Studio N: Jak se zvířata musí přizpůsobovat klimatické změně

Je pátek 26. května, posloucháte Studio N, tedy je Filip Tytlovách.

Dnes o tom, jak se zvířate musí přispůsobovat klimatické změnie.

Příroda už ráguje na změnu klimatu, odhade říkají, že svém místopu usobení už začalo měnit mezi 25 a 85% všech druhů na planetě.

K jakým konkrétním změnámnutí rostliny a živočechy klimatická krize?

Brůze ptá teda k Turkejdeniku N. Karolíny Klinkové, která se tématu věnovala.

Karolíno vítej, ahoj.

Ahoj Filip.

Jak konkrétně reaguje příroda na klimatickou krize?

Reaguje věcerymi spôsobmi.

A já myslím, že o této otázke se budeme bavit celý tento děl, takže výkop celkom taky jako že priami.

Ale akby som to malo velmi zjednodušit, ty spôsobou je věcero od toho, co ty si spomenul migrácia druhou.

Ménia svoje město posobenia, město života.

Ménia se, ale i oni samotné, různymi spôsobmi, ménia svoje chovaně, ménia to, ako výzerajů,

ako se správajů, ako jich tělesný zovnějšek vůbec výzerá.

Je toho věc, a není to jednoduché.

Ty si mluvila s americkým biologem Torem Hensnem,

který rozlišuje dva typy reakci na klimatickou změnu a to je adaptace a evoluční změna.

A to je to, co si právě teď rozlišila, že je to tak.

To, že se přespůsobují, takže třeba migrují

a nebo že se mění oni fyzicky.

Ono to je trošku ešte zložitejšie.

Aj ta fyzická zmena může být adaptáciou.

Je to možno neintuitívna, ale je to tak.

Ale on hovori o dvoch reakci, jedna je adaptácia a jedno je evolučna zmena.

Adaptácia je něco, co si můžeme predstavit jako krátkodobější důsledok

tých zméněných podměnok.

Je to něco, čím zareáguješ, jakože velmi rýchlo

a je to něco, čo nemení tvoje rysi, nemení to tvoju DNA

i ba využíš schopnost, kterou máš schopnost fleksibility,

plasticy, tak se to nazýva v tej biologické terminologii.

Využíš to, že si fleksibilny a věž reagovať na zméněné podmínky.

A to může být presně buď, se zméní tvoje chovaně.

Ale aj se zméní to, ako výzeraš.

Akurat to nije je zmena, která by se prepisevala do DNA

a nie je to zmena, kterou by dědili tvoje potomkově.

Príklad, který můžeme dajt, dorastí ještě do jiné velkosti.

Hej, nebudeš mať 2 m, ako některé druhy

májí, alebo už mať 30 cm na město toho.

Stále je to, ale adaptácia.

A keď sa tě podmínky znová, vrátě do toho povodného stavu,

tak ty stále budeš věc vedět dorastať do tých 2 m.

Alebo to tvoje chovaně se vrátí do toho normálou.

Hranice mezi adaptáciou a evolučnou zmenou podle něho leží v tom,

že satyéry si začnu dědiť.

Začni se to naozaj prepisovat do tvojej DNA a tvoji potomkově

budu dědiť tvojou čertu, kterou si si v souvislosti

s nějakými zmeněnými podměkami vyvinul.

A tato tentorís se bude posuvať ďalej

v tom celom ďalšenu živočitném druhu.

On uvádí jako dobrý příklad zvíře,

které se jmenuje Kalmar Peruánský.

To je takový bezobratlý lovec,

který se objevoje v hlubinách oceánu,

kde je mimochodem jedním z nejsilnějších predátorů.

A u něj by mě zajímalo.

Ten šel teda cestou evoluční změny,

a nebo to je adaptace.

On išel cestou adaptácie.

Kalmar Peruánský to je presně to zvěra,

v velkosti 2 m.

Já jsem se dívala na nějaké videa,

je to strašně strašitelné zvěra,

keď si predstaví,

že by si to stretl nikt je v oceáně,

tak teda panika.

A Kalmar Peruánský ten príbech je strašně zaujímavý,

a mě se hrozně páčilo,

jako to ten biolo, ktor Hanson popisoval,

to bylo naozaj,

jako kde by si se dívalo na nějaký dokument.

Fakt, že viděl si ten príbech,

zatím bylo to hrozně zábavné a zaujímavé,

jako to popisoval.

Bylo dlhodobo s drojom prostě rybolovů.

Rybáry ho lovili úplně bežně,

bylo to snadě najpopulárnější Kalmar,

který osimohl vidět někde

v obchodě v restauraci.

A jedného dnia on zmizol

z Kalifornského zálivu,

kde do vtedy žil

a kde dosahoval naozaj

té velkosti 2 m.

Všeci si mysli,

že odišel,

že podměnky, které byli

v té dobe vychílené,

oceanské,

takže se změnili té podměnky, teplota, stúpla.

Myslili si, že odišel,

že se zbalil a všeci Kalmarí

i odišli.

A až nějakodobu potom

se zjistilo, že Kalmar Peruánsky

v obecnikach neodišel,

že Kalmary, které tam

ty louci a biologovia viděli,

které byly dělako menšie,

dosahovalilo jen velkost 30 cm,

čiže úplně je prostě obrovský rozděl,

že to v sklečnosti nie je iný druh,

ale je to stále Kalmar Peruánsky,

který len v tých změnených podměnkych

zrazu dosahoval úplně

úplně inu velkost,

choval se inak,

dospěval ovala skvěl,

jako predtím naozaj ten 30 cm

kalmar už byl dospely,

dokázal se rozmnožovať, už viac

nierástol, prostě tak to se príspůsobil

tomu, že tě podměnky byly iné

a urobil to naozaj takým výrazným

spôsobom, že si lidi naozaj mysli,

že ten druh odišel někam úplně

i nám a už se možno ani nevrátí.

A pak jsou tady ještěrky, která se neučili

přešit horykán?

Ano, a to je o dost jiný príbech

tak jistou myslím si, že velmi zábevný

a myslím, že já jsem se naozaj

úplně směla přitom, ako jsem se rozpravoval

s tímto biologom.

Byla jsem hrozně nešťastna, že jsem na biologii

nedávala až taky velký pozornek impli.

Jaštěrice, které se rozhodli

přežet horykán

tu už možeme hovedit o

evolučný zmen.

Je to príbech

s dvoch karipských ostrovou

a suvisit to s jedným biologom,

který tam šel a skumal

ekosistemi na tých

dvoch karipských ostrovoch.

Nebylo to s cělom

skumať nějakou evolučnu zmenu.

Bylo to preto, lebo se tam vtedy

přemnožili nějaké potkany a on

se chcel pozrijet na to, ako na to

ten ekosistem reaguje a prípadně

jako by se to dalo rěšit, protože oni už

byli predatorské preten ekosistem, protože

neboli přírodzenou súčastěl.

Takže tam nějak pomeral

tě živočíchy, spravil si nějakú databázu

statistik a

odišel.

A těsně potom, ako odišel, se ty mi to

dvojma ostrovy prehnali dva velmi níčevé

horykány, vývratili

stromy, zničili obydlia

zabily mnoho živočíchou

a tento veděc si uvedomil, že by možno

toto mohl byť dobrý moment,

kedy se na to miesto vrátit

a pozriec, co těto dva horykány

spravili s tým ekosistemom

o kterou on už v tej chvíli toho

velmi vola veděl

a vlastně by dokázal porovnať

to, co bylo predstým a to, co bylo potom

v děka tomu, že už tě statistiky mal.

No a sustředil se práve na jeden

druh jasťeric.

Jeho zaujmalo to,

co mali

jasťerice jiné na sebe

tě, které prežili,

narozděl od tých, které v tom horykáně

jednom alebo druhom zomreli.

Začal teda skoumať

jaké je i chtělo, v čom se liší

i chtělo od tých všetkých,

které jednoducho zmizli, které tam zahinuli.

No a zistěl, že těto jasťerice

naozaj májí i stečrty,

které tě ostatné nemaly

a jsou to večšie vruška palcou

na rukách

a k mají teda jasťerice ruky.

A taky s to mají

dlhšie predné končatiny.

A ono to byla

celkom záhada, že preču právě toto

a čím by to mohlo byť tak strašně významné,

až dokým on

vlastně nerekonštruoval pod měnky

horykánou u seba na hotely,

zobral zo svým týmom taky ten fukač na listě

a vytvorili vlastně horykánu normalně

u seba na veraně hotelu.

No a vlastně zistili,

že tě jasťerice

vďaka tomu, že mají

dlhé ruky,

tak se dokážu lepšie držat ve tvý

a skryť se tak poveděc

za nimi, v tých podměnkych,

kedy fuka ten velmi silný větor

vedě se lepšie držat a tým pádom

je zahynuť.

Co je, myslím si úplně fascinujce

příhoda a právě

závima ve to začalo byť vtedy,

keď on ještě těto dáta

prehnal cez iné dáta

s iných měst, kde

sa ty ekosistémi potykají s horykánmi

to, že aj tam něco také to existuje

a nádvovažok ještě zistilo,

že se tato čerta naozaj reprodukuje

aj u potomkou jasťeric,

takže naozaj nejde o nějakou jednoklivost,

ktorou si vyviní ten jedinec,

jako těka Lamare,

ale naozaj

je to něče, co sa dědí a

co budu mať

na svojom těle,

a i potomkově jasťeric.

Takže dědičnost je odpověď na otázku,

kdy vlastně můžeme

přemýšlet a mluvit

o tom, že se děje nějaká

evoluční změna. To znamená,

že měnčí rozměny kalmarů

jsou určitá jako krátkodoba plasticita

a tevětší palečky ještě rek

to už je evoluční změna a změna rysů,

která se dědí. To je ten hlavní rozdíl,

podle kterého biologové poznají,

že se jedná opravdu o evoluční změnu,

která reaguje na nějaké prostředí?

Ano, presnitak.

A z jakou istotou dokážeme říct,

že v přírodi se přece děje mnohem víc jevů,

které na teživou čišná

nebo i roztlené reakce mají vliv?

To je důležitá připoměnka,

protože máš pravdu,

že speciálně od kedy vlastně člověk

začal zasahovat do tých ekosistémov

takým výrazným způsobom,

jako zasahuje, tak je naozaj

těžké rozlyšovať,

jaký důvod za tymi všetkými

změnami stojí. Máme to stratu habita,

to máme tu prehnaný lou,

můžeme si připomínať,

že klimatická zmena je nějaký iba

další rozmer

všetkých tých faktorov,

které ovplyvňuju

chovaně a i vůbec výzor

živočíchov

a rastlin.

A je pravda, že v některých situaciách

těto vplyvě od seba nedokážeš

odděliť. Oni jsou tak strašně

prepletené, že nevěš povedať,

že to je tento, alobo tento faktor

a to je presně něče, co

aj to jen jsem v našem rozhovorě.

Na druhej strane

dnešní vědci, dnešní biologovia

v některých situacích už naozaj vedě

vyskumať, že ta zmena naozaj

vyplýva zozmeny těploty.

Vějeme to například presně

při migracii. Vějeme,

že druhý sa hýbu

v podměnkách, které prene

nesu prírodzené,

keď se ta těplota zvýjší.

Vějeme to

například v situací,

kdy vidíš v prírodě,

že načasovaně tih javou je

jiné, jako bývalo, kdy si

keď kvitnu veci, které predtím

nikdy nekvitli. To je všetko

vlastně dopad toho, že sa ta těplota

mení a v tých to situacích už naozaj

víme povedať, že to s klimatickou

zmenou naozaj sú vysi. A znamená to,

že se nám tady před očima odehráva

evoluce a my prostě můžeme

zblízka skoumat a sledovat? Ano.

Ona je to hrozně taká

príjama otázka.

Já si myslím, že večinu lidi nad

evoluciou premyšla jako nad měčím

strašně dlhodobím vzděleným,

že to trva desetky tisíc rokou

predstavejší tam tých dinosaubrov

a praludí a já nevím čo.

Ale tohle Henson je naozaj

presvedčený o tom, že tu evoluciu

vidíme pred očami. Naozaj

vidíme, že druhý ménia

svoje správanie ménia to,

jako výzerajů a naozaj sú to

aj zmeny, které jsou evolučné a

vidíme to v realnom čase.

Víme zobrať informácie

o palcach Jaštěryc a vidíme,

že tento dopad tam naozaj je

a nie je to jediný príklad.

Takže ano, jednoduchá

odpovedná to, čo se pýtaš, ano.

Dnes se naozaj můžeme

přenose divet na evoluciu.

Já se musím přiznat,

že jsem taky tady dával

úplně velký pozor na hodinách biologii.

Ale taky jsem byl jeden z těch lidí,

který si myslil, že

evoluce je prostě dlouhodobá

změna, která nejde postřehnout

během našich životů.

Tady prostě máme pár let během,

který si můžeme všimnout,

že ještěrky změní palečky,

který jsou potom větší.

Když se ještě naštěří

naštěří,

když se ještě na chyli

budeme se ustředit na rostliny,

tak ty se, jak přispůsobují tej

klimatické změny?

Ty mají taky nějaké zásadní

změny na tom, jak fungují

nebo na tom, jak vypadají?

Tě reakcie druhou

jsou velmi podobné,

či už jde o rastliny

alebo o živočíhy.

Lento možno něje je,

tak strašně rýchlo vidět.

Ale například hovoríme o migracii,

odpláva někam po rěke ďalej

alebo

se presídli celé stádo

nějakých sern alebo

ale rastliny se vedí a hýbať.

Aj rastliny dokážu posuvať

ty svoje pásma,

kde se vyskytojí.

To je něče, co naozaj vidíš

i prinych.

Takže, já myslím,

že v podstatě při všetkých druhoch

se dá ho vrít o tom istom,

ale naozaj tej rastliny jsou

tak strašně dynamické,

jako tě živočíhy,

tak je to něče, co se možno pozoruje

takého bežnému pozoru ve těloví

o mnoho těžšie.

Jaká tohle je správa, kde bys to

měla hodnotit?

Je to správa dobrá a nebo špatná?

Máme se z toho odnáz,

že se příroda na koniec při způsobí

a všechno zvládne,

a nebo je to špatná správa,

že i takhle měníme s výmkováním?

Tak to,

protože nevím, jako to dopadne.

Na jednej strane

je to absolutně fascinujíce,

že něče takéto se děje,

že

naozaj vidíš pred svojimi očami

v realnom čase,

že tě druhý vedí takým to spôsobom

takto rýchlo reagovat.

Mně to přijde úplně fascinujíce,

úplně úžasné,

že něče také može existovať

a že takto rýchlo se to vlastně děje.

Na druhé strane,

když nad tím premyšlať,

že se to týka naozaj každého druhu

v každom habitátě,

tak ti zrazu začne docháce,

že nějaká klimatická zmena naozaj

není nějaká úplně abstractna věc,

o které my se tu bavíme

v rovině

nějakej veľmi širokej,

ale že vidíš tě naozaj

konkrétné dopady na konkrétné druhy

a jednotklive dokonce možno

aj tých jedinců, jako takých.

A to mě přijde teda osobně dost strašidelné.

A to naozaj

nije nějak abstractna debata,

ale že vidíš tě veci naozaj

naživo a v realnom čase

a priamo.

A co lidi? Co nějaký

jako znatelný evoluční změny u lidi?

Ty už také začali, mám začísledovat,

jestli nemám nějaký větší

dominantnější palce na nohou?

Věž, co zkus, zkus to sledovat, uvidíš.

Informaci o tomto začel nejmáme.

Začel studie na tuto té muně

existujú.

Věme, ale že chovaně

lidi naozaj už začali měniť.

Například, když si vezmeš

chovaně lidí,

který

dobrý příklad je například,

jak jsme teda při Hurikán-Katrina

New Orleans.

Potom, ako bylo mesto zničené,

tak New Orleans postavilo

taky velký mur, který máme

stochránit před tymi dělšími

možnými katastrofami. A to je

behaví realné reakcia. Prisposobíš

mu, ako se zmeníli pod měnky.

Druhá vědě je, že

20% objevať New Orleans

se odstěhovalo z toho mesta. Už nechce ložit.

Na městě k děti toto bude hroziť.

Takže migracia, klimatická migracia

je témá a

bude témá.

Takže nějakú tu adaptaci

už v tejto chvíli v tom chovaní

vidíme.

A dobrá připoměnka, kterou

mohl Thor Henson

bolo aj tá, že v historii

věděli dokonce aj něčo podobné,

ako se stalo tým kalmarom.

Ket se pozryž na příkladné

štatistiky po 2. svetové vojne

vtedy se štatisticky rodili

děti, které byli menšie.

A zostali menšími

počas celého svojho života.

Byli normálně dospely, normálně vyvinuty,

ale byli menší.

A ta teoria je taká,

že to byla práve

adaptacija na tě stresujce

podměnky, které

suviseli s děaním počas 2. svetové vojne

a po 2. svetové vojne

byl nedostatogiedla,

byly naozaj tě matky, které nosili ten

plot vystresované.

A pravděpodobně se táto adaptacina

zmena začala dějať už naozaj

v maternici matky, alebo

velmi rannom štádiu života.

A táto adaptacija

vlastně se prejavovala

počas celého života

v lidi. Takže

s historie vidíme, že

takéto zmeny se u lidi dějať můžu

podobně jako u živočích.

Nevěme, ale za těl

povedat, že by se něče taky děl

v suvislosti s klimatickou zmenou

za těl.

Tak pokud jsme prošli adaptací

plasticitou technologické vychádí,

že bychom měli zaznamenat i nějaké

evoluční změny na, je to na ročné

těžké skoumat sama sebe, je to těchší,

než třeba skoumat zvířata

nevím, nevím ti na ně odpovedať

ono adaptací a

evolucija jsou těž veci, které

se nějak prelinají, může něče začetť

adaptacijou a skončit evoluciou.

Možno se

presně s takým to nějakým postupom

dostaneme k nějakým

evolučním zmenám a

zhladom na to, že to vidíme v prírodě

a vzhladom na to, že a i u lidi

jsou v koněčnom dosledku len nějaki

živočíšný druh, tak je

to možná, že na ozajg

evolučním zmenám dojde a človek

uchov bude musíť

evolučně přišlo se byť

pod měkám, které se menili.

Co bychom se my

lidá mohlo naučit odrostlin a zvírat?

Tor Henson je presvečený,

že by jsme se mali

předo všetkým

přijučit tomu, ako rýchlo

druhy reagují. Oni naozaj

nečakají. Pre něj je

otázka

adaptability, plasticity

a možno potenciálné

evolučné zmeny otázkov prežitě.

Nemají čez na tím

premyšlať, reagují

na to, že podměnky jsou jiné

a že se musí a prispůsobiť

tejto zmeně, protože

jinak vyhynu. No a on je

presvečený o tom, že presně toto je to

hlavné ponávčeně, které by jsme

si mali odněstí ajmi,

nečakať, konať,

měniť svojechovaně,

měniť to,

kde jsou naše děnoděnené návyky,

měniť vlastně všetko,

ogladom toho,

jako žijeme a

jako žiť budeme.

No to je možno také to hlavné ponávčeně.

On menoval konkrétně naozaj,

myslím, že to pozná každý, kto

aspen trošku sleduje tu debatu

o klimatické zmeně. Menoval to je

každé dnes potrebitelské návyky,

možeme se bavit o tom,

jako velků majú nějakú rolu

proti naozaj

obrovské, klimatické zmeně,

potom politické rozhodovanie,

ktoré určitě rolu hrá.

Všetky těto věci, kde se nás čítajú,

tak náozaj povedu k nějaké zmeně,

povedu k tomu, že

mý jako druh se príspozovíme lepší.

Jako jasně, já chápu,

že se můžeme adaptovat, ale nejde asi úplně

urychlet evoluční vývoj,

že bych se jako rozhodl, že bych

sám u sebe urychlel evoluční vývoj,

nebo že bych se rozhodl, že bych

sám sebe, jak si prošel,

tak můžu projít plastikou, právda?

Já bych viděl, co můžu změnit,

taková, jaká funguje u zvírat, nebo roztlin,

tak tam to asi nezáleží na našem

vlastním rozhodlití.

Jasné, nezáleží to,

či ti narastu dlhše ruky,

alebo nohy, alebo jaký budeš vysoký,

ale ludzky druh je velmi

fleksibilný.

A kde byť taky to fleksibilný,

kalmar peruanský, tak já nevidím

dovod, prečo je mi bysme se nevedil,

že zamyslejte na tím, co robíť

inak a reagovať minimálně tým svojím chovaním

a kničím iným na to.

Akojine, jsou tě podměňky.

Co bys na sobě evolučně změnila?

To závisí asi od toho,

aké budu podměňky, věžščo.

No...

Jaký kruný ještřeba?

Načo by mi bol?

Na ledě by.

Dobr.

Líká redaktorka denníku N. Karolina Klinková

Karinovosti děkuju a měj se hezky.

Ahoj.

Děkujem Filip, ahoj.

Vicepremier pro digitalizaci Bartosz

popřel, že by vláda chystala rušení

rodných čísel.

Přes příští rok by měla pouze

zmizat s občanských průkazů.

Rusko už začalo s přesunem

nestratikických jederných zbraní do Běloruska.

Oznávají se, že ještě se

příště příště příště příště

příště příště příště příště

příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště příště př

Aktoální ekonomické situaci není zavedení eurá v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období. Rekl to premiér Petr Fiala, nejprve je podle něj nutné dát do pořádku český státní rozpočet a skrotit inflaci.

A na závěr, ještě jízlivá poznámka. Když už jsme u té přírody a zvířat, v nízdě na bývalem pivovaru v Chínově se usadili dvě čápice, samičky, kterým faní široká veřejnost chvíli opečovávali vejce a lidé se hádali, jestli jsou oplodněná a co z nich bude. Tak neseme dobré správy, tomuhle stejnopohlavním upáru stáborska se už vyklubala dvě malá zdravá čápátka.

Když se musí Marku Bendovi špatně usínat, když mu tradiční hodnoty bourají už i ptáci.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.