Vinohradská 12: Královská veleudálost ve Velké Británii

Český rozhlas Český rozhlas 5/4/23 - Episode Page - 23m - PDF Transcript

Můžu vědět, že se vám přijít s vědět, vědět a vědět, když jsem vědět.

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Koronavraca Karla III. se blíží proběhne už v sobotu.

Výknaří na Českého Úložitě bude měli měli vědět, že se vědět, že se vědět, že se vědět.

Můžu vědět, že se vědět, že se vědět.

Výknaří na Českého Úložitě bude měli vědět, že se vědět, že se vědět, že se vědět, že se vědět.

Do razy i Prince Harry velká věc, o tom se dlouho spekulovalo?

Bude to skutečně velkolepá akce a bude to akce v mnohá ohledy unikátní a to nejenom proto, že se ve Velké Británi nekonala 70 let,

ale proto, že koronovace panovníka je vlastně už docela unikátní úkaz i mezi Evropskými monarchiemi.

Dřív to bylo, obvyklé i třeba tady v Rakousku, Uhersku, nicméně u nás třeba posledním koronovace proběhla v roce 1836

a vědší na Evropských monarchí, pokud koronovaci vůbec měla, také odstranila na přelomu 19. a 20. století.

Takže třeba země Beneluxu, které jsou monarchiemi, tak ty koronovaci nikdy neměli,

země Skandinávie je odstranili právě s přijímáním ústavních pořádků na přelomu 19. a 20. století,

a podobně, takže když odmyslíme třeba některé země Afriky a dáneho východu, kde ovšem ten ceremonial vypadá veľmi odlišně

od toho, jak jsme zvyklí z toho křesťanského prostředí, tak v podstatě zůstávají pouze dvě monarchie v Evropě, které koronovaci stále mají.

Tou jednou je tedy velká Británia, o které dnes budeme mluvit a tou druhou, ale spoň teoreticky, je stát vaticán,

protože i popeš může být koronován, nicméně všichni popešové od Jana Pavlá 1. tuto možnost nevyužili.

Takže je to skutečně unikátní věc, bude to veliká ceremonie, jak po té rovině státíní, tak i po té rovině církevní.

Připomenu nejdřív ty světské záležitosti, totiž tisíce policistů v ulicích, průvod, který má být kračí,

než při koronovaci alžbě ty druhé, který bude směřovat od Buckingham'ského paláce na Trafalgar Square od tutt questminsterskému opacství,

budou tam kočáry, budou tam statisíce lidí předpokládáme v Londíně.

Je to do ročitej míry srovnatelné s tou poslední koronovací, protože on ten průběch a ritu z koronovace se vlastně zaštolik nemění

a neměnil se nějak úplně zásadně posledních tisíc let.

Dá se očekávat, že angličané budou přítomní, budou v ulicích,

že budou velmi přísná bezpečnostní opatření.

Myslím si, že to vensto je jedna z věcí, která bude tuto koronovaci odlišovat velmi výrazně

od těch koronovací předchozích, totiž, že za těch 70 let se svět docela výrazně změnil

a docela výrazně se změnili nejenom třeba mediální možnosti.

Poslední koronovace alžbě ty druhé byla první, která byla přenášena televízii, ale zpončástečně.

Tento krát bude koronovace probíjat v příjmém přenosu na mnoha medích online,

ale zároveň se ten svět změnil možná i v tom trošku negativním,

že ty bezpečnostní ohledy prostě hrají v ten leten moment mnohem větší roli,

než jak k tomu bylo před 70 lety.

To znamená, uvidíme velké nasazení policie, uvidíme opravdu přísné kontroly

a otázky bezpečností prostě budou řešeny velmi výrazně.

Ta koronovace dostala kodové označení operace Golden Orb,

což takovém překladu si myslím asi nejlep vystihuje v českém překladu

operace Zlaté Královské Jablko.

My jsme už tady zmínili, že ten průvod pude směřován do vesminsterského opaství.

Tam se odehrá je to zásadní.

Tam se odehrá je skutečně to zásadní, protože koronovace je náboženský obřad.

Je to obřad, v kterém při bohoslužbě je vyprošována boží podpora boží pomoc pro krále.

Zároveň je koronovace tedy i symbolickým stvrzením toho, že král je skutečně králem.

Teď se král stává králem přesně v okamžiku, kdy zemře jeho předchůdce, nebo v tomhle případě předchůdkyně.

To znamená, karel přetí už králem je.

To je takové to kvings dead, long live the king.

Přesně tak.

Je to vlastně, spíš takový moment řekněme veřejného uznání, kdy před lidem,

ale v tom náboženském slova smyslu i před Bohem,

se uznává, že se potvrzuje vlastně ta skutečnost.

A my tam uvidíme vlastně obě roviny.

My uvidíme tu rovinu světskou, kdy na začátku toho ceremoniálu bude arcibiskupské nterbry

a další představitele obcházet do štyřech světových stran a budou formálně symbolicky vyvolávat,

toto je váš král, toto je král.

A v odpověď bude tedy buch ochranuj krále jako to stvrzení toho, že ta skutečnost taková je.

God save the king.

A následovat bude ten samotný náboženský obřad jehož vlastní jádro,

je modlit bá k duchu svatému, aby krále podpovoval dalmo svoje dary a pomazání.

Pomazání, které je vlastně to nejposvátnější a nejvnitřnější ceremonijí celé královské koronovace.

My si představujeme, že vlastně na koronovaci je nejdůležitější to, když se dá králi korona na hlavu,

ale z toho církevního pohledu to tak není.

Z toho církevního pohledu vlastně ty v úzovkách vysvětlující obřady,

to znamená to, když se král postupně obléka do těch různých símbolů svého úřadu,

mezi kterými je i korona, tak to už je to, co vlastně následuje potom pomazání

a po té modlit bě za dary duchu svatého, což je tím vlastnějším momentem samotné koronovace.

Takže přísah a pomazání olejem.

Ano, přísah v tom smyslu, že to je ta světská rovina,

protože tam se král zavazuje, že bude chránit a bránit to, co je mu svěřeno.

Včetně samozřejmě církve, protože král má roli v církvi

a je zavázan povinnostmi i vůči církvi, tedy anglické církvi.

V friedrukturách církvá jielná fundívat dopola

tě nepovoritvoch přejehl.

Vlad facilitám tyają스 prophetov�� toast imminent

V συ cuadени.

A to pomazání, které vlastně má velice,

hloboke kořeny, byblické, ...

... ve starem z 오늘도m zákoně,

... kdy pomazání ve starem zákoně bývali IsraelERSELLKÁLOVÉ

jizraelští králové a potom z krz křesťanské děditství to pomazání krále,

stejně jako, třeba, ale pomazání biskupa bylo simbolem toho,

kdy se vlastně propůjčuje nebo uděluje ten úřad.

Bylo to tak ve středověku při pomazávání králu a císařů

ve svaté říši římské a podobně do dnes to je zachováno pomazání,

jako důležitý moment, třeba právě při svěcení biskupa a říká se,

že před těmi zruba tisíci lety, když se stavoval ten první anglický korunovační rytus,

tak pněl dva vzory. Tím prvním vzorem byli tedy franské korunovace z kontinentální Evropia,

a tím druhým byl právě rytus svěcení biskupa.

Takže aniž by tedy král byl duchovním, tak ale prvky z té liturgie svěcení duchovních tam budou.

Vy jste zmínil, ta historie je tisíc let stará a už tisíc let existuje jaký si brycký královský rytus?

Vždycky tak, on se samozřejmě několikrát měnil, ale nejak výrazně.

Takovou výrazný momentem je třeba to, když v Anglii proběhla reformace,

když se anglická círke v osabostatnila a král v ní zaujál z hlediska té světské správy,

tu úlohu, která předtím zřejmě, to je samozřejmě historicky diskutabilní,

ale přináležila římskému biskupovi, tedy papeži.

Takže v Okamžku, kdy se anglická círke v osabostatnila, tak se to projevilo i v korunovaci,

protože král tím dostal, řekněme tu investituru, například je to král, který menuje biskupy v anglické církvy,

a anglická círke, to znamená tedy ta anglikánská círke v Anglie, je církví státní.

Proto vlastně ta provasba mezi korunou a církví je tak velice úzká a uvidíme to velice silně i v tom rytu, který budeme vidět.

A propoj je pravda takové to, co se učívá ve škole, že král, královna, že je to hlava anglikánské církve?

Nejí to tak docela pravda.

V první řadě je třeba říct, že musíme rozlišit anglikánskou církev a anglickou církev.

Anglická církev je celosvětové společenství, které najdeme v podstatě všude na světě,

nejenom tedy v zemích bývalého Britského imperia, ale i Inde, a je tvořeno mnoha provinciemi, více než 40 provinciemi.

A jednou z těch provincí, to nejstarší a největší, je anglická církev. To znamená anglikánská církev anglie.

A pouze v rámci anglické církve má Britský panovník nějakou roli v rámci církve.

To znamená mimo anglii, už ani ve Veilsu, už ani ve Skocku, no tabé, nepotom třeba v Japonsku nebo v Americe, v Kanadě, tak tam už král žádnou roli neplní.

Plní pouze v rámci anglické církev a drží historický titul Vechního správce anglické církev.

To znamená, vykonává vlastně roli té nejvyšší světské autority.

Při čemž to roli té nejvyšší duchovní autority vykonává jak v anglické církvi, tak v celosvětovém anglikánskem spoločenství R.C. Biscoup s Canterbury, který bude krále korunovat.

Korunovat jakou korunou? Já jsem, že to, že budou dvě?

Ty koruny jsou dvě, ještě tam potom koruna pro královnu.

Přesně tři.

Takže tři, ano, přesně tak.

Řebo nájem moc těžká prítá zásadní, to bude asi koruna svatého Eduarda.

Přesně tak.

Přesně tak, je to ta veliká koruna s tím obrovským diamantem.

To je ta, kterou se symbolicky tedy provede ta korunovace, ale protože s té korunou na hlavě by král nemohl pak moce jak si chodit a tak dále protože opravdu těžká a nedá se sní, nedá se sní moc dobře manipulovat, tak potom bude ta koruna vyměněna.

Já si takhle postupně vrátím k tomu obřadu korunovace, který nás tedy teď o víkendu čeká.

Doplním zase nějaké světské elementy, totiž kromě toho, o čem jsme tady společně mluvili, tak pak se král Karélo III se svou chodí, vrátí průvodem zpátky do Buckingham'ského paláce tam z válkonu.

Pozdraví lidi, kteří se přišli na tu korunovaci podívat, bude přelet leta Deleret Eros a tak dále.

Ale mě zajímala ještě jedna věc a to jsou vysí s tím náboženským rozměrem a možná se vrátíme zpátky do Vesminsterského opaství ještě na chvíli a totiž nevím, kde přesně se to odehraje,

ale jako posta králové ze snulému odci, princip Filipovy, má zaznít řecká ortodoxní hudba.

Ano, je to tak.

To mě hrozně zaujalo.

V rámci toho obřadu zazní několiké ziků, nebude zaznívat pouze angličtina, bude zaznít třeba velština a také řečtina.

A to ve zhudebnění žalmu a ve zhudebnění duchovních tekstů, které tu boho službu provázejí a ono to není nic až tak neobvyklého.

Řečtina se v liturgii křesťanské používá.

Používá se nakonec při slovení každé eucharistie, když se na začátku volá Kyrie Eleison.

A ne smiluj se, tak to je samo osobě řecky, protože řečtina je vlastně tím původním křesťanským liturgickým jazykem.

Takže i do té tradici západní církve řečtina patří.

A tady ten odkaz tedy na pravoslaví skrzé Karlova odce je zeřejmí a ten pravoslavní element tam bude přítomny ještě v jednom momentě.

Celá ta bohoslužba bude bohoslužba anglikánska.

Bude to eucharistie, to znamená katolický, bychom řeklím, še svatá anglikánského ritu, to znamená i na tom svatém přijímání se budou podílet pouze anglikáni.

Nicméně budou přítomni i duchovní i jiných křesťanských církví mimo jiné pravoslavní rcibiskup a společně ti to duchovní udělí králi požehnání na konci té samotné korunovace.

A to je vlastně jako jednarovina, kdy ten ritus je anglikánský, drobnou zajímavou úlohu v něm má představitel skocké presbyteriánské církve, jejím štělenem, karel 3. formálně také je, protože to je taková je kolegrace, že když je král v Anglii tak je anglikán a když je ve skocku také presbyterián, přijede hranice už to změní.

Přesně tak, přesně tak a na konci samotné té boho služby vlastně už trošku mimo mezi boho službou a potom tím tou cestou tím zlatým kočárem se ke kálovy ještě přidají představitele nekřesťanských náboženství, hinduisté, budhisté, muslimové a další a společně mu vyjádří hold a taková zajímavá perlička, kterou jsem nedavno četl,

je že, protože ta korunovace se bude odehrávat v sobotu, tedy na židovských šabat, kdy žide nesmí používat elektrinov,

tak tenhle ten hold představitelů jiných náboženství, mezi kterými bude i zástupce židovské komunity nebude snímaný mikrofonem, protože ten by musela být připojený na elektrinov.

Jak moc jsou brytové věřící? Zajímá je vůbec to, co se bude odehrávat kolem celéte korunovace?

Myslím si, že je to učitě zajímá a nenezbytně, protože by byli věřící.

V Británii je pořád relativně silná ta tradiční příslušnost k anglikánskej církvi.

Ve skutečnosti je to tak, že z hlediska i brytského práva, státního i církivního, se předpokládá, že brytský občan je anglikán, není li stanoveno jinak.

Ta provazba mezi státem a církví v Anglii je pořád velmi silná.

Vlastně v obou směrech je to vidět i v tom, že král tedy vykonává nějakou úlohu v rámci anglické církve, třeba tmenování biskupů,

ale do církivního fungování zasahuje i předseda vlády, do církivního fungování zasahuje i parlament.

Takže když třeba anglická církve přijala některé velké změny, které se díkali toho, že ženy mohou sloužit jako duchovní a podobně.

Konečně biskupky, ženy biskupky i v té koronovaci uvidíme.

Takže vlastně některá významná církivní rozhodnutí musí ratifikovat parlament, protože je chápaný, jako že je to zástup církivní zbor všech angličanů.

A protože se tak nějak pořád jak si právně předpokládá, že angličane jsou anglikáni, tak proto parlament ratifikuje i některá významná církivní rozhodnutí.

Tak pokud je tam ta provazba taková skutečně stát, je církiv, církiv je stát a angličané dlouhá léta měli blízko k brydské královské rodině, která je s tímším provázana úplně totálně, tak ta moje otázka si myslím, že znovu ji položím trošku jinak celkem logická, protože se odehrála řada skandálu v poslední době, která se týkala brydské královské rodiny, možná, že ta důvěra nějakým způsobem poklesla.

Jak kdy jsem se ptal na to, jak moc se těší brytové na tu korunovaci, tak jsem si tady vytáhl nový průzkům agentury Jougav, 64 procent ne, to je docela vlastně dost, si tak nějak říkám, tak jestli existují nějaké kritické hlasy.

Kudete to moc drhé.

Je to zbytečně pompézní, prošla korunovaci ještě musí být.

Tak ty kritické hlasy určitě zaznívat budou, abylo by překvapující, kdyby nezaznívali. Skutečně ta korunovace asi drhá bude přede vším kvůlitěm bezpečnostím opatředním, které ji provází.

Zajímavé je, že Sam Karel 3. se zasazoval o to, aby některé náklady spojenej z korunovací byli sníženy.

To zná třeba taková zase zajímavost je mezi korunovační klenoty, mezi symbolitej korunovace, které tam figurují patří i meč, opasek a rukavice, které symbolizují takovou tu, jako vojenskost té role, kterou zastává král, který je také samozřejmě vrchním velitelem ozbrených sil.

Všechno tam je přijde ve bojenské uniformě, ne?

Zřejmě ano. Zřejmě ano, ale bude potom převlékan do těch korunovačních rob.

Nicméně bývalo zvykem, že každý král si na korunovací nechával vyrábět ten opasek a tu rukavici novou.

Zapravě asi proto, aby mu jako pasovala, protože nekaždý král je prostě stejný v obvodu pasu,

ale tady král třetí rozhodl, že už je tří ty náklady, které by asi taky nebyli úplně malé,

protože jsou to všechno jako zlatem vyšývané věci a velmi, velmi krásné,

a že použije rukavici a opasek z té předminulé korunovace.

To znamená v zásadě sto let staré věci.

A úplně poslední dotast byste nejdřív začalo o tom mluvit, pak já jsem to rozvedl o té provazbě,

tak naopak může taková to událo stvelká zase.

Nějakým způsobem zlepšit ten obrazbrycké královské rodiny pošramocení?

Já si nejsem úplně jistý, jestli je obrazbrycké královské rodiny pošramocení.

Ono to samozřejmě, když byste sledovali různé průzkumi veřejného mění,

takto lítá tak různě na horu a dolů.

Víme, jak to bylo třeba kolem Charlesová, tehdy ještě prince Charlese,

rozvodu s princeznou Diana, kde byla taková asi nejnišší moment té popularity.

Teď třeba samozřejmě otázka prince Harryho a podobně.

To jsou takové věci, na kterých se to veřejné mění různě štěpí.

Já jsem ten bluvá nechtěl videt.

Je to tak, je to tak.

Nicméně já si myslím a když se o tom bavím s některými Bryty,

tak mi to i dost potvrzují, že vlastně síla královské rodiny

a vlastně i síla monarchie oproti tomu běžnemu politickému zhrízení.

Je v tom, že oni nemusí myslet v tom horyzontu měsíců a let,

ale skutečně v horyzontu desetiletí, nejlistaletí.

To znamená, nemusí nezbytně hledit na to,

jestli zrovna ta popularita teď klesá jako opět procent,

nebo stoupá opět procent.

A konečně i to, k čemu se vlastně král zavazuje,

tedy kto, že bude pracovat na tom udražení a na té kontinuitě,

to je něco, co má velký význam.

Dobrá, moc díky, že jsme to společně mohli probrat.

Děkuju a těšíme se.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes se starokatolickým a anglikánským knězem Petrem Janem Vinčem,

který je současně generálním sekretářem ekumenické rady církví.

Bavili jsme se očem jiném, než o korunovaci Carla III.

O královské korunovaci ve Velké Británii,

toho o víkendu mnohem víc uslyšíte ve vysílání našich z pravodajských stanic,

radiožurnálu a plusu, takže zvuk poslechu,

a my, my tu budeme zase po víkendu.

Na slyšenou příště.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Jízda ve zlatém kočáře, pomazání olejem, písně v řečtině. Co dalšího zajímavého přinese korunovace Karla III.? Proč si bude muset nasadit dvě koruny? A těší se na tuhle událost vůbec Britové? Na to všechno odpovídá starokatolický a anglikánský kněz Petr Jan Vinš.