Vinohradská 12: Kondomy, Telegram, DHL. Jak se šíří drogy?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Pašují se v kondomech i banánech, posílají se v obyčejných zásilkách, prodávají se přes telegram a platí se v kryptoměnách.

Drogy, jaké letí v Česku a co proti pašerákům z můžou policisté.

Topovým je Doslav Nožina, odborník na drogovou problematiku s ústavu mezinárodních vztahů.

Dnes je čtvrtek 10. srpna.

Dobrý den, vítejte ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

V Česku je podle nejnovější správy národní proti drogové centrály nejoblíbenější psychotropní látkou Marihuana, ale taky Pervitin.

Je tam nějaká změna za poslední roky?

Překvapilo vás to, že zrovna tahle dvojce?

Nebůbecné, to je se trvalí stav už někdy od 80. let.

Vlastně, kdy tyhle z tyhle drogy se dostali na narygání vlastní scénu.

A skutečně to je permanentně od těch už 45-40 let.

Akorát se mění pochopitelně oběmy drog, které jsou produkovány, které jsou dílovány a taky pochopitelně rostou počty konzumentů.

Takže pokud se týká Marihuana jako takové, tak my jsme jednoznačně v konzumaci na Evropské špičce.

Pokud se týká Pervitinu, které má tam fitamino, tak prostě taky, protože to v té Evropě až do nádávám tolik najelo.

Tam byli amfetaminy, níkolik metamfetaminy, které Pervitin.

Takže tam jsme skutečně všeobecně uznávání za Evropskou špičku.

A padlo jenom, když jste říkali, že se mění oběmy, to znamerá, že rostou.

Rostou.

To jste počet konzumentů, dílerů i oběmu i všeho proště.

Když se podíváte třeba na počty problémových uživatelů drog, to znamená lidí, kteří se dostávají do problému,

že v souvislosti s konzumací tak vidíte, že za těch 15 leto nájnou zrostl z nějakých 35 tisíc na více než 50 tisíc.

Takže tam skutečně to jde nahoru, ale to jsou světové trendy.

Tady toto není jenom u nás, to máte všeobecně ve světě za postojních 10 let.

Když se podíváte, tak ve světě bylo před 10 let nějaký 240 milionů pravidelných uživatelů drog,

dneska už je to kon 30 milionů.

A to jsou velmi konzervativní odhády teda OSN.

To opravdu jde nahoru po celém světě.

Ten problém je tak trošku zakrytý těmi ostatními problémy, se kterými se svět potýká,

ať se týká klima, ať se to týká migrační krize a podobně.

Ale prostě on neustále, neustále se trval rost.

Co se taky mění, nebo já bych tak jako usuzoval?

Je, jak se to nazval, tak hezky slengový alon z to používá dílování.

To těž príze nejčastěji obchod podleté správy, kterou jsem tu citoval domluví přes internet,

a drogi jsou pak posilány kuríry, platí se v kryptoměnách.

No to jsou ty moderní trendy, oni nejsou zase až tak nové.

To začel, fokam, že když se začel digitalizovat obchod.

Ono vedle toho legálního obchodu, že když proběhla digitalizace, distribuce a tak dále.

Tak zároveň s tím paralelně se začal rozvížit i ten legální obchod takový.

Takže pochopitelně ti obchodníci a konzumenti hly dali platformy, kde by se mohli setkávat,

kde by si mohli, kde by k tomu obchodu mohlo docháze.

Takže to je skutečně, to je se trvalý stav, který se rozví, rozví, rozví a dochází k další ekspansie.

To, co je vědět, je o posledních letek, třeba to bylo výrazně vědět byhem covidu,

kdy se tě díleri jako takový začali bát osobního kontaktu.

Na jednou začali více přecháze do té digitální svéry.

Ale používal se na to, používal se na to dlouhodobě takzvaný Darknet, to znamená taková černá platforma,

ale wedle toho se používají i velmi legálně otevřené, otevřené komunikační platformy,

ať už je to Facebook, ať už je to Telegram.

Aha, dokonce.

Prostě je tam, kde o to, že se tam objevojí skrytálery, reklama,

že se tam objevojí přátelské skupiny a tak dále.

A to vlastně tady je to všechno, vlastně tohlen z ten digitální prostoru umožně.

Takže ono to k tomu přešlo.

Další věc se to vlastně distribuce fizická,

tak dneska je velmi jedneruché po užít mezinárodní přepravě

v měnčích zásílejk, nějaký DHL,

že vlastně mezinárodní do pravů a tak dále.

Zásilkovnu.

Zásilkovnu a tak dále, kdy to vlastně kdy si vymyslíte nějakou formčnou adresu.

Ano, dáte to do balíčku a pošlete to tomu konzumentově,

takže to skutečně prostě běží.

Je to jeden z velkých problémů v oblasti identifikace,

protože těch zásilí je pochobytelně obrovské množstvíča.

Vy jste zmínil ten Facebook?

Tomu se trošku divím, čemu se nedivím je ten telegram,

protože tam bych tak jako věřil v nějakou větší zašifrovanost

té komunikace.

Co se týče telegramu?

Police je upozornila ta česká,

že z příchodem ukraińských uprchlíků do České republiky

se rozšířil počet skupin právě v aplikaci Telegram

a tak se rusky a ukraińskim luvící díleři rychle dostali na český trh.

Je to běžné, že se tímhle tím způsobem

jako rozšíří vaše pole působnosti do jiné země

právě přes třeba ty sociální sítě platformy, messenžery, komunikátory.

Ono to byla otázka popularity toho telegramu jako takového.

Ten telegram je velmi popularní právě

ve východních zemích, ruskojazyčných zemích.

Ono tam začala být užíván tady k tomu účelu

a pochopitelně s těmi problémy, které nastali na Ukrajině,

že ho s přísunem uprchlíku neprišli jenom uprchlíci před válko,

ale pochopitelně přišli léde, které se pohybují v té kriminální svéře.

Takže oni to tady začali více praktikovat

a začali vytvářit své obchodní skupiny i na našem území.

To se přeneslo v tom digitalním prostoru.

Pododvíkam, že to není jenom záležitost,

tady toho přesunala leno, to bylo i přetím jenom to nebylo tak intenzivní.

Takže to, co vidíme taky, tak k nám neprichází,

jenom běřekněme ty obecné kulturní záležitosti z východu,

ale přichází k nám i ta kultura dílvá,

i vlastně trochu právě jsou vyslusti třeba s ním telegramem,

která byla více typická právě, proto ruzkojazyčné prostředí.

Změňovali jsme Pervitin a změňovali jsme Marihuanu.

Oboje dvoje se v Českou pěstuje respektive vyrábí,

a nebo to je taky příklad drog, které jsem se musí dovážet.

My jsme v podstatě v těchto dvou,

které jsou v parolukti excevojíme,

a jsme velmi soběstační,

že když se podíváte na cannabis,

to je užasná bilena, tam vyrost je úplně všude,

jako to hodíte někde na smetiště,

to tam prostě vyroste.

Takže to je velmi snadné získat,

velmi snadné vypěstovat, kde koli v kvitináči za oknem,

že je to velmi snadné také zpracovat,

to stačí vyslušit,

že máte kouřící materiá.

Takže to se tady děje a dělo předtím běžně.

Druhá věc je, že se pochopitelně vylepšela kvalita,

to znamená, že po otevření hranic

k nám na jen začeli lidé,

kteří jezdili jako turisté do nízozemí,

tak nám začeli dovážet speciální semínka,

ať to byl ve větším množství kanáby s Indíka,

která tady byla jenom v malých množstvích,

protože když se v těch osmdesátých letech

vybírala třeba zezenek ptačího zobu,

která se dovážela s Indie,

to dystreboval národních podních osivá,

že tyto k sívkomání to z toho ptačího zobu vybírali,

a rozdávalo se to mezi přátel,

jako semínka ceny zlata.

To se změnilo, pak se,

že když dojede někde do Amsterdamu,

tak si tam koupíte pítlíček,

že jako kvalitního cannabisu,

takže to začalo, takže se tady u nás objevli,

třeba po tom i docela tvrdé odhrude,

jak by je sin semíla, která má veľmi vysoký obsah THC,

takzvaný skánk,

že se začali k nám dová,

že technologie to bylo zhruba veľmi

kolem roku 2000, takzvané hydroponie,

technologie pistování pod lampami

a tak dále zase to skrám přišel,

takže se to zvěčilo,

ten objem zvěčila se kvalita.

V okuce tyká pervitinu jako takového,

tak ten se u nás vyráběl

a vyrábí do nes v takových dvou formách.

Jednak jsou to malé laboratoře,

ty nemají moc velký vár,

to znamená, nevyrábí moc pervitinu

na jeden proces.

Máksimálně někde kolem 50 gramů

a to je to říkám to je hodně,

v obyčině to v gramech 10 gramů, víc ne.

Takže těch se v oběví stovky

každý rok oběví policie zachytí,

že to už se hodně neoběvuje v novinách,

to už je pro lidi tak nudná záležitost,

že se to vlastně mé dých hodně neoběvuje

a pak se vlastně u nás rozjel fenomen

industriálních velkých laboratoří,

hodně to spojeno s větnamskou komunitou,

která to k nám začala zaváďat,

která je opravdu 10 kg a více.

Já jsem tu otázku možná nepoložil

tak jak jsem chtěl, protože

samozřejmě jasné, že jak v marihovaně

tak v tom pervitinu, jako jsme na tom

sobě stačně, do cáhezské slovo,

jak tu popisat, jsme s v tom sobě stační

v té výrobě, ale říkal jsem si

jestli skutečně třeba

u toho pervitinu, to není i tak,

že celá ta výroba třeba neprobíhá

v České republice, že si musíme

pomoct, jenom trásin tézov,

když jine v zemi, že to víde

levnějc, že ty cesty

výrobců jsou

spatité. No, ono pochopitelně,

je to velmi spěltité, já si vím,

co naznačíte, ono je to trend na stupu

metanfetaminu v posledních letech

v Evropě, který je velmi silný,

ale to jsou specifikami, máme

své specifické prostředí u nás,

kdy je vlastně metanfetamin,

pervitin, vyráběn na bázi

efedinu, pseudofedinu za pomoc

červeného fosforu.

To je stará metoda, kterou vymyslou

šapanský vědec na Igojošinag,

je někdy prostě v 19. století,

ale prostě u nás se to prosatil.

Většina tady vlastně téhlensté látky

je vyráběná z farmak, které obsahují

právě efedinu nebo pseudofedinu.

A ten je různý spůsobem těhlenství farmaka

jsou pašována na našou zemí, a pak

jsou tady teda taky z toho vyráběná droga

jako taková neska jsou velmi populární,

nejpopolárnější hit, jsou farmáka,

která přichází z Rumenská nebo z Polská

na našem území, jako ta výroba

už je značně omezená v tom letom.

Ale máte tam záselky, které přichází

z turecka dokonce z Indie, z velké Britány.

Takže ty dovozy jsou potom

po mělně značné.

Ale to je vlastně jeden ty výroby,

ale pokud se týká nástupu,

netám Fetamenu, který současný doby

skutečně začíná nastupovat po celé Evropě,

tak to jsou vysí s aktivvitámy

meksických drogových kartelů,

který se přesunouli na území

Nizozemí a Belgie.

Oni tam začali organizovat výrobu

metám Fetamenu, kterou předtím organizovali

na svém území. Tam došlo

k takovém obrovským dneska, ten svět je

skutečně neovětšině spojený. To znamená,

že dneska, pokud se týká výroby

metám Fetamenu, tak ten je

vyráběn z Efedrynu, který je vyráběn

v Číně. Efedryne dopravovat do

Mexika, a Mexiku je z toho vyráběn

metám Fetamenu a distribuovan na území

státu. Takže oni se jako by

specializovali tady na to,

oni původně zešli teraz pašování

kokajnů, ale vlastně někde kolem ok.

2000, kdy počítám ty nejvíčí nástupy

se začali přiorientovávat právě

z velké části, právě

na metám Fetamenu. A oni začali

expandovat právě do Evropi, takže

začali organizovat laboratoře na výrobu

Pervetinu právě v Nizozemí

s tím, že to

jsou už velkokapacitní laboratoře.

To je jedna věc, tam skutečně to je

kromu Avíš. A druhá věce

začali používat jené metody, tak zvanou pí,

tůpí metodun neboli BMK.

To je jiný postup výroby, než

se používá u nás. Ten metám Fetamen,

který tam vyráběn je o něco slapší,

ale zase o polovičku lacinější.

Takže se děje v tom

mezinární prostoru, Evropském prostoru

se děje, že na jednou bytani máme naš

metám Fetamen, ale najnou se

při hraníčních oblastek, začíná

objevat tenhle z tím takzvaný

metamin, který k nám začíná přicháze.

Slapší ale levnější.

A co Afgánský prvityn?

Afgánssi přešli s opě a na

prvityn.

To je pravdá, to je další

z těch dramatických změn, kterým

docházích popravu v poměně

krátké době, tady mluvíme

pou 3-5 let.

Tam šel o to, že metám Fetamen,

jako takový jsem vrikal, se získáva

s Efedrin. A Efedrin

se získáva z rostiny

Efedra Volgáris, nebo jejich

dalších odrů, protože Efedra Volgáris

chvojník obecny je nejznámější.

A on roste v celé vlastně severni Azi,

že to je taková polo pouštní

rostlina tráva, která prostě

se tam běžně vyskytuje. A oni si ty

Afgánsi toho dlouho nevšímali,

ale pak na jenu vzistě, že to tam mají.

A jsou vyslel to i z tlaky, vlastně

meni národními tlaky na redukci

pěstování opě, opěového

máku na území Afgány stáno.

A oni se začali přeorientovávat

a hlavně se tam taky objevovala

poptávka právě z číny, protože

v číně se dnes máte

možná 1500 prostě továren,

které vyrábí Efedry,

to znamná chemiček. A oni potřebují

zroviny, takže tam byla ta poptávka

potom chvojníku. Takže tam se to

začala, začala neděží se to vozit do číny,

ale později prostě ty dílery zjistěl,

že je díler obchodníci,

že to jsou už velkou obchodníci,

takže se to začalo vyrábět prostě

v laboratorích přímo, se tam začali

v Afgány stou vyrábět Efedry,

nás to se začala vyrábět metanfetamin,

který se potom vlastně dneska začíná

vyvážet už do řadý zejní světa,

s tím, že u nás se to pořád

ještě neobjevuje, ale pokud se týká

správ Evropou tak jednoznačně

už registrují záchy ty třeba na Balkáne,

to znamená na té tak zvané

Balkánské cestě opiové, které

už vždycky tradičně pašováno

s Afgány stánou opium a heroín

do Evropi. Evropa je zásobená

tak s 90% právy s oblastně

Afgány stánou, pokud se týká opiátu.

Takže tam je ta ustavená cesta

jenom se změní možná sotymenc

zboží. A pardon, a jaká ta cesta je?

Jaké jsou ty fígle, triky, pašeráků,

jak dostat tu drogu

s nenajný světa díl?

Protože

oni asi to DHLko, PPLko nepošlou

z Afgány stánu, někam

Chorvácka. Tak to bysme si tady mohli

povídat týden, že pochopitelně

tam je to o tom, jak tu drogu nejlépe

skrít v co největším množstvím

a dopravit je na to místo učiní.

A učiní to tak, aby ta droga nebyla objevená

bezpečnostními orgány.

Takže těch skrýší obrovské množství.

Ale my si musíme uvědomit jednu věc,

že ono tady to probíhá

probíhá jednak ve velkých množství,

že když se to opravdu do tomu věnou

to je velké pašrátské ogranizace,

kdy můvíme o desítkách,

někdy do kancej tunách, prostě řeodrok.

A pak jsou to jako malé dodávky,

malé zásilky.

Takže v těch velkých nejčastější

je prostě dopravo zboží.

Kamionová doprava

kontejnery, letetská doprava

taky prostě ta kontejnerová doprava

jako taková, protože toho zboží běží

po světě strašně moc.

Když si vezme to třeba celníka,

že od někde v hamburku

tak on má zruba 12 minut

na to, aby vyhodnotil tuloť

jako takovou, co veze a co se tam děje

a bu tí pustil a nebo jí postal

na kontrolu.

Takže vlastně toho zboží je tam tak strašně moc

jen v tom hamburku,

že v tomhle stom velmi snadno vám

nějaká zásilka, když si vezme

10-20 kg drogy, co to je,

že třekneme jeden batoch.

Takže to se tam velmi snadno skrie

v tohle stěch množství.

Takže to je taková nejednoduští cesta,

množství prostě nejrůznější způsobu

jak se to dá pošlet, kam se to dá ukřít,

do nábytku, do elektroniky,

do potraviny, to je veľmi časté právě,

protože ty potraviny tam je tlak na to

třeba, pokud se týká do vouzu

zlatínské Ameriky, aby

ty potraviny banány, kdo řekl na tropické ovece

a tak dál, aby se to dostalo rychle k espotřebiteli.

Takže tam se to ukřívá

velmi, velmi často, že to pak následují

takové ty úžasný paradoxní případy,

na jenom vám připutuje do Kauflandu

tuším osuset kilogramů kokajinů,

že v zásilce banánů,

že na naše území, když

si popletou ty špeditéři, si popletou

listěny, že pošlou to náhodně

někam jinám a to se neděl jenom u nás,

to se děl všude možně po Evropě

takže k tomu prostě dochází.

Pašování v lidském těle, děje se to stále?

Děje se to, je to populální,

je to populální zajména v těch,

vyzetněme měnších množství, protože

můjeme tak nějakou kilogramů,

velmi zhruba, je to něco v něco více,

jako se dá ten polikač, co dokáže s vládnou,

že to znamená droga se uváže

obykle do kondomu

a ten polikač to vlastně da poliká

do žalutku, převezetou žalutku

a potom to teda někde na v té cílové stanice

vyloučí, takže to se děje velmi běžně

a velmi často.

Má šanci policie tohle to odhalit?

Vy jste říkal, že kontrolo v Hamburgu

u té lodi, tak tam tomu rozumím,

že těch šanci asi moc není, ale

jsou nastopěné nějakým těm velkým

límenům rybám a sledují ty cesty

i pašeráku.

Přesně tak, jako tady k tomu dochází

ta policie na tom pracuje a pracuje

na tom různých úrovních od toho poujičního

dílingu, až teda po té odhalování

těch špičkových obchodníků, řeho těch organizací

ta policie na tom prostě dělá,

jako ne, že by nedělala,

že naopak v tom lenstou

jsou vyslostiščeské, můžeme říct,

že ta česká proti drogová policie

centrala patří po prvů Kevropské

špičce, oni to dokážou

zachycovat, dokážou komunikovat

z partnery a tak dále, ale stejně

v těch globálních objemech drog, které

po tom světě pohybují, tak

ty velmi optimistické odhady

hovoří, že se vzachytí tak 70%.

A to je to o velmi

optimistické, počítám,

že to bude ještě méně.

A může to váznout třeba i na nějaké

mezinárodní spolupráci mezi těmi policisti

nebo na dobré úrovni, že spolu

vyží ty vyšetřovatele, komunikovat

z dílety informace.

Já myslím, že to táska spíš pro to

mpc, třeba u nás nebo pro v nějaký

Evropo, ale podstatě to vypadá tak,

že třeba v prostorušengenu

ty policie dneska, že o to opravdu

komunikují hladce, že mají na

ustavenou prostě výměnu informací

na dožádání a tak dále, tam to běží

velmi dobře, máme velmi dobře

na stanou, třeba spolupráci

přezranitní z Německé.

Jo, tam opravdu tam to ne, ale

měkam do Větnamu, nebo do Afgány

stánu, že tady v tom tak tam už

to pochopitelně vás ne, že tam už

to tam je to horší, tam to prostě tak

komunikace neběží, neběží jak by měla,

takže nebo někde do Afrike, dneska

Afrika jako velký vlastně, takovým

transitním územím drog, takže tam

skutečně tá spolupráce je nulová

nebo velmi malá.

A z vaší skušenosti je to i tak, říkal jsem si,

jestli by se policisté

nemohli dopátrat těch drog,

kdyby sledovali pašrácké

testy pro obchod s bílým

masem, se zbraněmi, jestli to nejsou

spojene nároby, že když se vysleduje

obchod se zbraněmi, tak ta trasa

a ty kontakty, ty konek se budou

totožné a máme i ty drogy.

Tak ono je to v spoustě

uhledují i naopak, ono to začala

třeba drogami a pak se postojních

z trasa vy začali pašovat zbraně, nebo

se tam v dneska se je velmi populální,

že se pašují přírodní produkty.

To znamená.

To znamená produkty

třetá, roztliny,

různé vlastně přírodniny

jako takové, takže tam se to velmi

napojilo, protože

podstatě těm lidem, kteří to organizují

těmi doznačné míry jedno,

jestli se jedná od drogé, nebo

jakékoliv jiné zboží.

Je nám to jedno. Je nám to jedno, tam je

v podstatě o to, aby jsme vydělali

dostatečně velký zisk, takže

to je základní ten motiv organizovaného

zločinu, proč se to dělá, proč se dělá

tenhle nic nejako, takže tam se to velmi

odformantstvom neskady se podíváte

třeba semulvou Afryce, když se podíváte

na oblast prostě, že severní Afriky

že to přesto přechází, tak tam

skutečně to velmi namýchané, tam

to přichází tam vlastně migrantí,

které jsou pašování,

nelegálními kanály, a mezi tím

tam prostě přichází záselky zbraní,

že tam prostě přichází

druhy, které se dnes přes Afriku

přeba pašují do Evroby z Latinské

Ameriky. Co dělat, aby s těch

7 a 10 nebo až 10%

bylo 15, nebo 20.

Těch záchytů. Já myslím,

že v těch záchytech toho už zase

až se tolik neustojí. Řekuji,

že prostě, musíme

proti tomu problému nějak učině zasehovat,

tak my se musíme daleko víc obracit

k tomu konzumentovi, než

k tomu člověku, který se snaží

tu cestu přetnout. Tam je

obrovská díra, v tom,

že skutečně naše společnost

se obrovské s chemizovala,

že my prostě jsme zvyklí na to,

že když o sebe

nálhadojme nějakou koncentrovanou chemii,

takže na to nějakým způsobem

vylepšuje život.

A tady v tom prostředí se velmi těžko,

že když existuje potávka,

tady potě hládka, tak se velmi

těžko proti tomu bojuje.

Takže tam myslím, tam je spíš to klíčové řešení.

Ty polici z té, dejme tomu,

se snaží udělat svůjku z práce.

Ale jenom prostě na té

policení restrikci to v žádném případě nejde.

Musí tam byť na tom trhu,

takové musí tam být snižování i poptávky.

To znamená, musí si to uvědomat sami lidi.

Tam je potom se stary.

Když se to jde, potom propojí dohromady.

Vám kde nebude poptávka, nebude ani nabídka.

Mám zejímavé povídání, děkuju za něj.

Taky děkuju za pozvání.

Tohle už je všechno

z Vinohradské 12.

Z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes si mi doslavem nožinou

odborníkem na drogovou problematiku

z ústavu mezinárodních vztahů.

Probrali jsme nové trendy

v prodávání trok i

nelegký boj policistů, s výrobci,

dílery a pašeráky.

Další náš díl uslyšíte už brzy.

Pravidelně vydáváme nové epizody

krátce po půlnoci.

Od čestě od rána jsme pak na webu

idozhlas.cz a po 10. dopolední

nás vysílá Český rozhlas plus.

To jen tak pro připomenutí

poslouchat a číst nás můžete

kdy koli a kde koli chcete.

Naslyšeme zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.