5:59: Izolace do extrému a hlad v Severní Koreji

Fort Puma a Kuga jsou vozi kategorie Suv, do kterých se dobře nasedá a řidič má přehled odění před sebou.

Fort Puma, zaujme svou kompaktností a větší Kuga s variabilním zavazadlovým prostorem je navíc k dispozici s hybrydním pohonem.

Rezervujte si dvoudení testovací jízdu na Fort Skladem CZ.

Severní Koréa se potíká s nedostatkem jídla i lajků a situace je kritická.

Tak popisuje život v KLDR Stanice BBC.

Britskému veřejnoprávnímu médiu se podařilo získat 3 svědectví od lidí, kteří ve zřejmě neizolovanější zemi světa žijí.

Satelitní snímkina víc ukazuje, že se hranice totalitní země během pandemie covidu ještě víc uzavřeli a znemožnili tak černý trh mezi Severní, Koréou a Čínou.

Co o životě se v rokoříců víme.

Jak spolehlivé zdroje informací máme k dispozici a kám se posunulo směřování KLDR za vlády Kim Chong-Huna.

Je pondělí 19. června.

Tady je Barbora Sochorová a pětpadesát dvět spravodajský podkás ceznam správ.

Jadomír Chlada, koréanista. Dobrý den.

Dobrý den.

Vanechladu, jaká je momentáně situace v Severní Korei, v nejizolovanější zemi světa, jak se jí také přesdívá, co o té situaci Severo-Korejců dnes víme?

Tak samozřejmě ta situace, pokud se budeme bavit tedy o situaci potravinové nebo ekonomické, tak není úplně nejlepší ve srovnání z nějakým průměrem.

V jedním z těch důvodů je plouhé uzavření země jako reakce na covid, kdy Severní Kore a vlastně jako jedna z prvních zemí uzavřela neprodišně svoje hranice s Čínou a izolovala tu zemi do extrému.

A další důvod té zhoršené situace je obdoby toho roku, které právě je to znamená, že dochází potraviny zloňské sklyzně a ešte neprobiehla letošní sklyzeň tradičně na Korejském polostrovi.

Tady to hladové období, řekneme od přezná do Konsek větná nebo do začátku června, bylo vždycky náročnější, protože nedostatek potraviny byl cyklický.

V Severní Korej lidé opět ve velkém trpí hlady, píše o tom Britská stanice BBC s odovláním na svědectví několika korejců přímo z místa.

Podle nich v zemi opět lidé umírají hlady, jedná se k tím, co byl hlavný.

Při mnou byl hlavný, byl hlavný, byl hlavný, byl hlavný.

Po dveře u sousedu, když se rozvážela voda, aby se zeptala, jestli také nechtějí, ale nikdo neodpověděl.

Když odředny později dobytu pronikli úředníci, ukázalo se, že celá rodina zemřela hlady.

Je to katastrofa, říká. Lidé nevědí, jak vyží.

Nejdřív se Čan hobál, aby nezemřel na covid s postupem času, ale začal mít větší strah z vyhladovění, zejména, když viděl, kolik lidí kolem něj zemřelo hlady.

První rodina z jeho vesnicé, kterou taková smer potkala, byla matka s dětmi, která hladem zeslabla, na to, kře už nemohla pracovat.

Její dvě děti drželi na živu, jak dlouho jen dokázali díky jídlu, které vyžebrali. Nakonec, ale zemřeli všichni tři.

Podle svědectví, které v Severní Korei získala bbc tamní obyvatelé, umírají hlady, im na ulici mají kritický nedostatek léků.

Ještě se sprísněla už tak velmi represivní opatření komunistického režimu.

Dá se na základitě těch informací, které Britské veřejnoprávní médium přineslo mluvit třeba o počínajícím hladomoru, protože to z toho článku tak trochu vyplývá.

Já bych se velmi zdráhal tomu, to nazývar hladomor, pokud to vezmeme v tom významu slova, kdy je to jak si masové vymírání obyvatelstva na nějakém území, tak určitě v Severní Korei, a tomu teďka nedochází.

V tom článku BBC se mluvilo o třech respondentech, se kterými mluvili, a na základě tohoto svědecí nemůžem vyvozovat nějakou situaci v celé zemi.

Nicméně určitě je možné, že v nějakých chudých oblastech u niskopríjmových obyvatel tomu bez pochyby dochází,

že některí lidé prostě nemají dostatek potravin a umírají hlady nebo vyčerpáním.

Ono umírat hlady trošku zaváděci pojem, protože hodně těch lidí umírá třeba na dlouhodobou podvýživou,

nebo na nějaké banální nemoci, které jsou způsobené dlouhodou podvýživou, takže pak tím primárním důvodem smrtě nemusí být ten hlád samotný.

Mluvil jste o tom, že před jen BBC přinesla svědectví tří lidí, z toho se asi těžko dá dělat velký obrázek o celé zemi,

ale odkud se tedy dají odění v Severní Korej momentálně získat informace, jaké zdroje má západní svět k dispozici v tomto ohledu.

Tak tady jsou ty zdroje omezené, vždycky byly.

Severní Corea jako objekt výskumu je problematická pro kohokoliv, ať to je noviná, koreanista nebo ekonom.

Ten nedostatek kvělevanctních dát je ze všech strán.

Samozřejmě v dnešní době máme jiné možnosti, než řekneme před 20, nebo 30 lety,

takže už jenom existence mobilních telefonů, které se dají využít v těch oblastech,

jsou sedicích s Číhnou, kde vlastně ten přesach činnských operátorů na korejské území

umožňuje posatě příjmé telefónické spojení s příbuznými výžní Korej.

Takže to se velmi často používá k získávání čerstvých informací,

když samozřejmě ten režim se snaží s tím bojovat,

ale naopak tu covidovou situaci ten režim využil k tomu,

že tu hranici začal střežit více a investuje do toho,

aby přechod přes ty hraniční řeky do Číny byl náročný a komplikovaný,

a to samozřejmě omezuje i ty zdroje informací.

Protože severokorejci využívali právě to, že hranici tvoří dvě řeky

k tomu, že přecházeli do Číny.

Ten obchod v té šedé a černé ekonomice byl postavený na pašování věcí z Číny,

a to samozřejmě takově dová opatření útnula,

takže ten tok zboží i informací se velmi omezov.

Další zdroje samozřejmě mají tajné služby jeho korejské,

čínské a medické, ale z toho se běžný člověk příliš moc nedozví,

a významným zdrojem o situaci v zemi jsou samozřejmě výpověditě k uprchlíku,

ale ten počet uprchlíku, kteří se dostali do řížní korej v posledních dlou letech,

klesel na několik desítek, z rádu tisíců, no řádů desítek,

takže ani tady to v současné situaci přidiž nepomáha.

Konec

Severokorejský vůce Kim Jong-un rozjel svůj plán k zastavení pandemie na plné obrátky.

Podle pekingu ještě více zprísnil režim na už téměř nepruhodných hranicích

a přerušil skoro veškerý obchod z Čínov.

Ukazujte u dojet čínských celníků.

Sama KLDR o poklesu do vozu zatím lčí.

Severní Corea tvrdí, že nezaznamenala žádné případy nákazy novým typem koronaviru

kromě jiných opatření, ale například tez přísněla kontroli na hranicích.

Severní Corea poprvé přiznala výskět koronaviru na svém území,

do teď nemoc popírala.

Lídra Kim Jong-un byl na veřejnosti poprvé zpatřen s rouškou.

Podle Severokorejské státní agentury se odkonce důbná nakazilo asi 350 tisíc lidí.

Severní Corea mobilizuje armádu kvůli epidemické situaci.

Úžady oficiálně potvrdili první nákazy i objeti koronaviru.

Přes milion nemocných, ale vysvětlují horečkou neznámého původu.

Oficiálně se kovit Severní Corei dosud vyhýbal.

Je sly se do země, která předním zavřela hranice dostal už dřív,

není možné zistit.

Jak je situace vážná dokazuje už jen to,

že režim šířící se nákazu úplně neskrývá

a ústá nos si naopak zakrel sám diktátor.

Jak jste řekalo, KLDR už zavřela hranice v souvislosti s covidem

bylo to 27. ledna 2020, když se už tak izlovaná země

stala ještě izolovanější.

Máme tedy teď nějaké informace o tom,

jak to vypadá právě na těch hranicích.

I to pořád stále stejně silně uzavřené,

protože to bylo právě v době, kdy covid propukal,

kdy v Číně už byli z námi případy nákazia

Severní Kore a se tedy zavřela, protože dá se říci,

že svět se už s pandemii covidu vypořádal máse za skončenou.

Jak se tohle promítlo na hranicích Severní Korej?

Šinsko-Korejská hranice se proměňuje.

Jak už jsem řekl, režim využil toho,

že byl důvod to spríznit a už zavřít úplně.

A po té doby vlastně v fizicky tu hranici proměňuje.

To znamená, jak z Šinské,

tak ze Severní Korejské strany tam přibývají bloty.

Zůstili se hlídky hraniční a kontroly se sprísnují,

takže přechod té hranice je mnohem náročnější.

Vstěně tak kontroly pohybu obyvatelstva

v té příhraniční oblasti se zvýšila.

Severní Korejský režim má i speciální jednotky,

které zachycují sygnálit mobilních telefonů,

takže ani používání těch činských operátorů

už není tak jednoduché, jak bylo

a potřeba to dělat rychle a mělnit pozici a tak dále.

Celkově prostě ten režim využil té situace,

aby tu hranici zneprístupnil proběžné obyvatelstvo.

Zároveň taky začala Severní Korej budovat infrastrukturu na pohyb zboží.

To znamená, že výsledkem těch dvou let covidu je a bude,

že ten režim dostane pod kontrolu pohyb zboží,

protože byly vybudovány kapacity na to,

aby se kontrolovalo zboží, aby se tam prováděli

ty postříky proti covidové a tak dále.

Ta šedá ekonomika bude velmi omezená

a režim bude mít větší přehled o pohybu zboží z Číny a do Číny.

Pane Chlodona, býzí se možná otázka,

když už před covidem byl Černý třech na hranicích

mezika LDR a Čínou poměrně výrazným zbrojem zboží,

které se potom prodávalo na severokorejských tržištích.

Proč teď režim neuvolní tou pevnou ruku,

řekněme, a spoň v tomto ohledu?

Ten režim samozřejmě ta kontrola pohybu zboží,

mu umožňuje větší zisk, zároveň,

ale ten distribuční systém, na kterém byla distribuce potravin,

postavená, ště do učité míry funguje,

to znamená, že v severokorejská ekonomika,

vlastně i když je postavená,

pokud se bajíme o těch základních potravinách,

ríži, kukuřici, bramborách,

tak je postavená na tržních cenách.

A pokud ty tržní ceny stoupnou,

příliš takhle režim,

pouští do oběhu větší množství

těch zásob státních

a učitým způsobem může regulovat

tu cenu, což i dělá

v současnosti, protože ceny ríže

a kukuřice zeméná stoupy

a v tom meziročním srovnání

i proti období

před covidem tak,

ty květnové a černové ceny

jsou ekstremně vysoké.

A v těch distribučních centrach

množství potravin,

když bylo a ne se zvyšuje.

Takže ten režim s tím jako do nějaké míry

pracuje, ale samozřejmě

ten dosach je omezený

a tím, že

většina severokolejcu

získává potraviny

za tržní ceny dneska,

tak velmi záleží na jejich příjmech

a ta nízkopřímová skupina

obyvatelstva je prostě

ekstremně ohrožená

nedostatkem potravin právě

tady v těch kritických měsících.

Znamená dupen, květen červen

než do zraje další

uroda ríže, která se skvízi

většinou v srpnu, tak

může nastat tady ta situace.

Ono, severní korea,

pokud se podíváme na ty záklení potraviny

na ríži a kukuřici,

tak zpotřeba severní korei

je zruba 5 miliónutun

ročně

a ona je schopna

zruba 4,4 miliónutun

obilnín vypestovat sam.

Tam jsou samozřejmě další faktory,

které to můžou měnit, to je počasí,

kdy čas od času

v severní koreu zasáhnout být záplavy

a nebo sucho

a množství potravin právě

tady na to kritické období

to může oblivnit.

Zrovna v tomto případě to bylo

sucho v loňském roce,

které oblivnilo zejmé

na skvízeň brambor

i těch obilovin, takže

v letošním roce chybí víc,

a samozřejmě teďka je to znát.

Vy už jste zmíněl

ten hladomor na konci 90. let,

který se Vrní Koreu

postěhl, jak k němu došlo,

a jak se tehdy s potravinovou krizí

se Vrní Koreá na koniec vypořádala?

Tak v té polovině 90. let,

kdy došlo k tomu hladomoru,

kdy opravdu bysme to mohli nazývat hladomor,

tak ta situace byla

komplikovanější a těch faktorů

negativních, které se na tom

podepsali, se sešlo víc.

Tím jedním faktorem byl

pád socialistického bloku, kdy

pád těch socialistických režímů

tady v Evropě, včetně Československá,

a v zápití rozpad sojeckého

svazu, samozřejmě

oblivnil pomoc, která

ze strany sojeckého svazu, nebo

růska pozdějšla do

Severní Korei. Stejná situace

nástala s Čínou, kdy

Čína se začla ekonomicky rozvíjet,

začla navazovat

kontakty zížní Koreo, jako z rozvinutou

ekonomikou,

a o Severní Korei začli

vyžadovat platby v konvertybilných měnách

místo bartrového obchodu,

což radikálně snížilo to množství

zboží, které teklou

z Číny a růska do Severní Korei.

Severní Korea neměla v dévizi

na to, aby za to mohla platit

v realných cenách. Druý faktor

byl dlouhodobí, kdy

Severní Korejská ekonomika už se od

konce 60. let

nebo začátku 70. let

postupně zhoršovala

plánovaná ekonomika

stavinského typu prostě narazila

na svoje limity, důraz

na těžký průmysl a

uénnský průmysl vysával finance

z toho Severní Korejskou rozpočtu

a už vlastně koncem 80. let

začlo to množství potravin klesat

a

to vyvrchlení

poloviněle 90.

bylo vlastně následkem toho dle.

A pak samozřejmě

další faktor bylo právě to počasí, kdy

v polovině 90. letce 3 roky za sebou

vystřídalo záplavy a

sucho. To vedlo k tomu, že

Severní Korea v roce 1994

pořádala OSN

o humanitární pomoc

a ta následující

v skoro celá dekáda

vlastně byla jedna z největší

válních akcií OSN

kdy obrovská potravinová pomoc

a nejen potravinová plinula

do Severní Koreje

a ta situace tam byla opravdu vážná

jak to zná

z těch svědectvých uprchlíků

a těch, které vycházejí

o té době.

Severní Koreja znovu

vyskoušela mezi kontinentální

balistickou raketu, dopadla do moře

asi 200 km západně

od Japonského ostrova Oshima.

Vlády Ježní Koreje a Japonská

v reakci na další

Severokorejský raketový test

dnes svolají své bezpečnostní rady.

Severní Koreja odpálila další

balistickou raketu směrem

na Japonské moře.

Tento krát mělo podle Japonské armády

jít po raketu krátkého doletu.

KLDR ale v posledních týnech

provádí podobné testy opakovaně.

Zmatek a obavy na Japonském

ostrově Hokkaido

vyvolal nejnovější

Severokorejský raketový test.

Tyongyang vyskoušel nový typ

balistické strely.

Syrény na nejsevernějším

Japonském ostrově Hokkaido

hlásí nebezpečí,

vyzívají k okamžité evakuaci.

Japonsky ale nepropadejí panice

a úřady po plach v zápití

odvolávají.

Severokorejská raketa nedoletila

k tomu území.

Přes tej pobsané problémy,

které teď Severní Koryama

tak jak se o nich mluvil,

tak tento stát dále pokračuje

v testech balistických raket.

Poslední vystřelili minulý týden

rakety dopadli do Japonské

výlučné ekonomické zóny.

Kolik peněz takové aktivity

kLDR mohou odhádem stát a možná

se nabízí otázka pro,

že 3KLDR nevy užije k nákupu

na potravinové krize.

Tak Severní Korya nakupuje

právě jak jsem mluvil o těch chybějcích obilninách

tak právě ten schodek vždycky

Severní Korya nakoupí většinou od Číny

a importuje to.

Ty rakety samozřejmě

Severní Korya jich vystřelila

pomělně velké množství letošní mroce

ale tam mezikontinentální

byla jenom jedna.

A proč Severní Korya

raděj investuje do raket než do obilí?

Ten důvod je dost

zřejmý.

Když se vrátíme do té poloviny 90. let

tak vlastně tezpečnostní situace

Severní Korya se radikálně změnila.

V tom smyslu

že ty záruky sověckého svazu

i Číny ten jadedný dešník

odpadl

a Severní Korya

se v podstatě odsitla

mezi Čínou a jížní Koryou

kde

velká vojenská posádka

armády spojených států

a vlastně neměla

žádné bezpečnostní záruky.

Kim Jong Il musel

čelit tomu

jak zajistit, aby ten režim

nebyl smeten

spojenými státy.

Jedina cesta

která z toho vedla

byl právě ten raketový

a jadedný program.

Severní Korya

velmi pozorně sledovali

situaci na konci studené války

a rozpadváršavské smlouvy

a pokračování

existence nata

velmi důležitý momentem

pro ně bylo napadení iráku

ze strany spojených států

kdy jo se ukázalo

že i bez svolení

OSNu vlastně spojené

státy jsou schopny

a ochotni napadnout nějaký cizí stát

a to pro ně

byl jeden z kvíčových momentů

který jim potvrděl, že jedině

jadnictví jaderných zbraní

a nějakých nosíčů raketových

na které možné jademné

zbraně připojit

je jediný způsob, který je ochrání

před spojenými státy

a to je v důvod proč za vlády

Kim Jong Ila

ten jaderný program velmi zrychlil

i ten raketový

a vlastně

snahá severokolejskou režimu

to propojit, je vede napravě

toho obavou o svojí existenci.

Na spořáku vám to dost necinka

kam z penězi

aby byly chráněné před inflací

font monetika zhodnotí

jakoukoliv částku

o 6,5%

a to firmám i domátnostem

více na monetika CZ

Podle představitele organizace

Liberty in North Korea

se dá říct řeká LDR

kvíčový způsob

byl představitele organizace

Liberty in North Korea

se dá říct řeká LDR

právě po období covidu

je ještě represivnější

než předtím je to vůbec

představitelné v zemi, kde vlastně každou chvíli

slyšíme o tom, jak se tam ní režim

k myslím obyvatelům chová

dá se říci, že ještě je co sprísňovat

Otázkov je co je tím míněno

ještě represivnější

Na jednu stranu

společnost Severní Korei se

za poslední dvě dekády

významě posunula, rozvinula

třída, jsou tam bohatí lidé

jsou tam ostředně bohatí lidé

a jsou tam chudí lidé

ty nůžky se rozevřeli

a od extrémně chudých lidí

až po extrémně bohaté lidí

tam celá škále obyvatelstva

ta společnost se modernizovala

mobilní telefony

služby

a tak dále, takže nejde

se dívat na Severní Korei

očima 90. l, řekněme

tě lidé poznali sílu peněz

což byl následek právě to

období kladomoru, kdy prostě

začli fungovat na těch tržištích

začli pobchodovat, začli podnikat

a i když oficiálně podle zákonat

to pořád není možné

tak velká část Severní Korei

jsou kromě podniká

je tam vrstva

super bohatých lidí

a je tam vrstva střední trídy

které se říká Tonju, mistři peněz

a ti samozřejmě

vytvářej novou poptávku

po poslužbách, po ptávku

prostě po věcech, které

v těch letech 80. lub 90.

o tom nikdo

ani nesnil

pionkjangu je obrovský

biznis, zbyty

a jsou tam lidé, kteří generují

miliony dolarů

a ten režim samozřejmě na to musel reagovat

musel

poptávku té střední trídy

ukojit nějakým způsobem

uspokojit, takže

na stupem Kim Jong Uná

v roce 2011

jsme spojení budování

různých sportových, ližarských

středisek, vlazénu

a aquaparku, modernizace

letiště pionkjangu a tak dále

aby tady ta střední trída

neměla tendenci utíkat z té země

a zároveň

režim se musel naučit

část tady těch peněz, kteří

těto lidé jsou schopni vydělat dostat zpátky

a to se mu podařilo

různou formou

různých vladeb

tak vlastně ten režim

je schopen část těch peněz

získat pro sebe

a to je nějaká symbioza, která funguje

a ta ekonomika

podstatě roste od nás

stupu Kim Jong Uná

podle různých odhadů

je tam jako pozitivní růzte ekonomiky

a to je velká změna

samozřejmě od 90. let

a od vlády Kim Jong Kyva

takže je potřeba se dívat na tu společnost

obecně a pak samozřejmě

další věci je, že Kim Jong Un

od nás stupu k moci

se snaží získat kontrolu

nad obyvatelstvem

snaží se omezit

předou ekonomiku, z které ty finance

dostat nemůže

snaží se centralizovat

moc, jak politickou, tak ekonomickou

snaží se od začátku

snížit to množství lidí

kteří překračují tu hranici

k tomu právě ten covid pomohl

velmi a to ho využil

a snaží se kontrolovat

a propagando

jak si ovlivňovat to obyvatelstvo

aby se nebouřila

to se mu doznačné míry daří

a ta symbioza

ekonomická s tou střední třídou

samozřejmě je jedním

spělí růtady toho úspěchla

koránista Jaromir Chlada

díky moc

a to je z dnešní epizody 5.59

vše

pokud pro nás máte nějaký nápad

nebo námět, napište nám ho na adresu

za minutu 6

nebo nás kontaktujte

přes naše sociální sítě Twitter a Instagram

díky za poslej

Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.