5:59: Klima se mění, extrémy přibývají. Co čekat dál?

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehlet odění před sebou.

Ford Puma, zaujme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Zatřátek léta se v Česku, co do teplotne se spíše v umírněném duchu a celý červenec má být podle dlouhodobého výhledu teplotně i sraškovi průměrný.

Topoměrně ostře kontrastuje se sérí zpráv od teplotních rekordech v některých jiných Evropských zemích,

například v Británi, která má za sebou nejteplejší červen od roku 1884,

kdy se začali vezt oficíální teplotní záznami.

Podle světové meteorologické organizace o teplováň v Evropě postupuje rychlej, než je světový průměr.

Všem, vlny Veder a ekstremní jevy, které jsou zprudkým oteplením pevniny i oceánu spojené sužují i další místa,

například Severň Ameriku, či Indy.

K tomu se množí náznaky, že stanovené závazky proboj s klimatickou změnou se nedarí plnit.

Na co se tedy máme připravit, budou ekstremní jevy novým normálem i v místech,

která se zdála být obrazněřečeno v závětří.

Jepátek 7. července, tady je Pavel von dera a 5. 59.

Spravodajský podkást se znam zpráv.

Lońský rok byl v Evropě jedním z nejteplejších v historii měření.

Oproti doby je před začátkem promyslové revoluce.

Ceteplota na starem kontinentu zvýšila od 2,3°C.

Červenec 2022. Na Evropu se žene vlna veder, která v historii nemá obdoby.

Teploty v Chorvacku, Španělsku, Itálii nebo řecku neklesají pod 40°C.

Oblíbená turistická letoviska jsou v plnene.

Častější vlny veder, sucho, požáry, ale taky přívalové deště nebo tání ledovců.

Příčina je u všech těchto extrému stejná.

Hrůst teplot.

Ale Švarda, klimatolog z ústavu výskumu globální změny Akademi vět České republiky.

Dobrý den, tiky že jste si na nás našel čas i v doby, kdy je nadovolené v snad celá republika.

Dobrá dopoládne.

My jsme si v posledních letech už celkem zvykli na to,

že padá jeden teplotní rekord za druhým.

Máme podle vás důvodci myslel, že tomu letos v letě bude jinak,

pokud tedy jde o celkový průměr teplotní toho leta i třeba o jednotlivé dny.

A dá se to připsat navrub globální klimatické změnie?

Tak se mořeně začnul je odkonce, tak globální změna už s náma je.

Ještě tak před 10 lety, když jsme se bavili,

tak se často o globální změnie klimatu mluvilo jako o něčem,

co nastane v budoucnosti.

Ale ona už vlastně probíhá, probíhá, řekněme od doby průmyslové revoluce

a řekněme velmi výrazně už ten náruz těch teplot

a tudiž i náruz textrémích teplot a různých dalších statistických charakteristik

je pozorovatelný už od 80. let.

Takže ta změna je s námi tady neustále

a pochopi zelně je s námi na tady i tento rok,

ale tento rok se zajme na teplotně vyvíví po nějakutě atypický,

protože atypická byla celá cirkulační situace,

řekněme v prostoru širšího severního Atlantiku už od jara

a v podstatě i když ta globální teplota je rekordní a rosté,

tak zrovna mě v důsledku té situace, která nastal na tom mě,

že máme pořád o něco chladnější počasí, než by mělo být.

Takže paradoxně tento rok se vyvíví relativně chladně,

ale na druhou stranu trpíme a trpí Česká krajina suche,

máme i poměrně málo srážek.

Takže rozhodně nevylučuju,

že v druhé polovině let aty teplotně rekordy budou padat,

ale pochopitelně to bude záviset na vývoji počasí

v rámci toho klimatického systému, který máme.

Ten klimatický systém to je značný míry pořád aneprobádaná vět,

třeba jména v podmínkách změny klimatu,

kdy se různé věci poti chům mění a stará pravidlá,

která drí vplatil a v té klimatologii nám přestávají do učité

míry platit s tou změnou klimatu.

O tom je vlastně ta současná klimatologie,

že se tohle snaží pochopit.

Manomluval jste o situaci v České republice,

která se nějakým způsobem vyví, ale na druhou stranu v jiných částech

planety, například v Evropě v Severně Americe, to vypadá dramaticky jinak.

Těch správ, například, pokud je o extrémní projevy počasí,

vlnu veder, letos opravdu není málo.

Za jak znepokojvé považujete například to,

že některé části severní Ameriky zaznamenali v Červenu teploty

až o 10 stupniu vyšší než sezóní průměr,

to vypadá opravdu dramaticky.

To dramatické je a bude to mít ten dopad

na tu severoamerickou krajinu.

Samozřejmě to většinou má taky nepříjemný dopad do Zemědělství,

protože dnešní době je nás na planetě už koliktuším 8 miliard

a spousta lidí, že je v tom rozvojovém světě,

kde dochází ty zdroje a zdroje potravin,

proto je lidstvo v poměrně prekerní situaci z lediska

zásobování potravinami,

které je právě ohroženo relativně nejvíce to vzněnou klimatu

a dopady je těch vysokých teplot.

Takže nepříjemné to samozřejmě je a to velmi

a jen podotýkám, že v takhle extrémní období sucha

a Veder jsme tu v těch minulých letech v podstatě měli také

a to právě odstartovalo ty nepříjemné změny v našich krajině,

které se nejvíc projevují nad tím,

že nám z tý krajiny mizí smirk

za poměrně dramatických okolností.

Oni extrémní teploty jsou hlášeny ze Španilská,

Iránu, Větnamu, v Indii lidé v důsledku Veder

dokonce umírají v poměrně vysokých počtech stejnějá koloni.

Dá se tedy zjíc, že se smrtelně horká leta

stávají jakým si novým normálem?

Já se domívám, že ano.

Samozřejmě nebude tomu tak vždy a všude.

Změna klimatu je samozřejmě velký efekt,

ale zároveň tu neustále úsobita přirozená variabili

tak klimatu, což je ten spůsob,

jakým se to klima vyví přirozeně,

která odečty meli ten vliv člověka.

A v rámci to je přirozené variabili

tytoho klimatu samozřejmě k těm extrémním epizodám,

počasí nebo klimatickým anomalím také docházelo.

Takže v podstatě musím říct,

že ty extrémy tu vždycky byly,

ale bude jich víc a bude víc a zajmé

napravě těch období słucha a Veder.

Čínu předčasně zaplavila vlna Veder.

V Pekingu, Shanghai i v dalších městech

stoupají teploměry nad 40°C.

Pod odborníků je to důsledek klimatických změn.

V tuti na teploměru stoupá prakty všech provincích.

Tady výždni Číně naměřili rekordní teploty už v pětnu,

o měsíc dřív než obvykle.

Některé továdny kvůli nedostatku energie,

zastavují výrobu a problémy pocituje i zemědělství.

Hynou hospodárská zvířadna.

V Indii zasáhla extrémní vlna Veder.

Zemřelo už téměř 170 lidí,

většina starší 60 let.

V některých částech jsem jesetem.

Pakistánce kromě následku ciklonu

musí vypořádat i s velmi silnou vlnou Veder.

V provinci Balouči stán teploty

dosáhli v tomto týdnu až 50°C.

Na extrémního počasí zasáhla

spojené státy od Veder na západě a jihu

po boužky ve střední a východní části země.

Situaci neprospívají ani karacké požáry,

které se ani po několikatý dnech

nedarí dostat podkontrolu.

Na spojené státy se valí další oblaka dýmu,

která komplikují životy místních obyvatel.

Očet obětí bouře Freddy v joafrické malavy

už přesáhl 600 vek mrtvých.

Živelce africkou zemí prohnal v tomto měsíce

dvakrát na posledy před dvěmatý dny.

Letos byla zaznamenána i například

velmi řídká tropická ciklona v Afryce

a dobře víme, že třeba další jevy jako tornáda

už se taky objevují i tam,

kde řívali de nevídali včetně České republiky.

Znamená to, ale automaticky,

že výhledově už z pohledu lidí

jsou žádná 100% bezpečná místa,

kde se takové je vyneviskytují.

To je zase přiznam se trošku spekulativní,

ale každopádně vyjánřim se trošku opatrnějc.

Očekáváme, že bude narůstat

procent o těch ekstremích klimatických jevů

jako sultat tornáda,

jsou to ty tropické ciklony

a v té měř si s toto bude narůstat

jejich závažnost.

Z více rodůvodu nešem klimatických

a rekordní mnóství lidí na naší planetě,

takže ty ekstremní bouře postihnou

násobně víc stálycké infrastruktury

a násobně víc těnotlivců.

Takže zase nemůžu to vyjátřit nějak přesně

kvantifikovat, ale samozřejmě blíží se

obrobí, že to klima bude drsnější.

Jestli někde zůstané nějaký ostrov,

v hozovkách ostrov stability,

kde vše zůstané přistarem,

to nelze veloučit,

ale je to poměrně malo pravděpodobné.

No já se vlastně ptám,

protože klimatická změna má nepochybně potenciál

vyvolat i různé sociální procesy

typu migrace, konfliktu, ovodu a podobně.

A ta klimatická migrace už seděje,

to nejenom v zemích třetí osvědek,

si lidé často myslí.

Já jsem například strável

posledního půrkůvňu Orleans,

najůzpojených států a tam je to velké tema.

Lidi jsou nuceňi se stěhovat nejenom

z pobřežních oblastí Louisiana,

kde dochází Mexik ústupu pevniny,

ale třeba i z toho samotného města New Orleans,

protože průce dostoucí ceny,

pojštění nemovitostí kvůli hurykánům,

tornádům a záplavám,

vlastně prodražují to bydlení ve městě

tak, že už si to řada lidí,

nemůže dovolit.

Jak velké části planetia

teď se asi trochu opakují

se něco takového podle vašich odhadů

nebo modelů,

kterými se zabýváte bude týkat,

třeba už řekněme,

v horyzontu příští dekády.

No, takových řekněme těch hodspotů,

teď klimatické změny,

czyli regionu,

kde se tohlensto děje,

takovým způsobem,

až to vyvolává třeba tu interní

zatím hlavně interní migracii,

tak těch nám přibývá.

Já si domnívám,

že například ta změna klimatu

stála například i za sirskou,

občanskou a okou.

Stála tam ruku v ruce s tím,

že v síry historického hlediska

došlo přelidnění,

a ta mější zemědělství

nebylo schopnotu populaci uživit.

Sirský zemědělci přečerpali

zásoby spodní chvod,

které se v důsledku změny klimatu

a úbitku srážek a zvýšení

vypadu nestihli doplňovat,

studiš tam došlo k suchu, k hladu,

to se okamžitě překlo do ekonomické situace

a okamžitě to nastartovalo

tej sociální nepokoje,

které pak vedli k té občanské válce.

No a těch nes těch hodspotů

nám přibývá, budou přibývat v Afrique,

budou přibývat v Ázi,

zejména na blízkém východě,

ale takové regiony,

byste změněval ten New Orleans,

i v Číně už probíhá

interní migrace z některých regionů,

i Čínská vláda tam v podstatě podporuje

to přesidlování toho obyvatelstva

do přizni vejších regionů.

Já nedokážu kvantifikovat

jak moc a jak rychle bude

těchhlen z těch problemových regionů přibývat,

a kolik lidí tam bude postiženo,

nicméně je více nezřejmé,

že to čí slo bude růst,

a ty problémy budou růst

a v podstatě dřích či později

bude třeba nějakému kritickému

migračnému tlaku vystavená i ta Evropa,

a začne se to sčítat

i s těma interníma problémama,

které na kontynentě máme,

samozřejmě bude to ovlivňová

na to vněší gohopolitickou situací,

která je to trakická agresivní válka ruská

na Ukrajině,

tu díž sněřuje nás jich zajímavým časům.

Vy jste ekspertem na klimatické modelováně,

vynvete se v ústavu globalní změny

Akademivě ČR i projekcím možných stavů

budoucí o klimatu jak tedy mohou,

když to zase vrátím na to úroveň počasí,

vypadat léta a zimyza, řekněme deset či 20 let,

pokud do těch existujících klimatických modelů

zadáme ta čerstva data z letošního roku,

jestli se to tedy takhle dá udělat,

je tam vidět nějaký posun.

Ty klimatické prognózi se dělají v rámci IPCC reportu,

teď máme ten asesment a report,

šest jako ve mě aktuální dílo,

no a pokud bych si na základě těch modelových simulací

měl zkusit představit,

jak to bude budoucno vypadat,

tak poctatě to bude pokračohaní trendu,

které už v té přírodě u nás ve Střední Evropě vidíme teďka.

Obecně se budeme posluvat suším a teplejším létům,

bude se měnit i charakter srážek,

ty třeba nebudou v těch úměrech tak ubívat,

ale zněni se ten charakter,

že nám ubyde víc toho normálního pozvolného deště,

a přibyde těch extrémě silných bouří,

kdej ta statistika v tom létě,

červencový úhr vyprší v jednom jediném dní během

několika malo hodin a stihne ještě udělat nějaké škody,

a nedají bože, u toho můžou být nějaké ty nebezpečné projevy,

jako v krajním případě to tornádo.

Zdimisená taky v lůměru o hřejov,

s nich začne myzet z těch niších poloch,

s nich se stane poměrně vzácným,

ale nevymizí úplně,

protože zostanou pravděpodobně ty náhlé vpády

severského vzduchu.

Když se s tím, jak je obecně ta atmosféra teplejší a teplejší,

tak ona se neprohrívá v průměru šude swejně,

ale vznikají poměrně velké regionální i časové rozdíly

v tom, jaká část toho povrchu se ohřívá

a to tu atmosféru rozpohybovává.

Takže ta atmosféra je mnohem neklidnější

a paradoksně tomu, že vás i k tomu třeba v zimě,

nebo nejhorší je to na začátku vegetační sezonej na jarze,

může se k nám dostat velmi chladný arktický vzduch,

ten bude taky o několik stupní třeba teplejší,

než býval v minulosti. Alež bude to znamenat,

že na konci té zimě ten vzduch bude mít minus 40 stupního

a ne, minus 45 a vydá se na cestu k nám,

cestou se o něco ještě samozřejmě vo hře,

ale pořád tu budeme mít nepříjemné ledové vpády,

což mimo jiné, pro naši krajinu znamená,

že se nebudeme transformovat v takové středmořské

klima, ale spíš v klima steplní.

Budeme mít v průměru výrazně vyšší teploty,

ale nedokážou tou přežít ty středmořské rozkliny,

protože vždycky nějakej ten podzimní, zimní čijarný vpad

extrémně chladného vzduchu stihne zahubit.

Zároveň na naše současné rozslindstvo už tu bude poměrně teplo

a tudí se k nám začne šírit pontická steb a z východu.

Naše klima se začne podobat klimatul východní Ukrainy

až k tazakstánu třeba.

Na spořáku vám to dost necinka, kam z penězi,

aby byly chráněné před inflací.

Font monetika zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 %

a to firmám i domátnostem.

Více na monetika CZ.

Minulý měsíc Evropský program Kopernicus

monitorující projevy klimatické změny

zaznamenal vůbec poprvé v průběhu léta na severní polokouli

více dení séry s teplotami setrvalé nad úrovní

1,5 % celzia oproti před industriálnímu období,

což je, jak víme, ona kritická hranice,

se kterou se operuje při globalních snách

o zvládnutí a udržení té klimatické změny

v nějakých řekněme manašovatelných mezích.

A že se nám tudíš ten cíl, na kterém sesvěd

komplikovaně na klimatických konferencích dohodl

začíná vzdalovat, skutečně se to tak dá vykládat?

Já si obovovám, že ano.

Když to konec konců už několik posledních let

na té dynamice klimatického systému pocitujeme,

že ty téploty odmyslím si ten letušných

hladní začátek léta, tak ty teploty nám setrvaly

roztou v těch letných měsících.

A pravděpodobně skutečně během několika málo let,

tu hranici oteplení o jeden a půstupně cel zjá

v klimatickém průměru asi překročíme.

The clock is ticking.

We are in the fight of our lives and we are losing.

Greenhouse gas emissions keep growing.

Global temperatures keep rising.

And our planet is fast approaching tipping points

that will make climate chaos irreversible.

Lidstvo musí podle generálního tajemníka OSN bojovat

proti oteplování planety společně, jinak zahyne.

Antoniu Guteréš to řekl v úvodu klimatického samitu

v egyptském šárm až v šajchu.

We are on a highway to climate hell

with our foot still on the accelerator.

Dvěstovky zemí schválili vznik speciálního fondu,

který bude méně rozvinutým státům kompenzovat škody

způsobené změnou klimatu.

Pomoc je součástí závědečného prohlášení

klimatické konference COP27 v Egyptě,

která trvala dva týdny.

Výsledek přesto budí kontroverze.

Delegátum se nepodařilo domluvit

nové závazky ke snížení emisí skleníkových plinů

ani omezení fosilních paliv.

No to trochu vypadá jako by jediní do burcují

k nějaké rozhodné akci na poli omezení

emisí skleníkových plinů byly

envěronmentální aktivisté a vědci.

Politikům v exekutivách se do toho zivně nechce

a pokud tedy asi nedojde k nějakému průlomu vydnání

mezi čínová spojenými státy,

tedy těmi dvema největšími světovými emitenty

tak by se dalo říct, že asi není moc šanci,

že se dočkáme opravdu výrazného omezení emisí,

po kterém ten mezinárodní klimatický panel

ve svých správach opakovaně volá.

Co to mu říkáte jako expert,

který klimatickou změnu skoumá a který se jí zabývá?

Samozřejmě důležité, aby tady byla vůle a tlak k té změně

a ta vůle a ten tlak se jednak musí odehrávat

v rámci nějakých všeobecně přijímaných

civilizačních nořem a právě deho.

Máme tu určité ekstrémy typu,

že se můžeme začít rálně bát,

že se nám tu objeví zelený ekstrémyzmus

a v nějaké opravdu násilné podobě.

Na druhou stranu je právě dobrý důvod,

že vše snahy musí probíhat v rámci

toho našel společenského demokratického zřízení,

které pracuje v podmínkách socialně podvíjeného

trežního hospodástí.

Takže určitě je dobré, aby práce na té změně

klimatu a jejím potírání probíhalo v rámci

nějakého společenského koncenzu.

To zas na druhou stranu právě má podlečovat

ty ekstrémy, protože ekstrémy je v někdy ničemu

dobrému nepomohli.

To je jeden effekt, ten druhej, který bych toho chtěl říct.

My v podstatě čekáme v technologích na nějaký průlám

technologický, který by třeba výrazně zlechčil operovat

odnovitelnými zdroji energie.

Čekáme třeba na průlám, třeba ve vývoji batteriových systémů.

Batteriové systémy jsou zatím poměrně drahé,

vyžadují poměrně náročné.

Suroviny nicméně laboratorně usouk jizpozici

dostatně levnější a výkonější systémy,

které se nějakým způsobem zatím ale nedaří dostávat

do té průmyslové výroby.

Čili tam se čekáte na nějaký průlom,

další věc je, co se bude dít třeba s nukládní energetikou,

bez které de facto odboj se změnou klimatu nezvládném.

Tím mám na mysli nejen tu současnou konvenční nukládní energetiku,

ale bylo by velmi žádoucí, aby se třeba průlom objevil

i na poli té termo nukládní fůze řízené.

Takže my čekáme na nějakou takovou divokou kartu,

která kdyby se už konečně vynořila,

tak by výrazně zlevnila třeba produkci ať už té nukládní energetiky

a nebo té obnovitelné energetiky,

které chybí skopnost energií a spoň skladovat.

Pokud se tohle stane,

tak se typom měrně drahé technologie,

které používáme, tak stanou podstatně efektivnějšími

a na jednou se ten skok,

tá dekarbonizace posunet průlce do předů.

No když mluvíte o divokých kartách,

tak je tady ještě jedna z práva z poslední doby,

která nás tady v týmu 559 zaujela.

Server Politico napsal,

že Bílý Doom velmi opatrně podpořil myšlenku

hledáň způsobu jak blokovat dopad slunečního záření na zemi.

Vesnaze zabráni dalším oteplování,

ten koncept modifikace solární radiace,

jak se tomu říká, je prí ve vědeckých kruzích

o všem poměrtně kontroverzní,

dospěl ten stav věcí skutečně tak daleko,

že je na místě hledat i nějaká dosud neotestovaná

nebo nečekaná řešení problému,

protože jak jsme si tu řekli,

to vypadá, že s omezením emisí skleníkových plinů

jsme jako lidstvo trochu přecenili svoje sýli schopnosti

nebo vůli.

Já bych nebyl tak pesimistický,

že jsme přecenili svoje sýli,

jde jen o to, že je ten pohyb do předů pomalejší,

než jsme čekali, ale to se může

hudocnou poměrně rychle změnit,

pokud se ty technologie dostanou dostatečně

na výši a stanu se efektyvnějšími,

a pokud se vrátim tomu jádru vaši otázky,

tak tady se bavíme o takzvaném go-engineeringu

a to je v podstatě záležitost

nějakých adaptačních extréních opatření.

Některé soft metody go-engineeringu,

které můžeme na naší planete používat,

je třeba hromadná výsadba lesu tam,

kde to ide, protože lesy zajménaj jsou ty mladé,

tak ten CO2 pohlcují a pokud je management toho lesa

nějakým způsobem účiní,

tak ten les je pak schopen,

uhlík i dále ukládat do půdy formou nějaké

rašeliny třeba.

A tím způsobem se můžeme zbavit spousty CO2,

ale možnost, kde vysazovat lesy,

aby v nějakým způsobem rostli,

tak takových velkých mis na planete zasnenitolik,

tudíž jsou tam i řekněme nějaké odos odvážnější návrhy,

a jeden z nich je právě modyfikace

přicházícího slnešího záření.

To se v podstatě točí okolo využívání oksidů síry,

oksidů siřičetého,

a z těch pak znikajíme i aroslové částice

a ten oksid siřičitý na rozdílu od oksidů úhlíku

ve vyšší atmosféře spůsobuje ochlazování.

On je to poměrně výrazdný emitent

krátkovlné radiace zpátky do kosmitského prostoru,

čely odvrací do kosmitského prostoru,

dlouhovlnou radiaci země zárovejn může i nějakým způsobem

měnit albedo povrchu, vysoké atmosféry

a tu příchozí krátkovlnou radiaci zpátky

vracet do kosmitského prostoru.

A tyhans ty efekty se dějou

a my víme, že to takhle funguje

a víme to z nynulého klimatu díky sopečným eksplozím.

Sopky jsou velkými emitenty oksidů síry

a když se tyhans ty částice dostanou vysoko do atmosféry

v rámci nějakých velmi silných sopečných eksplozí

plinijského a ultraplinijského typu,

tak ta sopka dokáže pomocí těchhlenstěch částit,

stoklima ochladit.

Samozřejmě z historii to známe v rámci katastrof.

Výbuchy islanských sopek na konci 19. století

mohli zahla do mor v Irsku a za emigraci z Irská

takže v podstatě tyhans ty období pojď velkých sopečných

eksplozí většinou následovalo, jak se tomu říká,

léto bez slunce, nebo rok bez léta,

kdy se lhala v důsledku těchhlenstěch změn, sklyzen

na obrovských územích, třeba v Sevení Americe,

nebo i u nás v Evropě a následoval nějaký hladomor

a jiné pohromy, takže víme, že ty oksidi síry

takhle působí, že působí to ochladování.

Víme, že tímhle způsobem bysme patrně dokázali

tu zemi nějantým způsobem ochladit, ale za jakou cenu?

Protože my bysme do vysoké atmosféry, do stratosféry,

na kým způsobem střikovali oksidi si řičití a vůbec nevíme,

co by to pak dělalo v nějakém dlouhodobém měřítku,

jaké reakce by to tam způsobilo,

k jakým reakcím by to pak vedlo na zemským povrchu.

Je to velmi oprávněná obava,

že je to vyhádnění čarta dáblem a že by se nám mohlo stát,

že ty následky, ty vedlejší efekty takového konání

tak mohli být ještě horší,

než ty důsledky zvyšujících se teplot na naší planetě.

Ale Švarda, klimatolog s ústavu výskumbu globalní změny Akademi věd České republiky.

Moc krát děkujeme, že jste nám věnoval svůj čas al ekspertýzu.

Také děkuji za pozvání a nás chlenu.

A to je zpáteční epizody podcastu 559 Všechno,

co se nám chcete podělit o vaše dojmy z poslechu

nebo pro nás máte nějaký typ, připomínku, či nám mět,

napište nám na e-mail za minutu 6 za vynáč suzu.cozu

nebo nás kontaktujte na sociálních sítích Twitter a Instagram,

kde nás najdete pod profilem za minutu 6.

Ke všem starším dílům se můžete kdykolivrátit v podcastových aplikacích,

na webu Seznam Sprav i na platformě podcasty.cz

Za postek děkuje Pavel Wondra.

Uslyšíme se v pondělí.

www.pavelwondra.com

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.