Vinohradská 12: Kácení Amazonie ustává. Přijde záchrana?

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12. Dnes s editorkou žanetou Němcovou.

Plíce, kterým dochází dech, ale možnáne navždy. Kácení v Amazonii podle Brazíli je ústává a aliance států věžní Americe ho chce úplně zastavit.

Kdy, na to nedávný samit neodpověděl, jinž je, co se stane, když k tomu nedojde. Ptám se Alexandra Ačes ústavový skomu globální změny klimatu Akademie věd.

Dnes je čtvrtek 17. srpna.

Dobrý den, zdravím vás po rozhlasových linkách do Brna.

Dobrý den přeji.

Brazilii hlásí, že odlesňování Amazonského pralesa letozeza ten první půl rok spomalilo otřetinu ve srovnání se stejným obdobím loni. Je to podle vás důvod kradosti?

Je to tak. Vlastně ty aktuální data ze satelitních snímku ukazují pokles míry odlesňování za prvních pět měsíců tohoto roku.

Ovíc než 30% zruba otřetinu a učitě to je pozitivní správa ve smyslu, že každé zpomalení odlesňování je pozitivní.

Rozhodující bude a je, jestli se ten trend udrží, protože v minulosti rovně docházelo i k větším výkivům.

Pokud se ještě podíváme na tý dlohorubější data, tak za poslední asi 20 let míra odlesňování nejenom teda v Amazoní, ale řekněme v celém tropickém pásmu,

potaž moji globalně vícemeně systematicky mírně roste. Je to znamená, zase z nějakými výkyvy nahoru dolů.

Ten trend je spíše roztoucí a to je rozhodující.

Já tady doplním, že podle BBC se ten dešný prales v Amazoně je mezi lednem a červnem zmenčil o zhruba 260 km čtverečních.

Lojni to bylo skoro 4000 km čtverečních, co by za tím podle vás mohlo být. Je to roční období?

V podstatě tam jíra odlesňování se mění i v rámci roku, vlastně experti nebo lidi,

co se vlastně zabivají těmi dlouhodovými trendy, tak upozornují,

že rozhodující z pohledu celého roku bude v podstatě až ty letní měsice.

To znamená, udajemáme do května a klíčový bude červen červenec.

To znamená obdoby, které je suší v Amazoní a kdy to odlesňování byla spravitla větší.

Ono samozřejmě i lojni bylo větší, takže uvidíme, jestli i tam bude ten pokles, ale říkám, může se to vyrazně měnit.

Nicméně, myslím si, že poměrně jednoznačně můžeme říci,

že ta změna toho trendu v minulosti, kdy opravdu došlo k vyraznemu nárustu v Brasilii,

jak jsou vysi s nástupem nové administraty mi nového prezidenta,

a on právě nastupoval od začátku toho roku, takže už v tom prvním měsici

jsme viděli ten dramaticky pokles, nás dá se, že opravdu ani nejak,

ani nejak, že by se změnila nějak zásadně legislativa ochrany Amazonského dešného lesa,

nebo šířej celé Amazonie, ale v zásadě dochází nebo je tam ta snáha

vymáhat ty existující zákony, to znamená opravdu duslednější postihování,

nelegální těžby dřeva, třeba i těžby nerostných surovin,

byly zatvořene nějaké zlaté doly v Amazonie a podobně přísnější ochrana těch domorodích

oblastích dé žijí do morody obyvatele.

Takže není to o tom, že by museli závádit nová pravida, ale k takovému spomalení,

jaké vidíme teď stačí, jenom vymáhata stávající?

V zásadě větší problém není, ano, třesně tak není problém,

že by neexistovali zákony na ochranu i když samozřejmě bol su nároj,

mnohodně těch věcí on pozměnil, umožnil, řekneme tu volnější těžbu korporací,

a tak dále, ale ta ochrana, on sám se závázal

k zastavení odlesňování do roku 2030.

Očili to v zásadě si myslím, že není problém,

že by neexistovali tady té opatření na postihování,

nelegální těžby dřeva.

Zatím to spomalení témpa odlesňování tvrdí právě

administrativa brazilská prezident Lulada Silva.

Vystezmeněvala, že i satelitní snímky na to poukazují,

ale ještě se čeká na nějaká nezávislá data

podvrzení tedy nezávislými organizacemi.

Pokud by se to tvrzení Brasilie podařilo prokázat,

tak co by to realně znamenalo?

Znamenalo by to, že se podařilo o minimálně v tomhle období

zpomálit mýro odlesňování.

To, jak jsem říkal, je učitě vítana správa.

A mělo by to už nějaký třeba efekt pozná, nebychom co?

Globalně, pokud se podíváme na řekneme ten pohled emisí

spojených s odlesňováním, tak globálně z odlesňování pochází,

v nímosti to bylo deset, tedy je to ešte o trochu méně,

8-9-10% ve vškerých emisí oksidů hlyčitého.

Jočili asi desetina z odlesňování,

jste Brasilie pochází něco v kolem poloviny,

asi polovina řekněme třeba 4-5%,

což není málo, v podstatě je to srovnatelné

s objemem emisí na příklad zletecké dopravy.

Čil i ten pokles, řekněme o třetínu za plu roku,

je není úplně nevýznamný, jočili se pohyvujeme někde,

10-10% takže to je samou sobě poměrně velké číslo

a tím párem samozřejmě to umožňuje řekněme naplňovat

zase pokuť se ten trend zachová,

slovy si to práve jedna spodmínek naplňování pařízké tlimatické

dohody je právě zastavení, odlesňování,

jako samozřejmě globalně, ale primárně teda v tropickém pásmu,

včetně samozřejmě Amazonie, to znamená ten cíl je zastavit

odlesňování do roku 2030 úplně

a s tím, že samozřejmě bude převládat míra zalesňování

v opačném případě pokud se toto nepodáří,

tak není možné naplňit tlimatické závazky pařízké tlimatické dohody,

znamená omezi toteplení do orovně na naplňu až dva stupně,

čili ten pokles k tomuto směřuje,

ale pokud se podíváme na poslední 20 let,

tak ten trend je zatím opačný,

jeho čili my opravdu musíme ten trend zvrátit.

Na rok 2030 tak právě současný brzelsky prezident Lulada Silva

louni vyhrál ty volby mimo jiné s příslibem,

že do toho roku vymítí nebo úplně zastaví nezákoné odlesňování.

Jak velká část pravle samizí nezákoně? Mělo by to velký dopad.

A no tak v postatě ty data řekneme 80. konce 90. let

Amazony i Brazilii ukazují,

že podíl té nelegální těžby je něco kolem 80% nebo bylo,

dneska to asi nebude moc odlišné,

čili je to rozhodující podíl,

v tě řekneme celkové těžby

a předpokládám, že velmi podobné,

to bude i pro ostatní regiony tropického,

to znamená nejahrým Indonez jeborného Afrika,

že tam opravdu velký podíl budou mít ten nelegální těžba,

v postatě ten výskum ukazuje,

že i ty velké společnosti ať už národní, tak nádnárodní,

oni samozřejmě deklarují nějakou,

řekneme tu legalní těžbu,

ale 9 z 10 těch chvírem nebo těch společností

vlastně zároveň i překračuje,

že se dostáva do té úrovně ten nelegální těžby.

Čili to je učitě klíčové podchytit,

vymítit vlastně tu nelegální těžbu.

A přičíni ten nelegální těžby

jsou teda samozřejmě rozšiřování z nedělství

a některé další aktivity,

otežba nerozných srovina podobně.

A může se to vůbec do těch sedmét

podařit splnit tyhle závazké slyby?

Pokud ten trend nastoupený,

za toho stavejcou prezidenta,

pí pokračoval,

ten pokles 30% by přetrval

a pokračoval by v nadcházejí cihletech

zase trval nějakých 20-30%

a tak dále až směrem tegnule,

tak učitě jako,

samozřejmě teoretický,

to možné je,

protože víme, že už v minulosti podobné poklesy se realizovali,

ta míra odlesně na ní byla v Brasili

ještě výši minulosti než dneska,

ale nikdo vám nezaručí,

že po 4 letech,

nebo až budou zase další volby,

že opět nevyhraje nějaký další bolsonaro.

Ale další věc,

co si myslím, že je důležitá,

co se stalo, když Brasili omezil a tu těžbu.

No, ona se přesunula do jiných oblastí,

to znamená,

ten nadnarodní kapitál,

na Brasilii, nebo Argentinu,

nebo já nevím,

je latinská mediku, ale prostě on,

kde je ta poptavka a kde je,

překneme, ta nabídka po té poptavce,

tak on se tam přesuné,

a ta těžba nesice až o tolik,

ale pomětně výrazně k zrostla v Indonezii,

že vlastně převzala tu roli,

prostě tam míra odlesněvání se přesunula tam,

takže to taky není zaručeno,

že když Brasilii je zastaví,

ten přístup musí byt opravdu globálně,

hočili musí tam by nějaká koordinace,

a právě řekneme na úrovni nějakých globálních dohodov,

čili nesmí se to hřešit,

jenom trávte Brasilii, no.

K tomu seši dostaneme,

já bych se vrátila k Brasilii,

protože amazonskému pralesu

se přezdívá plice světa

podle studie zvéřejněné v roce 2021.

V časopise Nature se,

ale ta situace změnila

a amazónie přestala být pro zemi

pohlcovačem oksudu uhličetého,

a naopak se stala jeho zdrojem.

Jak se to projebuje?

No, v zásadě to projebuje tak,

že je zdrojem tě v toho uhlíku,

místo toho, aby ho pohodcovala,

čili ten uhlík se uvolnuje

jako v té celkové ročně bylánci,

pokud by se zase podařilo

i dneska, nebo teda v nás chatějících těch,

jak řekneme do roku 2030,

zástavit neba spolně výrazně

o mezi do odlesňování,

tak ten amazonský les by stále

měl byt zase tím synkem,

protože už bychom nepridávali to odlesňování

a plus výpalování.

Lesní požáry nejsou přirozené v tropickém pasmu,

oni jsou výhradně díky tomu,

že to lidi zapáli oni, pak teda hoří,

když je sucho.

Takže to je ten důvod,

do kombinace odlesňování,

výpalování, lesu těžba, plus,

a tam je to další takový to nebezpečí,

do budoucna, že jítaz mě na klimatu,

tím jak se pomědně rychle už nyní otepluje,

jsou častější sucha zaplavy,

tak ten les vlastně má větší problémy,

když je sucho, tak opravdu ten synk,

ta síla toho pohodcování v pruběhu,

ta vegetační sezóně je výrazně slapší

a tohle taky přispěva práve

k tebilanci negativní,

že se převrátí do toho zdroje jako celek.

Dokážete většíslet nějak,

kolikce odvětřeba drív Amazoně

pohodcovala, nebo dokázala pohodit,

kolik je to teď?

Tý tropické lesy,

nevím, si vím úplně to číslo správně,

pokud si dořespominám, tak to tropické pasmoje

kolem nějakých 10-15%

z toho synku, jeho těch klubálních lesů,

možná kolem 20,

jeho čili zase není to málo,

je to po mě nedost,

ale tady je ta obalva právě,

že se ten růst spomaluje,

máme zase na htědloho doby experimenty

15-20 lety, které ukazují,

že opravdu ten růst,

síla toho synku postupně k lesa.

Hříkali jsme,

že do roku 2030 je tu nějaký závazek

na zastavení odlesňování,

pokud by se to podařilo

vlastně zastavit ten trend

a obrátit ho a udržet,

bude to stačit na obnovu funkce pralesů.

Ale pokud by se podařilo věřit

ty pouze odlesňování,

tak stále máme problém toho,

že se klíma pomědně rychle otepluje

a ty studie ukazují zase z nějakou nejstotou,

některé ukazují, řekněme ne,

až tak negativní prognózi,

některé mi negativní,

ale všechny ukazují,

výpné vysychání,

prostě vyšší výpár,

ty lesy se nebudou schopni tak chladit

a hrozi postupná, možná spiš rychla pro mě na

velké části, jak Amazonie

tak i dalších tropických lesů

v nelesný ekosystem.

Jo, to znamená,

nestačí vyřešit odlesňování,

ale je to vlastně ta primární,

mělo by to být primární,

v tandemu s rychlým omezováním

mitigací změny klimatů.

No a ty aktuální studie ukazují,

když je to tady pod zlomu,

říkáme tomu tipping point,

kdy i v případě,

že ten les by se, řekněme,

začal významně chránit,

řekně, že se to zastaví,

tak je učí ta kritická hranice,

kdy už to nemusí stačit,

no a v práve ty studii okazuje,

že je to mezi 25% odlesnění

původní plochy

toho daného ekosystemu.

Znamená, v případě Amazonie

my se pohybujeme na nějakých

10-13% už bylo odlesněno,

nicmeně regionálně je to víc,

třada východní čas Amazonie

byla odlesněna jíž z 30% dokonce.

Takže tady už jsme řekněme

za ten pomysleným kritickým bodem

a my potřebujeme co,

my potřebujeme zase dokuď to

ešte ten les tam je,

to zase trvá nějakou dobu,

řekněme ten tipping point,

že by se nějakého projevil,

tak mi ještě můžeme rychle

začít zalesňovat a zachránit

vlastně ten ekosystem.

Protože tři 30%

jestli se spolní, nesplní,

ale bylo by to jako ideální

a plus nastaví ten proces

vlastně zalesňování.

Čili učitě se zachránit hodně dá,

ale máme velmi málo času

a musí se to opravdu dít

hodně rychle, jednak opravdu hrozi

nevratné změny a ten les už

prostě se proměni v nějakové

nevin, prostě sávanu

nějaké úplnějné ekosystem,

který nebude plnit

ty stavající funkce.

A kolik času máme,

jak daleko jsme od toho vodu

zlomu globalně?

No, v posatě,

ono to tak celkem koresponduje

s tím roken 2,30.

To je ta maximální hranice.

No, v zásadě, ano,

v posatě, jakékoliv pokračování

tohon existujícího trendu,

ty ubitky, prostě ja nevím

v procentech za rok

jsou neudřitelné, no,

třeba, když se zdá,

100% řidi ti to,

ještě třeba 20-30 let,

ale ono to

není jenom o tom odlesňování.

V posatě, když v Amazonii

skácíte jako jeden vzrostlejší

nebo dospělý strom

v rámci nějaké legální těžbí,

tak vlastně nenávratně

nebo na dlouhou dobu poškodíte

až 600 metrů čtverečních plohy.

Z jednou stromu,

protože jednágon je vysoký

a prostě změni se vám

to mikroklima,

kdo růnovy kryd a podobně

vzniknou tam prostě díry

a úplně se změni ty podmínky

a to všechno ten les ovlivňuje,

čili jedná vědě, co odlesňime přímo,

ale ta nepríma degradace,

která se jimlo jen můž mimochodem

měří se satelitu,

že my nejlepě vidíme právě les aneles,

tak tam my už jsme v posatě

se blížíme těm 25%,

jo, to je degradace.

A to je to riziko,

že my jednak prostě nevíme,

kde je ten bod zlomů,

že ne musíme úplně přesně

mít ty data, které nám to řekno,

že už jsme tam nebo,

ale každopadně víme,

že se blížíme rychle

a že nejsme nějak moc daleko.

No a v posatě i ty studie globální ukazují,

že ten člověk se chová ve všechny

všechny tropické ekosistémy,

czyli velmi podobna situace,

ještě se tom dostaneme

v Amazonii a v těch dalších ekosistémy,

takže řekl bych,

že ten 2300 je spíš takový,

ani nemožná ideální,

měli výrazně omezit

tady ten negativní trend.

Gdyž zmíním tu Amazonii,

tak za posledních 40 let tam

ubylo asi deset procent

původní vegetace

většinou právě dešných pralesů.

Už te toho trochu nakousel,

jak to vypadá s odlesňováním

v jiných částech světa,

kde je ta situace také kritická?

V podstatě,

samozřejmě Amazonii

taková nejvíc asi,

když mi se oni diskutuje,

ale samozřejmě historické

svého času byla

absolutně nejvíc,

podletela těch čísel

největší mirá odlesňování nabor neu,

tásem viděl čísla,

kde je na hektár

se odlesňilo

v průměru nějakých

až 230 kubíku dřeva na hektar.

Kdež to u té Amazonie

v průměru

ať už historicky tak řekne

do současnosti,

tak je to zhruba asi desetina,

kubíku na hektar.

Nasobně víc to bylo

tady v té části Indonezie

nabor neud třetí největší ostrof,

z velké časti od poloviny

minulostoletí, asi od 50. let minulostoletí,

na Madagaskaru bylo odlesňeno

asi 40-50% původního

lesního pokryvu, tam to teda není.

Prímádně řekneme ten typicky

dešní poroz, dalé část eštešně taky,

řekneme ty sezoní,

souší lesy,

ale ta míra odlesňení tam opravdu byla masivní

na Madagaskaru,

to pak byla i Malaisie, Indonezie.

To je ten typicky, jak se o tom pak mluvilo,

že vznikali tý plantáře na eksport,

včetně teda eksportu do Evropské unie

palmového oleje, a na to už teda

některé státí začínají,

nebo je plán, že se teda

zpontí dotace zastaví.

A mě ještě napadá zambia,

která patří v Afrique mezi nejvíc

zalesněné země a tam podledat

Evropské komise každý rok

mizí lesy o rozloze 276.000 hektarů.

Pro představu to je

velký problém.

Učitě, ona cela oblast Afriky

je řekl být, že v mnoha hledech

asi možná i hůře kontrolovatelná

nebo kontrolovaná, než treba

v podobnání, bo je pod menším

dohledem, řekneme,

v té zambí je to tak,

za posledních 20 let,

oni ty čisla říkali,

že zmizelo té měř 3 miliony

hektarů, toho nebo 28.

Původního dečního lesa

blíží se to zase tomu čislu

a nějakých 80%,

je to velmi podobné

v těch procentech te Amazony.

Řekl, že to bude úplně stejně

velký problém,

nejlej teda větší,

než te Amazony,

nevím, dáš jistá tý Kongo,

celá ta tropická oblast,

tam jsou i oblasti, kde opravdu

tý lidí,

o ty známe příběhy,

že nosí, já nevím, 10 km

často krátco to ženy,

to je to moderný přístup,

nebo hodně se o tom luví,

tak zvaný biouhel,

že vlastně jedna věce,

teda, že se využívají té lesy

na práve jezdvodlostňováně

tvorba právě toho drveného uhlí

a nebo palivové driví,

tak vlastně ten biouhel

je něco podobnýho,

že zuhelní této drivo,

ale nepoužije této jako palivo,

ale využije se to jako

nazvýšení úrodnosti půdy,

zabuduje se do nějaké chlupší vrstvy,

co zase nějaké další studie,

že zvyšuje se ta úrodnost významně,

zvyšuje se přístup živy

na podobně z toho popela,

zároveň se ukládá uhlík

na dlouhé obdoby do půdy,

no je to takový dvojí benefit,

čili s tímhle se dá pracovat

a nějakým způsobem sněřovat

k většiu držitelnosti.

A pokud jde o té dotčené státy,

tak kromě toho spomalování,

kácení snaží se také právě

obnovovat?

Učitě,

tohle je závazka dohoda,

nebo slip,

které teda se hlasí 100 států světa

k tomu zastavení odlesňování

na ty stati, kterých se to týká.

A týka z tohlej Brasilie,

že tam je zase nějaký závazek,

kolik se bude spětně zalesňovat teplohy.

Takže učitě toto jedna,

jako výzas z těch kličových snáh

nebo indikátorů,

která se podařilo na plnití závazky,

jako vždy platí, samozřejmě,

a to platí,

jakýkoliv ekosistem koralové,

ekosistémi, jakékoliv lesy další.

Primárně bychom měli se snažit

zachovat to, co je,

že jak myle něco odlesňíme,

no tak ta obnová už,

jo, je to nějakým způsobem dlouhodový proces,

spětně ho zalesňit.

A jak dlouhoto v průměru trvá obnovit

kůslesa?

Co se týkate obnoví, řeklíme,

v těch původních funkcí

a původní biodiverzity,

tak zase to je ten udaj tropické lesy,

ale bychom globálním pohleduval

téměř polovinu nebo zruba polovinu

veškeré biodiverzity, jo.

Čili každý druh,

druh roztlin nebo živočích a žije v tropech,

což je vlastně obdívě hodné číslo

a tam to vymírání druhu probíha

i v tropické oblastě,

že pokud něco vyhubíme,

no tak to už prostě neobnovíme,

ale samozřejmě číme jako rychle,

nebo ten proces jako trvá, řekl bych horizon

tu desetiletí a v některých připadech

i spíš stáletí.

A co musí úplně podařit?

A co se stane, pokud do roku 2030

nedokážeme splnit ty závazky?

No stane se to, že ve velké části

na jenom Amazonie,

ale i řekneme těch dalších

velkých tropických ekosistémů,

Afriky, Indonezie,

tak ty lesy budou stále rychle i stracet

staré ty schopnosti, co mají,

jo, jak jsme změňovali,

už i ten sing vlastně postupně ustupuje

v svoji složstí teda z odlesňováním

tém s lesnimi požáry,

s vyšvě se nám výskid lesní požáru

a to se bude vlastně znásobovat,

zrichli se proces oteplování,

prostě ten les nebude schopen chladit,

nebude to takový výpár,

nebude tvorba oblačnosti,

boho říze vlastně o té Amazonie,

o vlastně taková klimatizace

toho globalního ekosistému,

toho klimatu jako takového,

že lokalně opravdu,

pak se ta planeta bude přehřivat

a ještě rychlejí.

Ostatě už i ta generace

nedokáže potom zastavit,

nějak rozumlným způsobem

a nabere to nějakým způsobem

volný páda,

zastaví se to na nějaké nové

kvalitativní úrovní,

ten klimaticky systém se ustabilizuje,

ale bude prostě ta situaci

úplně i na velké časti,

budou zřejmě neobívatelné

a tak doufám, že s nám řejmě

se jako lidi zpamatujeme dříve,

než se tady to stane nevratným.

Tak díky moc,

díky.

Děkujmo za pozvání

a přeje hezky den.

To už je z dnešní

Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu úplně všechno.

S klimatologem Aleksanderem Ačem

jsme mluvili o odlesňování pralesu

i o tom, co se stane,

když svět nedodrží svůj závazek

úplného zastavení odlesňování

do roku 2030.

Jedíly vycházejí každý den

krátce po půlnoci.

Ty starší si můžete poslechnout

v podkástových aplikacích.

V aplikaci můj rozhlas

i na webu i rozhlas.cz.

Minulý týden Matěj Skalický

řešel třeba problematiku fast fashion.

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.