Studio N: Jak rozumět francouzskému vzteku

Je 4.13. července, poslucháte Studio N, tady je Filip Titlbach.

Dnes o tom, jak rozumět francouzkému vsteku.

Po smrtě 17 letého nahala mrzouka, kterého na konci června zabil policista při silniční kontrole,

propukli prakticky po celé Francije násilné střety z policí, provázené rozsáhlím rabováním a vandalizmem.

Během několika nocí bylo zapáleno tisíce aut a kontainerů na odpadky.

Na tisíc to budov bylo poškozených nebo úplně zničených ohněm.

Včetně stovek škol, bank nebo supermarketů.

Proč Francije zachvátili plameny?

A dá se s tím něco dělat?

Hostem podkástuje publicista František Kalenda, který dlouhrobie žije ve Francii.

Františku vítej.

Ahoj. Ahoj, děkuju za pozvání.

Ty ste francouzké protesty viděl na vlastní oči. Zažil si to?

Viděl jsem kousek z nich, potom vlastně ten závěr, ten poslední víkend trošinku z nějakého odstupu.

Nemůžu říct, že bych se přímo pouštěl mezi ty skupinky těch rabujcích.

Oni to nebyli příliš protesty, bylo to tedy spíš rabování vandalizmus,

tak bylo lepší se mezi němoc nemíchat.

Ale ano, něco jsem z toho viděl.

Takže nerabovals.

Nemám nový iPhone, ani televizy, je z toho spoustek rásných záběrů.

A kde všude se protestuje?

Protože pokud ho chápozprávně, nebo to jsem se i přečetl v celozitových médiích,

tak ten rozsach těch protestuje podle všeho nevýdaní.

No nevýdany není, v roce 2005 byl podstatně větší,

takže je nevýdany, řekneme v těch posledních, kolik to je, 18 letech.

Jednak bývali podobné případy vandalizmu a nepokoju a rabování v určitých konkrétních městech,

nebo regionech, ale nebývalo to takhle po celé Francí na druhou stranu.

Je to pořád doznačné míry omezené na ta chudší předněstí nebo okraje měst

a pak se to poměrně často rozlevá do center těch jednotlivých měst.

Tam hodně často ti rabující tedy vyráží mimo jiné proto,

že jsou tam třeba nejluxusnější obchody, jsou tam nějaké promenády,

dobře se to tam rabuje a někde teda nudno říct třeba jako v Marsei,

kde se pohybující takto centrum vlastně je taky do istý míry částičně vyloučená lokalita,

že tam je taky poměrně hudně chučích lidí nebo nezaměstaných a tak dále.

A to jsou ti lidé, kteří jsou naštovaní?

Řekl bych, že ti nezaměstaní nebo jich děti, děti, které nebo mladí lidé,

kteří nechodí do školy v tuhle chvíli nebo přestali chodit do školy,

obecně mladí lidé z těch vyloučených lokalit.

Tedy lidé je jen při toho ale už na toho toži vysky,

že je to taky děláto, že si to vysky, že si to vysky, že si to vysky,

že si to vysky, že si to vysky, že si to vysky.

A to je taky vysky, že si to vysky, že si to vysky,

že si to vysky, že si to vysky.

Většinu se protestuje kvůle politice, kvůle náboženství.

Co je to tady?

Tady je to spíš taková nekontrollovatelná zášť a naštvanost a frustracie.

hodně menšinová i podle těch statistik, které vydehlo ministerstvo vnitra,

která má nějakou politickou motivaci, nejčastějí tedy nenávist k Macronově.

To je nutno zdurazně, že tohle ve Franci existuje,

a je to takové prodloužení těch delších protestů,

ať už proti důchodové reformie z nedávné době

a nebo třeba těch takzvaných želutých vest před několik alety.

Ale je to tedy menšina, drtivá většina,

neprotestoje nutně k ulinčemu konkrétnímu,

ona tedy, jak jsem říkal, většinou ani moc,

neprotestoje, ona prostě rozbí, krade,

dostává se do puty Čech z policí a tak dále.

Je to podatevé pochopitelná frustraca?

Rozumíš tomu vsteku?

No, rozumím tomu vsteku z toho pohledu,

že si vlastně něnedokážu moc představit,

jak bych se choval, kdybych v takové situaci byl,

kdybych vyrůstal třeba v nekompletní rodině,

kdybych vyrůstal v rodině, kde mojí rodiče nemají práci,

mojí prarodiče pravděporobně taky neměli práci,

kdy se třeba dostávám do konfliktů z policí,

jenom proto, že nějak vypadám,

že mám nějaký původ, nejčastě i třeba

severoafrický nebo subsaharský,

kdy jsem v obklopení lidí, kteří se nějak podílejí

na obchodu s drogami, kdy je kolem spoustaná silí,

dokází k přestřelkám velice často, dokází k potičkám.

Je to prostě takové prostředí, které si myslím,

že je z něj těžké uniknout a dovedu si představit,

proč tím ladí lidé jsou naštvaní

a mají pocit, že nemají přecebou žádnou budoucnost,

protože už ji ostatně neměli ani těch rodiče.

Tady je zajímavé, že ty poslední protesty

nebo poslední nepokoje v téhle velikosti,

v tom roce 2005, už je skoro celá jedna generace.

Takže tohle jsou vlastně děti těch,

kteří se účastnili na těch nepokojích před jednou generací.

Takže to je v tom roce 2005.

To mi přijde vlastně strašné a šokující,

že děti těch lidí, kteří měli pocit,

že nemají žádnou budoucnost, tak jsou nyní v téhle situaci.

Já ještě jednu zopaků to ménu, které jsem říkal v úvodu.

To ménu z ní Nahelmer Zouk, vladý 17. letý koučina,

kterého zabil policista přislniční kontrole.

Co se stalo? Proč tohle bylo tou rozbuškou

takových obrovských násilných protestů?

No asi zvláště proto, že z toho existoval video záznam.

Nebo dokonce asi několik video záznamu existovali

z toho svědecké výpovědi a že policie nemohla,

přes třeba se o to pokusila, použítu svojí oblíbenou taktiku,

kde říká, ne my jsme byli napadeni,

ostatně tu z námi ze spojných států, ne my vlastně jsme byli v ohrožení,

někdo další byl v ohrožení, on na nás najížděl,

nebo pokusil se nás před, ohrozil nás a najdnou z toho videa

vidíte, že on prostě újžděl, jasně, neměl újždět,

měl úposlechnout z zastavení, nejel ve svém vlastním autě,

neměl řidi čák z půstatěch, věcí je jasná,

že to byl prostě, nebyl to úplně, jako úplně neviní kluk,

to je jasné, ale určitě si nezasloužil, aby byl zastřelen

a my vlastně sledujeme na tom videu popravu,

zvláště, když se vezmeme, když vezmeme v potas,

že ten policista jeden z nich, my nevíme, který,

jestli ten, který stril, nebo ten jeho kolega,

jeden z nich vlastně říká, na tom videu,

že ho strilí do hlavě, že ho vlastně popraví

a potom to udělá, přes třeba, že ho tedy stril do srdce.

Takže vlastně sledujeme popravu v přímém přenosu

a prostoustu lidí z tohohle prostředí,

a myslím si, že nejenom pro ně i prostoustu,

vlastně to byl šoki prostoustu lidí z té většinové společnosti

a byl to šoki prostoustu, nejá nevím lidí

pro afrického původů ze střední vrstvy,

který se s tím zastolik nesetkávají,

tak pro ně to bylo absolútní hrůza a potvrzení toho,

že vlastně žijí v zemi, kde je minimálně část

bezpečnostních složek, je diskriminuje, usulujeme o život,

jsou taky mnohem častěji cíli, těchle policijních kontrol,

mnohem častěji jsou zastavováni na ulici požádání,

k tomu, aby si identifikovali a tak dále.

Takže určitě to navazuje na určitý strach, frustraci,

naštvání i větší části společnosti,

než jsou jenom tím mladí lidé na těch předměstích.

To byl kuk synou barvou plati?

No, ano, byl původu částičně, alžířského částičně marodského.

A hra je to v tom roli?

Odhalilo to zastřelení toho mladíka něco o tom tamním systému?

Řekl bych, že to v tom asi hrálo velkou roli,

protože existují statistiky na to, které vydal,

třeba úřád francuzké ombucmanáže,

když je člověk považován za někoho sevroafrického původu,

nebo někoho subsárzského původu,

což mohl být třeba i ty, že je to prostě jenom vizuální percepce,

toho, jak vypadáš, ani toho původu být nemusíš,

tak máš dvacetkrát vyšší šanci na to,

že tě policie zastaví, aby tě identifikovala.

Jsi říkal, že šlo především o výbuch frustrace

mladých lidí z těch hudinských předměstích,

potomků přistěhovalců z Afriky?

Který mají pocit asi oprávněný,

že pro ně neexistují příležitosti a že nemají žádnou budoucnost,

že s nimi ten stát zachází jinak než s jinou částí společnosti.

Je tohle teda důsledek přehlížení nějakého velkého problému?

Je to důsledek toho, že se ten problém nechával, tak nějak vyhynít.

Neřekl bych, že by byl úplně nutně přehlížen,

protože vlastně ty první nepokoje v těchle těch oblastech,

těchle předměstích se objevují už v osudnesátých letech,

a vždycky se potom zjeví v věřejném prostoru obrovská debata,

co by se s tím mělo dělat, co by se s tím mohlo dělat.

Částečně se to řešilo obrovskými investicemi do renovací těchle předměstí.

Vnudno říct, že to je poznat, ale pořád jsou velké části těchle chudinských čtvrtí,

které jsou teda v opravdu strašném stavu i fizicky,

chybí tam dveře, chybí tam okna, chybí tam vytápění.

Je to opravdu na úrovně třeba faveli nebo horší.

Takže tam se třeba investovalo do toho vybavení a do toho,

jakým způsobem tě lidé teda jakým způsobem žijí, ale úplně se neřešilo

a nebo se nedokázalo vyřešit ten základní problém a to je,

že drtěvá většina z těch lidí nemá práci.

Chápu to správně, že tě lidé nemají moc jinou možnost než upletňovat

svoje právu ve řejném prostoru takovým mluvům způsobem,

že prostě nemají takový hlas v té společnosti, že taky neduchy.

Hlas nemají žádný, že to je jasné, níkdo s nimi normálně nemluví,

že níkdo do těch čtvrtí nechodí dokonce se jim na západě,

se tomu říká Nougouzony, což můžu z vlastní zkušenosti potvrdit,

že není pravda, že tam se dá normálně chodit,

byl jsem v Sandení velmi nechvalně prostově na okraji,

pa řík, že byl jsem v těch severných předměstí Marsej

i v některých dalších těch takzvaně vyloučených komunitách,

není to tak, že když se tam člověk objeví a vypadá jako já,

tedy jako odblondiatý velmi bílý cizinec,

který mluví se silným francívským přízukem,

takže kam žitě někdo zastřelí nebo okrade, tak to prostě není,

ale nechodí tam novináři, teď tam začali chodit po těch protestech

nebo po těch nepokojích, politici se tom velice vyhybají,

mám pocit, jestli si správně pamatuju, že před prezidentskou volbou

tak Eryk Zemur, což je vlastně krajně pravěcový opravdu,

nebo až extrémně pravěcový kandidát a momentálně tedy neuspěšný politik,

tak projížděl těmi severnými předměstími v autě

s obrovskou ochrankou, v obavách s toho, co by se mou mohlo stát,

paradoxní na tom samozřejmě je, že on sámi je alžířského původu,

a má to tedy ten leten nádech, jakého si obrovského nebezpečí,

no a obyklé do těch místních, kdo nechodí, tě lidé s těch předměstí,

tak i obyklé nikam nechodí, protože nemají úplně důvod,

proč plněvač tedy často nemají práci, když nemají práci,

tak nemají moc důvod někam chodit.

Nemí se s tou většinovou společností, jsou takové hodně izolované části

těch jednotlivých měst, o kterých nebývá slyšet, dokud se něco nestane.

A prošlem nechodí politici, kteří za to mají z odpovědnosti,

jak to vypadá vždyť. Oni jsou tě, kteří by to mohli změnit,

oni jsou tě, kteří by mohli zabránit takovým protestům.

Proč tam nechodí novináři, kteří mají být hlasem lidí,

kteří nejsou slyšet hlasem veřejnosti, která tímho způsobem může

donutit politiky, k tomu něco dělat?

Já bych řekl, že se bojí, že opravdu to má tu letu pověst

nebezpečních oblastí, a já uznám, že vlastně jako nebezpečné jsou,

že se tam dějí přestřelky v Marsii, třeba poslední dobou se to opravdu

hodně zhoršilo, dochází tam, jak přestřelká mezi drogovými gengi a policí,

tak mezi jednotlími drogovými gengi, bylo tam zastřelné desítky lidí v rámci

toho drogového násilí, takže já chápu, že se bojí, ale na druhou stranu

asi je to chyba, jsou politici, nutno říct někteří místní,

kteří tam chodí, kteří se o ta předněstí starejí,

snaží se nějakým způsobem zlepšit, mluví s těmi lidmi,

nebo dokonce s těch místí spřímo sami pochází, například je tím poměně

neznámý paradoxně pravěcový starost a města Bezije, které patří mezi

ty sociálně úplně nejviloučenější města, taky jsem tam byl

a musím říct, že je to docela dramatický pohled,

že tam vlastně jako by předměstí, není předměstí,

předměstí skutečnějí centru města, předměstí je velká část města

s výmkou některých o něco lepších čtvrtí, ale jsou to spíše výmky,

jsou spíše na regionální úrovni a nutno říct, že i těchhle politici,

kteří tam chodí a kteří se o tam místa snaží nějakým zpusem starat,

třeba, aby se tam zlepšela, aby se tam postavila lepší škola,

nebo aby se tam zlepšela infrastruktura, tak ti taky říkají,

že vlastně moc nevědí, co se s tím dá dělat.

Nějaké dílčí řešení, která navrhují právě tě starostove,

nebo třeba lidé, kteří aktivisté, kteří v těch čtvrtích pracují

a pomájí tam ním lidem, nebo s nimi pracují na nějakém začleňování,

znovu začleňování do společnosti, takže nějaké řešení jakoby existují,

ale jsou to spíš taková částečná řešení,

než nějaké velké kompleksní řešení, co by se s tím dalo dělat.

A je to tak, že to řešení neexistuje,

a nebo ho prostě politice nehledají?

Já si myslím, že opakovaně hledají,

ale potom většinou nejsou úplně ochotni

sálou k nějakému opravdu kompleksním řešením.

Před pár lety byl jeden ministr Makronový vlády,

který přišel s takzvaným plánem pro předněstí

opravdu ekstremně konkrétním množstvím opatření,

ještě bych se tomu rád věnoval,

kdy se pokusil i na základě nějakého sociologického výskumu

příc tím, co by mohlo opravdu systémově změnit

to ta předněstí k lepšímu a pomoc k většímu začleňení těch obyvatel.

No a tento ministr ve vládi skončil jeho plán, skončil někde v koši,

už se k němu nikdy nikdo nevrátil,

hlavně protože byl nesmírně drahý.

Trošku problém momentálně v tom,

že Francie je ve špatnej finanční situaci,

spíš naopak hledáč škrty,

nedávno Makronova vláda oznámila opravdu obrovské škrty

ve výši stovek miliard korun v přepočtu

a na jednou do toho dávat třeba desítky,

stovky miliard korun do nějakých systemových opatření je taky problém.

Nemluví o tom, že je stále silnější, opravdu stále silnější část

francuské politické scény a podle průzkumi veřejnosti,

která tyhle lidi nepovažuje za sociálně vyloučené,

nebo za někohokomu je potřeba pomoc,

ale považuje je za kriminálníky.

Tady citují vjádření jednoho z policeních odborů,

kteří je označili za barbarské hordy, náselníky a tak dále opravdu

považuje je za vlastně jakou si nekulturu, antikulturu,

nepřátelé té většinové společnosti, na které je potřeba

proti kterým je potřeba zasáhnout tvrdě a nikoli hledat nějaká systemová řešň.

To je taky problém.

A co říká ten nenáviděný makron té veřejnosti, když mu ho řícela země?

On říká, můžou za to videohry, to mě pobevlo,

to mě přišlo, že je zajímavé, že se vrací tenhle diskurs

z, já nevím, 90. let.

Vyšle, víš co?

Takže videohry to vytáhl, pak sociální sítě a pak říká rodičům,

starejte se o ty svoje děti, nedovolte jim, chodí trabova do úlic a dělat to,

ale problém je v tom, že za proje teda asi část těch rodičů děla to same

v tom roce 2005 a druhý problém je, že vlastně spousta těch rodiny

nekompletní, rozbytá, je tam opravdu velké množství třeba matek samozživitele,

které pak mají často hodně dětí, které ten jejich manžel opustil,

nebo zemřel a které nemají možnost kontrolovat nějaké 17 leté výrostky,

co dělají v dne v noci, to jak asi výspousta i českých rodičů s týnežry,

je to složité a na to špak, když je na to tamatka sama.

Takže knížecí rady a sebere flexenula?

No no, přesně.

Projď se k tomu hle vlastně váží ohejň, má to nějakou symboliku?

Já nevím. U příměře, že mám poci, že se to stalo takovou,

každodenní jsou částí jakého koli typu protestu nebo veřejného,

nebo projevů veřejné nespokojenosti ve Franci, neustále se nic zapaluje

a nejsem si přesně jistí odkut to, odkut to, vychází asi je to poměrně,

asi je to dáno tím, že to je jednoduchá metoda,

že prostě například tady se k tomu hodně používala zábavní pyrotechnika,

ta se dala, až do určitých omezení koupit, kde koli byla snadno dostupná,

případně molotovu v koktyli, je pomalu to nejednorušit, co člověk může vytvořit.

No a potom, když vidí například někdo z tohle prostřidí,

ale potom i často se to teda týká je to extrémní levice,

tak když vidí někde zaparkované nějaké pěkné auto.

Třeba mimo chodem řekl by, že i proto má spousta francouzů auto záměrně odřená,

nebo tak opravdu jako špinavá a není to jako třeba u nás,

tak francouzi se asi snaží trošku odlákat, nebo odvé spozornost od těch svých vozidel,

tak když vidí takovéhle auto nějakého Mercedesa nebo BMW,

tak ho prostě zapálí na štvaně.

Ale jak říkám, bohužel se to stává i přitěch,

jakoby v fůbozovkách běžných politických protestech,

a teď zůstává otázkou, jestli je to tím,

že se i do nich zamíchávají třeba těchhle lidé,

což si úplně nemyslím, nebo nemyslím si,

že by pro to byli nějaké velké důkazy,

nebo se to prostě děje teď běžně,

a určitě při nejmenším některé ty krajně extrémně levicové skupiny,

se k tomu náslí uchilují a musím teda říct, co mě šokují,

že v poslední době hodně k tomu i veřejně vyzývají,

nebo to ale spodně odmítají od co děti byl třeba na prosto šílený případ

jedné z pěvačky, což teda uznávam,

není žádná krajně levicové skupina, ale prostě známá spěvačka,

která na podju vyzvala klinčování a k zavražděníma krona.

A to si teda musím říct tady úplně nedokážu představit,

nebo v mnoha jiných zemích, asi skoro žádné jiné zemi,

a takovéhle podobné výzvy se ozývají ve veřejném prostoru čím dál častěji,

tak je to děsive.

Má se i krajní pravice v takových případech tak zvaně dělají svůjí práci,

která vůbec často není demokratická.

Co dělá, teď si popisoval to, co dělá krajní levice,

i k tohle využívá krajní pravice?

Tato využívá na několika úrovných, na úrovni politické,

nějaké, jakoby v úzovkách seriální politiky,

tak Marín Lepénová celá její strana.

Samozřejmě přichází s velmi tvrdými vyjářenimi

a s tím, že je potřeba znovu za vespořádek

a tyhle ty krimiální živli potrestat a potrestat,

která ideálně i těch rodiče a zvědčit množství míst ve vězení,

výrazně o tisíce a tisíce míst,

takže to lidi zavřít, poslá tam armádu třeba do těch čtvrtí,

to taky hodně navrhovala.

A tohle jsou opatření, která znějí velmi jednoduše,

která jsou populádeni u veřejnosti,

třeba to nasazení armády podporovalo tuším asi 70% francou

v průběhu těch nepokojů,

a která, ale na druhou stranu, když se nad němi člověk,

jenom trošku víc zamyslí,

když se na dně mi člověk,

když se na dně mi člověk,

když se na dně mi člověk,

když se na dně mi člověk,

jenom trošku víc zamyslí,

tak mu musí být jasné,

že to jenom zhorší tu atmosféru,

že dobře tak někoho zavřou,

ten člověk říkne o pozdějstvou vězení výdez,

největší pravděpodobnosti, pokud ho policie nezastřelí,

každého člověka, kterého policie nebo armáda

v tomhle případě zastřelí,

tak vlastně smrt každého takového člověka

dostane do těch ulic další tisíce lidí,

další lidi, kteří třeba nebyli násilní,

a na jednou je to ich kamarád,

nebo souset, nebo známí.

Zvýší to ještě tu míru toho odporu,

učit francouzkém státu a francouzké společnosti,

a nepřiné se to vlastně můbec nic,

jenom to skutečně vyvolá tu takzvanou občanskou válku,

o které krajní právě se častom lví.

Tak to jsou ta politická řešení,

no a samozřejmě teda kritizují velmi silně Macrona,

hlavně ho kritizují za to,

že údají nějého migrační politika,

což je opravdu absurdní Macron,

hlavní konkrétní vlastní migrační politiku,

že přivedla do Francie miliony nelegálních přistiovalců

a zaplavila jí kriminálními živli

a nebyla schopná s tím nic udělat.

Mimochodem statistika ministra v Nítra je,

že 90% těch zadržených při těch nepokojích

měli francouzké občanství,

pouze 10% z nich byli cizinci,

tak je jenom k tomu.

No a pak jsou tu krajně pravěcové skupiny

po celé Francie takhle až neonacistické často,

nebo nějaké navazující na ten kolaboranský režim

s druhé syté války ve vyši,

které dosť často také vycházeli do úlic,

které formovali jakési milice v úlozovkách,

v některých případech ty milice ostentativně bránili,

majete k těch lidí, kteří byli napadáni,

těmi vandelionu, ale v některých případech,

jako například v Anže,

se desítky takových taky často mladíků

s neonacistického prostředí vydali s bejzbolovými pálkami do úlic,

aby si to teda rozdali s naopak krajně levicovými skupingami,

takže tam hledali, vykřikovali rasicická hesla

a málem se střetli, kdyby je od sebe neodělela policie,

takže tohle dělá momentálně krajní pravice.

To je nějaký spojící prvé krajní levice a krajní pravice,

které se zdají být daleko od sebe, ale nenávist evidentně pomáha obyma skupinám.

Jako vždycky.

A věci nicméně vyhrála volby v Itálii, vyhrále ve Švecku,

tak dost možná čeká podobný scénář slovenskou nebo německou.

Čeká ho i Franci?

Obávám se, že asi ano.

Ono pořád v tuhle chvíli vlastně nikdo neví, kdo toho na Macrona nahradí

a nemůže znovu kandidovat, není tam jasný žádný jeho nástupce vyvolený,

takže není jasné, za kým se by se zkonsolidovala

ta liberální, středová, široká koalice, která volela Macroná,

tak je není jasné, na kolik by v tom Macron měl být zapojený,

protože je tak strašně neoblíbený, že by možná bylo lepší,

kdyby se do toho moc nemýchal a ten jeho nástupce předstíral,

že nemá z Macronem nic moc společného.

Takže tohle nevíme, to je taková nejistota, ale v tuhle chvíli v Průzkumech,

která národní fronta jednoznačně předstihla tu Macronovu stranu renezance

nebo obnova, absolutně dominuje v Průzkumech před Volbami do Evropského parlamentu

a ještě pořád taky přemýšlím nad tím,

jestli se náhodu neobiví někdo jiné, než je Marín Lopenová,

která už přeci jenom kandidovala tolikrát a ta jí strana je taková nepríliž schopná,

je plná vlastně jich příbuzných a lidí, kteří jsou na něj opravdu osobně navázání,

tak tam si nejsem jistě, jestli se náhodu přeci jenom ještě nevitvoří nějaká ich násíle,

se o to pokoušel Zemur, ale třeba s nějakým charizmatičtějším a trochu méně,

nevím, někým, kdo trochu méně připomíná karykaturu, než je třeba právě Zemur.

Ještě poslední otázka Františku, když v tom verijnem prostoru čteš nebo sleduješ

francouzské filozofy, filozofky, politologi, politoložky, akademicky, akademičky tak dáv.

Nastěníjí aspoň nějakou cestu, kde se vydat z toho hromného problému?

Ano, objevují se, zvláště bych tady řekl, že nejzajímavější je sledovat sociolek v tomhle oledu,

kteří přeci jenom narozděl od drtivé věčny těch dalších sociálních vědců akademiku prostě

v těch letěch čtvrtích pracovali, dělali v nich výskou skutečně často z nich,

tedy taky pochází v některých případech, takže akromě toho mají takové to srovnání

i se zahraničí, takže často se mluví o getoizaci, třeba, která je velmi podobná tomu,

co se děje ve spojinných státech, takže je tam možnost hledat nějaká komporativní řešení.

A takže ta řešení se objevuje, jak jsem říkal, mě přijde dost inspirativní i dívace na to,

co říkají ti starostové, protože ti opravdu v mnohá případech s těmi narozděl o těch celostádních politiků,

tak ty čtvrtě znají a snaží se tam něco dělat a mají třeba velikou podporu i v těch čtvrtích,

nejenom v nich, ale třeba, a napříč celým tím nestem, takže tam je vědět,

že se hledají nějaká řešení, zajímaví je třeba starostatůlu, zvedit se zajímaví,

takže nějaká ta řešení se objevují i z těchhle zdrojů od těchto stran a zase bude otázka,

jestli jim někdo bude naslouchat, a zpíš ne, protože když se poděláme třeba násta francouzskou parlamentu,

kde Macron nemá většinu, o tom jsme se odstatně už jednou bavili, a kde je neskutečně hlučná,

a teď teda myslím do slova hlučná, jako že křičící a dupající a nadávající krajní leviice a podobně hlučná,

a když o něco méně je krajní pravice a ten staf je takový zablokovaný,

tak si nedovidu představit, že by se teď podařilo najít nějaká nebo byť přijmout ta řešení,

která jsou, která vychází z těchle krůhu.

Ož náby stálo za to uvidumit si, že ne za všechno můžou videohry.

Publice stá a spolupracovník deníku N. František kalenda byl hostem studio N.

Františku mosty děkuju a měj se hezky.

Taky moc děkuju, jej se krásně.

A teď jsou na řede zprávy, které by vás dneska nemíli minut.

Další volna Veder v Itálii přineset teploty atakující Evropský rekord, 48,8°C.

Vysoké teploty s nimiž se teď potíkají obyvatelé řady Evropských zemí nepolevý ani v příštích dnech.

Evropská unie vyčlení 500 milionů eur, necelých 12 miliard korun, na výrobu munice, kterou potřebuje Ukraina.

Schválili to europoslanci.

Rozhodnutím také chtějí podpořit Evropské zbrojovky.

Senát souhlasil s ratifikací obrané dohody se spojenými státy.

Probylo 66 senátorek a senátorů, proti byly dva.

Zbývá souhlas ve snimovně, která má o snově jednat příští týden a pak prezidentská ratifikace.

Mezroční inflace v Českou poprvé za rok a půl klesla pod 10%.

Oznámil to Český statistický úrat.

Jedno ciferná byla naposledy v prosincirku 2021.

A firma KovosvidMAS podle zištění deníku N vyvezla obráběcí stroje do Ruska.

Úrady další eksporty zakázali a podezrením sporušení sankcí se nyní zabývá policie.

A na závěr ještě jízlivá poznámka.

Tomio Okamura je výtěz. Zvízkumu, který analizoval politické příspěvky na sociálních sítích, vyplinulo,

že přecera SPD je nejúspěšnějším dezinformátorem, který píše o Evropské unii.

Jeho statusy plné blábolů mají totiž největší dosach.

Gratulujeme k titulu hlavní dezinformátor v Evropské unii.

Zdílejte než to smažou.

Na slyšenou zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.