Vinohradská 12: Jak smrt těhotné Doroty otřásla Polskem

Tady je Matej Skalický a tohle je Vinohradská 12.

Po celém Polsku se protestovalo zápravo na potrat.

Celostátní nespokojenost tady skuzy o změnách vyvolala smrt další mladé těhotné ženy.

Na schromážděních zaznívala slovan ne Důvěry k současné polské vláde i lékařům,

ale také strahu z otěhotní v Polsku.

Další tragická smrt, další demonstracie fulicích.

Polsko a jeho přísná potratová pravidla.

Zajímá mě, jak a proč zemřela Dorotala Liková.

Jednali lékaři tak, jak měli a změní se po její smrti něco.

Zavlal jsem do Varshavy naší spravodajce kolegini Katce Havlíkové.

Dnes je úterý 20. čermna.

Ahoj Katko, zdravíme tě do Polska.

Ahoj Matěji.

Musím říct, že ten případ Doroty Lalikové mě docela šokoval,

když jsem si o něm četl nejenom v polských médiích, prosím tě přibliš,

to jak se vůbec dostala Dorota do nemocnice.

Tak Dorota Laliková byla mlada 30 letá žena,

které ve 20. týdnu těhotenství začela odtékat plodová voda.

Proto jí manžel Marcin převezl do nemocnice v novem targu,

kde teda ženu připřímu vyšetřili a potom narídili,

aby ležila na lůžku, na zádech a uvedlí dotokové zvláštní polohy,

kdy měla nohy výš, než hlavu, jako by ležila skopce.

O nim tvrdili, že je to kvůli tomu,

aby vlastně tá odtékající plodová voda natekla zpátky.

Takže těho trá žena, těho trá polka Dorota Laliková byla převezena do nemocnice,

protože se necítila dobře a v té nemocnici se cítila tak,

jak jsem o tom četl den odedne hůř.

Je to tak. Ona si začela stěžovat na to,

že ji začela bolet hlava, potom ji začela bolet břicho,

nemohla jíst, vlastně se nemohla za celou dobou posedit, postavit,

zakázovalí to lékařský i zdravotnický personál,

vlastně prosila o to, jestli by si mohla aspoň sednout na to,

aby se najedla, ale v těch posledních dnech

už nemohla pořádně ani jíst.

Nakonec začala zvracet a nakonec začala upadat do bezvědomí.

Vědlo to k tomu, že potom 4.20. velmi brzo ráno se sešlo

kolegium lékařů a ti rozhodli o tom,

že jenutné provést okamžitě operaci,

protože když provedli další vyšetření, tak zistili,

že ten plot odumřel, že už vlastně nežije.

A zároveň tím tělem Doroty se prostoupila se pse

zánět velmi vážný.

Lékaři rozhodli nakonec o tom,

že ještě odeberou, jak ten plot tak dělohu.

Ona ještě tu operaci prodělala, ale krátce ponív

myslím, že kolem 10. dopole dne nakonec zemřela.

Rodině, paní Doroty, v związku s tím, což je stávo,

je to všetně zvykle smutné.

To vštěl se ptíč.

Máme dopovědzení.

Jest to do nás ogromna tragedia.

A oni tedy nikdo za celou tu dobu, co byla v nemocnici

těch několik dní, jako neřekl,

v jak vážném stavu vlastně tedy je?

To je právě ten problém, že jak říká její rodina,

právě její manžel Marcín, nebo její se střenice Ilona,

která do té nemocni se docházala pravidelně,

tak oni říkají, že vlastně lékaři celou dobu

jim neřekli, jak vážném ohrožení života je.

Že ve 20. tím těchotenství, pokud oteče plodová voda,

že ve své postatě není šance, že by to dítě mohlo přežít.

Vyjádřil se k tomu doktor Mačej Socha,

který řekl, že za celou svou karieru zažely jeden jediný případ,

kdy bylo možné zachránit dítě po té, co odtekla plodová voda,

ale to bylo kvůli tomu, že velmi bedlivě ten lékařský tým

sledoval, stav matky, sledoval, stav dítěte

a vlastně měřil vše možné hodnoty, které ukazují na to,

jak rozsáhlí zánět v těle té rodičky je.

Tehdy se to povedlo, ale bylo to jednou jedin krát,

v případě té doroty prí ukazatele byli celou dobu

na pravděpodobně na velmi vysokých hodnotách,

a takže nebylo vůbec šance, že by to dítě mohlo přežít.

No, opak o ním vlastně tvrdili, že musí počkát,

že je třeba šance, že by to dítě mohli donosit

a spojně do 35. týdne, ale neříkali, že by bylo možné,

nebo neříkali, že ve 20. týdnu těchotnství ten plod

nemůže přežít.

Já jsem si i koukal, že právě hodnoty CRP,

zánětlivé hodnoty byly velmi vysoké,

že pří dorotěs nadhávali paralen,

protože ji hrozně třeštěla hlava, tak je ta vina na straně

nebo je to moc brzky úsurek.

Já to samozřejmě nemůžu hodnotit vůbec

a nechtějí to hodnotit ani vyšetřující lékaři,

ono zatím totiž probíhá to vyšetřování.

Ten případ převzala prokuratura Katowicích,

která šetří i další případy právě rodiček,

které zemřeli v nemocnicích v době těchotnství.

Vyšetřování tohoto konkrétního případu,

tedy případu doroty, která zemřela v nemocnici

v novem targu, narídil ombucman práv pacientů,

Bartoloměj Chmělověc.

Ten zároveň ale už řekl,

že na základě zjištění jeho týmu

zjistili porušení práva na zdravotní služby,

včetně práva na informace o zdravotním stavu

a na poskytovanou lékařskou péči i dokumentaci.

Zároveň ten případ šetří národní konzultant

pro gynekologii a porodnictví profesor Krzysztof Čajkovsky.

Ten říká, že odstok vody je život ohrožující situací,

mohlo zároveň ale podle něj dojít k organizačním chybám,

k organizačnímu pochybení,

zatím ale nikdo nechce jednoznačně říct,

že by lékaři nebo zdravotní sestry

mohli za úmrtí této konkrétní pacientky.

Samozřejmě je to velmi citlivý případ,

takže se k tomu odmítá vyjadřovat dlouhodobě

i nemocnice Jana Pavla II v novém targu říká,

že ten personál nijak nepochybil,

ale musí samozřejmě počkat na výsledky vyšetřování.

Je mi to jasné, ty si ale říkala taky,

že ji dávali do polohy, aby snad,

jako ta plodová voda zatekla zpátky

nebo aspoň tak to tvrdil tedy do rotin manžel,

že to chtěli lékaři a vlastně i zatajili to,

že pokud chápu dobře,

že kdyby tedy došlo k interupci,

tak ji možná zachrání život.

Protože připomeňme v Polsku,

jsou dvá povolené případy interupcí,

když je žena znáselněná, to je jeden,

a když je v ohrožení života.

Přesně tak.

Je tady důležité asi jmenovat i jednu věc,

kterou zjistil deník Gazeta Vyborčá,

a to je fakt, že nemocnice Jana Pavla II

v novém targu už v roce 2005

odmítla provádět umělé přerušení těchotenství,

že nám v jakékoliv případu

a to z toho důvodu,

že nemocnice je pod patronátem

paperze Jana Pavla II.

To je ta jedna situace,

která mohla ovlivnit

celéto soukolí toho, co se dělo.

Druhá věc je to,

že po několika hodinách,

nebo prvních dnech ležby,

chtěla Dorota tu nemocnici opustit

s Marčinem jejím manželem

se ptali na to,

jestli by bolo možné převést

jí do nemocnice do bohně,

protože oni pocházeli z bohně,

tehdy jim ale zdravotnický personál řekl,

že samozřejmě nemocnici opustit můžou,

ale pouze na vlastní riziko

a že by si ten převoz museli vyrídit sami.

Poté to rozebírali s nemocničním psychologem,

který je přesvěčil,

aby vlastně zůstali na místě,

že je toto nejlepší,

co v daném situaci,

v daném stavu Dorotu

i můžou dělat nakonec už,

ale potom na další převoz

bylo příliš pozdě.

Ono nejde o jediný případ,

nebo o první případ.

Sama si říkala,

že už v minulosti to byly jiné případy,

jiné těchotné ženy,

které taky zemřeli v nemocnici.

No je ich určitě do desítky.

Já přesný počet neznám,

více méně se teď počítají,

ty, které nějak veřejnost

registruje od roku 2020

od rozhodnutí ústavního soudu,

který zrušil dvě podmínky,

kde bylo možné provest

umělé přerušení těchotenství.

Za ty zemřelé ženy

můžu jmenovat třeba Izabelu,

30 letou ženu, která zemřela

v roce 2021.

Tenhle případ taky

řeší ta prokuratura v Katowicích,

která řeší i ten nejčerstvější případ.

Izabela,

které se tady říká skráceně,

Izá zemřela v Pščině,

taky na sepsy,

poté co jí odstekla plodová voda,

téhdy lékaři viloženě čekali

na to, až plod odůmře,

což se teď nakonec stalo,

tenhle postup nepřežela

ani ta 30 letá žena,

a navíc po ní doma ještě zůstala

malá crka.

Další velmi známý případ tady

je 37 leté Agněšky,

která zemřela v roce 2022.

Poté co jí v 12. týdnu

odůmřeli plody dvojčat,

ona potom čekala

na spontální potrad,

který se stál,

ale ona hned záhy po něm

zemřela.

To je ten poslední případ,

a to byla 630 letá Marta,

která zemřela v roce 2022.

Ta porodila ve 20. týdnu

těhotenství malého Viktorá dítě

zemřela okamžitě a Marta

vlastně zemřela den poněmna zánět.

Katko, kde je ten tedy zásadný problém?

V tom předpochladém přísném potratovém

zákonu v Polsku točiš, který asi

stanovuje, že lékaři

jenom za určitých případů

můžou k té interupci přistoupit?

Ta situace je obecně komplikovanější,

jednak je to tento zákon,

který je velmi přísný,

ale není to žádná novinka.

On byl přísný vždycky,

ale od roku 2020

dejme tomu, že je přísnější právě

tím rozhodnutím toho ústavního soudu.

A potom je tady ještě

druhá věc a tomu se říká

klausola suměňa, což

znamená, že lékaři se vlastně můžou

odkázat na svoje vlastní svědomí,

že nechtějí provés nějaký zákrok

na základě toho, že se to

přeslučuje s jejich přesvětěním,

s jejich vírou, s jejich ideologijí

s čímkoliv.

To samozřejmě se vztahuje k tomu,

že pokud jsou to třeba praktikující lékaři,

praktikující, myslím tím teď nábožensky,

tak samozřejmě to můžou odmítnout

s přesvětění, že se to nevztahuje

nebo není to v souladu

s jejich náboženským přesvětěním.

Jak je to vzbudzuje reakce

ve společnosti?

A třeba i u politiku.

Od kamaráda Filipa Hartzra

novináře se znam zpráv,

který se Polsku dlouhodobě vynuje,

že se to řešilo i v sejmu, ten případ

do roty, o které jsme se bavili na začátku,

že tam byla výzva k minutě těchá

a povstala jen půlka poslancu.

Je to tak, to bylo

velmi boužlivé zasedání, kdy

vystoupila Katarina Kotula, což je poslanky

něle vice, to znamená té současné

opozice, která

vyzvala k minutě těchá a zároveň

vyněla stranu právo a spravedlnost

z toho, že vzpůsobuje smrt ženy.

Iza, Justyna,

Ania, Agnieszka, Dorota,

one vlastně

všechny ty protesty v současnosti

se dějí pod takovým

heslem ani jedna další

a přestaňte nás zabíjet.

Přestaňte nás zabíjat,

ani jedné jen se.

Takže to ona v tom se jim

zopakovala.

Přestaňte nás zabíjat,

můžete závodat koběty,

koniec z klauzulou usuměnia,

koniec s chorou ideologią,

která zabíja dzisiaj koběty.

Připojelej se k ní

někteří členové opozice,

kteří taky povstali.

Staňme i učtíme,

minutom cíši.

Chtěli učtí tu objeď posledním

tu Dorotu minutou těchá,

ale na druhou stranu

zareagovali právěti

poslanci strany právo a spravedlnost,

jak volali máte na rukou krév

a myslili tím právě opozici

nebo příznivce

uvolnění toho současného potratového

zákonu, aby vlastně

ženy měli přístup a spoň

ve chvíli, kdy to těhotenství

ohrožuje jejich život, nebo ohrožuje

život z toho dítěte, tak aby měli

tu možnosté volby vybrat si,

že třeba ukončí to těhotenství,

aby to pro ně nebylo psychicky

i fizicky ohrožující.

Takže tam se strhla

nepríjemná potička.

Ty poslanci

strany právo a spravedlnost

potom řekli, že

úc tý minutou těchá památku

všech těch dětí, které jejich

rodiče právě přerušením těhotenství

zabily.

Jakou mají polky vlastně

jinou možnost na interupci,

když ji nechtějí, nebo

nemohou podstoupit v Polsku,

do zahraničí, jako existují

nějaké organizace, které

jim v tom třeba pomáhají?

Ano, v současnosti jedinou možností

jak a kdy můžou

polky podstoupit umělej přerušení těhotenství

je, že se vydají do zahraničí.

Je to finančně nákladné, takže

existuje několik

různých nadací

neoficiálních společností, které

jednak poskytují poradenství

a jednak třeba schání financé

pro cesty na ty kliniky

a to samodstatně tam ty ženy vozí.

A vozí je jak do Česká,

tak do Německa. Já můžu

jmenovat pár těch organizací, které

jsou v tom letom činé. Je to například

Dream Team Abortion

nebo Aborcia Bezgranic

nebo

Obječi Všeči, což je

spíše poradenzká firma.

Pak je tady třeba Federa, což

je nadace pro ženy a

plánování rodiny, která samozřejmě

pomáha třeba i obětem domácího

právě v případě, že potřebují

nějaké lékařské vyšetření

nebo potřebují třeba i medikaci

to znamená i nějaký druh

antykoncepce. Tak aby se k nim

dostala, aby vlastně nemuseli

podstupovat to, že

o těhotní, že to nějakým

způsobem třeba ohrozí jejich

život a nebo, že to ohrozí

jejich psychiků.

Ta antykoncepce je z důvodu, že třeba

v Polsku není úplně běžně dostupná.

Tady třeba vůbec není dostupná, je zakázaná

pilulka po, to znamená

takový ten lékprášek,

který by si žena vzala po té,

co třeba dojde k nechráněnému

pohlavnímu styku. Je to taková

první a vlastně i poslední pomoc

před tím možným

o těhotněním, ale

obecně tady antykoncepce

dostupná je,

ale některí lékaři,

jak vlastně zjistil tady nedávný

výskuma si před půl rokem, tak některí

lékaři její nechtějí předepisovat

se, odvalávají se

na to svoje svědomí, že se to prostě

neslučuje s jejich přesvětšením. A tohle

je věc, kterou třeba zminují právě i

protestující ženy, nebo ich protestující

muži, kteří v současnosti

hlavně tedy v tom týdnu

v polovině červná protestovali

proti současné

polské potratové politice,

tak oni připomínají,

že pokud někdo

vykonává obor porodnictví

a gynekologie, tak musí

příjemná rozhodnutí, která jsou třeba

i těžká, která jsou i pro něj

neslučitelná s nějakým jeho vnitřním

přesvětšením. A třeba zminují to,

že pokud někdo se chce věnovat medicíně

a chce dělat jednoduchou medicínu,

kde se nemusí rozhodovat o životě

a o smrti, tak ať radějí ti lékaři

změní tu svojí

působnost, ať třeba dělají

dermatologii, ale ať se nevěnují

něčemu tak vážnému

zároveň i kontroverznímu v Polsku

jako je gynekologie a porodnictví.

Tím se zpátky dostáváme

tedy k té reakci společnosti

točiš ten případ Doroty dostal

poláky do ulic. Jak

ty demonstracé v katolickém

Polsku vypadají?

No, katolické Polsko je jedna

věc, ale to se bavíme o náboženství

ale ta společnost je

částičně trochu jiná. Oni

mnozí lidé jsou tady věřící, ale

zároveň prostě smíšli

jako lidé v 21. století.

A je to vědět

v mnoha aspektech polského společenského

života, ať už se bavíme

o právě ne na to rozhodovat

o svém těle nebo ať už se bavíme

o seksuálních menšinách a tak podobně.

Tak je vidět,

že i mnozí členové

katolické církvé

jsou, proto aby se

ta pravidla tady uvolnila, aby ta společnost

žila normálním životem

21. století.

Ty protesty

mají největší podporu

ve velkých městech, samozřejmě.

Kde se vzpíš jako schroma

žděje ta liberálnější společnost.

Ty protesty jsou víceméně

většinou poklidné.

Co jsem tak zaregistrovala,

tak jediný

nějaký konflikt

byl v Réšově, kde policie

zadržila jednoho z aktivistů k vůli tomu,

že se je pořád snažil přesvěčovat,

aby

spíš podporovali demonstranty.

Ta policie tam taky

zároveň v Réšově na tom protestu tvrděla,

že ten protest není legální,

takže tam došlo k nějakým potičkám.

Ale jinak protesty jsou

hlasité, jsou samozřejmě doprovázené,

s vlájkami jsou doprovázené

různými řečníky, kteří mluví o tom,

co se v současném zdravotnictví

v Polsku děje, co se děje ve společnosti.

Ty protesty jsou samozřejmě

namířené proti současné vládi, protože

od doby vlády, strany

právo a spravedlnost a vlastně

celé té pravidcové koalice se

ta pravidla, co se týče

nějakého přístupu

k právom určitých skupin lidí,

tak se tady zhoršuje.

A cílem těch protestujících je

takého dialogu s vládom,

nebo když jsou ty protesty namířené

přímo proti vládi, tak oni ani

s vládom nechtějí diskutovat žádají

a nevím, předčasné volby

mají být na podzimti rádne.

Tady nikdo nemluví o předčasných volbách,

je to spíš o opravdu o tom,

že tě lidé vyzívají k tomu, aby

nastala nějaká změna,

aby se ten zákon uvolnil,

aby zákonodárci rozhodli o tom,

že nebo aby umožnili to,

že ženy budou mít přístup

v Péči, tak jako mají

třeba v jiných státech Evropské unie,

jako mají třeba v Německu,

jako mají v České republice,

co se týče právě podstoupení

umělého přerušení těchotnství případě,

že je to ze zdravotních důvodů.

Upozorní taky na to,

že to rozhodně neznamená,

že by chtěli úplně rozvolnit

ta pravidlá o netoskutečně o tom,

že bojují o to, nebo

snaží se zasadit o to,

že nedostávají tu Péči

a mají nárok a potom to může dopadnout

až takto fatálně

a zároveň upozornují na to,

že už těch žen zemřelo skutečně hodně

a že vlastně třeba po nich zůstávají

manžele, že po nich zůstávají děti

a jako tady tu

strátu nic a nikdo

nenahradí.

Katko tak moc krát díky za přiblížení

nejenom tedy případu do roty lalikové,

ale celého toho kontekstu

potratového zákona

a důsledku, které z to vyplývají z Polska.

Já děkuju za pozvání a na slyšenou.

Spoust a zajímavých hostů

chystáme přenosy i video stream,

tak si to nenechte ujít.

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.