Vinohradská 12: Jak to bylo se státními vyznamenáními

Vynohradská 12 letos opět bojuje v ankete Českého internetu Křišťálová lupa.

A tak pokud nás rádi posloucháte,

budeme moc v děční zaváž hlas na webu křišťálová.lupa.czc.

Díky, že jste s námi.

Tady je Matěj Skalický a tohle je Vynohradská 12.

Osobnosti skultúry a politiky nebo taky bojáky a zachránce životů ocenil prezident Petr Pavel.

Nejvýší ocenění řát Bílé Holva převzal například bývalý premiér Petr Pithard

nebo někdejší šef ústavního soudu Pavel Rihetský.

Vůvodů ke zdravému sebevědomí máme mnoho.

A to za přítomnosti desítek vyznamenáných, kteří jsou toho tím nejlepším důkaze.

Mezioceněnými je taky s Denamašvínová Mlačvím,

seračlena odbojové organizace Tři Králové.

Do čela hradní stráž uhodil projev pronesl vyznamenání rozdal.

První 28. říjen Petra Pavela. Jaký byl? Koho prezident ocenil.

A kdo ve Vladislavském sále chyběl?

K tomu všemu se dostaneme s naším politickým komentátorem Petrem Hartmanem.

Dnes je pondělí 30. řína.

Dobrý den Petře, vítejte tady ve Vinohradské 12.

Dobrý den.

Jak jste si užil o suma 20. říjen?

Užil jsem si, takže jsem si byl vědom toho,

že státní svátek nerozdíl možná od některých spoloupčanů

a zároveň jsem nevyn dával nějakou slavnostní uniformu

a nemýřel do úlic, protože ani žádnou takou uniformu nemám,

takže jsem tak sledoval dění na státní svátek

a očekával, co se bude dít večere, kdo bude mezi vyznamenání mě

a co například za znísůst prezidenta republiky.

Až náže je to taková uhilka, ale je to uprímně řečeno.

Tak je to vaše práce.

Nicméně, vy už trošku předstředlu.

Je to mě zaujálata vtipná scénka Zvítkova,

jak Petr Pavel Tukl do čela člena hrádního stráže

o milem přílištěžkou standardu.

No tak bylo to takové komické spestření a poukaz na to,

že asi vojáci mají kvalitní čepice, protože ten příslušník

té hradní stráže neutripěl žádnou újmu,

takže se vlastně nic tak zásedního nestal.

Projev Petra Pavela večer to byl vrchol 28. řík na roku 2023.

Vždycky se očekává, že slavnostní večer by měl být tím vyvrcholením.

Očekává se, co zazní svůst prezidenta republiky

a také se očekává, jak přistoupí k udělování

státních významenání.

A když už používám to slovo očekávání a očekává,

tak jakoždy lidé očekávají různé věci od hlavistátů,

že zazní v tom projevu.

Takže je přirozené, že když pronesete projev takto sledovaný,

tak nikdy nedocilíte toho, že by všichni vás pochváleli

a pokud nejste mimořádně úspěšní, tak také nedocilíte toho,

aby vás zároveň všichni kritizovali.

Někteří chváleli, byl to přístátnický,

toho večera nejlepší, velmi důstojný projev,

ale taky moc pak dlouhý, neinspirativní,

tolik reakce komentátoru nebo některých politiků.

Za vás byl jaký?

Tak je pravda, že pokud někdo očekával nějakou zásadní

převratnou myšlenku, tak se jí nedocikala,

myslím si, že ani to očekává, ani nebylo správné.

Už postopáte, slavíme založení naší republiky.

Půdle mého názoru Petr Pavel připoměl různé věci,

které možná považujeme za samozřejmé, ale úplně samozřejmé nejsou,

a je dobře, že byli zdurazněni,

když je to to, že bychom si nalibí tvěromy našeho členství

v NATO v Evropské Unii.

Česká republika je vzahraničí slyšet a v rostoucí míře v tom dobrém.

Také toho, že u nás trpíme takovou věcí,

že kdy se něco nedáří, tak často ho říjeme o tom,

že za tom, že Brusel, ale on správně upozornil na to,

že Brusel není někdo cizí, ale Brusel jsme také my,

protože jsme člen Evropské Unie,

tak když máme určitá omezená práva,

nebo omezené možnosti rozhodovat o těch věcích,

tak přeci jenom se na tom spolu podílíme,

a můžeme být aktivní, nemusíme někde sedět v koutě

a čekat, až se něco upeče.

Máme podobné šance,

jako všechny ostatní členství země.

No, ale Peter Pavel právě v tom projdu také připomínu

toho, že není správné hovořit o České republice

a vydávace za malou země,

že zas tak malé a bezvíznámní nejsme.

On říkal, jsem herdým Čechem,

ale cítím jsou náležitost s Evropou.

Evropa je náš domov.

Společný Evropský projekt,

není bezchyp,

ale je to projekt,

který má ty nejlepší motivace a cíle.

Byl to podle vás hodně pro Evropský projev?

Tak byl to pro Evropský projev.

V tom slova smyslu,

že nespochybněval naše členství v Evropské Unii,

že hovoril o tom,

že to členství přináší pozitivané

jenom na malé celé Evropě.

Připomenul tam tu skutečnost,

která se dlouhá leta je vele samozřejmále

v konfrontaci z děními na Ukrajině.

Samozřejmá není to znamená to,

že Evropská Unie neprispíva

a jenom ke ekonomické prosparitě

těch členských zemí,

ale také k zachování míru

v Evropě a lespoň v té části,

na které leží členské země Evropské Unie,

že právě členské země Evropské Unie

od doby vzniku mezi sebou neválčí,

ale spojné vojencky.

Já jsem si poznamenal ještě jednu další citaci,

líbil se mi hodně výniatek s filmu Batman,

padáme pro to, abychom se naučili znovu vstát.

A pak taky budu citovat,

chtěli jsme svobodné volby, demokraci,

svobodu a tržní ekonomiku,

chtěli jsme na západ, do Evropské Unie a do NATO,

a když se to vše pomalu naplnilo,

jako bychom stratili směr a odhodlání.

Konec citá to je docela trefné, ne?

Je to trefné v tom slova smyslu,

protože mnozi různí politologové,

filozofové, sociologové a tak dále upozorní

na to, že skutečně česká politika

v posledních letech byla politikou

krátkodobých cílů.

To znamená někdy řešení těch problémů,

které ad hoc nastanouvali,

že chybělá, chybí nějaká vize,

kam by Česká republika dále měla směřovat,

že skutečně na začátku 90. let byl jasný cíl

ukotvice v těch demokratických

západu Evropských nebo

Euroatlantických uskupeních,

jako je na to, jako Evropská unie,

což se podářilo, a pak možná,

že skutečně jsme stratili

nějakou vizitou, kam by ta Česká republika

měla směřovat, no a Peter Pavel

naznačil, že by bylo záhodno,

aby chom měli ambice,

aby chom se třeba snažili o to

stáce Českou republikou

ve stilu Československá první republiky,

kdy je tehdy Československou

podle různých statistik patřilo

v předním zemím nejenu v Evropě,

ale dokonce i na celém světě.

Peter Pavel taky řekl, že odvahá odhodlání

snaha a píle přinášejí výsledky,

a že to nám dokazuje příběhy lidí,

kterým bude udělovat

sobotu, tedy státní vyznamenání,

což pak taky učinil.

Vladislavský sál nikdy nebude

dost velký na to, aby se do něj

vešli všechny takové příběhy,

dodal k tomu tím, který uvodil to předávání,

při čemž ocenil asi 60 lidí,

jako první móbil propůjčen

Rád Bílé Holva Petru Pithartový,

někde jsi můj předově české vlády

ještě v rámci federace.

Prezident Republiki propůjčuje

Rád Bílé Holva občanské skupiny

první třídy,

panu docentu doktoru práv Petru Pithartový,

tak myslíte si, že to se tak nějak

čekalo, že by to měl dostat.

Zvláště vynikající zásluhy ostát

v oblasti politiky.

Já bych jen navázal na ta sluva,

která jste citoval Petra Pavlá,

protože to byl velmi zajímavý moment

v toho projevu, protože

v poslední době možná,

že někdy v minulosti to zaznělo

takový znalec jednotlivých projev

za těch více než 30 let nejsem,

ale že on zmínil to,

že ocenění by zasloužili

i mnozí lidé, kteří

v tom běžném životě se chovají

správně tak, aby měli

ať už zmínil děti,

kteří bojují proti těm,

ať už zmínil lidí,

kteří se starají o své blízké,

kteří z nějakých důvodů

to pomoc potřebují, nebo nejsou to

ani blízci a jsou to skrátka lidé,

kteří dělají dobré věci

a dosť často za ně nejsou

náležitě ocenivání, takže to bylo

docela zajímavé a když bych sem

měl vrátit do Petru Pithartový,

tak myslím si, že nebylo

zrovna velké překvapení,

že Petr Pithart získal rád

bílého lvá, že získal

v té řadě, protože si to ocenění

zaslouží a on

získal sloužadu různých

ocenění v zahraničí a jak už to tak bývá,

tak doma se dočkala

říci s velkým, s velkým odstupém

a ukazuje se právě na osudu

Petra Pithartový zajímavý příběh

a to je příběh toho,

že on vlastně to ocenění

mohl získat dříve, že

pokud v něčem panovala schodat

mezi Milošem Zamanem a Petrem Pavlém,

takto mimo jiné byla

dana ocenění Petra Pithartový

ale v čem se ten přístup

lišil byl v přístupu Petra Pithartový

který podle měho názoru nemá

zapotřebi za každou cenu se hnádza

nějakým viznamenáním, ale chce

získat ocenění od lidí,

které respektuje a kterých si váží

a on dal tým gestem na jevo, že

skrátka od Miloše Zamaná

to viznamenání převzít nechce, takže

žádné tehdy nedostal.

Spolu s Pithartem mezi těmi prvními

oceněnovanými byly například

Charles Schwarzenberg nebo

Pavel Rychecký, ale když se

zmínil Petra Pithartový jako muže, který

už v minulosti dostal mnoho i v zahraničí

cen a v České republice ne, tak

si musím zpomenout na rozvol

Monsignora Českého katalyckého kněze

Tomáša Halíka, který v České televizi

taky zminoval, já už mám těch cen

spoustu a na to České

viznamenání jsem teď čekal a teprve

teď jsem ho dostal. No ale práve

kdybychom zmínili Tomáša Halíka, tak on

se vyhadřoval opakovaně,

že kdyby takovéto ocenění mu

chtěli udělit bývalí prezidenti

měl tím na myslí Václava Klausen

nebo Miloše Zemana, tak by se zachval

podobně jako Petr Pithart, to znamená,

že bylo takovéto oceníní nestal.

Pořád, když další dvou prezidentu bych

znamenání nedostal a ani asi

nevzal. Řekal

mnoha rozhovorej, že by

určitě stál o ocení od Václava Halíka

ale to oceniní získat nemohl, protože

on byl v té komisy, která poslovala

na rýna státní významenání, tak by

bylo zvláštní výby, tedy doporučil

sám sebe tak za

takový narci snegne. Myslím si,

že v Čechách člověk dostává

významenáň až po smrti. Takže

jsem příjemně překvapen,

že to mojej smrti trošku anticipovali.

Byly tu i

jiní, kteří, si na koniec

teď v roce

2023, proto

významenání přišli v minulosti

odmítli nebo prostě významenání

od minulých prezidentů být

nechtěli, vládími do výmysík,

spěvák, astrofizik, jihřík, rigar

předal byste ještě nějaká další jména.

Ida Klarová a pak je

zajímavý osud, o kterém

sného hořil, také

Pavla Rycheckého, protože

už významenán být měl, ale zledem

k tomu, že v Dubě covidu byla

jedna, tato slavnost

zrušená a byla posunta o rok, tak

během toho roku se událo mnohé

to znamená, že Pavle Rychecký se kriticky

vyjadřoval na adresu prezidenta

lidí z jeho okolí, jak přistopují

například české ústavě a také

některé výroky ústavního

soudu nebyly pohutí

prezidentově a jeho okolí, takže

došlo k tomu, že když se potom

udělovala státní významenání, tak na jednou

Pavle Rychecký v tom seznamu

nebylo, no, aby to nebylo málo, tak pak

nebyl ani seznamu hostu, kteří

se měli toho slavnostního večera

časnit, což je další

takový moment, o kterém by se dalo hovořit,

to znamená, že podlouhé

době smese leto z 28. říná

vrátili k tomu, co má být

samozřejmě, to znamená, že na takto

významnou oslavu státního

svátku jsou zvání lidé, ne, na základě

osobních simpatí, antipatí, ale

jsou tam zvání především lidé,

kteří reprezentují určité

instituce, určité funkce

ve souhledu na to, jaký mají vztah s

publiky, a to v minulosti nebylo,

pak pochopitelně záleží na těch lidé,

kdy jsou pozvání, zde to

pozvání přijmou a zučastní se, protože

nikdo není nuce, nebo nějak

eskortován hrad, aby se dostavil

do Vladislavského sálu, takže pak je to

na jejich zvážení, ale myslím si,

že ze strany hradu, ze strany

prezident republiky

má být automaticky adresováno

taková to pozvánka lidem,

kteří zastávají určité významné

funkci a představního soudu, nebo

rektorí děkaní a tak dále

do této kategorie patří.

Nucen ani eskortován nebyl nahrát

letos bývalý prezident Milože Zeman.

Proč se rozhodl podle vás

nepřímout to pozvání?

Proč tam nebyl?

On nejdříve použival takové

dívné výmluvy o tom, že má

jiný program a

menoval tam dvě akce, ta jedná akce

bez pochyby proběhlá leta druhá,

tu se mi tedy nepodářilo dohledat,

když jsem intenzivně pátral v programu

Vodomu na stránkách

Česko-Izraelské obchodní komunii

tak myslím si, že žádná akce

28. řína nebyla na to se Milože

zeman povodně odvolával, pak

právě v den státního svátku

přiznal, že

nechcem mluvit o stávajícím

prezidentově ošklivě a

že slušně a pozitivně

o něm mluvit nemůže, takže

na ten večer nedorazí, ale myslím

si, že on byl pozván na

slavnostní večer k státnému svátku

proto, aby nějak mluvil

prezidentovy republiky, ale

aby se tam jako bývalý prezident

zúčastnil, myslím si, že

názorný příkladem toho, jak se má chovat

bývalý prezident, byť třeba

není natřen ze svého

dalšího nástupce, nebo není

asi natřen ani z toho, co zazlaznilo

z jeho úst, při tom slavnostní

večeru byl Václav Klausky. Oni si

ho kamery vždycky vyberou.

Ale on se zúčastnil

důstojně se zúčastnilo toho večera

je jednou, že se vám nepodačilo dohledat

a první, která se uskutečnila, kde

chtěl Miloš Zeman být raděj, než

ve Vladislavském sáhleta byla.

To byla akce Českého

svazou bojovníku za svobodu

taková ta organizace,

která je mnohde kritizována za to,

že je spíše

pro ruská,

že není

toho organizací, kterou by měla

být v půměrech demokratické

České republiky dokonce se

sporyl to, jakým způsobem být

státně, ale nebo neměl podporovat a tak dále.

Řád Tomáše Garika Masarykan.

Zavenikající zásluhy

o rozvojí demokracie, humanity

a lidská práva.

Petr Pavel udělil toho

slavnostnýho večera 28. Řína

Martěku Bišové.

Ono to vypadá jako primá,

ale pro lidi to znamená

závazek, samozřejmě.

Tomáše Halíkovi, Milano Uhudemu,

ale taky s deně mašínové

na výročí vlastně 80 let

od útěku jejich bratrus

Československa.

Proč se nakonec podle vás Petr Pavel

nerozhodl ocenit bratry, mašiny a chápete

možná to ocenění z deny mašínové

jako takové chytré rozhodnutí

i z ohledem na to, že právě ona tady zůvstala

a ona musela snážet všechny ty útrapy

od STB a tak dále.

Podle mého názoru nevybočil z rady

svých předchůců, protože ani Václav Havel,

ani Václav Klaus, ani Miloj Zeman

a to měli bratry mašíny

a myslím si, že většinou

k tomu měli stejný důvod

to znamená tu rozpolcenost

české společnosti, kdy

na jedné straně jsou vnímáni

jako hrdinové, kteří bojovali

proti komunistickému režimu

a při svém boji

dá se říci zabely

také některé lidi, kteří možná

nebyli zrovna těmi bojovníky

toho komunistického režimu

aby tak to museli skončit

a považují tyto činy za vraždy

někdo to považuje za hrdiny odpor

který byl

součástí toho života v 50. letech

ono je to velmi složité

na posuzování i z toho důvodu

že většinou se na to díváme

dnešníma očima a nežijeme

v těch 50. letech

kdy skutečně ta atmosféra

ve společnosti byla velmi vyhrócená

kdy

hrozilo nebezpečí, že vás nikdo udá

skončíte na 10 let

ve vězení nebo naši beníci

a tak dále, takže v tomto prostřidí

se Bratří mašinové pohybovali

probojovali se na západ

tam byli v přesvědčení

že brzy nastane další

válka proti komunizmu

že oni přispějí k tomu, že komunizmus

v Československu padne a tak dále

takže je tam značná

část veřejností

jinak nakloněná Bratru mašinu

než ta druhá a prezident Republiki

stejně jako jeho předchůci se skrátka dozodil

že to nechce řešit

tím, že by se jednoznačně přiklonil na jednu stranu

a to by znamená ní udělil

Nicméně, jak jsem potom četl

na sociálních sítích o Martiná Rezníška

komentátor a moderátora

České televize, který komentoval

ten slavnostní večer pro Českou televizie

a který odezíral od úst

oceněné z deny mašinové

tak taprí Petru Pavlovy říkala, že to je

nebo že to bude

jako ocenění

nejenom své, ale i svých

a taky celého třetího odboje

Tak je to

přirozená reakce

a dá se říci, že

jinak k tomu přistoupit

nemohla, protože si myslím, že si je

velmi dobře vědoma toho, čím si její

bratři prošli vůbec z celá rodina

jak obtížné bylo

proti komunizmu bojovat

a jak to bylo riskantní

především v těch paresátých letech

kdy mnoho lidí zkončilo na dlouhá leta

v komunistických žalářích

a tohle bylo vždy

spousta vědců

spousta výzkumníků

spousta vojáků

byla mezi oceněnými

taky toho slavnostního večera

a se ještě vrátím k projevu Petra Pavla

nemusíme ujiščovat naše spojence

v unii, faliánci

i v OSN, že se na Českou mohou

spolehnout o něj to ví

Petra, býto

i po té, co

mnoho říná na státný svátech

vzniku republiky, ministerně

obrany na sociální síti X

kde řeší Twitter na vrhla

vystoupit z OSN

Vím, že je dnes významný den pro Českou

a chceme slavit naše stopáté

výročí republiky

ale tím to se prostě nedá promečet

Promiňte mi to

Přesně před třemi týdny

Hamás vyvraždil více než 14

Izraelců

což je na jejich počet obyvatel více objetí

organizace Al-Qaeda

11. září 2001

ve spojiných státech

a jenom 14 zemí

včetně té naší se proti

bezprecedentnému terroristickému útoku

zpáchanému terroristi z Hamás

jasně a srozumitelně postavil

Stidím se za OSN

Dlemého názoru nemá Česká republika

v organizaci, která

fundí terroristům a nerespektuje

základní právo na sebe obranu

co pohledávat. Vystupme

Tak já si myslím, že to byl

takový emoční výkřik, který

nemá nějakou oporu

v realném světě, to znamená,

že skutečně Česká republika

se neprípravuje na to, aby

opustila OSN. V zásášná schoda okolností

ten stejný den, tak to slavnostní den

se objeví tato dvě

protichudná prohlášení od dvou

významných ustamých činitelnů.

Jak už to v zahraniční politice bývá

tak někdy se ozvou různé hlasy,

ale to stanovisko České republiki

uficiální, tak to reprezentuje vláda

a může ho různým spůsobem

reprezentovat zahraničí prezident republiki

a myslím si, že tady

je v souhladu s vládu

i s ministrstvem zahraničí, že

ten názor

ministrně obrany je naprosto jedinělý

a je daný její

emotivností a její povahou,

kdy ona je někdy velmi razantní

a možná, že kdyby

trošku si zachvala odstup nad let

a vážila slová, že by udělala lepě

ostatně

není to poprvé, co se

Jana Černochová nějakého kontroversního

výroku dopustila

spomeňme si na úlomky raket,

které dopadli na polské území,

kde i Poláci, i Američané

si byli vyromi toho,

že asi v tom nemají úplně prsty růsové

a Jana Černochová

aniž by si počkala na nějaké

souvislostí informace a tak dále

takhned vypustila do ETERU

různá také emotivní slova,

která vypadala na to, že

sverotlantická alianca se chystá

vyhlásit válku Rusku, že právě

v její území sverotlantické aliance

bylo napadenout, takže

myslím si, že to zapadá do kontextu

takovýchto vyjádření Jana Černochové.

Jsou DS, abych tak doplnil pro

správnost, pro přehlednost,

nemáte ale dojem, že

přeci jen Jana Černochová ukradla

ta světla reflektoru, která měla

ten večera si patřit právě

prezidentu republiky.

Výrok Jana Černochové

zazřadil pobok

té schozené čepice prezidentem republiky

standardu, že se to objevovalo

na sociálních sítích, že

někdo se tomu zasmál, někdo možná

přiložil jiný význam, ale

ta světla reflektoru patřila

především tomu slavnostním večeru

především těm význameným

a také u prezidenta republiky.

Takže tak bychom si taky měli

letošní 28. říjen pamatovat?

No tak tam je zajímavé to,

kdo děluví státní významenání

tak to zbuze různé emoce, ho říze o tom,

ale za pár měsíců, dejme tomu

i třeba za rok

už marně lovíte

v paměti, kdo vlastně to významenání

dostal, kdo dostal

v těch předchozích letech a tak dále

pokud nejde o nějaký zcela mimořádný

případ, takže já si myslím,

že moc toho v paměti lidem

neudkují, možná, že jim udkují,

toho, že ten večer, tentokrát

byl bez velkých emocí

služe, jsou s prezidenta Republiki

tentokrát narozděl do jého předchůce

zazněli nějaké

přímé udážky různých

profesních skupin nebo lidí a tak dále

čeho jsme byli v minulosti

světky, že zkrátka

ten večer byl po všech stránkách

dustojný, byť mnozi mohou mít výhrady

k tomu, co řekl prezident Republiki

nebo mohou se domnívat,

že měl byť

významená někdo jiný, že si to zasloužil víc,

než ten, kdo to významenání dostal,

to je naprosto přirozené, protože

to, že se uděluví státní významenáni,

že uděluje prezident Republiki,

tak to znamená, že

těmi oceněními také

vyjadřuje svůj

pohled na ten svět, nějaké své hodnoty

to, co považuje za důležité

a tak dále, a myslím si,

že až na výmky

a možná, že ani ty výmky neexistují,

tak bychom nenašli

významené lidi, kteří by byli

v příjmém rozporu

s tím prezidentem, který tehdy oceněval

ty lidi na svět, na hodnoty a tak dále.

Mozdíky Petře,

že jsme o tom mohli společni tady mluvit.

Rado se stalo.

Tohle už je všechno z Vinohradské 12.

z pravodajského podkástu

Českého rozhlasu.

Dnes s Petrem Hartmanem

naším politickým komentátorem

probrali jsme udílení

státních významenání a vůbec to všechno,

co se přihodilo na domácí politické

céně ve svátek 28. Řínat.

Vinohradská 12. má nachistané

na příští dny skvělé hosty,

skvělá témata.

Nechte se překvapit.

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.