás zasáhla armáda a rozhodla se prezidenta s vrhnout

a stolit nějaký podle nich přechodný model vládnutí, který by měl vezd k nějaké další

změje vlády s nějrem trakci velmi vládě, což je to oficiální pozice,

to jestli se to udá věřit její návěci, jelikož do určitý míry to vypadá

jako i nějaké vyřizování si problémů v rámci toho vládnoucího klanu,

jelikož sřád ten generál, co se dostal k moci, tak ho se podílel na výkonuté moci,

samozřejmě už předtím mě to tuším bratra necvrženého prezidenta,

tu díš tam to na pojení poměrně jasné, tu díš, jestli šlo zopravdu armáde o nějakou demokracii,

nebo jeno využeli tohle okna příliš dosti, je teďka brzo spekulovat.

Jenom, abych šel po lince těch událostí od toho 6.20. srpna, kdy byly volby,

tak chápu správně, že krátce po té, co ty volby proběhli a byli zveřeněni výsledky,

v nich měl potřetí, tedy obhájt, mandát, ale bongo, při čemš jeho otec vládel Gabonu

už nikdy od roku 1967, takže ten klance držel moci takhle strašně dlouho,

tak zasáhla armáda.

Nejřívere šlo k protestům, došlo k nějakému násilí, byly nějaké obětí na životech

a po pár dnech zasáhla armáda a uvěznila Ali Bunga v nomáci vězení.

Dobře. A co se týče teda otázky férovosti, voleb, tak vyste říkal,

že se vlastně nedivíte tomu, že byly nějaké protesty, protože ty volby byly,

což můžeme tedy říct, že byly svalšovane?

Ano, tam jsou svalšovany pravidelně. Tentokrát to bylo uděláno trošku mň okatě,

ale třeba před minulnými volbami vyhráleli bongo oficiálně osi 5.000 hlasů

s tím, že většina provincí hlasovala pro pozičního kandidata

a on čerou náhodu získal v provinci odkuď posází 95% hlasů,

zde 99% volební účastí, což úplně neukazuje na to,

že by ty volby byly nějak moc férové.

To jsou podobná čísla, která my jsme tu znali z Dobře minulného režimu.

Třeba mi to hrozně připomíná situaci, kdy v Čechčensku dostává

Vladimír Putim přes 100% hlasů, tak je celok podobního.

A já jsem se dokonce někde i dočetl, že snad jeho protivník v těch volbách

profesor učitel, že jeho lístky s jeho iménem

nebyli v některých volebních místnostech ani k dostání.

To je takový oblíbený trik, že stížíte volby

proti kandidáta, stížíte možnost volit v oblastech,

kde je větší podpojra opozyci na opak, se snažíte co nejvíc

zvýšit volebním čas v oblastech, které budou hlasat

pro toho vládního kandidáta, což je jeden z těch triků

a potom, když to nevychází, tak se nějaký z lístky stratí.

A pardon, jenom, abych se orientoval, tak já vím, že Armada vystoupila

respektive generál, který tu Armádu v tuto chvíli vede vystoupil

televizi, kde oznámil to, že tedy došlo k vojenskému

puči, byste zminoval, že je tam i nějaká přízeň.

Rodina okolo přesně tedy jde.

Byl to, jestli se nepletu bývalý člen, kdy budu dokonce

velitel prezencké gardy, vysice postavení člověk

v farmádii, právě braternec, světřeného prezidenta,

který samozřejmě na tom režimu velmi profitoval.

On cice Gabon je zpohledu jeho obyvatele

relativně jako chudá země, chudobat tam se šírí

masivně, ale stát jako takový do ta elita vládnou,

címá přístup, velké umností zdrejují,

jakože Gabon má velké nalezište ropy a tudíš

ty elity, které se podíl na moci tak jsou v podstatě

jako multimillionáři, což se týkalo i právě

generále, kteří převzal moc, tam je velká nerovnost

z distribucí těch zdrejů a do rčité míry

to vypadá i na jaké vyřezvání si učitů

po téle ekonomické liny, což v státě,

který byly zaseženy převraty v sůčasnosti

taky poměrně běžních.

Já jsem rád, že to říkáte.

Gabon, přiblíž me to země narovníku,

v západní Afrique, v subsaharské Afrique,

není jediná, kde se vojenský puč převrat odhrál,

to stejné se stalo v Nigeru,

takže tohle léto je v Afrique taková sezona.

Poču, jak to nazval i sedobr Al-Jazíra.

V západu africkém Nigeru došlo k něčemu podobném.

Totiž se zazen tam byl zvolený

pro západně orientovaný prezident Mohammed Pazou.

Obviněli ho, že je loutkou Francie

a chopila Armada a Bazuma,

uvězdnila ten scenáři toto žiní.

Není.

Je to poměrně odlišný

a to z toho důvody,

že ten převrat nenásledoval nepo volbách,

ty volby proběhli už před dvě malety,

kdy teda došlo k nějakému pokusu,

opůjčele ten byl neuspěšný

a v případě Nigeru

ty volby relativně k tomu,

jaké části světa se konali,

tak probíhali Ferově.

Byla šeruká skoda na tom,

že to byly jeden z mála států,

který byl skopen demokratické transice.

Omovat se jenom toto jsme severněj

od Gabonů v oblasti v Zahelu.

Přesně tak.

A ten byl zvolen religitivně relativně

demokraticky svobodně

a ta podpora pro něj

mezi objevateli v době vole evidentně byla

docela vysoká.

A k tomu převratu došlo primárně

z toho důvodu,

že Bazum se snažil reformovat

bezpešnostní aparád

v rámci, kterého chtěl

i odvolat velitele prezidentské gardy,

který návaznosti na to právě

vyvolil ten půjč.

Tudíž narozdíl od Gabonu,

kde se ta arbáda může

a smojí zašličovat tím,

že vystoupila proti neferovým

vysledkům voleb, v Nigeru něco takového neprípav,

v ho je to jednoznačně pouze snáhou držetce u moci.

Což je možná i ten důvod

proč proti tomu převratu

v Nigeru se ozvali i okolní státy?

Což státy, ve kterých ten půjč probil

v nedávně doby, taky, což je

malé buriky na Fasova, Gvinéa,

tak ty se postavili záty pučisty

a Ekovas, což je zbytek

toho západofrického společenství,

který už ty lety tři státy předtím vyloučil

nebo pozdržel jim členství,

tak se vyjádřil proti tomu puči

s tím, že by měli být

zchválené nějaké plány na vojenskou akci,

ale nevypadá to

v tůdlech výly, i když jeden čas

na vojenské akce byla asi docela pravděpodobná,

ale když to nevypadá,

že tam ty armády chtějí zasáhnout.

Pokud tomu tak dojde,

tak to bude velmi zajímavý posuněl

jakož v takovou tomasivní operaci

u Ekovasu Smedlouho neviděl.

Když se na to celé

nepodíváme s trošku šeršího pohledu,

tak jedno pojítko,

ale najdeme jednoznačné,

točiž bavíme se

ve většině

obývalých francouzkých koloních,

o francofoních státech

v Afryce, kde za posední 3 roky

došlo k 7, 8, 9

vojenským převratům.

Jo, tam jediná výmka bude

státe, když se na to celé podíváme

s trošku šeršího pohledu,

tak to nášte.

Jo, tam jediná výmka bude

Sudán, který francouzků koloní

nebyl inak to tak je.

Jesli je to

tom francouzků kolonialní minulostí

je sporné,

není na to jednoznačná odpoviť.

Hodně se poukaze na to,

že právě Francia

ve svej kolonialní správy

měla příjmější wlif na administrativu.

Znamené se snažila více

přetvořit státní zvízení.

když si dokázali vyvynu nějaký funkčnější model státní správy,

který více odpovídal míst s tím tradicím.

Co je pak také pravda je, že Francie více intervenovala v těch statech

i po ukončení koloniální správy,

což zase úplně nevedek nějaké stabilizace těch režimů,

kdy se podíváme na entityn v Afrique, které jsou nějakým způsobem stabilní,

kde je dochází, kteřák výměně vlád na demokratickém principu

tak z těch francousích koloní, to bude zpada taková do Senegalu,

jinak jsou to většinou bývalé v Britské kolonie,

i včetně třeba neuznaného Somalilendu.

A právě na to leto se poukazuje.

Francie dlouhodobě udržovala umoci sobě nakloněné autoritářské režimi,

což třeba v další statech Afriky už se nedělo po ukončení studené války,

kdy samozřejmě na proksy soubojíme ze spojennými státy

a s soveckým slozem probíhal.

A tím pádem se udržují umoci právětě autoritáři,

kde není možnost změjí tu vládu nějakým jiným způsobem,

než nějakým podobným převratem,

a tudíž by ve francousích koloních z tohle důvodu mělo častěj do cházky převratů.

Na víc spousta obyvatel těch francofoních států vyní doteč.

Francie z nějakého zasahování do dění v těch zemí,

připomeňme, kde se platí zápodu africkým francem,

tak tam měna je navázána, přímo na euro, v Nigeru.

To je země, kde se ve velkem těží urán,

který se pak dováží do Evropi, do Francie.

Francie je závislána energi z jádra, takže urán potřebuje,

a pak to přeprodává dál, takže z toho má i zisky.

Tyhleti všechny obavy pak kristalizují v to,

že vidíte v Nigeru na ulicích lidi s vlajkami Francie.

Přeskrtnu tými, chápete? Tu nevoli jako zásadní právě v tom,

proč třeba v Nigeru, když se o něm teď zrovna bavíme,

to propuklo v ty velké protesty.

Jo, tam samozřejmě tenhle ten sentiment je dlouhodobě přítomný.

Je to i spojeno s tím, že Francie svojí zahréňším politkou

udržovala ty autoritářské režimi u moci.

Je tam ta ekonomická stránka, kterou jste změňoval, takže to se propují.

A té antifrancůvské noty jsou pak schopni využít eksterní aktéry,

kteří zase podpoří nějakou tupučistskou vládu.

V případě Nigeru, kdebo Sahelu obecně teď třeba ruzko spíš.

A potom právě dochází nějakému nabalení dálších věcí

na právě ten antifrancůvský sentiment, což pak vede i k tomu,

že se třeba i ty junty nebo část těch demonstrujících

přihlásí jako by kruské stranie.

Není to tak, že by úplně podporovali třeba ruzkou politiku,

dosť často se ani neuvido mít, co ruzká politika je.

Jeliko, že ruzko nebylo v těch zemích přítomno, ale je to výděně jen spíš jako symbol.

Že to není, podporujeme genocidu Putina na Ukrajině,

ale podporujeme to, že prostě ruzko se staví jasně proti Franci,

my Franci uzmáplní zuby, tutiž tady máme tu druhou volbu.

No kromě přeskrtlých francouvských vlajk se občas objeví i ruzké vlajky.

Přesně tak.

Na těch demonstracích otevíráto tedy podle vás ty bojenské puče prostor pro ruzko,

jak se více angažovat právě v zemích Sahelu, nebo v té subsaharské,

nebo centralní a západní Afrique.

My víme o tom, že v Afrique jsou velmi aktívní vágnerovci, vágnerová skupina.

Jo, je to něco, co ruzko jazyně napomáha,

udržovat si nějaký vliv na kontinentu primárně,

je to spojeno právě s těma nestabilníma částma Sahelu.

Vágnerovci budou asi teď nějakým způsobem přetransformování po smrtě prigožina Utkina

v jinou formaci, ale nedá se očekávať, že by se růzčtí žoláci stáhli.

Tak v mali jsou přítomní, Burkina Faso vědnává o jejich přístupů.

Nigerská hunta taky začala nějakým způsobem s ruzkem komunikovat.

Tudíš tam se to okno a přiležitosti otvírá, ale v jiných státech to tak nutně není.

Ginéa, která je taky antifrancouzky naleděná už od roku 59,

kde jako první vlastně vyhlásila nezávislost na francis afrických států.

Tak ta dlouhodobě je protifrancouzka, ale ten růzký vliv tam není až tak silný.

Co se týká Gabonu, tak tam vůbec nic nesvědčuje tomu,

že by ta hůn tam měla být nakloněna právě růzku.

Tam dokonce některí autoři, kteří se střední afrikou dlouhodobě zabývají upozorní na to,

že ten půjč může být i vzájemu Francie Jelikoš.

To velení, který přibírá moc není protifrancouzky nakloněno,

že oni by mohli právě se stát nějakou pojistku toho francouzkého působení.

V Gabonu, které je prv francí klíčové Jelikoš má,

v Gabonu je svojí vojenskou základnu a tak podobně.

Ale v Gabonu je to trošku pětorezkný situace, protože Gabon loní stoupil do Kamenveltu.

Jo, on samozřejmě Gabon se snaží nějakým způsobem

diversifikovat svojí diplomatickou podporu,

nějakým způsobem rozchýřit možnost toho svého fungování na mezenárodní scéně.

Padnal tohle historicky tynutí doživého,

když jako bývala francouzká kolonie vstoupíte do Britského Kamenveltu.

No, on oba dva ty projekty, jak ta bývala francafrík,

tak komod velec se snaží rozšiřovat i ostáty.

Jí ne, než bývala kolonie, protože řekněme si 60 let po zahájení procesu,

kde koloniec se vypadá opravdu hloupě,

když máte projekt postavené jako kolonie ani minulosti.

Tudíš, jak komod velec se snaží rozšiřovat i nám,

tak Macron se nedávno hovořilo tom velmi otevřeně se snaží nějaký restart

vztahů safrikou, tak aby nebyl postavené na té kolonie ani minulosti.

Tudíš, i v tom letom kontextu je to rozzenutí poměrně logické.

A v tuto chvíli Francija, velká Britána je poněsi nekonkurují na kontinentu.

Tudíš, to není až takový problém.

Pokud by se Gabonšá přeglásil k Brics, tak by to bylo asi větší správa.

No a pro Macrona je tohle to nějaký impulse k tomu, aby přehodnotil tu strategii restartu vztahů.

No to je jako velmi složitá otázka a celý přístup Francík a Fritsch,

ale jako značný restrukturalizaci,

boďže vidíme, že to přesidlou hodobě nefunguje a ty proti francouzký sentimenty jsou.

Hodně silný, dokonce se spekuluje o tom,

že by Francija měla trochu z Afriky ustoupit a přenechat pozici jiným státům Evropské unie,

kteří nemají tuto zátež, kteří by byli lépe schopni,

jak z občanskou společností, tak z Elytami vycházet.

Hvorí se o tom, že by se mohli například na těch stazích

víc podílet státy východní části EU, kde byl ze severu.

Východ má i tu výhodu, že má jakou si skušenosti z ryským kolonializmem,

když má ty svoje skušenosti, který může předávat,

ale tedy to se otázka nějakého francouzského EGA,

které úplně neumožňuje těm politikům se úplně stáhnout.

Co může být možná zásadnější problém,

tak to je, že některé z těch bývalých francouzských koloní,

které východky francie taky museli opustit.

Což může otevřít prostor dalšímu externému aktérovi,

který může i využívat potenciálu těch vojenských pučů

a totiž to jsou bojovníci islámského jihádyzmu.

Který se teď koncentruje právě v oblasti Sahelu

po tom, co už se trošku stáhnout,

třeba více z blízkého východu po konci islámského státu,

po tom, co se přestalo mluvit o Al-Qaeda,

tak teď právě oblast Sahelu je asi to nejméně stabilní na světě, ne?

Přesně tak, a to vyhnání Evropských vojstér a francouzkých,

ale obecně Evropských dobo západních,

tohle to prokazatelně zorišilo,

kdy my vidíme na čísle,

jak se týkají třeba umrtíci volní obyvatelstva,

nebo i předpokládane kontroly nad územím,

ze strany jak skupy na pojeních na Al-Qaeda, tak na islámský stát,

že situace třeba v mali se masivně zorišuje,

že ruští želnéřiny jsou schopni zajistit nějakou stabilníjší bezpečnost

na šerším území, říká se v nějakým nárostu

v stovkách procent umrtíci volních obyvatelstva

od té doby, co se Evropané stáhli.

To samé vidíme v Burkyně,

faso postažení, že ta schopnost,

armády nějakým způsobem reagovat,

tyhle skupiny se velmi snižuje.

Je obava, že se tohle stane v Nigeru

a to byly jeden z těch hlavních důvodů

proč Nigeriský prezident tolik tlačil na zásech vojenský ekovás.

A můžeme něco podobné osledovat

třeba i v Středoafrické republice,

což je asistát nejvíce napojení na Rusko.

V podstatě vláde je 100% závislá na přítomnosti želnéřů

a v roce 2022 dledat OSN

došlo během jednoho roku

k umrtí asi 5% obyvatelství celkových obyvatelství země.

Což je dvakrát tolik,

jako další ní hrší ptipat.

Ptipat, ptipat, ptipat, ptipat, ptipat, ptipat.

Ptipat, ptipat, ptipat, ptipat, ptipat, ptipat.

O nějaké demokratické zřízení v té zemi

nebo o tom se nedalo mluvit ani předtím, ani do budoucna.

O tom se nedalo mluvit

a právě ta armáda úplně nevypadá,

že chce měnit něco zásadního v tom státě, co fungovalo,

protože oni nespěchejí zvolveme,

chci mě nechtějí vyhnat francouzká vojistka nic takového.

Je to vypadá přesně,

že jde jenom o jaký sport uvnitřné elity,

kdy v podstatě jako vy přerušší vládu toho klanu

a nezničí to státní zřízení,

který pro Gabon vlastně fungovalo,

kde opravdu elitiv Gabonu fungovalo,

poměrně, efektivně,

kdy oni získávali mezinárení legitimitů,

tím, že ten stát byl stabilní,

necházo tam žádným konfliktů,

taky v regionu,

není až tak časté dodával ropů,

což věcky je bonus.

Byl pro západně orientovaný,

takže měl podpru francie

a například se velmi engažol

v otáce ochraně přírody, kdy dostával peníz

za to, že Gabon jako stát,

u zemí toho státu,

dokázalo pohlcovat víc

CO2, než ten stát produkoval.

Dobře se tam stareli o pralesi

o populace slonu a podobně,

čímž ten stát získával,

jako pěkné PR,

bez toho, aby se musela

tak politicky liberalizovat.

Ani Gér,

hypotetická situace

přestáne vyvážet urán,

může to zasáhnout i Evropu?

Asi do nějaké míry,

ale plně bych si nebyl jistý,

jak moci francie závislá na jednom dodavateli,

protože sami museli nejvíc

vědě, že tohle by bylo obrovský ryzykl.

Já si myslím, že to je největší dodavatel, ale...

Určitě, ale myslím si,

že francie máte kapaciti na to,

jsi ten urán obstratinde.

Takže budoucnostní Gérů

v tuto chvíli nejistá,

stále tam hrozí,

to, že tam bude nějaký

vojencký zásach okolných států.

Určitě, jako čím díl s tím otáli,

tím menší je pravděpolný,

že to úspěj, to vždycky tak bývá,

ale nedá se to samozřejmě

když je ty likošta opozice

ze strany Ekovas,

už je poměrně silná,

a oni sami vidí,

že jim prostě hroutí jejich vlastní úskupení

a potřebojí zase vyslet nějakú mesič,

aby ukázely,

že tohle je to se nedělá,

jestli jsou toho skopně druhá věc,

protože nedávě doby

úspěšný zásach Ekovas

probíhal v Gambii,

taky pro ti pokusu opuč,

ale Gambii je svou je rozlohu,

je naprosto nesrovnatelná

s Nigerem,

navíc je to státeček,

který je celý obklupen s Nigerem,

tu díš v podstatě šlo zásach,

s Nigelské armády,

do státu, kde jsou zvyklí

zasahovat často.

To snoupy v nejzápadnějším cípu Afriky.

Přesně tak.

Zatím se Nigere obrovský stát,

ta operace by musela byť masivnější,

má skopnou armádu,

tu díš je otázka,

jestli by to bylo vůbec možné.

Tak musí díky,

že se nám pomohl se

v tomhletom dění

v centrální a západní Africe

zorientovat,

protože těch převratů

je tam prostě spousta.

Tak moc díky.

Jíte se fajn.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu.

Dnes s politickým geografem

Bohumilem Dobošem

s institutu politologických

studií Fakulty Sociální chvět

University Karlovy.

Ptal jsem se ho na to,

protoč tak často dochází

k vojinským převratům

v západní a střední Africe.

A jestli to nijak nesouvisí

s Evropou.

Další dny přinesou další

zajímavé hosty

a taky témata

budeme se určitě věnovat

i domácí mudění.

Tak zase po půlnoci.

V aplikacích na webu vše stráno

a na plusu po správách

v 10 hodin.

Násliženou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.