Studio N: Jak funguje internet?
Deník N 6/21/23 - Episode Page - 32m - PDF Transcript
Je středa 21. června poslucháte studio N, tady je výtek svoboda.
Dnes o tom, jak funguje internet.
Internet obsahuje snad všechno kolem nás.
Od komunikace s rodinou, přes všíření informací,
třeba studium na vysoké škole, po udržování mezinárodních vztahů.
Jak ale funguje, kde se beré a taky co bude po něm?
O internetu si budu povídat v závěrečné epizodě vyrecké série s Petrem Koupským.
Ahoj Petře, vítej.
Ahoj Vítku.
Petře, zkusme to krátce, co je to internet?
Existovala nějaká historická definice, která dnes už je celkem kničemu,
protože vycházela z situace, která je pasa, která je minulostí.
V dnešní době bych řekl, že internet je celosvětová informační síť,
ani nepočítačová informační síť, ke které všichni jsme připojeni.
Pojďme se to ukázat na konkrétním příkladu.
Já třeba pošlu fotku s liho si na svojí mám.
Víš, co já to udělám?
Já pošlu do Votsapu, vytmusil v tadlový režim,
a pošlu do Votsapu a pošlu teďka třeba tady tady Hezka, tady kukajek žongluje.
No to je pěkná.
A pošlu ji mám, tak je poslaná a je doručená v tuhle chvíli.
To se stalo měhem setiny v té řiny celý, co se stalo doopravdy,
co tenhle proces obnáší, co všechno se stalo po cestě.
Když mluvíme o sítích jako internet,
tak mluvíme o modalech, které mají více vrstev.
Na nejvyšší vrstvě je to aplikace Votsap,
která umožňuje najít snadno příjemce,
snadno tam vložit ten obrázek a poslat příjemci obrázek.
A ty se nestaráš o to, co všechno se technicky děje pod tím, co je pod kapotou.
Pracuješ z palubní deskou a je to nejvyšší vrstva, to je ten Votsap.
V skutečnosti se stane to,
že aplikace si rozloží ten obrázek do jedniček a nul.
Najíde si příslušnou adresu najbližšího směrvače,
před který to bude posílat,
to už mluvíme o infrastrukturé internetu
a použije ten způsob připojení,
který je na tvém telefonu v tu chvíli k dispozici,
což bude nejspíš Wifi
a nebo mobilní připojení u mobilního operátora.
V obou případech jdou ty jedničky a nuli
přes nějaké úzly
a tady už se dostáváme k ten infrastrukturé internetu,
skládá se s úzlu.
Každý z těch úzlu, když dostane zásilku,
takový, kterým směrem, kterému další mu úzlují poslat,
to pozná z adresu, kterou tam vložila aplikace.
Jak se mám přestavit úzel?
Úzel, ano, správná otázka, všechno je to potřeba
vysvětlovat se nejnázerně.
Úzel je počítač.
Úzel je počítač, kterému se taky může říkat routř, směrovač
a nebo nějak jinak podle toho, jaký typ úzlu to je,
ale je to počítač v síti, ktěhož hlavní činností
je komunikovat, přijímat správy, které k němu přicházejí
a posíla tě někam dál s hruba správným směrem.
Až teprve dorází ta správa do místa, kde zcela jistě ví,
že to je správný směr, tak tam jí odešle k příjemci.
Internety je celý postavený na myšlence přibližného směrvání
s hruba, tímhle směrem půjde s hruba tenhle kousek.
Ještě jsem neřekl taky, že ten obrázek se rozseká na kousíčky.
Pakety se jím říká, a ty pojdou obecně vzato každý trošku jenudi
jenou cestou, tak jak je to zrovna zhlediska vytížení sítě optimální.
Takže nakonsi se musí zase poskládat, možná tam přídou ve špatném pořadí
a budou muset počkat a poskládat se, a tohle všechno ten internet dělá.
Erse kává správu na kousíčky a posílají správným směrem.
Já se zeptám, možná jako dítě, ale takhle na tím uvažu, jak to funguje.
Rozumíš, ten telefon není připojení k žádnemu kabelu.
Tohle letí vzduchem. Jak je to možné?
V tom telefonu je několik radiových příjimačů a vysílačů.
Minimálně tam je příjimač a vysílač mobilního signálu na frekvenci,
na které predsuje mobilní sít.
A je tam vysílač a příjimač Wi-Fi, což je zase jen radio na trošku jiné frekvenci,
které funguje v rámci malé vzdálenosti lokalní sítě,
jako máme tady v redakci, ale na vyších rychlostech se to používá.
Ten telefon v zásadě funguje jako vysílačka,
vysíle elektromagnetický signal, zavolá si tu příjimající stanici,
kterou je v případě Wi-Fi naš router tady v redakci a v případě mobilního signálu.
Je to základ nová stanice, nějaká antena našeho mobilního operátora,
někde tady poblíž v preze a tím se ústaví to první spojení.
A dál potom si ty úzly předávají tu správu mezi sebou.
To znamená, že můj telefon to umí rozsekat na malé kousíčky do jedniček a nul
a potom to přes nějakou frekvenci poslat signálem tam, kam je potřeba.
Je to tak, tohle dělá sobtvrtvého telefonu.
On to dělá ještě trošku složitěji,
on musí překodovat ty jedničky a nulido trochu odlišného typu signálu
hodného prv ten přenos radiovými.
Vlnami musí debát na to, aby se vysílání většího množství telefonu
nebo počítačů nepopletle, protože tady máme připojenou,
jenom na tom VIFI máme připojenou spoustu počítačů a telefonů
a všechny vysílají, každý se se je naladěný na madyčko jinou frekvenci,
ale musí se nějak ze řídit, aby nemluvili před sebe.
Vždycká dobře těch činností, které se tam dějí pod tou kapotou,
toho internetu neviditelně, je opravdu hodně.
Každá z nich je poměrně jednoduchá, srezemitelná to, co z toho dělá.
Složitou věc jsou ty vrstvy, každá z těch vrstev dělá něco.
Vždycky přemýšlíme obvykla jenom o jedné z nich.
Tohle ale není začáte k toho internetu, tohle je vlastně konec.
To, že já můžu svou mámně poslat nějakou správu,
obráz, jaký je vlastně výsledek, až celé té cesty.
Co je na začátku? Kde začíná internety?
Kde začíná, kde má nějaký střed u středí reditelství?
Nemá.
Byl od samého začátku vymyšlené, vybudeván tak,
aby se bez u středí a bez začátku obešel,
technicky se tomu říká decentralizovaná síť.
Byl vymyšlen právě proto tímhle způsobem,
že ty centralní body jsou zranitelné.
A když ho na konci 60. let v Americe vymýšlili,
tak se snažili, aby byl bez takového zranitelného místa,
aby ta infrastruktura byla maksymalně odolná,
aby byla taky maksymalně průžná, aby se do ní dolo,
kdykoliv, cokoliv připojit a odpojit
a na činnosti těch zbívajících částí se to nijak neprojevil.
Což byl tehdy poměrně radikální požadavek,
protože jediné sítě, se kterými byla skušenost,
byly telefonní sítě, klasické telefonní sítě.
Oni dneska už telefonní sítě tak nevypadejí,
jako vypadali tehdy, ale tehdy to byly skutečně
centralizované sítě, kde se tě jednotlivé telefony
připojevali k ústředně paprzky ke slunci.
Uprostřed byla ta ústředna,
která to připojevala zase k jiné ústředně v jiném městě.
Tohle vypadalo jako jediný logický způsob,
takovouhle komunikační sítu uspořádat,
protože ona to má obrovskou výhodu,
že se to snadno říjí,
že stačí mít nějak pod kontrouto centrum,
tam se zbíhají všechny pasivní signály,
a tam potom se soustředí všechná logika,
všechná chytrost té sítě, kdež to, když má být
rozložená, dystrybuovaná,
tak ta chytrost té sítě, ta znalost, jak má fungovat,
musí být v každém z těch bodů,
předně toho tvého telefonu.
A to vypadalo na první pohled,
jako tak nesmyslná komplikace,
že se to zdálo opravdu jako zvláštní nápad,
ale ujalo se a přesadil,
jak s odstupem času dobře víme.
Rozumím, ale ta infrastruktura
musí nějak vypadat,
vím, že existují datová centra,
jaká vypadá infrastruktura internetu,
která dochází ještřeba k té anteně,
nebo až k mému modemu?
Ty se zpytal, kde má začátek,
možná, že svým způsobem za začátek,
která považovat něco, čemu se říká protokol.
Slovo protokol je velice důležité v sítích.
Stejně jako v diplomaci,
znamená souhrn pravidel
pro komunikaci postavených tak,
aby nedošlo k nedozumění,
aby všechno běžalo hladce.
V případě internetu jsou jeho protokol,
jeho pravidla, proto jak mají data vypadat
a jakým způsobem se mají,
a nemají odesívat navrženy tak dobře,
že zatím vždycky umožnili
používat další a další, novější
a komplikovanější typida a začínal to texty,
a dneska jsme u videa
a výhledově virtuální reality
jak do víčeho dalšího ještě.
A po těmi to protokoli,
těmi to požadavky,
se řídi úplně všechno,
co se k tomu internetu připojuje.
Ano máme datová centriák,
kde se provozují
ty největší a nejvíkonější
v internetové služby
jako Google, Facebook podobně.
Máme poskytovatele připojení,
což jsou firmy
a zařízení specializovaná na to,
aby koncové uživatele,
jako jsme my se svými počítači a telefony,
k té sítě připojili,
ale nic jiného nedělají.
Máme tak zvané
sítě distribuce obsahou,
content distribution networks,
což jsou
taková posilující zarízení,
která u těch datk,
u kterých je největší poptávka
a které je největší zájem,
zajišťují, aby běhali
tou síti opravdu rychletypicky,
je to u video a Netflix,
by se neobešel
bez těchto distribučních sítí.
Máme spoustu dalších věcí
a všechny se řídí
něco podobného,
jako že po železnici může
jezdit spoustaných různějších
vagonů a lokomotív,
ale musí zachovávat stejný růzchod
kolejí a musí
se řidit stejnými
pravidli, prvou zůstřejů
se musí respektovat
ty značky, které tam jsou
a světlo na semafórych.
Jak internet zniknu,
kde se vzal,
ty se mluvilo 60. letech?
Ano, to je duba,
kdy internet vznikl
ve spojených státech.
Takové zásadní
historické datumie
konec roku 69
přiznám se, že si z hlavina
vzpomenu, který den to byl,
ale byl to v bůť v listopadu
nebo v přecinci 1969,
kdy byl po prvé
internetovým pretokolem
přepojeno několik počítačů
mezi sebou v Kalifornii
a poslali si první správu.
Na vývoj internetu
měl zájem vláde spojených států
a ministerstvo obrany,
protože zvažovali tehdy
jak by vypadala komunikace
včetně počítačevé komunikace
a už to udobou bylo docela velké téma
v případě
války, v případě jederného
pojených států, to byla
věc, o které se tehdy
uvažovalo, že může kdykoliv
nastat. A jeden z prvních požedevků
byl, aby ta budoucí
komunikační síť obstála
i v takovém to případě, aby byla
co nejodelnější, a aby
nebylo to jedno centrum, na které
by stačil tu bombu hodit
a bylo by po síti.
Technici z univerzi,
ze společnosti Rant Krupprejš
a z několika výrem
vymyslali
tu koncepci decentralizované
distribuhované sítě, o které
jsem mluvil, a další lidé
potom přišli a začali
uvádit teoretickou, matematickou
koncepci do prekse.
Mezi tím se ukázalo, že
Armada bude komunikovat asi jinými
způsoby, a
že tohle první nebude
příliž zajímavé, takže
pro ten původní
učel
řízení, strategického
řízení obrany spojených států
se internet de facto nikdy nepoužíval.
Byl vyvinuci, co za
armádní peníze, ale
stal se od samého začátku
takovou akademickou hračkou
předimenzovanou trochu,
se kterou si nějakou dobu
nikdo moc nevěděl
rady, je to pěkné, ale k čemu
to vlastně budeme používat.
Ten opravdový zlom
je, že ti internetů nastal
a že v 90. letech s nástupem
osobních počítačů a s připojením
osobních počítačů k síti.
A chápu to sprámně, že na začátku
úplném začátku zistili,
že si dokážu přes nějaký signál,
přes nějakou frekvenci poslat
jedničky anuli?
Pořád to jsou jedničky anuli.
Vždycky posíláme jedničky anuli.
Všechno, co v tom počítači máme
se do těch jedniček anul, překládá.
Když půjdeš dostatečně hluboko
když se potřeba video,
když se podíváš lépe,
tak se ti video rozložití do posloupnosti
statických obrázku. Když se podíváš
ešte lépe, tak obrázky se ti
rozloží do pikselů
do drobných čtorečků,
který má každý nějakou bervu.
Když se podíváš ešte lépe,
tak každý z těch pikselů se dá
popzat nějakým číslem vyjadřivícím
sítosti 3 základních berev.
Když se podíváš ešte lépe,
tak tečísle se převedou na jedničky anuli.
Je to tak, že
já bych si třeba zvolil,
že jedno tlesknutí je jednička
a dvě tlesknutí jsou nula.
A kdybych správně tleskal,
tak vlastně posílám nějaký signal.
A na tomhle začal fungovat internet.
Na tomhle začal fungovat internet.
Místo tleskání tam
byly dvě
rozdílné úravení elektrického
napětí, ale jenak to
popisuje, že vzáhle sa dědu bře.
Takže elektrickým napětím,
je jedno z návětí.
Je to těch, kde o to čím se
rozlišují ty jedničky anuli,
tak se rozlišují
v počítači
a v komunikaci
úravení elektrického napětí.
Které se tam po velice
kratečkou dobů vyšle.
Takže jsou to ke elektrické záškuby.
Opár desítek let později internet všude.
Můžeme si říct,
co všechno v současném světě
na internetu závisí?
To není nezávisí.
V téhle chvíli je na internet napojeno
nějakým způsobem
všechno krmně věcí,
u kterých by to
bylo nebezpečné
s nějakého strategického letiska.
Takže
systémy jaderných,
jaké to zponěl, pevně doufám,
jsou od internetu odpojeny
řízení jaderných elektráreny
a od internetu odpojeno
nějaké bylo obratořez
vysokým stupním nebezpečnosti
jsou od něj snát, možná
taky odpojeny.
Ale úplně jisté to není třeba,
když se Heckerum podařilo úspěšně
napadnout v Íránu
závod na přepracování jaderného palivarek
toho dělali před internet,
přesto, že by se zdálo,
že by to nemělo být možné,
ale povedlo se jim to.
Internet je informační infrastruktur
které světa.
Je na něj napojeno úplně všechno
hledat něco technicky
zajímavějšího nebo
podstatněnějšího, co by s internetem
nesouvisal. A to se stalo
od konce 60. respektive od 90.
To se stalo spíšel těch 90.
než od 60.
Protože mezi rukem 1969
a řekněme 1995
internet
také jako podrymoval
a byl zajímavou
hračkou pro natřené amatéry
byl před mě ten výzkum
pro akademické vědce
a používal se v několika
speciálních aplikacích včetně
nakonec některých obraných
nějaké
radarové systémy o tom se moc nemluvilo
a to bylo tak všechno.
Takže tohle všechno o čem
teď mluvíme, že
celý svět je na internetu
a všechno je na něm závislé.
To se stalo během posledních 30 let.
Internet se světem
je si to chápu správně šíří
kábeli, které jsou
pod mořem.
Do Evropy potuje s USA, z Evropy
a z Afriky kábeli, které jsou
na dně mořeně i pod ním.
Chápu to správně
že tady se taky posíla
signal jedniček a nul na takové vzdálenosti.
Ano.
A ještě chápu správně to,
že když je ten kabel optický
nebo sklenený, že to je světlo?
že to je světlo, že to jsou
záblesky světlo.
Je to chtěl, že je to
záblesky světlo
a zpátky.
Na velké vzdálenosti
s současnými technologiami
je nejvýhodnější
používat optické kabeli
čili opravdu posívat
ty záblesky světlo
a optické kabeli mají
nejvější přenosovou rychlovost a největší
přenosovou kapacitů.
A taky jsou dost odolné
proti vyušení a poškození
a Anos větě je propojen
podmořskými kabeli
mezi všemi kontinenty
a to velice hůstě.
To je užasný, že to je světlo.
Taky jsem zaznamenal
že potom co ribářská
loď poničila nějaké
podmořské kabeli, tak celá africká
země, Mauritány je, byla dvarný offline
tam s lidi hodně stěžovali, byli naštovaní
v 48 hodin, neměli připojení
to znamená, že
celý ten systém, na kterém
doznočné míny závisí naše životy
je dost krechký, ne?
Dá se to tak říct, na druhou
austriánu on má opravdu dost
velké rezervy, redundance
se tomu technicky říká
a situace, že stačí někde
přetrnout jeden kabel pod mořem
a celá země se odpojí
asi hodně výjimečná.
Já ten letový příběh nemůžu potvrdit
ani vygrátit, protože ho neznám
stát se to asi mohlo
ale je to nezvyklé,
netypické většinou
je to tak, že do té, které
země těch připojení vede více
a že více méně automaticky bez
nějakého velkého mějšího zásahu
se internetový prvost
velice rychle přesměruje
na ta spojení, která
ještě fungují, to je
to, o čem jsem mluvil na začátku
ta schopnost dát v internetu
hledat si cestu do kud
vůbec nějaká dá na jít
to vydou si tu cestu hledat sama
možná by se připojení spomalilo
ale mělo by
fungovat dál
ale asi se někdy může
stát, že opravdu tam
ta druhá komunikační cestanení
a potom je to priuživý.
Myslím, že to bylo v roce 2018
celkem 10 zemí, tím bylo ovlivněno
ale jenom jedina, která byla kompletně offline
taky se dá na tom, jak ten internet
funguje letos kritizovat, mě třeba
když o tom posluchám podskáz, když o tom
čtu, když na tím přemýšlím, docela
jak to říct, zneklidňuje
to, že se z internetu stal nástroj
pomoci, kterého v velké firmy
jako meta, což teda tríbil facebook
nebo alfabet, což
předtím je Google
mohou z našich dat vydělávat ročně
víc peněz, než kolik má
česká republika roční státní rozpočet.
Jak tohle funguje?
Jak na naší přítomnosti online
vydělávají? Je v na tom, že já mám
ho, a jsem na internetu
vyděláva nějaká americká firma.
Nostalo se to velice rychle, tohle
je věc posledních už na 30
jeho a zpíš 20 let
a to základní odpověď
z nícílené reklama.
Internet je
živé, no financován,
převážně reklamou
malých i velkých
zadavatelů, kteří tam
zroví svoje služby a zboží
a ty platí
spoločnostem jako je Facebook a Google
nebo u nás se znam
za to, že
tu reklamu zobrazí těm
správným lidem tím správným spůsobem
a Facebook a Google
se zase snaží u nás se do toho do vědět
co nejvíc mít co nejprecnější
data o našem
chování, zálibách,
preferensích, aby
tu reklamu dovedli
vybrat tu správnou a neukazovat
třeba mě
cd čka Evia Vaška
to byl asi taky
taky taky taky to není úplně moje kapela
ale za to
mít třeba
mohou ukazovat
nové výrobky o teplu
se obávám, že tam jsem reklamou
zranitelný a každý máme nějakou
takovou, každý máme nějakou
takovou věc, kterou na sebe
snadno převzrezujeme svým chováním
a tím co si na síti prohlížíme
a historii předešlíš na kupu
a tohle všechno ty firmy
dovedou zhromažděvat a na tom bohatnou
a není to trošku smutné
že se jste zázračné technologie
stal nástrojí k vydělávání
peněz pro velké firmy nebo je to úplně logický
a přesně tohle se stane
z každou genealní technologii
já nevím jak na toho je odpovědět
pro člověkame generace
to smutná je
protože
prvná z internet
byl
takovým
a spo nějakou dobu
takovým snem o jiném světě
o světě
kde
kde budou věci fungovat trihojna
kde se informaci budou šířit
volně a zedermo
bylo to hodně odvozeno od toho,
jak fungovala vědecká komunita
bylo to hodně odvozeno od toho,
jak fungoval software
předtím, než se stal komerčním
to znamená na těch velkých
uchte doby předcházející
komercijonalizaci internetu
a my všichni k dokté generaci patříme
a zároveň jsme měli s internetem
něco společnáho, tak jsme zdílali
takovou představu, že tady začná něco
nového, lepšího, nebo měli jsme moc dobře
popzat co a jak to bude vypadat
ale byli jsme přesvětěni,
že ten običejný
všetní
hmatatelný svět
s těmi traplnými věcmi, jako je placeň
a podobně se na internet
stane, což jsme se tady
hodně spletli a když se nad tím člověk
zpětně zamyslí, tak bylo
velice najivní myslec něco jiného
ale jsou iluze, ktejím se podlehne
snadno
na druhou stranu
takové věci, jako je Google
jako je Gmail
jako
jsou uložitě dát
jejich přivost stojí paníze
i být koneckém jsou z něčeho
financována, možnosti jsou dvě
bude to platíme penězi, přímo
a nebo platíme těmi svými osobními daty
těžko se to dá
uvnitř
vyrmálně fungujícího kapitalizmu
vymyslet jinak, musí tam být něco za něco
v tuhle chvíli ten model
placení osobními daty, jsou ukremým
chcešli
je spoustu lidí velice přitažliví
proto funguje
dobře
v sice na něj nadáváme
ale v zásadě ho využíváme
pokud by se stalo
že začne být neschudný
že se před němu velká část
z potřebitelů vzepřed
tak pořád je tady ta druhá možnost
že to všechno bude za peníze
a nebo nějaký veřejnoprávní internet?
veřejnoprávní internet je
hezká myšlenka
a nevim, jestli je
realizovatelná
nevím se všechno by to sebou přineslo
fakt je, že nikde na světě
to v téhle podobě
současnosti nefunguje nějaké nápady
byli třeba ve skandináví
ale nikdy se to moc neujalo
nevím no, je to taky možná
ještě možnost do budoucna
ale zatím
no, a pak je tu AI
největší téma
aktuální
od tom se mluví jako velké naději
obrovské hrozbě
jaký moment v historii internetu
je právě rozmach AI
je to moment, kdy
začína být internet
chytřejší nebo možná schopnější
než lidé
no, když to řekneš
takhle je tak člověka
musí napadnout
ten film o terminátorové
a zkajnét a takové hle záležitosti
předevšim
uměla inteligence
jako taková s internetem nebusí
nutně souviset
může fungovat nezávisle
na něm
my jí používáme pochopitelně
přes internet jako komunikační kanál
ale jsou to dvě
průzné věci, o ktých je
zatím asi pořád dobře
uvažovat odděleně
takhle musí tě
díky na sezování uměla inteligence
stává nějak chytrou
a schopnou
přistanovat třeba vlastní cílen
a dělat něco
vlastní vůli samostatně
to je
složitá filozofická otázka
já si myslím, že
zatím k něčemu takovému nedochází
myslím si, že v dohledné době
ani nedojde
ale
to je
konzervativní půvaha
a většinou se konzervativní odhledy
budoucnosti vyplácejí
protože většinou svět funguje
tak, že se vlastně moc nezmění
a pak nastanou opřes zlomové okamžiky
kdy je všechno úplně jináka
konzervativní odhled je úplně vedle
takže
tohle se pochopitelně může stát
já si myslím, že zatím
měl inteligence
nějaký kvantitativní posun
kdykoliv měle budoucnost
může usvěřit, co myl
Petr, mluví se o webu 1.0
webu 2.0
tedy jsme tedy v trífe webu 3.0
co bude
web 4.5.6.7.8
co bude možná po
tom současném internetu
nemám nejmenší po nětí
přemýšliš na tím, já ti znam
bylo ty
otáčísla, která si výmenoval
napředna byl žádný web
internet byl bez webu
to bylo v době před jého
komercjonalizací a komunikovalo se
na něm jinak, než pomocí
webového prvdížeče a prokliku
to je vynáles
z roku 1989
tím Bernersley
Cern, dobré známá historie
byla to nutná podvínka toho, aby se internet
dál používat na osebných počítačích
a lajíckými uživateli, ne odborníky
takže
bez webu by nebyl
rzmach internetu, web 1.0
to byl
ten počáteční, kterému se taky
říkávalo televize s milionem kanálů
protože to co to umožňovalo byl
jenom pasivní příjem
nějakých informací
číst si, nějaké webové
stránky, třeba
médií, nebo obchodů
ale neexistoval tam možnost
zpětné komunikace
web 2.0 to možnost zpětné komunikace
přinesl
vytváření uživatlovského obsahu
všeho druhů a především rzmach
sociálních smedí
jako je facebook a twitter
to byl web 2.0
pojem web 3.0 přišel
poměrně nedávno
hlavně v souvislosti s
blockchainem a kryptoměnami
a je takový
vymézený za tím
a ani si nejsem úplně jist
jestli se 100% ujme
protože okolo kryptoměn
spousta věcí
byla vysloveně přefouknutá
publina a često podvod
a je možné, že s tím
tí seriozní nebudou chtít být
spojování a že
na tuhle nedůvěr zajde
i ten pojem web 3.0
další
urobně co se tady ještě může objevit
a tím tématem bude
vyrzyvirtuální realita
nějakým způsobem zdílená
přes internet, čili nebudeme
už jenom koukat na displeje
počítačů a telefonů
ale nasadíme si
vyrzyvirtuální realitu
kterých si nedávno tak pěkně napisal
a budeme ponohření
v nějakém
uměle vytvořeném
simulovaném prostředí
kde se budeme potkávat
i povídat si
tak jako si povídáme neská textově
na facebooku
další úroveň budoucnosti
může být nějaké přepojení
téhle virtuální reality
právě jsou mělo inteligencí
a vytvoření
kompletně
zavřených virtuálních světů
s vlastní logikou
tzn. ještě o něco smutnějí
než to že facebook a google
obchodují s mými daty
protože to opravdu už znamená
odtržení, od téhle reality
a ponohření do jiné
ale nikdo není psáno, že se to opravdu ujime
klidně možná, že
zájem o to nakonec nebude tak velký
jak se v tuhle chvíli zdá
a jak by věví repci těchto technologií
určitě chtěli
hostem
studia nbrvi redský redektor Deníku N. Petrkopský
Petřemosti děkuju měj se pěkně ahoj
děkuju za puzování
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Internet ovládá nebo obsluhuje většinu oblastí našeho života. Stal se ale tak samozřejmým, že se často nepídíme po tom, co je tahle mocná technologie zač. Kde se internet bere? Jak vzniknul? A jak vůbec funguje? O internetu si povídáme v závěrečné epizodě minisérie rozhovorů s vědeckým redaktorem Petrem Koubským.