Studio N: Jak vypouštění vody z Fukušimy probudilo protijaponské nálady

Jedině v O2 TV můžete poprvé v historii sledovat všechny zápasy všechny klubů Hokejové tipsport extra lidi.

A díky O2 poslouchat i tento podkást jehož jsme generáním sponsorem.

Intelligentní sít O2.

Je úteré 29. srpna. Posloucháte studio N.

Tady je flip titlbach.

Dnes o tom, jak vypouštění vody s Fukushima probudilo proti japonské nálady.

Vypouštění vody s Fukushima probudilo proti japonské nálady.

V Čině Japón se varují, ať radši nemluví na hlas.

Restaurace tam radši předstírají, že nejsou japonské a na japonské školy létá kamení.

V Čině Japón se varují, ať radši nemluví na hlas.

Restaurace tam radši předstírají, že nejsou japonské a na japonské školy létá kamení.

Vyžní Koreji lidé pořádají protesty v ulicích i parlamentu.

Protočná protesty a kritisy z Japóní návodů

s Hongkongům lidem John Lee instrukují výstření

výstření některé japóní výstření výstření.

Proč vypouštění vody s Fukushima probudili silné proti japonské nálady?

Budu se ptát, Magdaleny Slezákové ze zahraniční redakci neníku N.

mají do vítej Ahoj.

Ahoj Filip, děkuju za pozvání.

Japána vysvědí, že první proces se závodí,

že se to zhrálí výstření výstření

výstření výstření výstření.

Výstření výstření výstření výstření výstření výstření

Výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstřen

Výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstřen

výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstření výstřen

Máteště ta země vlastně půdanení do Čištěna, jsou místakom se nemohli vrátit lidé, takže ano, přesně tak, takže vlastně ta voda, tohle to je takové řešení, myslím si jako žádné řešení není ideální, a tohle to je řešení, které je takové jako nejlepší ze všechny, které se nabízejí.

To bá tenkrad obrovská udál, spomno, to ještě ještě živě?

Myslíš tu fukušímu, no samozřejmě já jsem tedy dělala vlastně jako LFka v Českém rozhlaze,

takže na spravo rajské stanieci tenkrát to bylo ště rádejo Česko, a takže to jako se nedá zapomenout, a vlastně pro mě to bylo úplně abstractní,

a vidět vlastně ty záběry, nevím, asi zbytečný zabíha do minulosti, ale bylo to šílený, a vlastně šílený je to pro spoustu Japonsů do dnes,

si ještě vlastně s tím traumatem, že ho ze druhé sitové války Hiroshima na Gassaki, a to je právě také jeden skořenů toho, co se okolo té vode děje vlastně a taková až jako hysteria bych řekla.

K tomu se ještě dostaneme, jakým způsobem je to rámováno, a jak na to různé národy vlastně reagují, ale ty se říkala, že ta voda byla kontaminovaná a že byla nebezpečná životu, dneska už nebezpečná není?

No, tady vlastně, já si vezmu na pomoc jadernou inženírku se, kterou jsem mluvela obsahle minují týden, protože já jako to bochví, co byste se tady v deně rozvěděli, kdybych mluvela se ma zpatra, ale je to vlastně voda, která stále nějakou radioaktivitu obsahuje,

nicméně byla tím speciálním procesem pročištěna, zbavina většiny těch radioaktivních izotupů a tak.

Existuje tam jeden, ale který ten česticí proces většině takové neumí nebo odstranit, to je zotup vodíku trítium, a to trítium vlastně v té vodě zůstává a nakládá se s ním, takže ta voda se neustále vlastně rozředuje a pak v té opravdu velmi jako nízké koncentracie toho trítia se tady jako vypouští, vypouští vendoté mořské vody, kde se ještě dál rozředí

A v podstatě tak koncentracie je garantová na tím procesem na tolik nízka, že nejen jako že je bezpečná v tom limitu, ale ještě je hluboko pod tím limitem, takže vlastně a přirovnávala to ta doktorka se, kterou jsem minulý týden mluvila a vlastně i to přirovná vás je to vás dravotnícká organizace nebo mysle národní agentura pro atomovou energi k pytné vodě a myslím, že tohle je takový nejvímluvnější vlastně, jak se to může člověk představit,

když je na prostý lajk, skrátka ty parametry ukazuje, že ta vlastně v uozivkách kontamenovaná voda je méně radioaktivní, než voda, která je běžně pytná, kterou pijeme podle standardu VHO.

A potvrzují to tedy nejenom japonské úřady, ale i nezáveslí mezi národní experti?

Mně tak a na víc od té době to se začal dít ve čtvrtého, kde se ta voda začala vypouštět, dělali se pravidelná kontrolní měření, nedělají ho pouze japonsky, dělali jeho korejci.

A ta zatím ukazuje to, co se předpokládalo a to, co říkali odborníci, že ta voda je neškodnán, bože to ryzyko od ní je opravdu neexistuje.

A v Čině se přesto zvedl docela velký odpor a ta voda s Fukushima se použila mimo chodem ve svém tekstu strášně krásnou metaforu,

že ta voda s Fukushima se stala vodou na mnín proti japonského sentimentu, to je myslím úplně přesné přirovnání.

I jak se tohle projevuje?

Projevuje se to nedůvěrou vlastně strachem, to je taková první roviná a ta roviná není nějak odlišná od toho, co se děje, co se děje i výžní koreji, řekla bych nebo i v japonsku,

ale to nejsou jenom tady, co jsou takové 3 země, o kterých se nejvíc mluví, ale obavé z té vody mají i další koregio,

je to strach z toho radioaktivy, to je obrovský vlastně, to zase, když se mluvela mnůj týden s toho doktorou Frybortovou,

ona říkala, že to je vlastně o to víc, jako že to záření radioaktivní nevidíme, je neviditelné,

ale vlastně vidíme potom tého následky, které ještě jsou třeba máme v Luzně v Pamirsku,

co jsme vidíli ve filmech, třeba Chernobyl, kde to taky vlastně...

A taky vám je tu historickou zkušenost, která vlastně je ohronná katastrofická strašná řekla.

Ano, je to tak a byť třeba to, co vlastně se v těch filmech ukazuje,

není úplně podle toho, co teda jsem se dočetla, není třeba úplně v dědské jálita,

je to prostě ta hrůza z toho, protože vlastně jako jaderná zbráň,

je to vlastně to, co vlastně jaderná zbráň, je to vlastně to, co vlastně jaderná zbráň,

je to prostě ta hrůza z toho, protože vlastně jako jaderná zbráň,

je ta nejniči vější vlastně síla, kterou zatím jako by letstvo vytvořilo,

toto nejhorší, co si omíme představit a vlastně to nebezpečí o to plíži vější,

že je ke neveditelné, tak vlastně přicház jako postupně,

že následky se kolikrát třeba projeví, pokud nejste zastak od záření,

až za další dobu, je to prostě tak vy jako neprítel

a to neznámo vlastně, ta abstrakní jako by nějaká síla,

je to strach, to znamená, tě lidi se bojí, bojí se,

nejsi se třeba oprávně něpodle odborníku, ale ten strach je pochopitelný.

A do jakého chovádní se ten strach přeleva?

Do možná nějakého odporu,

někdo se třeba ulevi jenu na sociálních sítích,

tě rozčílenější, popuzenější nebo třeba statečnější

v uvizovkách vydol protestovat do ulec,

někdo se dokonce pokusí třeba proniknout na Japonskou ambasáru,

což se stalo v soulu, tam skupina vlastního korejských studentů

jako se pokusá vzítu ambasáru stečí,

ne, že by měli nějaké zbraně, ale skrátka byly rozhorščení

v Číně, a vlastně ale toto se neděje se jenu v Číně,

ale jsou prostě místa, asi je to Čína,

a třeba je ta ježní koria, kde historická skušenost

s Japonským imperiálním není úplně jako růžová,

takže jsou tam nějaké, to je to těž asi,

jak my máme s Němci nebo s Sosověty, skrátka jsou to nějaké

kolektivní věci, které jsou ještě právě podporované,

když se něco takového stane, když se něco se stane u nás v sudet,

takže třeba nebo teď co se děje vlastně s Ukrajinou,

tak lidi si spomínají na to, a občas se to promítá

i do toho, že třeba na ulici někdo napadne někoho,

kdo mluví rusky, jenom protože mluví rusky, tak třeba v Číně

teď před pár dne Japonská ambasáda varovala v Číně žící Japonské,

aby rači kdež vyjdou na ulici, tak aby nemluvili rači moc na hlas Japonsky,

díval se okolo sebe, nikdy člověk neví.

To neznamená, že vás tam někdo hnedka jako na vás skočí

a někde vás domlátí, ale proč zbytečně ryskovat?

No některé restaurace dokonce předstírají,

že nejsou Japonské, na Japonské školy občas letá

nějaké to kameni Japonskou kosmetiku v Číně bojkotují.

Ty taky píšeš o tom, že na úřadech a v podnicích v Japonsku

drnčili telefony, že je zahltili vlastně desítky tisíc telefonátů

a podle Tokia to bylo převážně zčísel s Čínskou předvoubou

plus 86, to dělají Číňané sami od sebe, kvůli tomu strahu,

který popisuješ? A nebo je k tomu peking vyzíva?

Tohle není buď a nebo lodě, se obojí vlastně zároveň.

Ty co se týče, co se týče těch Japonských restaurací

tam ještě důležité říct, že Čína od čtvrtka právě od toho dne,

kdy začala se ta voda vypouštět, tak vlastně obnovala

nebo ještě posíla embargo na dovo z Japonských morských potravin.

To znamená, že vlastně ty restaurace nejen,

že se nějakého snaží vystupovat před timi zákazníky,

ale zároveň také ubezpečují vlastně i úřady,

že oni tam žádné ty zakázané potraviny z Japonská neprodávají.

To je hodně přelují na nějaký restaurace,

který třeba nevaří z ukrajinského obylí?

No, ale tady zase jako ukrajinské obylí nikdo nezakazuje,

je to vlastně jako absurní.

Ty potraviny vlastně kontaminacejich je taky absurdní pos odborného hlediska.

Nicméně je tady to hledisko úřední,

že by se tam jako neměli vlastně vystkitovat,

neměli by se dovážet.

No a samozřejmě také jako ochrana nějakto biznesu,

kde vlastně jestli, že tam existuje nějaká taková hledu věra,

která není jako plošně,

že by by byla každý čínian prostě se vyjadřoval proti Japonsů

a Balbe se jídla s fukušem, je to absolutně ne,

ale tenhle ten prout tam existuje, je silný

a tak proč zbytečně vlastně jako ho podporovat,

je lepší se vymeziť.

S tím kamením také jsou toto není,

jako že by na všechny školy tam pršelo kamení,

jsou to vlastně ojediněle,

jsou to prostě incidenty, které nejsou pravidlem,

ale dějou se a při těch zkušenostech zminulá je důležité být opatrný.

A probíhá nějaká mezinárodní komunikace

mezi Tokyjem a Pekingem.

Jeko snaží se nějak Japonsku dát na jevo číně,

že jeho obyvatelé jsou trčem Šikaniku.

Ano, tak včera už vlastně o tom mluvil

o těch telefonátek, které ty si zmínil

a které vlastně to byla taková,

jako že opravdu bylo tolik,

že místama tu třeba zahletilo,

jako fungování úřadu,

nebo volali tě lidé do školy,

kousek od fukuši měho základní školy,

tak to asi aptaly se tam proč vypouštíte

jako nebezpečnou vodu z tež škola,

že žádci učitele rozhodně nic nevypouští.

O tomhletom informovala přímo Japonská vláda včera

a bylo to teda tajemník Japonské vlády.

Zároveň preměr Kišida řekl,

že už se na Peking obrátili

a že požádali,

jedna, která požádali,

aby čínská vláda

tyhle ty vášně krotila,

aby vlastně vyzvala,

opravdu jako výslovně vyzvala

prostě čínské občany,

aby zachovali klid

a aby se dívali na ta odborná hlediska,

nikoli na hlediska nějakých dojmů

a strachu z té radioaktivity

a samozřejmě už také

děju nějaké diplomatické rozhovory

nebo jakoby noty protestní

a tak to toky otuším takého znamenou včera,

že už vlastně do Pekingu

jako i protestovalo.

Otázka jestli,

jako je v Pekingu chtějí slyšet.

Teď se zmínila,

že to vlastně není jednou čína,

ale že ty částečné

proti Japonské nálady

se zvedli i Výžní Koreji.

Vstahy a komunikace

mezi Tokiem a Soulem

je jiná, než mezi Tokiem a Pekingem.

Rozhodně, rozhodně,

protože v Soulu je

ta vláda, která tam teď vládne,

konzervativní vláda

teď s Tokiem vlastně na jedné lodi.

Je to je takové geopolitické

rozhodnutí, strategické

k tomu, co se děje

v celém indopa cifiku v regionu.

Ale zároveň

už jako se zmířela

s tím, že vlastně ta radioaktivita

nebo ta voda s fukušmi nebude

jako politická zbráň,

že k tomu brou přistupovat racionálně.

Oni jsou teď uvlády, nepotřebují

nebo možná by potřebovalo

získat se na soustranu,

takže

je to nejtak urgentní.

A za to je urgentní to spojenectví

s Tokiem o to víc,

že ještě před dvě malety

tak ryze

meze Japonském a jižní koreou

byla jako silná. Ty vztahy byli nejhorši

za několik posledních desítek let.

Takže teď je vlastně hrozně důležité

a tou, že se zabíháme někam,

jen má to všechno spolusověsí,

potřebojou se navzájem.

To znamená, vycházejí spolo

je vstřícné

pozvalo po mnoha jednáních

se dohodli i na horké lince

jezdit tam jeho koreiští experti,

kteří to prověřují jaderní,

takže vlastně ten proces je naprosto transpanení.

Ty vztahy jsou teda vřelejší mnohého zčinu?

Vřelejší, no a vlastně asi,

jo, já nemyslí vřelejší,

ale prostě jsou, dejme tomu přátelštější

a spojenečtější, tak bych to řekla.

A nebo to spojenectví se formují,

ale zkrátka, jsou to země,

na jedné strane barikády.

Oproti tomu

čínská vláda se nechce

takhle z tokem bavit

a je to podobné v Výžní Korei,

teď ta opozyční strana

je velmi proti fukušimské vodě

mluvku jejšev, řekl,

že to je vlastně terroristický činto

vypouštění, což jako je absurdní,

on to určitě

sám taky dobře výjí, ale

nepodařil se mu prezrenské volby,

asi prostě zkoušejí využívat.

To je třeba pro mě osobně

velké sklamání

z hlediska tehle strany,

protože

některé věci,

za které ona se staví

víc po srsti,

než to, co dělá ta konzervativní strana

Výžní Korei, ale spomínám

před několika lety, kdy mi řekla jedna

analityčka tam ní, že

je to populistická strana, na tretom se to ukazuje

velmi dobře.

Dělá Japonská vláda, aby

uklidnila nejenom vlastní obyvatele,

ale aby uklidnila je to mezenárodní společenství.

Daří se jí to?

Daří se jí to z části,

daří se jí to u těch, kteří chtějí poslouchat,

takteří chtějí vlastně

upřednostně to vědecké

racionální hledisko předtím

politickým nebo nějakým

jako by emocionálním dojmovým.

Ten proces je v rámci možností

maximálně transpanentní,

připravuje se už roky,

tak z čestého nebeže se rozhodli,

že vypustí se nějakou.

Čestně tak jako monitoru

je to vlastně ta mezenárodní

agentura pro atomovou energie,

což je agentura OSN.

Má tam teď stálou pobočku.

To je

dlouhodobý proces,

který vyhodnocují,

ty vzorky se vyhodnocovali v laboratořích

po celém světě, to nebyly

Japonské laboratoře.

Takhle vzniká se,

že ta voda

škodlivá není,

že ta koncentracija nízka.

Ještě by tedy mělo zaznít,

a nemíme si by se s mě na to zeptal

a projistu tuto řeknu,

že na světě existuje

spoustajederných elektráren

a řada z těch elektráren

v mnoha zemích na světě

vypouštějí tu vodu

3-tyovou domoře.

To je prostě, ta voda vzniká

být tereaktory chladit,

ta voda se dostává

do kontaktu s radioaktivní materiálem,

je kontaminována, a potom je vyčištěna

a vypouštěna do moře.

Konec konce, když se to, jak u nás,

v Evropě, tak v Americe,

ale děl se to i v té východní Azi,

jižní korá má takové

elektrárny, tajvan má takové

elektrárny, třína má takové

elektrárny a veselé vypouští

vlastně tu vodu, jak do východochínského

moře, tak do tajvanského průlivu.

To je dobré, že když dva dělají

to tež tak to vlastně to tež být nemusí.

Díky, že mi odpůjdaš

i na nevěrčené otázky,

a ještě jednu by chtěl vyřknout,

chtěl by se zastavit u toho, kde vlastně jsou

v tomhle regionu ty kořeny

těch proti japonských nálad

toho sentimentu. Já rozumím tomu,

jak jo to mluvíš, že tahle

událost může vyvolávat obavy,

ale ono to tou intensitou,

kterou tady popisujeme vypadá,

že to spíš nasedlo právě nejakej

které to zná sobují.

Japonsko před

kapitulací svojí

byla to prostě imperiání

mocnost

velice brutální.

My bychom asi řekli,

bo ten režim, který tam byl nastlený,

byl podle kritéry

politologických fashistických,

velmi rasystický

a to, že vlastně

někdo má

to, která ošiklivě omlouvám se,

ale jako šikmé oči,

neznamená, že

dva příslušnice toho národa

se šikmýma očima, nemůžu být

vůvuče sobě rasystické,

například

v tej japonská imperiální armáda

mělá naprosto jako brutální výcvik.

Potom se vždycky mluví o tom,

co se dělo v Číně nebo v Kory,

která byla okupovaná Japonsku

od roku 19.

Začleněná do Japonského císařství,

ta kolonialní nadvláda,

která v Kory možná země

modernizovala trochu,

ale byla nesmírně

jako brutální, drastická

a zejména, která opravdu jako rasystická,

kde vlastně Japonsy

přistupovali k těm okupovaným náruhnům

jako k pod lidem.

A to, co se pak stalo

učitě naši posluchači nejvíc, co znají,

je masakr v nankingu,

já třeba jsem v nankingu žela,

takže do teďka

za svých studií

bylo to místo, kde jsem studovala

do teď ta památka

na ten masakr z pochopitelných důvodů

je velmi živá

a ještě i přiživu

já bychom tady jenom neházely

tu vynu v ozovkách na Číněny

to, že Japonsko do teď

nemá to svojej historie

vyřešenou historické učebnice,

tak jak vypadají,

takový silný, bytné, majorytní

zaplaťpám bůj prout,

který popírá, že se něco takovédleho stalo

ten masakr v tom nankingu

to byl neuvěřetelný

zvěrstvo, kde

opravdu říká se,

že dokonci i vlastně

Němci zírali

třeba na něco, co dělali Japonsky

a proč o tohle vyprávím,

protože právě

to, že ta armáda byla tak brutální

mělo nějaké kořeny

a teď vojáci procházali

nesmírně brutálným výcvikem.

Já jsem četla paměti

jednoho z vojáku, nebo takový

kněhu, která byla poskladaná z výpovědí

nekolika vojáku, nebo lidí,

kteří nějak v té

imperialní armádi působili

a tam to bylo velmi pobsané

brá tam taková scena,

že teď vojáci

každý nenéko je mlátili,

to na svý tam bylo

disciplinární výchovná metoda

a když postavily

je prostě do fronty

a byly tam ostromu přivázaní

nějaké dva čínští hrolníci

a tě vojáci ty vojíni měli

běžet jeden po druhém a prostě do toho

člověka živého píchnout bajonetem

a vlastně ten

voják říkal, který

vypravil, že vůbec jako se to neuměl

představit, že prostě mu to bylo,

že jako nechápal, jak to může

udělat, že to nejde prostě,

že to nezvládne, no ale protože

kdyby to neuděl, tak bydem píchobájenetem

někdo do něj, tak nakonec běžel a říkal,

že po prví to bylo hrozný

a když už běžel, jako to nějaký další kolečko

tak už to vlastně tak hrozný nebylo

a tějí veletela jim říkali, že to

není, že to není, jako

když bodáš do člověka, protože číně

niso vlastně jako prasa, tato soupsi

a tady ten sentiment vlastně toho, co

vlastně oni zažily, tak a tím,

jak to vlastně není vyřešené, tak

v těch lidách dříme do dneška, stejně

jako v nás dříme třeba to trauma

z růzské

nebo sovietské okupace a teď nemyslím

v 68, ale

co se dělo vlastně od

konce druhý setový války, nebo

z nacistů a

velice snadno a to taky vidíme

o nás, se tady toho

nevelačeného trauma to vlastně

chopí, někdo, kdo ho pude potom

ústměrňovat ve svojí vlastní prospěch

a to je přesně to, co se děje

vlastně v Číně a co se děje

nejen teď, ale co se dělo i dřív

a v menší míře se to děje věžní kory

která je sem říkne demokratická, takže

ta situace je tam jiná.

Na možná ještě poslední otázka, nevyprívá z toho

logické, že kvůli tímho historickým

konsekvencím se podobné události

jako je tahle, kterou tady popisujeme.

Stanou zbraně

mezinárodní politiky vlastně pokaždé?

No, vidíme to i na Ukraini, nebo kde koli

vlastně, kde koli fiende, vždycky

prostě historiálická je

krvavá období mírusou

krátká, teď krvete četolich

že by se v ní pomalo

stratila všechny na tavora

s fukušimi a

vždycky jako je nějaká

nějaká bolezpo, které se dá sáhnout

a dokud tady budou lidi, kteří

po ní budou chtít sahat a to si myslím,

že asi jen tak nevimizí,

tak prostě se to takhle pohožívat bude.

Na druhou stranu jako to, co se děje

v Číni zase, abychom tady nekresli

nějaké úplně jako, že prostě tam

se mlátí na ulici Japonsi a

Buchvíco, tak

není to tak jako strašný,

že by tam Japonec si nemohl být

jesť životem teďka. Spíše to jenom

takový barometr ukazatel toho taky

jak tam jako přebujel nacionalizmus

a jak vlastně

ta vláda umí s tím

pracovat, když se jí zlíbí

ostatně spoustu těch memů, které

se šíří ohledně fukuši mi teď

a které ukazují vlastně to,

jak údajně tedy ta radioaktivní

skáza potká celý svět vytváře

Čínská stranická média.

Říkám Magdalena Slezákováze

zahraniční redakcedenníku N, majdomosti děkuju

a měj se hezky. Děkuju za pozvání

zdravím posluchače, ahoj.

Následuje krátká reklamní pauza.

Za 15 sekund jsme zpátky.

9. září na Eon Ekofestivalu

v kasárnách Karlyn.

Stubě zdarma, program na eon.czka.cz

Lomeno Ekofestival.

A teď už jsou na řadě zprávy, které by vás dneska

neměli minout.

Příslušníce generální inspekce

bezpečnostních zborů, společně

spolicisty z národní centrály

proti organizovanému zločinu

zasahují v Pražském Ikemu.

Příslušníce sránosrvř se znam zprávy

podle něhož se zásah týkání

už bývalého šéfa Ikemu, Michala Stiborka.

Ukrajinský prezident

Volodymy Rezelencký oznámil,

že jeho země z intenzivní výrobu

zbraní nutných pro obranu před růzkou invazí.

Kromě dělostřeleckých granátů

a munice by podle něj Ukraina

měla vyrábit také drony, rakety

a obrněná vozidla.

Polosko a Tripo Balcké země

vyzvali Bělorusko, aby poslalo

obrovu skupinu kvůli obavám o bezpečnost

hnanic. Tu ještě zhoršila

přítomnost ruské, polovujenské organizace.

Polský ministr vnitra požadavek

vznesl na tiskové konferenci za účasti

svých litevských, lotižských

a estonských protějšků.

Služba v ruské armádi je

stále lukrativnější, píše to

Britské ministerstvo obrany.

V současnosti dostávají nováčci více než

dvou a půl násobek průměrného platu

Podle Britu je ale i tak pravděpodobné,

že rusové mají problém sehnat do armády

dostatek dobrovolníků.

A vcpané trofeje zabavila policie

bývalému šefovi lesní zprávy

Lány Miloši Balákovi ve skladu

obžalovaného podnikatele o Tizacha.

Jeho společnost získala

vlánské obořeně kolik zakázek

a kupuje si z ní dřevo.

Ve společné investigaci to zjistil deník N

a týdení Krespekt.

A na závěr ještě jízlivá poznámka.

Město Brno minulý týden oznámilo,

že kino skala a divadlo bolka

polívky už letos neotevrou kvůli

vadné strešní konstrukci.

Podle statiků hrozí, že by strecha

vzimně nevidržela pod vrstvami sněhu.

A zrovna na Brněnské radnice nikdy nevíte,

ve kterém ročním období přijde

u sněhové přeháňky.

Na slyšenou zítra.

Na trochu je narozeněny a bude to jízda.

Na trasu Praha dráždělny Berlín

vyrazí v sobotu 9. září

speciální kulturní vlak.

7. Vagonu navídne ve spolupráci

s festivalem United Islands of Prague

Parádní kulturní meny.

Ato čtení Jaroslava Rudiše

unikájtní Amplact set skupiny MIDI

a 1. Česko-Nimecký kabaret.

Berlín je jízda nekončí.

Pokračovace bude na slavnostech občanské

společnosti Birgrfest.

Vstupě zdarma.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.