Vinohradská 12: Kdo jsou pašeráci lidí

Český rozhlas 6/28/23 - Episode Page - 23m - PDF Transcript

Transcript
Show Notes

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Pašeráci lidí, kdo jsou, kolik berou a jak zabránit dalšímu umírání ve středo mohří.

Teď na posledy došlo k tragédy uřecského pobřeží,

mezi tím se tisíce dalších migrantů chystejí na cestu do Evropy.

Téma pro italského novináře, Giampaola Muzumečiho, který opašeráci chlidí napsal kníhu.

Dnes je čtvrtek 29. června.

Hej, Giampaolo, děkuju na toho podlejte.

To je pravda.

Právě probíhá vyšetřování toho, co přesně se vlastně stalo letos 14. června,

když se nedaleko řeckého pobřeží potopila rybářská loď z přibližně 750 migranty na Palubě.

Mnoho z nich té noci zemřilo.

Stovky lidí se do dnes pohřežují.

Na tenhle příběh můžeme náhlédnout mnoha způsoby,

ale pojďme se v dnešním rozhovoru zaměřit na to,

jak se lidé obvyklená takové lodi směrem do Evropy ocitnou.

Můžete mi říct, kde tohle všechno vlastně začíná.

To je velmi složitá otázka, protože lidé migrují po celém světě.

Přesuvají se z jihobíchodní ázije, z Afgány stánu, teď i z Ruska.

V lidi se stěhuji zížní do severní Ameriky, ze subsaharské afriky,

na libíjské pobřeží a pak přípaně do Evropy.

Všechny tyhle cesty, všechny tyhle tragédie mají svůj začátek různě po světě.

Je šílené, jak jsou tyhle migrašní trasy s vým způsobem, stále stejné a jak se někdy promění.

Občas vidíme obrovskou uprchdyckou vlnus Afgány stánu.

Spoustu lidí.

A pak se to na několik měsíců zastaví a začne zas na novo.

Všechny tyhle cesty začínají z mnoha důvodů v mnoha a mnoha regionech po celém světě,

protože je tady jedna věc, kterou musíme zdůrazniť a brády v potas.

Lidé se přemistují a budou to dělat i dál.

Jak obtížné je najít nějakého převaděče?

Kdo je takový člověk, kdo jsou pašeráci lidi?

Wow, smugglers.

Najít převaděče je velmi jednoduché.

Pokud se pohybujete v určité oblasti, jako je Afgány stán nebo některé africké státy

a chcete se dostat pryč, pravděporobně už nějakého převaděče znáte.

Oni se vám nepředstaví ve smyslu.

Ahoj, já jsem zlýpa šerák a kriminálník.

Sou to přátelé.

Můžou vám zařídit cestu pryč a je dost možné,

že jsou pomohli někomu z vašich přátel nebo příbu z nich,

třeba bratranci nebo přítely.

Je to prostě velmi, velmi jednoduché.

Pokud se tedy nacházíte někde v daléké části Afgány stánu,

najdete pašeráka skutečně snadno.

Lidi si o nich povídají, pašeráci to těži dvají na svou reputaci.

Chcejí, aby o nich i o jejich práci lidi věděli

a jenom čekají na nové klienty.

Přátelé.

kому můžete věřit.

Na útěku ale budete mít spoustu dalších plůvodců,

protože na cestě třeba právě z Herátov a Vkány stánu

musíte překročit spoustu hranic.

Dalšího člověka tedy potkáte v Pákystánu

a pak pravděporovně v Íránu nebo v Turecku,

potom v ředsku a pak v Severní Evropě.

Všichni těchle lidé jsou spolu v kontaktu

a ordynují snahu dostať vás kam chcete

do vaší cílové destinace.

A pak tu máme další lidi, říkejme jim

velcí šéfové.

Bosem paše rádské sítě je pravděporovně člověk,

který už má jiný svůj biznis,

třeba bazar, cestovní agentoru.

Může to být rybář

se spoustou rybářských lodí

z tureckého, libízkého

nebo tuniského pobreží.

To nejdulžitější, co musí přeba děčmít,

je řádné oficiální zaměstnání

ve správnou dobu a na správné místě.

Když máte obrovskou flotilu

rybářských lodí v turecku,

jste ve výborné pozici k tomu,

abyste se stalpa šerákem, protože

znáte trasy, máte prostředky,

znáte moře. Je to pro vás

jako stvořené.

Takže pak děláte obojí, rybáříte

a obchodujete s lidmi.

Také.

Jak lidi, kteří se chtějí dostat do Evropy

vydnávají oceněm, protože

z toho, co víme,

většina z nich utratí všechny

peníze, které mají.

Neřekl bych, že ta cena je pevně daná,

ale někdy máte minimální část,

kterou musíte zaplatit, jinak je něco špatně.

Nejspíš vám řeknou něco, co není pravda.

Tím myslím, že když vám řeknou

dobře přesun z kábulu do paří,

že vyjde na 2000 eur,

tak to je prostě něco, co není možné.

My chází to totiž plus minus

na 10 000 eur.

Je to záležitost trhu, a jde i o

bezpečnost té cesty.

Čím víc zaplatíte,

tím bude vaše cesta bezpečnější.

Pokud to přeženu,

představte si někoho, kdo má

hodně peněz, třeba afgánského

důstojníka ve výslužbě,

který si našetřil nějaké peníze

a chce odejít do Londýna.

Dobře, pravděprobně zaplatí hodně peně

stádybánu, aby získal pas.

Ale potom možná z krze nějakou ambasádu

zkusí získat vízum.

Běžné vízum a odjede do islamabádu,

kde nasedne na letadlo.

Takže čím víc máte peněz,

tím víc můžete cestovat a najtřešení.

V opačnem případě

se Evropě nebo severní Americe

přibližujete krůček po krůčku.

Proto se někdy imigranti

na své cestě na několik měsíců

zastaví a najdou si na černopráci,

například v Íránu,

tunisku nebo líby.

Tady si vidílají nějaké peníze,

kterým zaplatí zbytek cesty.

A když řekneme, budete státkolem

10 000 eur nebo 10 000 důlarů,

je to jen základní cena,

protože do toho není zahrnuto,

že mnoho migrantu je brácnost pátky na hranice.

Takže někdy musíte

násobit cenu té cesty.

Uvedu příklad, na Balkáně

jsem viděl lidi, kteří uvýzli v Srpsku,

kdy se snažili přejít hranice

do Bosny a Hercegoviny.

A potkal jsem lidi, kteří to zkoušeli 3x,

4x nebo i 5x,

a každý ten pokus stál kolem 30 eur.

Takže když mluvíme o 10 000 dolarech,

musíme zároveň počítat

s tím, že to může být i dvoj násobek.

Záleží to na tom, jaké máte štěstě.

A vlád, že jste.

Cáleží na tom,

s jakým pašerákem mluvíte,

nejakého narazíte.

Protože to, o če mluvíte,

řekněme, spadá do obecného narativu,

jak my západní novináři,

o této problematice mluvíme.

Protože všichni pašeráci,

se kterými jsem se bavil,

řekli, že na prvním místě

mají být,

když mluvíte,

v řadě nebezpečných oblastech, kde můžou být například nějaké policijní hlídky.

A to proto, že mají zhruba 3 až 4 hodinové okno, aby dostali loď v náhladinu středozemního moře.

Je to hodně komplikovaná práce, protože s ní jsou vysíjí hodně logistiky.

Paše ráci se musí postarať o bezpečnost, jídlo, pití, musí uplatit policii, takže je to opravdu velmi složité.

Proto je do téhle kriminální činnosti zapojených hodně lidí.

Takže ano, to, co jste popisoval, se může stát.

Pravděpodobně někteří paše ráci vnímají svoje klienty jako zboží, ale není to jejich cíl.

Oni chtějí vydělat peníze.

A jaká je nejlepší cesta k penězům? Mít hodně klientů.

I understand it. No já tomu rozumím, ale jak tedy vysvětlíte ty přepleněné paluby lodí?

Jasně. Je to cesta k penězům, ale podmínky. Pro ty lidi přece nejsou dobře.

A stejně tak to není dobře pro pověst pašeráku, no ne?

Ano, tam zřejmě došlo k nějakému selhání.

Asi doufali, že to dopadne jinak, že narazí na malskou hřecskou nebo italskou pobřežní stráž.

To, co se stalo u hřecského pobřeží, je obrovské neštěstí.

Je to, co by chtěli. Pravděporobně si to špatně spočítali. To riziko.

Na jedné straně obrovské množtí peněz, které vidíla jí jen s jednou lodí,

oproti tomu, že může být zničená jejich pověst.

Ale znovu říkám, vy jste změňoval tu liby. Tam je opravdu chaos.

Nejsem si jistý, že si všichni migranti mohli by bradským chtějit u cestu podniknout.

Slyšel jsem hodně příběhu o tom, že někdy jsou prostě přinucení nastoupit na loď.

Kteří mi říkali, že net jak malou loďku uviděli, paše ráci donutěry do ní vlést.

Když odmítli, paše ráci na ně stríleli.

Takže někdy se prostě dostanou do slepé uličky a nemůžou zníven.

Už není cesty spět.

V některý okamžik asi ještě můžou couvnout,

ale na libíském a tureckém pobřeží je k tomu asi nejhorší možnost.

Někdy je to fakt šílené. Jedna historka mě vážně naštvala, povídal mí uprchlík s Gambie.

Byl jsem na záhrané missy ve Středozemním moři s jednou neziskovou organizací

a on mi vyprávěl, že si nedokázal představit, jak obrovské Středozemní moře je,

protože jediná voda, vodní hladina, kterou za celý svůj život viděl, byla řeka.

Sice velká řeka, ale i tak o velké vode skoro nic nevěděl.

Pro něj překonat vodu, znamenalo přeplout řeku. Záležitost na maximálně 20 nebo 30 minut na nejvíž hodinu,

a když uviděl moře, byl v šoku.

Takže někdy jsou vědomosti a zkušenosti migrantů z touhle cestou jen velmi omezené,

a pašeráci toho dokáží využít.

Jak dlouho taková pašerácká cesta přes Středozemní moře trvá?

Proximetly.

Když se budeme bavit konkrétně o Středozemním moři, tak to může být několik hodin maximálně několik dní.

Záleží na podmínkách, jaká je situace na moři, a záleží na tom, jakou cestu zvolíte.

A taky to závisí na tom, z jakého pobřiží odplouváte.

Když z Tobruku, tak jste odcicíli je hrozně daleko, než když odplouváte s ostrovů Kerkénach nebo města Sfax.

Vzpomínám si, že jsem vstrávil několik dní z pašeráky ze sou ostroví Kerkénach.

To je tuniské sou ostroví u přístavu Sfax, který je velice důležitým průmyslovým přístavem v tunisku.

A po 3-4 hodinách plavby jsme byli zruba 3 hodiny od Italského ostrova Lampeduza.

Takže za půdne jsme se mohli dostat na Italskou půdu.

Takže je to opravdu blízko.

Ale záleží na tom, co se stane byhem cesty.

To je vlastně ten poslední krok, který musí migranti na své cestě udělat.

Nénutně ten nejvíc nebezpečný, ale skutečně poslední.

A je opravdu tragedie, když ti lidi vidíme umírat po měsících a měsících jejich cesty.

A když mluvíme o tom konkrétném případu lidí zloď, která se potopila nedaleko toho řeckého pobřeží,

tak tahle loď to byla na typické trase do Evropi.

Můžeme říct, že lidi z Afganistánu, Pakistánu nebo Sírie cestují přes Turecko a Pakřecko.

A mají dvě možnosti. První je Balkánská cesta, která se ale od roku 2016 stává obtížnější a obtížnější a také dražší,

protože policení kontroly jsou všude.

Ale zase jí můžete podniknout samé dokonce bez pašeráků a byli jsme toho světky.

Druhou možností je dostat se na řecké ostrovy.

A někdy je to opravdu snadné, protože když odjíždí té z Tureckého Izmiru na řecký ostrov Samos, je to jen kousek asi kilometr.

A potkal jsem migranty, kteří tuhle vzdálenost zvládli v noci přeplávat.

Ale potom máte v řecku jiný problém.

Uvíznete tam na měsíce možná i rok.

Byl jsem v kontaktu s lidmi z Nepalu a ti se zasekliv aténách na 3 roky.

Bez dokumentů, bez peněz, bez možnosti se vrátit nebo jít tál.

Takže tyhle trasy se týkají lidí z Ázije a východní části blízkého východu.

Pokud cestujete ze subsaharské Afriky, máte obvykle na výběr dvě cesty.

Jedna je skrz Liby a druhá přes Maroko.

Přes Maroko pak jdete do Španilska a z Tuniska a Liby je obvykle měřité do Itálie.

Takže to jsou 3 hlavní cesty přes Středozemní moře.

Když se zvolíte cestu lodí, je tam s vámi nějaký vzkušený námořník,

nebo je to jen na vás řídit a navigovat tú loď.

Musí tu loď do Evropi navigovat sami migranti, nebo jsou s nimi na palubě i pašeráci.

Aarders smugglers with them on the boat.

Jak, kdy?

To záleží.

Možné jsou obě varianty.

Měkdy tu loď řídí u prchlíci, protože měli celou tu cestu levnější,

měkdy jsou to pašeráci.

Ale i když jsou to pašeráci,

nejsou to žádní velcí šéfové celé té zločinecké organizace.

Jsou to jen nějaký chudí klucy, kteří umí řídit loď.

Ale hodně často vidíme migranty,

kteří se to újmou právě proto,

že pak dostanu slavu na celou tu cestu.

Měkdy tu loď řídí u prchlíci, protože měli celou tu cestu levnější,

kteří se to újmou právě proto,

že pak dostanu slavu na celou tu cestu.

Dají jim kompas, jsou řadnice a mapu a zeptají se.

Umíš nastartovat motor?

Jo, no tak dobře, tak je to na tobě.

Drž se, kormidla, a pluj na sever.

Proto když vidíme tolik zatčených,

kteří ty loď řídí,

jsme z toho trochu znepokujení,

protože víme, že to nejsou ty bossové,

že to ani nejsou skuteční vyníci,

jsou z odpovědnost.

To máte jako obchod s drogami,

když vám zatknou malého místního překupníka

tady v Miláně,

hned druhý den najdete dalšího.

Tím nevymítíte ten fenomen,

jen zatknete nějaké chudáky.

Máme nějaký odhat,

kolik migrantů se v uplynulých letech

pokusilo dostat do Evropy,

mluvíme o statisících lidé

Ano, jsou to statisíce lidí.

Je tady hodně faktoru, které ty uprchlické vlny ovlivňují.

Měkdy jsou to ekonomické,

nebo sociální krize.

Měkdy je to jen dobrým počasím, protože

abyste překonali středozemí moře,

tak potřebujete hezké počasí.

Takže obecně, na jaré a v létě,

je pokusů dostat se do Evropi spoustu,

protože je hodně příležitostí

se na lodit a vyplout.

Dobře, ještě jedna poslední věc.

Připomeňme, že stovky lidí

z toho posledního případu

z troskotání lodi Uřecského pobřeží

jsou stále pohřešovane.

Mnoho z nich zemřelo.

Přídeme k tomu teď údaje

úřadu Vysokého komisáře OSN

pro uprchlíky, podle kterých jen za minulý rok

v oblasti středozemího moře

zmizelo nebo zemřelo přes 3000 lidí.

Co by se z vaší perspektivy

z pohledu novináře,

který to téma pokrývá, dalo dělat,

aby lidé na moři už dále umírali.

Myslím, že neexistuje jediné řešení.

V Evropě bychom měli zavest

kombinaci měkolika prostředků.

Prvním jsou humanitární koridory.

Je neuvěřitelné, že někdo,

kdo by určitě dostal azil

nebo jenou mezi národní ochranu,

je nucen platit někomu za to,

že přepluje moře překročí státní hranice.

To fakt neodpovídá

žádným evropským hodnotám.

Takže tedy humanitární koridory to za prvé.

Za druhé, a tím lesi nejsem istý,

protože na to nemám důkazy,

by pomohlo vydávať něco jako

poznávací výzum.

Pokud chceš dostat šanci v Evropě tak dobře,

budeš mít půl roku, kdy smíš cestovat,

kde koli v po Evropě máš samozřejmě

kdy z pozici minimum finančních prostředků,

můžeš tedy cestovat a snažit se

najít práci, když si nenajdeš,

budeš se muset vrátit zpátky.

Za třetí je to větší

mezi národní spolupráce

v oblasti juristikce, a to s jasným cílem

dostat šéfí obchodu s lidmi.

Například pro italské o státního zástupce

je to těžké vystaviť

žádost pro Pákystanské

o státního zástupce.

Měná to, že můžete chytit jen malé ryby

a nikdy nedostanete tu válkou.

Je taky potřeba sladit

Evropskou legislativu týkající se migrace.

Pokud jsou v Evropě země

s různými migračními zákony,

je to slabé místo, kterého mohou

pašráci využít.

Tak například v Itálii máme krátkrobá

pracodní povolení pro migranty,

která jsou založená na časovém

období a zemi původu.

Vím o pašrácích, kteří toho využily

se, kteří predstírali, že jsou afgánci.

A pak by taky nebylo od věci

zaměřit se na sociální sítě.

Já spolupracují z kriminologii

z Univerzity v Trentu

a zjistili jsme, že na Facebooku

nebo Instagramu je možné

najít od pašráku různé inzeráty.

Jakože jsou ty cesty koordinovány

přes sociální sítě.

Přesně. Našli jsme

10 tureckých a libíských

převadečů na Facebooku, kde psali,

odiždíme stopruku, nabízíme

velkou slovu na dítě. Pravíce informací

volejte na toto číslo přes aplikaci Viber.

Takže na to by se mohli zaměřit

technologické společnosti.

Jo, protože když se vám povede

proniknout do nějaké takové

skupiny na sociálních sítích,

můžete získat spoustu informací

o tomhle kriminálním prostředí.

A poslední věc. Policení složky by

měli zdílet co nejvíc informací

na příč Evropou, aby už dál

nemohli fungovat převadeči, kteří

třeba už 15 let posílají lidi na smrt.

To nesmíme dovolit.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12

z pravodajského podkástu Českého rozhlasu.

Dnes o pašerácích lidí

s italským novinářem

Jean-Paulem Mouzuméčim.

Další epizody Vinohradské 12

najdete u nás na webu

adresazní bvv i rozhlas cz

a jsme samozřejmě také

v jakékoliv podkástové aplikací.

Naslišenou zítra!

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.

Pašeráci lidí. Kdo jsou, kolik berou a jak zabránit dalšímu umírání ve Středomoří? Teď naposledy došlo k tragédii u řeckého pobřeží. Mezitím se tisíce dalších migrantů chystají na cestu do Evropy. Téma pro italského novináře Giampaolo Musumeciho, který o pašerácích lidí napsal knihu.