Studio N: Jak funguje internet?

Je středa 21. června poslucháte studio N, tady je výtek svoboda.

Dnes o tom, jak funguje internet.

Internet obsahuje snad všechno kolem nás.

Od komunikace s rodinou, přes všíření informací,

třeba studium na vysoké škole, po udržování mezinárodních vztahů.

Jak ale funguje, kde se beré a taky co bude po něm?

O internetu si budu povídat v závěrečné epizodě vyrecké série s Petrem Koupským.

Ahoj Petře, vítej.

Ahoj Vítku.

Petře, zkusme to krátce, co je to internet?

Existovala nějaká historická definice, která dnes už je celkem kničemu,

protože vycházela z situace, která je pasa, která je minulostí.

V dnešní době bych řekl, že internet je celosvětová informační síť,

ani nepočítačová informační síť, ke které všichni jsme připojeni.

Pojďme se to ukázat na konkrétním příkladu.

Já třeba pošlu fotku s liho si na svojí mám.

Víš, co já to udělám?

Já pošlu do Votsapu, vytmusil v tadlový režim,

a pošlu do Votsapu a pošlu teďka třeba tady tady Hezka, tady kukajek žongluje.

No to je pěkná.

A pošlu ji mám, tak je poslaná a je doručená v tuhle chvíli.

To se stalo měhem setiny v té řiny celý, co se stalo doopravdy,

co tenhle proces obnáší, co všechno se stalo po cestě.

Když mluvíme o sítích jako internet,

tak mluvíme o modalech, které mají více vrstev.

Na nejvyšší vrstvě je to aplikace Votsap,

která umožňuje najít snadno příjemce,

snadno tam vložit ten obrázek a poslat příjemci obrázek.

A ty se nestaráš o to, co všechno se technicky děje pod tím, co je pod kapotou.

Pracuješ z palubní deskou a je to nejvyšší vrstva, to je ten Votsap.

V skutečnosti se stane to,

že aplikace si rozloží ten obrázek do jedniček a nul.

Najíde si příslušnou adresu najbližšího směrvače,

před který to bude posílat,

to už mluvíme o infrastrukturé internetu

a použije ten způsob připojení,

který je na tvém telefonu v tu chvíli k dispozici,

což bude nejspíš Wifi

a nebo mobilní připojení u mobilního operátora.

V obou případech jdou ty jedničky a nuli

přes nějaké úzly

a tady už se dostáváme k ten infrastrukturé internetu,

skládá se s úzlu.

Každý z těch úzlu, když dostane zásilku,

takový, kterým směrem, kterému další mu úzlují poslat,

to pozná z adresu, kterou tam vložila aplikace.

Jak se mám přestavit úzel?

Úzel, ano, správná otázka, všechno je to potřeba

vysvětlovat se nejnázerně.

Úzel je počítač.

Úzel je počítač, kterému se taky může říkat routř, směrovač

a nebo nějak jinak podle toho, jaký typ úzlu to je,

ale je to počítač v síti, ktěhož hlavní činností

je komunikovat, přijímat správy, které k němu přicházejí

a posíla tě někam dál s hruba správným směrem.

Až teprve dorází ta správa do místa, kde zcela jistě ví,

že to je správný směr, tak tam jí odešle k příjemci.

Internety je celý postavený na myšlence přibližného směrvání

s hruba, tímhle směrem půjde s hruba tenhle kousek.

Ještě jsem neřekl taky, že ten obrázek se rozseká na kousíčky.

Pakety se jím říká, a ty pojdou obecně vzato každý trošku jenudi

jenou cestou, tak jak je to zrovna zhlediska vytížení sítě optimální.

Takže nakonsi se musí zase poskládat, možná tam přídou ve špatném pořadí

a budou muset počkat a poskládat se, a tohle všechno ten internet dělá.

Erse kává správu na kousíčky a posílají správným směrem.

Já se zeptám, možná jako dítě, ale takhle na tím uvažu, jak to funguje.

Rozumíš, ten telefon není připojení k žádnemu kabelu.

Tohle letí vzduchem. Jak je to možné?

V tom telefonu je několik radiových příjimačů a vysílačů.

Minimálně tam je příjimač a vysílač mobilního signálu na frekvenci,

na které predsuje mobilní sít.

A je tam vysílač a příjimač Wi-Fi, což je zase jen radio na trošku jiné frekvenci,

které funguje v rámci malé vzdálenosti lokalní sítě,

jako máme tady v redakci, ale na vyších rychlostech se to používá.

Ten telefon v zásadě funguje jako vysílačka,

vysíle elektromagnetický signal, zavolá si tu příjimající stanici,

kterou je v případě Wi-Fi naš router tady v redakci a v případě mobilního signálu.

Je to základ nová stanice, nějaká antena našeho mobilního operátora,

někde tady poblíž v preze a tím se ústaví to první spojení.

A dál potom si ty úzly předávají tu správu mezi sebou.

To znamená, že můj telefon to umí rozsekat na malé kousíčky do jedniček a nul

a potom to přes nějakou frekvenci poslat signálem tam, kam je potřeba.

Je to tak, tohle dělá sobtvrtvého telefonu.

On to dělá ještě trošku složitěji,

on musí překodovat ty jedničky a nulido trochu odlišného typu signálu

hodného prv ten přenos radiovými.

Vlnami musí debát na to, aby se vysílání většího množství telefonu

nebo počítačů nepopletle, protože tady máme připojenou,

jenom na tom VIFI máme připojenou spoustu počítačů a telefonů

a všechny vysílají, každý se se je naladěný na madyčko jinou frekvenci,

ale musí se nějak ze řídit, aby nemluvili před sebe.

Vždycká dobře těch činností, které se tam dějí pod tou kapotou,

toho internetu neviditelně, je opravdu hodně.

Každá z nich je poměrně jednoduchá, srezemitelná to, co z toho dělá.

Složitou věc jsou ty vrstvy, každá z těch vrstev dělá něco.

Vždycky přemýšlíme obvykla jenom o jedné z nich.

Tohle ale není začáte k toho internetu, tohle je vlastně konec.

To, že já můžu svou mámně poslat nějakou správu,

obráz, jaký je vlastně výsledek, až celé té cesty.

Co je na začátku? Kde začíná internety?

Kde začíná, kde má nějaký střed u středí reditelství?

Nemá.

Byl od samého začátku vymyšlené, vybudeván tak,

aby se bez u středí a bez začátku obešel,

technicky se tomu říká decentralizovaná síť.

Byl vymyšlen právě proto tímhle způsobem,

že ty centralní body jsou zranitelné.

A když ho na konci 60. let v Americe vymýšlili,

tak se snažili, aby byl bez takového zranitelného místa,

aby ta infrastruktura byla maksymalně odolná,

aby byla taky maksymalně průžná, aby se do ní dolo,

kdykoliv, cokoliv připojit a odpojit

a na činnosti těch zbívajících částí se to nijak neprojevil.

Což byl tehdy poměrně radikální požadavek,

protože jediné sítě, se kterými byla skušenost,

byly telefonní sítě, klasické telefonní sítě.

Oni dneska už telefonní sítě tak nevypadejí,

jako vypadali tehdy, ale tehdy to byly skutečně

centralizované sítě, kde se tě jednotlivé telefony

připojevali k ústředně paprzky ke slunci.

Uprostřed byla ta ústředna,

která to připojevala zase k jiné ústředně v jiném městě.

Tohle vypadalo jako jediný logický způsob,

takovouhle komunikační sítu uspořádat,

protože ona to má obrovskou výhodu,

že se to snadno říjí,

že stačí mít nějak pod kontrouto centrum,

tam se zbíhají všechny pasivní signály,

a tam potom se soustředí všechná logika,

všechná chytrost té sítě, kdež to, když má být

rozložená, dystrybuovaná,

tak ta chytrost té sítě, ta znalost, jak má fungovat,

musí být v každém z těch bodů,

předně toho tvého telefonu.

A to vypadalo na první pohled,

jako tak nesmyslná komplikace,

že se to zdálo opravdu jako zvláštní nápad,

ale ujalo se a přesadil,

jak s odstupem času dobře víme.

Rozumím, ale ta infrastruktura

musí nějak vypadat,

vím, že existují datová centra,

jaká vypadá infrastruktura internetu,

která dochází ještřeba k té anteně,

nebo až k mému modemu?

Ty se zpytal, kde má začátek,

možná, že svým způsobem za začátek,

která považovat něco, čemu se říká protokol.

Slovo protokol je velice důležité v sítích.

Stejně jako v diplomaci,

znamená souhrn pravidel

pro komunikaci postavených tak,

aby nedošlo k nedozumění,

aby všechno běžalo hladce.

V případě internetu jsou jeho protokol,

jeho pravidla, proto jak mají data vypadat

a jakým způsobem se mají,

a nemají odesívat navrženy tak dobře,

že zatím vždycky umožnili

používat další a další, novější

a komplikovanější typida a začínal to texty,

a dneska jsme u videa

a výhledově virtuální reality

jak do víčeho dalšího ještě.

A po těmi to protokoli,

těmi to požadavky,

se řídi úplně všechno,

co se k tomu internetu připojuje.

Ano máme datová centriák,

kde se provozují

ty největší a nejvíkonější

v internetové služby

jako Google, Facebook podobně.

Máme poskytovatele připojení,

což jsou firmy

a zařízení specializovaná na to,

aby koncové uživatele,

jako jsme my se svými počítači a telefony,

k té sítě připojili,

ale nic jiného nedělají.

Máme tak zvané

sítě distribuce obsahou,

content distribution networks,

což jsou

taková posilující zarízení,

která u těch datk,

u kterých je největší poptávka

a které je největší zájem,

zajišťují, aby běhali

tou síti opravdu rychletypicky,

je to u video a Netflix,

by se neobešel

bez těchto distribučních sítí.

Máme spoustu dalších věcí

a všechny se řídí

něco podobného,

jako že po železnici může

jezdit spoustaných různějších

vagonů a lokomotív,

ale musí zachovávat stejný růzchod

kolejí a musí

se řidit stejnými

pravidli, prvou zůstřejů

se musí respektovat

ty značky, které tam jsou

a světlo na semafórych.

Jak internet zniknu,

kde se vzal,

ty se mluvilo 60. letech?

Ano, to je duba,

kdy internet vznikl

ve spojených státech.

Takové zásadní

historické datumie

konec roku 69

přiznám se, že si z hlavina

vzpomenu, který den to byl,

ale byl to v bůť v listopadu

nebo v přecinci 1969,

kdy byl po prvé

internetovým pretokolem

přepojeno několik počítačů

mezi sebou v Kalifornii

a poslali si první správu.

Na vývoj internetu

měl zájem vláde spojených států

a ministerstvo obrany,

protože zvažovali tehdy

jak by vypadala komunikace

včetně počítačevé komunikace

a už to udobou bylo docela velké téma

v případě

války, v případě jederného

pojených států, to byla

věc, o které se tehdy

uvažovalo, že může kdykoliv

nastat. A jeden z prvních požedevků

byl, aby ta budoucí

komunikační síť obstála

i v takovém to případě, aby byla

co nejodelnější, a aby

nebylo to jedno centrum, na které

by stačil tu bombu hodit

a bylo by po síti.

Technici z univerzi,

ze společnosti Rant Krupprejš

a z několika výrem

vymyslali

tu koncepci decentralizované

distribuhované sítě, o které

jsem mluvil, a další lidé

potom přišli a začali

uvádit teoretickou, matematickou

koncepci do prekse.

Mezi tím se ukázalo, že

Armada bude komunikovat asi jinými

způsoby, a

že tohle první nebude

příliž zajímavé, takže

pro ten původní

učel

řízení, strategického

řízení obrany spojených států

se internet de facto nikdy nepoužíval.

Byl vyvinuci, co za

armádní peníze, ale

stal se od samého začátku

takovou akademickou hračkou

předimenzovanou trochu,

se kterou si nějakou dobu

nikdo moc nevěděl

rady, je to pěkné, ale k čemu

to vlastně budeme používat.

Ten opravdový zlom

je, že ti internetů nastal

a že v 90. letech s nástupem

osobních počítačů a s připojením

osobních počítačů k síti.

A chápu to sprámně, že na začátku

úplném začátku zistili,

že si dokážu přes nějaký signál,

přes nějakou frekvenci poslat

jedničky anuli?

Pořád to jsou jedničky anuli.

Vždycky posíláme jedničky anuli.

Všechno, co v tom počítači máme

se do těch jedniček anul, překládá.

Když půjdeš dostatečně hluboko

když se potřeba video,

když se podíváš lépe,

tak se ti video rozložití do posloupnosti

statických obrázku. Když se podíváš

ešte lépe, tak obrázky se ti

rozloží do pikselů

do drobných čtorečků,

který má každý nějakou bervu.

Když se podíváš ešte lépe,

tak každý z těch pikselů se dá

popzat nějakým číslem vyjadřivícím

sítosti 3 základních berev.

Když se podíváš ešte lépe,

tak tečísle se převedou na jedničky anuli.

Je to tak, že

já bych si třeba zvolil,

že jedno tlesknutí je jednička

a dvě tlesknutí jsou nula.

A kdybych správně tleskal,

tak vlastně posílám nějaký signal.

A na tomhle začal fungovat internet.

Na tomhle začal fungovat internet.

Místo tleskání tam

byly dvě

rozdílné úravení elektrického

napětí, ale jenak to

popisuje, že vzáhle sa dědu bře.

Takže elektrickým napětím,

je jedno z návětí.

Je to těch, kde o to čím se

rozlišují ty jedničky anuli,

tak se rozlišují

v počítači

a v komunikaci

úravení elektrického napětí.

Které se tam po velice

kratečkou dobů vyšle.

Takže jsou to ke elektrické záškuby.

Opár desítek let později internet všude.

Můžeme si říct,

co všechno v současném světě

na internetu závisí?

To není nezávisí.

V téhle chvíli je na internet napojeno

nějakým způsobem

všechno krmně věcí,

u kterých by to

bylo nebezpečné

s nějakého strategického letiska.

Takže

systémy jaderných,

jaké to zponěl, pevně doufám,

jsou od internetu odpojeny

řízení jaderných elektráreny

a od internetu odpojeno

nějaké bylo obratořez

vysokým stupním nebezpečnosti

jsou od něj snát, možná

taky odpojeny.

Ale úplně jisté to není třeba,

když se Heckerum podařilo úspěšně

napadnout v Íránu

závod na přepracování jaderného palivarek

toho dělali před internet,

přesto, že by se zdálo,

že by to nemělo být možné,

ale povedlo se jim to.

Internet je informační infrastruktur

které světa.

Je na něj napojeno úplně všechno

hledat něco technicky

zajímavějšího nebo

podstatněnějšího, co by s internetem

nesouvisal. A to se stalo

od konce 60. respektive od 90.

To se stalo spíšel těch 90.

než od 60.

Protože mezi rukem 1969

a řekněme 1995

internet

také jako podrymoval

a byl zajímavou

hračkou pro natřené amatéry

byl před mě ten výzkum

pro akademické vědce

a používal se v několika

speciálních aplikacích včetně

nakonec některých obraných

nějaké

radarové systémy o tom se moc nemluvilo

a to bylo tak všechno.

Takže tohle všechno o čem

teď mluvíme, že

celý svět je na internetu

a všechno je na něm závislé.

To se stalo během posledních 30 let.

Internet se světem

je si to chápu správně šíří

kábeli, které jsou

pod mořem.

Do Evropy potuje s USA, z Evropy

a z Afriky kábeli, které jsou

na dně mořeně i pod ním.

Chápu to správně

že tady se taky posíla

signal jedniček a nul na takové vzdálenosti.

Ano.

A ještě chápu správně to,

že když je ten kabel optický

nebo sklenený, že to je světlo?

že to je světlo, že to jsou

záblesky světlo.

Je to chtěl, že je to

záblesky světlo

a zpátky.

Na velké vzdálenosti

s současnými technologiami

je nejvýhodnější

používat optické kabeli

čili opravdu posívat

ty záblesky světlo

a optické kabeli mají

nejvější přenosovou rychlovost a největší

přenosovou kapacitů.

A taky jsou dost odolné

proti vyušení a poškození

a Anos větě je propojen

podmořskými kabeli

mezi všemi kontinenty

a to velice hůstě.

To je užasný, že to je světlo.

Taky jsem zaznamenal

že potom co ribářská

loď poničila nějaké

podmořské kabeli, tak celá africká

země, Mauritány je, byla dvarný offline

tam s lidi hodně stěžovali, byli naštovaní

v 48 hodin, neměli připojení

to znamená, že

celý ten systém, na kterém

doznočné míny závisí naše životy

je dost krechký, ne?

Dá se to tak říct, na druhou

austriánu on má opravdu dost

velké rezervy, redundance

se tomu technicky říká

a situace, že stačí někde

přetrnout jeden kabel pod mořem

a celá země se odpojí

asi hodně výjimečná.

Já ten letový příběh nemůžu potvrdit

ani vygrátit, protože ho neznám

stát se to asi mohlo

ale je to nezvyklé,

netypické většinou

je to tak, že do té, které

země těch připojení vede více

a že více méně automaticky bez

nějakého velkého mějšího zásahu

se internetový prvost

velice rychle přesměruje

na ta spojení, která

ještě fungují, to je

to, o čem jsem mluvil na začátku

ta schopnost dát v internetu

hledat si cestu do kud

vůbec nějaká dá na jít

to vydou si tu cestu hledat sama

možná by se připojení spomalilo

ale mělo by

fungovat dál

ale asi se někdy může

stát, že opravdu tam

ta druhá komunikační cestanení

a potom je to priuživý.

Myslím, že to bylo v roce 2018

celkem 10 zemí, tím bylo ovlivněno

ale jenom jedina, která byla kompletně offline

taky se dá na tom, jak ten internet

funguje letos kritizovat, mě třeba

když o tom posluchám podskáz, když o tom

čtu, když na tím přemýšlím, docela

jak to říct, zneklidňuje

to, že se z internetu stal nástroj

pomoci, kterého v velké firmy

jako meta, což teda tríbil facebook

nebo alfabet, což

předtím je Google

mohou z našich dat vydělávat ročně

víc peněz, než kolik má

česká republika roční státní rozpočet.

Jak tohle funguje?

Jak na naší přítomnosti online

vydělávají? Je v na tom, že já mám

ho, a jsem na internetu

vyděláva nějaká americká firma.

Nostalo se to velice rychle, tohle

je věc posledních už na 30

jeho a zpíš 20 let

a to základní odpověď

z nícílené reklama.

Internet je

živé, no financován,

převážně reklamou

malých i velkých

zadavatelů, kteří tam

zroví svoje služby a zboží

a ty platí

spoločnostem jako je Facebook a Google

nebo u nás se znam

za to, že

tu reklamu zobrazí těm

správným lidem tím správným spůsobem

a Facebook a Google

se zase snaží u nás se do toho do vědět

co nejvíc mít co nejprecnější

data o našem

chování, zálibách,

preferensích, aby

tu reklamu dovedli

vybrat tu správnou a neukazovat

třeba mě

cd čka Evia Vaška

to byl asi taky

taky taky taky to není úplně moje kapela

ale za to

mít třeba

mohou ukazovat

nové výrobky o teplu

se obávám, že tam jsem reklamou

zranitelný a každý máme nějakou

takovou, každý máme nějakou

takovou věc, kterou na sebe

snadno převzrezujeme svým chováním

a tím co si na síti prohlížíme

a historii předešlíš na kupu

a tohle všechno ty firmy

dovedou zhromažděvat a na tom bohatnou

a není to trošku smutné

že se jste zázračné technologie

stal nástrojí k vydělávání

peněz pro velké firmy nebo je to úplně logický

a přesně tohle se stane

z každou genealní technologii

já nevím jak na toho je odpovědět

pro člověkame generace

to smutná je

protože

prvná z internet

byl

takovým

a spo nějakou dobu

takovým snem o jiném světě

o světě

kde

kde budou věci fungovat trihojna

kde se informaci budou šířit

volně a zedermo

bylo to hodně odvozeno od toho,

jak fungovala vědecká komunita

bylo to hodně odvozeno od toho,

jak fungoval software

předtím, než se stal komerčním

to znamená na těch velkých

uchte doby předcházející

komercijonalizaci internetu

a my všichni k dokté generaci patříme

a zároveň jsme měli s internetem

něco společnáho, tak jsme zdílali

takovou představu, že tady začná něco

nového, lepšího, nebo měli jsme moc dobře

popzat co a jak to bude vypadat

ale byli jsme přesvětěni,

že ten običejný

všetní

hmatatelný svět

s těmi traplnými věcmi, jako je placeň

a podobně se na internet

stane, což jsme se tady

hodně spletli a když se nad tím člověk

zpětně zamyslí, tak bylo

velice najivní myslec něco jiného

ale jsou iluze, ktejím se podlehne

snadno

na druhou stranu

takové věci, jako je Google

jako je Gmail

jako

jsou uložitě dát

jejich přivost stojí paníze

i být koneckém jsou z něčeho

financována, možnosti jsou dvě

bude to platíme penězi, přímo

a nebo platíme těmi svými osobními daty

těžko se to dá

uvnitř

vyrmálně fungujícího kapitalizmu

vymyslet jinak, musí tam být něco za něco

v tuhle chvíli ten model

placení osobními daty, jsou ukremým

chcešli

je spoustu lidí velice přitažliví

proto funguje

dobře

v sice na něj nadáváme

ale v zásadě ho využíváme

pokud by se stalo

že začne být neschudný

že se před němu velká část

z potřebitelů vzepřed

tak pořád je tady ta druhá možnost

že to všechno bude za peníze

a nebo nějaký veřejnoprávní internet?

veřejnoprávní internet je

hezká myšlenka

a nevim, jestli je

realizovatelná

nevím se všechno by to sebou přineslo

fakt je, že nikde na světě

to v téhle podobě

současnosti nefunguje nějaké nápady

byli třeba ve skandináví

ale nikdy se to moc neujalo

nevím no, je to taky možná

ještě možnost do budoucna

ale zatím

no, a pak je tu AI

největší téma

aktuální

od tom se mluví jako velké naději

obrovské hrozbě

jaký moment v historii internetu

je právě rozmach AI

je to moment, kdy

začína být internet

chytřejší nebo možná schopnější

než lidé

no, když to řekneš

takhle je tak člověka

musí napadnout

ten film o terminátorové

a zkajnét a takové hle záležitosti

předevšim

uměla inteligence

jako taková s internetem nebusí

nutně souviset

může fungovat nezávisle

na něm

my jí používáme pochopitelně

přes internet jako komunikační kanál

ale jsou to dvě

průzné věci, o ktých je

zatím asi pořád dobře

uvažovat odděleně

takhle musí tě

díky na sezování uměla inteligence

stává nějak chytrou

a schopnou

přistanovat třeba vlastní cílen

a dělat něco

vlastní vůli samostatně

to je

složitá filozofická otázka

já si myslím, že

zatím k něčemu takovému nedochází

myslím si, že v dohledné době

ani nedojde

ale

to je

konzervativní půvaha

a většinou se konzervativní odhledy

budoucnosti vyplácejí

protože většinou svět funguje

tak, že se vlastně moc nezmění

a pak nastanou opřes zlomové okamžiky

kdy je všechno úplně jináka

konzervativní odhled je úplně vedle

takže

tohle se pochopitelně může stát

já si myslím, že zatím

měl inteligence

nějaký kvantitativní posun

kdykoliv měle budoucnost

může usvěřit, co myl

Petr, mluví se o webu 1.0

webu 2.0

tedy jsme tedy v trífe webu 3.0

co bude

web 4.5.6.7.8

co bude možná po

tom současném internetu

nemám nejmenší po nětí

přemýšliš na tím, já ti znam

bylo ty

otáčísla, která si výmenoval

napředna byl žádný web

internet byl bez webu

to bylo v době před jého

komercjonalizací a komunikovalo se

na něm jinak, než pomocí

webového prvdížeče a prokliku

to je vynáles

z roku 1989

tím Bernersley

Cern, dobré známá historie

byla to nutná podvínka toho, aby se internet

dál používat na osebných počítačích

a lajíckými uživateli, ne odborníky

takže

bez webu by nebyl

rzmach internetu, web 1.0

to byl

ten počáteční, kterému se taky

říkávalo televize s milionem kanálů

protože to co to umožňovalo byl

jenom pasivní příjem

nějakých informací

číst si, nějaké webové

stránky, třeba

médií, nebo obchodů

ale neexistoval tam možnost

zpětné komunikace

web 2.0 to možnost zpětné komunikace

přinesl

vytváření uživatlovského obsahu

všeho druhů a především rzmach

sociálních smedí

jako je facebook a twitter

to byl web 2.0

pojem web 3.0 přišel

poměrně nedávno

hlavně v souvislosti s

blockchainem a kryptoměnami

a je takový

vymézený za tím

a ani si nejsem úplně jist

jestli se 100% ujme

protože okolo kryptoměn

spousta věcí

byla vysloveně přefouknutá

publina a često podvod

a je možné, že s tím

tí seriozní nebudou chtít být

spojování a že

na tuhle nedůvěr zajde

i ten pojem web 3.0

další

urobně co se tady ještě může objevit

a tím tématem bude

vyrzyvirtuální realita

nějakým způsobem zdílená

přes internet, čili nebudeme

už jenom koukat na displeje

počítačů a telefonů

ale nasadíme si

vyrzyvirtuální realitu

kterých si nedávno tak pěkně napisal

a budeme ponohření

v nějakém

uměle vytvořeném

simulovaném prostředí

kde se budeme potkávat

i povídat si

tak jako si povídáme neská textově

na facebooku

další úroveň budoucnosti

může být nějaké přepojení

téhle virtuální reality

právě jsou mělo inteligencí

a vytvoření

kompletně

zavřených virtuálních světů

s vlastní logikou

tzn. ještě o něco smutnějí

než to že facebook a google

obchodují s mými daty

protože to opravdu už znamená

odtržení, od téhle reality

a ponohření do jiné

ale nikdo není psáno, že se to opravdu ujime

klidně možná, že

zájem o to nakonec nebude tak velký

jak se v tuhle chvíli zdá

a jak by věví repci těchto technologií

určitě chtěli

hostem

studia nbrvi redský redektor Deníku N. Petrkopský

Petřemosti děkuju měj se pěkně ahoj

děkuju za puzování

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.