5:59: Izrael vs. Hamás. „To nejhorší teprve přijde“

Přibrzděte za minutu šest a užijte si podkást společně s námi.

Sme Volkswagen Financial Services,

specialista na financování nových i ojetích vozů.

Více na v2tvfs.cz.

Dnipa útoko Hamásu na Izrael vycházejí na jevo další detaily operace,

která šokovala Izrael i svět.

V Izraelské vesnici Kvár Aza

odhalili Izraelské síly stopy Masakru,

při které byly zavražděny celé rodiny s malými dětmi.

Celkový počet mrtvých na Izraelské straně přesáhl 1.000.

V palestinské gaze zahinulo přes 800 lidí.

Izraelské letetstvo zesílilo bombardování,

čeká se zda Armada přistoupí i k pozemní ofenzívě,

která by podle pozorovatelů v hůstě osídlené gaze

mohla mít tragické následky pro civilní obyvatele.

Co se bude dít dál?

Co bude hrát v přiští dnech nejdůležitější roli?

A jak velké je riziko,

že válka mezi Izraelem a Hamásem

může předůst v regionální konflik?

Je středa 11. řína.

Tady Jelenka Kabrhelová a 529.

Spravodajský podkást se znam zpráv.

William Wechsler je ředitelem blízkovýchodních programů

ve Washingtonském Think Tanku Atlantic Council.

Jak velký šok pro vás

dlouhletého pozorovatele Izraelsko-Palestinského konfliktu

utok Hamásu na Izrael znamenal?

Je to obrovský šok.

Oděporobné, že až budou se čteni všechny obětí bude ich na Izraelské straně

za jediný den víc, než koliksi za těch 5 a více let vyžádala celá druhá intifáda.

Bude to traumas rovnatelné s 11. zářím,

přičem špoměrové budou počty Izraelských obětí 4

možná i 5 násobně vyšší než ty americké.

Potrvá tedy hodně dlouho, než se z toho Israel psychologicky zotaví.

A důsledkem nebude jen tradiční vzájemné ostřelování Izraele

s Hamásem, ale plnohodnotná válka,

která bude zahrnovat i významný pozemní prvek.

To nejhorší teprve přijde.

Vy jste byl ve chvíli útoků v Izraeli,

byl tam ten obrovský rozmiar u dálostí cítit?

Istě, přilečil jsem do Tel Avivu v sobotu odpoledné

a v závěrečné části letu pilot oznámil,

že se v Izraeli něco stalo

a že se pokouší ověřit,

zda budeme moci přistát podle plánu.

Všichni se okamžitě připojili na internet

a hledali aktuální správi a videozáběry,

aby zjistili, co se děje.

Když jsme přistáli,

promluvil jsem si se svými přáteli z Tel Avivu

a pak jsem pokračoval do Jeruzalema,

kde jsem hovořil s oficiálními představiteli.

Byl to úplně jiný Izrael,

než ten, který jsem přetím mnohokrát navštívil.

Ulyce v Tel Avivu i v Jeruzalemě byli až strašidelně tiché.

Spousta lidí se, kterými jsem zvyklí probírat

geopolitické záležitosti,

byla okamžitě povolána do služby

a zapojili se do plánováň války.

Zavládl tam, jaký si vše obýmající

podcit jednoty a společného cíle,

který je velmi odlišný

o té hluboké polarizace,

kterou Izrael zažíval v posledných měsících

v celé řadě o táze.

Množí Izraelští obyvatele se teď

své vlády ptají na to,

jak je možné, že nezachytila

žádné náznaky toho,

že Hamás připravuje takhle obrovskou akci.

Co už tuhle chvíli,

víme o tomí, jak spravodajské služby postupovali.

Skutečně tak zásadně

celhaly kritikové tvrdí.

Víte, většinou, když se někde

ve světě něco stané,

když mluvící hlavy v televizie hned

začnou obvinovat spravodajské služby,

že celhaly sedím domákroutím hlavou

a říkám si, že ti lidé

nemají nejmenší potuchy o čem mluví,

protože v drtivé většině případu to tak není.

Inž je zrovna v tomhle případě

to skutečně celhání tajných služb bylo.

Aktivity Hamásu

představují pro Izraelskou rozvědku

nejvyšší prioritu, a stejně jim to uniklo.

Teď se samozřejmě bude vyhodnocovat

proč přes něk takovému zásadnímu

přehlednutí došlo,

jestli to bylo nějaké kolektivní zaváhání,

kvůli kterému nevyhodnotili ty věci spravně,

nebo jestli jim nějaké informace úplně

protekli mezi prsty.

Ale zároveň je třeba přiznat,

že Hamás evidentně projevil takovou vyspělostvé operativy,

které podle úsudku většiny

pozorovatelů dříve jednoduše nebyl schopen.

Včetně počtu lidí, kteří doplánování

a provedení té operace

museli být na straně Hamásu za pojeni.

Bavíme se nejméně o vyších stovkách,

ale pravděpodobně i o víc než tisíc lidí.

Museli to naplánovat,

nadsvičit, vytvořit si potřebné schopnosti.

Tento typ operace nedáte dohromady za týden,

to se muselo chystat měsíce.

A k tomu potřebujete

udržet nejvyšší zabezpečení,

aby nic z toho neunikloven

a nedoneslo se to pozornosti

izrálských úřadů.

Takže Hamás nám předvedl, že schopen

je něco, co jsme u nich do teď nepřed pokládali.

A přesně to o mnohé šokovalo.

Někteří analiticy teď připomínají kontekst.

Asi cože isrálská vláda

poslední dobou volila strategii,

kdy palestínskou otázku nechávala

tak trochu bokem, a své kroky

stavila na dnešní perspektivu

chybném před pokladu,

že nevyřešení konflikty možné skrotit

kterého bíta jsou středit se na jiné problémy.

Psohlasil byste s takovým hodnocením?

Myslím, že při analizování

izrálských politik je třeba otázku

rozdělit na to, jak izrálský system

přistupuje ke gaze a jak

přistupuje k západnímu břehu.

Myslím, že probíhá velmi legítivní debata

o tom, zdabí nebylo bývalou

užitečné vest aktivní politiku

udržování, ale zponě náznaku naděje

nákladní řešení izrálsko-palestinského

konfliktu. Bez ohledu na to,

že k tomu potřebujete součinnost obou

stran. I když určité části

izrálského politického systému na tom

nemají žádný zájem, ani palestinská

samozpráva takový zájem neprojevovala.

Pokud je ale o gazu, tak

hrozba, kterou Hamás představoval

a jak teď můžeme vidět, ta hrozba byla

velmi realná, sotva umožňovala

izrálské straně zvolit jiný přístup,

který zvolila. Poslední

izrálská vláda výrazně navýšila počet

pracovních výspro obyvatele gazy

s cílem přispětke z výšení tamní

životní úrovně. Ale jak teď vidíme

s přístupem Hamásu se to vůbec nepotkalo,

protože ten těmto krokům žádný kredit

nedával. Je třeba se

vrátit do roku 2005, kdy se

Izrael rozhodl opustit pásmo gazy

a stahnout o tamtut i osadníky

a jejich podniky. V naději,

že se gaza vydá jiným směrem, než se

vydala. Dva roky po té Hamás

gazu ovládl, byhnal o tamtut

představitele Fatahu a od té doby tam

vládnest celá nedemokraticky. Jeho

cílem navíc nikdy nepřestala být

válka proti Izraily. A také velmi

složité si představit, že směrem

k pásmu gazy šlo zvolit zásadní

jiný přístup.

A na chnou matilím,

maco, muhlát

ale i ráza. En chasmal,

en mazón, en majm,

en delik.

Izraelský menester obranej dnes

nařídila totální blokádu pásmo gazy.

Terroristé o tamtut znovu

odpalují masivní salvi raket

na Izrael.

Rozhodli jsme se pro úplnul

blokádu gazy. Nebude tam žádná

alejciná, žádné jídlo, žádná voda,

žádné palivo. Všechno odstavíme.

U zemí se, které ho Hamás o výkendu

zautočil na Izrael, čelylo v noci

rozsáhlému bombardování.

Pod Izraelského premiéra je ostrilování

teprve začátek.

Benjamen Netanegu v Purébu k národu řeklo,

že následující čeny Izraele

budou nepřátela židovského

státu 10 po budoucí generace.

Je mi jasné,

že všichni chceme výsledky co nejrychlý.

Bude to nějakou dobu trvat,

ale slibuje vám občané Izraele,

že na konci tohoto tažení budou

všichni naši nepřátelé vědět,

že napadnout Izrael byla bážná chyba.

Co se bude dít dál?

My spolumlovíme

v úterí večer blízkový chodního

času. Čeká se na to,

až nebokdy

Izraelská vláda vydá rozkaz

po zemní operaci v Gaze.

Jaký dopad takový krok může mít

pro Izrael a pro Palestince v Gaze?

Samozřejmě, že tím, kdo na to doplatí

nejvíc jsou obyčejní lidé

v Gaze, z nich spousta Hamás

a to, co Hamás provedl, nepodporuje.

A to je opravdu depresivní realita.

Z vojenského lediska,

ale zcela jasné, že Hamás prohrál

vchvíli, kdy se je rozhodl zahájit.

Izrael má nad ním násobně na vrch.

Na víc se teď nebude omezovat

jen na údery ze vzduchu se snahou o maximální

přesnost a ochranu životů civilistů.

Spozemní operací se

riziko civilních obětí zvyšuje.

Ale právě to je teď nezbytné,

protože potom, co se stalo,

panuje v Izraelitém měř jednomyslná

schoda, že je třeba vezdválku,

která eliminuje do maximální možné míry

schopnost Hamásu ještě někdy

něco podobného zopakovat.

Což znamená zlikvidovat

jeho infrastrukturu a jeho vedení.

Ale zároveň jít v co největší

šíri i proti jednotlivcům,

kteří tvoří ozbrojené síly Hamásu.

To tedy můžeme v nejbližších dnech očekávat.

Nemám žádné zvláštní informace

o tom, co Izraelci podnikají

nebo plánují, ale jako někdo,

kdo se v minulosti aktivně podílal

na tomto typu operací z americké strany,

vím, že to, čeho jsme nyní,

když byli tady bombardováň gazi světky,

je likvidace klíčové infrastruktury,

kterou by Hamás mohl použít

při obraně proti pozemní operaci.

A až bude tato část hotova,

uvidíme samotnou invazy.

Vmíš nečekám nic jiného,

než výtěství Izraéle.

Ale to je analíza z čistě vojenské perspektive.

A jak víme, války se nerozhodují

jen nabitevním poli.

Takže je třeba začít mluvit

i o nevojenských faktori.

A ty jsou jaké?

A hlavně, jaké budou jejich důsledky?

To jsou právě ty důležitější otázky

z něž ta první a nejnaléhavější je,

jak může Izraél zaistit,

aby válečný konflikt mezi ním a Hamásem

nepřerostl v širší regionální válku

na několika frontách.

Protože Hamás jednoduše nemůže

dosahnout svých cílů

aniž by válku rozšířil.

To je jeho strategii.

A bude se snažit o její rozšíření

v několika směrech.

Chtěli by je dostať na západní břech,

kde se ale těžko dočkají

jakékoliv podpory ze strany palestínského vedení,

které Hamás v některých ohledech

nesnáší ještě víc než Izraelci.

Nicméně je tu plno dalších akterů,

včetně některých na západním břechu,

kteří jsou na Hamás napojení

a kteří se nepochybně budou snažit

působy dvelké problémy

a budou usilovat o otevření druhé fronty.

Izrael a palestínské vedení

tomu budou muset zabránit

a Hamás se také pokusí

ostatně už tak učinil

podnítit Izraelské araby

aby se vzbouřili, ale spojně tak

jako připoslední velké konfrontaci

mezi Izraélém a Hamásem

před Vimalety.

Izraelský bezpečnostní aparat

tím byl tehdy zaskočen

a není jasné, zda by se to nyní mohlo zopakovat.

Řada důvodu, proč k tomu tehdy došlo

jistní dynamikou, která se mezi tím mohla změnit,

každopádně to je nyní velká otázka

pro Izraelské bezpečnostní složky

a tím se dostáváme

k té nejduležitější otázce

ohledně možného rozšíření války

a to je severní fronta, tedy Hisbalá.

To je mnohem mocnější vojenský

soupečnež Hamás

a stejně jako Hamás se těší podpoře Iranu.

Od roku 2006, kdy došlo

mezi Hisbaláhem a Izraélém

kválečnému konfliktu,

vybudoval Hisbalák s pomocí teheránu

těčí a sofistikovanější zbrojní arzenál.

Disponuje nezanedbatelným množstvím

precisně navádinných raket

delšího doletu, takže

pokud by se rozhodl do války zapojit,

byl by to výrazně jiný konflikt.

To je tedy ta první otázka,

ke které se Izrael musí postavit,

jak všem těm to možným scénářům zabrání.

Jedním ze spůsobů, jak toho dosáhnout,

kterého smeniní byli světky,

bylo oznámení Amerického ministra

obrany, že spojné státy

vyšlou do oblasti skupinu bytevních lodí,

což je v celku nepokrytý vzkaz

Hisbaláhu a jeho patronu v teheránu,

aby se touto cestou nevidávali.

A co role īránu, který zminujete?

Existují nějaké náznaky.

Zda īrán konkrétně v téhle akci

Hamás podpořil?

Predstavitele Hamásu o tom vereně mluvili,

ale nikdo jiný to přímo nepotvrdil,

když to znamenalo, pokud by se ukázalo,

že to je pravda.

To je velmi důležitá otázka,

ale na druhou stranu odpovětnaní

vlastně nemusí být tak zásadní,

protože už teď jsme věděli,

že īrán pomáhá Hamásu dodávka mi zbraní.

Ohledněho vizbrojování je teherán

vůbec tím nejvýznamnějším vnějším aktérem.

A také výme, že īrán mu pomáhá

s vícvikem, což je klíčové proschopnost Hamásu,

uskutečně těch nekterej typy operací.

Teď īránský režim nese velkou část

odpovědnosti za dosavadní dění.

Poté tu otázka jestli

īrán poskytl Hamásu konkrétně

rady a pomoc na operační a taktické úrovni

při plánování ho utoku.

V medích se objevili správy,

které se odvolávali na zdroje v Hamásu,

hisbaláhu a také ve vysokých patrech

sirského režimu.

A tyto správy skutečně mluvili o tom,

že īrán se takto zapojil.

Ale zatím nevíme, jestli je to skutečně pravda.

Co ale z určitostí víme,

je minimálně to, že po měrně

velký počet lidí chce, aby se takové

správy o taktické roli īránu šířili.

Poté se o vše musíme ptat,

jaký zájem tím tyto lidé sledují.

A podle mě se nabízí vysvětlení,

že īrán by samozřejmě chtěl,

aby se s té současné situace

stala regionální válka.

A rád by poštělchl Israel nějakou provokací

k akci, která by k takovému

výsledku mýřila.

Ještě jedna nepochybná věc.

Jen velmi těžko si to těšil ze představit,

že by Hamás mohl provést tak rozsáhlou

a tak učinou operaci bez toho,

aby o tom té hrán do předů nevěděl.

A už jen tato jejich znaloz

z nich také dělá komplice.

Na vdvojitvfs.cz

najdete nové vozy s bohatou výbavou,

pojištěním a servisem na operativní lízink.

Taková výzetu chybí.

V Izraily existuje konsensus

ohledně vojenských cílu války,

ale nevidím schodů na jejich politických záměrych.

Samozřejmě je velmi brzy.

Od doku Hamásu uplinoly zatím jen dny,

ale ta otázka je schodný,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

capitalizální pl nächste,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

který je výbavý,

Výsledkem byly straty v řadách amerických vojaků a utrpení iráckého obyvatelstva.

Následovali roky sektářských sporů a střetů vznik irácké odnože Al-Qaeda a nakonec také vzestup islámského státu.

To vše kvůli absenci realistického plánu, co dělat, až spojené státy dosáhnou svých vojenckých cílů.

Mě ale potěšilo, že, ale spojně pokud mohu soudit na základe svých schůzek v Tel Avivu a Jeruzalémě,

izrázká vláda bere tuto otázku velmi vážně. Zatím není, ale nemají odpověď.

Všichni nicméně souhlasí s tím, že Gaza se v budoucnu nemůže vrátit ke statu quo.

To znamená k vládi Hamásu, který bude oblast opět kontrolovat svou železnou pěstí.

Takovou situaci už Izrael nechce připustit.

Zatázká lezní, co bude místo toho? Bude to opět izrálská okupace gazy?

Je pravda, že už před tímto útokem Hamásu se v Izraily objevovali hlasi, podle kterých byla chyba z gazy v roce 2005 odejít.

Já s takovým pohledem nesouhlasím, podle mě, takhdy existovali prostažení dobré důvody.

A také si myslím, že siti kriticin,

nepamatují, jak složitá ta situace před odchodem z gazy byla.

Ale nepochybně teď opět ze sílí volání po okupaci.

A objeví se také lidé, kteří budou žádat, aby Izrael začal gazu opět osidlovat.

Já ale doufám, že už převládl zdravý rozum,

a že se Izrael znovu nedostane do situace, kdy bude v gaze obstarávat správu spojennou z okupací.

A také si myslím, že siti kritici nepamatují, jak složitá ta situace před odchodem z gazy byla.

Ale nepochybně teď opět ze sílí volání po okupaci.

Kdy bude v gaze obstarávat správu spojennou z okupací,

včetně třeba i takových věcí, jako je odbos odpadku.

Další variantou toho, co dobudou tna s gazou, která teď bude v Izraeli zaznívat,

je rozšířit také do gazy působnost palestínské samospravy,

která už tam působila předtím, než oblast v roce 2007 ovládl Hamas silou.

Na papíře to znísit se jako dobrý nápad, ale problém je,

že už teď palestínská samosprava čili problémům při správě západního břehu.

Prezident Mahmoud Abási je dokonce tak neistí svým postavením,

že na západním břehu radši ani nepořádají volby.

No a v neposlední řadě budou znít hlasivolající potom,

aby Izraelci instalovali nového silného vládce,

takového, který půjde proti Hamasu,

ale také proti současnému vedení palestínské samospravy.

Nabízí se hned několik možných kandidátů,

kteří by takovou charakteristiku splňovali.

Současné chvíli jsou, ale veškeré otázky týkající se budoucí vlády nad gazou naprosto otevřené.

A mnohé z toho,

jestli jsem správně pochopila bude záviset na výsledku pozemní operace v gaze.

Vy jste změňoval, že z vojenského lediská je vývoj docela zřejmý,

že Izraelská armáda je jasně silnější než Hamás.

Na druhou stranu je vůbec možné o tomto konfliktu

přemýšlet v kategorích výtězů a poražených,

nemíří ten konflikt nevihnutelně k tomu,

že poražení mi budou nakonec všichni obyčejní lidé žící na tohle území.

Izraelci i palestinci pokud tedy na tyto zásadní otázky,

které jste změňoval, nikdo nenajde odpověd.

Na Izraelské straně už obyčejní lidé utrpěli obrovskou stratu.

Je důležité na to veřejnost, obzvlášt,

tu Evropskou stále upozorňovat, protože se dá předpokládat,

že v nadcházejících týdnech bude mít tendenci pozapomenout,

že lidé, které si Hamás vybral za cíl, byly převážně civilisté.

Byly to účastníci hudebněho festivalu, byly to děti, ženy, jejich babičky.

Byly zmasakrování, znásilnění, zneustění

a některí z nich byli odvlečení a unesení jako rukojmí.

Nehlede na to zdašlo o Izraelci nebo cizince.

Teď jsou z nich v lepším případě lidské štíty.

V horším případě je čeká velmi nešťastní konec.

Takže běžní Izraelci už si své vytrpili.

A bohužel, običejní palestinci v Gaze velmi pravděporobně budou trpět také.

Protože nehlede na to z jak chirurgickou přesností

budou Izraelské ozbrojené síly postupovat

nebo jak moc úsilí v městském prostředík ochranit civilistů vyvinou,

lidi to před dopady úderů stejně zcela neochrání.

V historii městského boje se to nepovedlo nikdy na žádné místě světa,

a Gaza bohužel nebude výmkou.

Takže nepochybně budou mít tyto kroky

pro mnoho palestinských obyvatel Gazi velmi negativní, smutné a tragické důsledky.

And speaking of the Izraelské úrady uvádějí,

že hnutí Hamas odvleklo 100 až 150 lidí.

Když se vrátíme ještě k vojenské perspektivě,

jak velké taktické riziko přítomnost rukojmých v kaze může znamenat.

A co s nimi vlastně bude?

What might happen to them?

To je úplně nová a naprosto zásadní dynamika,

kterou Izrael zatím nemusel nikdy řešit.

Samozřejmě i v minulosti ho krize s rukojmými potkali.

Pro Hamás tahle nešťastná,

a zcela nezákoná praktika není nic nového.

Izrael vyměnil víc než tisíc vězni řad hnutí Hamás

za jednoho jediného uneseného Izraelce.

V Izraelské společnosti je velmi hluboce zakořeněn princip,

že žádného jednotlivce ne nechá na holičkách.

Jednou z otázek, kterou si teď ale lidé,

s nimiž jsem v Izraeli mluvil, začínají klástě,

jak Izraelská veřejnost bude reagovat na současnou situaci.

Zcela jistě přijdou speciální operace,

zásahy a razyje, které záchranu rukojmých provázejí

a zpravidla je pak doprovází velká sláva.

Ale zároveň velmi pravděpodobně dojde k situacím,

kdy se Izraelské síly pokusí rukojmí osvobodit

a Hamás unesené lidi zavraždí.

Nebo může dojít k tomu, že Hamás rukojmí zavraždí

a čín zveřejní na internetu.

Nevím, nakolik jste obeznámeni s jednou hrozivou kapitolou,

kdy ozbrojenci Hamásu zavraždili seniorku, babičku,

pak vzeli její telefon a video záznam té vraždy nahráli

na její vlastní facebookový profil.

Takže rodina této ženy čin na svých sociálních sítích uvidí.

Tak s takovou organizací tu máme co do činí.

Tak to uvažují lidé, kteří jsou součástí Hamásu.

Izrael tedy zatím neví,

jak jeho občané budou na takové situace reagovat

a jak tuto novou dynamiku v kontekstu války ponesou.

A nevíme ani to, jak zareaguje mezinárodní společenství

a mezinárodní veřejnost.

Rada unesených rukojmí, zatím nevíme, kolik přesně ich je,

má totiž dvoji občanství.

A nebo jsou dokonce jenom občané jiného státu.

Takže i další země a já pevně doufám,

že mezi unesenými není žádný čech

budou čelit tomu, že v tomto konfliktu byly unesení

nebo zabití jejich vlastní občané.

Proto jedním z kroků, které musí přít okamžitě je tlak.

Na světě existuje jen poměrně úzký okrůch zemí,

které mají nahnutí Hamás vliv.

Je to například Egypt,

který byl už v minulosti součástí vědnávání

odosažení příjňaří

a zároveň je spojencem Izraéle proti Hamásu.

Významný vliv na Hamás má katar,

který hnutí poskytuje léta finanční prostředky.

Samořejmě největší páky na Hamás má irán,

který se khnutí chová jako ke své prodloužené ruce.

A pak jsou tu vlády, které mají vliv na všechny tyto hráče.

A je teď na nich, aby svojí kapital aktivovali

a trvali na tom, aby tyto hráči svojí vliv použili

a dosáhli tak propuštění všechny rukojních.

V té národní společenství i organizace spojených národů

v tomto ohledu musí mluvit jednohlasně a celé jasné.

William Wexler, Sr. Direktor.

William Wexler, ředitel Lískovýchodních programů

ve Washingtonském think tanku Atlantic Council.

A to je ze středečního vydání podcastu 559 Vše.

Díky, že jste si na nás našli čas,

ke všem našim epizodám se můžete vrátit, kdy koli.

Nase znam zprávách ve všechny podcastových aplikacích

i na platformě podcasty.cz

Naše adresa pro vaše typice,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se vám zvukují,

které se zítra.

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.