Čestmír Strakatý: Kmenta: Z podvodů Babiše a Zemana je mi na zvracení, jsme na začátku velké kauzy kolem ministra

Čestmír Strakatý Čestmír Strakatý 9/21/23 - Episode Page - 29m - PDF Transcript

Tady je Čestmír Vstrakatý, vítejte u dalšího dílu mého podkáctu.

Most děkuju za všechnu podporu na hero-hero.czka.c all.meno. Čestmír.

Dnes jemím hostem investigativní novinář Jerozlaš Kmenta, autor řady oblíbených kníh,

Kmotr Mrázek, Kmotr Krejčíř.

Padrino Krejčíř.

Padrino Krejčíř.

Já dělá glupinu, aby to bylo úplne stejný.

Babiševo Palermo, Ruská Mafie, te slavné citované kníhy o Miloši Zemanový,

a pak taky spouštět řady kaus, které mi mu chodem vedli k tomu,

že řada politiků odešla ze svých pozic.

řada politiků je už teď zapomenuta, jako třeba já jsem si to projížděl,

to jsou mene jako Egon Lánský nebo Michal Kraus,

ve své době činí politici a teď už zapomenutí lidé.

To už je historie.

To už je.

Ale dobrý den, sa pozřádně a ježím zdravý.

Dobrý den, jste na to pišní všechno?

Asi takhle, jako na tu karieru novinárskou jo, protože na tom zakládám

a dělat 33 let vlastně tu stejnou práci, jako neutíc vodní a

působit v tom ranku ty investíky, ty investíky, asi jako záhul vždycky,

celkově byl a bude, takže jsem na to pišný.

Ale nechci říct, že byl byl pišný na konkrétní kauzu,

že někoho se stála, třeba jako funkci, nebo tak,

to je vlastně takový samozřejmě, nebo masožerovství,

jako že mít radoz někoho, že musel vodejt, rezygnovat nebo třeba.

To jsem nějak nikdy úplně jako v sobě neměl.

A takhle by se asi podle mího ani ta žurnolistika dělat neměla,

že by jsme neměli mít rado a nebo cíl dělat tu žurnolistiku

proto, aby někdo spadnou z nějaké žídle.

Asi to je součástí té práce a toho novinárského světa,

ale nemá to být cíl.

Ale za dosti učinění.

Když si to zaslouží ty lidi, tak proč by ne.

No zasloužit, ale dobré slovo, které nevím, jestli je vlastně dobře použito.

V této souvislosti, protože zaslouží.

Jako jasně jich optikou samozřejmě smety zlosení a lumpové,

které páchají zlo v podstatě.

A naš optikou je, že když máme dostatek důkazů,

proto se sumírovat, že se ničho dopustili, nebo něco zamlčel, aležou.

Tak se myslím, že správný vyvěd tlak na takové lidi zejména,

které jsou v politice, aby prostě v takových pozicích nebyly,

protože v politice platí, že hád je vlastně nejvědší prohřešek.

Jako v podstatě máme, v životě platí, že vražda to je nejhorší,

co se může stať hrdelný zločin.

Tak já bych řekli, že v politice je vlastně léš takový ten úzovka hrdelný zločin.

No ale není tento hrdelný zločin, ten prohřešek není trošku normalizován.

V poslední době a teď nechci úplně nasazovat psí hlavu tělmejdem,

u kterých by se to nám nabízelo, jako je často i soudně ústaných,

jako je André Babiša nebo Milož Zeman.

Ale opravdu není to vlastně tak trochu součást tě politiky dnes?

No tak máte pravdu v tom, že zejména to období vlády,

kdyby tyhle tady vlastně byl na hradě prezident Milož Zeman

a v podhradí jako preměr André Babiš, tak tady byla ta lačka

ty politický kulturystní žená na absolutní dno a to mohlo přeskočit,

a pak každé, jo.

Takže vlastně máte v tom letom pravdu, ale my bychom vlastně neměli toto tolerovat

a vždycky vlastně na to poukazovat, tak se děje, co se děje.

A vlastně si ponechat tu lačku, ty morálky vlastně někde vysoko

a vyžadovat i ať je to jakýkoliv společenská nebo politická atmosféra.

Ono se to vlastně vždycky prostřídá jednou za šterej roky,

možná jednou za 8 let.

A vždycky jstejno vynáří zejména budu od toho,

aby vyžadovali vlastně, aby ta plačka nebyla nikde na zemi,

ale by byla třeba nebyla dva metry vysoko.

Mně přišlo zajímavé to spojení ponechat si morální lačku vysoko,

protože pak asi naznačujete nebo si myslíte,

že ten, kdo je arbitrem, je ten novinář,

který posuzuje tu morální lačku.

Já si myslím, že voliči.

My jsme v posledě jenom serivysní služba pro verejnost, pro voliče.

Protože my jsme od toho, abychom byli zároveň jako souce.

Ono některé novináři se tím trošku jako si to myslí,

že jak my nenapíšel nějakou 1-2 článek články,

kteří jsou jako zajímavé a třeba jako rázný.

Takže očeká ve nějakou druhý, třetí den,

že má nikdo odstoupit, ale tak by to prostě nemělo.

Prostě my jsme souce.

Sůci jsou vlastně jako budučto politické strany,

které tam vysílají svoje reprezentanty do těch vrchloných pozic,

který mi kritizujeme, pokud je to opravněný.

A nebo pak v konečné fáze, pokud si s tím neví rady,

jakoby ta politikať vládní, kovaliční nebo poziční, sněbovní,

tak prostě to musí jel zodnou voliči.

A novináři musíme dělat svojou práce.

A když se podíváte na ten nešek, protože to se nabízí.

To volání po odchodu Pavla Blažka,

ministra z pravedlnosti, který tedy neodchází,

ale cmeně podle všeho i podle nějakých mých informací

byl skutečně na hranicité rezygnace,

kterého ale dohnala částečně novináři,

částečně veřejnost, asi nějaká kombinace.

Tak jak to s ním je?

Česmire, já vlastně nevím.

Já potom přemejšlím už dělší dubu

a přemejšlím, co je headline toho,

čeho se dopustil, vlastně ten Pavel Blažek,

jako z mediálních výstupů.

Já vlastně nevím.

Já nevidím tady, že by bylo nějaké razítko,

že by mě to bouhlo do očí,

řekl, on se něčeho jako dopustil.

Já vím, že se chováne vhodně,

že ta zhůzka, asi kterou absolvoval

v tom takzvaně dešti s divným člověkem

z Bejvalýho Hradu,

prostě s nejedlím,

to je všechno podezřelí,

ale já si myslím, že prostě,

když to třeba tohle to samovosobit,

prostě není na rezygnaci,

a spoměnám si to myslím,

když to vlastník a sledování dalšího.

To je to karto, jako můžel Petrfěr.

Možná, správně.

Já jsem nebo takhle pochopil.

Každý se tam ten headline udělá

podle svého přesvětění a názoru.

To znamená,

mám poci, že to,

že ta roba je už taková,

že lidi si ty správi,

tak jako předstou,

jak se jim líbí,

což je asi v pořádku,

z mého pohledu.

Symbolickém neodhodnutíte situace,

kdy vlastně

v roce 2023

respektive

v Srpnu 2023

vy si sednete na 5 hodin

vedle toho nejdlého a už zmíváte se.

Že vlastně já asi si nikdo nemyslí,

že tam jako kůli bychle

a prodávali dukovaný

ale něco.

Ale já se bych se vyšet, to je začátek

nějaké velké káuse.

My jsme vlastně novináři,

tytulu toho, že

vyspravodyství,

což je správně a učitě to tak kolegové

dělejte,

tak je to ale v poce nějaká

prvotní,

jsme nějaké 10 metrů za startovací

čarou nějaké velké káuse.

Až prostě dojdyme k kolegové

přesnesou důkazy

o tom, co bylo v obsahem to jedná,

nějakých jsou další

třeba spiklencké

debaty těle dvou,

když tam je nějaká dohoda

oblivu, tohle všechno se děje v zákulisí.

A my jako novináři vlastně

nemáme

byt od toho,

že rozjedneme

jednu oponu.

Ono jich tam je to těžiš, než se dostanete

úplně k ty pravé

podstatě toho zákulisíte,

tak těch oponu je tam deset.

A novináři mají

ty opony, takhle

rozdělávat, a vlastně mi to príde,

tohle je to jedná, dvě opony

a nic dál, a ještě nevíme, co tam je všechno zač.

A když říkáte, jsme na začátku velké kázy,

tak to říkáte, že

opravdu jsme na začátku velké kázy,

nebo že teoreticky bychom mohli být

na začátku velké kázy, protože tak ty věci tipicky

jsou z nějaké vaší zkušenosti,

že prostě když mítíte dva takhle, nevím,

když sedí, minak to plánek s někým

v lobbybaru, tak asi to něco znamená,

nebo ne.

To znamená s Martinem Nedlím a proč?

Tak je to půjdezřelá,

myslím, že je správně, že novináře potom dou,

ale ještě mě to neprisvičilo

o tom, že by to mělo byť nějaká

jako rozložsknůjá káza s nějakým závěrem.

Vy jste zminil,

že to vlastně děláte 33 let.

Ale vy jste na začátku preco neďal

investigativu, vy jste na začátku dělal sport

a něco, akty investigativy.

Sport, ne.

To já jsem si přečetl někde.

Pardon, mluvám se.

Ještě to připravený, dobře.

To já jsem těžišek, když jsem ešte za sociálizmu,

když my byli nějakých

17-18 let,

tak jsem na takové ambice,

já jsem to měl v sobě to novináře,

chtěl jsem zdělovať vždycky nasáť

nějaké informace. A rozděl jsem hrát,

hrál fotbal a chodil jsem na fotbolu i zápasy

a měl jsem roznou potřebu o tom,

kde by se vypovídat.

Přátvost se tě nějaké uvodníčky,

co se tam dělalo, kolik byl stafaj do dalgo,

v svým rodném budce

a jenom takovou vývězku, která je na nám

s tímhle byla, na nám jste čestným občaném.

Jde jsem čestným občaném do dělastiku.

No tak to byly takové moje prazečátky

a pak jsem to vlastně začala profesionálně

dělat, když jsem nastoupil

91.

91.

Do agentury ČTK po dvou letech

do Mladé Fronty Dnes. A myslím si,

od těch prvních pět let bylo takový to

odžukávání v terénu, jsem byl normálným spravodem.

A jsem 90. mrvním jako

reporter, který měl na starostí

školstí, protože já jsem totiž

vystrvoval pedagogickou fakultou

nověřity Karlovy. Takže vlastně

od 100 titul si říkali, tak budu nerozumět

školstí, tak já jsem chodil mene na tiskovky

školstí a tak. A pak jsem tak postupně

začala jako zišťovat. Ono to byla

hrozně velká doba, ten 92.

93., kdy se dělala federace

a to bylo vlastně jako, nevím,

80% tekstů, který

vědely novenáře a já na kterých

tak bylo vodělení federace. Pak to bylo

vzvěrvnáním se minulostí

stb, komunistická

minulost a

prorustání

toho komunistických kádru

prostě do tej ekonomiky a

politiky zárovejné přímo, tak to bylo

další jako výsostný témat. A tam mě to

v pozitě už jako náhodilo k tomu

jako jít tou cestou, ty investikativní

žodnolistiky, takže já ji nedělám jako

33 letu, pevně. V jednu se novenářeně

33 let, ale tu investikativní

novenářenů dělám takové

28 let,

když už máme být přesný.

No a před tím a 28 lety

ten začátek byl, jaký byl ten

začátek vlastně, protože investikativní novenářina

něco co tu nebylo, co se muselo

co vlastně vy jste si musel tak nějakýko

zjistit, jak to dělá, a z kolegy

jste asi

vyšla pávalety cestičky

který mít. Já jsem jen takový velký

štěstní na jednu káuzu, která

mě vlastně dala ostruhy a pochopení

v čem ta investikativní novenářina

je. Já to zkusím jakoby

na tomhle tom případu ukážet

jak to fungovala, jsou to 90. leta

samozřejmě. Já jsem prostě

vracel v 90. čtvrtým roce

někde zdovolený s manželkou

z leta dle z Chorvácka

a byl jsem celý lačný po nějakých

informacích, protože ten tady neměl

dyspocízovště nebyl vlastně

v podstatele internetnic.

Takže jsem si v leta dle hnedka

nám mát noveny, tedy mladou frontu

mladcoval a četsem si

a na nějakých stráncích, kde zahraničí

tak byla správa, že

veterání války v zálivu, perskem zálivu

z roku 90. 90. jedna

začínají mít v Americe velmi vážné

zravojtní problémy, takže prostě

to vypadá na něco z vášního

a nikdo nevíc si s tím rady.

Já jsem tak zaubožil v tom leta dle a říkám si

hle ale lidi k tam přece

to nebyl nebo v Američaních

my jsme tam měli taky svoji jednotku

bylo tam dvůch se člená

jednotka československých

členů proti chemické jednotky

a první se jsem udělal

tak jsem prostě hnedka v práci další den

položil do toho, co na mene se zsoberane

a zeptal jsem si, máme taky nějaké

zravojtní problémy, si nikdo z těch veteránů

trpí nevysetetelnými

síndromy

a u mním hnedka bude psal ne v žádném případě

naši veterání jsou v pohrátku

tak jsem si dělal taká napíšu prostě článek

naši veterání jsou v pohrátku

když se živoval a tak dála

krátké článek

na to vyvalalo reakci, protože na jednou

sami vozvali vlastně ty bývalý veterání

který tam v ty válce byli

a začli přinášet informace o tom

který a jak trpí zábažných má nemocná

a tady jsme se dostali do sporu,

že to mene se zsoberane se jako by

uzavřilo a začlo jako by

bojkotovat to témá

a jí začlo jít proti mnedým a proti těm veteránům

zazem věvrát celé to

a já jsem na jednou stále

v dva světy

jako pravda a lež

a já jsem se v tom měl vyznat

takže jsem vlastně přinášel reportáž

o tom kde je pravda

až to dospělo po nějakým roce

k tomu, že mene se z tobrany pochopilo

že to je válka, kterou vyde úplně zbytečně

a pomovojilo se za to,

že vlastně přinášeli nepravdivé informace

pak to dokonce vedlo k tomu,

že se příšlo na to, že

našich proti chemická jednotka

vlastně v tom zálivu naměřila

tak saryna i peritvy v obdzuší

to je válka a to mohlo mít taky jeden

s těch drubných dalších

sletků, těch nemocí

je se toho nadýchali

takže se to řešilo a přijeli

americká delegaci nejřevo odborníci z pentagonu

a si zjistili, že ty naše přístoje

proti chemické jsou vlastně na velmi vysokoj úrovni

a proto je v té válce

jako čechoslováci zaznamenali

ty stopové koncentrace

saryno eperitu, zatím co

americké přístoje to nezaznamenali

když bych tak řekl

a pak přijel zdelegace

z kongresu a řešeli to tady

a najdnou se z toho stavila

byl tam krásný zvrát, že vy

noviná přidesnějším zajímavým

přinutíte ty úřady, aby konali

přiznali chybu

a vlastně se to krásně votočí

ještě k úprospěchu věci

protože pak se najdnou říká

řešit a řešit

a my máme proti chemického

na vysoké úrovni

slované pojďte tam taky

čechoslováci nebo češi a slováci

potřebujeme pomoc v tom letom

a vlastně se z toho stalo jako fenomen doby

takže já jsem si vlastně prošel

tohle toho investigativního

vynářenou v této konkrétní kaúze

která nebyla spohyná jako

přímo třeba jako s politikou

že bych nějakou

že bych hledel nějaký

selhání, morální konkrétního politika

peníze, financi a tak dále

a bylo to hezky, že to mělo

šel a to bylo taková šablona

po které jsem vždyště jako šel

a od té doby jsem si tak trochu očáří

říká jako investigativní lovinář

a v devedesátím roce

jsem to celý uzavřel

a napsal svojím knižku svojí prvotinu

která jsme nepojštní horečka

a to je vlastně hezký

že říkáte, že to mělo začátek a konec

že vlastně byste tehdy letel

z toho chorvatská nebudu

z chorvatská tak

no já byste naletil tak

to je takový přegrošelý správ

ale v ten moment ten okamží

mě to dalo tu myšlenku

vždycky na začátku dobrý jako přemejšlet

vlastně jsem měl lidi ptáji

a vy jste investigativní lovinář

a tev pomalu nad přirozeným schopnosti

no houbelé

nejště žádným schopnosti nemáme

jako dělanky Batman

nebo Superman

tušku papír, diktafón

výmečně někdy možná skrytou kameru

a pak je to hlavně hlava

a mění si klas otázky

a jít za tím hledat ty odpověď

to je klíčku úspěchu

tiske jako kdy vlastně něco napadné

že něco problematického

tak hledáte prostě

takže o to vypadnout

se se svý kanceláře

a jít hledat ty zdroje

kdo vám co může jako v tomu říct

a nebo intervěvat ty konkrétní lidi

kterých tam jsou zangažovaní v těkau Zachary

jdou z toho pochopíte

kde je podstat a máte důkazy

policení práce

to nezabalíme do baličku

jako to dělá policie

to rejstáhní možná s tupci a tento případně

pak jako předá soudu

mě to v podstatě zabalíme do baličku

a předáme to vyřejnosti ať vý

no a to jak jste řekl

že to tedy má začátek a konec

ale ono to najvždycky má

zp. začátek to má vždycky

ale aby to mělo takový hezký konec

kdy je z toho ještě nějaké ponaučení

nebo vlastně to má přesách

když je pijen z kona

tak to tak nebývá

ono to je těžký

každá kaúza která se nedí obyví

nemůže mít tedy ty parametry

protože záleží vždycky případ

od případu

když máte

ty zmíním třeba z námej

případ který měl začátek a konec

jako jeden z mála

kdy se příšlo na to a to byla

policení práce dobra

kdy přišli s tím

v růbce přistihli hostěma

takzvaným vínama v ruce

a to byly za tím miliony

a tam se myslím

že to i to mediální sledování

pak toho případu vlastně byl hezký

že to bylo rozspit vám

a ní toho co dího prostředí

vokolo tohle toho jak bývali ho

hejtmaného tak tam se myslím

že to mělo začátek a konec právě

v tom, že bylo odcou za nejtřeba

a jsou další kaúzy samozřejmě

tedy třeba trvají třeba i několik léty

i jeden šlánek

v červenu a v červenci

už je konec prostě

musíte by trpěli, musíte prostě neustále

jako byť čekat na tu správnou situací

a možná ten takzvaný konec

a nebo aspoň prostředí

pak zase někdy připomenout po letech

a někdy je to fakt náhoda, neskutečná náhoda

jako v prostředí třeba organizovaného zločinu

kterým se díky těm svým projektům

jako pohybu

tak tam platí taková zákonitost

že prostě je to vo atmosféře

když

třeba před desetí lety

jsem potřeboval mluvit s konkrétním člověkem

tak vom prostě se bál

byl úzafřený, nechtěl

možná se balo právně, že můžlo oživot

a po desetí letech je jiná situace

a to je prostě o takový náhodě

jako jasně nemá cennu

vždycky každý rok si udělá se znamo

bohlávat ty lidík, jestli náhodu

je to vlastně o taková intujice a náhoda

no jak to přijde

a někdy to jsou prostě jako

drobný informace

který vám

pak poskládá to celkový pucle

jsme vlastně takový skládači pucle

no ale o to mluvíte jako o něčem

co vás asi musí rozně bavit, ne?

Já svých to nedělal 33 let

a si mě to i baví

mě to učitě baví

ale někdy by mi to už jako

přelěza už jim a některý témata

jako třeba

ono něco jiného, když to děláte

tak tam jste núcený v podstatě

jako by střídat ty témata

a jít třeba za tý den

k nějakému dalšímu tématu

který zvrvna zase jako přišla

agenda vládní politiky a tak dále

nebo nějakého policeního stíhání

takže se vynovíte dalším a dalším

a já si myšel cestou takovou

tětěrnou velmi

hloupkovou, jako se ponohřím

do nějakého tématu

který mi trvá pak několik let

na još konci jsou vlastně

a to prostě zase

je fáze, kdy

nasajete do hlavy, do sebe

životní příběhy

některých klíčových lidí

třeba jako případě ty politiky

je to prostě Miloše Zemana, Andrej Babiše

a to teda jako fakt

jako občas je to na zvrace

jako že nejvám dobré

z toho

jako když si do sebe načinete si pat

samých zlo, samou špínu a samej

podvod a šílenosti

tak vám je úplně není dobré

a fakt ta votázka, kterou kledete

si mě to baví, mě to baví

ten spůsob ty práce a ten smysl

ale je to na zvrace

ale občas je to fakt jako na zvrace

a musím se z toho prostě jako vypšat

na jednou stranu a na druhou stranu

takže to jsou terapeutické knihy

nezkýste to, hez, pojíme neval

terapeutické knihy

asi jo

ale adu dál prostě

v životě samozřejmě i na témata

ale to co říkáte, že to je prostě občas

a teď

na zvrace ní to je jedno, že toho je

prostě občas jako moc

a že vlastně některé ty věci

jsou tak silné

a byste zmínili slovo zlo

a že toho je prostě na vás

jako by hodně, na druhou stranu

to mi přijde zvláštním, protože přece vy

jste dělal krydíře

toho mrázka, těch kausí prostě

strašně moc, jako máte toho za sebou hodně

a tak mi říkáte, ale ten Zeman

a ten Babiš

a to je možná koncentrace toho, že toho je

vlastně vopravdu hodně

a ten Babiš navíc

k sobě váže i ty

k motry vokolo

že ten příběh je vlastně strašně komplikovaný

kompleksní

tak je vlastně zvláštní

že mi pak řeknete

potřebů se z toho vypšat

nebo potřebů si nějak

tu hlavu vypláchnout, protože i na mě

50, 58 let

a zažil letsoz

tak je to prostě moc

je to asi po tom, že si uvědomíte

tu týhu ty zodpovědnosti za to, že

ti lidé

konkrétně v těch politice

a těto Zeman nebo Babiš

vlastně rozhoduju

o státě

o věcích vyřejných o nás

a když to prostě ty

v hudzovkách normálně

ojstavě se chytá za slovo

když se dopouštěji zločinu

když vražději, kradou a tak

to jsou jednotlivé výseče

ty naší společnosti

a ten krejčíř nebo mrázek

se měli obrovský vliv

na to zákulisí politiky

krejčíř menší o to víc

měl pak jako větší záběr

do toho organizované zločiny

tak vlastně je to nějaká výseč

se kterou si člověk

říkáte si

je to zločinec, který tady napáhal

tohle, tohle

ale šlo se po něm, police jti se snažili

někdy se skončilo

že tady není ten člověk

jako že někdo popravil

ale v té politici se ty lidi porácavou

a snažili se o ty funkce

a na jednou vlastně se to si uvidíme

takou frustracijá bezradnost

toho vlastně o čem píšete

že

někdy jsem měl lidský pocit

že vezmu kýňšky a budu zvonit

na každý zvonek

když se tu kýňšky přečete si to

prosímel se a nějak si u těch

uvolip, jako rozhodně to nějaký solidní

je samozřejmě taková

no ne tak jako lidi

růstenou lidi asi můžu volit podle svého

to respektují

vydomí svydomí a tak dále

s ten nějakou poslanci podle toho všeho hlasovat

no ale zároveň to mě vlastně zajímá

protože André Babiš

je teď

hlásnou

hlásnými ústy opozice

když jich nějakých 30%

nebo kolik má teď ano

je velká šance, že vyhraje příští volby

je nějaká šance nezadetvatelná

že bude znovu premiérem potenciálně

no a vy, ale víte všechno to co víte

nebo

to už to vědí všichni a jsme vzaleknili

tak no ale zajímá je to

někoho ano jasně

já vím, že někoho ano

ale tak to často zajímá

ty lidi, kteří už jsou ale přesvětšení

a pak tu je část lidí, které

ale mají svoje zájmy

což je možná legitimní

a nevím nebo asi to je legitimní

tak jak se pak díváte na to

když někdo vám řekne no ale

já budu to ho všechno volit

protože je prostě nejlepší a tam ti jsou taky skorumpovaní

a oni taky kradovo, oni všichni kradovo

všichni ožovu výsledku no

a teď byš to s námi a spodň myslí dobře

To je těžká otázka

protože

máme tady svoboda a demokracii

já citě lidi rozhodujou u těch volep

jak těj, to je samozřejmí

No no, panu byš není odsouzen

kdybyť dnes bylo obnovenou jeho

Jako i kdyby byl odsouzen, tak prostě

a lidi ho zvolí, tak prostě

nebo kdyby to mohlo, kdyby to umoždilo

ty sváka a kona všechny a tak dále

tak prostě to musíme jenom respektovat

prostě jsou svobodní mohlby

a já si ale myslím, že bychom měli dál

čekno, proto abychom u těch svobodných volep

rozhodovali trochu podle ty morálky

ne podle

jako podcitu, že

že někdo v tvý televizie hezky mluví

nebo se tváří

a nebo nosí hezký kalhuty

nebo slibuje

úplně hezky líveci bombastické a tak

prostě hodnotit ten život

trochu jinak

myslím, ten politický život podle morálky

podle toho, co ten člověk dělá

ve skutečnosti a aby to člověk zjistil

tak musí trochu navnímávat

toto znamená

nerozhodovací

nebo tý den před volbama

po dle toho, že si tak jako

přečte volební letáky a nebo se podívá na

televizní debaty

ale jako intenzivně

skoumat

tu politiku

třeba i formou knížek

a neříkám jenom mejch prostě

ale více zajímat o to prostředí

a já jsem přecečený, kdyby

lidí tohle nepodceňovali

vlast nějaké otázky

a meni mali, když pak přijde o nejaký ten

volební míting toho konkrétního

kontraverzního politika

tak on nebudu hladit po lavice

a říkat, ty je výstě úžasné

podepište se mi

ale by byli co k čemu, tak si to přečtou

a byť ho volej a můžu byť jeho

voličí nadále

ale konfrontujou s těmi otázkami

nebte je to, jak jste to myslel

a proč se tak lechováte

a proč tohle to děláte

já si prostě říkám, jestli to

není trochu naivní možná

ale je to taky ideální

co máte jiného dělat?

já si vždycky říkám

co jsem moh pro tu letu situaci udělat

no, že jsem to témo uchopil

názbíral jsem pod klady

se sumíroval jsem to

i čtě vědoufám

a je ti prostě rozhodnou lidi, jak si rozhodnou

a já se na to budu pak už dívat

vždycky, jako jenom v televizie

si se rozhodnout, nebo tak, a je mi to

ale svoji svou jich práci budu dělat

i tak nedále

byste nedávnu napsal na Twitter

nemusíte mě mít rádi, můžete mě i nenávidět

ale mojej práce má nazítku kvality

když se o mou práci opídají

dva prezidentí každý z jiného spektra

tím myslíte Pány Klausé a Zemana

ne, ne, ne, Petra Pavlá

a Miloše Zemana

já jsem tam k tomu přidám

takový video, který to je zřejmě

a když moje knihy vytáčí

k nepřičetnosti nejmosnější oligára chůk zemi

znamená to, že dělám jsou práci

jak říká šefrejaktor, reportára

Robert Čásenský, kde vy tedy publikujete

Dobře a nestraně

nám mě vlastně zajímá

jestli to nestraně

je třeba v případě Babiše pravda

jestli to vlastně může být pravda

jestli vlastně můžete být nestraní

ve věci

Andrej Babiše

Řeknu vám to takhle

moc děkuji, že jste doposluchali

až jsem zbytě k rozhovoru

nejdete na hero-hero.co

o Lomeno Čestmín a uslyšíte

v něm třeba tohle

Kdyby on řekl

že jsem u něco nelíbí

nebo že by mělo byť něco jinak tak ty dole

v těch větvích někde tam

v tom polo světě takho posleknou

má velký slovo

ještě i teď

a když tam máte prostě jako

podvod, podvod, podvod, prevít, prevít

Lump Gauner

je, ale on to myslel dobře

On má tak zlatý voč, a on jak slibuje

ty věci, on to říká s takou krásnou

celkově vzato

není tom o tom, že

jsme tady v nějaký šílený době

který, když se říká 90. leta

hrozný tady se vraždil

loupil, privatizace kradlo

s těm rázek byl ten Don Corleone

a

mých očích jako vyviděnout

tak Antonin byla a pak byl ve finále

dělého Luká Brasem

a vykonával ty

ty šílenosti a tak jako

No jak to je teď?

Dneska už je to tršku jako jiný, protože

ta era nejme tomu

těch 90. tak bych tak řekl

těch veksláckých kruchů

zločíneckých

Myslím, že skončila někdy kolem

roku 2006 a dál

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

S PŘEDSTIHEM A V CELÉ DÉLCE 71 MIN. NAJDETE TENTO ROZHOVOR JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR

Jaroslav Kmenta si zakládá na tom, že je svobodný, nezávislý a může si psát, co chce. Už 30 let se věnuje investigaci, odhalil velké kauzy i podvodné politiky. Teď říká, že z toho, co nashromáždil na exprezidenta Zemana a expremiéra Babiše, je mu na zvracení. Mluvili jsme o smyslu jeho práce v době, kdy se zdá, že pravda nikoho nezajímá. Kmenta si myslí, že bychom měli dělat všechno pro to, abychom se u voleb rozhodovali na základě morálky, ne podle toho, že někdo hezky mluví a slibuje bombastické věci. Babiš podle něj bude v české politice ještě 10 let. Má smůlu, že na sebe upozornil svým razantním vstupem do veřejného života. Další podnikatelé, kteří mají podobné škraloupy, na sepsání textů o nich stále čekají, jejich příběhy taky nebudou žádné Pohádky ovčí babičky. Kauza ministra spravedlnosti Blažka vedle toho ještě na rezignaci není, jsme totiž teprve na jejím začátku. Kmenta promluvil taky o mafii v Česku. Má novou knihu, která odhaluje fungovaní tzv. světské mafie. Kdo dnes vládne českému podsvětí, o tom raději mluvit nechtěl.