Studio N: Je Socdem poslední šancí pro českou levici?

Je pondělí 12. června, posloucháte Studio N, tady je Filip Titlbach.

Dnes o tom, jak se ČSSD snaží vstát z mrtvých.

Česko sužují náročné časy.

Potýkáme se se spoustou těžkostí.

Před každým z nás stojí velké výzvy.

Česká strana sociálně demokratická, ČSSD,

zmíní po 30 letech svůj název na sociální demokraci,

se zkratkou sodzdem.

Delegátí a delegátky o tom rozhodli na sobojtním siestu v plzni.

Má potéhle zmíně šanci vrátit se do parlamentu a vzchopí se někdy Česká levice.

O tom teď budou mluvit s politologem Lukášem Jelínkem,

který pracoval i jako konzultant politiků v sociální demokraci.

Lukáši vítejte dobrý den.

Pěkný den.

Polickost mýsto sobecství.

Z toho orangového loga ČSSD,

které mělo v sobě růži,

se na chvíli stalo logo ČSSD

v takové tmavší barvě bez růže,

aby se z toho teď stalo logo,

které vypadá jako Giyelotina.

Jak zásadní je tahle grafická zmíná pro sociální demokraci?

Podle mě je to jenom jakýsi doprovodný prvek té přeměny,

které se stejně sociální demokraci je nevihná

a kterou se v současnosti pokouší,

Ona v minulosti několikrát se pokusila měnit svoje logo a barvy, ale někdy to neprineslo žádný zvášní efekt naopak to často rozletilo samotné členy sociální demokracia.

Tento krát tedy předsedaš Marda získal pro tuto změnu pro tento rebranding celkem jasnou podporu, ale kdyby mělo zůstat jen u výměny názvů, logo nebo barvy, tak to by rozhodně sociální demokracii nezahránilo.

Podstatné je, jestli bude pracovat na změnách své politické práce, svého politického stilu, a jestli si dokáže neostřit lokty do těch příštích soubojů.

To se mi líbí ta metafora s tím naostřením loktů při té geloty, někně nicméně kdy jste mluvil o před srdově čeje SSD Michaluš Mardový, tak on to vysvětloval, takže to logo stáje oranžové, respektiveté červeno-oranžové se změnilo na cihlovou, protože cituje,

s cihl se dá stavět DOOM pro lidskou budoucnost, to je takové do slova jako budovatelské vysvětlení, ale strana změnila kromě loga a barvy i název na SODSDem.

Neby zajímalo, jestli se snaží tímhle tohle vlastně jako venkovní změnoutím natřením, co nejvíc odstřihnout od těch svých neuspěchů v posledních několika volbách, kdy vlastně prakticky jenom padala na dno.

Je to tak, aby si jako nikdo nevzpoměl, co je to za stranu?

Víte, ještě k těm barvám mě napadlo, že oni politici dokážou vysvětlet vždycky cokoliv jakkoliv, takže když jsem volila nějaká ostřejší červená,

tak se hovořilo o tom, že musí být sociální demokracie čitelnější a bojovnější.

Dneska Michal Schmarda obhajuje tu cihlovou konstruktivnosti, takže vidíte, že ono se dá vždycky vytáhnout jakýkoliv argument a může to načást voličů fungovat.

To není něco, co by vznikalo v nějaký slonový věř, je to něco, co procházalo neustálim procesem testování na primárně na vašich voličích

a na zárovem potenciálních voličích, voličích ostatních stran, který by ale chtělní demokraci zvažovali pro svou i volubu.

Myslím si, že ten názef to je zajímavější věc, protože sociální demokraté douta k trošku zdobou.

My vidíme zjednodušování a zkracování názvů politických stranu u nás i v zahraničí.

Už se nehovoří ani tak o pirátské straně nebo o české pirátské straně jako o pirátech, nemluví se o straně zelených, ale mluví se o zelených.

Takže i ten názef sociální demokracie a skratka socdem dává smysl a myslím si, že je to taková změna, kterou i sympatizantě sociálních demokratů celkem pochopí.

Ale nejsem si jít, že je nudný změn, názef strany, protože to bude ten boh, zakry nás teďka budou všichni popotlahovat, protože tohle si všimnou možnáli v růzkom říká, že ne, ale já si to nemyslím. Díky.

Tak děkuji, já jsem si před 20 lety říkal socánek a to tehdy bylo v kampanii v roce 2002 do Poslanecké s nímou.

Všichni boliči, kteří volili sociální demokracii, se starým názvem mý budou podporovat s názvem, no vím, že tam prostě neznikne žádná komunikační baríera.

Ale jestli sociální demokrata já chápu, tady tuto změnu jako jaký si prostředek, proto aby se odstřihli odbinulstě a začali znova, tak na to bych úplně tak nesázel nebo respektive, bych se myslel, že to by nestačilo, protože Michal Šmarda, když se stal před celou sociální demokracie,

on hovořil například o tom, že by chtěl vytvořit nějakou širokou levicovou alianci z nejrůznějších strán, hnutí a přitáhnout nové osobnosti.

To jsou všechno věci, které jsou podle měm mnohem důležitější, než tazmě na toho názvu.

A pokud by tazmě na toho názvu měla jen bývážit to, že se nedáří uskutiršnit ten šmardu v alianční projekt po vzoru koali se spolu,

tak by se to napak dalo považovat i jaké si jeho celhání, které se snaží zamaskovat.

Ale já nechci ještě v tuto chvíli vynášit definitivní soudy, protože dovolep je daleko,

jestli se vytvoří nějaká alianci, to teprve uvidíme, a ten název to je asi dobré změnit v době,

kdy je ještě dosť němo vního klání celkem daleko, aby se dokázal nějakým způsobem zapsař do myslí lidi.

A když půjdeme k tomu podstatnému, když pomineme tu grafiku a zninujeme je na po 30 letech, což je v podstatě jen symbolika,

tak změnila se socdem, pojď mi tedy věříkat socdem i obsahově.

A teď nemyslím lidmi, ale myslím ukotvením, hodnotami, politickými vyzemi,

nebo třeba tou schopností tvořit aliance na té české levycové scéně.

Ta situace v současnosti sociálním demokratům nebo chceteli socdem dokáret hraje i nehraje,

protože vždycky si jíli v době, kdy byli ve společnosti nějaké krize, kdy byla v rozvalu ekonomika,

kdy lidé měli pocit, že reformy dopadají na jejich životní úroveň a v takové situaci,

zvlášt, když byli v opozici tak dokázali sociální demokraté stoupat nahoru,

ale to byly době, kdy ještě tady neexistovala nejrůznější nová politická hnutí,

často protesní, populistická nebo i demagogická,

která se stálela pro tu demokratickou levičsi vážnou konkurenci,

protože když je člověk vtisně, tak často se chytne prvního zákraného krhu,

který se nabízí a je mu jedno, jestli mu ho hází Andrej Babiš nebo Tomio Okamura nebo Pan Reichel.

A v takovéto konkurenci to sociální demokraté budou mít těžké,

protože oni si se na jedné strane mají program, který už je osvědčený

vlastně desetiletými nebo stalitými, když hovoříme o nejstarší české politické strane,

a na tom asi není potřeba nic měnit, to znamená na tom preferování sociálních témat

a zastávání se těch slapsích, kteří potřebují pomoci.

Ale v okamžeku, kdy vlastně lec, co spodobného říkají,

ta nová populistická hnutí, tak sociální demokraté musí ukázat jiný,

ještě jinou přidanou hodnotu, například nějakou kompetenci

bez vládání států, státního aparatu, protože před si jenom s Andrém Babišem

jsme viděli jistý chaos ve vládnutí, a nebo také v to,

že dokáží sociální demokraté otevřeně hovořit o svém programu jako celku.

To znamená, že zatím co pravice hovoří o tom, že je potřeba šetřit

a zeštíhlovat stát i za cenu přístných reform, tak naproti tomu Andréj Babiš

hovoří o tom, že v tuto chvíli není potřeba nutné,

není nutné zverat daně, stačí se jenom soustředit na odpovědnější hospodaření,

ale všichni tak nějak tušíme, že zatím potom je prohlubování dlhů,

protože od něku cety peníze na rozpočtové výdaje a veřejné služby stejně vzít musí.

No sociální demokraté oproti tomům říkají, ano my se nebojíme daněvé reformy,

my chceme zvýšiť radaně, zvýšiť daněvou progresy, pro firmy, pro ty bohaté

a máme spoustu dalších podobných opatření, která můžou být nepopulární

proti nejvíše přímové skupiny, ale přeba pomůžou těm, níže přímovím,

ale vykomunikovat tady toto, vysvětlit to, tak to je velmi obtížné

a když to sociální demokraté o něžem podobném uvaživali za sobotkovy vlády,

o něžem podobném, jako je daněvá progresa, tak nakonec sami couvoli,

protože se zalekli toho, jestli nejsou příliš radikální.

Takže otázka pro mě samotného teďka je,

jestli sociální demokraté dotáhnou svoji vizi do konce

a jestli dokážil vysvětlit tak, aby se jí nebáli běžní voliči.

Když se změnival toho André Babiše, že jsme viděli chaos při jeho vládnutí,

tak je potřeba doplnit, že sociální demokraté tomu dali legitimitu,

protože on vládl právě díky sociálním demokratům.

Když se ještě vrátíme zpátky přímo teď do té strany po té změně,

po tom sjezdu, tak podíváme se na lidi, koukám na to nové grémium,

tak je v něm jedna žena, pokud obře počítám a nevět můžu.

To se mi nezdá komu zvelká změna.

No ja tak to není, zvelká změna,

opravdu sociální demokraté si se rádi hovoří o rovnosti příležitostí,

ale nakonec jsou rádi, když vůbec nějakou ženu přesvědčí,

aby je do ovedení kandidovala.

Navíc ten mix je takový zajímavý, když na tom minulem

s jezdou Šmarda uspěl, tak se obklopil především

úspěšnými, komunálními politiky,

ale ono se ukázalo, že kde je úspěšný komunální politik,

tak si se může zadělávat na ty dlouhrobé výsledky té strany.

Ale mnohem hůře se dostane do celostátních médií

a navíc může scháze trochu kompeten se vyhadřevať

se k těm nejožhavějším blastem,

vřeba sociální politiky, ekonomické politiky

nebo zahraniční politiky.

Takže tady v tomhletom trošku ta předchozí vize selhala

a ani se nedivím, že dneska třeba

se Michal Šmarda nebránil tomu, aby se dovedení strany

vrátil někdo z těch starých sociální demokratických

bardů typu Ulobomíra Zaurálka.

Mimo chodem, ten Zaurálik je ukázka vlastně toho,

jak se i proměňuje myšlení u dněř sociální demokracie.

On byl jeden z těch, kteří byli symbolem toho vládnutí

s Andrém Babišem, a čkoliv se podobně třeba

jako Jana Maláčová s ním dostával často do konfliktu,

tak ale tenkrát drželi, tak říkajíc s basu,

z jenem hamáčkem, že to vládnutí má smysl.

A čkoliv jim celá ředa spolustředníků

a analityku vysjetlovala, že je to cesta do záhuby.

To se samozřejmě potvrdilo.

Dneska už i tyto lidé, kteří stáli,

zatím vládním angaž má sociální demokracie s Babišem,

jasně říkají, že je nutné se Babišo vymezovat,

a že rozhodně by se sociální demokracie

neměl hnárdu, jakékoliv vlády,

že by si měla vybírat.

A kromě toho možná tady v tomto působení

může prospěti to, že v tom novem vedení

se kromě Danieli Ostré, která je tady politoložkou

a navíc funkcionárškou, nemožná bývalou funkcionárškou

mladých sociálních demokratů, objevil třeba i současný

předsedám mladých sociálních demokratů, Lukáš Ulrich,

což je mladý učitel pod 30 člověk veľmi

radikální sečtělí, který se nebojí zkuží na trh,

takže nakonec to vedení může být zajímavé,

ale jenom za toho předpokadu,

že bude spíše sázet nati svoje přednosti,

než nevýhory a těch nevýhory tam samozřejmě

stále dost od mediální neznámosti,

až po třeba ten pocit, který vyste definoval,

že vlastně až k tak velkým změnám nedochází,

a že se ta strana zase až tak moc oproti očekáváním,

která sama vzbuzovala neproměně.

Vy říkáte, že vlastně to nové grémium

může být zajímavé v letchems,

ale když se zároveň změndoval toho lůbom díra za orálka

a vidíme tam pardobického hitma na Martina Netolického,

tak na kolik je ta nová soci den opravdu nová?

Dokázala se odstřihnout od všechny

Hašků, rátů, škromachů, skrátka těch tváří,

které jí posledních 30 let nedělali úplně dobré jméno?

Nedokázala, a já mám pocit,

že se jí to někdy dokáz, podařit nemůže,

a že možná by ani tady toto nemusilo být úplně jejím cílem,

protože my, kteří se díváme na sociální demokracii Zvenší,

které já se mi v minulosti poznali zevnitřel,

teďka už se na ně taky dívám Zvenší,

tak si často říkáme, že by bylo idealní,

že by to byla taková ta moderní, liberální, levicová strana,

kterých není na západě málo.

Na druhou stranu v tom českém kontextu

prostě vidíme soupeření jakého si autoritářského přístupu,

který je třeba spojevaný s Andrém Babišem,

a proti němu se lépe,

než liberální prout dokáže postavit nějaká sociální,

radikální strana, která třeba bude upozornivat

i na to, na co André Babiš neupozornivá.

To znamená, že pro sociální demokraty je tady trochu

možná jiný typ prostoru politického v současnosti,

než pro sociální demokraty v některých západních zemích,

který u nás často já svíchám od svých přátel,

já bych si tady přál nějakou moderní, liberální, sociální demokraci,

a když se jich zeptám, jestli jítera volí,

nebo jich jsou připraveni volit,

tak řeknou, ne, my jsme voliči pirátů,

my jsme voliči starostů, nebo topnula 9.

Takže v takové situaci se samozřejmě

na ten profil politické stranu vytváčí mnohem úř.

Takže máte spíš, pocit, a teď je to moje doměnka,

ale že je tere víc prostoru pro takovou sociální demokraci,

která se spíš podobá směru Roberta Fica na Slovensku,

než pro tu sociální demokraci, na kterou jsme zvyklí

z těch západních evropských států,

která je velmi liberální, otevřená pro Evropska,

kde skrátka menší neřeba hrají velkou roli

v tých hodnotách a tak dál?

Tak pozor, já si myslím, že Slovenský směr

není sociální demokraci, i kdyby se tak stokrát nazýval,

protože politická strana, která koketuje

s nejrůznějšími nacionalisty nebo fašisty,

tak ta se nemůže podle mě definovat jako sociální demokracie,

protože sociální demokracie se odlišuje

od těch ostatních právě v tom,

že internacionalistická, že otevřená,

že přístupná menšinám,

že se skrátka neskouzává,

k tomu populizmu řekněme

nationalistickému nebo národoveckému,

který je v současnosti hodně ve světě populární

a můžeme se ptát,

jestli dokáže tímto svodům

česká sociální demokracie odlat,

na Slovensku by se možná spíše porobala

hlasu Petra Pellegriniho,

který ale bohužel doplácí na to,

že není tak hlasitý,

ačkoliv se nenuje hlas, a není tak radikální,

jako ficův směr,

možná, že by sociální demokrate

u nás dokázali najít,

třeba inspirací

některých severských sociálních demokratů

nebo někdo by možná řekl

u Labour Party ve Velké Britány,

která umí být i korbinovské radikální,

aniž by skouzávala

k nějakému nacionalizmu,

ale já si tedy nemyslím,

že by to měl být taková strana,

která vybyla si z antisystemová

nebo protestní.

Měl by to být taková strana,

dobře my zároveň budeme bojovat

za menšinová témata,

budeme bojovat proti klimatické změně,

budeme velmi pro Evropští,

ale to neznamená,

že strácíme

ze dřetele, ten hlavní cíl,

to znamená podporu

mladých rodin,

podporu seniorů,

podporu těch, kteří nemají práci,

nebo pracují za minimálním zdu

a pro ně se snažíme především

vytvářet ten politický

vladený program, když by

tohle toto socdem řekli,

tak si myslím, že by to

celkem tomu jejich ukotvení

odpovídalo a že by měli šanci

úspět zvlášt, pokud by byli

občas radikální do bohlasití,

jak to třeba umí právě

být lubobír zaurálek, ale

podle mě to stejně je,

ale ještě pořád málo,

protože z Česká sociální demokracie

za prvé, ešte si nevyřešla

některé vnitřní problémy,

umunální úrovni strácí starosti,

skrátka stala

se v minulosti stranou

malostranských paláců

a voliči měli pocit,

že se jim jejich sociální demokraté

někde stratěli z dohledu

a proto se zašeli pohlížet

někdejinde a návrat

tady za takové situace

bude obtížný se sebe lepším

programovým poselstvím.

Vážené a milé přítelky

ně vážení a milí prátelé.

Moc krádovám děkuji.

Ten rok a půl tvrdé práce

stál za to.

Vysce v roce 2021

napsal pro Český rozhlas cituji

Obstát s levicovou politikou

v přetechnizovaném 21. století

je zadání především

pro mlačí generaci sociálních demokratů

a k demokracii se hlásících levicových aktivistů.

Děje se to po těch dvou letech

v případě téhle strany?

Je změná ČSSD na socdem

i tou hle změnou?

Máte si myslím, že ano.

Já jsem býval v minulnosti velmi kritický

ke mladým sociálním demokratům

ať už těm z velkým M

nebo s těm z malým M

protože často připomínali ty,

kteří jenom se snaží rychle nastoupir

do nějakého výtahu k moci a k funkcím.

Ale fokam řeku,

kdy sociální demokracii na jednou byla

malá a slabá, ať už v babišově

vládi nebo teďka mimoň,

tak to otvírá samozřejmě prostor

mým typům zpíše idealistických politiků,

kteří musí tušit,

že hned tak i k nějaké moci,

funkcím nebo penězům dokonce nepríjdou.

A ono je to třeba

i na profilacité

Mládižnické organizace sociálních

demokratům cítit a prohebuje se to

i na fungování té politické strany.

To, že se dostanou

dvá nebo vlastně i s Panem říhou

tuším, který je dalším místo

přece dou, če se dovedení

prostě tři rátyvně mladí lidé,

které se v minulostě ani nedokázali

podle mě představit, protože ta strana

byla hodně zabetonovaná

a kdo si neodschůzoval

táléta v politice,

tak měl vlastně

jakou si stopku v tom karierním zestupu.

Tady toto se mění

a myslím si, že pokud jsou dneska

někdy, někde sociální demokraté

vidět, tak je to především díky těm mladším

členům, kteří dokáží

funguvaty způsobem nejdůznější

hepeningu nebo dokáží být obretný

sítích, ale to, co se nepovedlo

je podle mě získat

proto sociální demokratickou

myšlenku, ty levičové

aktivisty mimo sociální demokracii.

My tady máme spoustu menších

strán, typu budoucnost,

levič se svým způsobem strana

zelených a tam jisté

otukávání, předkomunálními

volbami proběhlo,

někde bylo úspěšné víc nebo míň,

ale třeba v Praze, společná kandidátka

se zelenými a budoucnosti

sociálním demokratům propadla

poměrně výrazně a uvnitř sociální

demokracie prostě stoupil

takový ten pocit, že toto

asi není ta cesta, když to bylo

neuspěšné, podle mě je to

špatné vyhodnocení té situace, protože

protože

ta změna předkomunálními volbami

přišla příliš pozdě a buduvat

nějakou značku levičového

pravdu je mnohem náročnejší, ale

zatím se to skutečně

panu Šmardovi příliš nedáří

když v tomto nebude mít podporu svéch

spolustraníků, jakože je to dosť

na váškách, tak si myslím,

že asi žádný širší levičový

prouce ve volbách konat nebude

a může se stát, že taky kvůli

tomu zůstane i samotná s odzdem

opět podstoupěti procentní hranici.

Sme v polovině a

přitom za sebou ještě nemáme

polovinu času dovolé.

Ukášem, že mě táhne na 30

a když se bavím za svými versevníky

nebo když se bavím i sledmi, kteří jsou

lepší než já s generací z,

tak velmi často mistěch debat

pline, že

smíšlejí levičově. Je to odrazem

toho, že se dostávám do nějakých

sociálních bublin, alebo je to nová realita.

Jeko jsou mladí Češi a Češky

levičovější?

Rozhodně jsou levičovější než

před 30 lety. Když to můžu

sam porovnávat ze své zkušenosti

člověka, kterému táhne na 50,

tak si uvědomují, jak v těch 90. letech,

když jsem sturoval,

všetně nepopulární přihlásice

Glevici, která měla ještě

punz něčeho postkomunistického,

něčeho, něčeho strnulého

a

hodně dlouhoto trvalo, navíc

to sociální demokratické vládnutí

bylo takové dost komplikované,

že si se možná někoho vlády

měloši zemana potěšili, ale fukam,

že kdy už zavřel s opozišní smouvů

se svým hlavním protivníkem,

tak to tu stranu u mnohí chvoličů

diskvalifikovalo nebo

vládimir Špidla se si se pokusil

o jinou takovou sympatíčtější

koalice v roce 2002, která

ale doplatila na svoje vnitřní

rozpory a na vnitřní rozpory v čehe

se zdají a tak venst to pungovalo

vlastně až praktycky do nedávna

takže tím vladí lidé neměli

podle mě důvod se k sociální demokracii

hásit. Pokud se hlásí dneska

tak je to dáno možná

částřně jejich zkušenostmi

ze zahraničí a inspirací, že prostě sociální

situaci je není něco

čeho by se měl člověk štítit

konec konců ta strana

dokázala desítky let vládnout

v takových městoch jako je výden

berelý nebo měchov

a to, že tady u nás prostě se jí to nedářilo

tak to bylo prostě asi dáno

toho specifickou českou situací

no ale také lidé, mladí lidé

začínají více reflektovat svojí

životní situaci, svojí ekonomickou

sociální situaci

a koromně toho navíc

předí v současnosti

tak jako v minulosti frčí nejdůznější

jako by radikální nebo zajímavé

politické nebo filozofické

myšlenky nebo pravody

a ty jsou často s pojevány

s levičovými mysliteli

takže si umím představit, že dosť držadá lidí

je jako by latentně levičová

nebo latentně se řídí

nějakými levičovými hodnotami

nebo čte nějaké knížky, které jí k tomu vedou

potom můžou být trošku nešťastně

když se podívají jak vypadá ta politická

výstavá scéna konkrétní u nás

v České republice a tam potom

podle mě dochází k tomu velkému rozporu

prostě je tady celá řada mladších i starších

kteří se definují jako

spíše lidé na levo, nebo jako sociální

demokraté, nebo jako na levý střed

ale do těch volebních výsledků

to nezapadá

bohužel i díky tomu

nebo vynou toho, že sociální demokraté

asi neodvádějí to práci, kterou by odvádět měli

a taky můžou být nešťastní, když si uvidomí

v jaké kondice je v Česku debata o levicových tématech

myslím, že o tom světí třeba ta nedávná

diskuse, nebo ta nedávná kaúza

pirátky Janice Michajlidu, kterou její

strana odvolala

z republikového výboru potom,

co navštívil nějakou konferenci, která byla

kritická ke kapitalizmu. Je v Česku pořád

levice jako

zprosté slovo?

Samotná levice, zprosté slovo

není

možná, že už je trošku zprostější

slovem to, jak se menovala právě

ta akce, na které byla paní Michajlidu

dny antikapitalizmu, tak

když se někdo definuje jako

antikapitalista,

nebo když někdo řekne, že se inspiruje

Karlem Marxem, tak to může být

už bráno jako trochu

toksický postoj,

protože a tomu rozumím, protože

Karla Marxe asi dneska

někdo zvímkou několika

filozofu nebo politologu nečté

a vše můž se to tak nějak

pomotalo z Leninem a

ze Stalinem

a z toho, z čím jsme tady procházeli

potom dalších 40 let

a jim jde ještě déle

takže já tomu rozumím, jakoby tomu

určitému odporu, ale naštěstí

to slovo Levice už toksické

není, toksické je pouze

v těch stranách, které si myslí,

že budou úspěšnější jako

strany liberalní nebo středové

to je to, co se právě

v současnosti děje u Pirátů

já tomu úplně nerozumím, protože když

na Pirátské nebo zelené strany

v Evropě tak mývají své

často velmi radikálnější frakce

než jsou názory paní Michají lidů

a přesto to dokážou

ustát, u nás je to trochu

jinak, protože

tady existuje jaká si

představa, že když

budete reprezentovat možná

nebo hlásat možná

šástečně levicevé myšlenky

ale budete tvrdět česté liberal nebo středoví

takže vám to přenese větší úspěch

nevím, jestli toto je základem

relativního úspěchu Pirátů

že stále ještě aspirují na dvou ciferný výsledek

ale možná, že kdyby

se rozhodli být trochu otevřenější

takže by v tom okamžiku

mohli třeba

pytlačit i v tom sociálni demokratickém

rybníku, ale to

v současnosti podle mě dělají velmi málo

a to je od úvod víc

pro socdem, aby se pokusila

vlastně třeba stáhnout

přitáhnout k sobě ty

simpatizanty nebo členy Pirátské

strany, kteří jsou dneska

rozčarovaní z toho, v co se děje

kolem Paní Michajlidu.

A proč se o tom v té české společnosti nedokážeme

bavit, jak si bez předsudku

já rozumím té historické zkušenosti

ale je to v uvozovkách, v uvozovkách

jenom o té historické zkušenosti

a nebo ještě o něčem jinem?

No, to je nadlouhé povídání

možná to souvisí

s nějakými komunikačními kodi, které

se tady za 30 let ustálili

může to souvisit

s tím, že

lidé mají pocit, že levice

a to je to, o čem jsme se už spolu

bavili, že vlastně k levici patří

jaká se nekompromisnost

nebo bojovnost

kterou nakonec neukázala

v okamžiku, když seděla v vládách

nejvíce samozřejmě v té babišově vládě

ale často i ty předchozí vlády

byli těmi levicevými boličím

vyhodnocovány jako

nepříliž uspěšné

takovou populární

to zase souvisí s tím, že

můžete nastoupit do vlády

s velmi ambiciozním programem

ale v okamžiku, kdy ho nedokážete

nemůžete a nebo dokonce

třeba nechcete realizovat

ve skutečnosti

tak vám to pochopitelně

sympatizanty přispíš odebedé, než přidá

no a když se vrátíme vlastně

jakoby k té intelektuální

nebo k té medialní debatě

o levici, tak tam já si myslím,

když zasahuje kroměté

minulosti spousta

spousta mítů

ale někdy třeba i

realných výtekvuči

sociálním demokratům

že jsou to

strany, nebo je to strana, která

prohlubuje rozpočtové schodky

která zadlužuje příští generace

která nemyslí

na důchody

dnešních 20. nebo 30.

ale to je

věc spolitické komunikace

podle mě, protože

když to jde, těm levi covím stranám

jinde a nejde to u nás

tak to znamená, že

jinde to dělají lépe nebo chytřej nebo

že lépe volí slová

lépe volí spojence

pohybují se v trošku jiných

šerších kuloárych nebo salónech

to tady u nás prostě

doplacíme na to, že

sociální demokracie je vnímana

jako zapouzřená strana historycky

a

kteří se jinak hlasí

verbálně

tak těch, kteří se pokusili nějakou levi

svou stranu dát na základě myšlenek do hromady

tak těch bylo

málo a většinou pohořeli

protože to bohužel i u

levi cových stran funguje

tak, že když máte pět členů

tak každý má svojí vlastní představu

a drývenému později se rozejdou

takže tam je celá řada těch věcí, které

tak to do sobě zapadají

takže kdy jindy

by se lidé měli obracet k levici

než v době sociální nejistoty

než v době extrémního zdražování

než v době určitého

strachu z budoucnosti

nakonec tady máme situaci, kdy těchle hlasi

vyzobává, jak se říkal, babiš, okamura,

rajchl, o všichni 3 do hromady

to je jedno

mě vlastně zajímalo, jestli je realné, že se do toho

Českého parlamentu vůbec ještě někdy

v nějaké blízké budoucnosti dostaní nějaká

autentické levicová síla

kdy tak, že jí bude

v politice zastupovat

tzv. hnedá síla a nebo bohatí lidé, kteří

ve skutečnosti uvažují pravěcovi?

Já tu odpověď

vlastně neznám, já do budoucnosti

moc nevidím a

jediné, co dokážu odhadnout

je to, o čem jsme se už spolu bavili,

že vlastně ti voliči, kteří

jsou v té nejtížvější situaci

tak často poslouchají toho, kdo je

nejradikálnější, nejhlasitější

dokáže bude to zaplnit

na městí, nebo dokáže

prostě přednest

plameny, byť třeba ve skutečnosti

nic neříkající projev

ve sněmovně, nebo někde v televizi

a to pochopitelně

nahrává víc těm, kteří

si moc nehledí na to,

co číkají, nebo nepotřebují,

nebo nemají potřebu nějak

ohlazovat, nebo

otupovat svojí program

jsou to tě, kteří dokážou

přimíchat k těm sociálním tematům

témata, jako je odpor

k migrantům, jako je

odpor, nebo

jako je vlastně takový ambivalentní

vztach Kputinový

jak válce

jako je úplné odsouvání

menšinových témat, jako něčeho, na co

teďka není čás a co si nemůžeme dovolit

a my to vidíme teďka na Andrej

Babišovi, který se snaží

překreslit ten politický střed

on už říká, my nejsme levice

ani pravice, my jsme tradicjonalisté

konzervativci a bojujeme proti těm

liberálům a progresivistům, jako jsou

pirátí, zelení

Top 0 a 9, starostevé

nebo socdaimon tam dokáže

smíchat úplně všechny tak, aby si vytvořil

nějaký ideální svět, ve kterém bych chtěl

vezt politický zápasa, kde by

třeba našel nějaké konzervativní

spolince, no ale i

možná v takovéto situaci

je tady prostor pro sociální

demokraty, aby řekli pozor, tak tady toto

už není levicová politika, tady toto

vlastně zahrává s těmi náhnědlými

proudeja tématy a my chceme

přijít s nějakým

přesnějším popisemal, hlavně

třeba i s nějakým nástinem

řešení těch ekonomických nebo sociálních

témat, jestli se tady

to tomu, že sociálním democratům

povést překřičet, to já nevím,

klidně se může stále, že si budou muset

počkátaš neodchod samotného André

babiše z politiky a na to

až se stane hnutíano

s panem Havlíčkem, nebo

všelerovou, tutstovou, politickou stranou

která nebude

tak to silně dominovat tomu

politickému spektru, ale klidně se může

stále, že se to na kone sociálním

demokratům nepovede, že prostě

zůstanou, že zůstanou

zastíněni a že třeba přijde

někdo nový, že se změní časem

politika pirátů nebo

se stane něco, co dnes tak nevypadá,

ale že třeba přijde nějaká

osobnost, která se začná

asi v glavici a vytvoří si

politický projekt tak, jak se o tam

třeba v minulnosti hohovořilo

v souvislosti s Hosefem Středulou

ačkoliv ten nakonec v těch prezidentských

volbách neuspěl

nebo respektive takticky se stáhl

a ani ty odborové

akce za stím nejsou tak dramatické

nebo jen velké, jak se očekávalo

takže možná, že to taky

není ten příští, levičsový lídr

možná se zase bude čekat na nějakého jiného

ale

vlastně politika je věc dinamická

i od nejrůznějších podnětů,

které dneska nedokážeme odhadnout

takže já si trofno říct, že kdyby byli volby teď

tak by sociální demokraté

byly někde těsně podpěti procenty

nebo těsně nadpěti, jak různé průzkumy

ukazuje, ale ještě by to neznamenalo

jejich přežití

ale stejně tak můžou v politice přijít

takové impulzy, které ukážou,

že je tady nejenom latentní poptávka

po levici, ale že je tady i poptávka

po socdem jako straně

5% překonat mohla

ale návrat někam k dvou ciferným výsledkům

tak to je podle mě

cestaná dobrá desetivetí

Když se změnoval André Babiša

tak on je samozřejmě marketingový úplně všechno

ale ve skutečnosti vyprázněné nic

Vlastně unítíte v poslední době

sledujeme takový přechod z Liberála

na takového národoveckého konzervativce

jako po robnou cestou prošel

maderský autoritár Viktor Orbán

ale když se ještě vrátím k téle věci

a když si dovolíte na chvíli idealizovat

ten svět

jako takzvaně Out of the Box

tak jak si představujete Českou

moderní politickou stranu

která by v téhle zemi mohla

zastávat levičové myšlenky

a měla šanci na úspěch

Já možná tedy paradoxně

pokud můžu být idealist

tak já unu od

ekonomické a nebo sociální politiky

která může někomu přijít

přízemní

těžně není přízemní proti

kteří musí víc několika málo

tisícemi

měsíčně

ale moje představa takové strany

je strana, která dokáže

vidět za horyzont jednoho volebního období

která dokáže definovat

jak si představuje tu společnost

za 10, 20 nebo 30 let

a jak se bude chtít k ní přibližovat

měla by to být strana, která nepodcenuje

témata jako je vzdělanost

jako jsou vůbec životní podmínk

nebo startovní podmínky těch

kteří budou podobuté země

utvářet v těch příštích 10 letích

protože od toho se bude potom odvíjat

to kolik se také vybere dostátního

rozpočtu, kolik bude na důchody

prostě také si impulzy

které pomůžou tu společnost modernizovat

se kterými vždycky

s těmi emancipačními nebo

progresívními tématy vždycky

historicky přicházely strany

spíše levičové nebo liberální než strany

konzervativní, takže

asi dokázeda dohromady

stranu s takovými myšlenkami

a s takovými vizionáři

kteří dokáží vlastně

překonat i tady tento náš

jaký si velmi omezený

časový horyzont, ve kterém

se v české politice pohybujeme

protože pro politické strany je populární

se orientovat jenom odvolat

k volbám a zapomínat na včerejší sliby

a před včerejší programy

takže v mých očíchmi

sociální demokracie tady

byla zela pracovat tímto směrem

dokázala by vyrovnávat startovní

šanse všech těch, kteří jsou

z nějakého důbodu hendikepovaní

ale

což jsou věci, které se kterými

i dnešní socidem vlastně více méně počíta

jenom, podobně jako jiné

politické strany podle měji do posud

chyběl ten časový přesach

a ta schopnost načrtmout

společnost nebo

politiku, jaká by tady měla

být se 20-30 let.

To je to, že se socidem poslouchá.

Politolog Lukáš Jelínek

byl hostem Studia M

Lukášem moc vám děkuju, mítte se hezky na schranu.

Já moc děkuju za příjemné povídání hezky den.

A teď už jsou na řadě zprávy,

které by vás dneska neměli minout.

V nemocnici San Rafael

v Miláně zemřel italský expremier

Silvio Berlusconi.

Lídrovi forca Itália bylo 86 let.

Informují o tom italská média.

Podle vojenského mluvčího valerie

Šaršená rusko vyhodilo do povětří

malou přehradu na řece Mokrý Jali

v Doněcké oblasti, poblíž

proti ofensivních operací.

Zaplavilo to oba břehy.

V kauzem Ostecké uhelné uložil

soud bývalému manažerovi Antoniju Koláčkovi

7. a půl roku vězení a

propadnutí několika set milionů

korunos bankovních účtů.

Bývalého generálního ředitele M.U.S.

Odrych a klimeckého potrestal 6 lety

zaještěných policí.

Začíná mezinárodní letetské

cvičení Air Defender 2023

účastní se ho celkem 10.000

vojáků z 250 bojových

miletouny, zapojí se do něj

také všechny útvary českých vzdušných sil.

A archeologové

odhalili ve Vazební věznici na

Pankráci v Praze po hřebiště, kde

se nacházejí spopelněné ostatky

zřejmě víc než 80 politických

vězniů, kteří zemřeli mezi lety

1948 a 1965.

Mezi nimi byly jak popravení

odpůrci zločineckého režimu

z různých věznic v Česku, tak lidé,

kteří zemřeli v Pankrácké

vězynské nemocnici.

A na závěr ještě

jízlivá poznámka.

Sociální demokracie, o které dneska

málo kdo ví, že existuje,

si změnila logo i název, aby

už nikde nikdo nepoznal.

Na slyšenou zítra.

Závěr

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.