5:59: Kam už trolejbus nejezdí. Jaké skutečně je sídliště Mojžíř?

Skradte si čekání na další díl podkástu na našem webu vdvojitvfs.cz a najděte si tam to nejvíhodnější financování vašeho vysněného vozu.

Volkswagen Financial Services

Ustecká část můj žír je už několik týdnů centrem pozornosti.

Na sídliště v letě přestala zajíždět trolejbu soválinka.

Důvodem byly podle radnice stížnosti řidičů na bezpečnost.

Později se přidal i provozovatel jedné specérií.

Místní tvrdí, že problémy jsou nafouknute a úrady trestají kvůli individuálním incidentům plošně celou čtvrt.

Jak vážná situace v mojí žíři je, coho dovedlo mezi sociálně vyloučené lokality

a co omezení do pravní obslužnosti může přinezt, uklidnění problému, nebo další segregaci.

Je pondělí 16. Žína, tady jelenka Kabrhelová a 5.59. Spravudejský podcast seznám zpráv.

Petr Švihel, reporter seznám zpráv. Ahoj Petře.

Ahoj.

Petře, co se to vlastně děje v Ústecké čtvrtí mojí žíř?

Čím to, že se o čtvrtě na jednou začalo tolik mluvit, tolik psát?

Uplně na začátku během letošního léta a pak podzimů si se běhli dvě události, které mají stejný menovatel.

A to je to, že do mojžíře začali odmítat jezdit profesonální hřidiči.

Ta první událost na konci července přestali jezdit trolej busy do mojí žíře.

Potom na to ještě se nabalela událost, kdy jeden z lidí, který zaváží pici,

tak odmítnu zajíždět právě na sítě, ještě zledem o tomu, že tam mělo dojit nějakýmu napadení.

Tak i mitel týpice ry, řekl, že od této chvíle dál už nebudu jezdit na tohle sídliště do mojí žíry.

A výsudkem toho bylo, že to spustě o vlnů zájmu začá se šířit informace o tom,

že nám tady vzniká první nougouzóna v České republice, do které se pojí zajíždět lidi.

Sídliště mojí žíř má v Ústí nadlabem špatnou pověst.

Selo se fakt něčím jako nougouzónov, jaké známe ze zahraničí.

Obyvatelé sídliště mojí žíř v Ústí upadají o stále větši izolace.

O prázděnách tam akubuli incidentům s místními a vyhrožování násilím přestala jezdit přímálinka MAD.

Nedávno tam odmítla zavážet jídlo jedna z místních picerí.

Na sídliště podle místních politiků bují obchod s chudobou a drogami.

Problemem jsou nepřispůsobivý obyvatelé, kteří ničí vozidla městské hromadné dopravy,

útočí na zaměstnance hrozvozových ferem a bojí se jich také místní starou sedlíci.

Geto, kde se nedobře žije, ale ke vete realitní biznis.

Za nájemníky tu nájem zpravedla platí stát, což je pro majitele výhodné.

Ty se zdomojí, že vypravil vezměnás tam, co to je za čtvrtě?

Já jsem tam pracovně už byl několikrát a je to vlastně poměrně hezká čtvrtě,

když to z ní teda hodně nadmeseně, ale je to na okrej ustí nad labem,

u hlavní cesty, která vede na děčín, z jedné strany labe,

z druhé strany jsou ještě docela hezké kopce, které jsou částí Českého středohoří

a vlastně to jádro mojžíře.

Štvrtě je sídliště mojžíř, což já jsem napočítal asi 30 vchodů.

Je to několik panelových domů, není to žádný velký sídliště.

A kolem to osídliště jsou ještě takové ty zahrádkářské osady a rodiní domy,

s varáčky a z zahradami, stejně takte mi i kostel a vlastně docela velký objekt základní školy.

Takže na první pohled, kde bys tam třeba zavítala,

tak si myslím, že spíš se břeždívat okolo sebe po přírodě

a ani ti nenapadne, že výždíš do čtvrtí, která má tak neblahou pověz, poslední domy.

A kolik vidí tam vlastně, že je jak velká to je čtvrtě?

Je to vlastně docela těžký odhadnout, já jsem se o tom bavil i s tam tedení pracovnicí,

oni zajíme na tom sídlišti, opravdu se ty lidi hodně točí,

hodně se to mění, což už jako by příznák nějakého obchodu z hudovou toho,

že s tam opravdu ty lidi hodně vstřídají, hodně se stěhávají, ostěhávají,

ale odhadovali, že na tom sídlišti by mohlo být aktuálně kolem dvou a půtisí celých.

Ustřední roli v příběhu mojí žíře hraje veřejná doprava, jak si to říkal.

Konkretně trolej busová linka, číslo 57, která tedy na sídlišti přestala v létě zajížděc odvoláním na bezpečnost.

Víme, co všechno Petře tomu rozhodnutí předcházelo?

Když jsem se bavil ze starostkou, tak tam říkala, že v určitý fázi během letušních roku,

řidi, či měske hermane dopravy začali odmítat na sídliště jezdit.

A to takovým způsobem, že na poslední chvíli, když jim byli vypsané služby,

tak oni začali říkali, že jsou nemucní, že nepřijdu do práce zhronat na tůle konkrétní služb,

budy měli zajíždět na sídlišti a nebo i napřímo už i přes své odborové organizace říkal,

že tam prostě nechtěji jezdit, že jsou tam pod psychickým tlakem a že tam dochází k fyzickému napadání.

A že jim to za to nistojí a že třeba budu odcházat z té práce a budu si hledat zaměstnání jako řidi,

či někde v okolí, kde já jsem hned přivít tady prož těch řidi, čo je nedostatak.

A byly nějaké konkrétní incidenty, povedlo se tě zjistit něco podrobnější o tom,

co se tam vlastně tedy mělo dít, než ty konec té trolej busové linky zrušili?

Já jsem vze přímo na místě bavila pravdiv zpoustů lidma, který mi popisvali různý incidenty,

ale došlo vlastně k tomu, že tím jádrem problému je skupina malých dětí, nějakých tam se hodně různí o ten jejich věk,

ale říkali, že to je třeba od 17 let skupinka dětí, která je bezprizorní a baví se vlastně tím,

že ty řidiče opravdu jak by napadala, dokonce mi i strážních popisval vlastně,

že docházalo v tomu, že když měli ty řidiči otevřené okno jak zvenku nebo je v tom autobuse,

kvůli vedru, třeba v létě, takže opravdu ty klucy nebo ty děti se snažili je třeba svatskovat,

že opravdu docházalo k fyzickému napanání, měli tam třeba otevřeníma dveřma hodit popelnici,

takže opravdu umím si představit, že z pohledu těch řidičů to nebylo nic příjemného,

že ve chvíli, kdy se musíte vynuvat řízení, tak zároveň odrážet útoky takovýchto dětí není úplně snadný.

Na druhů stranů třeba, když jsem se bavil z prdavačkama v opudech, tak říkala, že tam ty děti tak jako by na ně se snaží útočit,

ale že dokážu velice jednoduše nějakým zakřičením, zanadáváním, velice rychle vyhnat,

takže opravdu to asi bylo o tom, že ta profesoridiče je o tom se na plnosou středí tomu řízení

a úplně nezvládají potom tam korotě nějaký děti.

No a město to tady vyřešilo tím, že konet sté linky zrušilo, že ji vlastně skrátilo, jak se tedy lidé teď dostávají nasíliště?

Od konce červen se tam začel fungovat taková speciální výlková linka 57 a může se to představit tak, že ještě jako v bezpečním části

ústí nadlabem vystoupíš z trolleybusu a počkáš si na takovou krátkou autobusou linku, která má čtyři zastávky,

nastupuješ předními dveřmi, kde na tebe čeká asistent dopravy, což je vlastně dá se říze revisor, který okamžitě skontroluje si máš dízdenku.

V tom voze neustále je člen městské policie, který dohlíží na to, aby tam ta situace opravdu byla poklídná a ta linka zajíždí, já jsem se to spočítal,

te dvou kilometro je okruch ani ne. Takže vlastně naopak zase, kde by někdo neměl peníze prožité další výhrada,

už je tam lidi neměli jícdenky jezdili na černo, tak není to něco, co by nešlo dojít pěšky.

Je to opravdu 3 kilometrvá zdálenost mezi tím sítliště mojžíř a tu ozovkách bezpěšnou částí, kde je ta působní zastávka.

Ale vlastně tu kvůli nějakému omezenému počtu incidentu, to řešení dopadlo na všechny obyvatele toho sítliště.

Kdokoliv používal veřejnu dopravu, tak se teď musí tomu to novému systému přispůsobit.

No za mě to má opravdu spíš psychologický dopad, to, že to je tak jako exemplární trestání.

Ve výsledku si myslím, že to ty lidi tolik neomezuje, když jsem se s ním o tom bavil, tak úplně neříkali,

nenadávali na to, že by bylo tak hrozně složitý přestoupit a počkat si na další autobusou linku.

Samozřejmě některý nadávali na to, že se stává, že ve špečkách opravdu tady s tá autobusová linka přeplněná.

Což já jsem třeba vpátek odpovedné úplně nezaznamenal nebo nebylo to tak hrozné.

Ale ten psychologický dopady asi horší tak víto, že opravdu tady končí ta bezpečná část,

tady začíná vózovka na ktopeklo, tady už musíme předí do nějakého jiného režimu.

Ty autobusy jsou popisované trochu jak nějaké vězeňské autobusy, což to není úbezprávda,

je to co příjemný autobus, kde ty asistentky doprave pomáhali lidem.

Já jsem začel situace, že pomáhali s tadym lidem s nákupem.

Vůsob bylo to vlastně lidsky, ale navene k ta správa do světa je taková, že tady končí civilizovaný svět a začíná nějaký barbarství.

A to myslím, že na tedy tě dopadá nejvíce.

Ty si mluvil s celou řadou, a kterou mluvil si s místnými obyvateli, jak si změňoval,

se starostkou neštěmit, spod které mojžíř spadá, z pracovníky nevládních organizací,

co se ti z toho složilo za obrázek, kde spočívá hlavní problém?

On je to opravdu složitější témat.

Začnu tím, že další dobů už vystupuje sítliště mojžíř v různých oficerální dokumentach jako sociální vyloučená lokalita.

Za mě subjektivně, protože opravdu hodně často výjíštím do těchto lokalit,

tak to úplně ještě není sociální vyloučená lokalita hrubého zerná, je to tak náhraně.

Ale těmi to místy se vždycky pojí, to, že ten problém není úplně očividný,

stěň nějaká koto řešení není úplně jednoduchý.

A když jsem se bavil s různými aktéry, tak každý na to má trošku svůj náhlet na to, co je tam hlavní problém.

Například teď úplně konkrétně v poslední době místní lidi nečastitři říkají,

že to právě tam medie lesat se to, že jim tam opravdu najždí deněnovináři z kamerama,

reportéři a neustále se ptájí a působí to na ně, že se stávají trošku z výřádky zoologické záhradě.

A navíc na ně doléha ten tlak toho, že vlastně se o nich mluví jako o nějakým nouou zouně,

že opravdu i tohle na němá dopad, který nesou těžce.

Potom samozřejmě s sociálními pracovníci, terení pracovníci, ale i právě starostka.

Mnodí o tom, že tam už funguje obchodskou dubou, což v podstatě znamená,

že tam se stěhují lidé, které už se nemůžu přijdeť výbírat, kam se nastěhují

a stěhují se do bytu, kde je vysoký nájem, který neodpovídá kvalitětětoho bytu.

A poslední věc, kterou tam hodně častoty místní změňovalé, byl to vlastně úplně první jed,

kterou mi říkali ve chyti, když jsem se jich pracová stady trápí, tak mi říkali je neporádek.

A to je vlastně jako první prokazatelný věm, který člověk asi získá,

když tam přijede, že to není úplně normální lokalita,

protože tam opravdu je hodně různých odpadků po ulici,

kolem popelnic jsou různí neupleně standardní věci.

My tam třeba překvapulit, tam je strašně moc vnítřku odpraček.

Je tam býla technika, ale rozebrana, stejně tak tam dělá často i postele.

A co mi je sympaticky, že se s tím snaží i ty samotním místní bojovat,

že opravdu se už si to vydomí, a každý týden tam je nějaká skupina lidí,

která se snaží s tím neporádkem bojovat a snaží opravdu

s nějakým způsobem zachránit tu pověstí čtvrtí.

To rozhodnutí ukončit trolejbusovou linku Drív,

vyvolalo jednak, jak se říkal, plnu zajmu, ale zároveň to vyvolalo kritiku.

A kritikové říkají, že je to podle nich nesystemové rozhodnutí,

které je můžu jenom vytvářet další bariéry.

Nabízí město nějaké řešení, které by pomohlo změnit podstatu

toho problému, kterou si právě změňoval.

Například starostka Iveta Tomková ze strany vaše ústí

mi změňovala, že by opravdu chtěla lépe pracovat s těma lidma,

že tam nabízí řadu míst pracovních, že tu cestu ven vidí z právě skrze

nějaký větší odlevňování toho, že jim budu dávat peníze skrze nějakou práci

a zároveň s ní mali teda pracovat nějakým sociálním způsobem.

Ale bavil jsem se například i s romským ambasodorem pro tuto místkou část,

kátelem Karikou, který zase vidí tu cestu ven právě skrze ten úklid,

že opravdu se tam často vinuje tomu, že to mi dojždí a uklízí,

že se snaží držet to místo v nějakým pořádku.

Spolupracujeme s lidmi, které jsou motivovaní chci s náma spolupracovat,

řeší tu situaci i situaci moží, že jako, že nám jsem chodí lidi

sami za sebe prostě s tím, že chci uklíze, že jim ten nepořádek vadí,

jestli nemáme pitel, chodí kram děti, že chci pomohoci, si jim nedáme rokkavice,

jo, takže prostě stali jenom tak jako neoficiálně znašit jako zásob,

když chtějí tak prostě jim něco dáme.

A tomu je změňovala například tedení pracovnice člověka v tisni Marije Filková.

Ty si změňoval, že mojí žír figuruje i v oficiálních dokumentech,

jako čtvrt, která může mít nakročeno k tomu stáce vyloučenou lokalitou, nebo už dokonce je.

Jaká rizika mohou klinout z toho, pokud by se takové místo dál,

tedy odřízlo od zbytku města?

No, to, co já vnímám za největší problém,

i to, že se o tom teď hodně mluví o tom místě,

že se to popisuje právě v nějakých různých negativních konotacích,

že to je zabrvený tím, že to je opravdu nějaká dívoka čtvrt,

kde vlastně se tedy skoro bojí, tak vnímám v tom,

že to místo může opouštět lidi, který třeba se chváli standardně,

chodí do práce, pracují, baví se, mají hrodiny s dětmi

a budou chtít hledat nějaký jiný místo, kde nejsou po takovýmhle tlakem

a uvolní se byty, který následně využí právě různí spekulantí k tomu,

že tam začnou se stěhávat ty problématečnější lidi,

a vlastně, že to přispěje, nebo hraje dokaret právě tomu obchodu s hudobou,

a tomu, že se to sítli, ještě začně pomalu měnit opravdu v tu vyloučenou lokalitu.

Abych to vysetlil u to obchodu s hudobou,

na jedný straně máme opravdu vysoký nájmi

a na druhý straně opravdu chudí lidi, který by se to nemohli dovolet,

tak ten princip funguje tak, že se tady využívají dávky.

Jsou to zajmená příspěvky na bydlení a potom ve chvíli,

ani ty příspěvky na bydlení nestačí, tak ještě fungují do platky na bydlení,

takže ten princip je takový, že se tady přelívají peníze

ze státní sociální podpody přímo nějakým spekulantům

právě z krzety obyvatela.

Ty Petře pracujež dlouhodobě na seznam správách na projektu, jak se žije v Českou,

který se zabývá mimo jiné i soužitím menšin a většiny v Českou.

A to je vlastně jako by nad téma, do kterého asi spadá i možíř z toho, co říkáš.

Vy jste si pro tenhle projekt nechali spracovat sociologický průzkum,

co o soužití lidí v Českou prozrazuje?

Trochu nepřekvapivě nám z toho průzkumu vyšlo,

že Český nejčastěj s níma jako problematické soužití právě

s romskou komunitou nebo s romskou menšinou.

A na druhým místě, což je naopak pomerně překvapiví,

velmi těsně za romskou menšinou se dostali

ukranici nebo váleční úprchlíci.

Takže právě na tohle jsme se rozhodli trošku víc,

aby tady už podívat i v terenu a ve výsledku já třeba mezi rádky

vidím určitou naději, že vlastně ta česká nálada

je opravdu velmi prominlivá a hodně se řídí nějakýma trendama

a tím o čem se vlastně jak mluví, takže je podle mě hodně promina.

To, že se tam nově dostate právě ukranické úprchlíci,

bylo velmi překvapiví pro nás.

A když jsme se například ještě vydali do terenu právě v níma

to soužití mezi úprchlíky a českými občany,

tak já jsem se vydal do obce, kde je největší poměr právě úprchlíku

na počet místních, je to hodonín v Jomuravském kraji,

ale obec, ne, město.

A tam vlastně mě říkal, že není uvažádný problém,

že přesto, že tam je takhle vysoká koncentracie úprchlíku,

tak ty lidi vlastně vůbec mi zaznamenely nějaký problém.

A to je pro mě trošku pozitivní v tom,

že se spíš necháváme stráva nějakým náledem,

ale než že bysme měli nějaký realný,

hluboc zakořeněný, tvrdý názor i na to,

že táhle komunita je fakt hrozná.

Spět do mojí žíře.

Tak s tou skušeností, kterou máš i s těmi informacemi,

které jste získali, co se bude v tuhle chvíli dít dál a dá se říct,

kam se to bude vyvíjet,

jestli to tedy je tak, že mojí žíř bojuje o to,

zdá spadné do situace,

kdy se z něj stane vyloučená lokalita,

a nebo si ubojuje to,

že z něj je prostě normální čtvrt na okraji ústí nad labem,

kam se to může vyvynout?

No přesně jak říkáš, podle mě to je zlomový okamžík

pro tu čtvrt nebo pro to sít liště,

a bude teď hodně záležit na tom,

jak to přímo ty tamní obyvatela,

jestli se nechají zlomy a opravdu to spadné do toho,

že se to stane na plno vyloučená lokalita s obchodem z kudobou,

to je jen nějakou šanci tak o tamto dutečou,

a přijdu ještě vždy problemové lidi,

a nebo je si opravdu se to chopí,

využiv například i to,

že teď to má to sít liště velkou medialní pozornost,

začnu na tom pracovat,

dají si opravdu pozornat to, aby to měli ukryzení,

aby vlastně předvedli i Český republice,

že leze vlastně tu pověz,

sociální vyloučené lokality změnit,

protože to opravdu není tak,

že by to byla nějaká rozná čtvrtiplná varen drogových

a nějakých lidí, který nabízí seksualní služby.

A takhle to ale trochu zní,

jako když jsou v tomtě obyvatelé úplně sami dostávají

adekvádní pomoc od úřadu, od města,

od dalších vůznit institucií,

které mohou tu pomoc poskytnout.

To si myslím, že úplně ne.

A spodně jsem to úplně spozorval,

jsem zřejmě mluvil,

jsem o tom, že tam je ambasador rmský,

že tam je Karel Karika,

že jsou tam lidi, který opravdu se jim snaží pomáhády,

tam přímo pobočka a člověka v tísni,

takže ty šance mají,

ale že by dostávaly nějakou přímo podporu na to,

aby vyřešili tu svojí pověz, tak to mi zazdne přijde.

Je to spíše pravdu o nich, jak oni to zládnou.

Petr Švehl, reporter se znam zpráv.

Děkujeme.

Teď si jdeme.

A to je vše, spondělního vydání podkástu 559.

Vraďte se za námi kdykoli.

Všechny naše epizody nejdete na seznam zprávách,

v podkástových aplikacích

i na platformě podcasty CZ.

Pokud pro nás máte nějaký typ nebo komentář,

píšte nám na adresu za minuto šest,

za vynáč sezotečkat sez.

A pokud nás poslucháte radit,

ještě pořád můžete hlasovat

v anketě křišťálová lupa podcast 559

jenominovaný v kategorii podcast roku.

Díky za vaše hlasy.

To byla Lenka Kabrhlová.

Těžím se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.