5:59: Jak je to se zrušením „pozitivní diskriminace“ v USA

Ford Puma a Kuga jsou vozi kategorie SUV, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Ford Puma zaujíme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Ford skladem CZ.

Máloco ve spojených státech dokáže vyvolávat reakce tak proti chůdné jako affirmative action,

čili princip zohledňování etnického původu při posuzování žadatelů o místo, ať už při studiu nebo v práci.

A medický nejvyšší sout tuto praxi v kontekstu přijímacího řízení na univerzity poznačil minulý týden za protiůstavní a de facto jí tak vystavil úmrtní list.

Na zatímco někteří kritici tak zvané pozitivní diskriminace v čele s exprezidentem Donaldem Trumpem Jáseli Nadšením

současnýše v bílého domu Joe Biden neskrýval své sklamání.

Biden zduraznil, že právě v diverzitě, kterou afirmativní akce řízeně vytváří je síla Ameriky,

a že ze snach o dosažení co největší etnické rozmanitosti v univerzitním prostředí se nesmí ustupovat a vracet se zpět.

Co tedy zrušení afirmativ action v praxi bude znamená?

Jaká byla historie tohoto opatření ve spojených státech?

A proč o něm nejvyšší sout nakonec rozhodl tak, jak rozhodl?

Je úterý čtvrtého července, tady je Pavel Wondra a pětpadesádevět.

Spravorejský podkast se znam sprav.

Jan Veneš, amerikanista z Ostravské univerzity. Dobrý den.

Dobrý den a děkuju za pozvání.

Jak významnou spravou to rozhodnutí nejvyšší osobnou spojených států z vašeho pohledu je?

Jak důležitý byl ten princip afirmative action či pozitivní diskriminace jak se jich taky někde říká

při příjímacím řízení na univerzity z pohledu nějakých, řekněme dlouhodobých snach

o rovnější postavení menšin v ramci americké společnosti?

Ten nástroj afirmative action to znamená nějaká podpora studentů z etnických dlouhodobě

vyloučených nepodiskriminovaných menšin v přístupu k Vysokoškou skému vzdělání je podle mnoho

historiku sociologů, právníku politických komentátorů, historicky asi nejuspěšnější.

Byť ne ani náhodu dokonalý nástroj, který byl použivaný k nápravě historických křivt vůči

zejména afroamerickému obyvatelstvu, ale i dalším menšinám a právě ve snahách o jejich zrovnoprávnění.

Takže zrušení toho principu, tohoto nástroje bude mít samozřejmě dosť zásadní dopad.

Druhá věstře bych tomu řekli, že zároveň to musíme brát v kontextu toho, že ten současný

sout nejvyšší v tom, jak je nastavený, řekněme většinou šesti souců veľmi konzervativně,

tak už se mu za pár let povedlo zásadně omezit ochranu životního prostředí ze strany federalní vlády,

omezil volební práva, interukce minulý rok, velmi rošířil právo na nošení a tričení zpraní

a nově vlastně ještě to trošku zaniklo vpátek rozhodl o tom, že jeho se diskriminovat osoby z komunity LGBT plus.

Americký nejvyšší sout dal za pravdu webové desajnerce, která kůli křestěnské výře odmítá navrhovat

svatepní internetové stránky prostejno pohlavní páry, odkázal na ústavní právo na svobodu projevu.

Takže za posledních pár let se povedlo o tomuhle soudu demontovat, včetně tady ta affirmative action,

demontovat základní výdobitky hnutí za občanská práva a dalších těch hnutí z 60. a 70. let za různá občanská práva.

A úplně poslední vět, k tomu bych chtěl, je to asi do zásadní spekulace.

Já si nemyslím, že by Barack Obama se kdy mohl stát prezidentem, kdyby nebyl tím člověkem, kterému pomohla affirmative action,

by se nikdy nemohl dostat na Harvard, nemohl by být tak úspěšným hráčem politickým, protože by neměl ty konek se nebýt affirmative action.

Amecké univerzity už nebudou smět používat připřímání studentů rasové hledi skorozodl o tom nejvyšší soud spojených států.

Nejvyšší soud, kde mají konzervativní soudci, většinu rozhodl, že je proti ústavní brát v potas a rasu připřímání na vysoké školy.

Podledních studenti mají mít právo na to, aby měli záruku, že je čekají rovnocné podmínky.

Vrdek Tsoudus sklamal stávajícího prezidenta Bidena. Podle něj byla právě v rozmanitosti sýla univerzit.

Nejvyšší soud v podstatě zrušil afirmativní akci upřímacího řízení na univerzity. Já s tím to rozhodnutím zásadně nesovlasím.

Věřím, že naše univerzity jsou oto silnější, když jsou etnicky rozmanité. Náš národ je silnější, protože využíváme všechny potenciál talentů všech našich občanů.

Republikáně naopak uvádí, že zvýhodňování jakékoliv rase je proti hůstavní a to nehlede na to, jaký účel má plnit.

Pojďme si tedy ten mechanizmus víc přiblížit a řekneme si i něco o historii jeho zavádění nebo počátku uplatňování, prosím.

Affirmative action, vlastně ty principy, to, že má federalní vláda nějakou zodpovědnost za nozrovno právnění a nápravu diskriminace nebo znevýhodnění etnických menšin.

Vlastně my ho můžeme vystopovat až do 60.70.19. to znamená tka poopčanské válce.

Už těhdy Congress prosadil několik cílených programů specificky pro afroamerickáni, těch bylo zhruba 4 miliony,

které v Americe a byli to většinově bývalý otroci, co nám bez vzdělání, prakticky bezprizorní.

A hovořil se o tom, že se budou využovat samozřejmě penízy daněvých poplatníků, bylochů, na to, aby se pomohlo černochům a zároveň,

v kterou bylo prosazen a prohlasován 14 dodatek ústavy, právě specificky pro afroamerickáni, aby získali rovnoprávné postavení jako občané USA.

Takže tam vidíme plnitý první kořeny, ten 14 dodatek ústavy, který hovoří o zrovnoprávnění, o tom, že se nesmí diskriminovat na základě rasového původu a tak dále.

No a potom ta moderní podoba, affirmative action začíná v 60. letech, kdy vrcholí hnutí za občamská práva, především tedy afroamerickému, ale i dalších etnických menšin,

a tím vrcholí 100 let období se gregačních zákonů.

A John F. Kennedy tedy vydá exekutivní příkaz, který reaguje na to hnutí za občamská práva.

A hovoří je to, že by se měli nastavit v kontraktech, v snouvách s různými poskytovateli služe v federálních úřadech, tak i vlastně v těch dalších institucích.

Měl by se nastavit prostě zrovnoprávnění.

A měl by se vytvořit přístup pro poskytovateli služe v zrát afroamerickému, hispánců a dalších minorit.

A to se postupně, tady ten mechanizmus vlastně rozšíří, navazuj na něho hned, který další prezident Lyndon B. Johnson.

A postupně si je přijmou za své, a to je asi ta nejvíraznější, ta nejznámnější varianta toho, přijmou ten princip za své americké univerzity.

A začnou zavádit různé mechanizmy vlastně, jak přijmout více uchazečů o studiům zřád právě tady těch dlouhodobě z nevýhodninych menšin,

které, to je ten důležitý bod, které samozřejmě do těch škol nemohli na základě těch segraječních zákonů chodit,

a nebo byli i zásadně znevýhodniny, samozřejmě tím, jak omezený přístup měli k dalším zdrojům,

ať už to bylo ve školství, tak samozřejmě ich rodiče neměli dost peněz na to, aby je mohli posíla do těch různých přípravných kursů a tak dále,

takže vůbec celkou je blíznevýhodněni.

Tak k tomu ta affirmative action měla sloužit, naprosto vědomně reaguje na ta desetiletí, řekl bych skoro staletí nějaké diskriminace,

a k tomu ten nástroj z počátku měl sloužit k nápravě a zrovnoprávění, které těch lidí není to diskriminace vůčně komu jinému,

ale je to náprava historických křift a podporat těchto studentů, aby mohli být na stejné úrovní, jako ta byložská majorita.

A jak to v praxi vypadalo při tom přijímacím řízení na Americké univerzity, může toto víc přiblížit?

Určitě. Tam je potřeba rozlišit dvě éry affirmative action, teda má počátky v těch 60. letech, ale vlastně už v roce 78.

Nějakým zůsem omezená právě ze strany nejvyššího soudu.

Do té doby univerzity vlastně začali zavádět některé z nich povědně jednoznačné kvoty.

Kvoty byly asi ten nejednoužší způsob, jak to udělat. Důležité tady u toho vyvrátí did and meetus.

Univerzity nastavili kvoty, například univerzity v kalifornském systému Univerzivky Alfauně,

nastavili kvoty s tím, že úchazečí o studium museli splnit základní podmínky přijímacích zkoušek.

A potom následně z toho počtu těch studentů, kteří to splnili, se vydbíral nějaký konkrétní počet,

takže ne všichni, kteří splnili podmínky se dostali, ale zároveň v rámci toho počtu bylo vyčel několik míst,

specificky pro členitari těch dlhodu beznovýhodněných menšin.

Takže to je jedna z těch nejznámějších variant, ale po 19. cenecár 8,

kde nejvyšší jsou tady ty naprosto zdřejme kvoty, které určují specificky, kolik míst může být pro černohi.

Byt splnili ty podmínky, ale specificky pro ně.

Takže to můžete mít v ním jako diskriminaci, že se nedostav na to vyskou školu.

Tak tady ty kvoty vlastně nejvyšší jsou zrušší, řekne, že to je proti ústavní,

a že by ten nástroj affirmative action neměl dít používaný práve k nápravitártě historický křit.

Změní se ten narrativ a nevyšší jsou říká, že vlastně i v pořádku brát v potas

rasový původ ucházečeho studium, ale pouze jako jedno z mnoha kritéri.

Ide o to, že univerzity a státy, které provozují by měli mít zájem na tom,

aby studenti mohli studat v co nejvíce rozmanitém diversifikované kampuse

s studentském prostředí.

Takže je zájmem univerzit přímat tedy ty ucházeče z těch menšin.

Nejako nápravu těch křivt, ale jako nějaké pozitivům, že bude tady ta diversita.

A v tu chvíli se teraz mnijí ty přímačky, kdy vlastně rasový původ se stane jenom jedním z mnoha kritéri,

jenom jednou kategorii, kterou ty univerzity zohledňují přitom přímacím.

Řízení, ještě znovu připomenu, i ti, Černoši, Azijaté, Native American,

řispánci musí podát splnit přímačky, pak se z nich konkrétně vybírá,

určitý počet lidí, který se skutečně dostanou.

Funguje to takhle i na Českých univerzitách splnit přímačí řízení,

ale my berem ještě na anglistice v ostravi jenom nějaký počet studentů,

a něch, který sice dali přímačky, tak se boužel nedostanou.

Víme, jakou podporu ten mechanizmus Affirmative Action měl u americké veřejnosti,

proběhli na to třeba nějaké výskumi veřejného mínění, tušíme, komu to nejvíc vadělo?

Nejvíco samozřejmě historicky vadí bylořském majoritě.

Ty jednotyvé průzkumi už o 60. let ukazují,

že obecně se zvýšil ten počet, no to procento, respondentů

ze strany té bylořské majority, kteří říkají,

že jim to jako dvě nevadí, nebo že to podporují,

ale obecně to číslo je dlouhodobě míské, rozhodně to není většina.

Taky záleží samozřejmě u těch různých průzkumů, na co se zeptáte,

protože i v současnosti existují průzkumi,

které ukazují, že mezi americké a získého původu ta podpora

není moc vysoká, ale těch, které průzkomů ukazují,

že je jednosti na poloviční dine, zase, že je pod tou polovinou

po těmi 50 procenty. A samozřejmě, mezi afroamerickány

má affirmative action dlouhodobě, spíše pozitivní odezvů,

v druhý se k ní spíše pozitivně, že by chtěli,

aby zůstala nástroj, aby dále existoval.

Takže je to vlastně nástroj, co to různé politiky,

je to mechanizmus, který nastavla federální vláda v 60. letech

na vzdory tomu, co si o tom myslá většina obyvatelstva.

I proto bych řekl, že vlastně ta reakci na ten rozsupěk

z minulého týdne není tak emocionální, tak je vlátřa

minulý rok ohledný těch interupcí, protože skrátka

je to program, který pro mnoho lidi je nepopulární,

je zbytečný, je diskriminující, nedává vůbec žádný smysl,

takže vlastně spousta lidi je ráda, že to nejvši jsou

iný lidi nemzrušel.

Na spořáku vám to dost necinka?

Kam z penězi, aby byly chráněné před inflací?

Fond Monetica zhodnotí jakoukoliv částku o 6,5 %

a to firmám i do mátnostem.

Více na Monetica.cz

Firmative Action pořád existuje, nebo byla dlouhodobě využivána,

tak byl znatelný ten pokrok.

Idovězda v California do roku 96, kdy Kaliforně zrušila zákonem

affirmative action, tak vlastně byhem osnesátých let

a na zčátku divarysátých let všlo za znamenat v těch satistikách,

na těch jednotlivých universitách, těch dotlivých kampusech

postupný nárost počtu studujících práve tady z těch zminovaných

dlouhodobě diskriminovaných latnických menšin.

A samozřejmě větší počet bylo práve těch Asian Americans,

na původu, ale byl vidět i na růz právy u těch ostatních.

To, že to mělo jednoznačně pozitivní dopad,

tě lidi mohli chodit na jednou, na silně výběrové univerzity,

tam je důležitý ten sociální kapitál, samozřejmě,

nejenom ta kvalitá toho vzdělání, ale i kvalita vlastně

těch koneksí, to prostředí, ve kterém můžete studovat

a pak těch koneksí, které následně máte.

California vlastně do roku 96 zrušila,

a o té roby vidíme naopak pokles počtu studentů

procento zastoupení těch studentů

z afroamerické a hispáncké komunity,

nárůst stají asi zko-americké komunity,

a samozřejmě následně nárůst i běložských studentů

na úkord právě těch z těch jiných menšin.

Takže ten dopad vlastně byl tady pro těch lidi

vždycky pozitivní.

Na druhou stranu je třeba dodat,

že affirmative action už realně

neexistuje na drtivé většině amerických univerzit.

Oni přijali jiná kryteria, jiné způsoby

hodnocení studentů v tom příjimacím řícení,

ale na mnoha z těch nejvíběrovějších,

těch skutečně nejelitnějších,

nejprestějšějších univerzitách

nějaký způsob affirmative action,

tože rasový původ je jedním z mnoha kryterii,

tak tam to existuje

a tam právě vlastně směřovali těch snahy

těch různých konzervativních aktivistů,

proč u nejvyššího soudu a u dalších soudu to zrušit

a právě na ty nejelitnější univerzity

vždycky směřovali těch affirmative action

a drží se tam, protože jsou tak nesmírně výběrové

a zároveň vám dávají tak obrovský sociální

asi bolický kapitál,

to v jakých krůzích se potom pohybujete,

jaký tip pracovní přelžitostí vám je potom nabízený

jako Absolventovi Harvardu, Princetonu, Cornellu

nebo univerzity v Severní Karolíně,

tak vlastně k tomu neměli právě tady

ty menšiní přístup takový

a to affirmative action tím párem byla důležitá

proto, aby zachovala aspoň nějaký přístup

studentů tady z těch menšin

te obrovské příležitosti, kterou potom těch lidí mají.

Takže jedno záčně pozitivní

a ukázujeme se, že tam, kdy to bylo zrušeno,

tak vlastně ten počet studentů právě tady z těch menšin,

kromě těch Asian American začne klasat.

Měkteré americké státy, atuším,

že jich je celkem dvětuš, ale ten mechanizmus

nebo politiku zohledňování etnického původu

zakázali, víme, jaké to tam vyvolalo

okamžité reakce a jaké to pak mělo dopady?

Vlastně tady těch státy jako je Kalifornie

a těch dalších osům, na příklad Michiganie

mezi nimi, které má velmi dobré univerzity

a jeden třípad nejvyšší osudů

se ho vlastně týkal v roce 2003

ohledně Affirmative Action a pádelat na to právě

zákonodárci, stejně jako v Kalifornii

když tam lády republikání v 90. letech.

Tak Affirmative Action skrátka zakázali,

ospektevé zrušili. Co je hrozně zajímavé,

je, že Kalifornie se pokusila Affirmative Action

znovu zavest na breferendu v roce 2020

a byť Joe Biden jednoznačně v Kalifornii vyhrál,

co byl kandidát demokratické strany.

Tak Affirmative Action neprošla,

57% lidí se breferendu

vyslovilo proti znovu zavedení Affirmative Action.

Hodně Asian Americans vrti němu hlasovalo.

Jak jsem už zmíňoval, je to tém,

které jako úplně politické vlastně

není výtězné pro demokraty.

Nyní to něco našem by měli stavět

nějak zásadně svojí politiku, protože ich voličina

to úplně neslyší z některých těch etnických minorit

a zároveň i sné byložské majority.

Každopádně, co stýká Kalifornii

já už jsem zmíňoval, že vlastně

nastal propad po tom roce 1996

tom počtu studentů práve

s řad Afroameričnou a Hispáncou

a Native Americans samozřejmě

kodíky bylo zastoupeno na těch jednotlivých campusech

University v California

a k tomu dodám teda ještě vlastně to,

že nejenom, že se snížil počet

tedy těch studentů

ale to, že bylo zrušené Affirmative Action

wedle k tomu, že ti studenti se tím párem

Afroameričané a další, se nedostávane

na ty nejprestyznější campusy

v rámci toho systému University of California

to je jeden z největších systémů

University, má to x campusů

a ty jsou vlastně o těch nejprestyznějších poty

třekněme brůměrné nebo potprůměrné

a vlastně místo, aby

ta Affirmative Action pomáhala tomu

aby se ti studenti dostávali právě

na ty nejelitnější campusy

a najednou oni se po tom zákasu

začali dostávat na ty, řekněme

brůměrnější campusy

a tam vidět odliv na

překněme méně prestižní campusy

v rámci toho University of California

systému. Zvýšela se tím pádem jejich

propadovost, vůbec zájemo studium

došlo následně, pokud to byli absolventi

došlo ke snížení jejich výdělku

těch absolventů a samozřejmě

ke znatelnému ubitku sociálního kapitálu

které bylo spojené se studium právě

na těch prestižních elitních campusy

a naopak místo na těch elitních campusy

ta připadla, půjď to těme jich nemajkenc

v 3. většině, uchaze čunsté

majoryty z různých důvodů. Takže

nyní to jenom tak, že by vlastně

ubyl počet studentů na těch nejlepších campusech

ale měl to i další, důležité

socioekonomické dopady na ty studenty.

Takže, tak jak říkaj, některí komentáteři

a právníci zřád afroameričanů

to zrušení Affirmative Action

celkově, celnárodně

je vlastně jako tragédy.

Ano, z toho co jste říkal

to trhu vypadá, že

Affirmative Action byla dlouho

trnem v okůrčitě a některým skupinám

politickým, možná etnickým

a že tak trochu mohla být

jak si terčem

i třeba z pohledu nejvyššího

soudu, jehož složeně takové

jaké je. A když se podíváme

na jeho rozhodnutí z poslední doby

nemohla by zatím být i vysloveně politická

ambice, co vlastně víme o soucích

menovaných Trumpem a jejich názorech.

Já už jsem vlastně se chystel,

že Affirmative Action byli zrušená už na podzim.

Já Affirmative Action i přednáším

a když když o tom přednáším

tak si vlastně říkám, kdy budou se ty slády

změnit na to, abych tam napsal to datum,

kdy to bylo zrušené.

Protože bylo jenom otázkou času

v momenti, kdy Donald Trump nominoval

ty při souce silně konservativní

na nejvyšší soud.

Je to jeden z jiho největších úspěchů

to, akým jsme si měli nejvyšší soud

na dlouhá desetí letu.

A taková Nila Gorsiče a Mikolí Béretovou

zcela zvinilo rozložení

nejvyššího soudu,

posunul ho silně do prava a bylo jasné,

že témata jako je interupce

ochrana, například osob právě

jako je LGBT plus

afroamerická voledních práv

a právě třeba Affirmative Action

nebo i toho životního prostředí, jak jsem změňoval

a samozřejmě zbraniové kultury

a tásky u věc držení a nošení zbraní.

To byla témata, u kterých bylo zřejmé

jakým směrem

spůsobem na dními tady tři souci přemýšlí

a že na jednou tím párem bytvoří většinu

na tohle výši soudu,

která bude schoprán u všech tady těchto témat

rozhodnout silně konzervativním

směrem půjde

spíše na ruku republikánské straně

a tím konzervativním skupinám, které

roky, dekády

se snaží všechny tady ty výdobídky

z těch 60. a 70. let

u LGBT plus, řekněme

posledných 10-15 let,

že se je bude pokušit zrušit

to nejvíce omezit.

Bylo to a bude to

součástí politické kampaně

k prezidenským volbám

v roce 2024.

Trump bude říkat,

že on je ten, který zařídil,

že nejvíší jsou těchka tímto způsobem rozhoduje

a je to srušitšně jako jeho

veliký politický úspěch.

Ozrušení affirmative action

se vlastně majordní společnost

pokouší a zejména teda

konzervativci se pokouší

k těch nímají jako diskriminační nástroj

to affirmative action.

Chápu, proč takhle vnímají,

chápu, že neberou v potas

to dlouhoj historie diskriminať se bůčí

afroameričnou a dalším skupinám rozumím tomu.

Ale to, jakým zvůsobem rozhodu

nejvíší jsou v minulý týden

vlastně nedává smysl a to z toho důvodu

přespechne dává smysl

v tom politickém kontekstu, který jsem teďka zmíněl

ale nedává smysl historicky, protože

v minulých letech

odsouhlasil affirmative action

potvrdil, že může existovať, že je

ústavní, není proti ústavní

protože odsouhlasil, že může

fungovat jako nástroj právě

vedoucí k té diverzitě, k té rozmaní

to si natěkám bůzev. A že je to něco na čem

by jak stát nebo státy, tak

federalní vláda měla mít zájem.

Že je to důležitá hodnota, kterou je

potřeba podpořit.

A to znamená, že existuje

řada precedentu nejvyššího soudu

proti kterým vlastně ten současný soud

šel. A řekl, že

my vlastně máme trošku jiná kryteria

posouváme to, jakým jsou sem to

chceme hodnotit, tím pádem

rušíme ty předchozí precedenty.

Takže je to nekonzistentní rozodnutí

a na jednou to, co v minulosti

existovalo, bylo potvrdzeno

nejvyšší soudem a fungovalo, tak

na jednou je proti ústavní. Takže

za mě je to čestně politické roznutí, ale

naprosto mu rozumím, proč k němu došlo

a je to obrovský úspěch

Jan Beneš, Amerikanista z Ostravské

univerzitu. Odskrad děkujeme za vás

čas a ekspertízu. Taky děkuju a ještě

jedno děkuju za pozvání.

To je z úterní epizory podcastu

559 Všechno. Ke všem

starším dílům se můžete kdykoli

vrátit v podcastových aplikacích

na webu se znam zpráv i na platformě

podcasty CZ.

Pokud se s námi chcete podělit o vaše

dojměz poslechu, nebo pro nás máte jiný

námět, napište nám na e-mail

za minutu 6 za vynáč

sezu.cz. Nebo nás kontaktujte

na sociálních sítích Twitter a

Instagram, kde nás také

najdete pod profilem za minutu 6.

Za poslech děkuje a napříště

se těší Pavel Wondra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.