Studio N: Jaké mají být školky budoucnosti?

Je pátek 11. srebná poslucháte studio N, tady je výtek svoboda.

Dnes o tom, jaké mají být školky budoucnosti.

Školy a školky bojují s nedostatkem míst pro děti.

Vláda se proto chystá rozvolnit drtivou většinu hygienických pravidel, který mi se tato zařízení dnes musí řídit.

Ruší třeba minimální nároky na prostor žáků ve třídách.

Politici si odzměny slibují, že díky tomu vznikne více míst pro vzdělávání dětí.

Debat a nadzměnou hygienických norem ve školství se přitom s cvirkla do diskuze o chybějících plotech u materských škol,

jak píše redaktor Daníku N. Prokop Vodráška, se kterým si teď budu povídat.

Ahoj pro Kope.

Čovitku.

Vestudiu vítám taky Ivo Bezděkovou, která se tématu rozvolnění hygienických opatření věnuje.

Ahoj Ivo.

Ivo začnoste bou, jaká hygienická a další pravidla jsou časnosti?

Platí proti, co provozují školu nebo školku?

Tam jsou poměrně jasně daná kryteria, například, kolik musí mít školka nebo škola záchodku,

kolik umyvadlal, že v každé třídě musí být umyvadlo,

že škola musí mít šatnu, uměrně velkou u tomu, kolik je tam dětí,

a že i třeba třídy musí být tak velké, kolik je tam dětí,

takže se to násobí ty počty metru štvereční dětmi, kolik tam dětí sedí v té třídě.

Ať už té třídě je školní, kde ty nároky jsou menší nebo u té školkové,

kde se předpoklára, že ty malé děti potřebují více prostoru.

Takže tam řada kryterii, když si projdeš tu stávající vyhlášku,

tak tam skoro u každého toho paragrafu je číselně uvedné,

jaké vlastně jako by ty požadavky, tahy hyná, potom kontroluje.

Je to řeklíme detailní přísná vyhláška.

Co přesně se vláda chystá udělat?

Tahle pravidla prostě zrušit?

Rozvolnit je tak, že si vlastně každá ta školá školka,

a teď řekněme, jak státní tak jsou kromá,

bude moci to udělat podle svého, podle toho, jak sama potřebuje.

Takže neříkejí tím, budete mít od nežka menší třídy,

budete mít od nežka školy bezšaten,

ale mi už vám nebudeme kontrolovat,

jak velká většiná,

kolik ich máte a jak velká máte třídy.

Udělite si to, jak chcete, jste dostatečně z odpověďí na to,

abyste to nějak zvládli a aby děti netrpěli.

My budeme řešit, když tak ty problémy jako stát, jasně.

Prokopety, ve své analíze píšeš,

že se, jak už jsem říkal,

tahle debata cvrkla do diskuse o chybějících plotech

umaterských škol.

Kdo tuhle debatu vede a cvrkává?

Co se tady stále?

No, je to vlastně taká hezká ukázka

na těma, jako problémama, přemýšlíme.

Tam mohli jsme to čísť,

článcích na vmladé frontě,

změnila to televize nové,

vrcholem byl podozaměné André Babiš,

bývalý premiér, který mluvil o tom,

že když nebudou plotikolem škole,

tak nám začali pedofilové,

nebo jak on to říkal,

uchilové a toksikování krás děti v podstatě.

A teďka přichází ze šíleným nápadem,

že ve školkách,

nebudou ploti,

takže uchilové, toksikování

prostě všichni budou mít

k dětem lepší přístup.

Nikdo s tím nesohlasí.

No, tady říká pani ředitelka školky,

Anita Stanislava Frydova,

že si to neumí přestavit,

že ty dětičky jsou opravdu malinké.

Podle mě je to jako hezká ukázka toho,

ale nejenom je, jak přemýšlíme,

o těch problémech toho škoství,

ale obecně toho územního rozvoje

nějakého města a městského plánování.

Je to prostě o tom,

že my se teď představím,

že školka bude navždycky

kostka u prostřed zelené plohy,

která bude oplopená plotem.

A vlastně vůbec nepripouštíme tu debatu,

že by to mohl vypatýnak.

A to myslím, že ta ukázka toho plotu krásně ukazuje.

A většina školek plot mít bude.

Ale i hle můžete existovat i jinák,

a stát by to mělo umožňovat.

Asi rozumíš to, může konec plotu okolo školek,

což tak se vrne není jelizní to tak.

Konec plotu okolo školek prostě nezní dobře, nezní bezpečně.

A já samozřejmě rozumím tomu,

že to je velmi levná munice, politická pro opozici, na příklad.

Je to tak, ale myslím,

že to vlastně podobný příklad,

který se tam zminuje,

jaka debata o těch unisek záchodech,

můžete to rozdilovat.

To nemusí být jednom do debata o tom,

že třeba těch mladších generace

je to čím dal tím větší témat,

že můho můho jako nějak,

že vlastně obecně to té témat

jako do džendru je vlastně silnější.

Ale může to být témat prostě nějakého,

jako rozvoje města obecně.

Můžeme se bavit nedávno před dvěma lety

se podobná debata vedlá ohledně,

ohledně kaváren ve městě,

kdy Praha chtěla, aby mohlo být na malou kavárenu

pouze jeden záchod, pancký dámsky,

a zvrhl se to do nějaké debaty o džendrových,

džendrových věcech prostě bude mít tedy unisek záchody.

A vlastně úplně to mít tu myšlenkůn,

prostě někdy se jako vyplatí mít

školu bezplotu,

pohled máš školu úprostě v nitrobloku,

jak by tak mohlo vypadat, máš prostě

v nitrobloku úprostě zbojškolka,

krásná zele, s tím bys tam musel postavit plot,

prostě je to nespiseln.

A tohle si myslím, že vlastně v té debate úplně chybí.

Ty píšeš, že se školky a školy v současnosti

staví podle norem z minulého století,

a že nepočítají svýzmamej budoucnosti,

tak co přesně ti myslíš?

Jaké chyby děláme, nebo jak to říct?

Já jsem se o tom bavil z odborninky,

z architektem, z náměstkým ministerstvem

školosti, která to měla vlastně i na starosti.

A myslím, že to ukazuje jednak to,

že si ty školky pořád představujeme v tom měste

přesně jako ty solitární místa,

který prostě nezapadí do toho města,

a to je podle mě ten jako jeden z těch problémů.

A záravenci myslím, že pořád jako ty staré normy

vlastně znemoženují ten pohled na to školky,

nebo naš na školy,

jako na jaké ty moderní prostředí,

kde se prostě slévá to, co je chodba, co je třídá.

Myslím, že náměstký mi to dával na příkladu,

že si část lidi stěžovala,

že na pracovní činnosti nebude prostě umyvadlo ve třídě,

a jak by chtěl dál pracovní činnosti, když tam nebo je umyvadlo,

a ejhle žádné předmět jako pracovní činnosti

ministra s ve školostím prostě nechce.

Je to nic potřebného.

Máme tady nějakou proměnu školoství,

které už jako do budoucna typu,

že nebo je vypadat,

jako jsem se ve škole učil jál.

Je to prostě jinak,

bude to více odpovídat viem trendům,

ale přesto, kdybychom něco takového chtěli řešit,

můžete řešit podle těch starých škol,

které počítejí s frontální výukou,

které počítejí s tím, že tam máš ty pracovní činnosti,

s tím, že počítejí s tím, jak se učilo v minulosti,

a to už prostě není pravda.

A stejně to podobně funguje u toho a územního plánování.

Kdy počítejí s tím, že to město má vypadat nějak,

máš tedy mít nějaké funk,

každá ta část máme nějakou funkci,

máš tady funkci školku,

jen máš funkci jinou,

ale město, když se na něm představíme to,

jak by mělo vypadat o město budoucnosti,

město mělo mět odolný, vůčejí klimatické změně,

vůčejí prostě řešit problémy

jako moc velký podil automové dopravy,

a tedy město mělo měl být hůzčí,

mělo měl být více zabindle,

mělo měl být docházkové vzdálenosti

představit v patácí mělové městě.

A vlastně, pokud se bavíme o nějakém kompaktní městě,

tak tam prostě školka nebo škola

v tý představek, podle který stavíme,

je vlastně veľmi děžko vybudovatelná,

primár někou je tomu osvětlení,

protože to prostě v mnoho případěh neleze postavit,

protože toho světla tam bude málo.

A to je podle mět ten problém,

musíme se na to nahlíčet jako na ten problém

v tom smyslu, že se ty trendy mění,

mění se ta doba toho,

jak si představuje město a jak si představuje měškouství,

a musí na to reagovat podle mě i ta vyhláška.

Pro měnenom krátce mluvíš o osvětlení,

jako o zásadním problému mohlo bys to krátce vysvětlit,

protože zrovna v osvětlení?

De o to, že a té stejně je to třeba,

když se staví staví staví nové byty,

de o to, kolik světla se dostane do toho,

do té třídy třeba.

Bavíme se o tom, že je samozřejmě světlo je super,

každý chce mít přece, jako chceš mít dení světlo bitě,

chceš mít dení světlo v práci, chceš mít dení světlo

ve škole, ve školce.

Ale vnoha, ale to pak vede právě k tomu,

že búť se ti to znemožíme stavit prostě město,

který by třeba odpůjít na kým blokům,

nemůžeš postavit bloky, jako sůtře na vynohradech,

protože tam prostě není dostatek osvětlení.

Automaticky, pokud chcíš splnit,

tak to znamená, že to město je víc rozstahaný.

Méně kompaktní.

Méně kompaktní.

A myslím, že do budoucna to může být problém v tom smyslu,

že my si pořád říkáme, že je super,

že je super, v školy by měli být svěřovaný ježně,

aby jsme měli 3 mln. víc světla,

abychom si užívali, ale prostě s nějakou klimatickou změnou.

To může být váš excesivní problém.

Prostě, pokud budeme moc světla,

školy budou mít, muset mít klimatizať se v letě zapluté

nebo v letních měsících, budou muset řešit tyhle ty problémy.

Takže já si myslím, že bychom opravdu měli reagovat

na tyhle problémy a měli by to řešit.

Podle mě je správně, že ty hygienické normy,

které jsou nějaké minulého století,

se prostě více přispůsobují tomu tej realitě.

Tam je tási zásadní věc to zhození ze stolu,

že to je opravdu vlastně velmi radikální změná.

Ivo ty spřela, že hygienici jsou jednoznačně proti.

Proč? Co jsou ty argumenty?

Brze tohle to, co v proko přednáší nějaká vize,

je to nějaká představa o tom, jak by to město mělo fungovat.

A pak tady jsou těch u ředníci, hygienici tak dále,

ředitele, škol, školek a tě asi přichází nějaký,

jako si jinou perspektivou.

Řekla, že hlavně tak hygienici tam by zlí jazykové mohli říct,

že přído opráci, protože tím, že se zrušíte na ty parametry,

tak co oni budou kontrolovat.

Ale důležité je vlastně, že jsou docela nedůvěřivé,

jako ředitele a těch školek konkrétně těch stávajících,

protože to se nebude týkat jenom těch, které budou nově vznikat,

vlastně jako by stávajících školek.

A já si mluvila třeba a škol, mluvila jsem jako z řadou ředitelu

a oni vlastně se obávají jako to, co není, vlastně zakázáno, to je poholeno.

Takže teď, když teda ta třída musí mít nějaké rozměry,

aby se tam mohli řácti nějak vejít,

tak oni se obávají, že když vlastně tedy

tedy parametry přestanou platit, takže do příště,

až budou potřebovat třeba novou třídu, tak ta třída už bude zákonitě menší.

Těžko tam finančně, protože všechno to,

co teď vytanová vyhláška přinášela, tak to je levnější.

Jako řekněme si, to je prostě jako by levnější projekt.

Méně umyvadel, méně záchodů, ploty nemusí být,

a já bych řekla, že to tady nezaznělo, to je strašně důležité,

že ty ploty tam, to je opravdu jenom nějaký sekundární produkt,

důležité je, že tam prostě jako nebudu muset být zahrady.

To znamená, že vlastně školka bude moc zinknout i bez zahrady,

čistě kostka a budou chodit někam na hřiště.

To je samozřejmě jako mnohem lepší a mnohem levnější projekt.

Takže vlastně jako by ti ředitelé se bují,

že ve chvíli, kdy teda nebude peněz dost,

tak zřizovatel teď, když třeba dejme tomu tam ten plot byl

a on ho musel postavit nový, že jo, aby ten plot tam, která byl,

tak teď řeknou, nemáme na to peníze, budete mít tady zahradu

u prostředka sídliště bez plotu.

Bude se stavit nová přídá, řeknou, budeme, uděláme radši menší.

Teď navíc vedle těch normálních dětí

je přibývá strašně moc dětí s různým typem prostě postižení

spoluchy autistického spektra a oni potřebují mnohem víc prostoru.

Oni říkáme, by jsme potřejeli větší přídy.

Větší přídá znamená víc peněz.

Takže jako tohle, než námidky hygieniku, kteří říkají třeba plusy,

já osobně teda, když si vezmu svojej dítě, tak bych samozřejmě chtěla,

by bylo zahráce, kterou byl ve školce ze zahrátkou,

by nemusel někam docházit jako na hřiště, protože si jeho vyzvedáváš,

čeká na tebe celý odpoledné venku, takhle těžko, když bude chodit někam na hřiště,

tak tam budou dopoledné a celý odpoledné, pak budou trčet v té třídě.

Takže prostě ty školka ze zahrátkou je pro mě prostě jako pro rodiče,

mnohem jako benefitnější, nebo nevím, jak to říct, než školka, která to zahrátku nemá.

A pokud bude moc ten řizovatel, nebo ten ředitel mít možnost zříjit školu

bez zahrátky, nebo ze zahrátku, jak už jsem říkala, tak levnější bude

ta varianta bez té zahrady.

A ešte bych řekla vlastně jako důležitou věc,

že by možná ta vyhlážka se měla udělat faktí trošku differensovat

pro státní a pro soukromé jako školky a školy.

Protože když by třeba vznikají, a je to strašně fajn,

že vznikají různé dětské skupiny, miniaturní školyčky,

tak aby mohli maminkí do práce, aby se prostě jako vyřešil tenhle problém,

ale prostě pokud je to nějaké jako státem garantovaný,

tak tam by teda měli zůstat učitý normy,

takže když by prostě rodič chtěl dádit je do státní školky,

tak bude vědět, že tam prostě jsou garantované minimálně nějaké hygienické předpisy.

Prokupechcíš na to nějak reagovat, protože vy máte...

Já si myslím, že důležití jako říct, že my tady máme pořád nějakou představu

jako ideální školky, která je vlastně pro nás úplně stejna

v úprostřed hůstě osiedleného městá

a v nějaké malé obci.

A vlastně máme na to úplně stejné požadavky.

A to si myslím, že je problém nejenom v té úplasti školosti,

ale že vlastně úplně stejně vnímáme je jako výstavbu,

který je na vých baráků a tak dál. A na těch školkách se to takhle hezky ukázat.

A myslím si, že tohle by se taky mělo jako differensovat,

protože mělo by být ty hozdilní požadavky prostě na to,

když se stavit o školku úprostřed Prahy 7,

kde prostě je hůstá zástavba, je velmi těžko představit,

on je tam postavit nějakou obříz a hradu, protože prostě na to není místo

a že jsou jení požadavky na opravdu v nějaké malé obci.

A myslím si, že vlastně jako,

že když se vede jakákolik v takováhle debata,

tak my se vždycky ve finále dostaneme do nějakého příkladu,

který je až moc jako specifické a říkáme prostě,

nejnou školky budou bezplotu.

Já který i vám mluvila třeba o tý představě toho,

že školy nebo školky nebo muset stavit za hrady.

Já to samozřej chápu a dejme si příklad toho,

že máme nějakou obci, která investuje peníze, postaví nový krásný,

obecní hřiště. Je to malá obec,

jako by není tam žádný problém a v dokázkové zálejnosti staví prostě novou školku.

A řekne si, proč my bychom tady museli stavit novou zahradu,

nový hřiště, když tady musím si postavit krásný obecní,

děti si můžu hrát tam a nebude to žádný problém.

A já chci vlastně jenom říct, že to jsou situace,

které můžu nastat úplně stejně, jako můžu nastat iný.

Ale vlastně teď do této chvíle to nebylo umožděno.

A já si vlastně myslím, že je to jako velká škoda.

A že ty normy, ať už stavební nebo ty hygienický,

brzdí jako ten rozvoj města obcí v mnoha ohladech.

Protože má jako ideální představu, nebo jako univerzální představu,

o tom, jak by se mělo stavit, co by se mělo dodržovat.

Která nevnímá tu rozlišnost ať už života ve městech,

v obcích nebo v různých částech republiky.

Vám mluvila s pozice mámi, s pozice rodiče,

abych vlastně taky mohl krátce promovit s pozice odce,

který má dvou leté a něco dítě a brzo ho bude muset dostat do školky.

A je pravda, že už jsem v pár byl a ten stres,

který já mám z toho, že do té školiky ne dostanu, je obrovský.

A kdyby nějaká změna ve vyhlážce,

zarídila to, že já bych měl šanci,

odstřednil by se ten stres, a asi z píš budoucím rodičům než mě,

tak by to bylo skvělí.

A já chci vědět,

protože vláda chce změnout té vyhlážky,

urychli výstavbu rekonstrukci škol,

aby bylo víc míst pro děti a právě tenhle stres odpadl.

Je tohle to nějaký zarůčený výsledek,

nebo na datech postavený výsledek sedla si vláda,

skontrolovala si co teda by mohlo pomoci tedy v tom letom problému

a výsledek je tohle?

No to právě otázka, já se právě na to chci podívat,

protože třeba zřady diskusí v reakci tedy na ty naše články z toho vychází.

Že třeba problém nejsou před se ty prostory.

Já nevím, kde jestli skutečně to tak,

že nemůžeme děti přijmout, protože nejsou prostory.

U nás tam, kde bydlím, tak tam prostě školka,

které poměrně velká, ale nejsou otevřené třídy,

protože nejsou učitele.

Jako je opravdu problém výstavba.

Nářadě sidlišť prostě je spousta velkých školek,

který jsou poměrně pěkném zeleném prostředí,

ale se otevřou třeba jenom některé třídy,

protože učitelky nejsou.

Ty platy jsou tam tak špatné,

a ty podmínky jsou prostě tristný,

že zváž v těch státních školkách se ty třídy neotevřou.

A proto právě jsem si říkala,

že bude to celá dobře tady na tohle téma něco napsat,

a zkusit se teda a oslovit jen noclivé materské školky,

jině teď tam nikdo není, ředitele mají dovolenou,

a zkusit zjistit, jak tomu teda ve skutečnosti je.

Obravdu potřeben prostory,

to je podobný v nemocnicích pořád,

můžeme stavit nové nemocnice,

no ale my nemáme a nový přístro,

ale my nemáme doktory, které by to obslohvali.

V jaké je tu celé fázi Ivo?

Kdy se tá změna má stát?

No, tá změna má se stát už teď od podzimka,

teď už někdy snad září vřínu se má schvalovat,

a tak jak jsme mluvili a bavili jsme se s tím odbodníky,

tak oni to ošťa někde dostali tedy k připomínkování.

Takže se to trošku děje hodně rychle.

Uvidíme, jak se s tím pak dál popasují.

Zároveň se to tady se spojila čtyři ministerstvo,

jest to chápu zpráva?

Ano, ministerstvo zdravotnictví, který je gestorem

té celé vychlášky, ministerstvo škoství,

které by mělo říct, jak to teda v těch školách vypadá,

paní poslanky nezajíčková je,

teda práve přes ten rozhod škoství,

jako initiátorka té vychlášky.

Sama také má dvě soukromé školy,

takže říká, že ví o čem luví a proč to prosazuje,

pak je ministerstvo práce a ministerstvo pro místní rozvoj,

takže všechny ty leti čtyři ministerstva,

něco z toho by se mělo pak objevit v té stavební vychlášci,

říkali, že vlastně chci očistit tu hygienicku vychlášku,

proč má hygienická vychláška,

tedy určovat, kolik mají mít záchodů.

Zajímavé ještě, ale poďme říct,

ještě některé zajímavosti, které také z ty vychlášky vypadlo.

Tam třeba z nějakého nepochopitelného důvodu,

nevím proč, třeba vypadne, že na každé toalete

by správně měl být stedy ručník a mídlo.

Já nevím, proč to z toho vypadal.

Nebože v každé lesní školce by měl být prostředek na prvný pomoc,

to tam taky už nebude.

Nebože děti, když jsou v tělo cvičně,

tak by tam ne měli být z ty skluzový podlahy,

ale měli by tam být z proti skluzovou úpravou

a že by tyto pení, do kterých se ti děti můžou evidentně bouchnout,

tak ty už nebudu muset být nějak ohraničené.

Ale nebudu muset být nerozbytná skola, budu tam zbyt klidně ta rozbytna.

Takže já se ptám, jako proč, to je zase ta levnější varianta.

Já se ptám, jestli tohle všechno není proto,

aby se to mohlo stavit rychlejš ale levnějš.

Což je fajn, ale jako neuspěcháme to, a proč to z toho vypadá?

Prokopitelného možná je otázka, která na tebe nesekali politici moc,

když sekali tu vyhlášku?

Je to možné.

Je to vyhlášku, jsem četl sem jí, ale nemám jako detailní vléd do toho,

jak vznikala.

Ale k té debatě vlastně mě přešlo dobrá,

ta zmínka to, jak si říká, že máš prostě obavy z toho,

aby usadil své dítě prostě někam do školky,

protože chápu, to je jako trápí mnoho lidí.

A já si myslím, že to je vlastně,

jako součástí těch debat, kdy přesně,

já jsem muhovalo s místo Stadowskou Prahy 7,

která to řešila,

která řeší ty školky prostě opakovaně a říká,

že jako v lepším případě,

že ty normy jsou velkým problémem

a oni se Prahy 7 se dlouhodobě závazují k tomu,

že prostě chce všechny své děti,

které chtějí prostě dostať do školek,

rozšiřet to tam a říká,

že ty normy hygienické normy jsou v nohle,

tak velký problém a že v lepším případě

se prostě ty radnice improvizují

a sežnou ty místá,

ať už nějakým prostě,

ať už nějakým nejme tomu přimhůřením oká,

jako sou lepší spouprácí,

jako improvizací

a v hořším případě se na to prostě vykašlou

a já si myslím, že jako našim cílem

by mělo být to, abychom se hnali dostatek těch míst

a pokud je tohle to jedna z cest,

tak myslím, že by jsme se tím měli vydát

a samozřejmě je úplně logický vzášet

obavy nad tím,

jestli nerozvolňujeme moc,

to je přesly úplně legítivní debata

a myslím, že je úplně správně,

že se vede a že se k tomu,

že se k tomu osívají různí,

jako stálehodzry a tak dál,

ale ten cíl by podle mě měl být,

že chceme dostupnější lepší školky

a pokud se,

pokud jako existují tady hlasy poměrně silné,

že ty hygienické nebo stávy minormi jsou prostě problémem,

tak je podle mě úplně základ,

jako začít tohle to řešit.

Ve studiu End jsem si povídal s redaktorkou Ivo Bezděkovou

a redaktorem Prokopem Vodráškou.

Ivo a Prokopem moc Vám děkuju, měte se fajn ahoy.

Ahoy. Čau vidku.

Čau Ivo. Čau Prokopem. Čau vidku. Čau všechny.

Čau Čau.

Následuje krátká reklamní pauza.

Za chvíli jsme zpátky.

Zveme vás najatka 78.

Zažijte výlet kavkovským vesmírem.

Najděte odpočínek v euforii.

Nebo se sveste tramvají dostanice touhav jedné ze sedmi podzimních preměr.

Cirkel Putika, Viktor Tausch, Deca Dencer z Holektiv i zahraniční hoste.

Vícena www.jadka78.cz

A teď už jsou na řadě správy, které by vás dneska neměli minout.

Na Slovensku zadrželi bývalého policijního prezidenta Tibora Gashpara

a bývalého bisocepostaveného policistu Romana Stáhla.

Důvode má být korupce.

Řípat má na starost národní kriminální agentura.

Počet obětí ničivých lesních požáru

na havajském ostroby Maui vyrostl na 53.

Havajský guvernér Josh Green řekl CNN,

že mohlo zhořet až 17 budov.

Soudce Robert Framer zvažuje odstoupení z kandidatury na ústavního soudce,

ale čeká na výsledky prověrky, stejně jako prezident.

V interviju 4.24 uvedl, že Pavlovo rozhodnutí jeho imenování odložit, uvítal.

Zákaz vlastnictví médií vrchlnými politiky bude přísnější,

podobně i přímání dotací a pobídek.

Prezident Petr Pavel tyto upravy zákona o střetu zájemu podepsal.

Z přísnění se kůli chybějící regulaci nevstahuje na internetová média.

A Rusko v noci na dnešek vyslalo z kosmodromů

vostočný raketu Soyuz 2.1b s modulem Luna 25,

který má přistát na měsíci.

Jedná se o první takový ruský projekt za posledních teměř 50 let.

A na závě ještě něco, co mě zaujalo, a možná by mohlo i vás.

Tento týden je to jedna aplikace za druhou.

Taky to nejsou aplikace nové, dost možná je znáte,

ale tuhle to aplikaci, kterou mám tedy doporučím,

jsem neznal ještě před týdnem.

Mínuje se na oboce.

Je to česká aplikace, která funguje jako taková mapa česká,

ale celého světa obocných stromů.

Já si tu aplikaci otevřu a vidím,

že tady kousek ode mě rozstav o rechy.

Na Karlově náměstí.

Já jsem v centru Prahy a vidím, že si můžu zajít na ořech na Karlovu náměstí.

A tady kousek rozstav jablka u Václaváku.

Každopádně je to mapa, kde uživate leté aplikace

můžou vkládat nikým nevlastně, samozřejmě obocné stromy.

A vidím pádem, kdekolisté.

Si můžete otevřít tu aplikaci a podívat si,

jestli náhrou v někde okolo vás nedostou meroňky,

nebo hrušky, nebo děapka, švestky.

Tak jestli to můžete filtrovat podle toho ovoce.

Jo, když chcete třeba jen hrušky, tak se koukne tak, kdy hroztou kolem vás hrušky.

A jak jsem říkal, funguje to asi převážně v České republice,

ale vidím, tady tady je dost zápisu i z Evropy,

Německo je rozposeté Anglie.

A taky vidíte tady v Hanoji, v Hanoji roztou trešně.

To je dobrý.

Aplikace na ovoce, to je můj dnešní typ.

Nasleženou v pondělí.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.