Studio N: Kam se vydá Polsko po volbách. A my s ním

Jedině v O2 týví můžete poprvé v historii sledovat všechny zápasy všechny klubů Hokejové tipsport extra lidi.

A díky O2 poslouchat i tento podkást, jehož jsme generáním sponsorem.

Intelligentní sít O2

Je úterý 3. hořína, posloucháte studio N, tady je Filip Titlbach.

Dnes o tom, kam se vydá polsko po Volbach a my s ním.

Haž inflНing

In Poland just two weeks before parliamentary elections, the Opposition coalition is holding a rally

in Warsaw, in hope.

a je třeba vytvořit náštězný měst, který je vytvořit různě.

Až milion lidí v neděli vyšlo do ulic v Warsawi, aby vyjádřilo nesouhlas s politikou polské konzervativní vlády.

Podle radnice byla tahle demonstrace svolaná opoziční stranu občanská platformatou vůbec největší v historii města.

V jaké atmosféře se polsko blíží parlamentním volbán? A jak je jej výsledek o vlivní Evropskou ráli?

O tom teď budu mluvit z historičkou a novinářkou Veronika Opehe. Veronika, vítejte dobrý den.

Opoziční vůdce Donald Tusk z liberání občanské platformy svolal teď dva týdne předvolubami obrovskou demonstraci, které bylo asi milion lidí.

Na druhé straně vládní nacionalistická strana právo a spraviedlnost zase uspořádala vlastní velkou masovou předvolední akci v Katowici, kde naopak právě kretizovali Tuska.

Tohle jsou teď ty dva silné proudy, mezi který mi se bude v Polsku rozhodovat?

Je to tak. V podstatě ta polarizace, te politické scény na právo a spraviedlnost a občanskou platformu respektive občanskou koalici, to je vlastně dlouhodobí fenomen,

te Polské politické scény na tom se nic nemění, samozřejmě před tými volubami se to velice byostřuje.

A ona opravdu říct, že ta kampanii polarizovaná, to je taková banalita, protože kampanii jsou všude polarizované.

Ale řekneme, že ta úroveň nějakých osobných útoků, třeba ze strany prává spraviedlnost, ale i ze strany liberální opozice zase na vládnoutí stranu je opravdu vysoká.

Ty emoce jsou vypěté a ta očekávání jsou velká.

A co robi líder partí o šustu, pan Tusk?

O tuž on pověděl niedavno, že uročiště uněvážňa už teraz to referendum, drodzy rodacy.

Když mluvíte o těch třeba výhrůžkách nebo jakými způsoby se častují tějnotlivé lídře, tak oni se docela krutě vyhrožují.

Mluví Tusk, hrozí vládní politiky pozavírat, právo a spraviedlnost zase hrozí vyhnáním Tuska do Berlína, prož je to atmosféra takhle napětá.

Jak možna tvěrdit, že uněvážňa se vole Polakov, głos Polakov, to skandal, co dalé ještě uněvážňa?

To pravdu je prostě dlouhodobý fenomente Polské politiky. On je ty záště mezi právě na spraviedlností a Donalden Tuskem respektive občanskou plátformu,

ale opravdu je to dostanapersonifikované tím Donalden Tuskem a Jaroslavem Kačinským na druhé straně.

Tyto záště mají další historii, kterou bychom museli hledat za času protikomunistické opozice 80. let a potom v 90. letech

jsou to oba veterání Polské politické scény, kteří opravdu tam působíš více než 30 let.

A nejsou vůbec schopní spolu nějak mluvit, to je poměrně zajímavý prvek toho Polského předvoletního klání,

že my jsme například v Česku zvyklí na to, že všichni kandidátí se jdou v nějaké předvoletní debatě,

ať už ve veřejnoprávní médiu nebo i v nějaké soukromé televizi, ačkoliv třeba i v Česku něktyří kandidátí,

jako Andrej Baviš, třeba vyhrožovali nebo tvrdět, že nechtějí se účastnit některých konkrétních debat,

tak většinou se teda nějakým způsobem tí kandidátí se jdu.

V Polsku tohlenstvo vlastně není možné v té současné situaci.

Jaroslav Kačínsky a Donald Tusk spolu nemluví a ani není možné dostat do jednoho televizního nebo rozlasového studia,

aby si vlastně vyměnili nějak otevřeně názory, aby veřejnosti mohla vyslechnout jejich argumenty, jak reagují na sebe na vzájem.

My jsme teď sledovali předvoletní kampanj na Slovensku, kde proti sobě stáli v podobě,

a taky to bylo velmi personifikované, v podobě Roberta Fica,

co by konzervativce s určitými fašistickými tendencami na druhé straně

panšimečka progresivné slovencko, kde to byly zase liberálové nebo progresivisté.

Co je to za souboj v Polsku? Je to tam podobné, nebo je to něčem komplikovanější nebo jiné?

Ta polská politická cena je trochu jinak rozložená.

Ono se hovorí o liberálního pozici.

Je to taková skradka, která obecně asi platí v tom smyslu,

že ta občanská koalice i další některé ty menší politické subětty

jsou liberální v tom smyslu ekonomickém určitě.

I řekněme hodnotovém, nicméně to je potřeba trochu vysvětlit,

protože ta polská společnost obecně je konzervativní

a například i občanská platforma Donald Tusk

se na jednou stranusice hlásí k Evropě i Evropské unii

v tom Evropském hodnotám, ale zároveň co se týče

nějakých kulturných hodnot, tak jsou vlastně poměrně konzervativní.

Víme, že se dlouhodobě vedou velké spory, například o právo na potrát,

kde vlastně téměž žádná strana, kromě Levice,

si nenavrhuje legislativní změny, které by byly na úrovni běžné

ve většině Evropských zemí.

Bliv, katolicizmu, je v Polsku pořád velký

i u těch stran, které se označuje jako liberálny, které vlastně

jsou v lečten z podle nějakého štěřího Evropského standardu

poměrně konzervativní.

Přesně, právo na potrát ještě mě napadá z těch kulturných válek

práva LGBTQ lidí, to se taky hodně řeší v Polsku.

Odčitě to bylo velké téma, hlavně před prezidentskou kampaní

poslední, ve které vyhrál tedy Andřej Duda

v druhem boledním období.

Jeho velkým tématem té kampaně, které bohužel tedy

zneužilo skutečně, byla práve LGBT plus lidí.

On se opravdu o této menšině vyjadřoval nesmírně

nevybíravě takovým jazykem, který bychom mohli nazvat

jako dehumanizující a toto zřejmě mělo poměrně

velký mobilizačný potenciál.

No a tedy některá napará, když mluvíte o tom

vlivu katolicezmu, tak jaký vliv na té volby má katolická círka

v Polsku?

Právo spravedlo se nějak netají tím,

že má ke katolické círky velmi blízko v podstatě

ani se nějak zvlášť, nehlásit nějaké odlůce

církvé od státu, tamto propojení je poměrně zřejmé,

ale i v podstatě veštěné ostatní strany se nějakou formou

katolické výře, výře hlásí, kromě řekněme části

levice, levice, vlastně také boletní koalice

v Polsku svožená ze tří strán, kde teda jsou více

sekulární tendence, ale je to prostě takový ten

jako kulturní potekst, který tam je přítomní

napříč tou polskou politickou senop.

Já když jsem ještě hledal rozdíli mezi těmi kampaněmi,

které výdáme v Česku, nebo které jsme teď

viděli na Slovensku, tak mě naparí té demonstracie,

protože vlastně obě strany svolávají tak obrovské akce,

na které chodí masy lidí, a jsem říkala,

že ve Varshavě byly 100 tisíci lidí, možná milion.

To v našem prostředí úplně neznáme.

Ona celkově ta mobilizace poléka poláku je půměrně velká,

ať už se to týká teda konkrétně parlamentní volépa,

nebo i právě nějakých těch dílčích témat.

Obrovské demonstracie se odehrávali právě také okolo

toho tématu potratu, které bylo velmi prominentní

v té polské veřejné svéře, potom co ústavní sout

vlastně schvála zákon, který velmi výrazně

zprísnil přístup k legalním interupcím.

Takže ono takové, to jako, že se chodí

doulí sdemonstrovat, to je opravdu součástí

té polské politické kultury děje se to pomědně.

Často ještě předtím i potraty to také byla justice,

probíhali demonstracie, které protestovali

v tom prvním volebním období, kdy vládla

strán právo a spravedlnost, tak probíhali

pomědně rozsáhle demonstracie proti právím

zásahům do nezávislosti justice

do fungování ústavního soudu a některých

dalších justičních orgánů, by teda

ty demonstracie nebyli až tak masové,

jako na příklad to, čeho jsme byli světky

teď před pár dni.

A když se představíme o co teda v těchto volbách

ve skutečnosti jde, tak jaké polskosy

představuje právo a spravedlnost?

To se možná trochu můžeme představit

z toho, jakým způsobem dneska vládne.

Ale jaké Polskou by ráda vyděl naopak

občanská platforma? O jaké polskou se vlastně hraje?

Občanská platforma by ráda viděla

Polskou, které je jednoznačně

na západě, je jednoznačně

součástí jádra

Evropské unie, které

vlastně nepodníka nějaké kroky,

které by neustále

vyvolávaly nějaké konflikty

se zahraničními partnery.

A zároveň si představuje

Polskou, kterém právě bude

fungovat, nezávislá justice,

nezávislá média, to je také obrovské témá.

To vlastně, jak fungují

média v Polsku, je

poměrně specifické

a v podstatě

pro Českého dívaka, nebo posluchače

si myslím, že je to docela těžko představitelné

na kolik

skutečně i ta média jsou polarizovaná.

A vlastně něco,

co bychom ho nejazvat objektivným

zpravodajistvím, v podstatě neexistuje

ani u těch

provládných médií, ale ani u těch

opozyčných. On je opravdu oba ty tábory

kopou

za ty svoje tými, kterým veľmi nepokrytě

faní, a napak

někdy opravdu hodně nevybírabě

očernují

ty protivníky.

A pak tady máme veřejnoprávní média,

která by měla být své podstatě nezávislá

a ta nahrávají právou a spravedlnosti

úplně jednoznačně ve svém vysílání.

Uplně jednoznačně tam skutečně právou a

spravedlnosti si dosadilo své lidi

když je právý zmérí do televize do rozhlasu

a

vlastně, když se na to podíváme

podíváme se na ten jazyk, který

tato média užívají. Tak to jsou

opravdu nástory propagandy. Já se nezdráhám

použít tento termin, protože

opravdu to tak je, můžeme

vidět jako různé historické paralelyby

řekla k tomu, jak vypadal jazyk

například v televizi před roken 1989.

Opravdu je to

velmi vyhrocené.

Televize nebo rozhlas neváhají

znetermíny, jakože donaltusky

zrátce národa a tak podobně.

Takže opravdu na to,

že to by teoreticky mělo být

objektivní spravodajství, tak to má

k tomu velmi daleko.

No, tak jako tak, tak Poláci a Polky budou

volit 15. Řína a

zatím to vypadá, že k výtěství míří

spíš vládní strana právou a spravedlnost, protože

z konce září by získala přibližně

38% hlasů,

opoziční občanská platforma by podle webu

politiko získala o 8% méně,

může

opozit se ještě to situaci zvrátit

a ty vol by vyhrát, a nebo, že to prohrané

předem.

Není to prohrané předem, myslím si, že to bude

opravdu velmi napínavé a nepředvídatelné.

Dokonce jsem viděla

nějaký nejnovější průzkum,

ale samozřejmě těch průzkum je teď hodně

každý má tá čísla trošku

ale jeden z těch

nejnovější průzkumho opravdu naznačoval,

že ta povolení aritmetika by mohla

být taková, že

právo a spravedlnost

nesloží koalici, která by měla

většinu v parlamentu, protože její

v podstatě jediný možný koaliční partner

je strana konfederace, což je

strana krajně pravidcova

ultranacionalistická

iště do větší míry než právo

a spravedlnost. A že ty ostatní

subjekty, které se právě pododně

do Polského sejmu dostanou, by vlastně

mohli mít

většinu. Ale vše bude

vlastně záležit na

straně respektive volední koalici,

která jsme ne 3. cesta,

což je koalice dvou, řekněme,

křesněnsko-demokraticky orientovaných

stran. To, jestli se dostanou

do sejmu, bude zásadný

pro ten koaliční potenciál

té liberální opozyce.

Já jsem viděl, že právo a spravedlnost

opět straší migranty, to už je

jako bychom tady v Evropě bez strachu

zmigráce neuměli dělat kampaň, své by o tomu

říct Tomijou Kamura nebo Andrej Babiš.

Ale vlastně zase nutno říct, že právě

ta karta uprchlíku často vede k určitému

volebnímu úspěchu.

Je ta kampaň v Polsku Ferova?

No, Ferova se myslím, že

není, že opravdu se

hrají na emoce, a ono

jako u těch migrantů, já si myslím,

že je podstatné říct, že

to je témak, které je zneužívane

ve volebných kampaních, ne no

protože vlastně se využívá

velmi instrumentálně jako nějaká hrozba

a zapomíná se na to, že tím migranti

jsou lidé.

Tam jde o nějaké

lidské osudy, a míso toho

ve lice často hovoříme

o nějakých číslech, o nějaké

já nevím,

mase, hrozbě,

preměr na to už Moravěcký straší

tím, že v Polsku by mohli vzniknout

čtvrtí hrůzy,

jak to nazvál, když by

vláda nestřežila hranice, tak

dobře, jak je střeží

údajně. To si myslím, že

je něco, co není asi specifické

jenom pro Polsku, ale je pravda,

že to témamigracé

se stalo opravdu velmi býrazným

lidmotivem té kampaně

v těch řeknime posledních týdnech.

On tomu i trochu nahrál

vlastně ten, no nahráli tomu dvě věci,

a prvé teda byl skandál,

týkající se v ládní strany

prává spravedlnosti, ohledně

vydávání výz

pracodníkům

s zemí převážně

arabských a afrických

údajně za úplatky.

Tak samozřejmě ta opozičný média

velmi toto tém a protižovala,

zdá se, že tam opravdu došlo

tak celé řadě pochybení

někteří zaměstvánci

ministerstvo a zahraničí, ale další úředníci

už kvůli tomu přichli

o své pozice

a pro práva spravedlnost je

samozřejmě velmi nepříjemné.

A na druhou stranu

taky v té velmi vypěté

předvolední době

měl premiéru film Ržišeky Agnišky Holland

týkající se právě

toho téma nelegální migracie

film Zelená Hranice,

který vyvolal opravdu

neskutečné emoce

a bohužel taky přiživel

a právě to velmi jako

nenávisnou retoriku

týkající se migrantů.

Mozdíku, že se to řekla,

že se řekla, že migranti jsou lidé

jak tomu doplním, že tak zvaná

jak se říká lgbt propaganda

nebo lgbt ideologie

nebo pliaga, jak jsme tady slyšeli na Slovensku

a to jsou taky lidé

protipotratové zákony se týkají, že

to jsou taky lidé

a tě kteří umírají zbytečně kvůli

potínově válce

kdy je významné pro Ukrajinu?

Učitě jsou významné pro Ukrajinu

protože právo a spravedlo

spravě asi

zřejmě v rámci nějakého

předvoletního bojet a předvoletní taktiky

se začal pomětně výrazně

distansovat od svého

do posud jinak velmi kladného

postoje

uči Ukrajincům, uči Ukrainské

straně v tom válčeném konflitu

a si to leze interpretovat tak,

že především Vesnaze

ujistit hlasi zemědělců, které jsou

pravdu klíčové, zemědělci

jsou pomětně podstatnou

částí polského elektorátu

tak právo a spravedlo

jsou hlasně se snažilo

ujistit, že nebude

preferovat Ukrainské

zemědělské produkty, že

vlastně se vedl diplomatický

spor mezi polskéma Ukraina

o vletně importu obylovin

ale vlastně už to výeskalovalo

až do toho skupně, že

vlaská strana, teda začala

tvrtit, že

sníží dodávky zbraní

na Ukrainu, takže je to takové

poměrně nejasné, je to dosť napěté

ty vztahy, v tomhlenstvom

opozice, která má jasno,

že je velice pro Ukrainská

a dálhodlá Ukrainu

podporovat v čim je možnými prostředky

a to je taky poměrně zase

zajímavý rozdíl, to je polské

politické stény, že tam v podstatě

není žádný místrimový subjekt,

který polskou Ukrainu podporovat nemělo.

Jo, to v podstatě se tam jako tento názor

neobjevuje, samozřejmě

ozývají se hlasy, které tvrtí,

že vy Ukrainským

uprchlíkům neměla

například výposkytována taková

míra sociální pomoci

jako v současnosti dostávají,

přece jenom je už tam nějaká

únava i v té společnosti, to ukázali nedávné průzkumi,

že to, řekněme pro

Ukrainském naladění obyvatelstva

se zvenčuje.

Ta trpělivost

nebo ta ochota nějak se jako dělit

a solidarizovat

už trochu dochází

a zajmé na

konfederace, teda takhle

cová strana se snažila

těchto nálad využít a právě

z pravětnému trochu

v tomhle směru, zřejmě

vesmáze si právě přetáhnout

ty voliče potenciální konfederace

ale zase nejím to

úplně eksplicitní, že by tam doloženě panovali

jako proti ukrainské nálady

spíš, spíš, tedy je to

na úrovni nějaké diplomatické potičky.

A co proti české nálady? Co znamenají

tyhle volby pro Česku? Jakým směrem

by se mohl vyvinout ten Českopoloský vztah?

Tak ono

pokud právo a spravitlnost

bude vládnoutý ve 3. bolivním období

tak se toho

asi zase tolik nezmění

ono to možná spíš bude

docela zajímavé pro

vyšvedrácou skupinu, ale to také

to možné na tom, co se stane na Slovensku.

Islí Slovensku

bude teď nově

brýším spojencem

maďarského premíera Viktora Orbánan

nebo ne, protože právě

v těch postojích týkajících se ukrajně

polsko a maďarsko, které si jinak

plečem notovali v nějaké opozyci

v uči řekněme tomu europskému

jádru, tak

tak teď

si už úplně nesednout, protože tam

ty postoje

byli a jsou i půmírní ne.

No, my jsme včera měli

epizodu o tom, že na Slovensku zvítětel Ficco

který se teď bude snažit

sestavit koalici, v maďarsku, který říkala máme Orbánan

v Polsku teď míří k výtěství právo a spravilnost

a v Česku není nepravdi

podobné, že se znovu vrátí k moci babiš.

Co se to děje s naším regionem?

Je pravda, že

pokud by v tom vyšvedrácém prostoru

měl vzniknout nějaký takový to blog

se populistů, i když si myslím,

že co se týče toho termínu populismu

jste bychom měr být opatrný

nebo bychom to vždycky měl nějaký,

když je specifikovat, protože třeba

Andrej Babiš je určitě jiný typ politika,

než Viktor Orbán nebo Jaroslav Kačinský

a trochu hrozí, že ten termin

se vyprázní.

Ale Evrovská unia

určitě by v tom případě

měla problém.

Měl by problém, co se týče

nějakého jednotného postupu

ohledně

války na Ukrajině.

A měl by i problém, co se týče

nějaké další

integrace

a celkově dalšího

postupu Evropského projektu.

Opravdu by asi i

to Evropské centrum

muselo trochu jako by přihodnotit,

jak s tím to regionem jedná.

Říká historička Anovináška Vronika.ph

Vronika moc vám děkuju a mějte se

hezky. Na skránou.

Na

následu je krátká reklamní pauza

za pár sekund jsme zpátky.

Najjeté kilometry u nás na řešíté

Birne, revoluce

v operativním leízingu.

A teď ušou na ředě

zprávy, které by vás dneska naměli

minout.

Polsko od dnešní

půlnoci zavejde na 10 dní do

dočasné kontroly na hranicích se slovenském. Už koncem září polský premiér moravěcky upozorňoval, že se zeměchistá zavést kontroly vozidelo na hraničních přechodech kvůli nárustu nelegální migracé.

A stejně tak Česká republika, i ta odpulnoci zavádí namátkové kontroly na hranicích se slovenském, opatření vláda koordinuje s polském, na síti X to uvidl premiér Petr Fiala.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pověřela v ponidilí před sedu strany směr SD Roberta Fica se stavením nové vlády. Fica má na se stavení nového kabinetu dva týdny.

Ukraina vyškrtla ze svého seznamu tak zvaných mezinárodních sponsorů války Maďarskou banku OTP.

Maďarsko kvůli tomu, že OTP figurovala na seznamu sponsorů války, blokovalo část další vojinské pomoci Ukrajině.

A v české společnosti podle odborníků přibývá depresí i úzkostí, v letech 2010 až 2021 o více než pětinu.

Chybí kapacity pro krizovou péči, bylo by potřeba až 3x víc centar duševního zdraví,

bezprávě to uvádí psychiatrická společnost české lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkině.

A na závěr ještě jízlivá poznámka.

Elon Musk má nového šefa, Vladímira Putina, nebo to tak aspoň vypadá.

Svůj profil na síti X se totiž tenhle vizionář Agenius rozhodl propůjčit ruské propagandě.

Třeba teď zdílal fotku Volodymyra Zelenského, prezidenta země, která neuvěřitelně statečně vzdoruje krvavé agresi ruska.

A Zelenský má na tomhle memů zdánlivě napětý výraz ve tváři.

Musk k fotce napsal, když si 5 minut neřekl o miliardovou pomoc.

Pane Musku, Elon, je se stavopravdu vizionář Agenius, to nevím.

Ale vím, že i vy byste měl občas prostě sklapnout a pak sednout do auta a nechat se vystřeli do vesmíru.

Ideálně i s Putinem.

Na slyšenou zítra.

Na životními peripetyjemi dramatika a nepřítela žen Augusta Strindberga.

V soukromé rozhovory se Bergmanovsky noří do vztahu může a ženy.

A jako třetí přichází i psenovy přízraky jako hudební divadlo.

Zajedlem divadlem roku 21. Nově do rokuka.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.