Vinohradská 12: Jídlo budoucnosti? Jak fungují hmyzí farmy v Česku

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Tři farmáře a sedům zpracovatelů zatím získalo licenci nachové hmy zupropotavenářské účaly.

Od roku 2020 považují hmy záhospodářské zvíře i české normy.

Na celém světě hmy skonzumují asi dvě miliardě lidí.

Uly na rozstajícímu počtu obyvatel planety označují některý hmy z zápotravinou budoucnosti.

O druhou stranu si nemyslím, že se zvrhneme s pepřoknedlo zelo na cočko knedlo zelo.

Pštyři krídla, šest nohou a oči nepočítám.

Chloupky, ostny, drábky, tělíčko, hlava.

Namnít, opec, usmažit, jedli jste už někdy hmyz?

Jak se chová, jak se připravuje a o jak velký jde v Česku biznis?

To ochutnal, zjistil a poví můj kolega, reporter Lubomír Smatanat.

Dnes je čtvrtek 13. července.

Dobrý den.

Přicházíš teda s neuvěřitelným tématem.

Hmyz jako potravina budoucnosti, jak tě napadlo se o tohle zajímat?

Tak říkat tomu neuvěřitelné témat můžedom člověk, který nepočítá hmyz.

Hmyz ještě neuchutnal, ano.

Je to škoda, protože on teda vlastně skoro žádnou chůť nemá,

ale tím, že se ochutí, tak se z ní stává celkem lahutka.

Já jsem nedávno byl na nějakém food festivalu,

a ochutnal jsem zase pod louhé době larvy potěmníků z nějakou zeleninou.

Standardní stravále spíšně zaujalo, jak kolem chodil lidi

a dívali se na mě jak na blázná, když jsem dával svým přátelům ochutnat,

tak ode mě odstupovali a dívali se na mě jako na Charlotteána.

Takže jsem se vlastně uvědomil, že ten hmyz má ještě k takovému běždemu konzumování docela daleko,

a že ty předstudky mezi lidmi jsou rozvelké.

Takže to byl hlavní důvod,

proč jsem začal zještěvat, jak to s tím hmyzem neská je,

s toho prodejností, s produkcí a tak dále.

V Česku se chová hmyz, proto aby pak byl prodávan jako potravinaž.

Ty si i natáčil na některých hmyzích farmách, dá se tomu tak říct?

Samozřejmě, licenci mají 3 farmáři.

Říkeme im farmáři, protože podle zákona je hmyz hospodářské zvíře

a má svojí jateční velikost, 7-2 cm.

Ale je to jateční velikost.

Jí spadá dosti nekategori, jako třeba dobytek, jo?

Jo, jako kráva, dejme tomu.

Je ustájený ve stály.

Je to trochu vtipné, ale ta terminologii odvozena od té zemdělské,

má to svojí logiku, když je to hospodářské zvíře

a spadá to pod ministerstvo zemdělství.

A ty farmy jsou velmi prosté.

Svabulou svakat je dá.

To je v podstatě vždy nějaká klimatizovaná místnost,

takhle byli udření teploty a kvůli dostatku kyslíku.

A jsou tam v regálech naskladané přepravky plastové.

Nace bou do nějaké výšky dostáhné člověk, aby to mohli krmit.

To tady nemají, nemají tady piál.

To jsou už báby.

Ne, to taky nějaké člověce.

Nejí tam cítit, žádný zápach pouze vůně pšeničného nebo nějakého obilného šrotu,

což je základ potravy, pak nějaká zeleněna bramborej mřkev.

To se smíchá dohromady a v tom ží jak larvy tak brouci,

protože tady je hlavně důležité,

že mys prochází tak zvanou dokonalou proměnou.

To znamená, že máte tady čtyři stády a na tom je ten systém založený.

A jinak je to prosté, přepravky máte v nich.

Rodeče, pak vyných máte larvy a vyných máte kukly.

A to celé zabere strašně málo místa,

když to srovnáte třeba s místem, které by zabrali krávy nebo prasata,

tak je to výrazně ekonomičnější,

že hmota nabide na tom malém prostoru mnohem víc,

než kdyby tam bylo nějaké velké hospodářské zvíře.

No učitě, ono je vlastně fajn,

že co se týče úspodní místa,

že můžeš mít prasečák duma ve schříni v podstatě.

Přesně tak, ještě na cebou.

Ještě na cebou v několika řadách.

Ale řekni, ty si tady mluvil o několika na těch stádích vývoje,

byl si na těch farmách,

tři farmáři tedy v Česku mají licenci na chov, hmizu,

co všechno za druhý, to hmizu si tam viděl a zdá,

jako můžeš ochutnat úplně všechno tady čtyři stády.

Ne, stády um dospělce odmítá míst,

protože ty nožičky a křidelka škrábou.

Ale prodává se to.

No, sarenče je jedno z nich,

sarenče z těch hové, které se může chovat.

U těch sarenčat tak tam je potřeba dát

přič nožičky a křidelka,

protože přece nám ty nožičky mají háčky.

To nechudná dokonce ani profesorce

Lence Kouřimské s České zemělské unmerzity,

které já se tím zabývá.

Já mám trochu radšit ty larvy potemníka,

i když ani ty cvrčce mi nevadí.

Jnak se může chovat potemník stájový,

potemník moučný, to je ten klasický moučný červ

a tím čtvrtím druhem, to je cvrček domácí.

To je taková ta klasika.

A všechná stády a sejst samozřejmě dají,

ale to nikdo nedělá, protože to není chudné.

Hlavním artikelem jsou larvy potemníka moučného.

To je řekl bych 95% produkce

a v České republice dokáží měsíčně těch chovatelé

produkovat odhadem nějakých třeba 7-8 tun larv potemníka moučného.

A ten řetězec Lubomíne funguje tedy,

jak tak jsou nějaké farmy, to je to chovatelství,

pak nějaký zpracovatelský průmysl.

Jsou tam i jatka na těch farmách,

když to jako přeženu a zůstanu té terminologie.

Ta terminologie je matěj správná.

Larvy potemníka se prodávají živé těm zpracovatelům,

čili jatka nejsou přímo na farmě.

To si musí usmrtit každý výrobce sám

a to usmrcení je buď mrazem nebo horkou vodou.

Většina se přiklání k té horké vode,

protože to je ekonomičtější,

pak stačí toho potemníka vysušit,

když ho zamrazíte, tak těch fázi je víc.

A vypadá to opravdu primitivně.

Prepravky z larvou potemníka,

dáš zpracovateli, on je usmrtí vodou,

pak je vysuší,

a buď z nich tedy mle mouku,

která se potom používá

pro výrobu nějakých crackerů,

sušenek a podobně.

A nebo to potemníka zpracováva

tu vysušenou larvou,

přímo do nějaké potraveny,

to znamená rozemle,

do nějakých zeleninových směsí,

a nebo ochutí a potom prodává

v pitlících, takovou typickou,

sušenou, smaženou larvou,

kterou ty vidíš a která tě možná je nepríjemná.

Nevím, jak komu.

Proč jenom čtyři druhym?

To je nějaké specifiku České republiky,

že jenom tě potemníci,

ty cvrčci tady?

Ne, to vychází z legislatovy Evropské unie,

které my se přispůsobujeme.

Teď je požádáno

při Evropské unii

nový druh, měla by se

registrovat, nebo čeká se na registracie

mouchy bráněnky,

což je moucha dostaková unikátní,

ty její larvy dokážou

z násobit svoji hmotnost

až 5 tisíckrát.

Z toho důvodu

když se posuzuje

ten hmyst, tak se posuzuje,

jak rychle dokáže nabít hmotnost,

jak rychle dokáže se zvějčit,

aby mělo smysl ho efektivně chovat.

Moucha bráněnka je další na řadě,

která by se mohla registrovat,

jinak která u nás jsou registravané čeře druhy.

Protože celkově na světě

je několik milionů druhů hmizů,

ne všechno je určen.

A ještě se tu ší,

že možná milion druhů hmizů

není pobosáno,

ale z toho teda

je vypracován seznám

druhů hmizů, které jsou jedlé.

A plenka Kouřimská

z České-Změlské umrzety

uvádí, že asi 2.100 druhů

se může

konzumovat, které se dají

konzumovat a dají se chovat.

A my vlastně tady zatě máme

zlomek.

To je stále ještě strašně málo

proti těm světovým možnostem.

A biznis je to v Česku, který

jaký 3 farmy,

to nezní jako nevelký počet?

No, biznis začíná.

3 farmy je samozřejmě

málo, 7 zpracovatelů

jsou to jednotky, tun

a ty oběmy

jsou za tím prostě jenom

milionech korun. Ono postaveci

takovou farmu vyžaduje nějaké

investice, zase vzádu

takovou farmu.

Ty farmáři

se, kterými jsem mluvil, tak se na to půjčili

původně chtěli od bank, banky nepůjčili

čili se se hnali investory.

V jednom případě banka zistila,

že se to vypláci, takže na koniec

ten chovatel získal

uvěr u banky.

Jediný, kdo opravdu

jako zatím je

výdělečný a pro kogo to je

solidní biznis je Ivan Papoušek,

což je se cera spoluku

a chovatelu hmizu,

který už tohle dělá

20 let a 7 let,

dělá tu gastronomy.

My nikomu nenutíme,

aby ten hmiz se stál

jeho základní potrebného toho.

Takhle jí průkopník celého hmizího

biznesu v Česku?

Paklízej se najde z potřebitel,

který má z různých zájemů

chuť a zájem ten chmiz

konzumovat, tak pak my máme

pro nějho tu dletu nabídku.

Základní výdělečný

a snaží se mu předspůsobovat

a tě ještě

zkrátka v tom biznesu

teprve začínají rozližejí se

a teprve začínají vydělávat

ještě stále nejsou asi v těch

správných černých číslech.

Když si říkal,

že to není úplně levná záležitost

si nějakou tu farmu vytvořit

doma

v obiváku, třeba.

To tě víde na pár korunale

ty potřebaš, aby se byl efektivní

velké množství.

Pár metrů štvorečních

to je celkem nuda

a neská jsou i farmy, které si můžeš

koupit na klíč.

V Evropské unie respektive

Volensku, Belgi, kde to má větší tradici

tak si můžeš koupit přímo

celý technologický proces

ale stojí to třeba 20 milionů eur

čili po to musíš sehnat

odbyt na to obrovské množství

na to nejsou připravené

celé ta infrastruktura.

Já jsem se chtěl, ale dostat kine věci,

stojí taky něco, já nevím, license

musíš si platit

hygienu veterinární správu, musí tam

být nějaká kontrola.

No tak samozřejmě, celé to je pod kontrolu

Ministerstva Zemělství, to znamená,

že v podstátní veterinální správou

oznámí, jaký druh chovu,

kde ten chov se nachází.

Jana Horňáčko vás odboru veterinární hygieny

a ochrany veřejného zdraví.

To je za to zodpovědný, jaký druh chmizu

a zhruba produkci.

Za to teď neplatíš, teď patíš

klasické daně, teď patíš

registraci na

živnostenském můřadu, to jsou takové

běžné věci. To ostatní je

povinno státu kontrolovat, aby

ten chmiz byl ustájený

v solidních podmínkách.

Potom se kontroluje, samozřejmě,

jakým způsobem jsou krmeni, ten substrát.

Ten chmiz, že je na substrátu

a ten substrát, ale nemůže obsahovat

aby ho střevala byla také soulidním.

To znamená, ona se může používat

druhou, třetí jako sní, zeleněná,

ale nesmí vít plesňivá.

To jsou takové teď klasické atributy,

ale to už žádného zvířete.

To je úplně standard a tohleto

veterináři kontrolují.

Tam je přesně definováno, coho tady

ty substráty mohou obsahovat.

Je to dokonce v legislativě.

Spará to zkrátka pod veterinu, protože to je zvíře.

Ještě mě napará jeden rozdměr.

Zatíž začal jsem tenhle rozhovor

takovým krátkým souvětím,

že by mohl být hmyz

potravinou budoucnosti.

Zmiňuje se velmi často

ekologická stopa, emisní stopa, potravin,

jak to je s hmyzem,

jak ten je šetrný k planetě.

Já začnu tím,

že když potřebuješ vykrmit

hmyz, aby se to stále 1 kg,

tak tě stačí

2 kg

potravy.

Když potřebuješ vykrmit

2 kg, tak na kg potřebuješ

více než 2 kg. Když je to

případě prasat, potřebuješ 5 kg

u krav, potřebuješ

10 kg. To musí říká

biologická konverze

a to je takový ten základný parametr,

který souvisí s tou

ekologickou uhlíkovou stopou.

Ze všech studií vyznívá,

že ta uhlíková stopa je výrazně menší,

než u těch velkých hospodářských zvízat.

Také hmyz

žádný metan

neprodukuje skleníkové pliny

a že z toho tohle dneska

se věci přikládnit k tomu, že je to výhodné

ušerom protože

populace země stoupá

a bude jít třeba nějak na sítě

ta zdřejmě tezdroje nejsou nekonečné

a mimochodem to je docela zajímavý údaj

kolem 2 miliard lidí na naší planetě

nějakým způsobem

pojí dá hmyz ať už tedy

ve velké míře nebo v malé míře

ale je to celkem 4. populace

a tohle je docela dost

No asi asi skoro každý o milem

tam spolutne nějaký hmyz

ale se to říká, že početí počet grám uročně

Závodnice na kole běžně

polikají hmyz

ale to jsou tak zanadbatelné

kousky, že se to asi

do těch statistik nevejde

Co když je někdo alergický

můžeš být nabrouka alergický

Určitě uvádí se

že jelikož hmyz patří

mezi členovce a mezi třeba členovce patří

a koríše jsou klasickým

takovým alergenem

takže nepochybně bude existovat

skupina lidí, kterým nemusí

dělat brouci dobře

ale výskumi těchto vecí

jsou stále v začácích

žádnou solidní studie

jsem během, který toho výskumu nenašel

Já jsem vzlyšel právě potravinářku

Petruš Kvorovou ve vysílání

českého rozlasu, která říkala, že

v krovkách hmyzu je chytin

na který můžou být lidé alergičtí

takže pro lidi trpící alergií na koríše

není hmyz

úplně dobrý

může u nich také vyvolat alergyckou reakci

by teda hmy zatím není v seznamu alergenu

tak si tak říkám, jestli by

třeba legislativa na to neměla i myslet, víš

že když si potom kupuješ třeba moučku

z brouku, kteří mají krovky

tak jestli by tam neměl být napsaný alergen

mám tady

pytlík

mám tady teda do spytlíku ze sušeným hmyzem

ale to je s česnekem

larvapotemníka

tak chytin, ano

a je tu napsáno u osob alergyckých

namorské plody, koríše a prachové rostoče

může vyvolat alergyckou reakci

a také může obsahovat stopy lepku

tak vidíš

tak už se to tam uvádí

ten lepek asi

z pšenicí

a s tím, čím jsou ta zvířata

krmeno

je to tu napsáno, ale nenašel jsem studie

která by to podvrzovala

to je pouze moje chyba

že jsem třeba nepatril

a jsou s tím spojena i nějaká další rizika

já nemím ešti jedna věc

mě napará, říkal si čtyři druhy

teď se řeší tam mouchapát a tak

těch druhů jsou miliony

nemůž a pojídat můžeš

kolik 2100

uvádí to lenkako, řemská

že 2200 je vy užitelných potravinárství

jestli nemůžeš

třeba i nějaké, jako invazivní druhy

o milem zatáhnout do České republiky

teda na rozčirování potravy

ale potom se tady přemnoží

uniknou s těch farem

to je samozřejmě možné

tak zapravé potemníci neletají

tudle to schopnost stratili

cvrci letají

ale jistě, vždycky můžeš

dovest z ciziny

jak život češtne tak rostlené druhy

které se potom na tom cizim území přemnoží

ale u těchto případu

jsem nenašel

žánu zmínku o tom

kdyby to byl problém

také oni se musí chovat

v prostředí, kterém vyhovuje potřebu

nějaké teplo, nějakou potravu

je to dobrý argument

ale nenašel jsem někde žádné obavy

které bys to vyplývali v žádném

v žádném materialu, který jsem pročítal

ani mi to neřekli žádní eksperti, kteři se tím zabývají

Vraťme se k těm reakcím

které si zaznamenal

od lidí, kteří se od tebe

otáčeli zády, co to jíš

jak Čechům vysvětlit

ty se se o tom učitě bavil s tím lidmi, co

farmáří, jak Čechům vysvětlit, že i

hmy z může být potravina

Je to obtížné, nejenom tedy

z toho důvodu, že lidé mají předsudky

vůči hmy zu samotnému

mají ho spojené z nějakou ošklivostí

a z nějakou třeba

z nějakými odpady a z takou jako

nechutností

tak si myslím, že to mají lidé spojeno

s tím, že hmy spovažují za

jako dnější úroveň civilizace

že hmy se jí někde v Africe, proč bychom

my v Evropě měl jí z hmy

a potom důležitá věc

on ten hmy z vlastně nemá žádnou chud

až na výmky třeba

mravenci obsahují kyselu mravenčí

tak ti jsou takové lehci do

kysela z čokoládu, to prí je

velice vhodné, ale sami

osoby chud nemají, musíš neustále

něčím ochucovat a to

třeba vadí i kuchazům

ochudnal jsem lecí z nějakých cvrčky

ale že bych se potom utlou, kto

to mi třeba říkal Tomáš Pop

což je manažer české

kucharské reprezentace a také kuchaz

když se chtělí jít s jenom bílkoviny

tak je třeba lepší možná jít z šneky

ty mají hodně bílkoviny, to jsou je chutný než brouky

a lidem samozřejmě vadí celkový pohled

na ten hmyc, je to nezvyk

ale malé kdo jsou vydomují, že brouci se používají

už 30 let, možná i díl, že okošely

na je červené barvého z brouku

jako v kolem toho strašný halo

ale při tomto většina těch lidí, který z toho bojí, tak to dávno jí

Česká republiká a vůbec Evropa

je velmi konzervativní ve všem

a češko se to prosazují

věci, které jsou v jiných zemích

v Ázi, v Afrique

nebo Vyžný Americe běžné po 10 letí

možná po 1000 letí

Ani jak to nezlechčují, ani

dezinformaci, dezinformační scéná

narazil jsem třeba na milné

správi o tom, že Evropská unie narizuje

do potraviny přidávat hmy

a si společně vyvrátit

To je hlou poslušenou kulitomu

že Výrobato hmyzuje drží

kilogram mouky

potřeboješ

dva kilogramy potemníku

když už jste nemuté potemníkové mouky

a to tě potom víde

na nějakých

50 korun

za kilogram mouky, což je jako

hodně drhá záležitost

čili to by se nevyplácelo

Tě potemníce jsou nebo vůbec ten hmyce

když je drhá z toho důvodu

že ta výroba není hodně automatizovaná

je tam hodně růčný práce

potom se pracuje v malých objemích

a také je to novinka

a každá novinka je drhá

když si skupoval, když si dávno mobilní telefon

první, tak byl strašně drhý

neskoupíš za pár kaček

nebo elektromobili

tak je to dosti podobné

takže nové věci jsou draší

a chylku trvá než jejichce na poklesné

a to se myslím, že další důvod

když si skupoval, když si důvod mýš za

130 korun

je to 20 gramů

to zlastně

za tu cennosti koupíš kilo

vepřového

protože si skupoval 20 gramů hmizu

čili je to stále ještě taková

věc pro fančmakeri různé

dobro druhy

stále s tomu ještě říká třeba

extrémní gastronomie

přesto, že já si myslím, že

pojídat potemníka asi na tomu

já na se neodvažuje

cokoliv říct, ale odborníci

tvrdí, že to je na dlouhá léta

a

že to vždycky zůstane

spíš jako alternativa

to je sami výrobci říkají mi

nikomu nic nevnucujeme

ani Evropská unia nikomu nic nevnucujeme

ale je to skrátka nějaký druh

protejnu, který jemhodný

dá se snadno chovat

tak proč bychom ne nabídli alternativu

lidem, kteří potom touží

kteří se tom nějakým způsobem zhlédnou

tak moc děkuju, že

z to uhotnal za mně

a že jsme si o to mohli popovídat

jak říká Lenka Kouřimská

někdy z toho asi svaryčko knedlo

zelo nebuné

tohle už je všechno z Vinohradské 12

z pravodejského podkáztu Českého rozhlasu

dnes s lubem

smatanoumým kolegou z domácí redakce

s kvělým reportérem

se zakousl do tématu

které určitě mnohím z vás nebylo úplně blízké

mě taky ne

ale spoustavěcí mě překvapila tak

třeba i vás

k chmizu už se tento týden vracet nebudeme máme

nachistaná jiná témata jiné epizody

nezapomeňte si je pustit na obvyklých

adresách je to i rozhlas

cz aplikace můj rozhlas

nebo jakákoliv jiná podkáztová

aplikace všude tam jsme

všude tam nás můžete odebírat

na slyšenou zítra

díky

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.